životní cyklus staveb časopis diskuze: pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice stavba roku: Rekonstrukce Malostranské besedy 03/11

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "životní cyklus staveb časopis diskuze: pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice stavba roku: Rekonstrukce Malostranské besedy 03/11"

Transkript

1 2011 MK ČR E /11 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs životní cyklus staveb diskuze: pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice stavba roku: Rekonstrukce Malostranské besedy cena 68 Kč

2 Test nezávislého institutu: Až 501 šroubů na jedno nabití baterie s GSR 18 V-LI Professional (šroubování 60x60 mm do měkkého dřeva, 2. rychlost). Akumulátorové vrtací šroubováky GSR 14,4/18 V-LI dynamicseries NOVINKA! Akumulátorové vrtací šroubováky Bosch mají délku hlavy pouhých 185 mm. S hmotností jen 1,5 kg jsou nejkompaktnější ve své třídě. Zcela nový 4-pólový motor poskytuje vysoký krouticí moment, dlouhou životnost a vysokou efektivitu práce. Pro profesionály od profesionálů. Více informací na: nebo na poradenské lince

3 editorial Vážení čtenáři, kdo je autorem stavby? Respektive, kdo je nositelem projektové dokumentace stavby? Kolem této otázky se motá dlouholetý, řekněme, spor mezi stavebními inženýry a architekty. Samozřejmě nejde zdaleka jen o to, kdo bude při prezentaci stavby jmenován jako ten hlavní, i když to nemusí být vždy ten, který odvedl nejvíce práce. Koneckonců se drtivá většina stavebních inženýrů i architektů jednohlasně shodne na tom, že výstavba je komplexním procesem, jenž si své skutečné lídry v praxi definuje sám. Ten největší problém je v tom, pokud to velmi zjednoduším, že podle zákona 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, nejsou pro obě skupiny nastaveny stejné podmínky tak, aby se prosadily na trhu zakázek. Zkrátka architekti mohou vypracovávat projektové dokumentace na všechno a stavební inženýři ne úplně na všechno a právem se tak cítí diskriminováni. Redakce časopisu uspořádala diskuzi na úrovni vrcholných členů vedení České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a České komory architektů. Pánové byli, jak se koneckonců můžete dočíst, v rámci argumentace poměrně diplomatičtí, ale hra se rozehrála asi takto: Zástupci ČKAIT: Chceme, aby autorizovaní inženýři a technici měli stejný přístup k zakázkám jako architekti. Zástupci ČKA: V tomto tématu je řada nedorozumění ale jde hlavně o nedostatek komunikace je potřeba dalších setkání a dalších debat Opět velmi zjednodušeně přeloženo nátlak stavebních inženýrů a vyčkávací a úhybné manévry architektů. To je však z obou stran v kontextu současného statu quo pochopitelné. Vzájemnou komunikaci obou komor budeme samozřejmě nadále sledovat, ale nemyslím si, že bychom se dočkali nějakých pikantnějších výpadů, ledaže by se mezi architekty a stavební inženýry přimíchala nějaká zbloudilá nátlaková iniciativa lékařů V rámci tématu březnového čísla Životní cyklus staveb musím zmínit nádhernou a také zábavnou konverzi chmelařského komplexu v Žatci. Tato stavba umožnila vytvořit velmi povedenou novou dominantu města v podobě věže nazvané Chmelový maják a hlavně beze zbytku naplnila poslání konverzí průmyslových areálů obohatit svojí novou funkcí obec a její návštěvníky. Doporučuji vidět na vlastní oči! Hodně štěstí přeje Jan Táborský šéfredaktor inzerce stavebnictví 03/11 3

4 obsah Malostranská beseda má zpět své věže V roce 1826 přišla renesanční budova Malostranské besedy o své věže a štíty. Komplexní rekonstrukce dominanty Malostranského náměstí znamenala, mimo jiné, reinkarnaci těchto stavebních konstrukcí speciál Stavění v Rusku: mráz i vřelé přivítání Největší český exportér stavebních prací firma PSJ a.s. se již dlouho orientuje na ruský trh. Josef Noha, ředitel Divize export této firmy, strávil na ruských stavbách budovaných Čechy skoro dvacet let. Kdo je autorem stavby? V diskuzi nad tématem Pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice se v budově ČKAIT setkali vrcholní zástupci inženýrské i architektonické komory. Zelená úsporám a projektanti XVII Různé výpočtové programy ovlivňují výsledky potřeby energie na provoz budov. V sedmnáctém vydání pravidelné přílohy Ing. Roman Šubrt detailně porovnává tři výpočtové programy a jejich výsledky. Aktuálně: 100 m x 600 t x 6 m Firma Metrostav a.s. v současnosti instaluje pro ražbu trasy metra Dejvice-Motol dva stroje typu TBM (Tunnel Boring Machines) od německé firmy Herrenknecht. Délka jednoho stroje je přes 100 metrů, váha 600 tun a průměr razicího štítu cca 6 m. Technologie TBM je v České republice použita vůbec poprvé. Důvodem je relativně velká celková délka nového úseku trasy metra A 6120 m, a také snaha o minimalizaci poklesů terénu nad raženými tunely. Ražba v geologických podmínkách trasy pod povrchovou zástavbou, frekventovanými komunikacemi s řadou inženýrských sítí by byla klasickou technologií NRTM možná jen s obtížemi. Nicméně v rámci ražby tunelů na tomto úseku bude TBM podle potřeby kombinována s technologií NRTM. 4 stavebnictví 02/11 03/11

5 3 editorial 4 obsah 03/11 březen aktuality 6 Soutěž Heluz dům 2011 výsledky stavba roku 8 Obnovená dominanta Malé Strany interview 14 Ruské stavby v české režii inzerce Profesionální barvy TS Colors NOVINKA Složeno k dokonalosti diskuze 16 Pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice téma: životní cyklus staveb 22 Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb II Ing. Jindřich Řičica 28 Zajištění komfortu bydlení z hlediska technických a právních předpisů Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. 32 Obnova chmelařských staveb v Žatci Ing. arch. Jiří Vaníček 44 Nová Evropská směrnice o energetické náročnosti budov Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. 48 Požadavky na požárně odolné pochůzné plochy ze skla Ing. Miroslav Sázovský Ing. Martin Bebčák 56 Snižování vlhkosti zdiva v příkladech, část II. volba nejvhodnějších metod Ing. Michael Balík, CSc. 37 Zelená úsporám a projektanti XVII 68 infoservis firemní blok 72 Nové krajské ředitelství Lesů ČR ve Zlíně s materiály FERMACELL POROTHERM se zelenou energií z pilin 74 v příštím čísle foto na titulní straně: Věž Chmelový maják, součást konverze žateckého centra, Tomáš Malý Nová řada speciálních barev Knauf Pro všechny typy betonů, na kov i dřevo Silikonové nátěry a silikonové akrylátové laky Vrchní pigmentovatelné y Polyuretanové barvy Dvousložkové speciální vrchní barvy s velkým odrazem světla Vyvinuto v ČR pro celoevropský trh SERVIS HOTLINE stavebnictví 03/11 5

6 aktuality První místo: společný projekt Martina Štěpánka a Markéty Kamené Soutěž Heluz dům 2011 výsledky Soutěž Heluz dům 2011 o nejlepší architektonický návrh rodinného domu, kterou v říjnu 2010 vyhlásila společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. pro studenty Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (FA VUT), zná od první poloviny února své vítěze. Vítězný projekt zaujal především typickým atriovým řešením bez dispozičních závad a příjemným vnějším výrazem. Prvním místem byl oceněn společný projekt Martina Štěpánka a Markéty Kamené svým tvůrcům přinesl částku Kč. Pomyslnou stříbrnou medaili a Kč získal projekt Pavla Steuera, na třetím místě se umístil společný projekt Martina Bělkovského a Michala Stehlíka. Kromě první trojice vítězů byly oceněny i práce na místě. Udělena byla také mimořádná cena poroty, kterou díky své čisté, kultivované formě, dobrým proporcím a kvalitnímu architektonickému výrazu získal společný projekt Marty Bímové a Josefa Pijáka. Oceněné projekty vybírala porota složená ze zástupců společnosti HELUZ, doc. Ing. Ivany Žabičkové, CSc., z FA VUT v Brně a nezávislého hodnotitele Ing. arch. Viktora Rudiše z celkem 28 studentských prací. Jsem velmi rád, že naše soutěž zaujala v tak velké míře. Motivaci studentů k vlastní tvorbě považuji za důležitý prvek jejich výchovy v dobré architekty. Soutěže umožňují studentům ukázat, co doopravdy umí, a nám naopak přinášejí nový pohled na využití našich produktů, popisuje Ing. Jan Krampl, obchodní ředitel společnosti HELUZ. Mezi podmínkami, které musel architektonický návrh rodinného domu splňovat, byly např. bydlení pro 4 6 osob, jednovrstvé konstrukce bez dodatečného zateplení, svislé i vodorovné (střešní) konstrukce z produktů firmy HELUZ, optimální pobytové prostředí pro obyvatele, použití inteligentního systému větrání bez klimatizace a běžně používaných rekuperačních zařízení, minimální energetická náročnost budovy či minimalizace rizik spojených s užíváním stavby. Hlavními kritérii hodnocení bylo technické a grafické zpracování, rozsah použití výrobků HELUZ či originalita stavebně-technického řešení. Druhé místo: návrh Pavla Steuera Třetí místo: společný projekt Martina Bělkovského a Michala Stehlíka Mimořádná cena poroty: společný projekt Marty Bímové a Josefa Pijáka 6 stavebnictví 03/11

7

8 stavba roku text: Ing. arch. Jan Karásek, Ing. Vít Mlázovský foto: Zdeněk Helfert, archiv autorů Celkový pohled na západní průčelí z Malostranského náměstí Obnovená dominanta Malé Strany Grafika Václava Hollara z roku 1636 zachycuje podobu jedné z výjimečných budov Prahy, tehdejší Malostranskou radnici. Její západní fasáda byla ukončena dvěma štíty a třemi věžemi s báněmi. V roce 1826 došlo k zásadní změně pozdně renesanční budovy snesením radničních věží a štítů. V roce 1868 se budova stala sídlem obrozeneckého zábavního spolku, Malostranské besedy měšťanské (Malostranské besedy), s bohatou škálou kulturních aktivit, které v prostoru s významným geniem loci probíhaly prakticky až do roku Úplná rekonstrukce, jež navrátila průčelí budovy majestátní vzhled, byla oceněna titulem Stavba roku 2010, Cenou předsedy Senátu Parlamentu ČR, Cenou primátora Hlavního města Prahy a Cenou za nejlepší stavebně architektonický detail. 8 stavebnictví 03/11

9 Stav před rekonstrukcí Budova Malostranské besedy se nachází na území Pražské památkové rezervace, na severovýchodním nároží spodní části Malostranského náměstí a Letenské ulice. Současná hmotová podoba budovy existuje od počátku 17. století. Tehdy byla přestavěna původní Malostranská radnice z roku 1478 (postavená na místě domu pánů ze Šternberka). Jedná se o budovu mimořádného historického a architektonického významu, jejíž architektura naznačuje, že vzhledem k významu Malé Strany mohlo jít o dílo architekta působícího v okruhu císaře Rudolfa II, jakým byl například Giovanni Maria Filippi (i když autentické doklady se nedochovaly). Ze stavebně technického hlediska lze konstatovat, že některé nosné konstrukce v objektu byly před rekonstrukcí v havarijním stavu (zejména dřevěné stropy nad 2.NP a celý renesanční krov). Chaotické stavební úpravy z dob minulých i nedávných na mnohých místech degradovaly vnitřní dispozice stavby. Technické a hygienické vybavení objektu neodpovídalo současným požadavkům. Rozhodnutí vlastníka, městské části Prahy 1, rekonstruovat tuto památku proto uvítala odborná i laická veřejnost. Zásady návrhu rekonstrukce vycházely z původních archivních plánů a stavebně historických průzkumů. Veškeré úpravy směrovaly k obnově původních uvolněných dispozic sálů i komunikačních prostor. Součástí návrhu byly i úpravy týkající se sanací narušených konstrukcí. V návrhu figurovaly ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) rovněž zásahy, odkrývající historické konstrukce a jejich následné restaurování. Navržené architektonické řešení bylo koncipováno tak, aby skloubilo obnovu původních dispozic a citlivě začlenilo soudobou technickou a hygienickou vybavenost, aniž by bylo degradováno původní architektonické dílo. Protože byla budova v provozu, před započetím projektových prací nebylo možné provést potřebné stavebně historické průzkumy v míře odpovídající stáří a umělecko-historické hodnotě stavby. Některé skutečnosti byly proto objeveny až po odkrytí stávajících konstrukcí a bylo třeba na ně operativně reagovat. Jednalo se zejména o následující problémy: Špatný stav dřevěných konstrukcí krovu, zejména jeho zazděných částí. (Zhlaví trámů, krokví a pozednice byly prakticky úplně rozpadlé.) Uvedený stav byl v rozporu s viditelnými částmi krovu i s místy, kde byly provedeny lokální sondy. Způsob sanace dřevěných prvků musel být v průběhu výstavby upraven a vyžádal si proti předpokladům daleko větší pracnost. Po odkrytí severní části záklopu v podkroví, tedy v místě, kde projektanti zamýšleli ponechat klasicistní podhledy, objevili na původním renesančním záklopu malované prvky. Předtím provedené sondy však odkryly překládaný záklop bez malby, nastal tedy rozpor. Investor rozhodl, že část s malovaným záklopem bude obnažena a malba bude restaurována. (Jedná se cca o 1/5 celkové plochy stropů ve 3.NP). Na klenbě v prostředním sále 2.NP byly při restaurátorském průzkumu omítek nalezeny zbytky Pohled do nové střední věže malovaných rodových znaků. Investor se rovněž rozhodl tyto malby restaurovat. Novodobé příčky v 3.NP jsou dle zjištění vesměs hrázděné. Na přání NPÚ byla změněna projektová dokumentace ta původně předpokládala obnovení původního stavu, vyčištěného od všech dodatečných úprav. Tyto příčky zůstaly zachovány jako doklad další historické vrstvy. Ve 3.NP byly rovněž pod parketovými podlahami objeveny části původních dřevěných fošnových podlah a dlažeb. Po dohodě s NPÚ tyto podlahy firma zrestaurovala a ve dvou místnostech v 3.NP je ponechala jako ukázku původní dochované podlahy. Kromě výše uvedeného výčtu zůstaly v objektu dochovány původní výplně otvorů (jednokřídlové inzerce stavebnictví 03/11 9

10 a dvoukřídlové kazetové dveře, špaletová okna) včetně původního kování, ale i kazetové obložení parapetů, komínová dvířka v kamenném ostění a další prvky. Architektonické řešení S ohledem na význam budovy bylo třeba zachovat všechny architektonické hodnoty jak na exteriéru budovy, tak uvnitř dispozice. V celém objektu firma plně respektovala a ponechala všechny dochované převážně renesanční a z menší části barokní vertikální i horizontální konstrukce. Návrh stavebních úprav v přízemí a suterénech plně respektoval původní prostory a zároveň zajišťoval, aby restaurační provozy splňovaly všechny technologické a hygienické standardy. Navrhované úpravy v ostatních podlažích čistí dispozice od dodatečných necitlivých zásahů. V této souvislosti byla vyčištěna i dispozice vstupu. V 1.NP došlo k revitalizaci zazděné arkádové chodby při schodišti. Dále se obnovila velká jižní síň, která byla předělena při zřizování barokní kaple. Ve 2.NP návrh respektoval pouze základní nosné konstrukce, nikoliv novodobé příčky. Uvolnila se zde rovněž síň s arkádami při dvorní fasádě. V podkroví se musela otevřít stropní konstrukce nad 3.NP, nosné trámy bylo třeba odborně opravit v místě narušených zhlaví a dřevo pak celoplošně chemicky ošetřit. Stejný postup nastal i v případě opravy renesančního krovu. Rekonstrukce řeší rovněž rozšíření provozního využití do podkrovních prostor zateplením střešního pláště nad krokvemi. Celý krov tak je viditelný, přičemž prvky krovu se nacházejí v chráněném interiérovém prostoru. Realizace stavby Stávající svislé nosné konstrukce jsou masivní zděné a jsou pravděpodobně založené na spodních zasypaných konstrukcích. K ověření podzemních konstrukcí firma provedla sondu u druhého pilíře levého podloubí (z pohledu na fasádu z Malostranského náměstí). V sondách bylo odhaleno cca 1 m pod povrchem dlažby původní opukové zdivo, jež se pod pilířem rozšiřuje. Zároveň sonda narazila i na kamennou klenbu navazující na rozšířené svislé konstrukce. Tato sonda potvrdila, že budova je založena na původních (dnes podzemních) konstrukcích, které pravděpodobně zasahují na bázi údolní terasy řeky Vltavy. Uvedený předpoklad potvrzuje i stav nosné konstrukce, která nevykazuje poruchy způsobené deformací zeminy v podzákladí. Ve spodních podlažích je zdivo kamenné opukové. V horních podlažích podíl kamenného zdiva klesá. Stropní konstrukce nad přízemím a patrem tvoří masivní klenby. Strop nad 3.NP je dřevěný trámový. Zastřešení bylo provedeno tesařským krovem sedlového tvaru s prejzovou krytinou. Konstrukce krovu je památkový unikát. Není dotčen předešlými zásahy a vyžadoval citlivou rekonstrukci. Po rozkrytí dřevěných konstrukcí se ukázal havarijní stav nosných prvků jak krovu, tak dřevěných stropních trámů byly hnilobně napadené a v řadě případů ve stávajícím stavu zcela nefunkční. Stávající konstrukce krovu byla původně řešena jako vzpěradlo se středním sloupem, který působil jako táhlo vyvěšující stropní trámy a trámy střešních plných vazeb. Vzhledem k napadení nosných prvků krovu se vzpěradlo neuplatňuje, střední sloupek totiž jako tlačený prvek zatížil stávající stropní trámy. Proto v minulosti stavební mistři přidali posilující dřevěné konstrukce, které roznášely účinky do svislých zdí spodního podlaží. Vlastní sanace dřevěných konstrukcí proběhla samostatně včetně výškového vyrovnání celého krovu. Strop nad 1.NP tvořily klenby. Průzkum a sondy horního podlaží odkryly, že dělicí příčky a konstrukce jsou hrázděné, s dřevěnou posilující konstrukcí. Následkem přestaveb a úprav v minulosti jsou tyto dřevěné konstrukce na několika místech vyřezané, nemají funkční spoje a jejich spodní dřevěné trámy trpí lokální hnilobou. Řez A-A objektem a střední věží 10 stavebnictví 03/11

11 V místě horních nadokenních klenebných překladů byly objeveny staré výrazné trhliny, které bylo nutné zajistit. Způsobila je destrukce pozednice krovu, jež přímo zatížila krov na klenebné pasy bez vlivu roznášení pozednicí. Z archivních podkladů lze vyčíst, že součástí budovy Malostranské besedy byly původně tři věže. Tyto věže byly v roce 1828 zbourány (pravděpodobně v souvislosti s narušením nosné konstrukce stropu a krovu, které tvořily nosnou konstrukci pro vlastní věže). Investor a NPÚ dospěli k rozhodnutí, že konstrukční úpravy proběhnou tak, aby bylo možné provést repliku původních věží. Požadavek na umístění věží V době zpracování I. etapy projektu byla v zadání zahrnuta pouze část stavby od 1.NP po střechu a přístavba výtahu. Po zajištění II. etapy vznesl investor požadavek, aby se na budovu navrátily věže, které tvořily vyvrcholení siluety východní fronty této části Malostranského náměstí. Důležitým předpokladem jejich obnovy byla skutečnost, že dokumentace byla částečně k dispozici v archivních materiálech, přičemž na severním průčelí do Letenské ulice se dochoval celý nárys průčelí, takže nevznikly pochybnosti o podobě a profilaci architektonických detailů. Upřesňování detailů Při zhotovení návrhu věží autoři prostudovali analogické detaily na jiných stavbách architekta Filippiho tak, aby mohli určit tvar a výšku bání. Museli rozhodnout, zda se báň nachází nad pravidelným či nepravidelným osmistěnem, upřesňovali výšku a tvar otvorů v lucerně i samotné báně a nakonec také definovali výšku hrotnice a ukončující prvek. U střední věže určili autoři tvar a umístění liseny, upřesnili tvar a profilaci okna, výšku 2. patra věže, plasticitu fasádních prvků tohoto patra věže, tvar a profilaci Pohled na střechu při osazování věží okna, tvar kuželek zábradlí okna 2. patra věže, profilaci římsy pod bání a tvar a výšku báně. I v tomto případě bylo nutné rozhodnout, zda je báň umístěna nad pravidelným, či nepravidelným osmistěnem. U vikýře se určovaly jeho rozměry, které vycházely z plných vazeb krovu. Dále bylo třeba navrhnout tvar a polohu liseny, dále tvar a velikost okna včetně šambrány a také profilaci volut nad oknem, stejně jako samotný tvar a profilaci štítu vikýře včetně profilace voluty a tvaru oválného otvoru nad římsou. U atiky autoři určili profilaci jejího podříznutí a mezipolí (zohlednili přitom různé jeho šířky), tvar zaklenutí oblouku průtoku dešťové vody a také tvar, velikost a profilaci volut i soklu a obelisků. Konstrukce věží a vikýřů Štítové stěny věží a vikýřů tvoří cihelné zdivo šířky 450 mm na celou výšku. Mezilehlé části s volutami o šířce 300 mm se v patě rozšířily na 450 mm. Stěny se zakládaly na stávající nadezdívce obvodové stěny zároveň s jejím lícem tak, že se zachovala původní římsa. Hranolová konstrukce věží a vikýřů je dřevěná, tesařsky vázaná. Věže jsou založeny nezávisle na původním krovu na základových rámech v úrovni římsy. Nosníky jsou uloženy v rovině vazných trámů na podélných nosných stěnách. Východní stěna, v severním traktu hrázděná, se musela posílit ocelovým příhradovým nosníkem. Stropní konstrukce 2. patra se vloženou konstrukcí věží nepřitížila. Rámové stěny doplnily vodorovné příčníky, sloupky podél oken a zavětrování. Rohové sloupy střední věže probíhají přes celou výšku. Patra věží ohraničují vodorovné rámy a stropní konstrukce. Stropy na úrovni horní římsy věží jsou zateplené. Na záklopu jsou uloženy polštáře tesařské podlahy, mezi něž se vkládala speciální tepelná izolace z ovčí vlny. Zadní stěnu věží propojuje s hlavním krovem sedlová střecha. Všechny prvky nosné konstrukce je z interiéru vidět. Krov bání má tvar nepravidelného osmiúhelníku. Vazná hvězdice spočívá na stropních trámech věží (respektive u střední věže na úrovni 1. patra věže). Nosné sloupky krovu báně tvoří tubus lucerny, ohraničené spodní a horní římsou. Šikmé vzpěry sloupků nesou obloukové ramenáty ze dvou vrstev fošen spojených dřevěnými kolíky. Na lucernu navazuje krov helmice. Základová hvězdice nese hrotnici, do níž jsou ukotveny čepované vzpěry s ramenáty. Hrotnice je ukončena klempířskou makovicí a hrotem se znakem. Krytinu bání tvoří měděný plech na plném bednění. Konstrukce vikýřů jsou umístěny na plných vazbách krovu. Rámová čelní stěna je obdobná jako u věží. Nové krokve spojily v rovině střechy dvě vaznice a ondřejský kříž. Plášť bočních stěn vikýřů spočívá mezi nosnou konstrukcí stěny, oboustranně krytou bedněním. Stabilitu věží a vikýřů zajišťuje kotvení zděných i dřevěných konstrukcí. Zděné průčelní stěny kotví do obvodových stěn ocelová táhla. Dřevěné rámové konstrukce spojují kované kotvy a třmeny se štítem a s krovem bání. Propojení konstrukce s hlavním krovem probíhá v úrovni vaznic sedlových střech. Původní krov posílilo také překládané diagonální bednění v celé ploše střešního pláště. Ocelové příhradové nosníky Pro konstrukci věží a pro zajištění dřevěného stropu byly v místě stavebnictví 03/11 11

