ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE"

Transkript

1 ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE Prvodce poskytovatele Praha 2002

2 ÚVOD... 3 CO JSOU TO STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 3 PROCEDURÁLNÍ STANDARDY:... 4 STANDARD 1. Cíle a zpsoby poskytování služeb... 4 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM...11 ZÁKLADNÍ DOKUMENTY ZAÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...17 VNITNÍ PRAVIDLA V ZAÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...18 STANDARD 2. Ochrana práv uživatel...21 MOŽNÉ ZDROJE PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ UŽIVATEL...27 SOUVISLOST PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ S NAPLOVÁNÍM ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH POTEB...30 POUŽÍVÁNÍ RESTRIKTIVNÍCH POSTUP Zásadní principy pro vypracování pravidel pro využívání restriktivních postup...32 STANDARD 3. Jednání se zájemcem o službu...32 JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM O SLUŽBU...37 ZJIŠOVÁNÍ OSOBNÍCH CÍL U LIDÍ S POTÍŽEMI V KOMUNIKACI...40 STANDARD 4. Dohoda o poskytování služby...43 STANDARD 5. Plánování a prbh služby...48 PLÁNOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH SLUŽEB...54 ZVLÁDÁNÍ RIZIKOVÝCH SITUACÍ...56 STANDARD 6. OSOBNÍ ÚDAJE...57 STANDARD 7. Stížnosti na kvalitu nebo zpsob poskytování sociálních služeb...61 STANDARD 8. Návaznost na další zdroje...67 PERSONÁLNÍ STANDARDY:...73 STANDARD 9. Personální zajištní služeb...73 STANDARD 10. Pracovní podmínky a ízení poskytování služeb...77 STANDARD 11. Profesní rozvoj pracovník a pracovních tým...81 PROVOZNÍ STANDARDY:...86 STANDARD 12. Místní a asová dostupnost služby...86 STANDARD 13. Informovanost o služb...88 STANDARD 14. Prostedí a podmínky poskytování služeb...91 PROSTEDÍ PRO POSKYTOVÁNÍ POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...93 PROSTEDÍ POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO DENNÍ A KRÁTKODOBÉ POBYTY UŽIVATEL...95 STANDARD 15. Nouzové a havarijní situace...95 STANDARD 16. Zajištní kvality služeb...98 STANDARD 17. Ekonomika STRU NÝ NÁVOD, JAK HODNOTIT A ZVYŠOVAT KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Pílohy Ukázka tabulky odborných aktivit a personálu Pehled interních dokument zaízení Pehled autor...115

3 ÚVOD Publikace navazuje na Standardy kvality sociálních služeb (MPSV, 2002), které shrnují to, co se dnes obecn oekává od dobré sociální služby. Pvodce poslouží vám, pracovníkm zaízení sociálních služeb, jako pomocník pi zavádní standard do praxe. Poskytne vysvtlení toho, co je v obecných standardech málo srozumitelné, najdete tu návod, jak postupovat pi zvyšování kvality služeb, píklady nejastjších chyb, a také návod jak poznat, že služba spluje stanovená kritéria kvality. Souástí materiálu jsou odpovdi na nejastjší otázky, které byly položeny na sociálních konferencích a prostednictvím InternetPoradny od jara do podzimu Pro sestavení Prvodce využilo MPSV zejména praktické zkušenosti poskytovatel sociálních služeb, kteí se podíleli na tvorb a zavádní standard kvality sociálních služeb u nás. Odstavce s výtem nejastjších omyl a návod, jak rozpoznat, zda jsou kritéria plnna, vznikly díky zkušenostem z pilotních inspekcí kvality služeb na Olomoucku a Liberecku. Ze zahraniních zkušeností erpá lánek prof. Chrise Payna vnovaný metod zvané sebehodnocení. Základem práce byly Evropskou unií pijaté principy sociálního zalenní. Na samém zaátku Prvodce najdete popis a vysvtlení struktury standard. Další, klíová ást publikace sleduje posloupnost standard. Každý standard je na zaátku vysvtlen a odvodnn. Poté následují komentáe k jednotlivým kritériím sestavené z konkrétních píklad, návod atd. Kritériím, u nichž je oveno problematické naplování, je vnováno více prostoru nap. problematika dodržování práv a vytváení prostoru k jejich naplování, plánování služeb apod. CO JSOU TO STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Standardy byly vytvoeny v uplynulých tech letech ve spolupráci s uživateli i poskytovateli sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že vznikly v takto široké a dlouhodobé diskusi, lze je považovat za všeobecn pijatou ped-stavu o tom, jak má vypadat kvalitní sociální služba. Standardy se týkají všech sociálních služeb, a proto jsou formulovány obecn. Z poátku pro Vás proto mže být tžké poznat, o co v nich vlastn jde a jak je mžete použít. Zkuste si tedy peíst libovolný standard. Úvodní text obsahuje popis toho, jak má vaše služba vypadat. Nap. má... smovat k tomu, aby lidé v nepíznivé sociální situaci mohli využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti a pirozené vztahové sít. aby rozvíjely dstojný život tchto lidí... (viz první standard). Možná se ptáte, co to znamená místní instituce nebo bžné vztahové sít. Nezapomete, že publikace se standardy je na konci vybavena slovníkem, ve kterém je popsána celá ada nových nebo málo známých termín. K vtší srozumitelnosti standardu vám pomohou kritéria uvedená hned pod touto ástí standardu. Standardy jsou na kritéria rozloženy nejen z dvodu srozumitelnosti ale zejména proto, aby bylo možno posoudit, zda služby požadavek standardu splují. Kritéria jsou totiž mitelná. Mžete si na n jednoznan od-povdt. Nap.: Standard. 1 plníme, protože máme písemn definováno poslání, cíle i cílovou skupinu uživatel i principy zaízení a víme, že toto je

4 náš závazek vi veejnosti. Jako dkaz mžeme pedložit letáky, naši webovou stránku, lánky otištné v tisku. Na znní poslání a cíl se mžete se zeptat jakéhokoli našeho pracovníka a každý je schopen íci, co je obsahem tch dokument.... nebo Standard plníme jen ásten, protože máme sice písemn definováno poslání, cíle i cílovou skupinu uživatel a principy zaízení. Tém nikdo v zaízení ani mimo n znní tchto dokument nezná. Nedá se mluvit o tom, že je to náš závazek vi veejnosti.... Mitelnost kritérií je dležitá pro vás, poskytovatele, které zajímá kvalita vlastních služeb, i pro vnjší hodnotitele vašich služeb. Porovnáním kritérií se skuteností lze snadno zjistit, co je v zaízení v poádku a co je te-ba zmnit. Jestliže takové posouzení budete dlat ve svém zaízení sami, íká se tomu sebehodnocení. K vnjším hodnotitelm vašich služeb budou patit zejména ti, kteí vašich služeb využívají uživatelé služeb nebo jejich blízcí, kteí se budou ptát: Uzavete se mnou písemnou smlouvu?, Máte pravidla pro vyizování stížností? apod., nebo ti, kteí vám poskytli finanní prostedky a chtjí, abyste je použili na poskytnutí kvalitních služeb. Vy sami v roli hodnotitel sebe sama i vnjší hodnotitelé se budete ptát po dkazech, že jednotlivá kritéria plníte. Vodítka k dkazm najdete v Prvodci v odstavcích nazvaných Jak rozpoznat naplování kritérií. Standardy i kritéria jsou pro lepší orientaci íslovány. Standardy mají poadová ísla od 1 do 17. U kritérií odpovídá první íslice poadovému íslu standardu, ke kterému patí, druhá íslice za tekou je poadovým íslem kritéria v daném standardu. Standardy jsou rozdleny do tí základních ástí. Procedurální standardy jsou nejdležitjší. Stanovují, jak má poskytování služby vypadat. Na co je poteba si dát pozor pi jednání se zájemcem o služby, jak službu pizpsobit individuálním potebám každého lovka. Velká ást textu je vnována ochran práv uživatel služeb a vytváení ochranných mechanism jako jsou stížnostní postupy, pravidla proti stetu zájm apod. Personální standardy se vnují personálnímu zajištní služeb. Pi poskytování služeb nejsou možné dodatené opravy nebo vyazení zmetk. Nepovedenou službu nelze dodaten vyadit. Kvalita služby je pímo závislá na pracovnících na jejich dovednostech a vzdlání, vedení a podpoe, na podmínkách, které pro práci mají. Provozní standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Sousteují se na prostory, kde jsou služby poskytovány, na dostupnost, ekonomické zajištní služeb a rozvoj jejich kvality. PROCEDURÁLNÍ STANDARDY: STANDARD 1. Cíle a zpsoby poskytování služeb Cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepíznivé sociální situaci využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti i pirozené vztahové sít, zstat souástí pirozeného místního spoleenství, žít bžným zpsobem. Poskytované sociální služby zachovávají a rozvíjejí dstojný život tch, kteí je využívají, jsou bezpené a odborné. Ve standardu jsou stanoveny základní požadavky na sociální službu. Zaízení má povinnost formulovat a zveejnit základní prohlášení, poskytovat služby v souladu s metodikou, s respektem k individuálním potebám a volbám uživatel. Souasn je popsán obecný cíl sociálních služeb. Jeho obsahu musí odpovídat další dokumenty zaízení a tím i poskytované služby. Rámec, který je takto pro poskytování služeb stanoven, usnaduje uživatelm služeb orientaci, a tak zvyšuje jejich dvru v poskytované služby. Naplování standard je základem pro zajištní souladu služeb s požadavky, které na služby klade Evropský sociální model, jehož podstatou je sociální zalenní a ochrana lidí ped sociálním vylouením.

