þÿ B e z p e n o s t n í r á m z á v o d n í h o automobilu z hlediska posouzení þÿ k o n s t r u k c e v ý p o t o v ý m m o d e l o v
|
|
- Květoslava Čechová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Digitální knihvna Univerzity Pardubice DSpace Repsitry Univerzita Pardubice Diplmvé práce / Theses KDP DFJP (Ing.) 2009 þÿ B e z p e n s t n í r á m z á v d n í h autmbilu z hlediska psuzení þÿ k n s t r u k c e v ý p t v ý m m d e l v Dunvský, Václav Univerzita Pardubice Dwnladed frm Digitální knihvna Univerzity Pardubice
2 UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Bc. Václav Dunvský
3 Dpravní fakulta Jana Pernera Bezpečnstní rám závdníh autmbilu z hlediska psuzení knstrukce výpčtvým mdelváním Bc. Václav Dunvský Diplmvá práce 2009
4 Zadání diplmvé práce
5 Zadání diplmvé práce
6 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracval samstatně. Veškeré literární prameny a infrmace, které jsem v práci vyuţil, jsu uvedeny v seznamu puţité literatury. Byl jsem seznámen s tím, ţe se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č. 121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, ţe Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy uţití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, ţe pkud djde k uţití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence uţití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pţadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalţila, a t pdle klnstí aţ d jejich skutečné výše. Suhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne Václav Dunvský
7 Pděkvání: Rád bych tut cestu pděkval Ing. Janu Krmelvi, Ph.D., veducímu mé diplmvé práce, za příkladné vedení a pmc. Dále Ing. Iv Šefčikvi, Ph.D. za pmc při práci ve výpčtvých prgramech, panu Václavu Najmanvi za zpřístupnění výrby v dílnách v Dmusnici a v nepslední řadě celé své rdině.
8 ANOTACE Práce se zaměřuje na psuzení bezpečnstníh rámu závdníh autmbilu z phledu výpčtvéh mdelvání. Navrţené knstrukční varianty jsu staticky zatěţvány a následně psuzvány. Cílem práce je navrhnut takvé knstrukční řešení bezpečnstníh rámu, které by vyhvval všem pţadavkům sprtvních předpisů. Výstup tét práce je vyuţitelný také z hlediska knstrukce sérivých vzidel. KLÍČOVÁ SLOVA rám, trubka, výpčtvé mdelvání, zatíţení, napětí, průhyb TITLE Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin ANNOTATION This Thesis is fcused n Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin. On new cncepts f the cages were applied lads and thse were then examined. The gal f this Thesis is t prject a driving car rllcage which wuld crrespnd with cntemprary rules requirements. Results f this Thesis can be als used in prjecting stck cars. KEYWORDS cage, pipe, cmputatinal mdelling, lad, stress, displacement
9 OBSAH strana ÚVOD CÍLE PRÁCE KAROSERIE Materiály na výrbu karserií KAROSERIE ZÁVODNÍHO AUTOMOBILU Definice bezpečnstníh rámu Sprtvní řády Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Materiály a spjvací technlgie Slitiny titanu Chrm-mlybdenvá cel Nelegvaná uhlíkvá cel HOMOLOGAČNÍ PODMÍNKY PRO BEZPEČNOSTNÍ RÁM Předepsané hmlgační zkušky Materiálvé zkušky Zkušky statickéh zatíţení TEORETICKÝ ZÁKLAD PRO ZKOUŠKU STATICKÉHO ZATÍŢENÍ Vztahy pr analytický výpčet Ohyb přímých prutů Ulţení nsníků při rvinném hybu Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Defrmace při rvinném hybu Defrmační energie Energetické metdy řešení defrmace nsníku Castiglianva věta Mhrův integrál Další důleţité vztahy Prstý hyb nsníku KONTROLNÍ VÝPOČET Analytická metda Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer.43