12 Výroba ramenátu v hale Detail: návrh šikmého ramenátu hrázděných příček aplikovány ocelové příhradové stěny. Dvě z nich přiléhají kolmo na severní štít, další dvě v příčném směru a ke stávajícím příčkám. Příhradové stěny zohledňují možnost provést dveřní otvory s výškou příčle ve vnitřní části asi 1,05 m a spodním úložným profilem ze dvou profilů U 160. V místě uložení ocelových stěn jsou ocelové roznášecí profily (dvojice U-profilů do krabice), které zajistily soustředěný tlak na zdivo. U podélných ocelových stěn se v místě dřevěných trámů aplikovaly ve styčnících dubové podložky tak, aby došlo k uložení dřeva na dřevo. Podpůrná konstrukce pro věže Konstrukci tvoří ocelové válcované profily (širokoprofilový I-profil HEB). Nosníky spočívají na ocelových příhradových stěnách v místě styčníků příhrady. Stropní podbití dřevěného stropu umožnilo osadit úložný profil v místě krajní věže u severního štítu. Konec u středního dřevěného profilu byl roznesen příčným profilem na stropní trámy, případně se dřevěný střední profil vyříznul. V tomto místě pomohly dubové klíny aktivovat stropní trámy, vložené ocelové nosníky, podélný dřevěný nosník (průvlak) a ocelovou stěnu, aby došlo k přenesení účinků od vložených profilů pro věže až do vkládané ocelové stěny. Horní pásnice vkládaných ocelových nosníků se vypodložily tak, aby na ně šlo uložit roznášecí dřevěný rošt konstrukce věží. Zesílení dřevěných průvlaků V místě příčných ocelových stěn se nacházejí stávající dřevěné složené nosníky profilu 220x520 mm. Tyto průvlaky tvoří podpory pro stropní trámy. Podkroví je využíváno, dochází zde tedy ke zvýšení užitného zatížení. Z toho důvodu se zesílily stávající střední průvlaky přidáním ocelových konstrukcí ty vytvářejí vzpěradlo pro stávající Výroba lucerny nad bání dřevěný trám (průvlak). Pro vzpěradlo byly použity prvky ze systému Detan (táhla a rektifikační hlavice), doplněné úložnými a roznášecími prvky. Restaurátorské práce Kromě odebrání vzorků z fasády nebylo možné provést fundovaný průzkum uvnitř objektu. Jednotlivé sondy neměly velkou vypovídací hodnotu. Až celoplošné sondy, provedené po zahájení stavebních prací, přinesly překvapující nálezy. Vzhledem k tomu, že objevené nástropní malby v sálech 2.NP představovaly pouze fragmenty, rozhodnutí znělo ošetřit je a pouze částečně je zrestaurovat. Největší 12 stavebnictví 03/11

13 nález spočíval ve velmi cenných záklopových stropech v 3.NP, jež později zakryly klasicistní podhledy. Po odborném snesení těchto podhledů se objevily původní renesanční záklopy, ošetřené volskou krví, bohužel velmi poškozené jak vlivem času, tak hlavně neodbornými zásahy ve formě vápenných protipožárních nátěrů. Ty bylo třeba odborně sejmout a následně petrifikovat. V posledních dvou sálech severní části budovy, kde byly záklopy malované, došlo k jejich demontáží a následnému restaurování maleb. Zrestaurování se dočkaly také hřebínkové klenby ve vstupu a v 1. sále restaurace, které se rovněž skrývaly pod nepůvodními vrstvami štuku. Samostatnou kapitolu tvořilo restaurování fasády, kde se střídají kamenné a štukové prvky. Při rekonstrukci bylo potřeba odstranit cementové vysprávky z dřívějších neodborných oprav a kámen odborně zrestaurovat. Hlavní snahou byl co nejautentičtější vzhled nové fasády. Všechny vysprávky se barevně upravily lazurou, aby nepůsobily rušivým dojmem. Konzultaci ohledně barevného řešení i jeho hodnocení poskytlo ústřední pracoviště NPÚ. Nová část fasády nad hlavní římsou, která vznikla v souvislosti s dostavbou věží, používá stejné materiály jako fasáda původní. Střídají se zde rovněž kamenné prvky se štukovými, bohatost zdobení a tektonika členění je odvozena z pozůstatků věže na severovýchodním nároží. Vzhledem k výjimečnosti fasády a jejímu autentickému dojmu probíhaly veškeré práce na fasádě za přímé účasti restaurátorů a pod jejich dohledem. Základní údaje o stavbě Název stavby: Rekonstrukce Malostranské besedy Místo stavby: Malostranské náměstí 21, Praha 1 Architektonický návrh: KAVA s.r.o. Karásek a Novotný, architekti Ing. arch. Jan Karásek, Ing. arch. Lukáš Ježek, Ing. arch. Tomáš Zmek, Mgr. Kateřina Žentelová, Ing. Vít Mlázovský Návrh konstrukce věží: Ing. Vít Mlázovský Statika: Ing. Josef Zeman Investor: Městská část Praha 1 Generální dodavatel stavby: Podzimek a synové, s.r.o., Třešť Stavbyvedoucí: Ing. Václav Kopáček Doba výstavby: 06/ /2009 Renesanční klenba původního radničního sálu Pohled do divadelního sálu s restaurovanými malbami inzerce stavebnictví 03/11 13

14 interview text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý, archiv PSJ a.s. mionu stavebních koleček vyřešila jejich absenci. Dnes je samozřejmě situace jiná, řada soukromých investorů ráda kooperuje se zahraničními subjekty a mnoho místních firem dokáže zajistit subdodávky podle našich požadavků. Obecně se to týká i obchodní sítě, kdy obchody, zejména v centru měst, se od těch, na něž jsme zvyklí, prakticky neliší. Kromě firem, které se blíží evropské úrovni, bohužel existují jiné, jež ještě odpovídají době, kdy žádný termín neplatil. Někdy se setkáváme se situací, kdy obchodní partner slibuje neskutečné věci, a přitom předem ví, že je nemůže splnit. Vždy je proto třeba prověřovat reálnost předpokládané dohody, zbytečně neriskovat a rozlišovat mezi obchodními partnery. Obtížné bývá i jednání s některými úřady, kde přežívá řada byrokratických nařízení a značná volnost v jejich výkladu. Ing. Josef Noha Ruské stavby v české režii Inženýr Josef Noha je výrobním ředitelem Divize export akciové společnosti PSJ pro Ruskou federaci. Jako zkušený projektový manažer prošel řadou významných staveb v ČR i v zahraničí, jakými byly například Rekonstrukce Obecního domu v Praze, Zlatý Anděl Smíchov, BB Centrum Pankrác, Obchodní centrum Fénix a Kongres hotel Clarion v Praze nebo prezidentský komplex v kazašské Astaně. Mezi stavbami v zahraničí, kde chce firma PSJ letos získat až 30 % obratu, zaujímají největší podíl stavby na území Ruské federace. Přibližují se podmínky pro stavební investice v Rusku situaci v Evropské unii? Rozhodně, zejména pokud jde o realizaci stavby. Když porovnám počátek 90. let minulého století, kdy jsem se zúčastnil výstavby dětské nemocnice v městě Streževoj v Tomské oblasti, se současností, kdy stavíme například komplex M5 Mall v Rjazani, jedná se o skok směrem do Evropy a ne pouze z hlediska geografie. Práce na Sibiři, kde jsme měli na stavbě až devadesát našich lidí, byla tehdy opravdovým dobrodružstvím. Přijeli jsme do míst vzdálených dva tisíce kilometrů za pohořím Ural a na vlastní oči poznali, v jakém stavu se ruské stavebnictví nacházelo. Byla to pionýrská doba, kdy jsme sice nepotřebovali víza ani pracovní povolení, ale všechno potřebné se shánělo takzvaně nadivoko, včetně písku a dalšího stavebního materiálu, který jsme si museli zajišťovat sami. Někdy byl problém, aby kamiony dojely z České republiky v neporušeném stavu, a také některé elementární pracovní pomůcky a nástroje, se kterými jsme zvyklí běžně pracovat, jsme si museli dovážet. Vzpomínám si například, jak bylo obtížné sehnat vodováhu, nebo kdy teprve dodávka celého ka- Zmínil jste se o současných stavbách v české režii. O jaké stavby jde? Obchodně-zábavní komplex M5 Mall u Rjazaně je největší zahraniční stavební projekt v historii naší firmy. Investorem díla o rozloze přibližně 25 hektarů, jehož náklady dosáhnou 120 milionů eur, je společnost Ryazan Shopping Mall. Na financování se podílí Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Více než polovinu objemu zakázky realizují české firmy včetně výrobních kapacit společnosti PSJ a dceřiné firmy Ekoklima. Jednopodlažní budova je 500 m dlouhá a 130 m široká. Komplex s úplnou vybaveností (hypermarket Karusel s m² prodejní plochy, prodejnu elektroniky Eldorádo s 3000 m² plochy, nákupní pasáž, kavárny, restaurace, multikino s pěti sály, parkoviště pro 2000 vozů) bude obsluhovat půl milionu obyvatel regionu. Stavba byla zahájena v roce 2009 a měla by končit slavnostním zahájením provozu ke konci září letošního roku. Zásadní pro dodržení termínu bylo, vzhledem ke krutým mrazům, dosáhnout včasného dokončení stavby ocelové konstrukce, jejího opláštění a dokončení střešního pláště. Uzavřený prostor haly jsme pak temperovali na +1 až +5 ºC, takže jsme zde docílili teploty, při které 14 stavebnictví 03/11

15 Obchodně zábavní komplex M5 Mall u Rjazaně vizualizace Stavba v Rjazani probíhá i v obtížných klimatických podmínkách bylo možné položit na připravené štěrkové lože v části plochy o rozloze cca m² asfaltový podklad pod základovou železobetonovou podlahovou desku i v podmínkách ruské zimy. Musím vyslovit obdiv ruské subdodavatelské firmě, která dokázala potřebnou asfaltovou směs v dostatečném množství připravit a dodat až na staveniště při minusových venkovních teplotách. Přizpůsobení se mrazivému klimatu a schopnost pracovat i v těchto podmínkách je pro ruské firmy charakteristické. Další stavbu, kterou zahajujeme, je továrna na výrobu desek typu OSB ve městě Petrozavodsk, v autonomní republice Karelija v západní části Ruské federace. Právě vybíráme tým, který do města s dosud neporušenou přírodou v okolí jede. Jinou stavbou, kterou zahájíme rovněž v nejbližší době, je Obchodní centrum v Soči Adleru. Administrativní budova, kterou stavíme v Archangelsku, bude dokončena v červnu letošního roku. Připraveny máme další projekty, jež jsou před podepsáním smlouvy s investorem. Můžete sdělit, jak vypadá sestava týmu, který vyjíždí na stavbu a za jakých podmínek stavbaři v Rusku pracují? Každá stavba má svoje specifikum, záleží na podmínkách kontraktu a na roli, kterou naše firma ve vztahu k zakázce zastává. Například rozsáhlý projekt v Rjazani je realizován pomocí exportního financování. To vyžaduje zajištění minimálně 50 % dodávek z ČR a je nutné činnost všech českých i ruských subjektů zúčastněných na stavbě koordinovat. Samozřejmou podmínkou je licence na provádění staveb v Ruské federaci pro nás i všechny dodavatele. Řízení subdodávek a jejich sladění se stavebními pracemi obstarává asi dvacetičlenný tým manažerů pod vedením inženýra Karla Pejčocha. V týmu jsou stavbyvedoucí, hlavní stavbyvedoucí a přípraváři stavby, specialisté na rozvody inženýrských sítí, vzduchotechniky atd. Obecně tedy jde o podobnou situaci, jak bychom realizovali stavbu v ČR, ovšem s určitými specifiky. Vzhledem k vízové povinnosti a žádostem o pracovní povolení je nutné jeden rok dopředu plánovat počet jednotlivých profesí i pracovníků. Poměry zde natolik odpovídají běžným normám, že je lze považovat za standardní dodavatelsko-odběratelské vztahy, kdy naše firma nebo naše české subdodavatelské firmy uzavírají smlouvy přímo s místními dodavateli. Vybraní členové našich týmů vyjíždějí většinou na celou dobu trvání výstavby, tedy na jeden až dva roky. Jejich pobyt probíhá v turnusech, deset týdnů pracují na stavbě a na dva týdny pak odjíždějí zpět domů. V místě stavby bydlí naši pracovníci většinou po dvou nebo po třech osobách v pronajatých bytech, každý má vlastní pokoj, společnou obývací místnost, koupelnu, WC a kuchyň. Pomáhá českým stavařům jazyková blízkost a starší generaci i určitá jazyková vybavenost? Určitě. Zkušenost ve výběru obchodních partnerů, nutná znalost místních poměrů a pochopitelně i jazyka jsou nezbytné předpoklady pro úspěšný průběh naší činnosti v Ruské federaci. Z praktických důvodů při výběru týmů dáváme přednost generaci, která se bez problémů s místními rusky domluví. Mohu potvrdit, že k obnovení potřebné základní školní slovní zásoby postačuje pracovníkům v průměru jeden měsíc v ruském prostředí. I mimo pracovní vztahy pak často probíhá řada debat o českém stavebnictví, o českém i ruském národu, o politice. Český stavař je obecně velmi ceněný. Na rozdíl od jiných národností si většinou umíme díky odbornosti i určité psychologické sounáležitosti důvěru Rusů získat, takže se k nám chovají většinou vstřícně a uznávají nás. Majitel velké ruské firmy, která staví byty, například deklaruje, že je staví podle českého vzoru. Nesmíme ovšem tyto preference přeceňovat, pokud jde třeba o stavební technologie, nejvyšší kredit zde má především německá kvalita. Jak chcete svojí marketingovou strategii v Rusku dále rozvíjet? Prozatím spolupracujeme pouze se soukromými ruskými investory ve spolupráci s Českou exportní bankou, což do jisté míry eliminuje rizika spojená s možnou finanční ztrátou. Kromě jiného jsou v Rusku stále ještě vysoké úrokové sazby, takže ruští soukromí investoři se velice rádi obracejí na cizí banky v případě realizací staveb. Při propojování těchto investorů s bankami spolupracujeme, takže do Ruska přinášíme kromě stavebních prací i investice. Dobré jméno českého stavebnictví a naší firmy je přitom přidanou hodnotou. Víme, že touto cestou jdou i další firmy, nejen z České republiky. Prozatím řešíme naše přímé kontakty v Rusku přes filiálku PSJ a.s. v Moskvě. Jde však o dočasný krok, na který pravděpodobně ještě v letošním roce navážeme založením dceřiné společnosti se sídlem v Ruské federaci. Touto cestou můžeme případně usilovat o veřejné zakázky na ruském trhu. Pak si zcela ověříme naši konkurenceschopnost a můžeme zúročit dvacetileté zkušenosti ve velkém stavebnictví. inzerce stavebnictví 03/11 15

16 diskuze text: Hana Dušková foto: Tomáš Malý Pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice Na základě podnětu předsedy ČKAIT Ing. Pavla Křečka uspořádala redakce časopisu Stavebnictví v budově ČKAIT první z debat na téma Pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice. Účast v debatě přijali: Ing. Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Ing. Václav Mach, čestný předseda ČKAIT Ing. arch. Vlado Milunić, člen představenstva České komory architektů (ČKA) Akad. arch. Jan Sapák, 1. místopředseda České komory architektů (ČKA) Ing. Pavel Štěpán, viceprezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) Hlavní okruhy debaty: Činnost stavebních inženýrů a architektů ve smyslu 4 a 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Soutěž o návrh dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. O vztahu mezi stavebními inženýry a architekty a jejich úloze ve společnosti probíhá mezi odbornou veřejností diskuze již delší dobu. Každá stavba je přitom víceméně výsledkem jejich společného díla. Jak vidíte jako hlavní představitelé obou profesních komor současnou problematiku vzájemného uznávání v rámci pozice nositele projektové dokumentace stavby? Ing. Křeček: Ano, v současné době tato problematika nabývá na intenzitě. Ze strany stavebních inženýrů bývají kritizovány názory architektů na jejich výsadní postavení v oblasti projektování staveb, také v rámci mediální prezentace stavebního díla bývají architekti uváděni v popředí. Úkolem ČKAIT, jako profesní organizace hájící zájmy svých členů autorizovaných stavebních inženýrů a techniků, je zajistit těmto odborníkům v rámci jejich činnosti odpovídající autoritu. A s tím samozřejmě souvisejí i odpovídající podmínky pro přístup k zakázkám na domácím i evropském trhu. Komora architektů se extenzivně prosazuje, ale inženýři a technici jsou stejně váženými činiteli stavebnictví a je třeba, aby věděli, že je tak veřejnost vnímá. Rád bych dosáhl toho, abychom se v rámci obou odborností vzájemně respektovali. Ing. Štěpán: Prezentaci odborníků, kteří se na dané stavbě podíleli, považuji za důležitou také z pohledu možnosti přístupu k dalším zakázkám v tomto ohledu je zřejmé, že například statik nevezme práci architektovi, ale i stavbyvedoucí má samozřejmě zájem, aby se vědělo, že na stavbě spolupracoval. Myslím si, že uveřejňovat tyto informace v rámci identifikačních údajů o stavbě je povinností nás všech. Ing. Křeček: V kanceláři mám záměrně vystavenu velkou fotografii stavby televizní- ho vysílače a hotelu Ještěd, který je podle mého názoru dokonalou ukázkou harmonie formy a funkce. Na návrhu měl vedle architekta Karla Hubáčka značný podíl i projektant a statik Ing. Zdeněk Patrman, autor unikátního technického řešení, kdy je přes devadesát metrů vysoký vysílač schopen odolávat silným náporům větru díky 600 kilogramů těžkému závaží a tlumičům kmitů. Neobvyklá stavba si vyžádala také speciální stavební postupy, a některé z nich byly v praxi vyzkoušeny vůbec poprvé. Kvůli umístění antén uvnitř budovy, bylo například nutné vyvinout speciální laminátový plášť. Realizaci prováděly liberecké Pozemní stavby (stavbyvedoucí Oto Friml, po něm Jaroslav Zapadlík). Stavbu však všichni znají jako Hubáčkovu. Zvláště dnes, kdy navrhování inteligentních budov vyžaduje komplexnost technických řešení a provázané funkční vztahy, si ve všech souvislostech nedovedu představit, že by daný projekt nevznikal ve vzájemné vazbě formy a funkce stavby. A tak by také měla být stavba ve výsledku prezentována a veřejností vnímána. Ing. arch. Milunić: Rád bych oponoval. Například Tančící dům v Praze jsme navrhovali v týmu Franka O. Gehryho, a spolupráce se statikem Ing. Paterovou zde byla velmi dobrá. Nikdy jsem nepociťoval, že bych se měl na statika povyšovat. V 70. letech nás s kolegou Ing. arch. Línkem v rámci účasti v soutěži na přemostění bratislavské nížiny vyzval ke spolupráci Ing. Josef Zeman, který byl autorem tohoto soutěžního návrhu mostního díla! Jde tedy možná jen o mylnou domněnku. Ing. Mach: Problém jsem v tomto směru osobně neměl. Je to otázka druhu zakázky. Ing. arch. Milunić: Například v novinách firmy Metrostav a.s., se v identifikačních úda- 16 stavebnictví 03/11