5 KRITÉRIUM 1.1 Zaízení sociálních služeb (dále jen zaízení) má písemn definováno poslání, cíle, cílovou skupinu uživatel a principy poskytovaných služeb, které chápe jako veejný závazek. Jasné formulování základních prohlášení (poslání, cíle, principy služeb a cílová skupina) je dležité pro orientaci uživatel vašich služeb, jejich rodin i dalších zájmových skupin (místní samospráva, dárci apod.) v tom, jaké služby poskytujete. Umožuje správný výbr v nabídce a usnadní jednání se zájemcem o služby. Zveejnním uiníte ze základních prohlášení veejný závazek. Veejnost od vás bude oekávat naplování tchto prohlášení v praxi. innost vašeho zaízení bude prhledná (transparentní), a tak se stanete dvryhodným partnerem pro uživatele, dárce, samosprávu, jiné organizace apod. Zveejnní základních prohlášení má navíc ochrannou funkci pro uživatele. Umožuje kontrolu toho, zda vaše zaízení dlá to, co slíbilo. S obsahem základních dokument musí být vnitn ztotožnni všichni, kdo v zaízení pracují. Z toho dvodu by mli být zapojeni do formulování tchto text pracovníci na všech úrovních nejen vedení a jejich pímí pod-ízení, ale také ti, kteí se vnují práci s uživateli služeb, zástupci zizovatele, u nestátních organizací lenové výboru i rady apod. Formulace poslání i revize jeho znní je prvním krokem zavádní standard kvality do praxe. Cíle, principy, veškeré vnitní pedpisy, koncepce a strategické plány zaízení by mly vycházet ze znní pijatého poslání. Detailn se poslání, cílm, cílové skupin i principm vnuje samostatná kapitola Vymezení základních pojm. Formulace poslání, cíl, princip a cílové skupiny uživatel zcela chybí nebo nejsou definovány nkteré ásti. Chybí propojení mezi jednotlivými formulacemi nap. cíle a principy služeb nevycházejí z poslání apod. Namísto poslání i cíl služeb je podán výet konkrétních odborných aktivit nap. organizace zabezpeuje depistáž, poradenské a diagnostické služby a poskytuje pomcky pro neslyšící. Namísto poslání i cíl služeb jsou v uvedeny obecné hodnoty, principy i vznosné humanistické ideály nap. Naším posláním je pomáhat všem lidem bez rozdílu vku, náboženství, rasy atd. Poslání, cíle, principy a cílová skupina uživatel jsou precizn na papíe formulovány, ale pracovníci s nimi nebyli seznámeni a nepijali je za vlastní. Základní dokumenty nejsou pístupné veejnosti nejsou veejným závazkem. Cíle jsou natolik obecn formulovány, že nelze ovovat, zda je organizace skuten dosahuje. Cíle služby jsou zamnny s cíli manažerskými (nap. provozovat chránnou dílnu) Cíle jsou nereálné nejsou podloženy odpovídající profesionální kvalifikací personálu a vhodnou metodikou, finanními a dalšími zdroji. Cílová skupina uživatel je stanovena píliš obecn nap. lidé v nepíznivé sociální situaci. Texty s definicemi jsou v písemné podob poslání, cíle, cílové skupiny uživatel. Ve všech dokumentech zaízení jsou definice poslání, cíl a cílové skupiny totožné (nap. statut, stanovy, provozní a domácí ád, koncepce, informaní letáky apod.). Dokumenty jsou k dispozici na veejn pístupných místech (nap. v ekárn i vstupní hale zaízení, v jiném zaízení nap. zdravotnickém, na obecním úad apod.), nebo jsou v elektronické podob na Internetu, nebo byly texty zveejnny tiskem apod. Existují formulované principy zásady, na kterých je služba postavena. KRITÉRIUM 1.2

6 Veejný závazek definovaný podle 1.1 smuje k tomu, aby lidé v nepíznivé sociální situaci zstali souástí pirozeného místního spoleenství, mohli žít bžným zpsobem, mohli využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti, pirozené vztahové sít a své vlastní možnosti. Obecn je cílem sociálních služeb to, emu se íká sociální zalenní a pedcházení sociálnímu vylouení. Sociální služby mají vytváet podmínky, které umožní lidem v nepíznivé sociální situaci být souástí vtšinové spolenosti. 1 Soulad základních prohlášení vašeho zaízení s takto formulovaným obecným cílem sociálních služeb je mechanismem, který zajistí, že služby, které poskytujete, nebudou oddalovat uživatele od jejich úasti na dní spolenosti, nebudou vytváet jejich závislost na poskytovaných službách, ale naopak je aktivizují, podpoí jejich osobní rst, schopnost pevzít iniciativu a ešit svou situaci vlastními silami, jak nejvíc je to možné. V nkterých typech služeb bude zavádní standard do praxe znamenat zásadní zmnu v charakteru poskytovaných služeb - nap. v ústavech, které jsou umle vytvoeným spoleenstvím lidí se spolenými znaky (stáí i postižení). S ohledem na jednotný ád zde lze jen stží žít bžným zpsobem, v odlehlých místech, kde se tato zaízení mnohdy nacházejí, lze (pokud to je vbec možné) jen s obtížemi umožnit lidem využívat místní instituce atd. Co s tím? Chtlo by se íci: pro n to neplatí. Neplatilo by, pokud by toto kritérium bylo vztahováno pouze k výsledku služby, nikoli k procesu, který k nmu vede. Pokud máte pocit, že se vás zmínný problém týká, zkuste zdánliv bezvýchodnou situaci vyešit takto: Sednte si se svými kolegy a popište úpln obyejn, co to u vás znamená být souástí místního spoleenství, žít bžným zpsobem, využívat místní instituce, vlastní možnosti,.... Co to znamená konkrétn pro vás, kteí tam pracujete? Co obecn potebují lidé, ti konkrétní z vašeho ústavu, k tomu, aby mli možnost žít tak, jak jste to definovali sami pro sebe? A najednou zjistíte, co by mlo být posláním a cílem vašich konkrétních služeb. Patrn na základ tch-to úvah dojdete k poznání, že charakter služeb, které poskytujete, se bude muset zmnit a to nejen v rámci vašeho zaízení ale také mimo n a že k tomu potebujete spolupracovat nejen se zizovatelem, ale i s dalšími poskytovateli sociálních služeb ve vašem okolí a zejména s jednotlivými uživateli. Pi formulování poslání a cíle vycházejte z konkrétních podmínek, které u vás existují. Bute konkrétní v nejvtší možné míe. Poslání a cíle jsou formulovány píliš obecn nebo se soustedí na vznosné ideály. Nevyjadují ale snahu umožnit lidem zstat souástí bžného spoleenství, využívat bžné zdroje spolenosti, vlastní schopnost apod. V základních dokumentech jsou nkteré skupiny lidí vyjmuty s tím, že pro n z dvodu závažnosti postižení nemá smysl usilovat o zalenní do hlavního proudu spolenosti. Základní dokumenty obsahují pojem integrace v širším kontextu, z dalších dokument je jasné, že nejde o zaleování lidí v nepíznivé situaci do hlavního proudu spolenosti. Texty cíl obsahují konkrétní popisy toho, jak služba zmní situaci uživatel smrem k rozvoji jejich sobstanosti, zapojení do hlavního proudu spolenosti. 1 Pro tuto vlastnost sociálních služeb je znám také termín integrace. Jeho používání se u nás stalo problematickým. Nikdy totiž nevíme, zda je použito v širším pojetí jako zaleování nkoho nkam (kamkoli) nebo v užším pojetí v kontextu sociálních služeb jako vytváení podmínek k tomu, aby lidé v mohli zstat souástí pirozeného místního spoleenství, žít bžným zpsobem atd. To je dvod, pro se termín integrace i inkluze nestal souástí textu standard.

7 KRITÉRIUM 1.3 Služby jsou poskytovány v souladu s metodikou, kterou má zaízení za úelem poskytování sociálních služeb písemn vypracovanou. Metodika je bžn pístupná všem pracovníkm. Metodikou je v textu standard mínn soubor všech vnitních (interních) pravidel i veejných prohlášení, která si zaízení pro vlastní innost vytvoí. Podrobný pehled tchto dokument a návod na jejich pípravu najdete v samostatné kapitole Základní dokumenty zaízení sociálních služeb. Další podrobnosti k obsahu a zpsobu pípravy vnitních pravidel najdete v komentáích k jednotlivým kritériím. Metodika je vytvoena pouze vedením zaízení i zizovatelem, bez spolupráce s ostatním personálem. Není pístupná všem pracovníkm zaízení. Vnitní pravidla porušují ustanovení právních pedpis. V zaízení jsou pracovníkm k dispozici všechny vypracované metodické materiály 2, zejména základní texty (poslání, cíle, cílová skupina, principy), vnitní pravidla ( , 2.3, 3.1, 3.6, 4.6, 5.3, 5.6, 6.1, 6.3, 7.9, 15.1, 16.2), pracovní postupy atd. Personál ví, podle jakých postup pracuje, kde jsou k dispozici. Metodické materiály jsou souástí vzdlávání zamstnanc. Vnitní pravidla zaízení jsou personálem dodržována. Pi srovnání služeb, které jsou skuten poskytovány jednotlivým uživatelm, existuje soulad s posláním, cíli, principy i dalšími pravidly a metodickými materiály, které zaízení má. KRITÉRIUM 1.4 Zaízení vytváí píležitosti k tomu, aby uživatelé služeb mohli uplatovat vlastní vli, jednat na základ vlastních rozhodnutí, aby mohli být sami sebou. Toto kritérium se týká dstojnosti. Vychází se pitom z pesvdení, že pi zajištní dstojnosti jde pedevším o vytvoení podmínek, ve kterých uživatelé sociálních služeb budou mít píležitost uplatovat vlastní vli, jednat na základ vlastního svobodného rozhodnutí a s porozumním dsledk své volby. Pro lepší porozumní souvislostí mezi dstojností a možností volby, respektem k volb, úctou k vlastnostem a možnostem druhých mžete vyzkoušet uspoádat se svými kolegy malou diskusi na toto téma. 2 Metodikou se rozumjí vnitní pravidla obsahující pracovní postupy, které smují k oekávaným výstupm.

