Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XIV The finds of interesting and new plants in the South Bohemian flora XIV

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XIV The finds of interesting and new plants in the South Bohemian flora XIV"

Transkript

1 Sborník Jihoèeského muzea v Èeských Budìjovicích Pøírodní vìdy Acta Musei Bohemiae Meridionalis in Èeské Budìjovice Scientiae naturales Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. vìdy Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XIV The finds of interesting and new plants in the South Bohemian flora XIV Václav CHÁN 1), Martin LEPŠÍ 2) & Petr LEPŠÍ 3) (red.) 1) Jihoèeská poboèka ÈBS, 2) Jihoèeské muzeum v Èeských Budìjovicích, 3) Správa CHKO Blanský les Abstract. Centaurea phrygia subsp. phrygia, Citrullus lanatus, Duchesnea indica, Polystichum luerssenii, Lobelia erinus, Melilotus altissimus, Populus canescens have been found or reported as a new for South Bohemia. New localities of rare native or alien species of the South Bohemian flora Carthamus tinctorius, Cephalanthera rubra, Coeloglossum viride, Coleanthus subtilis, Cynodon dactylon, Dactylorhiza incarnata, Lythrum hyssopifolia, Rubus ambrosius, Spergularia echinosperma, Sisyrinchium angustifolium, Veronica agrestis are reported. The world distribution and the distribution in the Czech Republic are explained for selected species. The detailed distribution in South Bohemia and ecological remarks are presented, too. Key words: Czech Republic, floristic records Abstrakt. Taxony Centaurea phrygia subsp. phrygia, Citrullus lanatus, Duchesnea indica, Polystichum luerssenii, Lobelia erinus, Melilotus altissimus a Populus canescens jsou z území jižní èásti Èech publikovány poprvé. Dále jsou publikovány nové lokality druhù Carthamus tinctorius, Cephalanthera rubra, Coeloglossum viride, Coleanthus subtilis, Cynodon dactylon, Dactylorhiza incarnata, Lythrum hyssopifolia, Rubus ambrosius, Spergularia echinosperma, Sisyrinchium angustifolium a Veronica agrestis, které jsou v jižních Èechách vzácné. Pro vybrané taxony je komentováno rozšíøení v Èeské republice a ve svìtì a zmínìna je i jejich ekologie. Podrobnì je zpracováno rozšíøení v jižních Èechách. Klíèová slova: Èeská republika, floristické záznamy Úvod Další díl tohoto cyklu pøináší nové lokality v jihoèeském regionu kriticky ohrožených druhù (Coleanthus subtilis, Dactylorhiza incarnata, Spergularia echinosperma, Rubus ambrosius a Veronica agrestis) a nové, resp. po dlouhé dobì ovìøené záznamy o výskytu silnì ohrožených druhù Cephalanthera rubra a Coeloglossum viride. Pro území Èech je na tomto místì poprvé publikován hybrid mezi Polystichum braunii a Polystichum aculeatum Polystichum luerssenii, který byl nalezen v NPP Hojná Voda v Novohradských horách. Novým taxonem pro jihoèeskou kvìtenu je i hybrid Populus canescens, který spontánnì vznikl a v souèasnosti se šíøí v okolí Èeského Krumlova. Dále byla jihoèeská flóra obohacena o nálezy zavleèených druhù Melilotus altissimus a Centaurea phrygia subsp. phrygia. Pøíspìvek také pøináší první údaje o zplanìní druhù Citrullus lanatus, Duchesnea indica a Lobelia erinus v jižních Èechách. U vzácných adventivních druhù Carthamus tinctorius, Cynodon dactylon, Lythrum hyssopifolia a Sisyrinchium angustifolium byly objeveny nové lokality. 89

2 Metodika Vymezení zájmové oblasti jižní èást Èech je pøevzata z práce CHÁN (1999). Nomenklatura taxonù je sjednocena podle práce KUBÁT et al. (2002), nomenklatura syntaxonù podle MORAVEC et al. (1995). Pokud se taxony resp. syntaxony ve výše uvedených pracích nevyskytují, jsou za názvy uvedeni autoøi popisù. Lokality jsou zaøazeny do fytochorionù (SKALICKÝ in HEJNÝ & SLAVÍK 1988) a následnì pøiøazeny k nejbližší obci resp. osadì (s uvedením pøíslušné obce v závorce) podle práce PRUNER & MÍKA (1996). Za nejbližším sídlem je v závorce uveden kód mapovacího pole o velikosti 1 základního pole støedoevropského sí ového mapování (EHRENDORFER & HAMANN 1965), ve kterém leží lokalita a zároveò uvedené nejbližší sídlo (vždy je vybíráno sídlo, které leží ve stejném kvadrantu jako lokalita). Souøadnice lokalit jsou uvedeny v souøadnicovém systému WGS 84 a byly odeèteny z pøístroje GPS nebo z mapových podkladù 1: a 1: elektronické verze Geobáze (ANONYMUS 2000) nebo z internetových map (www.mapy.cz). Pokud jsou uvedené nálezy dokladovány herbáøovými položkami, je jejich uložení oznaèeno mezinárodní zkratkou pøíslušné veøejné sbírky podle práce VOZÁROVÁ & SUTORÝ (2001). Zkratkou CBFS je oznaèen herbáø Pøírodovìdecké fakulty Jihoèeské univerzity. Za zkratkami herbáøù následují evidenèní èísla položek (pokud existují), pod kterými jsou uloženy v pøíslušných sbírkách. Je-li doklad uložen v soukromé sbírce, pak je uvedena zkratka herb., za kterou následuje jméno majitele sbírky. Zkratkou not. jsou oznaèena pozorování, k nimž nebyla poøízena herbáøová položka. Pro zapsání fytocenologických snímkù s druhem Dactylorhiza incarnata a Spergularia echinosperma byla použita rozšíøená Braun-Blanquetova stupnice abundance a dominance (WESTHOFF & van der MAAREL 1973). Na fytocenologické snímky, které jsou uloženy v Èeské národní fytocenologické databázi (CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003) je odkazováno zkratkou ÈNFD. Seznam taxonù, o jejichž výskytu bylo již v tomto seriálu referováno do roku 2004, byl uveøejnìn v 45. roèníku sborníku (CHÁN et al. 2005) a do roku 2007 na internetové adrese Carthamus tinctorius L. svìtlice barvíøská Podobnì jako jiné užitkové rostliny není známý z pøírody. Pøedpokládá se, že pochází z íránskoturanské oblasti, kde se vyskytují blízce pøíbuzné druhy. Používá se jako olejnina, dále pak jako barvíøská, okrasná, léèivá a nektarodárná rostlina. V Èeské republice se pìstuje pøedevším pro okrasu (k øezu a do suchých vazeb) a vzácnì na polích v teplých oblastech jako olejnina (technický i jedlý olej) (ZELENÝ in SLAVÍK & ŠTÌPÁNKOVÁ 2004). Pøíležitostnì zplaòuje a je øazen do kategorie casual v seznamu adventivních rostlin ÈR (PYŠEK & al. 2002). V jižních Èechách byl doposud zaznamenán zplanìlý pouze ve Veselí nad Lužnicí (KURKA 1959). Popis nové lokality: 38. Budìjovická pánev, Èeské Budìjovice (7052b): v Kostelní ulici, ve spáøe chodníku, ,5"N, ,5"E (Geobáze 1:50000), 390 m n. m., jeden exempláø (leg. M. Lepší 2007, CB 65029). Martin LEPŠÍ Centaurea phrygia L. subsp. phrygia chrpa tøepenitá pravá Tento taxon má hlavní èást areálu v rovinaté èásti severovýchodní Evropy. Roste v severní polovinì evropské èásti Ruska (jednotlivé údaje až na východním úpatí Uralu), jižním Finsku, v Pobaltí, v Bìlorusku, v Polsku a východní polovinì Nìmecka a dále se vyskytuje v Karpatech (MEUSEL & JÄGER 1992). Karpatský výskyt je vázán zejména na Východní Karpaty (louky v nižších polohách, nikoliv alpínské bezlesí), v Jižních Karpatech je tento taxon vzácný a v Západních témìø chybí (je zde nahrazen jiným poddruhem; KOUTECKÝ 2008). Pùvodní výskyt v Èeské republice je omezen na severní hranici a navazuje na výskyty v Polsku a Nìmecku: okolí Vidnavy, Jablonného nad Orlicí (zde jde možná pouze o køížence s jinými druhy chrp), Jizerské hory (na èeské stranì jen velmi staré doklady), Frýdlantský a Šluknovský výbìžek (jen velmi staré doklady), Krušné hory. Do ostatních oblastí ÈR je opakovanì, ale jen pøechodnì zavlékán (viz obr. 1). Pùvodní 90

3 výskyty jsou vázány zejména na louky, okraje lesù, meze, apod. (i dlouhodobì neobhospodaøované), dále je schopen rùst i na nìkterých ruderálních stanovištích, která již nejsou pravidelnì narušovaná a odpovídají luèním výskytùm (okraje cest, starší zarùstající náspy, neobhospodaøované travnaté plochy na okrajích sídel, apod.). To je pøípad vìtšiny sekundárních výskytù (ŠTÌPÁNEK & KOUTECKÝ in SLAVÍK & ŠTÌPÁNKOVÁ 2004). Z jižních Èech existují pouze tøi herbáøové doklady C. phrygia subsp. phrygia. První doklad je od Bechynì z roku 1959, ale v tomto pøípadì jde možná o zámìnu sched v herbáøi a sbìr pochází odjinud. V roce 1961 byl tento taxon sbírán na vrchu Køemešník na Èeskomoravské vrchovinì, kde v souèasnosti již neroste (lokalita ovìøována v roce 2003). V roce 2007 objevil nový výskyt Filip Koláø u Horního Dvoøištì na hranicích s Rakouskem. Obr. 1 Mapa rozšíøení Centaurea phrygia subsp. phrygia v Èeské republice založená na revidovaných herbáøových dokladech (KOUTECKÝ 2008). Plné body pravdìpodobnì pùvodní výskyty, prázdné body nepùvodní výskyty, køížek pochybný výskyt (údaj vzniklý pravdìpodobnì zámìnou schedy v herbáøích) Fig. 1 Distribution map of Centaurea phrygia subsp. phrygia in the Czech Republic based on revised herbarium specimens (KOUTECKÝ 2008). Full circles probably native occurrence, empty circles adventive occurrence, cross doubtful occurrence (probably based on confusion of labels in a herbarium) Popis nových lokalit: 41. Støední Povltaví, Bechynì (6752b) (leg. E. Illín 1959, PR ). Tento doklad asi pochází odjinud a došlo k zámìnì sched v herbáøi. Na schedì je totiž uvedeno urèení Chrpa luèní a text Bechynì: v okolí hojná. Druhy C. jacea a C. phrygia jsou nápadnì odlišné, takže jejich zámìna je spíše nepravdìpodobná. To spolu s tím, že C. jacea je skuteènì v okolí Bechynì hojná, ukazuje spíše na zámìnu sched v herbáøích (tj. citovaná scheda pùvodnì patøila skuteènì k C. jacea) než na chybné urèení. 67. Èeskomoravská vrchovina, Sázava (u Nového Rychnova) (6557d): vrch Køemešník (765 m) asi 1,2 km ssz. od støedu obce, na pasece pøi silnici k hotelu, 730 m n. m. (leg. F. Jiøík 1961, CB 8523, 5923/13). 91