10 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Výpčet v prgramu ANSYS Vyhdncení kntrlníh výpčtu HLAVNÍ VÝPOČET Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Dpručení pr praxi...76 ZÁVĚR..79 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM LITERATURY
11 Úvd V silničním prvzu je zaznamenáván stále rstucí brvský pčet dpravních nehd, při kterých dchází k váţným zraněním psádky autmbilu, mnhdy i smrtelným. T vyţaduje vyské nárky na bezpečnstní prvky autmbilů. Při knstrukci bezpečnstních prvků běţných silničních vzidel jsu velmi čast vyuţívány zkušensti knstruktérů z blasti autmbilvéh sprtu. V autmbilvém sprtu je pčet tragických nehd v prvnání s jejich celkvým pčtem velmi malý. Ve všech blastech knstrukce závdních autmbilů se uplatňují mderním technlgie a nvé materiály. Závdní vzidla jsu tak stále rychlejší a zárveň vladatelnější. Řidič závdníh autmbilu je v sučasnsti schpen charaktervě stejný úsek prjet výrazně rychleji, byť s větší dávku jistty, neţ v případě staršíh mdelu. Následky případné nehdy by při zachvání půvdní bezpečnstní výbavy byly zcela jistě mnhem hrší. Musí být tedy dané jasné pţadavky na prvky bezpečnstní výbavy a sučasně musí prbíhat stálý technický vývj těcht prvků. Základními bezpečnstními prvky v autmbilvém sprtu jsu: výstrj psádky, systém chrany hlavy a krku HANS, anatmická sedačka, šesti (smi) bdvé pásy, autmatický hasící systém, prvky karserie dstatečně tuhá výztuţ karserie. Tat diplmvá práce je zaměřena na navrhvání nvých knstrukčních řešení výztuţe karserie závdníh autmbilu a na vylepšení stávajícíh zvýšením pčtu výztuţných prvků karserie. 9
12 1. Cíle práce Ověření tuhsti a pevnsti stávajícíh knstrukčníh řešení bezpečnstníh rámu pr rallye, návrh mdifikace stávajícíh bezpečnstníh rámu, věření tuhsti a pevnsti navrţenéh bezpečnstníh rámu výpčtvým mdelváním, další návrhy knstrukčních úprav, závěry a dpručení pr praxi. 10
13 2. Karserie autmbilu Obecně je chrana psádky autmbilu přím závislá na struktuře karserie. Nsná struktura karserie musí mít dstatečnu schpnst absrpce energie, vzniklé při nehdě a nárazu. Karserie závdníh vzu je v základu ttţná s karserií sérivu a platí pr ni stejné becné pţadavky: aktivní a pasivní bezpečnst, nízká hmtnst, chrana psádky před pvětrnstními vlivy, účelnst tvaru a prvedení karserie, příznivá tepelná phda pr řidiče a přepravvané sby, mezení hluku vnitřníh i vnějšíh, mezení vibrací, bezpečný výhled z vzidla dpředu, dzadu i d stran, mezení následků nehdy, aerdynamická stabilita, malý sučinitel dpru vzduchu, vyská ţivtnst a splehlivst, estetika vnějšíh tvaru. (kurzívu jsu vyznačeny pţadavky v autmbilvém sprtu nepdstatné) V suvislsti se závdními autmbily je nejdůleţitější pdmínka: defrmace nsné struktury nesmí překrčit hdnty, které by znamenaly defrmaci prstru pr psádku větší, neţ je nutná pr přeţití. V mderní výrbě je th dsaţen díky puţití nvých pevnstních materiálů a jejich kmbinací. Ty při puţití v různých prvcích struktury karserie výhdně zvyšují její pevnst. Lisvané prvky díky technlgii výrby bsahují kvy s různými mechanickými vlastnstmi a jsu začleněny d výsledné struktury dle Obr
14 Obr. 1. Materiálvý kncept karserie [2] 2.1 Materiály na výrbu karserií Nejvíce vyuţívané jsu celvé plechy, pzinkvané celvé plechy, hliníkvé plechy. Z těcht materiálů se tvří, především lisváním, vhdné prfily. D výrby jsu začleněny plasty. Dnes nejběţnější samnsné karserie jsu vyrbeny z pevných a vyskpevnstních plechů. Pevné karsářské plechy dsahují hdnt meze kluzu Rp 0,2 aţ 400 N/mm 2 při tlušťkách d 0,5 d 2 mm. Plechvé prvky, nebli nástřihy mhu mít prměnnu pevnst a tlušťku. Th je dsaţen laservým svařváním plechů různých vlastnstí. Tyt prvky se následně svařují na výsledné díly karserie (Obr. 2). 12