17 jích stavby naopak objevuje pouze stavbyvedoucí a ani jednou jsem nezaznamenal jméno architekta. Ing. Mach: Ano, to je také špatně. Akad. arch. Sapák: V tomto základním pohledu vnímám jisté nedorozumění. Z toho, co zde zaznělo, vyplývá, že architektura je pouze určitá vnější, ozdobnická, tedy něco jako designerská záležitost jakési zkrášlování stavby, které jako by neměla nic společného s její funkcí. Tak tomu ale obecně z povahy věcí není. Pojem architektura přece odjakživa znamená vyváženost mezi všemi složkami stavby a jejím smyslem je dosažení celkové harmonie a soustředění na cíl jímž je především služba uživateli. Dobrý architekt, hodný toho jména, toto ovládá. Ing. Mach: Pokud se díváme na architekturu tímto pohledem, tedy jako na komplexní řešení celé stavby, pak je to v pořádku, a jsme jako stavební inženýři její součástí. Ale bohužel ne všichni vaši kolegové to takto vnímají a obsah architektury zužují. Kdy přestává architektura a začíná stavařina? Problém vidím také v oboustranně přehnané formalizaci a kategorizaci jednotlivých oborů. Do redakce přicházejí kritiky způsobu vyhlašování výsledků různých forem soutěží, kdy jsou jako nositelé projektu prezentováni pouze architekti a informace o autorech konstrukčního nebo statického řešení stavby většinou chybí. Ing. Štěpán: Já si myslím, že to je individuální záležitost. Znám spoustu kolegů architektů, kteří se zajímají, kdo se na daném projektu v rámci příslušných oborů podílel, a v projektu tyto informace uvádějí, protože si uvědomují, že jde o oboustrannou pozitivní reklamu. Mají zájem, aby projekt zaštítili například dobrým známým statikem. Ing. Mach: Souhlasím s Ing. Štěpánem, ale většinou tomu tak není. Ing. Křeček: Na stranách obou komor budeme prosazovat, aby se tyto údaje objevovaly častěji. To je jistě rozumné. V celkovém pohledu ale není pochyb o tom, že existuje mnoho bodů, na kterých se obě komory shodnou a představují společný cíl. Ing. Křeček: To je pravda, obě naše komory zastávají v mnoha bodech společná stanoviska. V současnosti například spolupracujeme při tvorbě Českých stavebních standardů. Máme také společnou komisi z hlediska tvorby novely stavebního zákona, kterou připravuje MMR ČR. Mezi společná stanoviska patří například povinnost autorského dozoru. Dnes se však stává, že jako zpracovatelé projektových dokumentací pro stavební povolení nebo autoři projektových dokumentací pro provedení stavby mnohdy nebýváme uvědomováni, že realizace příslušné stavby byla zahájena. V jakých bodech zatím existuje mezi oběma komorami názorový rozpor? Ing. Křeček: Kde se zatím nemůžeme sblížit, je například Soutěžní řád České komory architektů. ČKA bez projednávání s ČKAIT prosadila změnu v 4 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odstavci 2, písmeno a je v této souvislosti upraven název oboru pozemní stavby na obor architektura. Z jakého důvodu? Jak máme pojem architektura ve smyslu uvedeného zákona chápat? Do dnešního dne to nebyl nikdo schopen vysvětlit. Zatím to víceméně nasvědčuje tomu, že architekti by vlastně měli být všeobjímající, s oprávněním vypracovávat projektové dokumentace i v rozsahu autorizací udělených autorizovaným inženýrům a technikům a definovaným 5 zákona č. 360/1992 Sb. Ti však na druhou stranu nemohou podle 18 tohoto zákona například vypracovávat projektovou dokumentaci včetně příslušných územně plánovacích podkladů u pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné. Jako předseda Komory inženýrů a techniků mám povinnost zastávat a prosazovat názor, aby jak architekti, tak autorizovaní inženýři a technici měli k zakázkám stejný přístup. Ing. arch. Milunić: Já jsem například zjistil, že spousta architektů přechází z naší komory do ČKAIT. Možná je jednoduchým důvodem výše členských příspěvků nebo desetinásobný počet členů a nechuť k exkluzivitě. Akad. arch. Sapák: Musím říci, že je zde celá řada nedorozumění. Měli bychom si nejprve připomenout význam pojmů architekt a stavební inženýr. Někdy je jejich význam vykládán nepřesně dokonce i odbornou veřejností. Slovo architekt i architektura přece nevymyslela ČKA a není žádnou novinkou. Není to ani žádná schválnost, která by vás měla popouzet. Vychází z podstaty věci samé. Všimněme si, že obecný jazyk používá slovo architekt i v souvislostech, které nemají se stavěním nic společného ve významu osoby, která daný problém od základu uchopí a je schopna jej komplexně, po všech stránkách zorganizovat a uspořádat. Architektem je tedy ten, kdo skutečně takovýmito schopnostmi disponuje, nezávisle na tom, jakou profesi vystudoval. A stavění přece obsahuje neskutečná protivenství, to snad všichni víme. Na fakultách architektury by studenti měli být vedeni k zohlednění těchto možných protichůdných a protikladných vstupů více než ostatní, ale to neznamená, že jsem přesvědčen, že výuka je všude ideální. Ing. Křeček: Já si vždy vážím každé dobré práce členů obou komor, ale musím hájit nastavení takových podmínek, které by v rámci přístupu na trh v oblasti projektování naše členy nediskriminovaly. Ing. arch. Milunić: S obdobným problémem se dnes setkáváme i na fakultách. Mezi studenty a pedagogy Stavební fakulty ČVUT, kde učím, a Fakulty architektury, kde je děkanem můj spolužák, panuje podle mě nesmyslná řevnivost, která škodí oběma stranám. Ing. Křeček: Po druhé světové válce byli stavební inženýři do roku 1961 vzděláváni na Českém vysokém učení technickém v Praze na Fakultě architektury a pozemního stavitelství, v Brně pak do roku 1976 na Vysoké škole technické dr. E. Beneše. Potom byly tyto fakulty rozděleny na Fakultu stavební a Fakultu architektury. Absolventi těchto fakult stavební inženýři a inženýři architekti jsou odborníky, kteří mají právo navrhovat a řídit výstavbu pozemních staveb. Nedávno například získala cenu Stavba roku Čistírna odpadních vod na Jihlavsku, kde příkladně zvolená odborná symbióza vedla ke kvalitnímu skloubení technologického řešení s konstrukčním a architektonickým návrhem stavby. Při vyhlášení výsledků soutěže byl však uváděn pouze architekt. Na druhou stranu současná situace nedostatku zakázek, kdy jsou soutěže stále častěji pokřivovány dumpingovými cenami, vede k tomu, že se v řadě případů k vybraným činnostem nenajímají příslušní odborníci. Zde bych apeloval na dodržování 12, odstavce 6 zákona 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že: K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací. Často se tak neděje. Například ČKA zcela vyloučila naše odborníky z oblasti územního plánování, což potom vede k tomu, že architekt navrhuje odvodnění území, jeho zásobování energií, včetně dopravního řešení, aniž by si najal odborníka. Ve výsledku se pak setkáváme s urbanistickým řešením, kde jsou například rybníky navrhovány na kopcích. A takovéto návrhy jsou pak závislé na posudku státní správy. Akad. arch. Sapák: V takovýchto případech, kdy je jednoznačně prokázána neodborně provedená práce, nezbývá, než aby byl původce návrhu žalován. Obecné námitky nic neřeší a mohou být nepřesné. Ing. Mach: Souhlasím. Ing. Křeček ale upozorňoval na nevhodný systémový postup předběžného vylučování našich odborníků. stavebnictví 03/11 17

18 Diskuze účastníků debaty na téma Pozice stavebních inženýrů a architektů v ČR se konala v zasedací místnosti budovy ČKAIT Ing. Křeček: Ano, k takovýmto případům skutečně dochází. Současně se tato společnost nachází v situaci, kdy banky nechtějí uvolňovat prostředky na nové projekty. Alarmující je především absence projektové přípravy v rámci strategie plánování důležitých dopravních a inženýrských staveb. Myslím, že obě komory by k této situaci měly vydat své stanovisko. Ing. Mach: Problémem zákona č. 360/1992 Sb. je ale na druhou stranu také přílišná kategorizace a nadměrná specializace. Řada odborníků tak formálně nemůže působit v oblastech, které jsou schopni kvalitně vykonávat. Máte ještě další připomínky k paragrafům 4 a 5 zákona 360/1992 Sb.? Ing. arch. Milunić: Já se vždy snažím k danému projektu přistupovat co nejšířeji a co nejhlouběji. Nemám dokonalou znalost zákona 360/1992 Sb., ale například neuznávám, jak je v jeho pojetí definována profese architekta. Podle tohoto zákona je autorizovaným architektům udělena autorizace pro obory architektura, územní plánování nebo krajinářská architektura. Architekt by však měl přistupovat k návrhu komplexně a obsáhnout jak celek, tak jednotlivosti jak urbanizmus, tak budovy, i jejich interiéry jinak architektura nemá smysl. Vzorem v tomto směru byli například Josip Plečnik nebo Ralph Erskine. Stavbu nelze navrhovat bez posouzení kontextu, bez reakce na okolní krajinu, její tvářnost, ale i využití. Nesnáším například specializaci urbanista, pokud dotyčný není schopen návrh domyslet do úrovně architektury a dále. Ing. Štěpán: Architektem je ve světovém pojetí tohoto slova ten, kdo stavbu navrhuje. Ať to je stavba mostu, silnice nebo domu. Zde vidím problém v rámci zákona 360/1992 Sb., kde je v 13, odstavec 2 mimo jiné uvedeno, že označení architekt může být používáno pouze osobami, které mají titul Ing. arch. a nebo jsou členy ČKA. Akad. arch. Sapák: Citovaná výhrada zde není namířena proti stavebním inženýrům, ale má marketingové pozadí, přesněji je obranou proti nekalému marketingu. Je namířena proti osobám, které nemají schopnosti architekta (zde nemluvím o tom, jaké mají vzdělání), a přesto si toto pojmenování přivlastňují. V době vzniku zákona byla tato skutečnost považována za velmi citlivou, proto se takovýmto způsobem formuloval. Každý se také svévolně nemůže kupříkladu označit za dirigenta nebo chirurga, aniž by bylo doloženo, že toto povolání ovládá. Ing. Mach: Tenkrát se na tomto postupu domluvily obě komory. Ale výklad se postupně výrazně změnil. Je to vidět i na novele zákona 360/1992 Sb., která ještě bude v debatě jistě zmíněna. Akad. arch. Sapák: Ani z praxe neznám žádného autorizovaného stavebního inženýra, který by se dovolával profesního označení architekt, protože jej většinou nepotřebuje. Ale na druhé straně si myslím, že kdyby byl skutečně architektem, navrhoval pozemní stavby a pojal za rozumné nebo pro něho vhodné používat označení architekt, tak pochybuji, že by za to byl Komorou ČKA kárán, jenom proto, že nemá patřičné vzdělání. Ale pozor, musely by zde být ony skutečné vlastnosti díla a schopnosti. Ing. Mach: V tomto si nejsem jistý. Termín architekt, případně jeho spojení s jiným slovem, nesmí být podle zákona 360/1992 Sb. osobami, které to nemají jako součást akademického titulu, používán. Akad. arch. Sapák: Já si nevzpomínám na jediný případ, kdy by se tato problematika v ČKA řešila a že by byl někdo v tomto směru trestán. Dále bych chtěl reagovat na zde kritizovanou transformaci termínu pozemní stavby na termín architektura: Já jsem právě nepatřil k lidem, kteří tuto změnu iniciovali, takže by se mně to těžko obhajovalo. Je jisté, že architektura má co do činění se stavěním, slovo stavba je ctihodné, to ale neznamená, že slovo architektura patří někam do 19. století. Ing. Mach: Přiznávám, že jsem odsoudil, jakým způsobem byla tato změna do zákona uvedena. Na transformaci se měly nejprve obě komory domluvit. Provedení této změny za zády ČKAIT považuji stále za podraz. Ing. Štěpán: Smysl této změny je v principu správný, ale je třeba, aby měla stejnou platnost také v rámci autorizovaných osob ČKAIT. Ing. Křeček: Před dvěma roky ČKAIT navrhovala v 5, bodě 3 zákona 360/1992 Sb., transformaci termínu autorizačního oboru pozemní stavby do analogické podoby jako kolegové architekti, tedy architektura a stavitelství. I když, co jiného je v českém překladu architektura, než stavitelství. Třeba maďarský jazyk nezná vůbec pojem architektura, mají pouze stavitelství. A dále jsme měli navrženy kumulativní obory inženýrské 18 stavebnictví 03/11

19 stavby a technologická zařízení budov. V Parlamentu však nebyl zájem tyto změny prosadit. Akad. arch. Sapák: Tuto tematiku je třeba řešit v širším kruhu, protože názory nemusejí být iidentické, a já zde nemohu mluvit za celou Komoru ČKA. Možná, že na to mám trochu jiný pohled, než někteří kolegové. Ing. Mach: Ale svůj názor říci přece můžete. Ing. arch. Milunić: Já to vidím ještě ze zcela jiného úhlu, a spor mezi architekty a inženýry je v tomto pohledu zcela vedlejší. Společným cílem obou našich profesí je přece vytvářet kvalitní dílo. Ing. Křeček: V tomto směru mají obě komory jednoho velkého nepřítele, o kterém se již zmínil arch. Sapák tzv. manažery projektu, kteří postupně vstupují na český stavební trh a často s absencí příslušného odborného technického vzdělání zastupují investora v rámci organizace a řízení výstavby v oblasti všech fází daného projektu. Jejich prioritou je pak danou stavbu co nejlevněji a nejrychleji zrealizovat, a následně dobře prodat. Ing. arch. Milunić: Souhlasím. Akad. arch. Sapák: Nebezpečí představují zejména pro velké projektové kanceláře, ale nejsem zase takový skeptik ano, děje se to, bude se to dít, ale je otázkou, jak dlouho myslím, že velkou roli může časem sehrát změna poptávky, která si vynutí určitou individualizaci a návrat k tradičním postupům. Statisticky největší množství staveb však představují projekty, jejichž investiční náklady nepřesahují 100 milionů korun a u těchto zakázek se projektový management neuplatňuje. Ing. Mach: Já jsem v tomto případě spíše optimistou. Tito lidé jsou v celém procesu projektové přípravy a vlastní realizace stavby v podstatě článkem navíc a investoři postupně v rámci úspor nákladů na stavbu začnou zvažovat, zda je jejich účast nezbytná. Ing. arch. Milunić: Jednou z forem, jak se vyhnout službám těchto prostředníků je například realizace projektů na základě principů tzv. cohousingu, tedy myšlenky společného sousedského bydlení. V sedmdesátých letech minulého století tak vznikla v Dánsku řada nových staveb. Členové sdružení si přímo najmou architekta, a účastní se tak celého procesu plánování. Projekt tak díky tomu nejlépe odpovídá jejich konkrétním potřebám a přáním. Návrh podporuje sousedské vazby a zároveň nabízí každému jeho soukromí. Tato forma soužití může také usnadnit a zjednodušit postup při hledání moderních nebo alternativních forem bydlení. U nás byly podle principů cohousingu v poslední době například navrženy občanské stavby s bydlením pro seniory v Řeži u Prahy. Ing. Křeček: Omlouvám se, že trochu odbočuji, ale myslím si, že je to v zájmu profesí obou komor. V rámci projektové přípravy staveb máme ze zákona povinnost vypracovat například i podrobnou dokumentaci EIA, plány BOZP, a další dokumentace. Investor má však na projektovou činnost vyčleněny určité náklady bez ohledu na její rozsah. Stát nám však přibaluje další a další povinnosti. Ing. Štěpán: Ano, v rámci daných nákladů na projektové práce investor nebere v úvahu jejich rozsah. V oblasti inženýrských staveb jsou ze zákona nositeli projektu autorizovaní stavební inženýři. Liší se v této oblasti spolupráce s architekty? Jak lze porovnat tyto stavby se stavbami pozemními z pohledu počtu zakázek? Ing. Mach: V rámci inženýrských staveb mám zkušenosti jak s navrhováním mostů, tak například s výstavbou metra. Zde má zásadní vliv nejen tzv. statika, ale i stavitelství, které se přece jen dosti podstatně liší např. od bytových staveb. U každé stavby, ať inženýrské či pozemní, se míra vstupu, a tedy i dominance jednotlivých profesních složek různí. V některých případech, jako jsou například stavby elektráren, převažuje technologická část díla nad konstrukční, a nositelem projektu tak bývá technolog. Ve výsledku je však pozornost věnována především konečnému vzhledu stavby, takže v tomto směru bych neviděl mezi pozemními a inženýrskými stavbami rozdíl. Myslím si tedy, že nemá smysl inženýrské stavby vyčleňovat. Každá akce si najde svého lídra. Rozhodující je výsledná kvalita stavby. Problémem někdy je představa jednotlivých profesí (u těchto staveb tím míním i architekty) o jejich skutečném podílu na návrhu celé stavby. Je pravda, že inženýrské stavby spotřebují větší objem státních peněz, ale na druhé straně z počtu stavebních povolení vyplývá, že pozemních staveb je realizováno nesrovnatelně více. Převládají stavby pro bydlení, kde v počtu zakázek mají jednoznačně převahu rodinné domky. Ing. Křeček: Samozřejmě. To, co nyní zmínil Ing. Mach, by mělo být hlavním mottem celé této debaty. Žijeme v liberálním prostředí a přístup k zakázce, v tomto případě k návrhu, by měl být pro obě profese, jak architekty, tak stavební inženýry, rovnocenný a neměly by být v tomto směru limitovány paragrafy. Investor by měl mít stejnou možnost si projektanta vybrat jak ve sféře Komory architektů, tak Komory inženýrů. V takovémto vztahu vidím rovnocennost přístupu na trh. Ing. Mach: V této souvislosti bych zmínil problém, týkající se právního prostředí, ve kterém naši členové pracují. Komory zákonem 360/1992 Sb., udělují autorizovaným osobám autorizaci pro různé odbornosti. Dnes mám dojem, že zde některé tyto obory vznikly jaksi navíc. Činnost autorizovaných inženýrů a techniků bych v současnosti dělil jen na pozemní stavby, inženýrské stavby a technologická zařízení staveb. Působení autorizovaných osob je také omezováno zrodem různých speciálních oprávnění vzniklých cestou dalších zákonů nebo vyhlášek. Pokud je pak dané řešení v tomto směru ponecháno pouze na těchto specialistech (přesněji lobbistech), je výsledkem problematické zařazení do celého procesu projektové přípravy. Domnívám se, že žádnou z těchto aktivit, ať už se jedná např. o azbest, radon, nebo například hodnocení a prevence rizik na staveništi, není nutné vyjímat z oprávnění příslušných autorizovaných osob a není třeba ponechávat řešení pouze na těchto specialistech. Ing. Křeček: Ze strany Komory architektů nikdy nebyl vznesen protest proti oborům inženýrské stavby a technologické zařízení budov. Ale, jak jsem již zmínil, vždy se objevil silný akcent a také v Parlamentu vznikala jaksi lobby proti tomu, když jsme navrhovali změnit název autorizační obor pozemní stavby na architektura a stavitelství. To je, řekl bych, největším problémem mezi našimi dvěma komorami, pokud se týká 4 a 5. Akad. arch. Sapák: Zákonem 360/92 Sb., došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele. 4 a 5 tedy nevidíme jako akcent na architekty a inženýry, ale na způsob výkonu jejich činnosti na základní smysl existence obou komor, proč jim byla společnost ochotna propůjčit jejich veřejnoprávní uspořádání a to je individuální výkon, nezaměnitelný vztah osobnosti vůči dílu. Tam je ten klíčový moment. Ještě v osmdesátých letech minulého století bylo nemyslitelné, že by někdo jiný než jen a pouze právnická osoba vykonával takovou odbornou činnost jako původně svobodná povolání. Tehdy mohly projektovat výlučně jen právnické osoby v určité kuriózní formě socialistických organizací a ten původní význam se ztratil. V osmdesátých letech v oblasti projektování vstoupily v platnost zkoušky zvláštní způsobilosti. Ing. Křeček: Já mám zkušenosti se zakládáním malé projektové kanceláře z února roku Jenom sehnat oprávnění k projektové činnosti průkazy zvláštní způsobilosti k projektování staveb, v rámci tehdejších předpisů trvalo přes pět měsíců. Ing. Mach: Zkoušky zvláštní způsobilosti v oblasti projektování vstoupily stavebnictví 03/11 19

20 v platnost v roce Před tím projektantům stačilo odpovídající vzdělání. Odpovědnost však nesly organizace. Ing. Křeček: Zakázky zadávaly národní výbory, například jsme navrhovali kanalizaci v celé oblasti Čimic. Ale za rok jsme si mohli vydělat max Kč. Ve druhé části debaty se zaměřme na další téma programu Soutěž o návrh podle paragrafu 102 až 109 zákona 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek. ČKA i ČKAIT sice v tomto směru vydávají kritická stanoviska, ale na druhou stranu v soutěžích o návrh mezi oběma profesními organizacemi existuje určité konkurenční prostředí. Akad. arch. Sapák: Myslím, že to je nedorozumění. Pokud jde o architektonické soutěže jako jednu z forem soutěže o návrh, tak zde samozřejmě konkurenční vztah být může, to netvrdím. Myslím si však, že pokud pracuji jako architekt, tak si při nalézání co nejvhodnějších návrhů vyřešení úkolu především konkuruji s ostatními architekty a s architektonickými firmami. V tomto ohledu ale neexistuje spolehlivý statistický záchyt, takže se můžeme spolehnout jenom na zkušenosti ze své praxe. Je pravda, že si někteří mladí architekti také stěžují, že jim konkurují stavební inženýři, zejména nepřiměřeně nízkými cenami a podobně. Já si ale nejsem tak jist, že to dělají jenom inženýři. Ing. Štěpán: Pokud jde o nedorozumění, je třeba se domluvit, jak jsme ostatně již navrhovali v souvislosti s přípravou zákona o veřejných zakázkách, že nastavíme pro obě komory stejné soutěžní řády. Tím bychom v tomto směru odstranili všechny sporné otázky. Ing. Mach: Souhlasím. V rámci filozofie soutěže o návrh podle zákona 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se obě komory shodnou, k soutěžním řádům ale máme připomínky. Nelze slučovat soutěž o návrh s architektonickou soutěží, pořádanou podle Soutěžního řádu ČKA. Řešením by bylo vytvoření jediného soutěžního řádu, nejlépe vyhláškou k zákonu. Z našeho pohledu musí soutěž preferovat investora. Ing. Křeček: ČKA nastartovala intenzivní boj za transparentní zadávání veřejných zakázek především na základě architektonických soutěží. Ty jsou ale podle Soutěžního řádu ČKA vyhrazeny pouze architektům. Vítěz pak obdrží zakázku na všechny stupně projektové dokumentace. Žijeme v liberálním prostředí a přístup k zakázce musí být stejný. Ing. Štěpán: Podle zákona 137/2006 Sb., by měla být soutěž o návrh rovnocenně přístupná jak architektům, tak stavebním inženýrům. V odstavci 3 paragrafu 103 je uvedeno: Zadavatel použije soutěž o návrh zejména v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství. Ing. Mach: Souhlasím. Výstupem soutěží o návrh, může být například nápadité řešení veřejné městské kanalizace. Akad. arch. Sapák: Ano, dovedu si představit více forem soutěží o návrh, kde nebudeme mluvit o bodu architektonických soutěží, který vyvolává tolik reakcí.. Já se však musím proti předchozím výrokům ohradit. Architektonické soutěže existují přes 600 let, proč jsou najednou pociťovány jako něco proti stavebním inženýrům? Existuje celá řada architektonických soutěží, po kterých nenásleduje žádné zadání veřejné zakázky, například ideové soutěže, zadavateli bývají také soukromé osoby. A tyto (vlastně plané) soutěže naplňují asi z 85 % kapacitu naší činnosti. Musím upozornit, že veřejné zakázky představují jen mizivý početní zlomek. Bylo by nesmyslné odcházet od názvu, který se všude ve světě používá, je známý jeho obsah. Architektonické soutěže jsou opravdu lety vybroušeným, nespočetněkrát osvědčeným vzorem jak v rámci způsobu vyhodnocení, tak dosažené míry transparence. A může se zúčastnit kdokoliv, pro stavební inženýry neexistuje žádná bariéra. To se přece netýká konkurenčního vztahu s inženýry. Ale snažím se pochopit, proč na tuto problematiku nahlížíte s takovým soustředěním a citlivěji. Ing. Křeček: Měla by to tedy být otázka zadání, kde se nemusí jednat jen o řešení v rámci pozemních staveb. Akad. arch. Sapák: Musíme postupně, krok za krokem, vzájemně definovat sporné detaily, které je nutno společně probrat a zvážit. Já bych ještě rád zmínil jeden nešvar, který se sice netýká konkurenčního vztahu mezi inženýry a architekty, ale má negativní dopad na vztah mezi oběma komorami a je třeba jej na konkrétním případu zmínit. V 2007 bylo v ČKA vedeno disciplinární řízení v rámci případu zmanipulovaných podmínek soutěže na návrh sportovní haly v Kladně, která měla charakter architektonické soutěže, ale byla vypsána evidentně pro jednoho konkrétního účastníka, protože poměrně složitý úkol nebyl v daném časovém limitu (a přes vánoce) prostě reálně řešitelný. Těsně před vynesením disciplinárního rozhodnutí tento architekt přešel z naší komory do ČKAIT, i když není stavební inženýr. Ing. Mach: Ano, ale mohl bych zmínit podobné případy, kde tomu bylo zase naopak. Soutěž vedená podle pravidel ČKA výrazně zhoršila výsledné řešení. Představa, že soutěž tohoto typu omezí korupci, je naprosto mylná. Vraťme se k tématu soutěže o návrh podle paragrafu 102 až 109 zákona 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Z debaty vyplynulo, že ne každá soutěž o návrh v rámci pozemních staveb musí mít formu architektonické soutěže. Ing. Křeček: Jako příklad uveďme třeba stavbu logistického areálu. Akad. arch. Sapák: Zde bychom se mohli blížit k názorové shodě. Podle statistických údajů je za jeden rok zadáno zhruba něco přes 1500 veřejných zakázek na projektové práce, které se týkají oblasti pozemních staveb. Jenom zlomek z nich, cca do sta zakázek, odpovídá formě, která volá po architektonické soutěži. Ing. Křeček: Jedná se o ty pozemní stavby, které jsou (viz 17, 18 zákona 360/1992 Sb.): zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné. Akad. arch. Sapák: To by mohla být určitá orientace. Jedná se hlavně o významné stavby v centrech měst, stavby v památkových rezervacích a zónách a podobně. Na ostatních pozemcích a u velmi prostých staveb ve veřejném vlastnictví, bych naopak velice uvítal, kdyby v soutěži o návrh vznikla další forma soutěže, kde by se postupovalo podle podobných pravidel, jako má architektonická soutěž. Zejména způsob vyhodnocení, tedy práce nezávislé, odborně způsobilé soutěžní poroty, kde kritériem není pouze cena, ale vztah mezi cenou a kvalitou daného řešení, které současně zohledňuje prioritní parametry stanovené investorem. V některých případech je nepochybně na místě jednu z vlastností (například trvanlivost) stavby akcentovat. Ing. Mach: Souhlasím, že soutěž musí vypsat investor, ale investor musí také mít v rámci výsledků soutěže rozhodující slovo, což podle pravidel Soutěžního řádu ČKA nemá. V tom se zásadně neshodneme. Dále si myslím, že zákon nemůže předepisovat, kdy má být vypsána soutěž formou architektonické soutěže, to ani není dost dobře možné. Investor musí být přesvědčen, že soutěží něco podstatného získá. Jinak je to pro něj pouze problém a výdaj navíc. Ing. Křeček: Tam je uvedena jiná podmínka. Zákon 360/1992 Sb, v 18 Působnost autorizovaných osob, v bodě a říká, že autorizovaný inženýr je oprávněn: vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné. Z toho vyplývá, tyto práce musí vykonávat pod vedením, nebo dohledem autorizovaného architekta. 20 stavebnictví 03/11