4 37n. Kaplické mezihoøí, Horní Dvoøištì (7452a): okraj asfaltové cesty, mezi mosty pøes Vìtší Vltavici a Hájský potok, na státní hranici, asi 2 km jz. od obce, "N, "E (www.mapy.cz), 575 m n. m. (leg. F. Koláø 2007, CBFS 4705, det. P. Koutecký). Petr KOUTECKÝ Cephalanthera rubra (L.) L. C. M. Richard okrotice èervená Okrotice èervená z èeledi vstavaèovitých (Orchideaceae) patøí svými pomìrnì velkými kvìty na tøetí místo mezi naše nejnápadnìjší orchideje (JATIOVÁ & ŠMITÁK 1996). Její areál zaujímá Euroasii od Irska a jižní Anglie pøes jižní Skandinávii do støední Asie. Jižní hranice probíhá severní Afrikou pøes Malou Asii až do Iránu. V Èeské republice se vyskytuje roztroušenì až vzácnì v listnatých i jehliènatých lesích a køovinatých stráních na vápencovém podkladu. Je diagnostickým druhem podsvazu Cephalanthero-Fagenion (JATIOVÁ & ŠMITÁK 1996). Okrotice èervená je v Èerném a èerveném seznamu cévnatých rostlin Èeské republiky zaøazena do kategorie C2 silnì ohrožené taxony (PROCHÁZKA 2001). V jižní èásti Èech je okrotice èervená významným druhem vápnomilných buèin. Roste v buèinách a v jehliènatých lesích na místì pùvodních buèin. Výskyt byl zaznamenán roztroušenì na Sušickohoražïovických vápencích, Strakonických vápencích, vzácnì na Èkyòských a Nezdických vápencích, na vložkách vápencù v Èeskokrumlovském Pøedšumaví, u osady Milèice u Sušice v Horním Pootaví, na Písecko-hlubockém høebeni a na Javorníku. V Komentovaném èerveném seznamu kvìteny jižní èásti Èech je druh rovnìž øazen do kategorie C2 (CHÁN 1999). V roce 1928 publikoval J. Rohlena nález okrotice èervené z lesa Provazel (správnì má být les Provazce) u Písku (ROHLENA 1928). Nálezcem lokality byl K. Prokeš. V roce 2006 se podaøilo M. Soukupovi výskyt druhu v lese Provazce po témìø 80-ti letech potvrdit. V èervnu 2007 lokalitu spoleènì s M. Soukupem navštívili V. Chán a R. Pauliè. Popis lokality: 40a. Písecko-hlubocký høeben, Písek (6651c): odval na dnì opuštìného vápencového lùmku na s. svahu lesa Provazce v. od mìsta, pøi okraji lùmku, ve skupinì starých bukù, ca 565 m n. m., "N, "E (www.mapy.cz), 10 exempláøù, z toho 1 kvetoucí (leg. M. Soukup 2006, herb. M. Soukup; not. V. Chán, R. Pauliè & M. Soukup 2007). Spoleènì tam rostly Actaea spicata, Atropa bella-donna, Campanula persicifolia, Circaea lutetiana, Convallaria majalis, Carex digitata, Euphorbia dulcis, Galium odoratum, G. sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Lilium martagon, Lonicera xylosteum, Milium effusum, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Pulmonaria obscura, Sanicula europaea aj. Milan SOUKUP, Václav CHÁN & Radim PAULIÈ Citrullus lanatus (Thunberg) Matsumura & Nakai lubenice obecná (vodní meloun) Druh je pùvodní v tropické a jižní Africe, odedávna je však pìstován v nejteplejších místech mírného pásma, v subtropech a tropech po celém svìtì. V ÈR je pìstován pouze v nejteplejších oblastech a jen místy pøechodnì zplaòuje (CHRTKOVÁ in HEJNÝ & SLAVÍK 1990). PYŠEK et al. (2002) uvádìjí z území Èeské republiky tøi lokality a rok 1969 jako první údaj o zplanìní. Zaznamenán byl ve spoleèenstvech svazù Sisymbrion officinalis a Veronico-Euphorbion Sissingh ex Passarge 1964 (PYŠEK l. c.). Na území jižní èásti Èech nebylo doposud jeho zplanìní publikováno. Popis nových lokalit: 38. Budìjovická pánev, Boršov nad Vltavou (7052d): pøi silnici ve výkopu u stavení, tìsnì za železnièním mostem proti proudu Vltavy, 370 m n. m., ,2"N, ,1"E (www.mapy.cz), 1 zplanìlý kvetoucí ex. (leg. P. Lepší 2003, CB 39533). Èeské Budìjovice (7052b): v ulici Skuherského, v záhonu pro strom, spoleènì s bìžnými ruderálními druhy, ,6"N, ,8"E (GPS), 400 m n. m., zplanìlý, porost 1 1,5 m (leg. M. Lepší 2007, CB 64946). 42b. Táborsko-vlašimská pahorkatina, Mladá Vožice (6454d): zaplevelený kout v ulici ve mìstì (leg. J. Kaisler 1983, CB 9140). Nálezy tohoto velice teplomilného jednoletého druhu v intravilánu Mladé Vožice, Boršova nad Vltavou a È. Budìjovic mají pravdìpodobnì souvislost s hojnou konzumací vodního melounu v ÈR. Petr LEPŠÍ & Martin LEPŠÍ 92

5 Coeloglossum viride (L.) Hartm. vemeníèek zelený Areál tohoto cirkumpolárního druhu zahrnuje mírné až boreální pásmo Evropy, zasahuje vysoko na sever Norska, Švédska a na Island; dále proniká až do mírného a subarktického pásma evropské èásti bývalého Sovìtského svazu, na Kavkaz, Ural, Sibiø, do Malé Asie, vysokých pohoøí Støední Asie, Japonska a Severní Ameriky (RANDUŠKA & KRIŽO 1986). V Èeské republice se tento nenápadný druh nachází vzácnì pøedevším v horských a podhorských oblastech. Na øadì míst však již vymizel. Vemeníèek zelený je konkurenènì slabý druh rostoucí v krátkostébelné luèní vegetaci nebo svìtlých lesích na kyselých i bazických substrátech (JERSÁKOVÁ & KINDL- MANN 2004). V minulosti roztroušenì rozšíøený druh vázaný na vyšší polohy jižní èásti Èech. Zdá se, že oproti poètu lokalit v minulosti v souèasné dobì druh znaènì ustoupil. Recentnì se ještì vyskytuje ojedinìle v oblasti Šumavy, Pøedšumaví a Nezdických a Èkyòských vápencù (cf. CHÁN 1999, PROCHÁZKA & ŠTECH 2002). Nová lokalita u Polné na Šumavì nebyla dosud známa (cf. CHÁN 1999). Jedná se zároveò o jedinou známou recentní lokalitu vemeníèku zeleného v oblasti celého vojenského újezdu Boletice (V. Grulich in verb.). Popis nové lokality: 37l. Èeskokrumlovské Pøedšumaví, Polná na Šumavì (u Hoøic na Šumavì) (7250b): ca 690 m jjv. od osady, drobná louèka nad vápencovým lùmkem, 10 exempláøù, ,8' N, ,2"E (GPS), ca 790 m n. m. (not. & foto D. Pùbal, L. Ekrt & V. Horváthová 2006). Libor EKRT & David PÙBAL Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl puchýøka útlá Pøíspìvek navazuje na práce publikované v tomto cyklu (ANONYMUS 2002, CHÁN et al. 2007). Popis nových lokalit: 38. Budìjovická pánev, Lhota u Kestøan (6649c): ve vých. èásti letnìného dna rybníka Velký Markovec jz. od osady, ,5"N, ,4"E (www.mapy.cz), 375 m n. m., vzácnì (leg. R. Pauliè 2007, CB). Spolu s Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Callitriche palustris, Carex bohemica, Chenopodium ficifolium, Elatine hydropiper, Eleocharis ovata, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica, Oenanthe aquatica, Ranunculus sceleratus, Rorippa palustris, Rumex maritimus. 37k. Køemžské hadce, Køemže (7051d): Chlumský rybník ( Ochozòák ), 48 54'21,4"N, 14 16'59,6"E (GPS), 530 m n. m., hojnì na obnaženém dnu, místy dominoval (leg. M. Lepší 2007, CB 65059). Druh je zachycen ve fytocenologickém snímku u druhu Spergularia echinosperma. Køemže (7051d): Køemžský rybník, 48 54'09,3"N, 14 19'14,8"E (www.mapy.cz), 515 m n. m., 1 exempláø (not. M. Lepší 2007). Z fytogeografického okresu Køemžské hadce nebyl druh doposud publikován (cf. CHÁN 1999). Martin LEPŠÍ & Radim PAULIÈ Cynodon dactylon (L.) Pers. troskut prstnatý Jedná se o kosmopolitní druh rostoucí v teplých a mírných zónách všech svìtadílù. V Èeské republice se vyskytuje na jv. Moravì až po Brno, jinde je ojedinìle zavlékán, napø. Praha, Plzeò, Pardubice (DOSTÁL 1989, KUBÁT et al. 2002). V jižních Èechách byl doposud udáván z Písku od dìkanského kostela (CHÁN et al. 2000) a z blíže neurèené lokality v Protivínì (DOSTÁL l. c.). Písecká lokalita, která byla považována za zaniklou (cf. CHÁN l. c.), doposud existuje a je ohrožena postupnou redukcí porostu pøi stavebních rekonstrukcích. Popis lokality: 38. Budìjovická pánev, Protivín (6751c): u skladu s rampou sz. od hlavní budovy žel. nádraží Protivín, sekundární stanovištì, mírnì sešlapávaná plocha, ,3"N, ,4"E (www.mapy.cz), 380 m n. m. (leg. M. Soukup, V. Chán & F. Zima 2001, CB 65243; leg. R. Pauliè, M. Soukup, V. Chán 2007, PRC). Druh vytváøí tøi souvislé porosty na ploše ca 40 m 2. Do okrajových èástí porostu pronikají Artemisia vulgaris, Calamagrostis epigejos, Poa compressa, Tanacetum vulgare aj. K zavleèení troskutu došlo pravdìpodobnì železnièní nákladní dopravou. Tímto nálezem byl potvrzen blíže nespecifikovaný údaj v Nové kvìtenì ÈSSR: zavleèen v okolí Prahy, Protivína (DOSTÁL 1989). 93

6 Ve Veselí nad Lužnicí byl druh vysazen na písèitém svahu u chodníku na levém bøehu Lužnice ca 300 m sv. od kostela v roce 2006 (J. Rybenský in litt. 2008). Milan SOUKUP & Martin LEPŠÍ Dactylorhiza incarnata (L.) Soó prstnatec ple ový Druh se vyskytuje ve støední a severní Evropì, odkud zasahuje na východ pøes Kavkaz a Malou Asii do severozápadní Èíny a pøes evropskou èást Ruska a Sibiø až do Jakutska (PROCHÁZKA 1980). V Èeské republice se vyskytuje roztroušenì kromì západních a jižních Èech, kde na vìtšinì území chybí nebo je vzácný (DOSTÁL 1989). V souèasné dobì je druh nezvìstný na severní Moravì a ve Slezsku (JATIOVÁ & ŠMITÁK 1996). Vyhledává rašelinné a bažinaté louky, bøehy vodních nádrží, roste na vlhkých až støídavì mokrých, živných, zásaditých i neutrálních, nevápnitých, humózních, písèitohlinitých pùdách. Èasto roste ve spoleèenstvech svazu Molinion, Calthion (DOSTÁL l. c.), Magnocaricion elatae, Caricion davallianae a vzácnì i Bromion erecti (JERSÁKOVÁ & KINDLMAN 2004). V jižní èásti Èech je znám z Hornovltavské kotliny na Šumavì a z Køemžských hadcù. Lokalita poblíž Dolní Vltavice na Šumavì byla objevena v roce 1996 a èítala v prùbìhu let kvetoucích exempláøù. Tento výskyt pøedstavuje výškové maximum rozšíøení druhu v rámci Èeské republiky (725 m n. m.) (PROCHÁZKA 1997, CHÁN 1999). Výskyt prstnatce ple ového v litorálu Borského rybníka na Køemžských hadcích byl poprvé zaznamenán v roce 1959 J. Holubem a D. Blažkovou (obr. 2 /barevná pøíloha/, lokalita è. 1). V roce 1983 byl na hrázi Køemžského rybníka (cca 750 m od lokality u Borského rybníka) nalezen jediný exempláø, tento výskyt je však již v roce 1999 považován za zaniklý (obr. 2 /barevná pøíloha/, lokalita è. 4) (ALBRECHT in CHÁN 1999). Popis nových lokalit: 37k. Køemžské hadce, Møíè (u Køemže) (7052c): v kolejišti zadní èásti pøekladového nádraží, ca 850 m v. od budovy železnièní stanice, 520 m n. m., ,3"N, ,0"E (GPS), ca 23 sterilních a 7 fertilních exempláøù (leg. M. Lepší & V. Hans 2007, CB 64945) (obr. 2 / barevná pøíloha/, lokalita è. 2). Fytocenologický snímek zapsali M. Lepší & V. Hans, plocha 15 m 2, datum , sklon 0, E 1 50 %, E 0 50 %. E 1 : Populus tremula juv. 2a, Trifolium repens 2a, Tussilago farfara 2a, Lotus corniculatus 2m, Anthoxanthum odoratum 1, Centaurea jacea 1, Euphrasia sp. 1, Holcus lanatus 1, Hieracium sabaudum 1, Hypochaeris radicata 1, Trifolium dubium 1, Vicia cracca 1, Arrhenatherum elatius +, Betula pendula juv. +, Campanula patula +, Dactylorhiza incarnata +, Fragaria vesca +, Galium pumilum +, Genista tinctoria +, Juncus tenuis +, Luzula multiflora +, Polygala vulgaris +, Salix fragilis juv. +, Tanacetum vulgare +, Trifolium medium +, Achillea millefolium r, Centaurium erythraea r, Cerastium holosteoides r, Cirsium palustre r, Erigeron acris r, Hieracium lachenalii r, Leontodon hispidus r, Lychnis flos-cuculi r, Platanthera bifolia r, Prunella vulgaris r, Sagina procumbens r, Salix caprea juv. r. E 0 : neurèeno. Møíè (u Køemže) (7051d): litorál Kamenského rybníka, ca 550 m jz. od budovy železnièní stanice, 505 m n. m., ,7"N, ,2"E (www.mapy.cz) (not. J. Jersáková 2003) (obr. 2 /barevná pøíloha/, lokalita è. 3). Na lokalitì u Borského rybníka byla v roce 2001 vyhlášena pøírodní památka (PP Mokøad u Borského rybníka) a celá plocha je pravidelnì kosena 1 2 x roènì. Celá populace má výraznì vzrùstající tendenci. Od roku 2001, kdy bylo napoèítáno 35 exempláøù (VYDROVÁ 2002), populace stále roste (podrobnìji viz tabulka) a v souèasné dobì je zde ca 600 exempláøù (rok 2006). Dokonce se èást populace rozšiøuje mimo pøírodní památku do kulturní louky v jižní èásti památky. Jistým problémem je pomìrnì hojná hybridizace s Dactylorhiza majalis (viz obr. 4 a obr. 5 v barevné pøíloze sborníku). Populace u Kamenského rybníka je podstatnì menší (2 14 exempláøù) a od roku 2004 je tam také provádìno kosení. Lokalita je však ohrožena obyvateli chatové osady, protože z èásti slouží jako deponie rostlinného odpadu ze zahradních úprav v okolí chat. Dalším negativním jevem je opìt znaèná hybridizace. Výskyt v kolejišti pøekladového nádraží je pravdìpodobnì výsadkem narùstající populace u Borského rybníka. Skuteènost, že je Dactylorhiza incarnata schopna rùst na silnì antropogenním 94