15 Obr. 2. Karsářské plechy [2] U autmbilů s hliníkvu karserií je vyuţíván mříţvéh rámu. Různě tvarvané, vytlačvané a hliníkvé prfily zde tvří strukturu rámu. Namáhaná místa jsu spjena litými uzly. Základní nsnu činnst tvří mříţvý tyčvý systém a vnější plchy mají splunsnu funkci (Obr. 3). Obr. 3. Mřížvý rám [2] 13
16 3. Karserie závdníh autmbilu Karserie závdníh autmbilu svu strukturu vychází ze sérivé pdby. Všechny prvky struktury plní stejnu funkci jak v sérivém vze. Jsu všem dplněny hlavním bezpečnstním prvkem bezpečnstním rámem. 3.1 Definice bezpečnstníh rámu Jedná se svařvanu (případně sešrubvanu) trubkvu klecvu knstrukci, která bklpuje uvnitř karserie prstr pr psádku (Obr. 4, Obr. 5). Bezpečnstní rám má zásadní funkci při havárii závdníh autmbilu, prtţe rzhdujícím způsbem zabraňuje defrmaci karserie, neb ji maximálním způsbem mezuje. Ochranné knstrukce musí být navrţeny a zhtveny tak, aby při správné mntáţi ve vze sníţily rizik zranění sb ve vze na minimum a zabránily vzniku překáţky pr záchranáře zasahující v havarvaném autmbilu. Základními charakteristikami bezpečnstních knstrukcí jsu tuhá knstrukce, schpná přizpůsbit se knkrétnímu vzidlu, dpvídající upevnění a správná mntáţ ke karsérii. Ochranná knstrukce nesmí být nikdy puţita jak ptrubí pr rzvd kapaliny a musí být kncipvána tak, aby nebránila přístupu k předním sedadlům a nezasahvala d prstru jezdce a splujezdce. Obr. 4. Karserie závdníh autmbilu 1 [14] 14
17 Obr. 5. Karserie závdníh autmbilu 2 [13] 3.2 Sprtvní řády Kaţdý bezpečnstní rám se skládá z něklika prvků. Technlgickým spjením těcht prvků vzniká základní struktura rámu. Příklad základní struktury je na Obr. 6. Základní struktura musí být dplněna pvinnými vzpěrami a výztuhami. K těm je mţné přidat vlitelné vzpěry a výztuhy (Obr. 7). Rzdělení pvinných a nepvinných prvků předepisuje přílha č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů vydaných Mezinárdní autmbilvu federací (FIA), v České republice zastupenu Federací autmbilvéh sprtu (FAS) Autklubu České republiky (AČR), která je sučasně jedinu Nárdní sprtvní autritu (ASN) respektvanu FIA. Pr účely tét práce budu z Mezinárdních sprtvních řádů vyňaty puze ty nejdůleţitější pasáţe. Prvky základní struktury: bluk trubkvý prvek tvřící bluk upevněný na dvu deskách, hlavní bluk trubkvý jedndílný příčný bluk, téměř vertikální, situvaný ve vze napříč, za předními sedadly, přední bluk stejné vlastnsti jak hlavní bluk, ale kpíruje blasti slupků čelníh skla a hrní kraj čelníh skla, 15
18 bční bluk jedndílný trubkvý prvek, umístěný prakticky pdélně a svisle, situvaný na pravé a na levé straně vzu. Jeh přední slupek kpíruje blast slupku čelníh skla a jeh zadní slupek je prakticky svislý a situvaný za předními sedadly, bční půlbluk shdný s bčním blukem, ale bez zadníh slupku, na brázku Obr. 6 vyznačen mdře, pdélná vzpěra prakticky pdélně umístěná trubka spjující hrní části předníh a hlavníh bluku. příčná vzpěra příčně umístěná trubka spjující hrní blast bčních půlbluků neb bčních bluků, diagnální vzpěra diagnálně umístěná trubka spjující jeden z hrních rhů hlavníh bluku, neb jeden z krajů příčné vzpěry v případě bčníh bluku s dlní upevňvací desku, na Obr. 6 vyznačena mdře, demntvatelné vzpěry vzpěra v bezpečnstní knstrukci, kteru je mţn dstranit, upevňvací deska deska přivařená k kraji trubky bluku umţňující její přišrubvání neb přivaření ke skeletu (šasi) k výztuţné desce, výztuţná deska kvvá deska upevněná ke skeletu (šasi) pd ktevní desku bluku z důvdu lepšíh rzlţení zatíţení na skelet (šasi) tlušťce minimálně 3 mm a bsahu plchy minimálně 120 cm 2. Obr. 6. Typ základní struktury 16