8 Pro inspiraci nabízíme jako píklad, co vyplynulo z diskuse s pracovníky dvou ústav k tomu, co jim samotným pipadá dležité pro zachování jejich vlastní dstojnosti: respektovat k soukromí/volbu nebýt rušen, neporušovat soukromí v intimních situacích jako je lékaské vy-šetení, toaleta respektování názoru nemožnost vybrat si v situacích, kdy je bžné si vybírat (nap. co si dám k snídani), nedopustit násilí na sob nutnost dlat vci v rozporu s vlastním pesvdením, nap. z dvodu dodržování hromadného ádu být ostatními pijímán a respektován nebýt ignorován (když se o m mluví, jako bych tam nebyl), nebýt zneužíván jako slabší k neatraktivním pracím (pines, podej apod.), nerozlišovat na lepší a horší lidi, respektovat vk netykat v rozporu se zvyklostmi, nebýt izolovaný od ostatních Standardy stanovují jako nutnost ponechat uživatelm služeb volbu ohledn ešení jejich nepíznivé sociální situace, možnost rozhodovat se. Znamená to, že poskytovatelé služeb respektují osobní, subjektivní názor uživatel služeb na to, jak chtjí žít a využívat nabízené sociální služby. Zajistit možnost volby nkdy mže znamenat velké dilema, mže to být nepíjemné a tžko pijatelné. Napíklad tehdy, kdy váš názor, názor odborníka, bude v pímém protikladu k tomu, co chce uživatel vašeho za-ízení. A možná se neshodnete ani s kolegy, jako je to v následujícím píkladu. Pracujete v chránném byt, jehož obyvateli jsou lidé s mentálním postižením. Jsou v produktivním vku, a proto se snažíte, aby mli práci. Podle vašich pedstav, které, jak víte, jsou v souladu s nejnovjšími poznatky v této oblasti, zkrátka na svtové úrovni, by obyvatelé bydlení mli pracovat na oteveném trhu práce, tzn. mimo systém speciálních chránných dílen. Za tím úelem spolupracujete s agenturou pro podporované zamstnávání a samozejm také s úadem práce. V souasnosti vám zbývá najít vhodné za-mstnání už jen pro pana Nováka. Zprostedkovatelka úadu nabídla panu Novákovi práci v chránné díln na výrobu košík, ale agentura vás pesvduje, že by bylo lepší ješt chvíli pokat, protože má práv rozjednanou velmi perspektivní práci v místní prádeln. Jak se rozhodnete? Samozejm, že se nebude rozhodovat vy, ale pomžete panu Novákovi s tím, aby porozuml výhodám i nevýhodám obou ešení a aby se rozhodl on sám. A stane-li se, že zvolí chránnou dílnu, pomžete mu sepsat pracovní smlouvu na výrobu košík, i když to je v rozporu s vaším pesvdením i se všemi moderními principy a trendy, které znáte. Pro to, kam pjde pan Nováek pracovat, totiž nemohou být dležité ani argumenty zprostedkovatelky úadu, ani pracovníka agentury, a dokonce ani vaše názory, ale to, kde se panu Novákovi víc líbí. Rozhodnutí musí vycházet z porozumní možným dsledkm jednotlivých alternativ, tomu se také íká informované rozhodnutí. Je dležité, abyste použili všechny dostupné prostedky k tomu, aby uživatelé služeb porozumli alternativám (dílna nebo prádelna), aby se mohli rozhodnout s vdomím toho, co pro n jejich volba znamená. Této problematiky se také týká samostatná kapitola Zjišování osobních cíl u lidí s potížemi v komunikaci. Možnost kontrolovat a ídit svj život je základem dstojnosti. Zachování dstojnosti uživatel služeb je klíovým dokladem o dodržování etických princip a koneckonc také Listiny základních práv a svobod (nap. l. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v dstojnosti i v právech. ).

9 Zaízení vytváí jen formální podmínky pro uplatnní vlastní volby uživatele, ten má možnost volit pouze mezi variantami, o které v podstat nestojí (nap. chce se živit roznášením leták, ale volit mže mezi místem v cukráské a košíkáské díln). V pípad nkterých uživatel se zaízení nesnaží stanovit žádné cíle s odvodnním, že mají tak rozsáhlé postižení, že nejsou schopni své pedstavy o vlastním život vyjádit, že pro n je dležité jenom jídlo, teplo, hygiena. Žádné osobní cíle nemají pípadn nemohou mít, protože jsou jako dti apod. Místo svobodné úasti na spoleenském život je uživatelm služeb nabízena možnost svobodn se rozhodnout, které terapie se zúastní. Jejich tak život pozbývá autenticity a pirozenosti. Zaízení pedkládá uživatelm zkreslené nebo neúplné informace (nap. v chránném byt nemže žít nebo dti nemže mít ten, kdo nemá obanský prkaz rozumí se ten, kdo je zbaven zpsobilosti k právním úkonm). Personál není schopen s uživateli komunikovat, a proto neví, co vlastn uživatelé chtjí. Zaízení zamuje zvyk/návyk za volbu (nap. lovk, který žije celý život v ústavu, nemá bez jiné zkušenosti touhu žít sám ve vlastním byt). Personál zaízení není schopen pekonat mýty a utvrzuje v nich také uživatele nap. dti s postižením chodí do speciálních škol, speciální podporu lze dát pouze ve speciálních zaízeních, lidem s mentálním postižením je nejlépe mezi svými, naši lidé jsou jiní a je teba s nimi jinak jednat, odborné vzdlaní peduruje lovka k tomu, že zná pravdu a ví jak vci dlat nejlépe, lidé s postižením neumí a ani by nemli podstupovat riziko atd. Uživatelé žijí svým zpsobem života, pokud cílem služby není zmna životního stylu, k níž se uživatel rozhodl. Uživatelé dlají rozhodnutí, jaká lidé dlávají v bžných situacích (co budu jíst, kdy budu vstávat), pokud režim není podstatou služby pro uživatele, který se rozhodl zmnit životní styl. Personál si je vdom své povinnosti respektovat vli, dstojnost, soukromí a další práva uživatel. Z pozorování je zejmé, že personál jedná s uživateli slušn, s respektem ke všem jejich lidským právm na volbu, soukromí, dstojnost. Uživatel mže službu odmítnout i ukonit a znovu zaít užívat, aniž by pocítil zmnu postoje a s tím související zmnu kvality služby (pokud podstatou služby není zmna životního stylu, k emuž se uživatel rozhodl tím, že službu zaal využívat). Uživatel ví, že službu mže bezpen odmítnout nebo perušit a pokud o ni znovu požádá, bude mu poskytnuta ve stejné kvalit a s pozitivním pístupem poskytovatele. Oslovování a jednání personálu s uživateli odpovídá vku a vzájemným vztahm (tykání-vykání, používání kestních jmen, familiárnost, shovívavé jednání, apod.). V zaízení je pehled o situacích, v nichž se uživatelé služeb astji ocitají a mohou se v nich cítit v nedstojném postavení (nemají co jíst, vhodné obleení apod.) a pro tyto situace má zaízení pipravenou pomoc. KRITÉRIUM 1.5 Zaízení má vytvoena vnitní pravidla pro ochranu uživatel ped pedsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v dsledku poskytování služby. Jedním z jasných doklad o tom, jak zaízení pispívá k zalenní uživatel služeb do bžného spoleenství a pedchází jejich vylouení z vtšinové spolenosti je draz, jaký je v zaízení vnován pijetí uživatel služeb okolím, spoleností jako celkem. Uživatelé sociálních služeb jsou asto spoleností vnímáni negativn. Odmítáni jsou oteven (prostitutky, uživatelé drog, bezdomovci líní píživníci patící do kriminálu) nebo zasten (lidé s