7 stanovišti, není novinkou, protože lokalita na Šumavì se z vìtší èásti vyskytuje na místì bývalého složištì štìrku (PROCHÁZKA 1997, CHÁN 1999). Tab. 1 Tab. 1 Poèet jedincù Dactylorhiza incarnata v letech u Borského a Kamenského rybníka. Number of individuals of Dactylorhiza incarnata between by the Borský rybník pond and the Kamenský rybník pond. Rok Kamenský rybník Borský rybník Zaznamenala ks VYDROVÁ ks 145 ks J. Jersáková ks ks M. Paloudová, J. Jersáková ks 300 ks M. Paloudová ks 570 ks M. Paloudová ks hojnì v celé pøírodní památce M. Paloudová Petr LEPŠÍ, Jana JERSÁKOVÁ & Martin LEPŠÍ Duchesnea indica (Andrews) Focke jahodka indická Druh pochází z jižní a jihovýchodní Asie. Pìstuje se pro okrasu na všech kontinentech. V Èeské republice je známý zplanìlý napø. z Prahy, Brna, Kromìøíže a Frýdlantu nad Ostravicí. Na lokalitách delší dobu vytrvává (KØÍSA in SLAVÍK 1995). První záznam o adventivním výskytu na území našeho státu pochází z roku V souèasnosti je považována za zdomácnìlý druh (PYŠEK et al. 2002). V jižních Èechách nebyl dosud adventivní výskyt zaznamenán. Popis nových lokalit: 37p. Novohradské podhùøí, Kamenný Újezd (7152b): ca 950 m jv. od kostela v obci, ,1"N, ,5"E (www.mapy.cz), 460 m n. m., v èasto koseném trávníku mezi podezdívkou plotu pøedzahrádky a silnicí, roztroušenì na ploše 1 m 2, zplanìlý (not. M. Lepší 2007). 38. Budìjovická pánev, Èeské Budìjovice (7052b): v Kanovnické ulici, v ruderálním trávníku poblíž mlýnské stoky, ,5"N, ,5"E (GPS), 400 m n. m., porost 1 m 2, zplanìlý (leg. M. Lepší 2007, CB 65031). V okolí obou zaznamenaných lokalit nebyla rostlina v dobì nálezu již pìstována. 39. Tøeboòská pánev, Veselý nad Lužnicí (6854a): zplanìlá na zahradì pana Šinky, 410 m n. m., roztroušenì (leg. R. Kurka 1994, CB 42958). Martin LEPŠÍ Lobelia erinus L. lobelka modrá Pochází z jižní Afriky. V Èeské republice se èasto pìstuje jako okrasná letnièka a pøíležitostnì zplaòuje v okolí míst pìstování (SLAVÍK 2000). V jižních Èechách chybí o jejím zplanìní údaje. Popis nové lokality: 38. Budìjovická pánev, Èeské Budìjovice (7052b): v ulici U Tøí lvù, ve spáøe mezi domem a chodníkem, ,8"N, ,9"E (Geobáze 1:50000), 390 m n. m., 1 exempláø (leg. M. Lepší & K. Boublík 2007, CB 65089). Zplanìlá rostlina pravdìpodobnì vzešla ze semen pùvodem z rostlin pìstovaných v kvìtináèích na oknech domù v ulici. Martin LEPŠÍ 95

8 Melilotus altissimus Thuill. komonice nejvyšší Vyskytuje se v Evropì, kde na sever zasahuje do Skandinávie a Finska, na východ po Rumunsko a Ukrajinu. V Asii zasahuje až do Petrohradské oblasti a Povolží. Ve Velké Británii a na Island je pravdìpodobnì zavleèena (HAŠKOVÁ et al. in SLAVÍK 1995) Druh mírnì narušovaných stanoviš rostoucí obvykle na minerálnì silnìjších pùdách (náplavy, vlhké louky a pastviny, prameništì apod.), druhotnì rostoucí i na rùzných ruderálních stanovištích (okraje cest, nádraží, opuštìné plochy v obcích). V Èeské republice se druh vyskytuje roztroušenì v severní polovinì Èech a na Moravì (HAŠKOVÁ et al. 1989; HAŠKOVÁ et al. in SLAVÍK 1995). Z jižních Èech nebyl dosud udáván. Popis nové lokality: 38. Budìjovická pánev, Chvalovice (6951c): ruderální vegetace na opuštìné ploše na sv. okraji obce, z. od zahrádek u zaèátku polní cesty smìrem k obci Strýèice, "N, "E (www.mapy.cz), 460 m n. m., nìkolik desítek bohatì kvetoucích rostlin (leg. P. Koutecký & D. Jenèová 2007, CBFS 4703). Petr KOUTECKÝ Lythrum hyssopifolia L. kyprej yzopolistý V Evropì je kyprej yzopolistý rozšíøen zejména v její západní, støední, jižní a jihovýchodní èásti, severovýchodní hranice areálu probíhá od jižní Anglie pøes severní Nìmecko, severovýchodnì od našeho území povodím støední a dolní Odry a dále povodím støedního a dolního Dunaje. Mimo Evropu roste v africké èásti Støedozemí, na Støedním východì, ve Støední Asii a na východ zasahuje až na Altaj. Adventivnì se vyskytuje témìø na všech kontinentech (DVOØÁKOVÁ in SLAVÍK 1997). V Èeské republice je tìžištì výskytu a zøejmì také jeho pùvodní výskyt omezen na termofytikum a nìkteré oblasti mezofytika hranièící s termofytikem èi navazující na hojnìjší rozšíøení v horním Poodøí na území Polska. Roste na zamokøených polích, vlhkých loukách a zaplavovaných bøezích øek a rybníkù, zejména na živinami bohatých, tìžších a nezøídka zasolených pùdách. Èasto se jedná o antropicky ovlivnìná stanovištì (DVOØÁKOVÁ l. c.). Mimo výše uvedenou oblast pravdìpodobného pùvodního výskytu byl zejména v minulosti zavlékán i do jiných èástí mezofytika. Pøedpokládá se zejména zavlékání s krmivem pro ryby pocházejícím z Maïarska a Balkánu (HEJNÝ 1998), mimo jiné proto, že se v tìchto oblastech vyskytuje témìø výhradnì na obnažených rybnièních dnech. V jižní èásti Èech byl druh zøejmì poprvé nalezen R. Kurkou v roce 1943 na Horusickém rybníce (HOUFEK 1952, KURKA 1959). Øada lokalit byla pozdìji objevena na Blatensku [rybník Babák u Velké Turné (HARTL & al. 1957), Rojický rybník (SKALICKÝ & al. 1980, DEYL & SKOÈDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ 1989), rybník Kaprov u Tchoøovic (DVOØÁKOVÁ l. c.)], Strakonických vápencích [Dolní Øepický rybník (ŽÍLA & CHÁN 1994)], v Tøeboòské pánvi [sádka pod hrází rybníka Svìt (HROBAØ 1967)] a na Èeskomoravské vrchovinì [rybník Holub u Nové Olešné nedaleko Strmilova (HROUDOVÁ 1972)]. Výskyt v Budìjovické pánvi nebyl nikdy publikován (cf. DVOØÁKOVÁ l. c.), avšak podle údajù Hejného (HEJNÝ 1998) byl druh zaznamenán v prùbìhu jeho sledování rybníkù na 15 rybnících v tomto území. Naposledy pak pøi letnìní rybníka Øežabinec v roce Nedávno byl také druh nalezen K. Šumberovou na sádkách v Kestøanech, výskyt nìkolika rostlin byl znovu potvrzen v roce 2006 (leg. R. Pauliè & K. Šumberová 2006, PRC). Novì nalezené lokality jsou potvrzením recentního výskytu v Budìjovické pánvi a zcela novým údajem pro Volyòské Pøedšumaví. Popis nových lokalit: 38. Budìjovická pánev, Dubné (7052a): dno vypuštìného rybníka Nuzov, ,3"N, ,1"E (GPS), 400 m n. m., vzácnì (leg. P. Kúr 2007, CBFS). 37e. Volyòské Pøedšumaví, Mnichov (6649c): obnažený jv. bøeh Malého Mnichovského rybníka, ,3"N, ,6"E (www.mapy.cz), 443 m n. m., desítky rostlin (leg. R. Pauliè 2007 CB, PRC). Spoleènì byl zaznamenán výskyt Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Bidens cernua, Carex bohemica, Cyperus fuscus, Eleocharis acicularis, E. ovata, Gnaphalium uliginosum, Isolepis setacea, Juncus articulatus, Oenanthe aquatica, Peplis portula, Rorippa palustris, Rumex maritimus, Veronica scutellata. Milan ŠTECH, Pavel KÚR & Radim PAULIÈ 96