19 Dplňující prvky: Obr. 7. Typ dplnění základní struktury pdélné, příčné, diagnální vzpěry (D), dveřní výztuhy (B), výztuhy střechy (A), upevňvací bdy předníh zavěšení, zesílení úhlů a spjů (C), rhvé výztuhy výztuha hybu neb spje z plechů hnutých d tvaru U. Tlušťka plechu musí být minimálně 1 mm. Okraje těcht výztuh musí být umístěny ve vzdálensti rvnající se 2 aţ 4 násbku největšíh průměru spjených trubek vzhledem k vrchlu úhlu Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Pr dsaţení maximální účinnsti bezpečnstníh rámu je při výrbě nutné ddrţet základní zásady: kaţdý z chranných bluků musí být z jednh kusu a beze spjek, jejich knstrukce musí být jedntná a musí být bez bulí a trhlin, svislá část hlavníh bluku musí být rvná v minimální vzdálensti d vnitřníh brysu skeletu, 17
20 přední slupek předníh neb bčníh bluku musí c nejpřesněji kpírvat slupky čelníh skla a ve své dlní svislé části musí mít nejvýše jeden hyb, kaţdý z bluků musí být ze jednh dílu a v hybu nesmí být ţádné pruchy, spje mezi příčnými vzpěrami s bčními bluky, neb spjení pdélných vzpěr s předním a hlavním blukem, neb spje mezi bčním půlblukem a hlavním blukem musí být na úrvni střechy, aby byl dsaţen c nejlepšíh upevnění ke karsérii, je dvlen prvést na ptřebných místech zásahy d sérivéh čalunění, zejména klem bezpečnstní klece a jejíh upevnění vystřiţením neb defrmací, ve všech případech musí být na úrvni střechy nanejvýš 4 rzebíratelné spje, zadní vzpěry musí být upevněny u střechy a u hrních rhů hlavníh bluku p bu stranách vnitřníh prstru vzidla. Musí se svislicí svírat minimální úhel 30, musí být rvné a umístěné c nejblíţe k vnitřnímu brysu skeletu. Obr. 8. Phled - čelní skl [8] Obr. 9. Phled dveře [8] 18
21 3.3 Materiály a spjvací technlgie Existuje něklik druhů materiálu, vhdných ke knstrukci bezpečnstníh rámu. Vţdy se jedná bezešvé trubky taţené za studena. Ohýbání trubek musí být prveden za studena s plměrem zahnutí sy trubky rvnajícím se nejméně trjnásbku průměru trubky. Pkud je v průběhu tvářecí perace trubka tvarvána d válu, pměr mezi velkým a malým průměrem musí být minimálně 0,9. Jak bude zřejmé z dalšíh textu, knkrétní vlba druhu materiálu, jeh průřezvých parametrů a spjvací technlgie je přím závislá na pţadavcích kladených na výsledný výrbek, ale také na ceně pltvarů Slitiny titanu Titan je díky svým charakteristikám jeden z nejvhdnějších materiálů pr aplikaci v extrémních pdmínkách, kde by jiné materiály nedsáhly pţadvaných uţitných vlastnstí: vyský pměr pevnst/hustta, vyská schpnst absrpce nárazu, vynikající krzní dlnst, velmi dbrá erzní dlnst, snadné zpracvání titanu a titanvých slitin. V praxi a ve výrbě bezpečnstních rámů jsu puţívány trubky a plechy ze slitiny titanu: TiAl 6 V 4 Jedná se becně nejpuţívanější titanvu slitinu s bsahem 6% Al a 4% V s velmi vysku pevnstí. 19
22 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 1. Slitina Titanu mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 910 MPa Mez pevnsti v tahu R m 1000 MPa Taţnst A 10 % Tvrdst HV Mdul pruţnsti E MPa Fyzikální vlastnsti: Tab. 2. Slitina Titanu fyzikální vlastnsti Hustta 4430 kg/m 3 Pissnva knstanta 0,3 Svařvání slitin Titanu: Slitina TiAl 6 V 4 je dbře svařitelná. Vyuţívá se zejména svařvací metdy TIG (blukvé svařvání wlframvu elektrdu v inertním plynu) za stejnsměrnéh prudu. Výsledkem je čistý a velmi kvalitní svar prakticky bez výskytu vměstků ve svarvém kvu. Spj je tak vysce kvalitní a abslutně celistvý Chrm-mlybdenvá cel Nejvyuţívanějším materiálem na trubky bezpečnstních rámů jsu celi: 25CrM4 Jedná se cel třídy s bsahem 2,5% Cr a 0,4% M. Významným faktrem je cena, v prvnání např. se slitinami titanu. Mechanické vlastnsti a svařitelnst jsu velmi dbré. 20