21 Ing. Mach: Já si myslím, že na základě tohoto označení diferencovat formu soutěže nelze. Akad. arch. Sapák: Tuto problematiku dnes jistě neuzavřeme, jsem ale pro, abychom se x krát sešli a tuto oblast skutečně krok za krokem rozebrali, protože to, co nás trápí, ten zádrhel, je skutečně někde jinde než v konkurenci mezi inženýry a architekty. Ten je mezi poctivostí a nepoctivostí v zadávání veřejných zakázek. Ing. arch. Milunić: U výběrových řízení bývá kritizována především nedůslednost a netransparentnost v rámci přípravy zadání zakázky, vedoucí ke korupci nebo zbytečnému proinvestování finančních prostředků a dále upřednostňování obchodních kritérií před kvalitou řešení stavby. V rámci mé účasti v soutěži o návrh v Praze 10 jsem se setkal s korupčním prostředím a zpolitizováním výsledků. Často bývá také kritizována kvalita zhotovení vítězné projektové dokumentace. Jak vidíte tuto problematiku? Ing. Mach: U veřejných soutěží by měl být především kladen důraz na kvalitní vypracování zadávací dokumentace, kde je třeba přesně formulovat daný záměr, obsah a priority řešení, aby mohl zadavatel dostatečně porovnat poměr ceny a kvality nabídnutého řešení. Ing. Štěpán: Ano, kvalifikované zadání pro výslednou činnost by mělo vzejít z co nejužší spolupráce zadavatele s odborníky v daném oboru. Ing. Křeček: Obě komory spolupracují na tom, aby byly pro stanovení cen projektových prací pro vybrané stavby opět vytvořeny výkonové a honorářové řády. Německým kolegům se to v roce 2008 podařilo. Bundestagem bylo schváleno, že pro vybrané stavby používají honorářový řád, který se nesmí lišit o 10 procent směrem dolů ani nahoru. I u nás je třeba jasně nastavit oscilační limity. To by zabránilo nastavení takových podmínek, kdy je v rámci výběrového řízení jediným měřítkem co nejnižší cena. Akad. arch. Sapák: Já bych krajní hranici viděl na sedmdesáti procentech (koeficient cenové elasticity poptávky 0,7). Pokud cena klesne pod tuto mez, tak již nelze za žádných podmínek hovořit o ekonomicky obhajitelných okolnostech. Konkrétní ukázkou absolutní absence stanovení kvalitativních kritérií a stavebního programu je například projekt nové budovy Justičního paláce v Brně. Nepřítomnost jakékoliv systémové úvahy se zde ve výsledku projevila maximální nehospodárností stavby. Ing. Štěpán: V této souvislosti bych chtěl upozornit na nutnost důsledného oddělení projektové a realizační činnosti. Akad. arch. Sapák: Jistě. Pouze tímto způsobem lze zajistit efektivní kontrolu nad výdaji. Ing. Mach: Jednoznačně souhlasím. V rámci zákona 360/1992 Sb., mimo jiné patří do působnosti komor ČKA a ČKAIT bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení. Ing. arch. Milunić: V rámci účasti v soutěži o návrh Centra sídliště na Praze 10 jsem se setkal s korupčním prostředím, kdy například korupci řídil přímo starosta městské části, a soutěžící, který se umístil na druhém místě, byl bohužel členem dozorčí rady ČKA, a sám porušil 26 Etického kodexu ČKA. Přitom hlavním úkolem Dozorčí rady je kontrola dodržování Kodexu. Prvořadým úkolem je celkové zlepšování morálky společnosti. Ing. Štěpán: Já bych se spíše zeptal, co obě komory mohou v této oblasti nabízet svým členům. Mám pocit, že by se především měly stát zastánci jejich práv. Například já, jako projektant, nemohu napadnout Prahu 10, že soutěž nesplňovala daná pravidla, ale komory by se mluvčími v tomto směru stát měly. Ing. Mach: Já se připojím. Když jsem byl ještě předsedou ČKAIT, tak komora napadla několik soutěží o návrh v oblasti dopravních staveb z důvodu nekorektního postupu. A toto může skutečně učinit pouze komora, jako zákonem pověřená profesní organizace. Obě komory by měly daleko více této možnosti, a vlastně povinnosti, využívat. Akad. arch. Sapák: Komory k tomu postupu nají pověření ze zákona. V rámci zákona 360/1992 Sb. 23) do působnosti komor ČKA a ČKAIT patří: spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení, posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení. K tomuto postupu jsme také pověřeni zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ve znění zákona č. 187/1999 Sb. a zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Ze strany ÚOHS není v tomto směru znalost některých konsekvencí. Měli bychom se na tuto oblast soustředit. U soutěže o návrh v rámci zadávání veřejných zakázek nejsou v této oblasti jejich vypisovatelé autonomní. Ing. arch. Milunić: Se stížností na průběh soutěže na Praze 10 jsem se obrátil na ÚOHS. Úřad neprojevil sebemenší ochotu se případem zabývat. Ing. Křeček: ČKAIT se těmto procesům pochopitelně nebrání, je však třeba, aby se o nich dozvěděla. I když uplynula doba vyhrazená dnešní debatě, téma ještě zdaleka není uzavřeno. Motivem pro další diskuzi zůstává například související problematika autorského práva, apod. I když na řadu oblastí zatím obě komory nenazírají shodně, jistě podobná setkání pozitivně přispějí k řešení zásadních názorových diferencí. Akad. arch. Sapák: Velká část sporů mezi oběma komorami je předmětem nedorozumění. Samozřejmě, na všechno nemáme společný názor, v některých oblastech se jistě naše zájmy liší a v některých bodech máme rozdílné úhly pohledu, ale u základu většiny neshod je myslím nedostatečná komunikace. Proto také dnešní debatu vítáme a jistě zbývá ještě řada námětů pro další setkání. Ing. Štěpán: Měli bychom se častěji scházet, a zaměřit se na řešení společných problémů. Ing. Mach: V podobných diskuzích se mnoho sporných bodů vyjasní, já bych to velmi vítal. Ing. Křeček: Souhlasím, chtěl bych závěrem říci, že je jistě dobře, že k tomuto setkání došlo, je jakýmsi impulsem členům našich komor, a myslím si, že bychom měli v této debatě pokračovat a napomoci tak řešení společných úkolů. inzerce stavebnictví 03/11 21

22 životní cyklus staveb text: Jindřich Řičica grafické podklady: autor Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb II Ing. Jindřich Řičica Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní stavby. Pracoval v oblasti speciálního zakládání staveb jako stavbyvedoucí, vývojář technologií a projektový manažer environmentálních sanací. Od roku 1995 byl generálním ředitelem Soletanche ČR s.r.o., pobočky přední mezinárodní firmy. V současnosti je předsedou ADSZS (Asociace dodavatelů speciálního zakládání staveb). Autorizovaný inženýr v oboru geotechnika. Odborná geotechnická veřejnost ve světě byla v posledních letech překvapena výskytem vážných nehod a poruch na stavbách. Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání (EFFC) se rozhodla tomuto problému obzvláště věnovat. I v České republice je toto téma aktuální a havárie mají své důvody, které je třeba pro odstranění nebezpečí znát. Pokračování článku z únorového čísla je zaměřeno na nehody vzniklé v důsledku selhání materiálu nebo chybné technologie a provádění prací. Selhání materiálu Obr. 1. Havárie ropné plošiny BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010 (zdroj: internet) Špatná volba, kvalita nebo příprava materiálu se může stát hlavní příčinou poruchy celé stavby. V technologiích speciálního zakládání prací se sice většinou používají klasické stavební materiály, jako je ocel, cement, beton nebo umělé hmoty, ale ty jsou více nebo méně zapojeny do interakce se základovou půdou. Minimálně zprostředkují kontakt stavební konstrukce s horninovým prostředím, jako je tomu například u pláště piloty, ale jsou také vždy tímto prostředím zpětně ovlivňovány. Někdy jsou tyto běžné materiály využívány specifickým způsobem, jako například pro výrobu injekčních směsí, kdy se často používají cementy. Mnohdy jsou takové směsi zcela konvenční, třeba pro zálivky a injektáže kotev v běžných podmínkách. Jindy však zvláštní okolnosti stavby a horninového prostředí vedou ke zcela netypickým, neobvyklým a nedostatečně prověřeným úpravám těchto směsí. Pak se může přihodit, že některé faktory tohoto neobvyklého procesu se vymknou kontrole a dojde k selhání. Stalo se tak i v oblasti, kde je ve srovnání s normálním stavebnictvím daleko přísnější kontrola kvality a bezpečnosti v oblasti ropného průzkumu na vrtných plošinách. Příkladem je havárie ropné plošiny firmy BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010, jejíž exploze zabila 11 lidí a vedla k mimořádné environmentální katastrofě (obr. 1). Podle zprávy z odborného tisku o postupu vyšetřování je pravděpodobné, že hlavní příčinou byla nestabilní cementová těsnicí směs, použitá k cementaci pro uzavření vrtu [6]. U geotechnických staveb jsou často zapojeny konvenční stavební materiály jako součást nového kompozitního materiálu in-situ, obvykle masivního konstrukčního bloku například zeminy zlepšené injektáží nebo hřebíkováním, kde s tímto prostředím spolupůsobí. Někdy je to dokonce sama zemina nebo skalní hornina, která je využita a upravena jako vlastní stavební konstrukce, například násyp komunikace nebo skalní odřez. A jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, jsou obtížně stanovitelné vlastnosti základové půdy zdrojem určitého rizika, které je třeba mít neustále na paměti. Příkladů dokládajících trvalou nedokonalost je v této oblasti mnoho. Typickým je sesuv zemního násypu silničního tělesa (obr. 2). Na druhou stranu je třeba upozornit na rizika s nově zaváděnými materiály a inovativními konstrukcemi, kde není dostatečný časový odstup pro získání potřebných zkušeností viz například havárie opěrné zdi z vyztužené zeminy na obr. 3 [7]. Obr. 2. Sesuv zemního násypu silničního tělesa (zdroj: archiv fy Arcadis) 22 stavebnictví 03/11

23 Obr. 3. Havárie opěrné zdi z vyztužené zeminy na stavbě v USA údajnou příčinou byla nedostatečnost spojů tkané výztužné geomříže (zdroj: internet) Technologické vlivy provádění prací V oboru geotechniky a speciálního zakládání obzvláště je technologie provádění mimořádně významným skupinovým faktorem, který mnohdy zcela zásadně působí na interakci základového prvku nebo konstrukce se základovou půdou. Jedná se o celé soubory technologických vlivů, které jednak působí na základovou půdu přímo při instalaci základového prvku například značně rozdílně při jeho beranění nebo vrtání, ale také ovlivňují jejich vlastnosti následně například vlivem reziduálního napětí, prohnětení apod. Základová půda někdy na technologické postupy velmi specificky reaguje a při nedostatečné znalosti a zkušenosti s těmito procesy může dojít k nepředpokládaným důsledkům. Jde o obtíže spojené se značnou komplexností a různorodostí všech těchto jevů, odehrávajících se většinou mimo přímou kontrolu a dosah lidských smyslů i přístrojů. Proto jsme sice většinou schopni je určit kvalitativně, ale málokdy kvantitativně. Je známo, že existují určité objektivní faktory, které lze nastavením parametrů technologie vhodně ovlivnit, avšak jejich úplná systematická klasifikace není zatím k dispozici [5]. Můžeme si zde ilustrovat jejich význam na příkladu rozboru technologických vlivů u technologie vrtaných velkoprůměrových pilot u konkrétní havárie základů. Selhání základových pilot estakády dálnice D1 v Prostějově vyhodnocení nehody Pro zakládání estakády nad městem Prostějov byl zvolen v té době již osvědčený systém pilota sloup, a to s pilotami o průměru 2,1 m, umístěnými vždy v ose jednotlivých sloupů v podpěře mostu. Celkem bylo postaveno 154 ks pilot, o délkách 11 až 18 m, navržených pro osové zatížení cca 5 MN. Schéma geotechnických podmínek a typické piloty je na obr. 4. V roce 1987 bylo při zahájení montáže konstrukce mostu z předepjatých betonových segmentů zjištěno, že krátce po nanesení tohoto zatížení na zhlaví podpěr nastává výrazné sedání pilot Obr. 4. Schéma geotechnických podmínek a profil typické piloty znázornění maximální varianty poruch na plášti a v patě [7] Obr. 5. Prostějov, sanace pilot výsledky opakovaných zatěžovacích zkoušek systémové piloty 2/4 [7] a místy dokonce vytékání bentonitové suspenze kolem hlav pilot na terén. Po revizi závad bylo nutno sanovat většinu pilot injektováním a některé i mikropilotami. Na obr. 5 je zřejmé chování jedné z pilot před sanací a její chování po sanaci nejprve pláště a pak i paty. Autor se tehdy zúčastnil vyhodnocení této poruchy, jejíž příčiny však nebyly nikdy zveřejněny a s odstupem času je vhodné je využít pro instruktážní studii [7]. Celkem se dá identifikovat 14 významných faktorů, které působily v tomto projektu zakládání nepříznivě, a důsledkem jejich kombinace či synergie bylo výsledné totální selhání pilot. Z jejich přehledu je zřejmé, že většina z nich jsou právě faktory technologické: Předurčení technologie do návrhu byl zafixován požadavek na vrtané velkoprůměrové piloty, aniž byla uvážena rizika místních podmínek. V té době byl v ČSSR ještě trh deformován nedostatkem jiné technologie pažení pro tento průměr než pažení bentonitovou suspenzí a nebyly též k dispozici správné nástroje pro vrtání daného profilu. Toto rozhodnutí se ukázalo jako velmi závažné. Omyl v interpretaci geotechnických podmínek byl jedním z hlavních faktorů celé nehody. Dodatečným průzkumem, rozborem výsledků instrumentovaných zatěžovacích zkoušek pilot a zpětnou analýzou odezvy jílovitých zemin na injektáž bylo zjištěno, že vlastnosti zemin byly ve skutečnosti značně proměnlivější a v původní interpretaci byly nadhodnoceny. Chybný statický návrh zejména únosnost na plášti piloty byla značně poddimenzována. Proti jen mírně agresivní podzemní vodě zde byla navržena ochrana betonu pilot zabudovanou plastovou fólií o tloušťce 0,17 mm. V té době byla rozšířena dezinterpretace publikovaných zkoušek pilot, kde fólie neměla vliv na plášťové tření [10]. Ty ovšem byly ve specifických, odlišných podmínkách. Neadekvátní aplikace této teorie i na piloty s bentonitovou suspenzí vedla k chybnému stanovení redukce odporu na plášti ve výpočtu. Anticementační vliv fólie přítomnost izolační fólie na kontaktu mezi betonovou směsí a základovou půdou ruší pozitivní cementační efekt, který u běžných pilot pažených bentonitovou suspenzí odstraňuje negativní vliv zbytkové, vazké, ale tenké vrstvy bentonitu na stěně vrtu. Normálně tato vrstva stykem s aktivním cementem při betonáži koaguluje, což je pozitivní. V tomto případě se naopak její kluzný efekt uplatnil. Fólie vylučuje stírací efekt betonu při betonáži piloty pod suspenzí se normálně uplatňuje tzv. stírací efekt betonové směsi. Ten vzniká při plnění směsi do vrtu, když její hladina stoupá a stírá nadměrný, měkký bentonitový koláč ze stěn vrtu a vytlačuje jeho zbytky na povrch. Tento pozitivní efekt je prokázán experimenty a zkouškami [7]. Při oddělení betonu fólií byl však vyloučen. Nevhodný vrtný nástroj k dispozici byly pouze vrtné hrnce o průměru 1,50 m a požadovaný profil 2,10 m byl dosažen nasazením stavebnictví 03/11 23