9 Polystichum luerssenii (Dörfler) Hahne kapradina Luerssenova Polystichum luerssenii je køížencem P. aculeatum a P. braunii. Ve støední Evropì se vyskytuje témìø pravidelnì na lokalitách spoleèného výskytu obou rodièù. V literatuøe uvádìný relativnì èastý výskyt tohoto hybrida mùže být trochu pøekvapivý, nebo oba rodièovské druhy jsou allotetraploidní. V dùsledku toho je meiosa P. luerssenii nepravidelná. Dále je zajímavé, že køížence lze získat snadno i experimentálnì. Z morfologického pohledu stojí hybrid intermedierním habitem listù i jednotlivých znakù mezi rodièi. Od P. braunii se liší tužšími listy a užšími, ostøeji špièatými lístky a lísteèky, od P. aculeatum se odlišuje širšími, tupìji špièatými lístky a lísteèky a plevinami øídce odìným lícem listù (u P. aculeatum jsou lísteèky lysé). Na rozdíl od obou druhù by mìl mít hybrid abortované spory (DOSTÁL & REICHSTEIN 1984). Ve støední Evropì je udáván z Nìmecka, Rakouska, Polska, Slovinska a Itálie. V Èeské republice je známý z Jesenického podhùøí, Støedního Pobeèví, Veøovických vrchù, Beskydského podhùøí, Nízkého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd a Javorníkù (DOSTÁL & REICHSTEIN l. c., ŠOURKOVÁ in HEJNÝ & SLAVÍK 1988, HÁJKOVÁ & al. 2003), tedy z oblastí relativnì hojného výskytu obou rodièù. V Èechách nebyl doposud zaznamenán, pøíèinou je pravdìpodobnì vzácný výskyt Polystichum braunii v této èásti našeho státu a z toho také vyplývající vzácný sympatrický výskyt obou druhù. V jižních Èechách jsou oba druhy vzácné. Druh Polystichum aculeatum je od poèátku floristického výzkumu udáván pouze ze 70 lokalit, z toho 60 % z nich má druhotný a èasto také pøechodný charakter. Na (polo-)pøirozených lokalitách se až na výjimky vyskytuje jednotlivì a netvoøí vìtší stabilní populace (LEPŠÍ & LEPŠÍ 2007). Druh P. braunii je v jižních Èechách známý pouze z Novohradských hor, historické údaje z Blanského lesa se ukázaly být mylné (LEPŠÍ & LEPŠÍ 2006, 2007). Nalezištì P. braunii je ve dvou ohledech v rámci jihoèeského regionu výjimeèné. Za prvé biotopem je pralesovitý listnatý porost v NPP Hojná Voda a za druhé na lokalitì se vyskytuje na jihoèeské pomìry stabilní (od roku 1974) a relativnì velká populace P. aculeatum (16 exempláøù). Bìhem sèítání rostlin a dokumentace lokality byla objevena rostlina, která morfologicky stála mezi druhy P. aculeatum a P. braunii. Podrobnìjší studium potvrdilo podezøení, že se jedná o hybridního jedince. Pomocí svìtelného mikroskopu bylo zjištìno, že pøevážná vìtšina pøítomných výtrusnic je abortovaná. Zároveò byly detekovány i abortované výtrusy. Studovaná rostlina i vzorky z rostlin P. braunii a P. aculeatum z Hojné Vody byly dále analyzovány pomocí prùtokové cytometrie (Partec PA II, Prùhonice) metodou relativní velikosti genomu. I pøes skuteènost, že jsou oba rodièovské druhy tetraploidní, byly touto metodou detekovány rozdíly v relativní velikosti genomu obou druhù, stejnì tak byl detekován i malý rozdíl ve velikosti genomu hybridní rostliny. Relativní hodnoty velikosti genomu u hybrida ležely pøesnì mezi hodnotami rodièovských druhù. I pøes tato zjištìní je nezbytné považovat tyto výsledky pouze jako orientaèní vzhledem k velmi malým rozdílùm v celkové relativní velikosti genomu všech tøí taxonù. Popis nové lokality: 89. Novohradské hory, Hojná Voda (u Horní Stropnice) (7254d): vých. svahy hory Vysoká ca 3 km jv. od vesnice (na území NPP Hojná Voda), "N, "E (GPS), 850 m n. m., 1 exempláø (leg. M. Lepší & P. Lepší 2004, 2005, CB 51075, 38836, herb. L. Ekrt). Martin LEPŠÍ, Libor EKRT & Petr LEPŠÍ Populus canescens (Aiton) J. E. Smith topol šedavý Køíženec Populus alba a Populus tremula se v Èeské republice vyskytuje roztroušenì od nížin do pahorkatin v místech spoleèného výskytu rodièù, zpravidla však jen jednotlivì. Byl zjištìn napø. u Bøeclavi nebo Moravského Písku. Obèas je vysazován, pøedevším jako solitér (CHMELAØ & KOBLÍŽEK in HEJNÝ & SLAVÍK 1990). V jižních Èechách se obèas pìstuje napø. u Hluboké nad Vltavou nebo u Týna nad Vltavou (HOUFEK 1952). Údaje o adventivním výskytu druhu na území jižní èásti Èech chybìjí. Výjimkou by mohl být záznam z Blatenska: na bøehu Velkého Pálence u Vrbna (DEYL & SKOÈDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ 1989). Z údaje však není patrné, zda jde o vysazení 97

10 nebo o zplanìní. Populus alba není v jižních Èechách pùvodní, je však místy vysazován jako okrasná èi alejová døevina. Popis nových lokalit: 37l. Èeskokrumlovské Pøedšumaví, Èeský Krumlov (7151d): ca 0,8 km sv. od železnièní stanice, poblíž bezejmenného rybníèku na z. úpatí Lišèí hory, ,6"N, ,4"E (GPS), 560 m n. m., spontánnì vzniklý hybrid v okolí vysazeného obrovského exempláøe Populus alba, desítky exempláøù (leg. M. Lepší 2007, CB 65056) (obr. 3 /barevná pøíloha/, lokalita 6 8). V širším okolí bylo zaznamenáno nìkolik dalších výskytù (viz obr. 3 /barevná pøíloha/, lokalita 2 9). Èeský Krumlov (7151d): ca 0,7 km sv. od vrcholu Lišèí hory, ,9"N, ,6"E (www.mapy.cz), 560 m n. m., velký porost náletového charakteru podrùstající alejovou výsadbu amerických topolù (not. M. Lepší & P. Lepší 2000) (obr. 3 /barevná pøíloha/, lokalita 10). Porost byl v rámci terénních úprav zlikvidován. Èeský Krumlov (7151d): ca 0,8 km jz. od vrcholu Mìstského vrchu, na území NPR Vyšenské kopce, ,6"N, ,3"E (www.mapy.cz), 530 m n. m., støednì velký porost náletového charakteru pøerùstající trávník ze svazu Bromion erecti (not. M. Lepší 2003) (obr. 3 /barevná pøíloha/, lokalita 1). Porost byl v rámci managementu rezervace úspìšnì odstranìn. Je pravdìpodobné, že všechny uvedené lokality souvisejí s výskytem mohutného exempláøe P. alba u bezejmenného rybníèku na západním úpatí Lišèí hory. Semena hybridního pùvodu se šíøí do širšího okolí vìtrem a uchycují se na vhodných stanovištích, jako jsou zarùstající meze, opuštìné louky, kazy atp. Hybrid se na zaznamenaných lokalitách chová expansivnì a po uchycení vytváøí støednì velké klonální porosty podobnì jako P. tremula. Místy dokonce zarùstá cenné širokolisté trávníky na krystalických vápencích. Jako cizí a expansivní prvek ohrožující ochranáøsky cennou vegetaci by mìl být cílenì odstraòován. Martin LEPŠÍ & Petr LEPŠÍ Rubus ambrosius Trávníèek & Oklejewizc ostružiník vznešený Díky mohutnému vzrùstu (bìžnì dosahuje výšky 2,5 m) se jedná o velice nápadný druh. Nejvíce se podobá v Èeské republice hojnému R. sulcatus, od kterého se odlišuje hloubìji žlábkovanými prýty, vìtším poètem ostnù na øapíku listù, delšími ostny na prýtu, hustìji chlupatým rubem listù a ménì hluboko zubatým okrajem listù (TRÁVNÍÈEK & al. 2005). Byl popsán teprve v roce 2005 z území našeho státu. Typová lokalita se nalézá ve Slezsku u obce Šilheøovice nedaleko Ostravy. Podle souèasných znalostí má nejvìtší koncentraci lokalit a pravdìpodobnì i centrum rozšíøení v jihovýchodním Polsku. Øídce roztroušenì roste na Slovensku a poslední v souèasnosti známou oblastí jeho výskytu je území ÈR, kde se vyskytuje velice vzácnì na izolovaných lokalitách. Z termofytika je udáván z fytochorionù Roudnické písky a Hornomoravský úval, v obou pøípadech z jediného nalezištì. Z mezofytika existují záznamy z fytogeografického podokresu Moravská brána vlastní (3 lokality) a z Volyòského Pøedšumaví (2 lokality). Ve Volyòském Pøedšumaví byl nalezen nedaleko osad Støítež a Štìtín v roce Z pohledu stanovištních nárokù není tak výraznì nemofilní jako napø. R. sulcatus. Nejèastìji se vyskytuje podél lesních cest, na lesních pasekách a svìtlinách, v køovinách a na okrajích lesù (TRÁVNÍÈEK l. c.). Na území našeho státu je považován za kriticky ohrožený taxon (PROCHÁZKA 2001). Popis nových lokalit: 37h. Prachatické Pøedšumaví, Husinec (6950a): ca 1,2 km sv. od vrcholu vrchu Podlipí, okraj lesa a mlazin a také podél lesní cesty smìrem na západ, ,4"N, ,2"E, (GPS), 570 m n. m., roztroušenì (leg. M. Lepší & P. Lepší 2007, CB 64659, 64660, 64798). 37e. Volyòské Pøedšumaví, Bavorov (6950a): ca 0,5 km jv. od vrcholu vrchu Malošín (se zøíceninou hradu Helfenburk), ,3"E, ,0"N (GPS), 570 m n. m., 1 polykormon (leg. M. Lepší 2007, CB 64923). V Prachatickém Pøedšumaví nebyl druh doposud zaznamenán. Lokalita od Bavorova je pouze ca 1 km daleko od publikované lokality u Štìtína. Druh je v okolí Helfenburku místy hojný (V. Žíla in verb. 2007). Vzhledem ke vzácnému výskytu by mìl být ostružiník vznešený zaøazen mezi kriticky ohrožené druhy jihoèeské kvìteny (sensu CHÁN 1999). Martin LEPŠÍ 98

11 Spergularia echinosperma (Èelak.) A. & Gr. kuøinka ostnosemenná Kuøinka ostnosemenná patøí mezi støedoevropské endemity. Její výskyt je omezen na území Èeské republiky, Nìmecka a Rakouska; nìkteré prameny též hovoøí o výskytu v Polsku a jedné lokalitì na Slovensku (DVOØÁK 1979, DVOØÁK in HEJNÝ & SLAVÍK 1990). Existují rovnìž údaje o výskytu v západní Evropì (Francie, Španìlsko), severní Africe (Maroko) a USA (kam mìl být druh údajnì zavleèen z Evropy), jejichž pravdivost však dosud nebyla ovìøena, a nelze vylouèit, že náleží jiným taxonùm (cf. KÚR 2007). Stanovištìm druhu jsou pøedevším dna letnìných rybníkù, pøípadnì náplavy velkých øek (napø. na Labi v Nìmecku). Druh je vázán na obnažené písèité substráty, èasto pøekryté tenkou vrstvou hlinitého nebo jílovitého bahna (pøibližnì do 5 cm) s kyselou až neutrální reakcí a s relativnì nízkým obsahem vápníku (FILÍPKOVÁ 2001). V ÈR je jeho výskyt soustøedìn pøevážnì do jihoèeských rybnièních pánví (Èeskobudìjovická, Tøeboòská), ménì též do oblasti západních Èech a zøejmì velmi vzácnì roste ve východních Èechách a na jižní Moravì. V celostátním èerveném seznamu je kuøinka ostnosemenná zaøazena mezi druhy silnì ohrožené (PROCHÁZKA 2001), v èerveném seznamu kvìteny jižní èásti Èech je považována za druh kriticky ohrožený (CHÁN 1999). Na území jižních Èech se druh v minulosti vyskytoval roztroušenì ve všech oblastech s vìtší koncentrací rybníkù. Jako roztroušený byl udáván z Blatenska (SKALICKÝ & TOMAN 1958, SKALICKÝ et al. 1961, DEYL & SKOÈDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ 1989), Budìjovické (HEJNÝ 1998) a Tøeboòské pánve (MÍCHAL & KURKA 1991, KURKA 1996, FILÍPKOVÁ 2001), vzácnì byl znám i z dalších fytochorionù Bøeznického Podbrdska (SKALICKÝ et al. 1961), Horažïovicka (VANÌÈEK 1969), Chvalšinského Pøedšumaví (DVOØÁK in HEJNÝ & SLAVÍK 1990), Písecko-hlubockého høebene (HADINEC & LUSTYK 2006), Støedního Povltaví (DVOØÁK l. c.) a Èeskomoravské vrchoviny (DVOØÁK l. c., HADINEC & LUSTYK 2006). V celém území jsou rovnìž typickým stanovištìm druhu obnažená dna rybníkù, vzácnìji se Spergularia echinosperma vyskytuje i v rybích sádkách. Výskyt na jednotlivých lokalitách je velmi kolísavý v závislosti na aktuálním stavu hladiny vody v nádrži: druh se objevuje bìhem letnìní rybníkù a sádek, hlavnì na velkých rybnících také po pøirozeném poklesu vody ve velmi suchých letech. Vlivem intenzifikace rybnièního hospodaøení, která místy vedla k velmi silné zmìnì v chemismu substrátu (napø. v dùsledku silného hnojení a vápnìní nebo farmového chovu kachen) a k omezení letnìní, je výskyt druhu na území jižních Èech pravdìpodobnì vzácnìjší než v minulosti. Na druhé stranì, ústup tohoto druhu zjevnì nebyl tak výrazný jako u jiných druhù písèitých substrátù, napø. Radiola linoides, Pseudognaphalium luteoalbum a nìkterých dalších, které jsou extrémnì citlivé k eutrofizaci a zvýšenému ph substrátu (HEJNÝ 1995). CHÁN (1999) uvádí pouze dvì s jistotou existující lokality, v posledních letech však poèet zaznamenaných nálezù opìt vzrostl. Podílel se na tom jednak intenzivní prùzkum vegetace rybnièních den (ŠUMBEROVÁ 2005, ŠUMBEROVÁ et al. 2005) a dále zapoèatý výzkum taxonomické problematiky Spergularia echinosperma a možné hybridizace se S. rubra (KÚR 2007). V poètu nálezù nových lokalit se také výraznì projevila nadprùmìrnì suchá vegetaèní sezóna v roce 2007, kdy pomìrnì velká èást rybníkù zùstala bez vody. Zdá se tedy, že druh se v nìkterých èástech jižních Èech vyskytuje dosud roztroušenì. Jeho sledování a ochrana v této oblasti jsou však mimoøádnì významné, nebo podobnì jako nìkteré další druhy obnažených den (napø. Coleanthus subtilis) má i Spergularia echinosperma podle souèasných poznatkù tìžištì celosvìtového rozšíøení právì v jihoèeských rybnièních pánvích. Z jižních Èech byl tento druh i popsán, a to Èelakovským v úrovni poddruhu z rybníka Švarcenberk u Protivína (ÈELAKOVSKÝ 1882). Z tohoto dùvodu je vhodné ponechat kuøinku ostnosemennou v regionálním èerveném seznamu v kategorii kriticky ohrožených druhù (cf. CHÁN 1999). V pøehledu novì nalezených a recentnì ovìøených lokalit jsou prvé údaje pro fytochoriony Volyòské Pøedšumaví, Køemžské hadce, Sedlèansko-milevskou pahorkatinu a Jihlavské vrchy. Pøevážná vìtšina údajù (s výjimkou Tøeboòské pánve) jsou zøejmì novì publikované nálezy, ovšem nìkteré lokality byly velmi pravdìpodobnì známy již døíve, ale zùstaly zachyceny pouze v rukopisných materiálech rùzných autorù, zejména S. Hejného a Š. Husáka. 99