23 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 3. Chrm-mlybdenvá cel - mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 695 MPa Mez pevnsti v tahu R m 765 MPa Taţnst A 18 % Tvrdst HB Mdul pruţnsti E MPa Svařvání CrM celí: Trubky z celi 25CrM4 jsu v praxi svařvány metdu MIG/MAG v chranné atmsféře Ar 82 % a CO 2 18 % a měděným vinutím Nelegvaná uhlíkvá cel Tent materiál je definván přím přílhu č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů. Tab. 4. Nelegvaná uhlíkvá cel - pžadavky materiál nelegvaná uhlíkvá cel bezešvá, taţená za studena s bsahem maximálně 0,3% C minimální pevnst v tahu 350 MPa Pr nelegvanu uhlíkvu cel musí být maximální bsah manganu 1% a pr statní přísady 0,5%. Při výběru kvality celi je třeba věnvat pzrnst zvláště taţnsti materiálu a vhdnsti pr svařvání. 21
24 4. Hmlgační pdmínky pr bezpečnstní rám Kaţdý nvě vyrbený bezpečnstní rám musí splnit něklik předepsaných zkušek, které prvěří jeh kvalitu. Na základě výsledků z těcht zkušek je danému výrbku udělena hmlgace a ten můţe být puţit v závdním autmbilu na sprtvních pdnicích nárdní či mezinárdní úrvně. Pr výrbce bezpečnstníh rámu existují tři cesty, jak dcílit udělení hmlgace: řídit se přesně zněním Mezinárdních sprtvních řádů. V tmt případě je nutn přesně ddrţet materiálvý předpis (kapitla 2.3.3), technlgický předpis, umístění a pčet prvků základní struktury a prvků dplňujících, testvat bezpečnstní rám u ASN, testvat bezpečnstní rám u FIA. Pr cíle tét diplmvé práce jsu zásadní druhý a třetí bd. Výrbce můţe v těcht případech navrhnut vlastní variantu řešení bezpečnstníh rámu. Jedinu předem danu pdmínku je ddrţet pčet prvků základní struktury. Všechny zbylé prměnné je mţné uvaţvat dle vlastníh návrhu. Těmit prměnnými jsu puţitý materiál, jeh rzměry a kmbinace různých rzměrů, prvky dplňující a puţitá spjvací (svařvací) technlgie. Je-li bezpečnstnímu rámu udělena hmlgace, je značen jedinečným, nekpírvatelným a nepřemístitelným identifikačním štítkem (samdestrukční samlepka, rytí, zapuštění). Identifikační štítek bsahuje jmén výrbce, hmlgační čísl a jedinečné sérivé čísl d výrbce. 4.1 Předepsané hmlgační zkušky Zkušky, na základě jejichţ výsledků je nvě navrţený a vyrbený bezpečnstní rám psuzván, jsu rzděleny d dvu blastí. 22
25 4.1.1 Materiálvé zkušky Výrbce musí předlţit ptvrzení půvdu puţívanéh materiálu. Musí prkázat, ţe puţívanými metdami svařvání je dsaţen stejných a pevných svarů a ty jsu pravidelně kntrlvány pmcí labratrních zkušek. Dále musí výrbce prkázat, ţe jsu puţívány a ddrţvány nrmy pr kvalitu a vnitřní nrmy, které lze kntrlvat a které jsu pravidelně aktualizvány Zkušky statickéh zatíţení Bční statické zatíţení Je aplikván na svislý slupek hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 10. Bční zatížení Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. 23
26 Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve vdrvném směru a sučasně ve výšce 550 mm +/- 50 mm nad nejniţším bdem upevnění hlavníh bluku a t p dbu minimálně 15 sekund. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na hlavním bluku Je aplikván na vrchl hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat příčný prfil hlavníh bluku a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = šířka hlavníh bluku + minimálně 100 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 11. Zatížení hlavníh bluku Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 4,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve svislém směru a t p dbu minimálně 15 sekund. 24
27 Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na předním bluku Je aplikván na vrchl předníh bluku a na blast kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 12. Zatížení předníh bluku Vzhledem k pvaze zkušky musí být trn zknstruván tak, aby byla zaručena jeh stálá plha v blasti kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru, kdyţ je aplikván zatíţení. Pdélná sa trnu musí být rientvána směrem vpřed (ve smyslu jízdy vzu) a sučasně směrem dlů pd úhlem 5 +/- 1 vzhledem k hrizntální rvině. Příčná sa trnu musí 25
