5IE312 Ekonomie a psychologie I

Transkript

1 5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející: Petr Koblovský KIE NF VŠE 9. Sociální strategie (sobeckost, altruismus, reciprocita, rovnost, sociální status) Úvod do behaviorální teorie her. Vnitřní a vnější motivace. Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

2 Anomálie předpokladu sobectví Proč dáváme spropitné servírkám/číšníkům i při jednorázových návštěvách? Proč lidé přispívají na charitu? Proč jsou daňová přiznání v zásadě pravdivá? (při daném nízkém reálném očekávaném trestu) Proč se lidé účastní dobrovolnictví/práce bez materiální odměny? Proč firmy spíše v recesi propouštějí než snižují mzdy? Proč monopoly nezvyšují ceny při nadměrné poptávce? Proč lidé v zásadě přispívají na veřejné statky? Proč lidé trestají černé pasažéry i při nezjevném zisku a velmi zjevných nákladech? Proč lidé kooperují ve vězňových dilematech? Proč lidé investují do ostatních a věří jim? Proč lidé kradou více, jsou-li jim sníženy mzdy? Proč se lidé v práci neulévají (až tak moc)? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 2

3 Předpoklad vlastního zájmu Sobectví v mainstreamové ekonomii pro svou užitečnost, nikoliv pro svou realističnost nevytvářejme strašáka. Všichni lidé berou při rozhodování dopady na ostatní (vědomě v. podvědomě; vina, zlost, závist, soucit, vztek, odpor). Problém vnitřních a vnějších motivací (Izraelské školky, darování krve, ad.) a neúplných kontraktů ( hrát fair v. smlouvy). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 3

4 Proč je ekonomie temnou vědou? *E+conomists routinely make worst case assumptions regarding people s motives Fehr and Fischbacher (2002). Není pravda u jiných-se-týkajících či sociálních preferencí téměř vždy se jedná o charakter podmíněné kooperace, resp. reciprocity. Terminologické nejasnosti: (pozitivní a negativní) reciprocita v. ne/kooperace v. altruismus. Základní nástroje: hra na Ultimátum a hra na Diktátora (obé jsou však zero sum game, nezjistíme dopad na společenský blahobyt). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 4

5 Dopady na společenský blahobyt Sociální dilemata, Hry na veřejné blaho či Mechanismy dobrovolných příspěvků + Hra na důvěru. Soukromý zisk z veřejného statku je menší než ze soukromého + Strategické interakce. Panuje rozsáhlá heterogenita hráčů (cca 3/5 podmíněných kooperátorů, 10% nepodmíněných kooperátorů, 30% černých pasažérů), včetně přizpůsobení příspěvků u podmíněných kooperátorů (jak?) a případné eliminace strategií. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 5

6 Rozsáhlé metodologické diskuze Vliv anonymity (v double-blind studiích je obecně nižší míra kooperativity/altruismu). Naopak čím vyšší je stupeň komunikace (vč. cheap talk ), tím je vyšší kooperace (jde spíše o cílenou sympatii). Vliv zaslouženosti úvodní částky, čím více je zasloužena, tím méně jsou lidé štědřejší. Dostupné informace. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 6

7 Ultimátum 60-80% nabídek je mezi 40-50% úvodní částky, málokdy je nabízeno pod 20%, je-li, pak je odmítnuto. Ač existuje významná variabilita, celosvětové výsledky ukazují na významný faktor zvažování spravedlnosti (i při vysokých částkách dochází k poměrně vysoké míře rozdělení se: při rostoucích částkách by min. částka měla růst, ale poměr klesat, odmítnou 40 z 500 než 40 ze 100 i 20% z 500 než 20% ze 100 strategie (tj. obava z odmítnutí)?). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 7

8 Diktátor (Ultimátum bez strategie) Nabízí se méně (cca 20-40%) než při ultimátu (je však zcela vyloučena strategická úvaha?). Ovšem (!) při double-blind experimentech se zaslouženou úvodní částkou 96% subjektů nenabízí nic. Diktátoři berou CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 8