10 postižením jsou pro spolenost pijatelní v oddlených speciálních zaízeních, kde je jim nejlépe, ale ne jako spolužáci našeho dítte, spolupracovníci, sousedé). Klíem pro pijetí tchto lidí do spolenosti je promna pístupu spolenosti k nim. Každá cílová skupina uživatel je jiná (jinak nepijímaná) a souasn každé zaízení se nalézá ve specifické lokalit se všemi výhodami i nevýhodami. Neexistuje proto univerzální návod jak pijetí okolím zajistit. Jediným zpsobem, jak definovat úinné metody pro zmnu postoj spolenosti a odstraování pedsudk, je sejít se s pracovníky zaízení a od-povdt na otázky typu: ím je ten lovk nápadný? Co si lidé bžn myslí o tchto lidech? Jak v tomto ohledu vypadá spoleensky pijatelné chování? Co by mohli uživatelé našich služeb udlat, aby se stali pínosem pro msto a aby tak byli ostatními vnímáni? Jaké je adekvátní chování k lidem tohoto vku? Jak se u nás lidé tohoto vku bžn oblékají, o em mluví, jakou poslouchají hudbu? Pi tchto úvahách ale dávejte pozor na to, aby Vaše pomoc nevedla k potlaení osobnosti uživatel služeb. Cílem je pomoci lidem uvdomit si odlišnost, která je dvodem odmítání veejností, a pivést je k rozhodnutí, zda se pizpsobit i ne. Navíc platí, že Být jiný neznamená nutn nco negativního. Být jiný znamená teba být hvzdou (Ed Roberts, zakladatel hnutí Independent living). Obecné principy platné pro ochranu uživatel služeb ped pedsudky Pro posílení pozitivního pístupu veejnosti k lidem, se kterými v sociálních službách pracujete, je dležité zmnit slova a správným zpsobem jednat. To, jak mluvíte o lidech, jak mluvíte s nimi a jak se k nim chováte, vytváí pro ostatní pedstavu o tom, jací jsou. Je dležité pomoci lidem, aby si uvdomili svoji odlišnost. Odlišnost ale mže být i osobní volbou, páním lovka. Nauit lovka spoleensky pijatelný pozdrav a chování, bžn se oblékat, pomoci mu obklopit se vcmi a vykonávat innosti, které jsou adekvátní jeho vku, je jedna vc. Volba, zda tyto dovednosti a možnosti využije, zstává na lovku samotném. To, jak hodnotíme druhé lidi je spojeno s tím, co dlají a jak žijí. Sociální služba musí vytváet podmínky k tomu, aby lidé ohrožení sociálním vylouením mohli dlat smysluplné vci a žít jako ostatní. Základem pro vyjádení respektu k lovku je to, že se k nmu budeme chovat se stejným respektem jako k ostatním lidem (nap. netykat dosplým bez pedchozí domluvy s tím, že jsou jako dti, nebo jsou na to zvyklí apod.). Je dležité pedstavovat lovka jménem, ne diagnózou. Pro pedstavení hledat silné stránky (dovednosti,možnosti, vlohy apod.). Místo nekomunikuje íci, jak s ním navázat komunikaci. Nepopisovat, ale pedstavovat. Nevyvolávat soucit a pedstavy závislosti uživatel služeb na spolenosti. Nesnažit se vyvolávat milosrdenství, spíš pipomenout jejich pínos. Dbát na to, aby v médiích, ped sponzory apod. byli pedstavováni a ukazováni v situacích, kdy dlají nco smysluplného. Používat jazyk people first. Jeho podstatou je draz na lovka a jeho bžné lidské poteby a zájmy. Znakování podle psychologických a zdravotních diagnóz je prvoadé. Pracovníci zaízení sociálních služeb by mli být píkladem pro zbytek spolenosti. Je neomluvitelné používat termíny typu ležáci, mentálové, autisti apod. s odvoláním já to tak nemyslím, to je jenom zkratka, jinak to nepoužívám.

11 Píklad negativního a pozitivního pedstavování 3 negativní Petr je mentáln postižený. Nemže poádn chodit a mluvit. Za dalších 8 let nebude chodit za dvaty. Nikdy nebude pracovat. Stejn jako tisíce jiných mentáln postižených bude Petr potebovat celý život laskavou péi speciáln vyškoleného personálu. pozitivní Petrovi je 8 rok a rychle roste. Minulý rok udlal Petr svj první samostatný krok. Je to stále dobrodružnjší, když pozoruje svoje okolí a vytváí nová pátelství. Má radost z toho, že s novými páteli se uí dorozumt svými znaky. Jako ostatní dti s mentálním postižením dtí se Petr uí víc, než jsme si ped lety mysleli, že je možné. U personálu zaízení existuje jasné povdomí o tom, že existuje riziko stigmatizace uživatel služeb. Pracovníci znají konkrétní možné nebo skutené píklady. Zaízení má zpracovány postupy pro pedcházení stigmatizaci, ty mohou být souástí nap. vzdlávacích materiál pro pracovníky apod. Personál zná postupy, jak stigmatizaci pedcházet, a tyto postupy jsou v zaízení uplatovány. Zaízení vyvažuje nutnost oznait službu a pitom na její existenci zbyten neupozorovat okolí uživatel (nepoužívá oznaená auta, neoslovuje zamstnavatele bez dohody s uživatelem atd.). Snahou je život lovk normalizovat. U personálu zaízení existuje jasné povdomí o tom, že existuje riziko stigmatizace uživatel služeb, pracovníci znají konkrétní možné nebo skutené píklady. V zaízení se o problematice jedná nap. na poradách. Zaízení má zpracovány postupy pro pedcházení stigmatizaci, ty mohou být souástí nap. vzdlávacích materiál pro pracovníky apod. Personál zná postupy, jak stigmatizaci pedcházet, a tyto postupy jsou v zaízení uplatovány. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM V prvním a druhém kritériu standardu Cíle a zpsoby poskytování služeb se zavádí nkolik nových pojm. Pro naplování standard je nezbytné jim dobe porozumt. Zaízení sociálních služeb V textu standard se na mnoha místech setkáte s pojmem zaízení, který byl zaveden za úelem zpehlednní mnohdy velmi složitých struktur organizací poskytujících sociální služby. V publikovaných Standardech kvality je zaízení definováno jako samostatná jednotka pro poskytování sociálních služeb charakterizovaná adresou, skupinou uživatel, pracovním týmem, souborem na sebe úzce navazujících služeb a prostorem pro poskytování služeb a/nebo oblastí psobnosti. 3 Upraveno podle Asherer, A.: Think Positive! ILSMH, 1984.

12 Na rozdíl od zákona. 114/1988 Sb., ásti tvrté, kde je definováno zaízení sociální pée výtem budov, v nichž jsou poskytovány pesn definované služby pro stanovené skupiny uživatel, je smyslem nové definice za ízení zahrnout do sociálních služeb také služby ist terénní, které jsou poskytovány výhradn v domácnostech uživatel, na ulici apod. Vzhledem k tomu je zaízení v definici popsáno z nkolika hledisek. Adresa KONTAKT Jde o adresu místa, kde jsou služby poskytovány, pokud není jejich jedinou složkou práce v terénu. V tomto pípad se adresou míní kontaktní adresa pro uživatele služeb, zázemí pro pracovní tým, spolupracující organizace apod. Poítá se s tím, že adresa zaízení mže být odlišná od sídla organizace. Skupina uživatel KOMU Tato ást definice se vnuje charakteristice uživatel komu jsou služby poskytovány. Jde o takovou skupinu uživatel, kteí využíváním služeb zaízení sledují obdobný cíl, služby využívají z dvodu obdobn charakterizované nepíznivé sociální situace. Zaízení má jasnou kapacitu pro poskytnutí služeb tmto lidem. Pracovní tým KDO Jde o pracovníka odpovdného za provoz zaízení a kvalitu sociálních služeb a tým pracovník, kteí se vnují pímé práci s uživateli. Týmem jsou myšleni pracovníci, kteí úzce spolupracují, mají spolené uživatele a jsou schopni se vzájemn zastoupit. Soubor na sebe navazujících služeb CO, PRO, JAK Tato ást definice se týká pedevším toho, co, pro a jak zaízení svým uživatelm poskytuje. Mže jít o zaízení poskytující jeden druh služeb, poskytovaný uritým zpsobem za stejným úelem (nap. Agentura pro osobní asistenci pomáhá lidem s fyzickým postižením samostatn žít v jejich pirozeném sociálním prostedí) nebo o celý soubor služeb (doléovací stedisko pro lidi závislé na drogách, do jehož spektra nabízených služeb patí chránné bydlení, poradenství, pomoc pi hledání práce a individuální i skupinová terapie). Pro soubor na sebe navazujících služeb (co) je charakteristické, že jsou poskytovány jedné skupin uživatel s tímtéž cílem (pro), obdobným zpsobem (jak). Prostor pro poskytování služeb nebo oblast psobnosti KDE Definice respektuje skutenost, že celou adu služeb nelze charakterizovat budovou, ale pouze oblastí psobnosti. To znamená že je teba rozlišit, zda je sociální služba poskytována v míst bydlišt uživatele, v terénu i ve speciálním zaízení a pro jakou územní oblast je služba dostupná (obec nebo její ást, kraj apod.). Poslání Poslání je zdvodnním poskytování sociálních služeb. Vysvtluje existenci organizace i zaízení a jeho innost. Je jako ruika kompasu, která ukazuje spolený smr, jímž se má organizace jako celek ubírat. Veškeré plány a postupy by mly odpovídat zvolenému smru. V pípad, že je v rámci jedné organizace více zaízení, která poskytují odlišné sociální služby, musí být poslání formulováno tak široce, aby se do nj vešla innost všech ástí organizace. Jestliže mají v rámci vtší organizace svá poslání i jednotlivá zaízení, musí tato poslání odpovídat formulaci poslání organizace. Formulace poslání by mla zahrnovat. 4 sféru psobnosti a funkce kde je služba poskytována, jakého typu, komu role a status jaké je postavení organizace i zaízení, musí být zejmé, že jde o poskytovatele sociálních služeb pínos pro spolenost kdo se na chodu zaízení podílí a kdo z nj má užitek strategická odpovdnost v dané oblasti o co svým psobením usiluje. 4 Pracovní materiál Strategie vyváženého úspchu", který se konal v rámci twinningového projektu Phare 2000 Modernizace ústedí veejné správy v R.