28 být rientvána směrem ven z vzu a sučasně směrem dlů pd úhlem 25 +/-1 vzhledem k hrizntální rvině. Zatíţení musí být aplikván minimálně p dbu 15 sekund. Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 100 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Jakákli změna hmlgvanéh bezpečnstníh rámu je zakázána. Za změnu je pvaţván jakékliv brábění, svařvání, které znamená trvalu změnu materiálu neb struktury rámu. Jakukli pravu hmlgvanéh bezpečnstníh rámu, pškzenéh v důsledku nehdy, musí prvést výrbce knstrukce neb musí být prvedena s jeh suhlasem. Bezpečnstní rám musí být znvu pdrben statickým zkuškám. 26
29 5. Teretický základ pr zkušku statickéh zatíţení Zkušku statickéh zatíţení lze realizvat něklika metdami. Pr tut diplmvu práci jsem zvlil výpčtvu metdu. Celý experiment prt prběhl pmcí výpčtvých prgramů vyuţívající k řešení metdy knečných prvků. Další mţnstí zkušky statickéh zatíţení je reálný experiment. Pr účely tét diplmvé práce jsem připravil bezpečnstní rám, který měl být pdrben zkuškám statickéh zatíţení. Realizace tét metdy vyţaduje zajištění specifickéh zatěţvacíh zařízení, které pr účely tét diplmvé práce nebyl k dispzici. Fyzická zkuška měla být důkazem a věřením správnsti výpčtu pmcí pčítačvých prgramů. Verifikace dsaţených výsledků při nedstupnsti fyzické zkušky jsem dcílil pmcí analytickéh výpčtu vhdnéh prvku bezpečnstníh rámu, na který byl aplikván zatíţení. Bezpečnstní rám závdníh autmbilu lze vnímat jak prstrvu příhradvu knstrukci. Tyt knstrukce jsu v praxi řešeny jak prutvé sustavy. Analytické řešení takvých sustav je velmi slţité. Stejně jak v tét práci i v praxi v sučasné dbě sluţí puze pr kntrlu. Je nutné zjedndušení těcht knstrukcí a jejich rzdělení na jedntlivé nsníky, na kterých lze určit hdnty sledvané veličiny. 5.1 Vztahy pr analytický výpčet Půsbením vnějších vlivů je těles defrmván. Z mechanickéh phledu je mţné chvání tělesa a defrmace dělit na pruţné (elastické) a trvalé (plastické). Pruţná přetvření těles vznikají d určité hdnty půsbícíh napětí. Tt přetvření je charakteristické vratnstí děje a jednznačnu závislstí mezi silami a defrmacemi. 27
30 Obr. 13. Pracvní diagram z tahvé zkušky Pracvní diagram na Obr.13 vystihuje tři blasti závislsti napětí a pměrné defrmace: blast 1 = blast pruţných defrmací. Závislst mezi napětím a pměrnu defrmací je lineární a při zatěţvání i dlehčvání je vyjádřena Hkvým záknem. Lineární závislst je uvaţvána aţ d meze kluzu R e, blast 2 = blast rvnměrné (malé) plastické defrmace. Tat blast je v rzmezí d meze kluzu R e d meze maximální dsaţené síly, nebli mezí pevnsti R m. Bd A je mez plasticity, blast 3 = blast nervnměrné (velké) plastické defrmace Ohyb přímých prutů Prutem neb také nsníkem je nazýván těles jehţ příčné rzměry jsu velmi výrazně menší, neţ rzměr pdélný. Příčné rzměry jsu přitm puţity k přensu půsbících sil. Půsbením vnějších sil jsu nsníky hýbány a namáhány tak na hyb. Defrmace nsníku sledujeme na defrmaci jeh střednice, která je značvána jak průhybvá čára. V ideálním případě, kdy je nsník zatíţen sustavu sil v rvině, je průhybvá čára rvinná křivka. V případě, ţe je nsník vystaven půsbení becnu sustavu příčných sil, je průhybvá čára křivka becně rientvaná v prstru a jedná se prstrvý hyb. Obecně platí, ţe u prutů sledujeme hlavně hybvé a nrmálvé napětí, průhyb a změnu sklnu. Bereme-li v úvahu rvinný hyb, nsník můţe být zatíţen samělými silami F, samělými silvými dvjicemi (mmenty) M neb spjitými zatíţeními q(x). Spjité zatíţení je definván analyticku funkcí jedné suřadnice (x). 28