24 Obr. 6. Vlevo: Zkouška konzistence betonové směsi rozlitím kužele 630 mm. Vpravo: Betonáž pod suspenzí kolonami utěsněných sypákových trub [11]. pomocných rozšiřovacích ramen na horní okraj nástroje. Nedokonalou činností nástroje docházelo k uvolňování kusů rozrušené zeminy mimo nabírací část nástroje, k jejich rozmíchávání do pažicí suspenze a tím k jejímu rychlému znehodnocování. Absence ochranné pažnice ústí vrtu nebylo chráněno úvodní krátkou pažnicí proti vlivu turbulence suspenze v oblasti její hladiny. Prudké nárazy vln suspenze při zanořování a vynořování nástroje erodovaly zeminu v této části vrtu a způsobovaly napadávky agregátů zeminy do vrtu a tím další znehodnocování suspenze. Absence čisticího nástroje pro odstranění nadměrného sedimentu na patě a případně i na stěnách vrtu je třeba pro práci pod suspenzí použít speciální čisticí hrnec, jinak je sediment vypláchnut při vynořování nástroje zpět do vrtu. Na počvě vrtu zůstávala pod betonem uzavřena vrstva měkkého sedimentu. Nadměrná filtrace vody ze suspenze do jílů je třeba omezovat přirozené odfiltrování vody z bentonitové suspenze do jílů ve stěně vrtu a omezit tak jejich následnou degradaci. K tomu je nutno vylepšit kvalitu suspenze a urychlit čas od zahájení vrtání k dokončení betonáže. To se zde nedělo. Vliv chemizmu jílů vápnitá podstata neogenních jílů způsobuje nahrazování sodných iontů v bentonitu a rychlou chemickou koagulaci částic bentonitu, s následnou degradací suspenze. Důsledkem je růst tlustého koagulačního koláče z degradovaného bentonitu na stěně vrtu. Protiopatření nebyla použita. Nesprávná instalace fólie mělo být umožněno volné roztlačení fólie tlakem betonové směsi ke stěnám vrtu. Fólie však byla pevně přidrátována na armokoš, takže naopak vznikl mezi ní a stěnou vrtu prostor s kapsami uzavřené suspenze. Nadměrné prostoje výrobního procesu v důsledku poruch mechanizmů, organizace práce i klimatických vlivů zimního období vznikaly dlouhé časové prostoje s nárůstem výše uvedených nepříznivých účinků. Špatné čištění vrtů před betonáží vyšetřováním se zjistily výpadky i v alespoň rudimentárním přečišťování vrtů těsně před betonáží. Zde byl příčinou tzv. lidský faktor (bude zvlášť pojednán později). Poruchy betonáže poruchy plynulé dodávky betonové směsi a poruchy kvality její zpracovatelnosti byly pro celou akci příznačné. V několika případech to vedlo až k tzv. přerušené betonáži piloty a ke vzniku vadné pracovní spáry. Uvedený případ velmi názorně ukazuje množství různých technologických vlivů v jedné z metod speciálního zakládání. Dokládá kategorickou nutnost disciplíny při provádění. Snad také osvětluje nenahraditelnou roli zkušenosti, která je v práci s těmito technologiemi zapotřebí. V této souvislosti je nutné poukázat na velmi specifickou operaci betonáže pilot nebo podzemních stěn pod suspenzí, kde je naprosto kritickým faktorem udržení správné zpracovatelnosti betonové směsi po celou dobu tohoto procesu. Na obrázku 6 je při staveništní kontrole vidět požadovaná zpracovatelnost, stanovená rozlitím kužele na 630 mm. A také názorné použití utěsněných kolon sypákových rour pro zřízení betonové výplně v hloubkách až několika desítek metrů [11]. Při současné revizi dotčených euronorem existuje v tomto mimořádně důležitém bodě napětí mezi EFFC a zástupci betonářské profese, kteří by rádi naše atypické požadavky na zpracovatelnost ze svého programu typizovaných směsí zcela vyloučili [12]. Obr. 7. Základová jáma Europlex ve Varšavě. Vlevo je nenarušený úsek, s rozpěrami zapřenými o stavbu a se zemní lavicí, vpravo je vidět část zhrouceného úseku jámy [13]. Kolize s inženýrskými sítěmi Havárii geotechnické stavby mohou způsobit anebo být její hlavní příčinou narušené inženýrské sítě vodovodu nebo kanalizace. Přitížení od nepředpokládaného hydrostatického tlaku může být pro stavbu fatální. Zmínili jsme se již o tomto faktoru při popisu případu v kapitole o živelních nehodách, kde jeho příčinou bylo vzdutí srážkové vody. Podobná situace může vzniknout při poruše vodovodu a stalo se tak skutečně například na stavbě výškové budovy Europlex ve Varšavě v roce 1988 [13]. Ve statickém výpočtu bylo počitáno s úrovní podzemní vody v hloubce 6,8 m pod terénem. Podzemní stěna měla tloušťku 0,8 m a výkop na hloubku 13,2 m byl zajištěn rozpěrami a zemní lavicí. Průsaky z chatrného, narušeného vodovodního řadu, vedoucího v hloubce 1,4 m, ve vzdálenosti cca 10 m od podzemní stěny základové jámy, vedly k postupnému nasycení převážně siltové základové půdy. Přitížení činilo 5,4 m vodního sloupce. Přes různá protiopatření, včetně opravy potrubí a osazení dalších rozpěr, došlo postupně k totálnímu kolapsu podzemní stěny v délce 45 m (obr. 7). V některých případech stačí poměrně malé množství prosakující vody, které způsobí zásadní změnu geotechnických podmínek a stane se tak hlavní příčinou nehody. Takovým příkladem je havárie ražby kolektoru ve Vodičkově ulici, v Praze v roce 2005 [3]. Při ražbě, v hloubce cca 13 m pod terénem, v písčitých zeminách zajištěných horizontálně v kalotě ochrannými deštníky z tryskové injektáže (TI), se objevily sílící průsaky vody. Působením proudového i hydrostatického tlaku došlo k lokální ztrátě stability čelby a postupně ke zlomení ochranných sloupů TI, k průvalu do čelby a vykomínování na povrch (obr. 8). Obvod propadu dosahoval v hloubce 2 m pod terénem rozměru asi 7x8 m. Vlastní příčina průsaku není jednoznačná, neboť v nadloží tunelu se křížila kanalizace 60/110 a starý vodovod DN 200 z roku 1881, takže se jejich poruchy mohly sloučit. Poučením z těchto nehod je nutnost důsledně sledovat v blízkosti geotechnických staveb stav zejména starých inženýrských sítí a při zjištěném riziku je popřípadě i vyřadit z provozu. Nedostatečný monitoring stavby Obr. 8. Havárie ražby kolektoru ve Vodičkově ulici v Praze roku 2005 zaplňování propadu popílkobetonem [3] Instrumentace a monitoring, včetně patřičné interpretace důsledků provádění geotechnických staveb i vyhodnocování varovných stavů, jsou mimořádně důležitými inženýrskými nástroji. Slouží k ověření správnosti návrhu technologií prací a pro řízení rizik. Musí zahrnovat 24 stavebnictví 03/11

25 i sledování odezvy v širším okolí stavby a zpětnou analýzu předpokladů. V současné době se tato specifická oblast geotechnického inženýrství intenzívně rozvíjí [2,14]. Jakékoli omezení nebo dokonce ztráta funkčnosti tohoto kontrolního systému může mít přímo katastrofální důsledky jak ukazují dva následující příklady. V roce 2007 došlo při ražbě tunelu metra v Sao Paulu, v Brazílii, k jeho kolapsu a následně i ke kolapsu části startovací šachty obr. 9. Zahynulo 7 lidí. Šachta měla průměr 41,8 m a hloubku 27,2 m. Ražba metodou NRTM ve zvětralých rulách dosáhla v dílčím porubu vzdálenosti 53,8 m. Příčinou nehody byla kumulace několika velmi závažných pochybení [3]. Nejzávažnějším faktorem podílejícím se na vzniku této havárie byla ignorace probíhajícího monitoringu deformací, jenž dával jasné signály o varovném stavu již po dobu několika dní [1]. Soud s devíti obviněnými nebyl dosud uzavřen. Katastrofální protržení 22 m vysoké hráze odkaliště hliníkárny v Kolontáru v Maďarsku v říjnu roku 2010 mělo za následek 10 lidských obětí a 150 zraněných. Celkem se trhlinou v hrázi o šířce 50 m provalilo 800 m 3 toxického kalu a zaplavilo území 40 km 2. Hráz je údajně zhotovena z válcovaného popílkobetonu a založena na podloží bez zvláštní úpravy. Vyšetřování havárie není dosud ukončeno, ale z dostupných informací je zřejmé, že nebylo po určitou delší dobu před nehodou reagováno na průsaky a trhliny nefungoval tedy řádný monitoring [15]. Obr. 9. Havárie tunelu stavby metra v Sao Paulu, v Brazílii, v roce 2007 Obr. 10. Protržená hráz odkaliště hliníkárny v Ajce, v Maďarsku, v roce V levé horní části obrázku jsou zřetelné původní trhliny hráze (zdroj: internet). Konflikt projektů a poruchy organizace megaprojektu V dnešní době nastává velký tlak na prosazení nových projektů v husté městské zástavbě nebo dokonce megaprojektů na přebudování a regeneraci celých městských center. Současně je požadavkem doby zachovat v okolí staveniště život města i nedotčené přímo sousedící objekty. Tyto požadavky nejen navozují extrémní bezpečnostní rizika v průběhu provádění stavby pro její zhotovitele, ale také pro pohyb lidí v jejím okolí. Jelikož dnes každá nová stavba ve městě znamená téměř běžně i provedení hluboké stavební jámy pro suterény a parkoviště, narůstá tím přirozené riziko pro sousední stávající stavby [4]. Nedostatečně domyšlená organizace takového projektu může vést až k havárii, jaká se odehrála v roce 2009 v šanghajské luxusní čtvrti v Číně obr. 11. V těsném sousedství 13podlažní novostavby založené na pilotách byl zahájen 4,6 m hluboký výkop pro dodatečné garáže, přičemž násypem z výkopku o výšce 10 m byl přitížen terén na opačné straně této budovy. Dalším faktorem této nehody bylo prosycení základové půdy dlouhotrvajícím deštěm a následoval kolaps budovy viz originální náčrt na obr. 12 [1]. Jeden dělník zemřel pod budovou. Obviněno bylo sedm lidí, z nichž dva dostali doživotní trest, protože případ souvisel s korupcí. Většinou se však nejedná o takto jednoduché situace. U velkých a složitých projektů vzniká riziko vzájemného ovlivnění a řetězení technických a organizačních problémů. Geotechnické poruchy mohou být Obr. 11. Kolaps obytné budovy v Šanghaji v Číně roku Jsou patrné přetrhané základové piloty pochybné kvality, bez průběžné výztuže. Obr. 12. Schéma příčin havárie obytného domu v Šanghaji výkop a násyp na protilehlých stranách domu (zdroj: internet) hlavním startérem spirály potíží. Následující případ problematického megaprojektu to dobře ilustruje (obr. 13). Centrální tepna v Bostonu v USA vyhodnocení projektu Tato stavba je celosvětově proslulá pod poněkud posměšným názvem Big Dig (velká díra). Je to nejdražší dopravní projekt v historii USA a také nejproblematičtější. Jedná se o stavbu svým pojetím podobnou pražské severojižní magistrále, převádějící provoz středem města Boston (cca 600 tisíc obyvatel), v metropolní části státu Massachusetts. Již v roce 1982 byl připraven návrh na nahrazení původní hlučné a kapacitně nevyhovující komunikace I-93, vedoucí většinou po estakádě. Nová, kapacitnější komunikace o 8 10 proudech je vedená převážně pod zemí a je rovněž rozšířena o novou komunikaci I-90 procházející pod přístavem. Výstavba byla zahájena až v roce Celkem jde o 12,5 km dálnice, s 6 křižovatkami, 200 mosty, soustředěné do 8 km v tunelech obr. 14. Kromě územních problémů s hustou městskou zástavbou a provozem cca aut denně se stavba potýkala s velmi obtížnými geotechnickými podmínkami bostonského přístavu, v členitém ústí řeky Charles. Většina stavby se realizovala v uměle naplavených zeminách s vysokou hladinou podzemní vody a tomu odpovídalo nasazení metod speciálního zakládání zmrazování, protlaky a splavování tunelových segmentů, masivní podchycování stávajících objektů na hydraulických lisech, zlepšování zemin pomocí soil-mixingu nebo tryskové injektáže a také rozsáhlá aplikace podzemních stěn pro hloubené tunely. Dosažené vynikající výsledky inženýrského stavitelství byly ale nakonec zastíněny některými doprovodnými problémy. Nestabilita výkopů v mořských jílech na stanici MLT Jak se ukázalo teprve v průběhu prací, byly parametry těchto zemin chybně interpretovány a došlo k varovným deformacím základové stavebnictví 03/11 25

26 Obr. 17. Big Dig, tunel I-90, havárie stropních podhledů po částečném provozu tunelu. Je patrný defekt kotev při selhání epoxidové pryskyřice (zdroj: internet). Obr. 13. Schéma zacyklení problémů na megaprojektu Centrální tepna v Bostonu, USA [1] Obr. 14. Situace stavby (napojení I-90 vpravo) a typický úsek hloubeného tunelu na části I-90, Station MLT, s kotvením podzemní stěny ze soil-mixingu [1] jámy v průběhu jejího hloubení na třetí úroveň kotvení. Instrumentace a monitoring se ukázaly nedostatečné, archivace dat a interpretace chaotická. Práce musely být přerušeny, byl proveden doplňkový průzkum a zkoušky, které vedly k rozsáhlým nápravným pracím (obr. 15). Defekty podzemních stěn a průsaky v hloubených tunelech I-93 Na tunelech délky 2,4 km bylo nutno opravit přes tisíc průsaků, většinou na styku stropu a stěny. Mediálně byl případ zproblematizován, když po zahájení částečného provozu v roce 2004 došlo k velkému výronu vody poruchou podzemní stěny a odhaleno několik větších a desítky menších průsaků. Hlavní příčinou byla nedostatečná zkušenost dodavatelů s touto technologií, a tedy tzv. nedostatečná firemní kultura, která umožnila nedodržování technologických předpisů. Celkový objem cca m 2 stěn byl totiž rozdělen na 13 kontraktů pro místní subdodavatele. Selhání kotev prefabrikovaných podhledů na krátkém úseku tunelu I-90 V tomto případě se sice nejedná o geotechnikou poruchu, ale mediálně jsou všechny spojovány dohromady. Několikanásobné havárie těchto třítunových prefabrikátů vedly v roce 2006 až k úmrtí a zranění cestujících osob, což definitivní dokončení stavby znovu oddálilo. Příčinou bylo nevhodné použití epoxidové pryskyřice pro kotvy podhledů (viz obr. 17). Uvedené technické problémy způsobily zásadní poruchy v harmonogramu výstavby a dále se kombinovaly s ostatními organizačními problémy, jež vznikly z obecně častých a běžných příčin: změny návrhových řešení a dodatky projektu; nově uplatněné EIA v roce 1994; špatná, neoperativní struktura kontraktu. Byl nevhodně použit tzv. partnering, přičemž byl projekt rozdělen na 400 samostatných kontraktů a tím rozdrobena a znejasněna odpovědnost i komunikace. Důsledky kombinovaného selhání projektu odpovídaly jeho velikosti: obrovské překročení rozpočtu z původních 2,6 mld. USD na výsledných 14,8 mld. USD; prodloužení plánované doby výstavby ze 13 na 16 let. Obr. 15. Big Dig, I-90, MLT Station, hloubený tunel znázornění nestability výkopu v měkkých mořských jílech, s nadměrnými deformacemi. Nápravná opatření rozpěrným blokem ze soil-mixingu a tryskové injektáže ve dně výkopu [1]. Tyto neblahé výsledky byly navíc silně zpolitizovány, což vedlo k dalším komplikacím vztahů mezi partnery v následném urovnávání zejména finančních záležitostí. Nepřehledné spory se tak táhnou dodnes. Přesto je možno z tohoto případu získat poučení pro podobné superprojekty v budoucnu. Sice se dá stejně očekávat, že jejich náklady budou cca 2,5krát vyšší a doba jejich realizace o 2 až 4 roky delší, než je obvyklé, ale pro zábranění větším škodám je nutno zajistit zejména: nestrannou supervizi projektu v jeho nejvyšších úrovních musí být expertní, externí a nezávislá. (Z našeho pohledu zde jde o správné vyhodnocení geotechnické problematiky.); vertikálně integrovaný value engineering systémový proces projednávání všech částí stavby a jejich změn s partnery; globální pojištění zajištěné zadavatelem; aktivní programy pro interakci s místní komunitou vysvětlování výhod po dokončení stavby [1]. Dokončení v dalších číslech časopisu. Obr. 16. Big Dig, tunel I-93, hloubení v podzemních stěnách a pozdější výskyt velkého průvalu vody podzemní stěnou v tomto případě byl počáteční výtok vody cca 1200 l/min (zdroj: internet) Použitá literatura: [1] Conference Proceedings, Geotechnical Challenges in Urban 26 stavebnictví 03/11

27 Regeneration, London, May 2010 [2] Rozsypal, A.: Inženýrské stavby, Řízení rizik. JAGA, 2008, 174 str. [3] Tunelářské dopoledne 3/2010 Havárie podzemních staveb, ČTA- ITA-AITES, [4] Masopust, J. a kol.: Rizika prací speciálního zakládání staveb při pažení stavebních jam a jejich vliv na okolní zástavbu. ČKAIT, 2011, 123 str. [5] Masopust, J.: Vrtané piloty. Nakladatelství Čeněk a Ježek, 1994, 263 str. [6] Goldfingle, G.: Tests back cement theory in BP spill, European Foundations, No. 48, 2010 [7] Kašpar, M., Klimeš, M. : Mechanizmy spojování obkladových prvků a geosyntetik v opěrných konstrukcích z vyztužené zeminy a jejich spolehlivost, Sborník konference Zakládání staveb, Brno, 2010 [8] Verfel, J., Šimek, J.: Zvětšení únosnosti pilot injektováním, Inženýrské stavby, 9 10/1988 [9] Řičica, J.: Příklady technologických vlivů a chyb na pilotách, Pražské geotechnické dny, 2010 [10] Pochman, R.: Používání ochranných PE fólií a jejich vliv na únosnost velkoprůměrových pilot, Sborník K. Vary, 1980 [11] Šperger, J., Mazurová, M.: Snadnohutnitelné betony SHB do speciálních geotechnických konstrukcí podzemních stěn, Technologie betonu Pardubice, 2009 [12] Masopust, J., Řičica, J.:Revize evropských norem pro speciální zakládání staveb, Zakládání, 4/2010 [13] Brandl, H.: The collapse of a deep excavation pit in urban surroundings, Proceedings ECSMGE, Madrid, 2007 [14] Rozsypal, A.: Kontrolní sledování a rizika v geotechnice, JAGA, 2001 [15] Zambak, C.: Failure mechanism and kinematics of Ajka tailings pond incident, 2010, english synopsis Main Causes of Geotechnical Failures and Accidents of Constructions II The geotechnical professional public throughout the world was surprised at the occurrence of serious accidents and failures of constructions in the past years. The European Federation of Foundation Contractors (EFFC) decided to pay a special attention to this problem. In this country it is a hot issue, too. Geotechnic is very specific field compared to other branches of civil engineering because it works with ground a natural part that cannot be sufficiently exactly described, yet it acts in interaction with construction of very exact definition [1]. The second part of the article enlists further main causes of accidents we need to know to eliminate risks. klíčová slova: geotechnika, interakce se stavbami, základová zemina, metody speciálního zakládání, Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání keywords: geotechnic, ground, interaction with constructions, methods of special foundations, European Federation of Foundation Contractors (EFFC) odborné posouzení článku: doc. Ing. Jan Masopust, CSc. Fakulta stavební, VUT Brno Ústav geotechniky inzerce Řízení stavebních zakázek součást erp systému InFOpower efektivní příprava zakázky, včetně nabídkového řízení Plánování zdrojů a kapacit Průběžné sledování plánovaných a skutečných nákladů vyhodnocení stavební zakázky Svět stavebnictví na dotek RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno , e: t: , f: stavebnictví /

28 životní cyklus staveb text: Jiří Vaverka, Petr Suchánek grafické podklady: autoři Zajištění komfortu bydlení z hlediska technických a právních předpisů Vstup do problematiky Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. Absolvoval Fakultu inženýrského stavitelství VUT v Brně, směr konstruktivně dopravní, v roce Zabývá se navrhováním a posuzováním pozemních staveb z hlediska stavební fyziky. Působil v mnoha projektových ústavech i výrobních organizacích v ČR. Od roku 1991 je pedagogem na Fakultě architektury v Brně, ústav Stavitelství. Je autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby, energetickým auditorem a soudním znalcem oboru stavební fyzika. Spoluautor: Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Terminus technicus komfort bydlení z pohledu uživatelského lze definovat jako zabezpečení optimálního interiérového prostředí ve vztahu ke všem vnitřním i vnějším faktorům, které nabourávají u uživatelů pocit pohody. Příspěvek se bude ve třech dílech zabývat segmentem těchto atributů tedy tepelně-technickými, akustickými a světelnými požadavky na stavbu obecněji formulovanými jako stavební fyzika. Je prokázáno, že překročení limitů u těchto disciplín ovlivňuje energetickou náročnost budovy a zejména vyvolává celou řadu zdravotních problémů u lidí pobývajících v těchto prostorách. Z pohledu vzájemné souvislosti mezi jednotlivými výše uvedenými oblastmi stavební fyziky jsou na první pohled zřejmé jejich vzájemné vazby. V současné době technického boomu jak u konstrukčních řešení prvků staveb, tak i nových materiálů a dalších novodobých poznatků (počítačové simulace), lze negativní vzájemné vlivy téměř vyloučit. V době minulé zejména disciplíny osvětlení a akustika ve vztahu k tepelným ztrátám prostupem a infiltrací byly poměrně závažným problémem. Pro lepší přehlednost jsou v příspěvku jednotlivé disciplíny a tím i hygienické limity, resp. technické požadavky, děleny do tří základních skupin: tepelně-technické a energetické požadavky; akustické (urbanistická, stavební a prostorová akustika); denní osvětlení a insolace. U všech výše uvedených skupin budou definovány a následně posuzovány limity mající vztah k vlastnímu komfortu bydlení, případná upozornění na možnosti negativních faktorů z ostatních skupin a jejich vzájemné překrývání u vybraných kritérií. V současné době, kdy dochází k razantnímu zpřísňování tepelnětechnických požadavků stavebních konstrukcí za účelem energetické minimalizace provozních nákladů, lze v kategorii A konstatovat výjimečnost situace. V následujícím textu budou posuzovány jednotlivé kategorie ve vztahu k atributům ovlivňujícím komfortní bydlení. Je třeba upozornit, že v mnoha situacích jsou významné i vnější vstupní okrajové podmínky, a to zejména u kategorií B a C, i když u kategorie A jsou v tomto hodnocení váhou pouze sekundární. Tepelně-technické a energetické požadavky Základním podkladem pro hodnocení interiérového tepelného komfortu jsou následující kriteriální požadavky ČSN /2007 Tepelná ochrana budov Požadavky [3]: - povrchová teplota na vnitřním líci konstrukce; - pokles dotykové teploty podlahové konstrukce; - celoroční bilance zkondenzovaných a odpařených vodních par; - tepelná stabilita v zimním období; - tepelná stabilita v letním období. Pro hodnocení energetické náročnosti stavby a primární vstupní okrajovou podmínkou pro výše uvedené posouzení interiérového komfortu je: Výpočet součinitele prostupu tepla konstrukcí Lze konstatovat, že špatně navržená konstrukce, zejména v proporcích tloušťky tepelného izolantu a tím i nesplnění požadavku součinitele prostupu tepla U, resp. nevhodné posloupnosti skladby vrstev, už předem tuto konstrukci degraduje ve vztahu k zabezpečení interiérového komfortu. Povrchová teplota na vnitřním líci konstrukce Defektní stav na vnitřním líci konstrukce, tedy nesplnění požadované povrchové hodnoty teploty θ si θ cr, (normou definovaný jako faktor vnitřního povrchu f Rsi f Rsi,N ), je zásadním atributem vzniku zavlhlého mapování na stěně, případně povrchové kondenzace a zaplísnění. Důvodem této závady může být nedostatečná tloušťka tepelné izolace, případně její špatná skladba a tím i možnost vzniku nadměrné kondenzace v konstrukci (nesplnění dalšího z výše uvedených požadavků). Obr. 1a. Tepelný most v místě meziokenního sloupku. Obr. 1b. Termovizní snímek. 28 stavebnictví 03/11