13 Poslání jako základ pro formulace zámr, cíl apod. se musí vyznaovat dlouhodobým trváním. Poslání mže být velmi struné a do znané míry obecné. Optimální úrove obecnosti je taková, která ješt dovolí veejnosti, uživatelm i pracovníkm pochopit specifický pínos služby a souasn obsáhnout rzné varianty, jak poslání naplovat v mnících se spoleenských podmínkách. Posláním se vaše organizace i zaízení uchází o roli poskytovatele veejné služby v systému sociální politiky obce, kraje i státu. Pro úely naplnní standard musí být vaše poslání v souladu s obecným posláním a cíli sociálních služeb, které jsou vyjádeny v dokumentech státní sociální politiky. Z pohledu státu je smyslem sociálních služeb sociální zalenní lidí, kteí jsou v nepíznivé sociální situaci, a pedcházení jejich sociálnímu vy-louení. V rámci Standard kvality sociálních služeb je tato politika vyjádena ve znní kritéria 1.2 umožnit lidem v nepíznivé sociální situaci využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti, i pirozené vztahové sít, zstat souástí pirozeného místního spoleenství, žít bžným zpsobem. Až budete mít formulaci hotovou, porovnejte její znní s následujícími požadavky. V optimálním pípad vaše poslání: Podtrhuje strategické odpovdnosti vašeho zaízení/organizace o co svou inností usilujete? Je jedinené je z nj zejmé jakého typu je vaše zaízení, jaká je jeho role ve spolenosti, v obci apod.? Motivuje pracovníky i vedení zaízení? Pro veejnost je srozumitelné a snadno sdlitelné? Dvodem poskytování sociálních služeb je sociální zalenní anebo pedcházení sociálnímu vylouení lidí, kteí jsou v nepíznivé sociální situaci? Píklady formulace poslání Obanské sdružení Teka Karlv Mstec usiluje o zvyšování sobstanosti lidí se zrakovým postižením pi jejich integraci do spolenosti zprostedkováním odborného poradenství. Dobrý kamarád, o.p.s., pedchází sociální izolaci lidí s tžkým tlesným postižením pomocí rozvíjení sociálních kontakt s mladými lidmi bez postižení. Posláním stediska ervená Karkulka je omezovat dsledky rizikového užívání drog u závislých osob v ervené Lhot. Poslání se pro vaše zaízení i organizaci stane základem pi vytváení všech strategií a plánování cíl. Je to nejdležitjší dokument, jehož formulování byste mli vnovat dostatek asu. Do práce na formulaci poslání zapojte pracovníky na všech úrovních, je totiž dležité, aby všichni byli s posláním ztotožnni. Cíle služby Cíle si lze pedstavit jako úseky rzných cest k dosažení poslání. Zatímco poslání mže být spolené pro všechna zaízení sociálních služeb zizovaná jednou organizací, mly by cíle být formulovány pro každé zaízení zvláš. Formulované cíle by mly být specifické pro dané zaízení. Mly by to být mitelné výsledky i procesy, které ukazují, jak konkrétn bude vaše zaízení naplovat poslání, pro které vzniklo. Dobe formulované cíle ukazují, kam jdeme: popisují to, eho konkrétn má být dosaženo poskytováním sociálních služeb u stanovené cílové skupiny uživatel stanovují termín, kdy má být cíl dosaženo zohledují zdroje, které jsou k dispozici

14 jsou reálné dosažitelné v reálném ase lze je zmit, urit, zda byly dosaženy je možno je monitorovat je tžké je zmanipulovat. Cíle služby by mly vycházet z analýzy všech možných cest, jak naplovat poslání služby. Mže se ukázat, že nkteré z tchto zpsob není možné uskutenit se zdroji, které máte k dispozici. Pak je možné rozhodnout, zda získat další zdroje, chybjící zpsob nahradit spoluprací s jinou organizací nebo zda zmnit formulaci poslání služby, které se ukázalo být píliš široké. Píklad: Poslání obanského sdružení Pomocná ruka, které poskytuje krizovou pomoc, je formulováno takto: Zabezpeovat okamžitou pomoc lidem v akutní nepíznivé sociální situaci, kteí nejsou schopni svou situaci ešit vlastními silami ani za pomoci svého okolí. Cíle organizace pro rok 2003 jsou formulovány takto: Lidem v akutní nepíznivé sociální situaci, kteí se na nás obrátí zabezpeíme nezbytnou fyzickou ochranu nezbytnou psychickou ochranu nezbytnou právní asociální ochranu podporu pro posílení psychické sobstanosti pi ešení krizové situace podporu pro zvýšení orientace ve vlastních právech a povinnostech v dané situaci. V diskusi k pipravovaným materiálm o organizaci mladý sociální pracovník pišel s otázkou, zda jsou schopni poskytnout fyzickou ochranu každé osob, která se octne v akutní nouzi co teba žena, jejíž muž je opravdu agresivní a napadá ji dokáží ji ochránit? Jak to udlají? Co když jim pijde vytlouct okna a unese ji? Vedoucí vysvtlil, že organizace nemusí sama ochranu poskytnout, ale staí ji zabezpeit on má kontakt na utajený azylový dm, kam lze ženu takto ohroženou dopravit. Další otázka smovala k tomu, zda osoba musí mít doklad o eském obanství. Následovaly další námty jeden pracovník zpochybnil, zda jsou jako tým schopni rozeznat, že osoba je v paranoidní psychotické atace a zajistit nezbytnou psychickou i fyzickou ochranu jak klienta tak ostatních pracovník. Také bude-li mít osoba abstinenní píznaky, je teba reagovat jinak, než jsou zvyklí. V každé služb by mla být aspo jedna žena, kdyby pišla týraná úzkostná klientka. Nakonec se tým shodl na tom, že zorganizují seminá, na který pozvou kolegu psychiatra z oblasti práce s drogov závislými. A budou muset sehnat njakého vhodného externího právníka, když si nebudou vdt rady s právními složitostmi migrant. Cíle organizace se rozhodli zachovat. Dležitým znakem dobe formulovaného cíle by mla být mitelnost. Pi stanovení cíl si souasn stanovte kritéria, podle kterých poznáte, že daného cíle je dosaženo. Usnadní vám práci pi následujícím hodnocení vlastní innosti (viz komentá ke standardu 16 Zajištní kvality služeb). Nap. pro cíl sdružení Teka Karlv Mstec Zlepšit schopnosti lidí se zrakovým postižením samostatn se pohybovat v obci byla stanovena jako mítka naplnní následující kritéria: 80 % uživatel našich služeb bude chodit nakupovat do místní samoobsluhy 90 % uživatel našich služeb si bude osobn vyizovat své záležitosti na obecním úad uživatelé našich služeb budou vnímat naši službu jako podporu pro samostatný pohyb v obci Ped tím, než cíle svých služeb zveejníte, posute zda Jsou v souladu s vaším posláním, vede jejich splnní k naplování formulovaného poslání? Jsou formulovány tak, že výsledkem využívaní vašich služeb je to, že lidé mohou žít bžným zpsobem,

15 lépe využívat místní instituce, které poskytují služby veejnosti, i pirozené vztahové sít, zstávají souástí pirozeného místního spoleenství? Jsou podloženy konkrétními plány, odpovídajícími postupy a metodikou, personálním a provozním vybavením, finanními a dalšími zdroji? Jsou natolik konkrétní, že lze jejich dosažení ovovat a prokázat? Jsou reálné ve stanoveném ase? Cílová skupina uživatel Souástí základních prohlášení je definování cílové skupiny uživatel, pro které jsou ureny poskytované sociální služby. Obecn jsou cílovou skupinou uživatel lidé v nepíznivé sociální situaci. Jde o situaci, v níž se lidé nacházejí, jestliže pro svj vk, ztrátu sobstanosti, pro nemoc, zdravotní postižení, krizovou situaci, životní návyky, sociáln znevýhodující prostedí, ohrožení práv a zájm trestnou inností jiné osoby nebo z jiných závažných dvod, nejsou fakticky schopni zabezpeovat a uspokojovat své životní poteby a tyto poteby nejsou ani jinak zabezpeeny. Tito lidé jsou ohroženi sociálním vylouením a k tomu, aby zstali souástí spolenosti a mohli se podílet na spoleenském život, potebují podporu. Tu jim poskytne sociální služba. Takto obecn vyjádená definice však pro jasnou pedstavu o službách vašeho zaízení nestaí. Je teba, abyste cílovou skupinu uživatel definovali tak, aby podle ní bylo zejmé, v jaké situaci se na vás mohou lidé obracet. Vycházet mžete nap. z následujících typ nepíznivých sociálních situací. Snížení sobstanosti v základních životních dovednostech zejména snížená schopnost zajistit osobní péi, používání veejných míst a služeb vetn získání a udržení práce a vzdlávání, kontakt s komunitou a rodinou, uplatování práv a nárok. Bezdomovectví zejména neexistence písteší, život v bytových podmínkách, které ohrožující život a/nebo zdraví. Životní zpsoby vedoucí ke konfliktu se spoleností ohrožení v dsledku zejména zneužívání návykových látek, konfliktu se zákonem, špatného zdravotního stavu za souasného nevyužívání zdravotní pée, získávání obživy spoleností neakceptovaným zpsobem, konfliktním užívání bytu. Ohrožení vývoje dítte zejména snížené dovednosti a/nebo schopnosti rodi pi péi o dít (nap. z dvodu nízkého vku, postižení, závislosti na návykových látkách), zdravotní postižení dítte, zjištné a/nebo prokázané zanedbání nebo zneužití dítte zákonnými zástupci nebo jinými osobami žijícími v domácnosti. Naléhavá krize v osobním život zejména akutní snížení schopností vlastními silami nebo z vlastních zdroj zvládnout v potebném ase životní prožitek nebo životní situaci. Snížení schopností a/nebo dovedností uplatovat vlastní práva snížená schopnost vlastními silami uplatovat svá práva a nároky, dostávat svým povinnostem apod. Podle poteby ješt cílovou skupinu uživatel upesnte, nap. poskytujeme osobní asistenci lidem s omezenou schopností sebeobsluhy a pée o domácnost, zejména lidem s mentálním a/nebo kombinovaným postižením, kteí žijí v Olomouci, nebo mladým lidem, jejichž schopnost zajistit péi o domácnost je snížena vlivem dlouhodobého pobytu v institucionálním zaízení, poskytujeme potebnou podporu v dom na pli cesty. Principy poskytování sociální služby Principy zachycují a vyjadují hodnoty, kterými se ídí pracovníci pi práci s uživateli a pi poskytování služeb. Principy mohou být obsaženy nap. v etickém kodexu, který si pracovníci dané služby vytvoí jako souást vyjádení kultury, v níž pracují. Podobn jako v pedchozích pípadech platí, že na formulování etického kodexu i jiných dokument tohoto typu by se mli podílet všichni pracovníci. V souladu s všeobecn uznávanými principy by vaše služby mly odrážet zejména následující hodnoty. Dodržování práv uživatel uživatelé jsou v nevýhodném postavení vi zaízení a jeho pracovníkm,