12 Popis nových lokalit: 35d. Bøeznické Podbrdsko, Škvoøetice (6549d): plùdkový rybník Dalinì, severnì od obce, "N, ' E (Geobáze 1: ), 446 m n. m. (leg. K. Šumberová 2002, BRNU). 36a. Blatensko, Sedlice (6649b): plùdkový rybník Bøezinka, asi 2,8 km jv. od kostela v obci, jižnì pod hlavní silnicí smìr Písek, "N, "E (Geobáze 1: ), 455 m n. m. (not. K. Šumberová 2004, ÈNFD). Sedlice (6649b): plùdkový rybník Malobor, asi 2,8 km vjv. od kostela v obci, severnì pod hlavní silnicí smìr Písek, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 459 m n. m. (not. K. Šumberová 2002, 2005, ÈNFD). Rojice (6649d): rybí sádky v obci, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 450 m n. m. (not. K. Šumberová 2007, ÈNFD). 36b. Horažïovicko, Horažïovická Lhota (u Horažïovic) (6648a): letnìný rybník Lhota sz. od osady, ,2"N, ,4"E (www.mapy.cz), 467 m n. m., souvislé porosty po celém letnìném dnì (leg. R. Pauliè & P. Leischner 2007, CB). Spolu s Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Bolboschoenus cf. yagara, Carex bohemica, Chenopodium ficifolium, Cyperus fuscus, Eleocharis acicularis, Epilobium ciliatum, Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Mimulus guttatus, Ranunculus sceleratus, Rumex maritimus, Veronica anagallis-aquatica. Týnec (u Horažïovic) (6647d): malý plùdkový rybník pøi severozápadním okraji obce, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 445 m n. m. (leg. K. Šumberová 2002, BRNU, not. K. Šumberová 2002, ÈNFD). Na písèitém dnì s nìkolika centimetry hlinitého bahna dosti poèetná, ve vegetaci s Elatine hydropiper, Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Limosella aquatica, Riccia cavernosa Hoffm. a Veronica anagallis-aquatica. 37e. Volyòské Pøedšumaví, Pracejovice (6749a): písèiny ve v. èásti obnaženého dna letnìného Pracejovického rybníka jz. od obce, ,3"N, ,2"E (www.mapy.cz), 415 m n. m., vzácnì (not. K. Šumberová 2002, ÈNFD, leg. R. Pauliè & P. Leischner 2005, CB). Spolu s Alisma plantagoaquatica, Alopecurus aequalis, Callitriche palustris, Carex bohemica, Chenopodium rubrum, Eleocharis acicularis, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica, Oenanthe aquatica, Potentilla supina, Ranunculus sceleratus, Rorippa palustris, Rumex maritimus, Veronica anagallis-aquatica. Budynì (6850c): rybník Vítovský jv. od obce, pøi silnici do Bavorova, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 450 m n. m., vzácnì (leg. K. Šumberová 2000, BRNU; not. K. Šumberová, ÈNFD). 37k. Køemžské hadce, Køemže (7051d): Chlumský rybník ( Ochozòák ), ,6"N, ,7"E (GPS), 530 m n. m., velmi hojnì na obnaženém písèitém dnu (leg. M. Lepší & P. Lepší 2007, CB 65069, 65049). Fytocenologický snímek: Zapsal M. Lepší, plocha 4 m 2, datum , jz. exposice, sklon 1, E 1 70 %. E 1 : Spergularia echinosperma 3, Bidens sp. 2a, Callitriche palustris 2a, Coleanthus subtilis 2a, Limosella aquatica 2a, Oenanthe aquatica 2a, Tripleurospermum inodorum 2a, Veronica anagallis-aquatica 2a, Chenopodium album +, Gnaphalium uliginosum +, Persicaria lapathifolia +, Rorippa palustris +, Urtica dioica r. 38. Budìjovická pánev, Dehtáøe (u Žabovøesk) (6951d): na obnaženém dnì rybníka Dehtáø, v. a s. bøeh, ,0"N, ,0"E (GPS), 400 m n. m., roztroušenì až hojnì (leg. M. Lepší & P. Lepší 2007, CB 65050). Dehtáøe (u Žabovøesk) (6951d): obnažené dno rybníka Dehtáø a narušovaná plocha kolem hnojištì v jižní èásti rybníka (v okolí ostrova), ' N, ' E (Geobáze 1: ), 400 m n. m. (leg. K. Šumberová 2007, BRNU; not. K. Šumberová 2006, 2007, ÈNFD). Na dnì rybníka hojnì (2007), u hnojištì (2006) jen nìkolik exempláøù ve vegetaci s pøevahou Chenopodium glaucum, Plantago uliginosa, Tripleurospermum inodorum a Potentilla supina. Dubné (7052a): obnažené dno rybníka Nuzov v. od obce, ,3"N, ,1"E (GPS), 400 m n. m. (leg. P. Kúr 2007, herb. P. Kúr). Èejetice (6750a): rybí sádky v obci, ,0"N, ,9"E (GPS), 380 m n. m. (not. K. Šumberová 2004, ÈNFD; leg. M. Štech 2006, CBFS). Kestøany (6750a): rybí sádky v obci, ,7"N, ,7"E (GPS), 380 m n. m. (leg. K. Šumberová 2005, BRNU; not. K. Šumberová 2005, ÈNFD; leg. M. Štech 2006, CBFS; leg. P. Kúr 2007, herb. P. Kúr). Hluboká nad Vltavou (6952d): rybí sádky pøi jižním okraji mìsta, ' N, ' E (Geobáze 1:100000), 385 m n. m., (leg. K. Šumberová 2001, BRNU). Pozorována i v letech , doloženo vìtším poètem fytocenologických snímkù v ÈNFD. Roztroušenì pøedevším v sádkách s písèitým dnem, nejèastìji spolu s Cyperus fuscus, Echinochloa crus-galli, Juncus bufonius, Limosella aquatica, Lindernia dubia, Rorippa palustris a Riccia cavernosa Hoffm. Hluboká nad Vltavou (6952d): rybník Pod- 100

13 hradský pøi jižním okraji mìsta, proti areálu rybích sádek, pøi severním bøehu, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 385 m n. m. (not. K. Šumberová 2006, ÈNFD). Vzácnì, na písèitém dnì s nìkolika centimetry hlinitého bahna na povrchu, spolu s Callitriche palustris, Coleanthus subtilis, Juncus bufonius, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica atd. Hluboká nad Vltavou (6952c): rybník Bezdrev, roztroušenì až hojnì na mnoha místech v jeho jižní a støední èásti, mezi ' N, ' E a ' N, ' E (Geobáze 1: ) (not. K. Šumberová 2003, ÈNFD). Vegetace zaznamenána poèátkem listopadu, její vývoj byl umožnìn mimoøádnì teplým a suchým poèasím a zároveò podzimním výlovem rybníka v daném roce (tj. jeho pomalým nìkolikatýdenním odpouštìním a napuštìním). Substrát byl v místech s nejvyšší pokryvností Spergularia echinosperma písèitý, na povrchu s 1 2 cm jílovitého bahna, z prùvodních druhù nejèastìjší Cyperus fuscus, Eleocharis acicularis, Juncus bufonius, Limosella aquatica, Rumex maritimus a Rorippa palustris. Dívèice (6851d): speciální rybníèky v odchovném areálu Bøezoveèky, v severní èásti obce pøi silnici smìr Mydlovary, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 395 m n. m. (not. K. Šumberová, K.-G. Bernhardt et al. 2007). Na obnaženém dnì jednoho z rybníèkù, v øídké vegetaci s pøevahou druhù Alisma gramineum, Callitriche palustris, Elatine triandra, Eleocharis acicularis, Echinochloa crus-galli, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica, Persicaria lapathifolia a Potentilla supina. Novosedly (u Dívèic) (6951b): plùdkový rybník Dolní Novosedelský pøi jižním okraji obce, jeho severní èást, ' N, ' E (Geobáze 1:100000), 395 m n. m. (not. K. Šumberová 2001, 2004, ÈNFD). Roztroušenì na písèitém okraji, místy s vrstvou bahna do 5 cm. Èernìves (6851c): rybník Èernìveský, mezi obcí a železnièní tratí v. od obce, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 420 m n. m. (leg. K. Šumberová 2000, BRNU). Malovice (6951a): plùdkový rybník Potùèek, 1,3 km j. od kaple v obci, v. pod silnicí do Netolic, ' N, ' E (Geobáze 1:100000), 420 m n. m. (not. K. Šumberová 2005, ÈNFD). Vzácnì, zaznamenána ve vegetaci s pøevahou Coleanthus subtilis, Elatine triandra, Limosella aquatica, Persicaria hydropiper a P. lapathifolia na mokrém jílovitém bahnì. Holeèkov (6951a): plùdkový rybník Rábinec, 0,5 km j. od železnièní zastávky Holeèkov, západnì od trati, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 420 m n. m. (not. K. Šumberová 2001, 2004, 2005, ÈNFD). Pøi severním bøehu hojnì ve vegetaci s Callitriche palustris, Carex bohemica, Elatine hydropiper, E. triandra, Eleocharis ovata, Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Limosella aquatica, Plantago uliginosa, Trifolium hybridum a dalšími druhy. 39. Tøeboòská pánev, Žár (7154c): obnažené bøehy Žárského rybníka, ,2"N, ,2"E (GPS), 510 m n. m., roztroušenì (leg. M. Lepší & L. Ekrt 2007, CB 65003). Lomnice nad Lužnicí (6954a): obnažené dno v s. èásti rybníka Koclíøov jz. od obce, ,3"N, ,2"E (GPS), 430 m n. m. (leg. K. Šumberová 1999, BRNU, not. K. Šumberová 1999, ÈNFD; leg. P. Kúr 2007, herb. P. Kúr). Tøeboò (6954d): písèitý bøeh v sv. èásti upuštìného rybníka Svìt, ,1"N, ,8"E (GPS), 440 m n. m., vzácnì (leg. P. Kúr 2007, herb. P. Kúr). Støížovice (6856d): Osecký rybník u železnièní stanice, ,0"N, ,0"E (Geobáze 1: ), 528 m n. m., obnažené bahnité rybnièní dno (leg. K. Boublík 2006, CB 65375). Kardašova Øeèice (6855a): Velký Øeèický rybník pøi v. okraji mìsta, pod železnièní tratí smìr Jindøichùv Hradec, severozápadní pobøeží, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 455 m n. m. (not. K. Šumberová 2003, ÈNFD). Roztroušenì na písèitých místech. Frahelž (6854c): rybník Nový u Frahelže, na levém bøehu Lužnice severnì od obce, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 390 m n. m. (not. K. Šumberová 1999, ÈNFD). Ponìdraž (6854c): rybník Blatný, horní ze dvou rybníkù u bašty Ponìdraž, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 405 m n. m. (not. K. Šumberová 1999, ÈNFD). Tuèapy (6754b): plùdkový rybník Smíchov pøi jv. okraji obce, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 440 m n. m. (leg. K. Šumberová 2002, BRNU). Øídce roztroušena v rozvolnìné vegetaci s pøevahou Callitriche palustris a Limosella aquatica na bahnitém obnaženém dnì. 41. Støední Povltaví, Dobronice u Bechynì (6652d): obnažené dno Velkojamského rybníka, ,0"N, ,6"E (GPS), 430 m n. m. (leg. P. Kúr 2007, herb. P. Kúr). 42a. Sedlèansko-milevská pahorkatina, Zahrádka (u Kostelce nad Vltavou) (6551a): rybník Horní Oprava jz. od obce, vìtší z dvojice plùdkových rybníkù nad rybími sádkami, ' N, ' E (Geobáze 1: ), 446 m n. m. (not. K. Šumberová 2002, ÈNFD). Na písku, místy s nìkolika 101