31 Obr. 14. Způsby zatížení nsníku [4] Ulţení nsníků při rvinném hybu Na tvar průhybvé čáry má krmě způsbu zatíţení značný vliv i ulţení knců nsníku. klubvá pdpěra pevná klubvá pdpěra psuvná Obr. 15. Klubvá pdpěra pevná [4] tuhé vetknutí Obr. 16. Klubvá pdpěra psuvná [4] vlný knec Obr. 17. Tuhé vetknutí [4] Obr. 18. Vlný knec [4] Kmbinací výše uvedených druhů ulţení získáme různé typy nsníků (prutů). Základní rzdělení je na nsníky staticky určitě ulţené a staticky neurčitě ulţené. staticky určité nsníky Obr. 19. Staticky určité nsníky [4] jednu staticky neurčité nsníky 29
32 Obr. 20. Jednu staticky neurčité nsníky [4] dvakrát staticky neurčité nsníky Obr. 21. Dvakrát staticky neurčité nsníky [4] Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Vnější silvé účinky, které nsník zatěţují, namáhají materiál, ze kteréh je vyrben. Materiál tak musí přenášet vnitřní silvé účinky. Vnitřní silvé účinky lze vyjádřit něklika způsby: metda řezu Obr. 22. Metda řezu [4] Vnitřní síla T(x) nebli psuvající síla musí bránit phybu dříznuté části ve svislém směru. Musí zabezpečit splnění slţkvé rvnice rvnváhy pr svislý směr p jedné straně řezu. Odtud vyplývá vztah pr psuvající sílu: n i1 F i T( x) (1) 30
33 Psuvající síla v libvlném řezu nsníku je rvna algebraickému sučtu všech příčných vnějších sil (včetně reakcí) půsbících p jedné straně uvaţvanéh řezu. Vnitřní mment M (x) nebli hybvý mment musí bránit rtaci dříznuté části nsníku. Musí zabezpečit splnění mmentvé rvnice rvnváhy. Jestliţe sestavíme tut rvnici rvnváhy k místu x, lze vyjádřit vnitřní mment: M n i1 n ( x) F.( x a ) M (2) i i j1 j Ohybvý mment v libvlném řezu nsníku je rven algebraickému sučtu mmentů všech vnějších mmentů a dvjic (včetně reakcí), půsbících p jedné straně řezu, k tmut řezu. Schwedlerva věta Obr. 23. Schwedlerva věta Vyuţívá faktu, ţe psuvající síly i hybvé mmenty jsu vyvlány splečnu příčinu, a t vnějším zatěţváním nsníku. Díky tmu mezi nimi existuje závislst. Tut závislst vyjadřují dvě rvnice, které jsu dvzeny z rvnváhy sil a mmentů elementu nsníku. Ze slţkvé rvnice rvnváhy je: dt ( x) q( x) (3) dx Z mmentvé rvnice k bdu A a zanedbání neknečně maléh příčinku q(x) je: dm ( x) T( x) (4) dx 31
34 Derivací a spjením bu rvnic získáme diferenciální rvnici druhéh řádu: d 2 M ( x) q( x) (5) 2 dx Defrmace při rvinném hybu Z řešení Bernullih diferenciální rvnice průhybvé čáry a z řešení úplné diferenciální rvnice průhybvé čáry vyplývá následující tabulka. Tab. 5. Defrmace při rvinném hybu w(x) φ(x) = w (x) M (x) = -E.I z.w (x) T(x) = -E.I z.w (x) q(x) = E.I z.w (4) (x) průhyb nsníku v becném místě úhel natčení v becném místě hybvý mment v becném místě psuvající síla v becném místě zatíţení elementu nsníku Defrmační energie Defrmační energie je velice důleţitu veličinu, prtţe s její pmcí lze pčítat veliksti defrmací. S výhdu se puţívá při numerických metdách. Phybujeme-li se v blasti lineárních elastických defrmací, phybujeme se sučasně v blasti platnsti Hkva zákna. Zatíţíme-li prut (nsník) délky l a plchy průřezu A samělu silu F, vyvlávající jednsu napjatst (tah, tlak), jejíţ velikst se plynule zvyšuje z nulvé hdnty k maximální, nebli F, vztah pr defrmační energii je: U 2 F. l (6) 2. E. A Defrmační energie elementu prutu lze vyjádřit pmcí vnitřních sil N(x) a bsahu plchy průřezu v místě řezu A(x): 2 N ( x). dx du (7) E. A( x) Celkvá defrmační energie je rvna integrálu p celé délce prutu: U N ( x) dx E. A( x) (8) 32