16 za-ízení usiluje o vytváení podmínek, v nichž uživatelé služeb mohou svá práva naplovat. Respektování volby uživatel zaízení vytváí podmínky, v nichž se uživatelé služeb mohou cítit dstojn, rozhodovat se s porozumním dsledk svého rozhodnutí. Individualizace podpory služby jsou šity na míru jednotlivých uživatel. Zamení na celek na situaci uživatele služeb se pohlíží v souvislostech, nikoli jen na dílí aspekty. 5 Flexibilita služby se pružn pizpsobují potebám uživatel, nikoli uživatelé potebám pracovník, zabhaným zpsobm práce a režimu zaízení. Píklad: Etický kodex denního centra. Pracovníci denního centra pro lidi s postižením mají svou práci velmi rádi a jsou hrdí na atmosféru, která v jejich zaízení panuje. Tu chválí nejen rodie dtí, kteí do centra docházejí, ale i studenti, kteí sem chodí na praxi, a dokonce i náhodní návštvníci. Opakovan se všichni ptají, jak to vlastn dlají, že je tu lidem tak dobe a tak pkn se rozvíjejí. Pracovníci sami vlast-n pesn nevdí, ím se jejich práce liší od jiných zaízení, a je pro n tžké to vysvtlovat. Napadlo je, že by jim mohlo pomoci, kdyby konen zpracovali svj etický kodex, na který se už dlouho chystali. Pro zahájení práce týmu si vedoucí centra pichystala ti okruhy otázek. První okruh se týkal kladných hodnot organizace, které pracovníky spojují. Byly to otázky jako nap. Co bychom chtli na své práci nejvíc zdraznit? eho si nejvíc vážíme? Co si rozhodn v pístupu ke klientm chceme zachovat? Co nejlépe na n i na nás psobí? eho si u svých uživatel nejvíc vážíme a máme to rádi? Druhý okruh se týkal možných oblastí stetu zájm mezi klienty a pracovníky. Otázky mly zachytit a vytipovat situace, kde klienti mohou být njak ohroženi i poškozeni ve svých právech i osobní svobod, aniž by si to pracovníci vbec uvdomovali. Vždy snahou pracovník je uživatelm pedevším pomoci a ochránit je ped možnými riziky. Vytipovat takové situace mohli možná nejlépe práv pracovníci sami, i když nebylo snadné je objevit. Pomoci jim mly otázky jako: V jakých situacích by se práv našim klientm mohlo stát, že je budeme zbyten k nemu nutit, omezovat je nebo takzvan v jejich zájmu znásilovat jejich vli a zájmy? Jsou njaké pedsudky, které typicky vyvstávají práv u našich klient? Jsou njaké oblasti života našich klient, kterým se vyhýbáme, nemluvíme o nich, pecházíme je jakoby neexistovaly? Jsou n-jaké situace, které máme dokonce sklon spíš ututlat? Vedoucí si dobe uvdomovala, že tyto otázky mohou být dost bolestné a je teba na n mít as. Bylo teba vytvoit dostaten bezpené prostedí a nikam nespchat, aby bylo možné otázky vbec položit. Rozhodla se poradit se svou zástupkyní a další zkušenou lenkou týmu, zda do toho jít. Nakonec se setkání povedlo a pineslo neekané uvolnní a dokonce radost a oživení. Oblastí, která se ukázala být opravdu tabu, byly intimní vztahy mezi klienty, s nimiž si vtšina len týmu moc nevdla rady. Rozhodli se, že uspoádají na toto téma seminá a pozvou nkolik odborník, s nimiž témata proberou. Napadlo je také, že se zkusí zeptat na názory rodi, student a klient samých teba se objeví ješt njaké další oblasti konfliktu zájm, které si pracovníci ani neuvdomují! Poslední, tetí okruh otázek, který si vedoucí pro tým pichystala, se týkal oblasti možné zmny. Nechala je až na další setkání. Pedem rozdala všem pracovníkm kopie etického kodexu, kodexu práv postižených a dokumenty ke standardm služeb a požádala je, aby si peetli a promysleli pipravené 5 To neznamená poskytovat všechny služby jedním zaízením, ale zohledovat celkovou situaci lovka pi ešení jeho dílích problém a schopnost spolupracovat s ostatními organizacemi, institucemi, rodinou atd.

17 otázky. Otázky znly nap. Je naše služba dostaten individualizovaná? komplexní? flexibilní? inovativní? efektivní? nebo Jsou njaké oblasti etického kodexu sociálních pracovník (i kodexu práv postižených), ve kterých mžeme nco zmnit k lepšímu? Jak konkrétn? Všechny zajímavé námty a myšlenky vedoucí se svou zástupkyní peliv zaznamenávala a potom je zpracovala do návrhu princip, podle kterých by denní centrum chtlo a mlo pracovat. Návrh lenové týmu pijali jen s nepatrnými formulaními zmnami. Vypracovaný Etický kodex si vyvsili do denní místnosti, kam picházeli rodie a návštvníci. Jeho grafická úprava pivolávala pozornost. Konen tu byla jasná vizitka, pedstavující toto centrum v jeho pátelské vlídnosti a vysoké profesionalit. Poslání, cíle, cílová skupina a principy poskytování sociálních služeb stanovují smr a hodnoty ve zpsobu poskytování služeb. Abyste je mohli zaít naplovat a ídit se jimi, je teba si je nejdíve definovat. Na tomto procesu by se mli podílet jak pracovníci zaízení, tak i ti, kteí jeho služby užívají. ZÁKLADNÍ DOKUMENTY ZAÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Dosavadní zkušenosti pi vypracování dokument ukazují, že vhodným zaátkem je zpracování zlaté pyramidy poslání, cíl a odborných aktivit v poskytování služby. Lze zaít odspoda tím, že s celým týmem spolen vytvoíte seznam odborných aktivit, které v organizaci probíhají nebo které plánujete. Potom si ujasníte cíl každé aktivity jaký má být její výsledek pi práci s uživatelem (uživateli)? Postupn vytvoíte graf, v nmž uritý hrozen aktivit smuje ke spolenému cíli. Kam tyto cíle odkazují? K jaké strategii v pomoci smují? Jaké poslání je jimi naplováno? Proces ujasování vztah v této pyramid není jednoduchý pecházíte od aktivit k poslání a zpátky, porovnáte vztahy se strategickými cíli v systému sociální politiky, podíváte se na innost organizace optikou tchto vztah a tídíte co je podstatné, co má smysl, co sedí, co je poteba. Hledáte optimální tvar pyramidy, který vyjaduje souasnou situaci i bezprostední vizi, k níž chcete smovat. Proces mže vést k odbourání nkterých inností a naplánování jiných. Mže vést i k pehodnocení práce celého zaízení i organizace. Tvar zlaté pyramidy v rámci organizace by ml být hledán v poslání a plánu organizace.ten u nestátních organizací asto souvisí s obsahem realizovaných projekt, neml by však být s nimi totožný. Základní dokumenty by se mly dotknout také odborného zajištní sociálních služeb. Pro lepší pedstavu se podívejte na pílohu. I Ukázka tabulky odborných aktivit a personálu, která uvádí do souvislostí otázky: Kdo mže realizovat odborné aktivity na takové úrovni, aby bylo cíl dosaženo? Jaké osobní i profesní pedpoklady má pracovník mít? Jakou podporu a další vzdlání k této innosti potebuje? Uvedené souvislosti tvoí osu fungování zaízení. Promyšlení a vzájemné sladní tchto souvislostí je nezbytné pro poskytování úinných a odborných služeb. Projde-li tým krok za krokem promýšlením tchto souvislostí, mže pistoupit k tvorb potebných dokument. K emu jsou dokumenty dále užitené? Dokumenty jako podnt k nastartování uení a k reflexi Standardy a kritéria poskytování sociálních služeb slouží jako vodítka pro posouzení rzných oblastí, které jsou pi provozování služeb významné. V tomto smyslu mohou být podkladem pro sebeposouzení pracovník i pro postupné vnitní uspoádání a sladní práce v zaízení i v celé organizaci. V pípravném období, kdy budete postupn slaovat svou innost s požadavky standard, slouží standardy a kritéria také jako vodítka pro vypracování písemných dokument, v nichž bude zpsob poskytování služeb podrobn rozpracován.