9 Hra na důvěru Většina Investorů dává 50%, zhruba pětina dává vše, pod 10% Investorů nedává nic. Navrácená částka je zhruba identická, rozdělení je spravedlivé existuje rozsáhlá variace. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 9

10 Reciprocita (Diskuze Fehr, Gächter Pozitivní (spropitné, dárky, ochutnávky ) Negativní (pomsta) Frekventovanější, nákladnější. v. kooperativnost, altruismus Otázka sklonu k rovnosti, vliv záměru, opakování 2000) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 10

11 Aplikace Reciprocita coby nástroj vymáhající neúplné kontrakty (volba snahy zaměstnanci). Motivace zaměstnanců (vnitřní v. vnější) Explicitní a implicitní kontrakty CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 11

12 Hry na veřejné blaho (s trestáním) Ne jen nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost ze spotřeby (+ negativní externality), ale behaviorální veřejný statek (normy chování). Nejužívanější hra v mnoha modifikacích. Většina lidí začíná kooperovat, nato převažuje strategie podmíněné kooperace (reciprocita), tj. hra konverguje k rozpadu spolupráce. Kooperace se udrží jen při trestání (při odměňování méně). Na trestání se někdy vydá více než je získáno pokračující kooperací. Objevení se antisociálního trestání. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 12

13 Trestání a společenský blahobyt CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 13

14 Trestání a společenský blahobyt CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 14

15 Trestání a společenský blahobyt CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 15

16 Trestání a společenský blahobyt CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 16

17 Shrnutí výsledků CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 17

18 Shrnutí výsledků CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 18

19 Demografické proměnné Pohlaví (komplikované vzorce) V Ultimátu ženy odmítají méně často. Je více vyžadováno od žen, ale více dáváno mužům. Ženy více trestají (ale: trestají více při nízké ceně, méně při vyšší ceně dopadající na ně). = větší averze k nespravedlnosti Paradoxně, ženy nabízejí atraktivním mužům více, naopak závislost není tak silná (ale není mnoho dat). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 19

20 Demografické proměnné Kultura Velmi problematické porovnávání, platí však, že čím je trh rozvinutější, tím jsou více lidé kooperativnější/důvěřivější/štědřejší. Vzdělání Věk Nejvíce studií o ekonomech, výsledky mnohoznačné, spíše sebeselekce sobectějších jedinců do business oborů. Děti jsou sobecké do cca 5 let, poté se zaměřují na rovné rozdělení a končí s mechanismy zásluh. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 20

21 Povaha spravedlnosti Koncept dvojitého oprávnění : Diskuze Kahneman, Knetch, Thaler 1986 obě strany mají právo na participaci na zisku. Je nicméně držení nízkých cen NUTNĚ projev férového chování firmy? Referenční transakce historie transakce či převažující ceny (ovšem lidé se adaptují na mnohé stabilní uspořádání). Minulost, i když aktuální situace může být jiná (pracovník u kopírky). Kódování transakce neuskutečňovat zisk na úkor identických ztrát (averze ke ztrátě: nezískat slevu je proto akceptovatelnější než zaplatit vyšší cenu, dtto bonusy pracovníkům). Co peněžní iluze? Změna podmínek transakce - +/- zisku a tržní síly, také ne/kontrolovatelné šoky. Vynucování (spropitné, oprava dílu v autě). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 21

22 Dopady na trh Nedojde-li při převisu poptávky k navýšení ceny (nákladů), nedojde v krátké době k vyčištění trhu. Přírodní katastrofy Při diferencované poptávce po nabízených statcích (bez diferencovaných nákladů) se objeví nedostatek nejvíce poptávaných statků. Hotelové pokoje (nicméně ne v Las Vegas) Ceny jsou citlivější na pohyb nabídky než poptávky (a při zvýšení nákladů než snížení). Snížení ceny bude ve formě slev než permanentního snížení. Zaměstnavatelé hrají vůči zaměstnancům ultimátní hry CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 22

23 Také vliv sociálního tlaku Zejména u (drobných) charitativních příspěvků Pozor na interpretaci agregátních dat, zejména v USA významný vliv daňových zákonů! Dlouhá řada kontextuálních proměnných ovlivňujícících úspěšnost charitativní akce: velikost již přispěné částky, atraktivita výběrčí/ho, reciprocita (malé dárky), atd. Kdo přejde ulici, aby pomohl bezdomovci? (Nejde jen o přítok dobrých pocitů!) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 23