29 Obr. 2a. Tepelný most v místě koutu místnosti a ostění. Obr. 2b. Termovizní snímek. Z výše uvedeného vyplývá vzájemná vazba jednotlivých požadavků v jejich komplexnosti, zejména v prvopočátku správného návrhu skladeb konstrukčních prvků. Pokles dotykové teploty podlahové konstrukce Dalším kritériem patřícím do skupiny interiérového komfortu je pokles dotykové teploty konstrukce Dθ 10,N, který lze hodnotit jako množství odnímaného tepla při dotyku mírně chráněného lidského těla s chladnějším povrchem stavební konstrukce obvykle podlahy. Postup lze využít i pro hodnocení jiných konstrukcí, u kterých se předpokládá přímý kontakt s tělem, např. venkovní stěny, ke které přiléhá lůžko. Kategorizace tohoto požadavku ve vztahu ke způsobu užívání posuzovaného prostoru dává možnost variantního použití zejména nášlapných vrstev v jednotlivých místnostech. Celoroční bilance zkondenzovaných a odpařených vodních par Velice významným aspektem při posuzování obalových konstrukcí je zejména možnost výskytu vnitřní kondenzace a poměr jejího množství k množství vypařitelnému. Tzv. celoroční bilanci zkondenzované a vypařitelné vodní páry v konstrukci sledujeme především u konstrukcí, kde v rámci jejich skladeb dochází k výrazným rozdílům v difúzních vlastnostech jednotlivých vrstev materiálů. Kritickou konstrukcí zpravidla bývá jednoplášťová plochá střecha s klasickým pořadím vrstev, kde vnější vrstva (hydroizolační) má vysoký difúzní odpor a tím je ve zvýšené míře způsobeno hromadění kondenzátu zpravidla v tepelně izolační vrstvě. Tento jev může být ilustrován prostřednictvím tzv. kondenzační zóny, která je dána průběhem parciálních tlaků vodní páry v konstrukci (obr. 3) popisující možnosti rozložení parciálních tlaků v konstrukci. Tepelná stabilita místnosti v zimním a letním období Jedná se o kritéria, která zřejmě nejvíce vystihují kvalitu a míru tepelného komfortu v místnosti ve vztahu ke konkrétním okrajovým podmínkám. V letním období dochází vlivem vnějších okrajových podmínek ke zvyšování teploty vnitřního vzduchu místnosti, což je dáno zejména velikostí a kvalitou transparentních prvků, ale záleží i na izolačních a akumulačních schopnostech netransparentních Obr. 3. Průběh parciálních tlaků vodní páry v konstrukci a určení kondenzační zóny a) konstrukce s výraznou kondenzační oblastí, b) kondenzace s kondenzační rovinou, c) konstrukce bez kondenzační zóny konstrukcí, které prostor vytvářejí. Do procesu utváření tepelné pohody v místnosti vstupuje kromě vnitřních zdrojů tepla (svítidla, elektrické spotřebiče, atd.) i významnou měrou člověk, který je neméně významným zdrojem tepla v závislosti na typu vykonávané inzerce stavebnictví 03/11 29

30 Obr. 4. Alternativní způsoby zaclonění oken proti účinkům slunečního záření A žaluzie uvnitř záření prochází sklem nepříznivá úprava B venkovní žaluzie vhodný způsob C venkovní roleta vhodný způsob D markýza potlačuje účinek slunečního záření E markýzoroleta kombinace svislého a šikmého zastínění F zastínění okna balkonem G clona ze dřeva nebo z hliníkového plechu H dvoustupňová clona I nastavení žaluzií způsobuje v interiéru rozptýlení světla zajištění potřebných vnitřních podmínek prostřednictvím technických zařízení budov instalovaní chladicího zařízení, které zpravidla výrazně zvyšuje energetickou náročnost provozu. Příklady doplňujících stínících prvků jsou znázorněny na obr. 4. V zimním období se jedná o pokles teploty v místnosti při otopné přestávce, která může být vyvolána např. záměrným přímým zásahem člověka do otopného systému, nebo případnou poruchou tohoto systému. Vzhledem k výraznému zpřísnění požadavků na tepelnětechnické vlastnosti konstrukcí a budov a rozvoji tepelně izolačních technologií však toto kritérium v současnosti ustupuje částečně do pozadí a výraznějším problémem se stává spíše tepelná stabilita v období letním, a to i díky určitým změnám klimatu. [1] Obr. 5. Schéma okna s vnější clonou pro snížení tepelných ztrát a zlepšení tepelné stability v zimním období aktivity. Pro dodržení optimálních tepelných vlastností vnitřního prostoru je primárním předpokladem správný stavebně-technický návrh, tj. vhodně zvolené skladby konstrukcí, příp. technologie těžká, středně těžká, lehká vhodný poměr plochy transparentních konstrukcí vůči danému prostoru, jejich energetické parametry a možnost jejich stínění. Sekundárním aspektem je potom způsob kde U ok [W.m -2.K -1 ] součinitel prostupu tepla oknem, R i [m 2.K.W -1 ] tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce, R ok [m 2.K.W -1 ] tepelný odpor okna bez přídavné tepelné izolace, DR [m 2.K.W -1 ] přídavný tepelný odpor zahrnuje tepelný odpor přídavné tepelné izolace R s a tepelný odpor vzduchové vrstvy R w mezi okenní konstrukcí a přídavnou tepelnou izolací např. z tab. 1, R e [m 2.K.W -1 ] tepelný odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce. Typ přídavné tepelné izolace 30 stavebnictví 03/11 R s [m 2.K.W -1 ] DR [m 2.K.W -1 ] méně těsné těsné Svinovací hliníkové rolety 0,01 0,09 0,12 Svinovací plastové (dřevěné) žaluzie 0,10 0,12 0,16 Plastové žaluzie vyplněné PU pěnou 0,15 0,13 0,19 Dřevěné okenice tloušťky 25 až 30 mm 0,20 0,14 0,22 Tab. 1. Vliv přídavných prvků na zvýšení tepelného odporu transparentních prvků

31 Při posuzování tepelné stability (letní i zimní období) jsou vždy hlavním činitelem transparentní konstrukce, které ve srovnání s ostatními (netransparentními) konstrukcemi disponují nejhoršími tepelně-technickými vlastnostmi, ale na druhé straně jsou výrazným zdrojem tepelných zisků. Tyto konstrukce také zajišťují přirozené osvětlení vnitřního prostoru. Při jejich návrhu tedy musí docházet k určitému kompromisu mezi tepelnými a světelnými parametry. inzerce Závěr V prvním díle příspěvku jsou definovány atributy a případné defekty, které se výrazně spolupodílí na interiérovém komfortu z pohledu tepelné techniky. Je namístě si uvědomit, že tento segment stavební fyziky, ač v současné době významně preferován v souvislosti s minimalizací energetické náročnosti objektů, je jen součástí komplexu faktorů, které významně ovlivňují interiérovou pohodu uživatelů. V dalších dílech budou uvedeny vazby a zejména společné atributy jednotlivých disciplín stavební fyziky, které se spolupodílejí na komplexu interiérového komfortu v obytných prostorách. Použitá literatura: [1] Nařízení vlády č. 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [2] ČSN Akustika Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků Požadavky [3] ČSN /2 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky [4] ČSN Denní osvětlení budov Část 1: Základní požadavky [5] ČSN Obytné budovy [6] Vaverka, J., Havířová, Z., Jindrák, M. a kol.: Dřevostavby pro bydlení, nakladatelství Grada 2008, ISBN [7] Vaverka, J., Kozel, V., Ládyš, L., Liberko, M., Chybík, J.: Stavební akustika 1 urbanistická, stavební a prostorová akustika, Nakladatelství VUTIUM 1998, ISBN Podlahové systémy Cemix Anhydritové potěry a samonivelační stěrky Výrazná finanční a časová úspora Rychlá pochůznost Jednoduchá a přesná realizace Bezplatná konzultace na stavbě english synopsis Principles of Comfortable Living in Terms of Technical and Legal Regulations The technical term of living comfort can be defined from the user s point of view as provision of optimum interior environment in relation to all outer and inner factors that impair the user s feeling of comfort. The article will be divided into three parts and deal with a segment of these attributes, namely with heat engineering, acoustic and illumination requirements in more general terms constituting physics relating to construction. It has been proved that surpassing the limits thereof affects the energy performance of the building and above all, produces a whole number of health problems to people dwelling in the building. klíčová slova: optimální interiérové prostředí, vnitřní klima, tepelně-technické požadavky, energetická náročnost stavby keywords: optimum interior environment, interior climate, heat engineering requirements, energy demand of the building LB Cemix, s.r.o. Tel.: Fax: stavebnictví 03/11 31

32 životní cyklus staveb text: Jiří Vaníček foto: Ester Havlová, archiv autora Obr. 1. Fasáda budovy z perforovaného nerezového plechu umožňuje optické spojení interiéru s obrazem exteriéru (v noci naopak), foto: Ester Havlová Obnova chmelařských staveb v Žatci Ing. arch. Jiří Vaníček Narodil se v Žatci, kde maturoval v roce 1979 na zdejším gymnáziu. Fakultu architektury ČVUT v Praze dokončil v roce 1984 v ateliéru prof. ing. arch. Věkoslava Pardyla, CSc. Působí v architektonickém a projektovém atelieru Huml & Vaníček. Spoluautoři projektu: Ing. Pavel Huml, Petr Bažant, Blanka Zernerová, Eva Zelenková, Karel Hrách a Tomáš Sychra. Na začátku byla recese. Málokdo tušil, že z nápadu skupiny mladíků, kteří převlečeni za archeology vykopali na žateckém náměstí kostru člověka, vedle níž ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy (pivní účet starý 4000 let), a rozbitá hliněná nádoba o objemu 0,499 litru, vznikne unikátní projekt konverze stávajících chmelařských objektů. Nadsázku všichni pochopili. Kde jinde by se takový objev mohl uskutečnit, než v Žatci, ve kterém jsou chmel a pivo doslova doma. Tak se představila teorie o bájném území, zhruba kopírujícím dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka, na němž žilo několik tisíc prapěstitelů chmele (Homo Lupulus člověk chmelový). Dnes mají v Žatci opravdové muzeum Homolupulů, protože občanské sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec společně s Městem Žatec iniciovalo projekt konverze části komplexu chmelařských staveb, který měl podpořit rozvoj turizmu na Žatecku i ve městě samotném. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořily projekt konverze téměř čtvrtmiliardovou částkou v korunách českých. V téže době MK ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO Obr. 2. Sklad chmele před konverzí. Namísto plechového skladu je dnes postaven Chmelový maják. 32 stavebnictví 03/11

33 Obr. 3. Návštěvníci si mohou na vyhlídkové plošině věže prohlédnout zajímavé detaily na budovách v Žatci, foto: Ester Havlová Obr. 4. Chmelový Maják v Žatci. Z každého stanoviště se jeví fasáda z různě natočených proroštů jinak večer i ve dne. Foto: Ester Havlová. Obr. 5. Symbolická chmelnice na střeše věže. Pozinkované trubky mají průměr téměř 400 mm a délku 7 m. Foto: Ester Havlová. O stavebnictví 03/11 33

34 Obr. 6. Chmelový maják navádí obyvatele chmelařského regionu do Žatce. Světla viditelná do vzdálenosti 45 km se spouští jen na několik hodin v předvečer významných kulturních akcí ve městě. Foto: Ester Havlová. s vědomím, že tyto původní chmelařské sklady, sušárny a balírny z přelomu 19. a 20. století jsou i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě. Na pražském předměstí v Žatci byly vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, ve kterých měly po jejich obnově vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představily možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Do projektu byla zařazena obnova stavby původní renesanční sladovny chmele, výstavba minipivovaru s restaurací, informační centrum, obnova zahrady kapucínského kláštera, dětské hřiště a herny na motivy chmelnice, dostavba vstupu Chmelařského muzea a vyhlídková věž s výtahem. Řešení posledních dvou zmiňovaných staveb je v článku představeno podrobněji. Věž Chmelový maják Původní myšlenka vnějšího schodiště postupně přerostla v řešení vstupní stavby ve formě věže rozhledny, z níž je možné přehlédnout celé předměstí, které je dnes tvořeno několika desítkami chmelařských staveb vkomponovaných postupným vývojem do původní středověké urbanistické struktury města Žatce. Atypický výtah pro 12 osob odveze skupinu návštěvníků na úroveň nejvyššího podlaží chmelařského skladu, kde začíná prohlídka areálu. Výtah je vybaven horní 2D a dolní 3D projekcí přes skleněnou podlahu, a tak divák může během jízdy prožít simulovaný 3D let balónem nad Žatcem a okolními chmelnicemi. K prostorovému zážitku přispívají i pohybové efekty výtahu, jako je zrychlování, klesání a vibrace v závislosti na ději filmu, dokonalé vertikální stereo ozvučení, světelné efekty, proudění vzduchu. Návštěvníci se následně mohou na vyhlídkové plošině přesvědčit, že objek- ty, které pozorovali při cestě výtahem, jsou skutečné. Prohlídka areálu pokračuje přes spojovací most do historického skladu chmele, kde návštěvníky čeká úkol projít labyrintem z chmelových žoků, na jehož konci objeví model skleněné chmelové šišky, jako symbolu prosperity, tradic, oslav, hrdosti, ale i odříkání a dřiny ve chmelnicích Žatecka. Věž Chmelový maják je umístěna v ochranném pásmu MPR Žatec a v zóně technických památek chmelařství. Od začátku byl přístup památkové péče kladný a byl pochopen původní záměr vnést do současné zástavby kontrast dnešní doby. Důsledně však byl opakován požadavek, aby věž svou výškou a hmotou nerušila současné panorama města a pražského předměstí. Bylo nutno nalézt odpovídající proporci věže a vyzkoušet různá materiálová řešení. Hledali jsme takovou konstrukci pláště, která by byla z dálkových pohledů spíše průhledná, ale z přilehlého náměstíčka, aby stavba věže působila naopak hmotně. Dřevěné lamely byly zamítnuty investorem z důvodů složité údržby. Nakonec jsme se přikolnili k obvodovému plášti z pozinkovaných pororoštů, jež splňovaly předem dané požadavky. Na prostorovém modelu se navíc ukázalo, že různě orientované pororošty umožní vytvořit mozaikový efekt fasády. Ten se nejvíce uplatňuje při slunečním svitu a při umělém osvětlení. Průhlednost a struktura pláště se mění s časem a prostorem v závislosti na momentálním osvětlení a místě pozorovatele. V obvodovém plášti z pozinkovaných zavěšených pororoštových panelů je místy vytvořen průzor, v němž je nainstalován dalekohled zaměřený na významné architektonické detaily v okolí. Výsledný poměr navržené výšky a šířky věže je 7:1. Na střeše Chmelového majáku je umístěno sedm silných ocelových pozinkovaných tyčí, které symbolizují vertikály zdejších chmelnic. Mezi těmito tyčemi je na střeše věže kryto sedm silných světlometů, jež svými sedmi paprsky prodlužují v noci ocelové tyče do výšky. Viditelnost efektu je okolo 45 km. Takto silné osvětlení bude spouštěno jen výjimeč- 34 stavebnictví 03/11

35 Obr. 7. Noční pohled na budovu Chmelařského muzea. Sloupy symbolizují žatecké chmelařské komíny, perforovaná fasáda působí zvenku ve dne hmotně a neprůhledně (v noci a zevnitř je tomu naopak). Foto: Ester Havlová. inzerce Napřed oprav stěny Se sádrovými omítkami Rimano rychle, hladce a bez broušení Rigips, s. r. o. Počernická 272/ Praha 10-Malešice Centrum technické podpory Rigips tel.: ; mob.: stavebnictví 03/11 35

36 ně. Jako správný maják bude i Chmelový maják navádět obyvatele chmelařského regionu v době svátků a před významnými kulturními událostmi města do jejich přístavu města Žatce. Založení věže nebylo jednoduché. Geologický průzkum ukázal velmi hluboké jílovité podloží. Statici z katedry ocelových konstrukcí stavební fakulty ČVUT navrhli založení věže na čtyřech plovoucích velkoprůměrových pilotách délky 15 m. Ocelová pozinkovaná konstrukce věže je tvořena vnitřním nosným tubusem (výtahová šachta), ke kterému je přidružen druhý, obvodový tubus, nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv (výtah). Přesto věž vykazuje jistý pohyb, který musel být v místě styku věže (spojovací most) s původním chmelovým sladem řešen kluznou teflonovou dilatací. Nová věž v Žatci se bude podílet na podávání informací obyvatelům města stejně, jako tuto funkci plnily historické věže jen ručičkový ciferník a hlásného nahradí LED displeje. V rámci požární bezpečnosti stavby byla vypracována odborná expertiza, která stanovila kritéria hořlavosti použitých materiálů a kabelů. Technologické systémy jsou vesměs zálohovány náhradními zdroji energie. Schodišťové prostory i výtah jsou vybaveny kamerami a nouzovými tlačítky s přenosem signálu k centrálnímu pultu v informačním centru. Dešťové vody a tající námraza jsou svedeny po plášti do sníženého suterénu věže, odkud jsou napojeny na veřejnou kanalizaci samospádem zdvojenými odtoky s automatickým vyhříváním. Pro případ selhání je navržen ještě jisticí přečerpávací agregát. Dostavba Chmelařského muzea V rámci získané dotace bylo možné přistoupit také k realizaci plánované vstupní stavby do Chmelařského muzea, tvořící jakousi velkou vstupní markýzu skrývající exponát česacího stroje Bruff jednoho z prvních tohoto druhu který byl v Čechách postaven. Našim záměrem bylo navrhnout jednoduchý vnitřní industriální prostor, který by sice působil navenek hmotně, ale zároveň by byl opticky propojen s venkovním prostředím, a naopak ze strany exteriéru dokázal zapojit do scény atmosféru náměstí Prokopa Velikého obklopeného chmelařskými stavbami. Vnitřní prostor musel umožňovat provozní propojení dvou budov Chmelařského muzea (zvolili jsme vnitřní zavěšenou lávku a pochozí střešní konstrukci). I zde bylo nutno spolupracovat s památkáři, kteří se i v tomto případě názorově shodovali se záměrem řešení novostavby, jejím současným výrazem a materiálovým pojetím. Navržená dřevěná nosná konstrukce stavby navazuje na původní zděné objekty skladů chmele s dřevěnými skelety. Opláštění stavby jsme nejdříve modelovali z menších vzorků skel a perforovaných plechů. Zjišťovali jsme jejich oboustrannou průhlednost při denním i nočním osvětlení a možnost průletu ptactva. Skleněná fasáda svojí vznešeností a výstředností nakonec nesplňovala představy o vytvoření objektu s industriálním výrazem. Matný plech působil skromněji a přirozeněji. Zvolený rastr perforování je výslednicí několika pokusů na modelech. Při denním osvětlením se nový objekt vstupu jeví jako hmotný. Neutrální plocha bez výraznějšího členění je přerušována jen nevýraznými spárami mezi jednotlivými plechy. V podstatě splývá s okolím a pouze náznakově odráží deformovaný obraz okolní zástavby. Tím se novostavba iluzivně zapojuje do atmosféry okolní zástavby. V noci se obvodový plášť chová jako průhledná plocha. Vnitřní prostor se stává součástí systému osvětlení náměstí, které oživuje a jako velká projekční plocha ukazuje svůj interiér a vystavený exponát česací stroj. Nejvýraznějším prvkem stavby jsou velká barevná otočná vrata jejichž samosvorná ukrytá uvnitř vrat umožňuje snadné a bezpečné ovládání klikou i za větrného počasí. Před budovou je dlážděná plocha (původní dlažba z náměstí), z které se tyčí sedm betonových sloupů, chápaných jako symboly žateckých chmelárenských komínů. Mezi sloupy z dlažby tryská sedm fontán, jež jsou zeleně podsvícené a návštěvníkům opět symbolizují chmelové štoky. Základní údaje o stavbě Stavba: Chrám chmele a piva v Žatci Investor a provozovatel: Město Žatec Financování: 92,5 % ROP 7,5 % Město Žatec + neuznatelné náklady 12 mil. Kč Ideový námět: Občanské sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec a Chmelobrana Žatec (2000) Studie: Huml & Vaníček, architekti Žatec (2003) Projekt: Huml & Vaníček, architekti Žatec (2003) Zhotovitel stavby: Metall Quatro, s.r.o. Most Atypický výtah: Výtahy Velké Meziříčí, a.s. Audio&video, 3D - AV Media Praha, a.s. Ocelová konstrukce: Valdhans Česká Lípa (montáž Skanska Praha, a.s.) Statika ocelové konstrukce: doc. Ing. Tomáš Vraný, CSc a doc. Dr. Ing. Luboš Podolka katedra ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT Praha Ing. František Zlatohlávek, Ing. Dluhoš Doba výstavby: Dotace: ROP Region soudržnosti Severozápad přidělena v roce 2009 Náklady stavby: 210 mil. Kč Počet stavebních objektů: 10 english synopsis Renovation of Historical Hop Processing Facilities in Žatec The region of Žatec is a significant historical region the prosperity of which is closely connected with the thousand year tradition of aromatic hop growing appraised by the present leading world breweries. A citizens association along with the municipality of Žatec initiated a project in support of the development of tourism in the region and the town of Žatec. The project includes renovation of the original renaissance malt house, construction of a mini brewery and restaurant, information centre, renovation of the garden of the Capuchin Monastery, children s playground and playroom inspired by hop fields, completion of the entrance into the Hop Museum, and a look-out tower with elevator. The solution of the last two projects is presented in detail in the article. klíčová slova: Město Žatec, obnova stavby, Chrám chmele a piva v Žatci, sladovna chmele, Chmelařské muzeum, vyhlídková věž keywords: town of Žatec, Hop and Beer House in Žatec, malt house, Hop Museum, look-out tower 36 stavebnictví 03/11

37 2011 Příloha časopisu Stavebnictví 03/11 stavebnictví časopis speciál Zelená úsporám a projektanti XVII stavebnictví 03/11 37