18 Vzhledem k asovému prostoru, který je k dispozici, je možné pohlížet na proces vypracování dokument jako na píležitost k systematickému dialogu uvnit každé organizace o kvalit práce s uživateli, kultue organizace a vyhovujících zpsobech jejího ízení. Tento dialog mže sloužit jako podnt k nastartování procesu uení v organizacích, které dosud takto nastaveny nejsou. Dokumenty jako prostedek orientace pro uživatele a nástroj kontroly Nkteré dokumenty jsou významné pro potenciální zájemce o službu a pro uživatele a jejich píbuzné. Umožují jim zorientovat se v možnostech služeb, které jsou v jejich regionu k dispozici, a nastavují jejich oekávání od konkrétního zaízení. Nesoulad mezi deklarovaným zpsobem poskytování služeb a skuteností se mže stát podkladem stížností a stává se tak nástrojem pirozené kontroly kvality poskytovaných služeb. Dokumenty budou významné i pro proces registrace a inspekce Otázka íslo jedna, která bude kladena pi registraci zaízení sociálních služeb, zní, zda konkrétní obsah personálních, procedurálních a provozních standard, který byl zaízením zvolen a deklarován v dokumentech, umožuje realizovat cíle vedoucí k naplnní poslání. Druhá otázka, kladená pi inspekci, pak je, zda reálný zpsob poskytování služeb odpovídá vytvoeným dokumentm a napluje poslání. Návrh dokument Pro každé zaízení vytvote dokumenty tak, aby to v nejvtší míe vyhovovalo typu innosti, složení personálu a uživatelm. Jako pomcku pro možné rozvržení informací do dokument mžete použít tídní navržené v píloze. II Pehled interních dokument zaízení, kde je u každého dokumentu uvedeno, k jakým kritériím standard by se ml dokument pímo vyjádit nebo je nepímo zohlednit, dle poteb provozu služby. Pro naplnní úelu dokument je nezbytné s jejich obsahem seznámit personál a usnadnit orientaci zejména nov píchozím pracovníkm. Užitené a úinné je také uspoádat všechny dokumenty do jedné složky, personálu voln pístupného manuálu. Jeho obsah mžete odvodit z následujícího píkladu. Obsah manuálu pro pracovníky domova dchodc Sociální zaízení Poslání, cíle a principy, Standardy sociálního zaízení Praxe sociální pée Strategie a postupy týkající se následujících oblastí: Dotazy, žádosti, odkazy a hodnocení, Píjem a odchod, Individuální plány a jejich revize, innosti a zájmy, Peníze a cennosti uživatel zaízení, Pipomínky a stížnosti, Nouzové a havarijní situace, Schze s uživateli zaízení Pracovníci Povinnosti pracovník: Ve dne, V noci, Úloha klíových pracovník, Pedávání, Léky, Peovatelské postupy, Nevyléitelné choroby a smrt, Využívání praktických léka a dalších podprných služeb, Ochrana ped infekcí a likvidace odpadu, Schze pracovník, Supervize pracovník, Smny a absence, Nábor a výbr pracovník, Profesní rozvoj a školení pracovník, Disciplinární postupy a ešení stížností Provoz a prostedí Provozní a domácí ád, Úklid, Praní, Stravování, Budova, vybavení, nábytek a pozemek, Nákup zboží a zásob, Zdraví a bezpenost Administrativa Vedení záznam, Sledování a dokumentace a hodnocení kvality služeb VNITNÍ PRAVIDLA V ZAÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ada kritérií standard klade draz na vypracování úinných vnitních pravidel pro innost zaízení sociálních služeb. Jejich formální i obsahová správnost je jedním z pedpoklad poskytování kvalitních služeb, které respektují práva uživatel služby, jsou poskytovány pracovníky, kteí mají jasnou pedstavu o tom, co se od nich oekává a jak mají postupovat v nejrznjších situacích. Pedevším musíme odlišit vnitní pedpisy (interní smrnice) od obecn závazných právních pedpis. Tmi jsou u nás

19 Ústava a ústavní zákony, bžné zákony Parlamentu eské republiky, naízení vlády eské republiky, obecn závazné vyhlášky ministerstev a ostatních ústedních orgán státní správy, vyhlášky a naízení kraj, naízení místních orgán státní správy, vyhlášky obecních zastupitelstev. Pro uvedené právní normy (pedpisy) platí jednak presumpce správnosti jsou považovány okamžikem publikace za platné, jednak se u nich uplatuje hierarchický vztah nadízenosti a podízenosti. Právní pedpis nižší právní síly musí vycházet a respektovat pedpis vyšší právní síly (vyhláška zákon). Jiným druhem pedpisu je interní smrnice v terminologii standard vnitní pravidla. Jedná se o smrnice s rznými názvy jako nap. opatení editele, píkaz, smrnice, ád, stanovy, usnesení ap. Vydávají je k tomu oprávnní vedoucí pracovníci. Slouží k organizaci a ízení chodu daného zaízení, instituce. Jsou charakteristické zejména tím, že nemusí být veejn vyhlášeny (pracovníci a další uživatelé by však s nimi mli být seznámeni), nejsou obecn závazné, ale vždy jen v linii nadízenosti podízenosti. Jejich plnní, resp. neplnní, nemže být sankcionováno státní mocí, jako je tomu u obecn závazných právních pedpis. Uritou sankci pi jejich neplnní pedstavuje nap. možnost využít píslušných ustanovení zákoníku práce vi pracovníkovi poskytovatele služby. Vi uživateli služby se bude jednat o postup, který umožují právní pedpisy nebo o postup (sankci), který byl stanoven v dohod o poskytování služby. Za nejpodstatnjší z hlediska každodenní praxe považujeme skutenost, že interní normativní smrnice musí vycházet z obecn závazných právních pedpis a respektovat je. V pípad, že je s nimi v rozporu, nelze neplnní takové smrnice postihovat. Shrnutí rozdíl obou typ pedpis Normativn právní akt Obecn závazný Upravuje vztahy neuritého množství subjekt na širokém teritoriu Vydávají je k tomu zákonem zmocnné orgány (Parlament, vláda, ministerstvo, kraj...) Forma: zákon, naízení, vyhláška, Platí presumpce správnosti Existuje sankce ukládaná státními orgány jako pro stedek donucení Interní normativní smrnice Závazná jen v dané organizaci pi absolutním souladu s právními pedpisy Upravuje vztahy urených subjekt podízených, ubytovaných, skupiny uživatel atd. Vydávají je vedoucí pracovníci v rámci své ídící innosti (ministr, editel, vedoucí) Nap. smrnice, pokyn, rozhodnutí, píkaz, domácí ád, vnitní ád, provozní ád Správnost je teba individuáln posuzovat Nedodržení interních smrnic lze posuzovat pouze prostednictvím zmocnní uvedeného v normativn právních aktech (zákoník práce, vyhláška MPSV. 182/1991 Sb. atd.) Možný obsah interní smrnice (samozejm s adou modifikací vyplývajících z charakteru zaízení): preambule obsahující zmocnní (na základ eho je vydávána) a podtrhující cíl a úel smrnice,

20 úvodní ustanovení vysvtlující jakou oblast života poskytovatele smrnice upravuje, které osoby i které innosti reguluje, vlastní pravidla chování jež adresuje pracovníkm nebo uživatelm, pípadné vysvtlení složitých pojm, skuteností a pravidel chování, ustanovení závrená, zejména asová psobnost, zpsoby seznámení zainteresovaných subjekt, pravidla možných zmn a výjimek apod., datum, jméno, funkce a podpis oprávnné osoby. Jak zajistit, aby vnitní pravidla vašeho zaízení odpovídala požadavkm Zjistte, zda interní smrnice u vás jsou v souladu s následujícími pravidly. Bezpodmínen respektují (a naplují) ustanovení obecn platných právních norem. Jedná se zejména o mezinárodní úmluvy o lidských právech a svobodách, ústavní zákony a zákony i další provádcí obecn závazné právní pedpisy. Posledn uvedené zejména v psobnosti Ministerstva práce a sociálních vcí, dle povahy i Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy. V uritých pípadech je nutno respektovat i interní smrnice nadízených orgán, zejména zizovatele. Tvrce vycházel ze znalosti prostedí daného poskytovatele služby, jeho zamení i reálných podmínek. Jinou smrnici (obsahem i formou) vytváíme v ústavu sociální pée sloužícím tem stovkám uživatel a jinou u poskytovatele terénních sociálních služeb pro uživatele ze sociokulturn znevýhodnného prostedí. Pestože ob obsahují ustanovení o vnitním režimu poskytovatele služby, každá bude nutn o nem jiném. V pípad pijímání vnitních smrnic upravujících i konkrétní práva a povinnosti uživatele služby je vhodné znát jejich názor. V odvodnných pípadech je možno smrnici pipravovat i ve spolupráci s uživateli i jejich zástupci. To samé se v uritých pípadech týká i pracovník poskytovatele. Tvrce smrnice již pi píprav ádu oddlil podstatné náležitosti innosti poskytovatele služby od nepodstatných. Zdánliv jednoduché a samozejmé pravidlo psobí v praxi problémy. Setkáme se se snahou korigovat doslova každý krok vlastních pracovník i uživatel služby. Na druhé stran ada smrnic obsahuje tak obecná ustanovení, která nikdo nemže ani dodržet ani porušit práv pro jejich naprostou vágnost a neuritost. Se smrnicí byli prokazateln seznámeni všichni zainteresovaní. asto nepostaí formální vyvšení smr-nice na nástnce nebo na chodb. Zejména v pípad nových smrnic, upravujících i mnících zavedené zvyklosti, bývá vhodné osobní projednání se zúastnnými. Text smrnice je pro všechny srozumitelný. Záleží na zvoleném jazyku smrnice. Pílišná normativnost a snaha o legislativní vyjádení mže být na škodu pijetí smrnice uživateli, nap. proto, že mu jednoduše nebudou rozumt. Stejn tak mže psobit nevhodn a místy až smšn: píliš obrazné formy vyjadování, siln emotivn zabarvená slova, falešná familiárnost apod. Logicky uspoádaná a pehledná je vnitní struktura smrnice. Jednotlivá ustanovení jsou vnitn provázaná a je kladen draz na jejich soulad s dalšími vnitními pravidly poskytovatele služby. Pi jejich psaní lze uplatnit pravidlo od obecného ke speciálnímu a od dležitého k mén dležitému. Odpovídající formu má i formální stránka smrnice. Je vhodné, aby vnitní smrnice zaízení mly jednotnou formální stránku. Nap. první strana pedpisu obsahuje pouze jeho název, datum pijetí a komu je uren. Pro obecnjší smrnice se užívá název ád nebo smrnice, smrnice pro jednotlivé innosti i osoby se nazývají pokyn, píkaz atp. Vnitní smrnice jsou dokladem manažerské úrovn a právního vdomí tvrc. Jsou pedpokladem i dokladem innosti poskytovatele služby. Ukazují na vnitní atmosféru daného pracovišt.