14 centimetry hlinitého bahna, ve vegetaci dále s vyšší pokryvností Coleanthus subtilis, Limosella aquatica, Rorippa palustris, Persicaria hydropiper, Riccia cavernosa Hoffm. a Veronica peregrina. 67. Èeskomoravská vrchovina, Návary (u Starého Mìsta pod Landštejnem) (7057a): rybník Kaèer, asi 2,7 km jz. od centra obce, ,0"N, ,0"E (GPS), 605 m n. m., hojnì na písèitém obnaženém dnì rybníka (leg. L. Ekrt & E. Ekrtová 2005, herb. L. Ekrt, rev. P. Kúr). 90. Jihlavské vrchy, Øídelov (6758c): rybník Malý Paøezitý asi 1,2 km sz. od centra obce, ,0"N, ,0"E (GPS), 630 m n. m., ojedinìle na písèitém obnaženém dnì rybníka (leg. L. Ekrt & E. Ekrtová 2006, CB, herb. L. Ekrt, rev. P. Kúr). Pavel KÚR, Milan ŠTECH & Kateøina ŠUMBEROVÁ Sisyrinchium angustifolium Mill. badil úzkolistý Druh je pùvodem ze Severní Ameriky, obèas se pìstuje jako okrasný a zplaòuje zejména na vlhèích loukách na nevápnitých podkladech. V souèasnosti je u nás považován za zdomácnìlý (HROUDA in KUBÁT et al. 2002, PYŠEK et al. 2002). Druh je mimo dobu kvìtu velmi nenápadný (pomìrnì malý s úzkými trávovitými listy) a díky dobrému vegetativnímu rozmnožování se mùže udržovat na lokalitách i v nekvetoucím stavu, takže jeho výskyt mùže být dlouhodobì pøehlížen. V jižních Èechách byl v minulosti zaznamenán v Budìjovické pánvi [rybník Bezdrev a nìkolik lokalit v blízkém okolí Èeských Budìjovic (MAREK 1910, KOTLABA 1952)], Tøeboòské pánvi [Vlastiboø, Tøeboò (KOTLABA l. c.)], na Lišovském prahu v. od Èeských Budìjovic ve výbìžku fytogeografikého podokresu Novohradské podhùøí [Dobrá Voda u Èeských Budìjovic, 1928, CB; Dubièné (ANONYMUS 1952); Hlincova Hora, Tøebotovice (KOTLABA l. c.)] a v Kaplickém mezihoøí [pøi železnièní trati mezi obcemi Omlenice a Bujanov (KUÈERA 1966), CB 20535, 20536]. Vìtšina tìchto lokalit byla na kosených loukách a je proto pravdìpodobné, že s celkovou zmìnou obhospodaøování krajiny tyto lokality v souèasnosti již neexistují. V roce 2007 byl badil nalezen na Lišovském prahu severnì od obce Tøebotovice na návrší Baba. Vzhledem k nenápadnosti druhu je možné, že jde o pozùstatek výskytu známého v této oblasti od 20. let 20. století (pravdìpodobnì ale ne pøímo o stejnou lokalitu, mìlo jít zejména o západní svahy návrší Baba, zatímco novì objevená lokalita leží na v. svahu, kde je výslovnì zmiòována absence druhu, ANONYMUS 1952). Hojný výskyt je udáván ještì v 50. letech 20. století (ANONYMUS l. c.), pozdìji druh zøejmì velmi ustoupil; napø. KUÈEROVÁ (1974) ho ve své podrobné studii Lišovského prahu vùbec neuvádí. Nìkolik málo rostlin zaznamenal ještì v 90. letech M. Štech v. od obce Dobrá Voda na lesní cestì ca 0,5 km vjv. od koneèné autobusu MHD v Dobré Vodì. Popis nových lokalit: 37p. Novohradské podhùøí, Tøebotovice (u Dobré Vody u Èeských Budìjovic) (7053a): louky v. od silnice do Dubièného, asi 1,3 km s. od støedu obce, "N, "E (GPS), 530 m n. m. (leg. P. Koutecký 2007, CBFS 4704). Lokalita pøedstavuje zbytek kdysi velmi cenných luk svazu Molinion, které byly odvodnìny a pøeorány. Pøesto se zde dodnes vyskytují nìkteré vzácnìjší druhy (napø. Carex umbrosa a Iris sibirica, v nejzachovalejší èásti chránìné jako VKP se dále vyskytují napø. Dactylorhiza majalis, Carex hartmanii a Salix rosmarinifolia), výskyt dalších už bohužel zanikl (KUÈEROVÁ 1974 odtud udává napø. Gentiana pneumonanthe, Trifolium spadiceum, Serratula tinctoria a Willemetia stipitata). 38. Budìjovická pánev, Èeské Budìjovice (7052b): zarùstající plochy bývalého vojenského cvièištì jv. od rybníka Èerniš na sz. okraji mìsta, ' N, ' E (www.mapy.cz), 380 m n. m. (not. & foto M. Štech 2004). Petr KOUTECKÝ, Martin LEPŠÍ & Milan ŠTECH Veronica agrestis L. rozrazil polní Druh se vyskytuje souvisle pøevážnì jako archeofyt v západní, støední a severní Evropì na východ zasahuje až po moskevskou oblast (HROUDA in SLAVÍK 2000). Vyhýbá se kontinentálním oblastem jv. Evropy. Pùvodní je pravdìpodobnì pouze v horách jihozápadní Evropy a severozá- 102

15 padní Afriky a také na Kanárských ostrovech a na Madeiøe (OTÝPKOVÁ 2007). V Èeské republice je archeofytem vyskytujícím se od nížin do suprakolinního stupnì, ojedinìle i výše (HROUDA l. c.). Je považován za ustupující a silnì ohrožený druh naší kvìteny (PROCHÁZKA 2001). V Èeské republice roste jako polní plevel ve všech typech kultur, není vázán na žádné konkrétní spoleèenstvo nebo svaz (OTÝPKOVÁ l. c.). Vzhledem k výraznému ústupu vlivem intenzifikace zemìdìlství je v jižních Èechách považován za kriticky ohrožený druh (CHÁN 1999). Byl doposud zaznamenán v následujících fytochorionech: Blatensko, Støední Povltaví, Horažïovicko, Sušicko-horažïovické vápence, Nezdické vápence, Novohradské podhùøí, Budìjovická pánev, Tøeboòská pánev, Písecko-hlubocký høeben (CHÁN 1999), Volyòské Pøedšumaví, Prachatické Pøedšumaví, Èeskokrumlovské Pøedšumaví, Vyšebrodsko (HROUDA l. c.). Po roce 2000 je udáván z Tøeboòské pánve Hluboká u Borovan (LEPŠÍ et al. 2005) a Chlum u Tøebonì (OTÝPKOVÁ l. c.), z Táborsko-vlašimské pahorkatiny (DOUDA 2003), z Písecko-hlubockého høebene a z Novohradského podhùøí (OTÝPKOVÁ l. c.). Popis nových lokalit: 36a. Blatensko, Chraš ovice (6649c): na vyvezené zeminì pøed staveništìm ve støedu obce, ,4"N, ,2"E, ca 520 m n. m. (www.mapy.cz) (leg. J. Hadinec, V. Chán, R. Pauliè & V. Žíla 2006, CB, PRC). Klínovice (u Chraš ovic) (6649c): strništì na návrší Na rodici (kóta 477,6 m) 0,8 km sv. od osady, ,6"N, ,5"E (www.mapy.cz), 475 m n. m. (leg. R. Pauliè 2007, CB). Spolu s Anagallis arvensis, Galium spurium, Atriplex patula, Capsella bursa-pastoris, Centaurea cyanus, Euphorbia helioscopia, Fallopia convolvulus, Geranium pusillum, Chenopodium hybridum, Lamium amplexicaule, L. purpureum, Polygonum aviculare agg., Setaria viridis, Solanum nigrum, Thlaspi arvense, Viola arvensis. 37f. Strakonické vápence, Domanice (u Radomyšle) (6649d): okraj pole u polní cesty 0,75 km vsv. od kaplièky v osadì, vápenec, ,3"N, ,7"E (www.mapy.cz), 470 m n. m., ojedinìle (leg. R. Pauliè, P. Leischner et al. 2007, CB). Spolu s Adonis aestivalis, Euphorbia helioscopia, Geranium pusillum, Lamium amplexicaule, Sherardia arvensis, Silene noctiflora, Thlaspi arvense, Veronica polita, V. triloba. 37l. Èeskokrumlovské Pøedšumaví, Kájov (7251a): ca 700 m sz. od osady Mezipotoèí, ca 590 m n. m., ,5"N, ,6" (www.mapy.cz), nìkolik exempláøù (leg. M. Lepší 2001, CB). 37n. Kaplické mezihoøí, Benešov nad Èernou (7253d): ca 0,8 km jz. od osady Dluhoštì, narušený okraj louky (snad døíve pole), ,5"N, ,3"E (GPS), ca 610 m n. m., nìkolik exempláøù (leg. M. Lepší 2007, CB 65043). 38. Budìjovická pánev, Myšenec (u Protivína) (6751c): na obnažené zeminì u turmalínové skalky v osadì, ,7"N, ,9"E (GPS), ca 390 m n. m., ojedinìle (leg. M. Lepší, P. Lepší, R. Pauliè et al. 2006, CB 51380). Spolu s Descurainia sophia, Malva neglecta aj. 39. Tøeboòská pánev, Veselí nad Lužnicí (6854a): ca 900 m jv. od kostela v obci, okraj pole u silnice do Hamru, asi 200 m jv. od železnièního pøejezdu, "N, "E (www.mapy.cz), 415 m n. m. (leg. P. Koutecký 2001; herb. P. Koutecký no. 1317, CBFS 2116). Z fytochorionù Kaplické mezihoøí a Strakonické vápence nebyl druh doposud udáván. Objevení výše uvedených lokalit v uplynulých deseti letech naznaèuje regeneraci druhu v jihoèeské krajinì. Jestliže další výzkum prokáže rostoucí tendenci jihoèeských populací, bylo by vhodné druh pøeøadit do kategorie silnì ohrožených taxonù (sensu CHÁN 1999). Martin LEPŠÍ & Radim PAULIÈ Podìkování Za poskytnutí nepublikovaných dat dìkujeme K.-G. Bernhardt, K. Boublíkovi, J. Doudovi, V. Hansovi, E. Ekrtové, L. Ekrtovi, V. Horváthové, D. Jenèové, F. Koláøovi, P. Kouteckému, P. Leischnerovi, M. Paloudové, R. Paulièovi, J. Rybenskému, M. Soukupovi, F. Zimovi a V. Žílovi. Za pøipomínky k textu jsme vdìèní K. Boublíkovi. 103