38 Zelená úsporám a projektanti XVII text a grafické podklady: Ing. Roman Šubrt Porovnávání potřeby energie na provoz budovy v závislosti na použití různých výpočtových programů V článku se autor zabývá hodnocením několika typů budov s různými parametry a závislostí tohoto hodnocení na základě použitého výpočetního postupu. Článek vychází ze studie zpracovávané pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT. Autor je znalcem v oboru energetika a stavebnictví, se zaměřením na hodnocení úspor energie. K porovnání potřeb energie budovy v závislosti na použitém výpočtovém programu nás vedlo několik podnětů. Jedním z nich byla skutečnost, že jsme od různých zpracovatelů dostávali různé údaje o potřebě energie na vytápění naprosto identických domů; dalším důvodem pak bylo, že jsme považovali za důležité ověřit stabilitu vyhlášky 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, z hlediska využití různých výpočtových nástrojů. Výpočet potřeby energie na vytápění a přípravu teplé vody byl v poslední době od mnoha majitelů obytných domů vyžadován v souvislosti s programem Zelená úsporám. Lze očekávat, že se do budoucna stanou tyto výpočty žádanými i v rámci prodeje, pronájmu či nákupu nemovitostí tak, jako je tomu nejen v západní části Evropy, ale třeba i na Slovensku. Ve všech případech je třeba se výpočtovou simulací co nejvíce přiblížit realitě. Vstupní hodnoty První úskalí je již v zadávání vstupních hodnot. Zde, na základě projektových podkladů, průzkumu budovy (často pouze vizuálním) a zkušenosti zpracovatele, dochází k zadávání různých tepelně technických vlastností konstrukce. Je pak diskutabilní, zda v sendvičové konstrukci uvažovat vloženou tepelnou izolaci jako plnohodnotnou, či nějakým způsobem její tepelně izolační vlastnosti zhoršit. To lze dokumentovat na obr. 1a, 1b, na nichž je obvodová konstrukce panelového domu. Z termogramu je patrné, že tepelná izolace umístěná uvnitř panelu není plnoplošná (šipka 1) a není celistvá ani v místě napojení jednotlivých panelů (šipka 2). Druhé úskalí je více dáno zpracovatelem. Podle technických norem se pro výpočet potřeby tepla uvažují vnější rozměry obálky budovy, při zateplování lze dodatečné zvětšení ochlazované plochy (rozměrů) obálky budovy o tloušťku zateplovacího systému zanedbat. Při porovnání tepelně technických výpočtů některých zpracovatelů jsme však zjistili výrazně odlišné rozměry proti skutečnosti. Setkali jsme se například s tím, že zpracovatel výpočtu vycházel z vnitřních rozměrů vytápěné zóny. To bylo pravděpodobně způsobeno tím, že dříve pracoval jako topenář, a tudíž se řídil svými zvyklostmi. Rozdíl ve výpočtu však byl poměrně zásadní znamenal totiž rozdíl mezi vyšší dotací z programu ZÚ a nižší dotací, rozdílné hodnoty byly konkrétně cca 28 kwh/m 2 a 31 kwh/m 2. U jiného případu jsme se dokonce setkali s tím, že zpracovatel neuvažoval ve výpočtu cca 60 oken, která již byla vyměněna. Pravděpodobně se jednalo o omyl, ovšem výsledek byl opět zásadně ovlivněn. Podobných úskalí existuje velké množství. Jde například o započtení vlivu tepelných mostů, tepelných vazeb, o uvažování správného součinitele tepelné vodivosti (výpočtový, nikoliv deklarovaný), o uvažování správné tloušťky tepelné izolace apod. Všemi těmito vlivy jsme se však nezabývali, pouze jsme testovali výpočtový program. Za základ nám sloužilo několik typických reálných domů, u kterých jsme provedli výpočet při zadání stejných hodnot třemi různými způsoby. U těchto domů jsme pak simulovali odlišné vlastnosti obálky budovy či potřeby tepla na přípravu teplé vody a opět jsme při těchto změnách provedli výpočet třemi způsoby. Použité výpočtové programy Výpočty byly prováděny třemi výpočtovými programy: Energie; Protech; Národní kalkulační nástroj (NKN). Výpočtový program Energie Program Energie byl vyvinut doc. Zbyňkem Svobodou, který je pracovníkem Stavební fakulty ČVUT a na katedře pozemních staveb se zabývá stavební fyzikou. Program umožňuje uživatelům zadávat libovolná data tak, jak je obvyklé ve stavebně fyzikálních výpočtech. Nemá Obr. 1a. Obvodová konstrukce panelového domu. Obr. 1b. Termogram. Z termogramu je patrné, že tepelná izolace umístěná uvnitř panelu není plnoplošná (šipka 1) a není celistvá ani v místě napojení jednotlivých panelů (šipka 2). 38 stavebnictví 03/11

39 přednastavené jednotlivé profily užívání a lze libovolně měnit klimatická data (pro výpočet lze použít i klimatická data podle TNI (30)). Klimatická data jsou na rozdíl od konkurenčních programů zpracována po měsících a liší se podle nadmořské výšky každého města. Tento program pracuje v souladu s EN 13790; tedy používá měsíční krok výpočtu s použitím průměrných měsíčních okrajových podmínek. Ostatní použité výpočtové programy používají klimatická data po hodinách na základě průměrného dne v měsíci a pro klimatické oblasti podle normy. Program umožňuje zadávat podrobně i doplňkové konstrukce, jako například větrané stěny, průsvitné izolace, podlahové vytápění. Vzhledem k tomu, že program byl primárně určen pouze pro tepelně technické výpočty, není uživatelsky přívětivý při vytváření protokolu a průkazu energetické náročnosti budov. Ten se vytváří vygenerováním do šablony programu Microsoft Word. Ručně je pak nutné dopočítávat a dopisovat údaje o budově a jednotlivé energonositele. V případě změny ve výpočtu je nutno celý protokol i průkaz generovat znovu. Pro výpočet jednotlivých součinitelů prostupu tepla je nutno použít jiný program, ze kterého jde doložit skladbu jednotlivých konstrukcí. V samotné Energii lze součinitel prostupu tepla také vypočítat, ale pouze jako pomocný podvýpočet, který se nikde neregistruje, a v případě změny konstrukce (byť třeba jen tloušťky zateplovacího systému) je nutno celou skladbu zadávat znovu. Tento podvýpočet není editovatelný. Program Energie má bezkonkurenčně nejpropracovanější nápovědu včetně možnosti různých vedlejších výpočtů. Umožňuje také podrobnější zadávání osvětlení včetně účinnosti zdroje. Výpočtový program Protech Výpočtový program Protech vznikl jako topenářský program pro dimenzování vytápění. Po zavedení vyhlášky 148/2007 Sb., byl programátory upraven na základě programu NKN (Národní kalkulační nástroj) ve spolupráci s tvůrci tohoto excelovského programu. Program má asi nejpřívětivější uživatelské rozhraní, umožňuje v dialogových panelech vyplnit všechna potřebná data pro průkaz energetické náročnosti včetně protokolu, ten pak velice rychle tisknout a provádět jakékoliv změny. Z modulu ENB lze při zadávání konstrukcí spustit program TOB pro výpočet součinitelů prostupu tepla, nebo zadat už vypočtené hodnoty v jiném externím programu. V případě instalace solárních kolektorů je oproti programu Energie možno zadat jen málo parametrů, podobně jako v NKN. Problém je v případě nuceného větrání budovy. Tam nelze prakticky zadat parametry tak, aby byl výpočet porovnatelný s programem Energie. Nucené větrání lze nastavit jen v nastavení zóny a poté pouze zadat ventilátor na kartě Čerpadla a ventilátory VZT. Modul VZT je v programu zatím nefunkční, pouze zahlásí, že je výpočet nedostupný. Ten je do budoucna určen k výpočtu energie na zvlhčování a odvlhčování vzduchu. Zadávání osvětlení v programu Protech je možné pouze volbou v příslušném profilu. Zde je také možné v případě potřeby změnit nebo doplnit profil budovy podle konkrétní potřeby. Výpočtový program Národní kalkulační nástroj (NKN) Tato výpočtová pomůcka byla připravena na Stavební fakultě ČVUT kolektivem, který vedl profesor Karel Kabele. Program je jedinou volně šiřitelnou pomůckou určenou primárně pro odborníky s cílem otestovat funkčnost algoritmů pro výpočet ENB podle platné vyhlášky. Proto při jeho programování nebylo využito maker a dalších možností, které přináší excel, jelikož by z programu udělaly černou skříňku s neznámými vztahy a souvislostmi. Tím je také pro odbornou veřejnost umožněno zkoumat vlivy různých hodnot jejich změnou. To má však dva důsledky. Prvním je, že po odemknutí si může buď věci neznalý uživatel či někdo, kdo má potřebu výsledky zmanipulovat, přenastavit výpočty či vzájemné souvislosti odlišně oproti nastavení programátora. Lze také zadávat více různých profilů apod. Program je však vlivem malého stupně programování velmi rozsáhlý, což jej zpomaluje a dělá uživatelsky málo přívětivým. Toto se projevuje při celé práci s programem, zejména pak při jeho ukládání, které je vlivem velikosti programu velmi pomalé. Za zásadní rozdíl proti ostatním programům lze označit skutečnost, že výpočtový nástroj NKN neumožňuje zadat paušálně přirážku na tepelné mosty. Ta by se pro relevantnost výpočtů měla vždy zohledňovat již v zadávání součinitelů prostupů tepla jednotlivými konstrukcemi. Není to však v praxi obvyklé, a tak toto nebylo použito takovým způsobem, aby výpočty odpovídaly obvyklé výpočetní praxi. Výpočtový program NKN také neumožňuje přímo v programu vypočítat součinitele prostupů tepla jednotlivých konstrukcí a činitele redukce b (například pro konstrukce ve styku se zeminou podle ČSN EN ISO 13370:2009 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, kdy používání b podle ČSN :2005 Tepelná ochrana budov Část 3: Návrhové hodnoty veličin je u konstrukcí s malým součinitelem prostupu tepla nevhodné). Většina parametrů potřebných pro výpočty je definována v přednastavených profilech užívání, podobně jako v programu Protech. Klimatická data se zadávají pouze podle oblastí I IV. Klima model v NKN bohužel neodpovídá normě ČSN EN ISO 13790:2009 Energetická náročnost budov - Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení. Při posuzování budovy, která je osazena solárními kolektory, není možno ovlivnit rozdělení vyrobené energie mezi ohřev TUV a přitápění. Zadávání osvětlení v programu NKN je omezené a lze volit mezi osvětlením žárovkovým nebo zářivkovým/úsporným. Další data jsou obsažena v příslušném profilu podle typu budovy. Zde je také možné v případě potřeby změnit nebo doplnit profil budovy podle konkrétní potřeby. inzerce stavebnictví 03/11 39

40 Porovnání celkové potřeby energie v závislosti na potřebě teplé vody Grafy č. 1 Porovnání celkové potřeby energie v závislosti na zadání klimatické oblasti Grafy č. 2 Porovnání celkové potřeby energie v závislosti vlivu tepelných vazeb Grafy č. 3 osa x: Spotřeba teplé vody [m 3 /osobu, rok] osa y: Měrná spotřeba energie budovy EP, A [kwh/m 2, rok] osa x: Klimatická oblast osa y: Měrná spotřeba energie budovy EP, A [kwh/m 2, rok] osa x: Teplé vazby [W/(m 2 k)] osa y: Měrná spotřeba energie budovy EP, A [kwh/m 2, rok] ENERGIE PROTECH NKN ENERGIE PROTECH NKN ENERGIE PROTECH NKN y y y a 100 2a 100 3a x 20 Praha Benešov České Budějovice Trutnov x 20 ( 13 C) ( 15 C) ( 17 C) ( 19 C) 0,1 0,05 0,02 0 y y y b 45 2b 45 3b x 15 x Praha Benešov České Budějovice Trutnov ( 13 C) ( 15 C) ( 17 C) ( 19 C) 0,1 0,05 0,02 0 x x y y y c 125 2c 125 3c x 55 x 55 0,1 0,05 0,02 0 Praha ( 13 C) Praha ( 13 C) Benešov ( 15 C) Benešov ( 15 C) České Budějovice ( 17 C) y y y d 120 2d 120 3d x 70 x ,1 0,05 0,02 0 České Budějovice ( 17 C) Trutnov ( 19 C) Trutnov ( 19 C) x x y y y y 205 1e 230 2e 3e x 180 x 175 0,1 0,05 0,02 0 Praha ( 13 C) Praha ( 13 C) Benešov ( 15 C) Benešov ( 15 C) České Budějovice ( 17 C) y y f 135 2f 135 3f x 65 x 65 0,1 0,05 0,02 0 České Budějovice ( 17 C) Trutnov ( 19 C) Trutnov ( 19 C) x x y y y 1g g g x 50 Praha Benešov České Budějovice Trutnov x 50 0,1 0,05 0,02 0 x ( 13 C) ( 15 C) ( 17 C) ( 19 C)

41 Porovnání celkové potřeby energie v závislosti vlivu součinitele prostupu tepla Grafy č. 4 osa x: Součinitel postupu tepla [W/(m 2 k)] osa y: Měrná spotřeba energie budovy EP, A [kwh/m 2, rok] Porovnání celkové potřeby energie v závislosti na vnitřní tepelné kapacitě Grafy č. 5 osa x: Vnitřní tepelná kapacita [KJ/vK.m 2 )] osa y: Měrná spotřeba energie budovy EP, A [kwh/m 2, rok] ENERGIE PROTECH NKN ENERGIE PROTECH NKN y y a 100 5a x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y b x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y c x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y y b c x x x Budovy podrobené výpočtům Výpočty jsou zpracovány pro různé stavby sloužící k bydlení (rodinné domy a bytové domy), postavené v různých letech a různou technologií. Bylo vybráno 9 typů budov, z nichž v článku uvádíme následující: a) novostavba pasivního rodinného domu; b) novostavba pasivního bytového domu; c) novostavba rodinného domu; d) novostavba bytového domu; e) stávající stavba bytového domu; f) stávající stavba rodinného domu; g) panelový dům o 9.NP. Pro každý dům byl proveden základní výpočtový model, který byl následně rozpracován v šesti variantách. V každé variantě byla měněna vždy pouze jedna proměnná hodnota ovlivňující konečný výpočet. Pro každou variantu bylo provedeno 3 5 podvariant každým výpočetním programem zvlášť. y d x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y 190 4e x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y f x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y g x vypočtené (Uv) normové (Un) doporučené (Ud) pasivní (2/3 Ud) y y y y d e f g x x x x Ve variantě I. byla proměnnou hodnotou roční potřeba teplé vody, kterou jsme simulovali v různých úrovních vycházejících z předpisů či zjištěných skutečností. Výsledky jsou uvedeny v grafech 1. Ve variantě II. byla proměnnou hodnotou klimatická oblast, kde jsme uvažovali Prahu, Benešov, České Budějovice a Trutnov. V tomto výpočtu nás zarazilo, že pro Prahu vychází pro některé typy budov větší potřeba energií než pro oblasti s nižší výpočtovou teplotou i s vyšší nadmořskou výškou. Výsledky jsou uvedeny v grafech 2. Ve variantě III. byl proměnnou hodnotou průměrný vliv tepelných vazeb. Zde nebylo možno uvažovat s výpočetním programem NKN, neboť ten nemá nastavenu funkci automatické přidání vlivu tepelných vazeb. Výsledky jsou uvedeny v grafech 3. Ve variantě IV. byly proměnnou hodnotou součinitelé prostupů tepla všech konstrukcí obálky budovy, přičemž první hodnota 41

TECHNICKÁ ZPRÁVA STUPEŇ DOKUMENTACE: DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ ČÁST DOKUMENTACE: D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REVIZE: R.

TECHNICKÁ ZPRÁVA STUPEŇ DOKUMENTACE: DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ ČÁST DOKUMENTACE: D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REVIZE: R. PROJEKTOVÁ ČINNOST V INVESTIČNÍ VÝSTAVBĚ ING. MARTIN OUTLÝ O-PRO SERVIS IČO 11 422 131 TECHNICKÁ ZPRÁVA STUPEŇ DOKUMENTACE: DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ ČÁST DOKUMENTACE: D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

PASPORTIZACE STATIKY

PASPORTIZACE STATIKY STATIKON Solutions sro Hostinského 1076/8 155 00 Praha 5 Stodůlky PASPORTIZACE STATIKY RODINNÝ DŮM Název referenční dokument Adresa ZKRÁCENÁ VERZE Počet stran: 35 x A4 Vypracovali: Ing, V Praze, červenec

Více

Průvodní a souhrnná technická zpráva

Průvodní a souhrnná technická zpráva Výstavba garáže Průvodní a souhrnná technická zpráva Stavebník : Pavel Krejčík A PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 Identifikační údaje 1.1 Účastníci výstavby Objednatel: Pavel Krejčík Jižní 207, Komárov Dodavatel: svépomocí

Více

Sanace historických fasád

Sanace historických fasád ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb Sanace historických fasád Měšťanský dům U kamenného ptáka v Praze Prezentace byla vytvořena za laskavé podpory grantu FRVŠ 2960/2011. Historie

Více

A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA ZUŠ KOLLÁROVA 17/551 K. VARY, ZATEPLENÍ OBVODOVÉHO A STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ, STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PORUCH

A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA ZUŠ KOLLÁROVA 17/551 K. VARY, ZATEPLENÍ OBVODOVÉHO A STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ, STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PORUCH ZUŠ KOLLÁROVA 17/551, K. VARY Ateliér pro zpracování komplexní projektové dokumentace a designu staveb Loketská 344/12, 360 06 Karlovy Vary, tel./fax: 353 116 277, atelier@porticus.cz, www.porticus.cz

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č.

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Střední část 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného systému

Více

Sanace kleneb. Šlechtova restaurace v Praze Bubenči (hlavní sál) ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb

Sanace kleneb. Šlechtova restaurace v Praze Bubenči (hlavní sál) ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb Sanace kleneb Šlechtova restaurace v Praze Bubenči (hlavní sál) Prezentace byla vytvořena za laskavé podpory grantu FRVŠ 2960/2011. Popis

Více

Dolní Oldřiš, dům č.e. 3, stavebněhistorický průzkum. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu.

Dolní Oldřiš, dům č.e. 3, stavebněhistorický průzkum. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu. 106. Přízemí, bývalé stáje č. A105, jihovýchodní stěna. 107. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k jihozápadu. 108. Přízemí, bývalé

Více

Obsah dokumentace: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. SITUAČNÍ VÝKRESY D. DOKUMENTACE OBJEKTŮ A TECHNICKÝCH A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ E. DOKLADOVÁ ČÁST A.1 Identifikační údaje A.2 Seznam

Více

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Technologie staveb podle konstrukce Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Konstrukční třídění Konstrukční systém-konstrukční systém je celek tvořený navzájem propojenými konstrukčními prvky a subsystémy,

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE. Stafalia s.r.o. V trnkách 550, 691 43 Hlohovec tel 732 318 989 mail jaroslav@hajda.cz. paré č.

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE. Stafalia s.r.o. V trnkách 550, 691 43 Hlohovec tel 732 318 989 mail jaroslav@hajda.cz. paré č. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Místo stavby p.č.0 a p.č.07 v k.ú. Úvaly u Valtic 9 Valtice-Úvaly Lázeňská 77, 9 Valtice V trnkách 0, 9 Hlohovec tel 7 99 IČ DIČ CZ ŘEZ - 0 00 90 00 7 00 00 90 00 7 00 0 -,000 0

Více

Pozemní stavitelství II. ení budov 2. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.

Pozemní stavitelství II. ení budov 2. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Pozemní stavitelství II. Zastřešen ení budov 2 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Zásady návrhu krovu -pozednice Pozednice musí ležet po celédélce na zdivu. Na styku se zdivem musí být impregnována. Pozednice

Více

1/2010 2/2010 3/2010 4/2010

1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 1/2010 05.01.2010 bylo odsouhlaseno vypuštění dveří mezi schodištěm a učebnou výtvarné výchovy a za ně bude provedena výměna dveří z 2. NP do 3. NP 05.01.2010 dohodnuty detaily zateplení obvodového střešního

Více

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Seznam příloh soutěžního návrhu: Obálka Zpáteční adresa Obálka Autor (+CD)

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola stavební a technická Ústí nad Labem, příspěvková organizace tel.: 477 753 822 e-mail: sts@stsul.cz www.stsul.cz POZEMNÍ STAVITELSTVÍ Témata k profilové

Více

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA AKCE ZAHRADNÍ DŮM OPRAVA PLOCHÉ STŘECHY STUPEŇ Projektová dokumentace pro stavební povolení INVESTOR Dům kultury Teplice, Mírové náměstí 2950, Teplice A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA V Teplicích:

Více

SVITAP J.H.J. spol. s r.o.

SVITAP J.H.J. spol. s r.o. NABÍDKA PRONÁJMU VOLNÝCH PROSTOR SVITAP J.H.J. spol. s r.o. Kijevská 8, 568 02 Svitavy tel.: 461 568 166 mob.: 605 700 601 e-mail: vinklerova@svitap.cz www.svitap.cz Budovy a provozy na ul. Dimitrovova

Více

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stavba : PANELOVÝ DŮM V BROUMOVĚ, ČSA 377, 378, 379 STAVEBNÍ ÚPRAVY Investor : Společenství

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

Architektonická kancelář KŘIVKA s.r.o.,

Architektonická kancelář KŘIVKA s.r.o., A PRŮVODNÍ ZPRÁVA Františka 2.01 A PRŮVODNÍ ZPRÁVA - 1 z 8 OBSAH: A.1 Identifikační údaje... 3 A.1.1 Údaje o stavbě... 3 A.1.2 Údaje o žadateli / stavebníkovi... 3 A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace...

Více

BH 52 Pozemní stavitelství I

BH 52 Pozemní stavitelství I BH 52 Pozemní stavitelství I Dřevěné stropní konstrukce Kombinované (polomontované) stropní konstrukce Ocelové a ocelobetonové stropní konstrukce Ing. Lukáš Daněk, Ph.D. Dřevěné stropní konstrukce Dřevěné

Více

Investor: Praha 6 169 02. Popis objektu:

Investor: Praha 6 169 02. Popis objektu: Zadávací dokumentace "Adaptace prostor na zaměstnaneckou mateřskou školu" pro zhotovení projektové dokumentace ÚVN Praha 2014 Investor: Ústřední vojenská nemocnice Vojenské nemocnice 1200 Praha 6 169 02

Více

F. DOKUMENTACE STAVBY pozemní objekty

F. DOKUMENTACE STAVBY pozemní objekty F. DOKUMENTACE STAVBY pozemní objekty 1. ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 1.1 ÚČEL STAVBY: rozšíření stávajícího hřbitova a nové oplocení stávajícího a nového hřbitova a zřízení parkovacích

Více

1 VÝPOČET OBESTAVĚNÉHO PROSTORU

1 VÝPOČET OBESTAVĚNÉHO PROSTORU PŘÍLOHY 65 14 SEZNAM PŘÍLOH 1 VÝPOČET OBESTAVĚNÉHO PROSTORU... 67 2 OCENĚNÍ NÁKLADOVOU METODOU... 91 3 POROVNÁVACÍ ZPŮSOB NEVYHLÁŠKOVÝ... 132 4 METODA PŘÍMÉHO POROVNÁNÍ... 148 5 OCENĚNÍ POZEMKŮ... 153

Více

Sanace nosných konstrukcí

Sanace nosných konstrukcí ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb Sanace nosných konstrukcí Obytný dům Zenklova 185 v Praze Prezentace byla vytvořena za laskavé podpory grantu FRVŠ 2960/2011. Popis objektu

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného

Více

2. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ

2. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ 1/4 OBSAH 1. ANOTACE... 2 2. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ... 2 2.1 Krov... 2 2.2 Vodorovné konstrukce... 2 2.3 Svislé konstrukce... 2 2.4 Schodiště, rampy... 2 2.5 Základy... 3 3. HODNOTY UŽITNÝCH, KLIMATICKÝCH

Více

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY INVESTOR: BŘETISLAV JIRMÁSEK, Luční 1370, 539 01 Hlinsko Počet stran: 10 STAVBA: SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM, 271, 269, 270 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Více

Sanace nosných konstrukcí

Sanace nosných konstrukcí ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb Sanace nosných konstrukcí Historický dům v Telči Prezentace byla vytvořena za laskavé podpory grantu FRVŠ 2960/2011. Popis objektu dům

Více

1. Úvod...3. 2. Podklady...3. 3. Spojovací a dvorní křídlo objektu do ul. Dlouhá...4. 3.1. Stropní konstrukce...4. 3.2. Krov...5

1. Úvod...3. 2. Podklady...3. 3. Spojovací a dvorní křídlo objektu do ul. Dlouhá...4. 3.1. Stropní konstrukce...4. 3.2. Krov...5 1. Úvod...3 2. Podklady...3 3. Spojovací a dvorní křídlo objektu do ul. Dlouhá...4 3.1. Stropní konstrukce...4 3.2. Krov...5 4. Objekty do ul. Rámová...6 4.1. Stropní konstrukce...6 4.2. Krov...8 5. Závěr...8

Více

Seznam dokumentace. příloha název měřítko. Průvodní zpráva. B Půdorys přízemí 1 : 50. C Základy domu 1 : 50. D Řez A A 1 : 50. E Pohled Jih 1 : 50

Seznam dokumentace. příloha název měřítko. Průvodní zpráva. B Půdorys přízemí 1 : 50. C Základy domu 1 : 50. D Řez A A 1 : 50. E Pohled Jih 1 : 50 Seznam dokumentace příloha název měřítko A Průvodní zpráva B Půdorys přízemí 1 : 50 C Základy domu 1 : 50 D Řez A A 1 : 50 E Pohled Jih 1 : 50 F Pohled Západ 1 : 50 Průvodní zpráva Příloha A duben 11 Obsah

Více

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU Přestože byl navštívený dům postaven v roce 2004, za svůj moderní vzhled a funkční architektonickou koncepci by se nemusel stydět ani v porovnání se současnými novostavbami.