24 BGT: Dilema cestovatele Zvažme dilema cestovatele. Dva turisté, kteří se navzájem neznají, se vracejí z dovolené. Náhodou si koupili stejný levný suvenýr a zjišťují, že aerolinie oba suvenýry neúmyslně zničily. Odpovědný pracovník nabízí cestovatelům kompenzaci, a protože nezná cenu, navrhne, aby ji cestovatelé určili sami, je si však vědom nebezpečí, že by ji mohli nafouknout. Navrhne proto, aby oba nezávisle určili sumu mezi 50 a 1000 korunami. Když se shodnou, obdrží udanou částku, pakliže se odchýlí, bude za skutečnou cenu považována ta nižší a oba ji obdrží. Její navrhovatel navíc bude odměněn 50 korunami za upřímnost a druhý bude 50 korunami potrestán za podvod. Houdek 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 24

25 Soutěže krásy Studenti budou určovat číslo mezi 0 až 100. Kdo se přiblíží 2/3 průměru všech odpovědí, získává 5% bodů do závěrečného hodnocení kurzu. Bude-li výherců více, o výhru se podělí rovným dílem. Začínáme *s Beauty Contest Game]. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 25

26 Soutěž krásy (uvažování v úrovni K) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 26

27 BGT: Závazky a strategické tahy, příklad signalizace Mnohé chování zjevně nelze označit za racionální, optimalizační, atd. nicméně kromě chyby či nízkého K- level uvažování možnost interpretace coby: Princip handicapu (kupř. možné vysvětlení studentského chování u kouření, opíjení se, drog, extrémně rizikového chování typu řízení vozidel, sportů, atd.?). Efekty reputace Chyba sebeklamu self-serving bias (interpretace dat, aby pro nás byly přívětivé tj. úspěchy jsou důsledkem našich schopností, prohry jsou důsledkem okolností) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 27

28 Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) Efekt vytlačení vnitřních motivací vnějšími Vnější motivace může signalizovat vyšší obtížnost úkolu, takže dodává motivaci > OK. Vnější motivace může signalizovat nedůvěru v agentovy vnitřní motivace > vytlačení. Vnější motivace přímo (veřejně) nahrazuje existující motivace (reputační či signalizační, vnitřní), dává jim cenu > vytlačení. Nakonec otázka ceny, tj. velikosti motivací, pravidlo plať hodně nebo neplať vůbec (u příliš velkých motivací ale hrozí selhání kvůli stresu z jejich potenciálního nezískání). Řada jiných modelů (synonyma: ne/radost z aktivity, reputace v očích našich i okolí, explicitní motivace). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 28

29 Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) Případové studie Vzdělávání. docházka a účast OK, snaha a výsledky nikoliv, dopad na všechny studenty spíše nikoliv (silnější u dívek a schopnějších). Motivace jsou účinější u cílů, které je možné ovlivnit přímo (docházka, dobré chování) a mají-li důchodový efekt (odměny nahradí oportunitní náklady školní docházky). Obecně je však velikost efektu spíše malá a nákladově (zdá se) neefektivní. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 29

30 Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) Případové studie Prosociální chování. Hra na důvěru s uvalením penále > vytlačení. K největšímu vytlačení dochází, je-li prosociální chování signálnem lepší reputace, jsou-li nato použity vnější motivace, chování se vytrácí. Aplikace zejména v darování krve. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 30

31 Vnitřní a vnější motivace (Diskuze Uri Gneezy, Stephan Meier a Pedro Rey-Biel 2011) Případové studie Zavazovaní se (tj. nejen vliv mezičasových preferencí). Vytvoření explicitní/vnější normy pro dosažení cílů. Kouření (krátké období úspěšné, v dlouhém ne) Cvičení (úspěšné, ale silný vliv kontinuity, blízkých i vzdálených přátel) Programy jsou úspěšné, vytvoří-li dlouhodobý zvyk. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 31