16 Literatura ANONYMUS, 1952: K rozšíøení badilu úzkolistého v ÈSR. Ès. Bot. Listy 4: ANONYMUS, 2000: Geobáze Prohlížeè Professional Verze 2.8, 1:50 000, 1: Geodézie ÈS a. s., Èeská Lípa. ANONYMUS, 2002: Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech VIII. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 42: ÈELAKOVSKÝ L., 1882: Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre S.-B. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, cl. math.-natur., 1881: DEYL M. & SKOÈDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ B., 1989: Kvìtena Blatenska. Praha, 235 pp. DOSTÁL J. & REICHSTEIN T., 1984: Polystichum. In: Hegi G., Illustrierte Flora von Mitteleuropa, Pteridophyta, Spermatophyta, Band I, Teil 1: , Paul Parey, Berlin, Hamburg. DOSTÁL J., 1989: Nová kvìtena ÈSSR. 1, 2. Academia, Praha, 1548 pp. DOUDA J., 2003: Flóra a vegetace pøírodovìdnì významných lokalit okolí Bechynì. 263 pp., ms. [Dipl. pr., depon. in: Knih. Èeské zemìdìlské univerzity, Praha.] DVOØÁK F., 1979: Nìkteré výsledky studia druhu Spergularia echinosperma Èelak. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 14: EHRENDORFER F. & HAMANN U., 1965: Vorschlage zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Ber. Deutsch. Bot. Ges. 78: FILÍPKOVÁ K., 2001: Ekofyziologie vybraných druhù vyšších rostlin obnaženého dna sádek Šaloun u Lomnice nad Lužnicí. 66 pp., ms. [Dipl. pr.; depon. in: Pedagogická fakulta JU, Èeské Budìjovice.] HADINEC J. & LUSTYK P. 2006: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 41: HÁJKOVÁ A., PRYMUSOVÁ Z. & TROSZKOVÁ M., 2003: Rod Polystichum v herbáøové dokumentaci severovýchodní Moravy a Slezska. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Pøír. Vìdy) 13: HARTL J., CHÁN V. & TOMAN J., 1957: Floristický pøíspìvek ke kvìtenì Strakonicka. Preslia 29: HAŠKOVÁ J., KIRSCHNER J., ŠTÌPÁNEK J., 1988: Materiály k rozšíøení Melilotus dentata a M. altissima v Èeskoslovensku. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 23: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds.), 1988: Kvìtena Èeské socialistické republiky. 1. Academia, Praha, 557 pp. HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds.), 1990: Kvìtena Èeské republiky. 2. Academia, Praha, 540 pp. HEJNÝ S., 1995: Mizení druhù a spoleèenstev obnažených den. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 35: HEJNÝ S., 1998: Èervený seznam ohrožených rostlin jižních Èech poznámky a pøipomínky. 18 pp., ms. [Depon. in: V. Chán, Strakonice.] HOUFEK J., 1952: Studie o kvìtenì Jindøichohradecka se zvláštním zøetelem k Tøeboòské pánvi a pøilehlým územím (pøíspìvek k fytogeografii jižních Èech). 398 pp., ms. [Disert. práce, depon. in: Knihovna Jihoèeského muzea v Èeských Budìjovicích.] HROBAØ F., 1967: Pøíspìvek ke kvìtenì Jindøichohradecka. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 2: HROUDOVÁ Z., 1972: Pøíspìvek k fytocenologickému a floristickému výzkumu rybníkù v okolí Jarošova nad Nežárkou. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èeských Budìjovicích, Pøír. Vìdy 12: CHÁN V. (ed.), 1999: Komentovaný èervený seznam kvìteny jižní èásti Èech. Pøíroda 16: CHÁN V., LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P. (red.), 2007: Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XIII. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 47: CHÁN V., LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P. (red.), 2005: Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XI. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 45: CHÁN V., ŠTECH M. & VYDROVÁ A., 2000: Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech VI. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 40/1-2: CHYTRÝ M. & RAFAJOVÁ M., 2003: Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. Preslia 75: JATIOVÁ M. & ŠMITÁK J., 1996: Rozšíøení a ochrana orchidejí na Moravì a ve Slezsku. AOPK ÈR, Brno in Arca JiMfa spol. s r. o., Tøebíè, 539 pp. JERSÁKOVÁ J. & KINDLMANN P., 2004: Zásady péèe o orchidejová stanovištì. Kopp, Èeské Budìjovice, 119 pp. KOTLABA F., 1952: Sisyrinchium augustifolium Mill. v ÈSR. Ès. Bot. Listy 4: KOUTECKÝ P., 2008: Taxonomická studie støedoevropských zástupcù Centaurea sect. Jacea. 211 pp pp. appendix + CD, ms. [Disert. pr., depon. in: Pøírodovìdecká fakulta JU, Èeské Budìjovice.] KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTÌPÁNEK J. (eds.), 2002: Klíè ke kvìtenì Èeské republiky. Academia, Praha, 928 pp. 104

17 KUÈERA S., 1966: Fytocenologický a fytogeografický rozbor vegetace Novohradských hor. 275 pp., ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. Pøír. fak. Univ. Karlovy, Praha.]. KUÈEROVÁ J., 1974: Rozbor floristicko-fytogeografických pomìrù Lišovského prahu a jižní èásti Táborské pahorkatiny v jižních Èechách. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 14(Suppl. 1): KÚR P., 2007: Cytologická variabilita a potenciální hybridizace druhù Spergularia echinosperma a S. rubra rešerše problematiky v celém rodì a pilotní studie. 49 pp., ms. [Bakal. pr., depon. in: Pøírodovìdecká fakulta JU, Èeské Budìjovice.] KURKA R., 1959: Pøíspìvek ke kvìtenì Tøeboòské rybnièní pánve. Sbor. Kraj. Vlastiv. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 2: KURKA R., 1996: Floristický materiál ke kvìtenì Tøeboòské pánve a pøilehlých oblastí. ms. [Depon. in: V. Chán, Strakonice.] LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P., 2006: Polystichum braunii in the Hojná Voda virgin forest (South Bohemia) a new Alpine migration element for Bohemia. Beitr. Naturk. Oberösterreichs 16: LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P., 2007: Kapradina laloènatá (Polystichum aculeatum) v jižních Èechách. Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. Vìdy 47: LEPŠÍ M., LEPŠÍ P. & ŠTECH M., 2005: Výsledky floristického kurzu ÈBS v Èeských Budìjovicích 2001 ( ). Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 40(Suppl. 2): MAREK T., 1910: Kvìtena Budìjovicka. 229 pp., ms. [Depon. in: Knih. Jihoèes. Muz. v Èeských Budìjovicích; opis V. Chán, Strakonice.] MEUSEL H. & JÄGER E. J., 1992: Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Band 3. Gustav Fischer Verlag, Jena, 688 pp. MÍCHAL J. & KURKA R., 1991: Flóra sádek Šaloun. Sborn. VŠZ v Praze, øada fytotechnická 8(2): MORAVEC J., BALÁTOVÁ-TULÁÈKOVÁ E., BLAŽKOVÁ D., HADAÈ E., HEJNÝ S., HUSÁK Š., JENÍK J., KOLBEK J., KRAHULEC F., KROPÁÈ Z., NEUHÄUSL R., RYBNÍÈEK K., ØEHOØEK V. & VICHEREK J., 1995: Rostlinná spoleèenstva a jejich ohrožení. Ed. 2. Severoèes. Pøír. (Suppl. 1995): OTÝPKOVÁ Z., 2007: Poznámky k souèasnému rozšíøení Veronica agrestis v Èeské republice. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: PROCHÁZKA F. & ŠTECH M., 2002: Komentovaný èerný a èervený seznam cévnatých rostlin èeské Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Eko-Agency KOPR, Vimperk, 140 pp. PROCHÁZKA F. (ed.), 2001: Èerný a èervený seznam cévnatých rostlin Èeské republiky (stav v roce 2000). Pøíroda 18: PROCHÁZKA F., 1980: Naše orchideje. Krajské muzeum, Pardubice, 295 pp. PROCHÁZKA F., 1997: Novinky šumavské kvìteny. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 32/2: PRUNER L. & MÍKA P., 1996: Seznam obcí a jejich èástí v Èeské republice s èísly mapových polí pro sí ové mapování fauny. Klapalekiana 32(Suppl.): 1-75 PYŠEK P., SÁDLO J. & MANDÁK B., 2002: Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74: RANDUŠKA D. & KRIŽO M., 1986: Chránené rastliny. Príroda, Bratislava, 432 pp. ROHLENA J., 1928: Pøíspìvky k floristickému výzkumu Èech. VII. Èasopis Národního Musea 102: 5-22, SKALICKÝ V. & TOMAN J., 1958: Pøíspìvek ke kvìtenì Blatenska. Preslia 30: SKALICKÝ V., HARTL J., CHÁN V., MACHOVEC F., TOMAN J. & VANÌÈEK J., 1961: Pøíspìvek ke kvìtenì Blatenska a pøilehlých území II. Preslia 33: SKALICKÝ V., VANÌÈEK J. et al., 1980: Pøíspìvek ke kvìtenì Blatenska a pøilehlých území III. Sborn. Západoèes. Muz. Plzeò Pøír. 36: SLAVÍK B. & ŠTÌPÁNKOVÁ J. (eds.), 2004: Kvìtena Èeské republiky. 7. Academia, Praha, 767 pp. SLAVÍK B. (ed.), 1995: Kvìtena Èeské republiky. 4. Academia, Praha, 529 pp. SLAVÍK B. (ed.), 1997: Kvìtena Èeské republiky. 5. Academia, Praha, 568 pp. SLAVÍK B. (ed.), 2000: Kvìtena Èeské republiky. 6. Academia, Praha, 770 pp. ŠUMBEROVÁ K., 2005: Co víme o vegetaci tøíd Isoëto-Nanojuncetea a Bidentetea v Èeské republice? Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 40: ŠUMBEROVÁ K., HORÁKOVÁ V. & LOSOSOVÁ Z., 2005: Vegetation dynamics on exposed pond bottoms in the Èeskobudìjovická basin (Czech Republic). Phytocoenologia 35: TRÁVNÍÈEK B., OKLEJEWICZ K. & ZIELIÑSKI J., 2005: Rubus ambrosius (Rubus Subsect. Rubus, Rosaceae), a new bramble species from the eastern part of central Europe. Folia Geobotanica 40: VANÌÈEK J., 1969: Kvìtena Horažïovicka. KSSPPOP Plzeò, 272 pp. 105

18 VOZÁROVÁ M. & SUTORÝ K., 2001: Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 36(Suppl. 2001/1): 1-95, Bull. Slov. Bot. Spoloè. 23(Suppl. 7): VYDROVÁ A., 2002: Inventarizaèní prùzkum pøírodní památky Mokøad u Borského rybníka. 10 pp. + pøíl., ms. [Depon. in: AOPK ÈR, Správa CHKO Blanský les.] WESTHOFF V. & van der MAAREL E., 1973: The Braun-Blanquet approach. In: WHITTAKER R. H. (ed.), Ordination and classification of communities, Handbook of vegetation science, 5: , Dr. W. Junk b.v.-publishers, The Hague. ŽÍLA V. & CHÁN V., 1994: Nález Heleochloa alopecuroides a H. schoenoides v jižních Èechách. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 27(1992): 58. Obrázky jsou v barevné pøíloze è. 10 a 11 Adresy autorù: CZ CZ CZ CZ CZ CZ Václav CHÁN Dr. J. Fifky 867 Strakonice Mgr. Libor EKRT nám. Bratøí Èapkù 264 Telè RNDr. Jana JERSÁKOVÁ, Ph.D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích Pøírodovìdecká fakulta Branišovská 31 Èeské Budìjovice Petr KOUTECKÝ, Ph.D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích Pøírodovìdecká fakulta Branišovská 31 Èeské Budìjovice Bc. Pavel KÚR Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích Pøírodovìdecká fakulta Branišovská 31 Èeské Budìjovice Ing. Martin LEPŠÍ Jihoèeské muzeum v Èeských Budìjovicích Dukelská 1 Èeské Budìjovice 106

19 CZ CZ CZ CZ CZ CZ Petr LEPŠÍ Správa CHKO Blanský les Vyšný 59 Èeský Krumlov Radim PAULIÈ Nábøežní 83 Strakonice Ing. David PÙBAL Správa NP a CHKO Šumava 1. máje 260 Vimperk Ing. Milan SOUKUP Heømaò 105 Protivín Ing. Milan ŠTECH, Ph.D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích Pøírodovìdecká fakulta Branišovská 31 Èeské Budìjovice Mgr. Kateøina ŠUMBEROVÁ, Ph.D. Botanický ústav AV ÈR, oddìlení ekologie Poøíèí 3b Brno 107

Èernýš høebenitý (Melampyrum cristatum L.) v jižních Èechách Melampyrum cristatum in South Bohemia

Èernýš høebenitý (Melampyrum cristatum L.) v jižních Èechách Melampyrum cristatum in South Bohemia Sborník Jihoèeského muzea v Èeských Budìjovicích Pøírodní vìdy Acta Musei Bohemiae Meridionalis in Èeské Budìjovice Scientiae naturales Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. vìdy 48 123 129 2008

Více

Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XII The finds of interesting and new plants in the South Bohemian flora XII

Nálezy zajímavých a nových druhù v kvìtenì jižní èásti Èech XII The finds of interesting and new plants in the South Bohemian flora XII Sborník Jihoèeského muzea v Èeských Budìjovicích Pøírodní vìdy Acta Musei Bohemiae Meridionalis in Èeské Budìjovice - Scientiae naturales Sbor. Jihoèes. Muz. v Èes. Budìjovicích, Pøír. vìdy 46 125-136

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř

Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř 1 Foto na tutulní straně obálky Porost chrpy polní a máku vlčího Foto na zadní straně obálky Zběhoveček trojklanný Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. KVK08_prstnatec_D660_ZZ_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. Název projektu: Mapování prstnatce májového Evidenční

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesní správa Hluboká n. Vl. GPS s 49.06049 v 14.43311 1 Chata Stará Obora GPS s 49.08437 v 14.45508 3 Revír Stará Obora GPS s 49.09609 v 14.41983

Více

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě RNDr. Alena Hájková Frýdek - Místek Ing. Zdenka Prymusová Ostravské muzeum Karpatské druhy na SV Moravě překračující orografické

Více

Plevele a ekologické zemědělství

Plevele a ekologické zemědělství Plevele a ekologické zemědělství Druhová diverzita plevelů Vyšší druhová diverzita plevelů v EZ Zamezuje dominanci nebezpečný druh Rozšíření méně škodlivých druhů plevelů Umožňuje lepší regulaci plevelů

Více

Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic

Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic Author of the map: Zdenek Kaplan, Jan Prančl, Kateřina Šumberová Map produced on: 18-11-2015 Database records used for producing the distribution

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

BESKYDY. Radim J. Vašut

BESKYDY. Radim J. Vašut BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5.1 Napiš k jednotlivým kresbám vìtvièek stromù jejich správný název a název èeledi, do níž daný strom patøí. dub letní - bukovité... buk lesní - bukovité...