Více

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky Obor: Název SZZ: Konstrukce staveb Rekonstrukce staveb Vypracoval: Ing. Jan Plachý, Ph.D. Podpis: Schválil garant oboru Prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Podpis: Datum vydání 8.9.2014 Platnost od: AR 2014/2015

Více

STAVITELSTVÍ. Představení bakalářského studijního oboru

STAVITELSTVÍ. Představení bakalářského studijního oboru Představení bakalářského studijního oboru STAVITELSTVÍ Studijní program: Stavební inženýrství Studijní obor: Stavitelství Vysoká škola: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta: Fakulta aplikovaných věd

Více

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované technologie Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované železobetonové stavby U montovaného skeletu je rozdělena nosná část sloupy, průvlaky a stropní panely) a výplňová část (stěny): Podle

Více

Odůvodnění veřejné zakázky

Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky (podle vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen vyhláška") Název veřejné zakázky: Obec Měděnec,

Více

PŮDORYS 1.NP 1 : 100 LEGENDA MATERIÁLŮ

PŮDORYS 1.NP 1 : 100 LEGENDA MATERIÁLŮ SOUSEDNÍ DŮM p.č.2647 300 6780 300 3050 400 420 700 660 SPÍŽ ZBOURÁNÍ SPÍŽE, POROBETONOVÉ ZDIVO, PLECHOVÁ KRYTINA KUCHYNĚ 4060 300 VYBOURÁNÍ OTVORU DO NOSNÉ STĚNY, VTAŽENÍ OCELOVÝCH I PROFILŮ DO NADPRAŽÍ,

Více

Příloha č. 3. Specifikace rozsahu zateplení

Příloha č. 3. Specifikace rozsahu zateplení Veřejná zakázka malého rozsahu na zhotovení projektové dokumentace a energetického auditu stavby Realizace úspor energie - SŠ zemědělská a VOŠ Chrudim včetně výkonu autorského dozoru Příloha č. 3 Všechny

Více

Posi-Joist TM Stropy. Dostupné v šesti standardních výškách

Posi-Joist TM Stropy. Dostupné v šesti standardních výškách Posi Posi-Joist TM MiTek Contact Details and Logo Technologie pro pasivní a nízkoenergetické stavby od společnosti MiTek STROPY STĚNY STŘECHY Posi-Joist TM Stropy Nosníky jsou tvořené dřevěnými pásnicemi

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie

Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie Peterka Jakub a Pospíchalová Lucie PARC.Č. 428/3, K.Ú. OBČOV STUDIE RODINNÉHO DOMU DATUM : 06/2014 VYPRACOVAL. : Ivana Karasová Stavba: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1 Identifikační údaje A. Průvodní zpráva A.1.1

Více

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ STAVEBNÍ ÚPRAVY A PŮDNÍ VESTAVBA BD TUSAROVA 1235/32, PRAHA 7-HOLEŠOVICE STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST TECHNICKÁ ZPRÁVA

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ STAVEBNÍ ÚPRAVY A PŮDNÍ VESTAVBA BD TUSAROVA 1235/32, PRAHA 7-HOLEŠOVICE STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST TECHNICKÁ ZPRÁVA Tato dokumentace je duševním vlastnictvím f. CEDE Studio, s.r.o. STUPEŇ: Č. ZAKÁZKY: DATUM: MĚŘÍTKO: FORMÁT: DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ Dle 2 a dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. 2014-016

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Město Kolín Karlovo náměstí 78, 280 12 Kolín 1 ČKAIT0001840. V projektu bylo použito: Projektová dokumentace stávajícího stavu z ledna 1965

Město Kolín Karlovo náměstí 78, 280 12 Kolín 1 ČKAIT0001840. V projektu bylo použito: Projektová dokumentace stávajícího stavu z ledna 1965 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název stavby: VODÁRENSKÉ Stupeň dokumentace: Charakter stavby: Investor: Místo stavby: Odpovědný projektant: STAVEBNÍ ÚPRAVY A OPRAVA VĚŽE NA POZEMKU PARC.Č. 2658, K.Ú.

Více

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...

Více

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Ondřej Machač

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Revitalizace bytového objektu. Růženínská 909-910, Praha 4

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Revitalizace bytového objektu. Růženínská 909-910, Praha 4 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Revitalizace bytového objektu Růženínská 909-910, Praha 4 Vypracoval: David Reichel Datum: 10/2011 Zodp. projektant: Ing. Aleš Zahradnický Strana 1 OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. IDENTIFIKAČNÍ

Více

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S-2 S-5 PŘÍLOHA: C / I / 1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 250 (A3) TISK: 11. 10. 2011 S-3 S-1 S-4 PŘÍLOHA: C / II / 1 PŮDORYS V ÚROVNI PŘÍZEMÍ PŘÍLOHA: C / II / 2 PŮDORYS V ÚROVNI EMPORY PŘÍLOHA: C / II / 3 PŮDORYS

Více

KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY HALY STŘECHY OPLÁŠTĚNÍ KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY REALIZACE O NÁS Firma ZEMAN PEM se věnuje realizaci halových staveb, ocelových konstrukcí a opláštění. Budujeme průmyslové objekty, sportovní haly, výstavní

Více

DRUHY A FUNKCE OTVORŮ

DRUHY A FUNKCE OTVORŮ 3. OTVORY VE ZDECH DRUHY A FUNKCE OTVORŮ OKENNÍ OTVORY - PLNÍ FUNKCÍ PROSVĚTLENÍ A ODVĚTRÁNÍ MÍSTNOSTI DVEŘNÍ OTVORY - PLNÍ FUNKCI VSTUPU DO MÍSTNOSTI A SPOJENÍ MÍSTNOSTÍ VRATOVÉ OTVORY - PLNÍ FUNKCI

Více

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 Dokumentace pro provedení stavby Paré D Dokumentace objektu D.1 Technická zpráva Dokument: 179-5.D1 Razítko Datum: 4/2014 Obsah zprávy A Účel objektu 3 B Zásady

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

REHABILITAČNÍ ÚSTAV BRANDÝS NAD ORLICÍ OKNA KAVÁRNY A PŘEDSÍNĚ

REHABILITAČNÍ ÚSTAV BRANDÝS NAD ORLICÍ OKNA KAVÁRNY A PŘEDSÍNĚ 1 PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA k projektu k ohlášení stavby REHABILITAČNÍ ÚSTAV BRANDÝS NAD ORLICÍ OKNA KAVÁRNY A PŘEDSÍNĚ členění zprávy: 1.1 základní údaje 1.2 charakteristika akce 1.3 výpis nových prvků

Více

_10 TŘÍD PRO STUDENTY - z toho 6 tříd možné dodatečně rozdělit na dvě

_10 TŘÍD PRO STUDENTY - z toho 6 tříd možné dodatečně rozdělit na dvě BILANCE _10 TŘÍD PRO STUDENTY - z toho 6 tříd možné dodatečně rozdělit na dvě - jedna třída venkovní na terase pro experimentální výuku za optimálních klimatických podmínek _CENTRÁLNÍ HALA _PŘEDNÁŠKOVÁ

Více

e BYT V 1.N.P. - Č.BYTOVÉ JEDNOTKY 717/16

e BYT V 1.N.P. - Č.BYTOVÉ JEDNOTKY 717/16 Stavební, inženýrská a projektová kancelář Ing. Josef Fuk Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby Soborská 28, Praha 6 - Dejvice, (Hanspaul City), PSČ: 16000 P. O. BOX 174, Praha 6 - Dejvice, PSČ:

Více

Informační memorandum. Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov

Informační memorandum. Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov Informační memorandum Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov Předmět prodeje NÁZEV: LOKALITA: LIST VLASTNICTVÍ: BUDOVA: POZEMKY: PODLAŽÍ: ZPĚTNÝ NÁJEM: NÁJEMNÍ SMLOUVY: OSTATNÍ: VYBAVENÍ:

Více

Obsah dokumentace: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. SITUAČNÍ VÝKRESY D. DOKUMENTACE OBJEKTŮ A TECHNICKÝCH A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ E. DOKLADOVÁ ČÁST A.1 Identifikační údaje A.2 Seznam

Více

Termografická diagnostika pláště objektu

Termografická diagnostika pláště objektu Termografická diagnostika pláště objektu Firma AFCITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17 Praha 1 Zkušební technik: Ing. Daniel Bubenko Telefon: EMail: +420 739 057 826 daniel.bubenko@afconsult. com Přístroj TESTO

Více

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ Proč budujeme pasivní dům? 1. Hlavním důvodem je ověření možností dosažení úrovně tzv. téměř nulových budov podle evropské směrnice EPBD II. Co je téměř nulový

Více

OBSAH CIVIL ENGINEERING DESIGN STUDIO

OBSAH CIVIL ENGINEERING DESIGN STUDIO OBSAH obsah... 1 1) identifikační údaje stavby... 2 2) základní údaje charakterizující stavbu a její budoucí provoz... 3 3) stavebně technické řešení... 3 3.1 Přípravné práce... 3 3.2 Bourací práce...

Více

Je ale nezbytné. A pak je to na nás - aby byla dřevostavba dobře a odborně zpracovaná a aby vlastnosti, které od domu očekáváte byly splněny.

Je ale nezbytné. A pak je to na nás - aby byla dřevostavba dobře a odborně zpracovaná a aby vlastnosti, které od domu očekáváte byly splněny. d ř e v o s t a v b y Dřevěný dům životní styl Stavební společnost ných objektů. RENO Vám nabízí 13 let zkušeností se stavbami dřevě- Vyrábíme a dodáváme pro Vás rodinné domy, rekreační objekty,penziony,

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATICKÁ ČÁST

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATICKÁ ČÁST ČESKÉ VYSKOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ PROJEKT 4 - C KATEDRA OCELOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA STATICKÁ ČÁST VOJTĚCH MARTINEK 2011/2012 1. Základní informace o stavbě: Navrhovaná

Více

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice 2. ŠIKMÉ A STRMÉ STŘECHY PRINCIPY NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA OCELOVÉ KONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY

TECHNICKÁ ZPRÁVA OCELOVÉ KONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY Investor Město Jiříkov Projekt číslo: 767-13 Stran: 8 Stavba MATEŘSKÁ ŠKOLA JIŘÍKOV Příloh: 0 Místo stavby Jiříkov STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY MĚSTO JIŘÍKOV - JIŘÍKOV

Více

F.1.1. Architektonické a stavebně technické řešení

F.1.1. Architektonické a stavebně technické řešení str. 1 /6 F.1.1. Architektonické a stavebně technické řešení Identifikace stavby : Název akce: Úpravy hlediště kinosálu Místo akce: Chotěboř, Tyršova 256, 583 01, Chotěboř Objednatel : CEKUS Chotěboř,

Více

ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB

ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního

Více

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE Autor: Bc. Robert Hubička Vedoucí diplomího projektu: Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán Asistent: Mgr. Art. Peter Búš FA ČVUT, 15127 ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I zima

Více

B.Souhrnná technická zpráva

B.Souhrnná technická zpráva B.Souhrnná technická zpráva B.1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení B.1.1. Zhodnocení staveniště Jedná se o stávající objekt zámku obklopeného parkem, který se nachází v severní

Více

Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva

Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva Zdeňka Havířová Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Dřevo Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb přírodní materiál rostlinného původu obnovitelný buněčná

Více

Textová část a) Zdůvodnění zvoleného urbanistického a dopravního řešení stavby v území

Textová část a) Zdůvodnění zvoleného urbanistického a dopravního řešení stavby v území Textová část a) Zdůvodnění zvoleného urbanistického a dopravního řešení stavby v území Objekt městského úřadu a městského sálu je situován uvnitř bloku vymezeném ulicemi Tovární a Školní v centrální části

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

O nás 3. Používané materiály a skladby 4. Difúzně otevřená konstrukce 5. Difúzně uzavřená konstrukce 6. Ukázky realizací v USA a ČR 7.

O nás 3. Používané materiály a skladby 4. Difúzně otevřená konstrukce 5. Difúzně uzavřená konstrukce 6. Ukázky realizací v USA a ČR 7. Obsah O nás 3 Používané materiály a skladby 4 Difúzně otevřená konstrukce 5 Difúzně uzavřená konstrukce 6 Ukázky realizací v USA a ČR 7 Typové domy 10 Kontaktní údaje 17 O nás VALA DŘEVOSTAVBY s.r.o. vyvíjí,

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE Vypracoval: Vojtěch Listík Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa Konzultant:

Více

SUPŠ sklářská Valašské Meziříčí přístavby odborných učeben a stavební úpravy č.p.603

SUPŠ sklářská Valašské Meziříčí přístavby odborných učeben a stavební úpravy č.p.603 SUPŠ sklářská Valašské Meziříčí přístavby odborných učeben a stavební úpravy č.p.603 Kontrolní den č.2 8.10.2014 Úprava trasy slaboproudých kabelů Telefonica mimo půdorys přístavby Nájezd vrtací soupravy

Více

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy) [PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy) Objekt: Bytový dům Adresa: Českobrodská 575 190 11 Praha - Běchovice kraj Hlavní město Praha Majitel:

Více

NG nová generace stavebního systému

NG nová generace stavebního systému NG nová generace stavebního systému pasivní dům heluz hit MATERIÁL HELUZ ZA 210 000,- Kč Víte, že můžete získat dotaci na projekt 40 000,- Kč a na stavbu cihelného pasivního domu až 490 000,- Kč v dotačním

Více

NOSNÉ KONSTRUKCE 3 ÚLOHA 2 HALOVÁ STAVBA

NOSNÉ KONSTRUKCE 3 ÚLOHA 2 HALOVÁ STAVBA NOSNÉ KONSTRUKCE 3 ÚLOHA 2 HALOVÁ STAVBA BAKALÁŘSKÝ PROJEKT Ubytovací zařízení u jezera v Mostě Vypracoval: Ateliér: Konzultace: Paralelka: Vedoucí cvičení: Jan Harciník Bočan, Herman, Janota, Mackovič,

Více

NOVOSTAVBA 10-TI ŘADOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ

NOVOSTAVBA 10-TI ŘADOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ A: PRŮVODNÍ ZPRÁVA Identifikační údaje: Název stavby: Místo stavby: Stupeň: Stavebník: NOVOSTAVBA 10-TI ŘADOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ Lokalita Buková, Kanice, Brno venkov parc. č. 425/182 až 425/186, 425/200

Více

Klimentská Rekonstrukce 2.NP Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva

Klimentská Rekonstrukce 2.NP Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva OBSAH: str. 1) ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2 1.1) ÚDAJE O STAVBĚ 2 a) Název stavby 2 b) Místo stavby 2 c) Předmět projektové dokumentace 2 1.2) ÚDAJE O STAVEBNÍKOVI 2 1.3) ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE

Více

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY STUDENTSKÁ SOUTĚŽ O NÁVRH PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC VYHLAŠOVATEL: KNAUF INSULATION OBSAH 1. Úvod...3 1.1. Vyhlašovatel a sponzor soutěže... 3 1.2. Organizátor soutěže...

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_REVITALIZACE PANELOVÝCH DOMŮ_S4 Číslo projektu:

Více

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 3 2.1 STÁVAJÍCÍ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.2 NOVÉ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.3 NOVÉ

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny)

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A968 Výrobně skladovací areál SEMA Lenešice (okr. Louny) Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Upozornění... 5 Poloha areálu... 6 Výměry:... 7 Územní

Více

1. ÚVOD. 1.1 ÚČEL OBJEKTU Zůstává stávající. Prostory dotčené stavbou budou, stejně jako doposud, sloužit jako kanceláře a učebny, suché laboratoře.

1. ÚVOD. 1.1 ÚČEL OBJEKTU Zůstává stávající. Prostory dotčené stavbou budou, stejně jako doposud, sloužit jako kanceláře a učebny, suché laboratoře. - 1 - OBSAH 1. ÚVOD... 2 1.1 Účel objektu... 2 1.2 Funkční náplň... 2 1.3 Kapacitní údaje... 2 1.4 Architektonické, materiálové a dispoziční řešení... 2 1.5 Bezbariérové užívání stavby... 2 1.6 Celkové

Více

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ 8 NÁVRH ÚPRAV ULIC LÁZEŇSKÉ, PALACKÉHO,NA HRADBÁCH, VELVARSKÉ, HAVÍŘSKÉ, U BRODU (ARCHITEKTONICKÁ STUDIE) Sýkora a kolektiv únor 2008 REVITALIZACE HISTORICKÉHO

Více

http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka

http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 3 2.2. ZADÁVACÍ PODMÍNKY: 3 2.2.1. Použité

Více

Typy staveb. Petr Braniš 3.S

Typy staveb. Petr Braniš 3.S Typy staveb Petr Braniš 3.S Rozdělení stavitelství Rozdělení stavitelství odpovídá jednotné klasifikaci stavebních objektů (JKSO) a jednotné klasifikace stavebních objektů a práce (JKSOP). Následující

Více

B. Souhrnná technická zpráva

B. Souhrnná technická zpráva str. 1/6 B. Souhrnná technická zpráva Identifikace stavby : Název akce: Úpravy hlediště kinosálu Místo akce: Chotěboř, Tyršova 256, 583 01, Chotěboř Objednatel : CEKUS Chotěboř, Tyršova 256, 583 01 Chotěboř

Více

Novostavba rodinného domu na parc.č. 436/41 - KÚ Opatovice nad Labem. F 1.2.1 - Technická zpráva

Novostavba rodinného domu na parc.č. 436/41 - KÚ Opatovice nad Labem. F 1.2.1 - Technická zpráva Novostavba rodinného domu na parc.č. 436/41 - KÚ Opatovice nad Labem F 1/5 Technická zpráva je nedílnou součástí projektové dokumentace PD a vždy je třeba posoudit jak textovou, tak také výkresovou a rozpočtovou

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE. Firma RD AUDO, spol. s r. o. nabízí:

ZÁKLADNÍ INFORMACE. Firma RD AUDO, spol. s r. o. nabízí: ZÁKLADNÍ INFORMACE Firma RD AUDO s.r.o. se zabývá výrobou a montáží montovaných rodinných domů, bytových domů a stavebních občanských objektů z konstrukčního systému AS. Montované AS objekty jsou určeny

Více

Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK

Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK Stavba : Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem Část projektu : Stavební a statická STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK Teplice 05/2013 Vypracoval : Ing. Jan Slavata 2 1.Výchozí

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. HASIČSKÁ ZBROJNICE OBJEKT OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Úhřetice č.p. 14 538 32 Úhřetice

TECHNICKÁ ZPRÁVA. HASIČSKÁ ZBROJNICE OBJEKT OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Úhřetice č.p. 14 538 32 Úhřetice TECHNICKÁ ZPRÁVA HASIČSKÁ ZBROJNICE OBJEKT OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Úhřetice č.p. 14 538 32 Úhřetice SEZNAM PŘÍLOH: D.1.1.1 - TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.1.2 - PŮDORYS 1NP D.1.1.3 - PŮDORYS 2NP D.1.1.4 - KROV, STŘECHA

Více

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING.

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING. 2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ SŠS Jihlava ING. SVOBODOVÁ JANA OBSAH 1. ZATÍŽENÍ 3 ŽELEZOBETON PRŮHYBEM / OHYBEM / NAMÁHANÉ PRVKY

Více

Ing. Ivan Šír, projektování dopravních staveb a.s.

Ing. Ivan Šír, projektování dopravních staveb a.s. II/610 BRANDÝS NAD LABEM REKONSTRUKCE MOSTU ev. č. 013 TECHNICKÁ POMOC 1. ÚVOD Tento elaborát byl vypracován na základě výzvy občanského sdružení za zachování nýtového mostu v Brandýse nad Labem zastoupeného

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1/URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Zhodnocení staveniště: Budova centra postižených byla postavena v roce 1928. Postupně došlo k několika změnám, byly

Více

PS4B PŮDNÍ VESTAVBY. Ing.Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 23)

PS4B PŮDNÍ VESTAVBY. Ing.Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 23) PŮDNÍ VESTAVBY Ing.Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 23) O B Y T N É P O D K R O V Í a ) rodinný domek nebo činžovní dům b ) nová bytová jednotka nebo jen rozšíření nových prostor pro obě varianty c

Více

STAVEBNÍ ÚPRAVY UBYTOVNY Č.P. 10 V ULICI PRAŽSKÁ V MIMONI - STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE. Dokumentace pro vydání stavebního povolení

STAVEBNÍ ÚPRAVY UBYTOVNY Č.P. 10 V ULICI PRAŽSKÁ V MIMONI - STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE. Dokumentace pro vydání stavebního povolení Obsah: 1 Název akce 2 Identifikační údaje 2 1.Úvod 3 2.Posouzení a návrh konstrukce 3 3.Doporučení 6 4.Upozornění 7 5.Podklady 7 1/1 Název akce Stavební úpravy ubytovny č.p. 10 v ulici Pražská v Mimoni

Více