Procedurální standardy kvality sociálních služeb

Procedurální standardy kvality sociálních služeb Procedurální standardy kvality sociálních služeb Dřívější znění: 1. CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepříznivé sociální situaci využívat místní instituce, které

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

RADA EVROPY VÝBOR MINISTR VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB

RADA EVROPY VÝBOR MINISTR VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB RADA EVROPY VÝBOR MINISTR DOPORUENÍ. R (99) 4 1 VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB (Pijato Výborem ministr 23. února 1999 na 660. zasedání zástupc ministr)

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003 1 Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl Praha, Olomouc 2003 Jedním z nejbolavjších míst v našem systému sociální pée je zajištní

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Popis chování KOMPETENCE. Píloha I Kompetenní model

Popis chování KOMPETENCE. Píloha I Kompetenní model Píloha I Kompetenní model KOMPETENCE Popis chování Problem solving/ ešení problém Analytické myšlení Koncepní myšlení Strukturovan a logicky pistupuje k ešení problém. Identifikuje dležité faktory smující

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

REKLAMANÍ ÁD. ATLANTIK finanní trhy, a.s _Reklamaní ád

REKLAMANÍ ÁD. ATLANTIK finanní trhy, a.s _Reklamaní ád REKLAMANÍ ÁD ATLANTIK finanní trhy, a.s. 1 Obsah I. II. III. IV. V. ÚVODNÍ USTANOVENÍ PODÁNÍ REKLAMACE A STÍŽNOSTI! " PIJETÍ A VYÍZENÍ REKLAMACE A STÍŽNOSTI # $ % EVIDENCE SPOJENÁ S REKLAMACEMI A STÍŽNOSTMI

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

ZPRÁVA O INNOSTI. Domova Svatý Jan, poskytovatele sociálních služeb v roce 2012

ZPRÁVA O INNOSTI. Domova Svatý Jan, poskytovatele sociálních služeb v roce 2012 ZPRÁVA O INNOSTI Domova Svatý Jan, poskytovatele sociálních služeb v roce 2012 organizace: Domov Svatý Jan, poskytovatel sociálních služeb se sídlem Svatý Jan 40, 262 56 Krásná Hora IO: 42727235 tel.:

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 1 2 Význam použitých zkratek Správná laboratorní praxe SLP Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Testovací zaízení TZ Vedoucí testovacího zaízení VTZ Zabezpeování jakosti QA Vedoucí studie

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7

! # $% &'(')! $ &*)'+,    -!&.)'! $# /0! ,/  # $!$ 1 0 $' 0 %/$  2 3' 3,4,   / 3# '   ' $!/ 2 $ 56 $ 7 Sociální služby poskytované v ústavních zaízeních Zpráva modulu 2 esko-britského projektu na podporu MPSV pi reform sociálních služeb Milena Johnová, Praha 2003 Úvod...1 Popis služeb poskytovaných v ústavech...2

Více

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. Azylový dm, Horní 1113/23 Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Místo poskytované služby: Azylový dm Horní 1113/23 742 21 Kopivnice Posláním

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PEOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-STED Poslání peovatelské služby Peovatelská služba M Brno -sted je zaízení, které prostednictvím svých služeb pomáhá seniorm a zdravotn

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm.

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veejných knihovnických a informaních služeb poskytovaných knihovnami zizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území eské republiky Ministerstvo

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

Koncept návrhové ásti RPSS

Koncept návrhové ásti RPSS Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

ZAVÁDĚNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE. Průvodce poskytovatele

ZAVÁDĚNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE. Průvodce poskytovatele ZAVÁDĚNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE Průvodce poskytovatele Praha 2002 Poděkování Za pomoc děkujeme autorům oponentních posudků prvního návrhu publikace Mgr. Martinu Haiclovi, PhDr. Etel

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE

MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE 1/OŠKS/2019 Dotaní program na podporu mládeže, tlovýchovy a sportu Úvod Dotaní program je vyhlášen v souladu s místní Agendou 21 a se strategickými cíli msta stanovenými

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Ošetovatelský proces. Ošetovatelský proces pispívá u sestry:

Ošetovatelský proces. Ošetovatelský proces pispívá u sestry: Ošetovatelský proces Historie Ošetovatelský proces je považován za prostedek rozvoje ošetovatelství a zkvalitnní pée o nemocné. První písemné dokumenty o ošetovatelském procesu se objevily v USA a historie

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím ZÁKLADNÍ ŠKOLA BEZNICE, píspvková organizace tel. 318 682 165 Rožmitálská 419 fax 318 683 608 262 72 Beznice e-mail: skola@zsbreznice.cz Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha,

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED Etický kodex firem skupiny HOSPIMED 1. Úvod Firmy skupiny HOSPIMED (tj. FSH HOSPIMED, spol. s r.o., medisap,s.r.o., Hoyer Praha s.r.o., Stargen EU s.r.o. a HOSPIMED Slovakia, spol. s r. o.) nabízejí a

Více

ZÁSADY OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJ. po jakou dobu budeme Vaše osobní údaje zpracovávat;

ZÁSADY OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJ. po jakou dobu budeme Vaše osobní údaje zpracovávat; ZÁSADY OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJ Spolenost IO, se sídlem!"#$%&'(!) "*$+, zapsaná v obchodním rejst#íku vedeném u,-./0%0"* pod sp. zn. 12 (dále také My ), jako správce osobních údaj3 Vás jako uživatele našich

Více

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R VOLEBNÍ ÁD pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R razítko Spolenosti radiologických asistent R podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R (1) Voliem je každý ádný len SRLA

Více

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ 10 hlavních problém souasné legislativy 1. Neexistence stechového zákon a na nj navazujících

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 170 10. ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující sociální zalenní uživatele do spolenosti 1 Koncepce podpory

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 4. zasedání zastupitelstva města dne: 25. 4. 2013 Bod pořadu jednání: Aktualizace indikativního seznamu IPRM Liberec zóna Lidové sady Zpracoval: Ing. Michal

Více

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ.

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ. Systém managementu jakosti (SMJ) ást 1 Blok 2 Ing. Antonín Zatloukal únor 2007 O em bude prezentace Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ Základní

Více

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení VYJÁDENÍ O EXISTENCI SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A VŠEOBECNÉ PODMÍNKY OCHRANY SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ SPOLENOSTI O2 CZECH REPUBLIC A.S. vydané podle 101 zákona. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Kontrola hospodaení. Úvod do kontroly hospodaení. Junák svaz skaut a skautek R

Kontrola hospodaení. Úvod do kontroly hospodaení. Junák svaz skaut a skautek R Kontrola hospodaení V této kapitole se zamíme na nezbytnou souást procesu ízení každého subjektu a to na kontrolu. Ta je ve skautské praxi vykonávána rznými formami a to zejména podle typu kontrolovaných

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Odborné sociální poradenství, Oblastní charita Havlíkv Brod, B. Nmcové 188, Havlíkv Brod

Odborné sociální poradenství, Oblastní charita Havlíkv Brod, B. Nmcové 188, Havlíkv Brod Popis realizace poskytované sociální služby V souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znní pozdjších pedpis a vyhláškou. 505/2006 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o sociálních

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

íslo jednací: 5924/12 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Územní souhlas

íslo jednací: 5924/12 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Územní souhlas VYJÁDENÍ O EXISTENCI SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A VŠEOBECNÉ PODMÍNKY OCHRANY SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ SPOLENOSTI TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, A.S. vydané podle 101 zákona. 127/2005 Sb., o elektronických

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATESKÁ ŠKOLA STRUPICE, okres Chomutov Vnitní ád školní družiny Ve Strupicích dne: 24. 8. 2017 Vypracoval: Mgr. Jana Mišková Schválil: pedagogická rada 1. 9. 2017 Smrnice nabývá úinnosti

Více

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

Školní ád. Pedškolního vzdlávání Škola Mateská škola Sokolov, Vrchlického 80 Smrnice:.j. MŠ V 96/2012 Spisový znak: 2-1 Skartaní znak: S 5 Úinnost: od 1. 9. 2012 Školní ád Mateská škola je školou zízenou podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více