Více

Monitoring evropsky významného druhu

Monitoring evropsky významného druhu Monitoring evropsky významného druhu Notothylas orbicularis (Schwein.) A. Gray na lokalitách Lipová-lázně a Lázně Jeseník v roce 2010 2010 Magda Zmrhalová Magda Zmrhalová, Revoluční 192, 788 15 Velké Losiny,

Více

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Vodní ekosystémy mokřady (wetlands) Definice: území

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Jeøáb popelavý (Grus grus) na Jièínsku

Jeøáb popelavý (Grus grus) na Jièínsku PANURUS, 13 (2003): 89-93 89 Jeøáb popelavý (Grus grus) na Jièínsku The Common Crane (Grus grus) in Jièín region (eastern Bohemia) Vladimír Šoltys, (1) František Stránský (2) & Zbynìk Smolík (3) (1) Na

Více

Příloha č. 1 Nálezy druhu Polycnemum majus uložené v herbáři katedry Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK v Praze (PRC)

Příloha č. 1 Nálezy druhu Polycnemum majus uložené v herbáři katedry Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK v Praze (PRC) Příloha č. 1 Nálezy druhu Polycnemum majus uložené v herbáři katedry Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK v Praze (PRC) P. majus Morava 1808 P. majus 1814 K. B. Presl P. majus Brno - okolí na písčitých

Více

Velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii, Chenopodiaceae) na severní Moravě (Česká republika)

Velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii, Chenopodiaceae) na severní Moravě (Česká republika) Acta Mus. Beskid., 5: 67 71, 2013 ISSN 1803-960X Velbloudník tenkokřídlý (Corispermum pallasii, Chenopodiaceae) na severní Moravě (Česká republika) Siberian bugseed (Corispermum pallasii, Chenopodiaceae)

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Jeňýk Hofmeister Jan Hošek Marek Brabec Radim Hédl Martin Modrý variabilita

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky

Více

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace

Více

Křehká víla z bahna rybníků puchýřka útlá

Křehká víla z bahna rybníků puchýřka útlá Kateřina Šumberová, Michal Ducháček Křehká víla z bahna rybníků puchýřka útlá V současné době se dostává do popředí problematika hospodaření v krajině a jeho vliv na biodiverzitu. Na tradiční formy hospodaření,

Více

Monitoring aluviálních ekosystémů

Monitoring aluviálních ekosystémů Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského Krumlova

Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského Krumlova Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 231 250, 2011 231 Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského Krumlova Relict and isolated occurrence of Prunus fruticosa by the town of Èeský Krumlov (South

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Vliv srážek v jarním období na zaplevelení jarního ječmen Influence precipitation in the spring on weed infestation of spring barley

Vliv srážek v jarním období na zaplevelení jarního ječmen Influence precipitation in the spring on weed infestation of spring barley Vliv srážek v jarním období na zaplevelení jarního ječmen Influence precipitation in the spring on weed infestation of spring barley Jan Winkler, Lenka Jakabová, Jan Brotan, Mendelova univerzita v Brně

Více

Rozšíøení vybraných taxonù cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006 2009)

Rozšíøení vybraných taxonù cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006 2009) Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277 358, 2011 277 Rozšíøení vybraných taxonù cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006 2009) Distribution of selected vascular

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž

Více

FLÓRA A VEGETACE OBNAŽENÉHO DNA ZNOJEMSKÉ A VRANOVSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽE (STŘEDNÍ PODYJÍ)

FLÓRA A VEGETACE OBNAŽENÉHO DNA ZNOJEMSKÉ A VRANOVSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽE (STŘEDNÍ PODYJÍ) THAYENSIA (ZNOJMO) 2007, 7: 153 173. ISSN 1212-3560 FLÓRA A VEGETACE OBNAŽENÉHO DNA ZNOJEMSKÉ A VRANOVSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽE (STŘEDNÍ PODYJÍ) FLORA AND VEGETATION OF EXPOSED BOTTOM OF THE ZNOJMO AND VRANOV

Více

Příloha I. Novinové články: 1. RAPORT, 31. 5. 2005. 2. Rakovnický denník, 27. 5. 2005

Příloha I. Novinové články: 1. RAPORT, 31. 5. 2005. 2. Rakovnický denník, 27. 5. 2005 Novinové články: Příloha I. 1. RAPORT, 31. 5. 2005 2. Rakovnický denník, 27. 5. 2005 Databáze: Příloha II. A B C Č. DRUH KÚ/NEJBL. OBEC NÁZEV 1 35 Krty/Ostrovec Ostrovecká olšina 2 35 Krty/Velečín Ostrovecký

Více

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012 Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

Jak lze takézískat body do zápočtovépoznávačky?

Jak lze takézískat body do zápočtovépoznávačky? Jak lze takézískat body do zápočtovépoznávačky? za každýpřesnělokalizovanýúdaj o výskytu a přibližnépočetnosti některého z dále uvedených druhů, doloženýkvalitní fotografiíči herbářovým sběrem(stačí živá

Více

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

OBSAH Doporučená citace díla:

OBSAH Doporučená citace díla: OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Přehled lokalit...2 Metodika sledování lokalit...3 Excerpce publikovaných údajů...3 Komentář k metodice stanovení výše náhrad škod...3 Výsledky...4 Mimohnízdní populace...4

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Průběh počasí a zaplevelení jarního ječmene

Průběh počasí a zaplevelení jarního ječmene Průběh počasí a zaplevelení jarního ječmene J. WINKLER Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, Zemedelska 1, 613 00 Brno, Czech Republic (e-mail: winkler@mendelu.cz) Abstract The occurrence

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ Listopad 2007 České Budějovice Přírodní památka Ohrazení Strana 2 Přírodní památka Ohrazení Pro období: 2008 2017 1. Základní identifikační a popisné

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Významné nálezy vlhkomilných cévnatých rostlin polních mokřadů Národního parku Podyjí

Významné nálezy vlhkomilných cévnatých rostlin polních mokřadů Národního parku Podyjí THAYENSIA (ZNOJMO) 2012, 9: 19 32. ISSN 1212-3560 Významné nálezy vlhkomilných cévnatých rostlin polních mokřadů Národního parku Podyjí Important findings of hygrophilous vascular plants in wetlands on

Více

Poznámky k rozšíření Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici severní Moravy a Slezska (Česká republika)

Poznámky k rozšíření Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici severní Moravy a Slezska (Česká republika) Acta Mus. Beskid., 2: 007-014, 2010 ISSN 1803-960X Poznámky k rozšíření Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici severní Moravy a Slezska (Česká republika) Notes on the distribution of Digitaria

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic

Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic Distribution of Tragus racemosus in the Czech Republic Author of the map: Jiří Zázvorka Map produced on: 18-11-2015 Database records used for producing the distribution map of Tragus racemosus published

Více

VØETENUŠKY A ZELENÁÈCI (LEPIDOPTERA: ZYGAENIDAE) NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ

VØETENUŠKY A ZELENÁÈCI (LEPIDOPTERA: ZYGAENIDAE) NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ THAYENSIA (ZNOJMO) 2004, 6: 47 54. ISSN 1212-3560 VØETENUŠKY A ZELENÁÈCI (LEPIDOPTERA: ZYGAENIDAE) NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ ZYGAENIDAE (LEPIDOPTERA) OF THE PODYJÍ NATIONAL PARK Pavel V í t e k Správa Národního

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic o přírodní památku Studánky u Cerhovic na období 2016-2025 Petr Karlík listopad 2015-1 - Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

Nìkolik poznámek k rozšíøení a ekologii sýce rousného (Aegolius funereus)

Nìkolik poznámek k rozšíøení a ekologii sýce rousného (Aegolius funereus) PANURUS, 14 (2004): 47-51 47 Nìkolik poznámek k rozšíøení a ekologii sýce rousného (Aegolius funereus) Few notes on distribution and ecology of the Tengmalm s Owl (Aegolius funereus) Tomáš Diviš Tyršova

Více

POZNÁMKY K VÝSKYTU VÝZNAMNÌJŠÍCH ROSTLINNÝCH TAXONÙ V NELESNÍ ÈÁSTI ZÁPADNÍCH KRKONOŠ (OCHRANNÉ PÁSMO KRNAP)

POZNÁMKY K VÝSKYTU VÝZNAMNÌJŠÍCH ROSTLINNÝCH TAXONÙ V NELESNÍ ÈÁSTI ZÁPADNÍCH KRKONOŠ (OCHRANNÉ PÁSMO KRNAP) VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 115-126 ISBN: 80-86046-83-4 POZNÁMKY K VÝSKYTU VÝZNAMNÌJŠÍCH ROSTLINNÝCH TAXONÙ V NELESNÍ ÈÁSTI ZÁPADNÍCH KRKONOŠ (OCHRANNÉ PÁSMO KRNAP) Notes to the occurrence

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ

Více

LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva

LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva Zpracoval ve Žďáře n.s. dne 20.12.2009: Dr. Jiří Urban Kontakt: tel.: 731 663 847, email:urbanj@atlas.cz Obsah Obsah...1 1. Úv

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc

k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc Botanický inventarizační průzkum lokality Kašpárovec k.ú. Slatinice Olomoucký kraj, okres Olomouc Autor: Mgr. Michal Krátký, Mgr. Slavomír Dostalík SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Katedra botaniky, Pøírodovìdecká fakulta Jihoèeské univerzity, Branišovská 31, 370 05 Èeské Budìjovice; e-mail: ester.hofhanzlova@centrum.

Katedra botaniky, Pøírodovìdecká fakulta Jihoèeské univerzity, Branišovská 31, 370 05 Èeské Budìjovice; e-mail: ester.hofhanzlova@centrum. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 48: 293 324, 2013 293 Co se mù eme dozvìdìt o historii výskytu hoøce panonského (Gentiana pannonica) v centrální oblasti Šumavy z jeho souèasného rozšíøení, stanovištních

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.4 Botanický

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Květena Těšovských pastvin

Květena Těšovských pastvin Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně

Více

Rozšíøení a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v Èeské republice

Rozšíøení a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v Èeské republice Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 45: 25 52, 2010 25 Rozšíøení a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v Èeské republice Distribution and taxonomy of the Dryopteris affinis group in the Czech

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:

Více

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les)

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) na období 1.1.2005 31.12.2014 EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie 370 01 České Budějovice 1 Široká ulice 8 Ing.

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

K poznání flóry Osoblažska Zuzana Mruzíková

K poznání flóry Osoblažska Zuzana Mruzíková K poznání flóry Osoblažska Zuzana Mruzíková Stav současného poznání Osoblažska lze z botanického hlediska považovat za neuspokojivý. Osoblažský výběžek patří neprávem k poměrně opomíjeným regionům České

Více

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,

Více

Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižní části Čech XVI The finds of interesting and new plants in the Southern Bohemian flora XVI

Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižní části Čech XVI The finds of interesting and new plants in the Southern Bohemian flora XVI Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Přírodní vědy Acta Musei Bohemiae Meridionalis in České Budějovice Scientiae naturales Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. vědy 50 75 96 2010

Více

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Co jsou to plevele? Rostliny rostoucí v kulturním porostu proti vůli pěstitele. stejná rostlina může být žádoucí

Více

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

ZPRAVODAJ JIHOČESKÝCH BOTANIKŮ. České Budějovice

ZPRAVODAJ JIHOČESKÝCH BOTANIKŮ. České Budějovice ZPRAVODAJ JIHOČESKÝCH BOTANIKŮ České Budějovice Číslo 68 duben 2015 Zpráva o činnosti jihočeské pobočky České botanické společnosti v Českých Budějovicích při Jihočeském muzeu za rok 2014 Ve spolupráci

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic 4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic Celková délka trasy: 3,8 km (4,7 km) Poèet stromù: 7 Dolní Poèernice Obec leží v místì starého osídlení. V pozdní dobì kamenné (asi 4000 let pø. n. l.)

Více