35 Měrná defrmační energie je ptm vztaţena k příslušnému bjemu. V případě elementu nsníku a platnsti Hkva vztahu: du N ( x) dx 1 1 N( x) ( x) ( x). ( x). E. ( x) dv E. A( x) A( x) dx 2. E A( x) (10) 2. E Energetické metdy řešení defrmace nsníku Jestliţe na pddajné těles půsbí sustava vnějších sil F 1, F 2, F 3,..., F i,..., F n, pak se tt těles zdefrmuje. Defrmační energie U je funkcí všech sil. U U F, F,..., F ) (11) ( 1 2 n Změní-li se síla F i přírůstek df i, změní se funkce U přírůstek du. P úpravách získáme Castiglianvu větu: U U wi, případně pr natčení j F i M j (12) Psuv w i ve směru a smyslu půsbiště vnější síly F i je rven parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle tét síly F i. Obdbně lze zapsat Lagrangevu větu: U Fi w i (13) Síla F i je rvna parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle příslušnéh psuvu w i ve směru a smyslu půsbiště tét síly F i. Tyt metdy vyuţívají skalarání přístup. Při výpčtu jsu jedndušší a rychlejší neţ vektrvé, zejména v případě, kdy je cílem určit defrmace v určitém místě nsníku. 33
36 5.1.7 Castiglianva věta Mhrův integrál Mhrva integrálu je vyuţíván při řešení defrmací hýbaných křivých prutů, cţ bude vyuţit i pr účely tét práce. Vztahy vycházejí z Castiglianvy věty (12). P úpravě lze vyjádřit defrmační energii nsníku d hybu integrálem: 2 1 M ( x) U.. dx (14) 2. E I( x) ( l) Psuv ve směru libvlnéh účinku plyne přím z Castiglianvy věty a nazývá se Mhrův integrál: 1 M ( x) w i.. mi( x). dx (15) E I( x) ( l) Další důleţité vztahy dn Nrmálvé napětí: da (16) dt Smykvé napětí: da (17) Ohybvé napětí: M M max (18) I W e Největší hybvé napětí v určitém průřezu je v nejvzdálenějším místě d neutrální sy. Bude-li vzdálenst tht místa d neutrální sy e, bude v něm napětí: Mdul průřezu v hybu: I W (19) e 4 4 Kvadratický mment průřezu (hyb průřezu mezikruţí): I.( D d ) (20) 64 34
37 5.1.9 Prstý hyb nsníku Při hybu nsníku dchází v průřezu k pruţně plastické defrmaci, která má různý průběh d pvrchu materiálu k neutrální se. Obr. 24. Rzlžení napětí prstý hyb V neutrální se není napětí a při hýbání se ani neprdluţuje ani nezkracuje. Neutrální sa je na začátku uprstřed průřezu, při hybu se psuvá směrem k vnitřní straně hybu. Není tedy ttţná s su těţiště hýbanéh materiálu. Obr. 25. Plha neutrální sy 35
38 6. Kntrlní výpčet Analytický výpčet aplikujeme na prvek, který svým charakterem představuje chranný bluk, vyskytující se v některých závdních vzech za hlavu řidiče. Ve výpčtech bude uvaţván materiál tenkstěnná celvá trubka 25CrM Analytická metda Obr. 26. Bezpečnstní bluk Tent jednduchý bezpečnstní bluk nahradíme výpčtvým mdelem. Vlíme mdel křivéh prutu zatíţený samělu silu a budeme sledvat průhyb v pţadvaném místě, průběh hybvéh mmentu a napětí. Obr. 27. Výpčtvý mdel jednduchéh bluku 36
39 Gemetrie bluku (prutu), materiálvé a průřezvé charakteristiky vztaţené ke střednici prutu: - průměr trubky: D = 40 mm, d = 37 mm, - plcha průřezu: A = 181,43 mm 2, - mdul pruţnsti: E = 2, MPa, - kvadratický mment průřezu: I = mm 4, - mdul průřezu v hybu: W = mm 3, - plměr zakřivení: R = 150 mm, - úhel: α = 144 0, - úhel: β = α/2 = 72 0, - výška: h = 600 mm, - rzchd: L = 600 mm. Obr. 28. Gemetrie jednduchéh bluku Zatěţující síla bude dpvídat hmtnsti vzidla m = 1000 kg a bude mít hdntu: - F = N Vzhledem k symetrii křivéh prutu stačí uvaţvat ve výpčtu puze jeh plvinu. Tu je vzhledem ke gemetrii prutu třeba rzdělit na dvě blasti. První je blast zakřivenéh prutu s plměrem R a druhá je blast příméh prutu. 37
40 Obr. 29. Řez 1 Vzhledem k vyuţití symetrie je náhradní prut dvakrát staticky neurčitě ulţený. V místě řezu prt stanvujeme neznámé parametry. Sílu N x a mment M x. K jejich zjištění musíme zavést defrmační pdmínky pr míst řezu, nebli bd X. Jsu jimi psuv ve svislém směru w x = 0 a natčení φ x = 0. Pr řešení vyuţijeme Mhrva integrálu. Dsazením defrmačních pdmínek získáme rvnice: Mhrův integrál řešený pr dvě blasti 1 w w x. M ( s). m ( s). ds 0 (21) E. I ( l) a 1 x. M ( s). m ( s). ds 0 (22) E. I ( l) 38
41 Tab. 6. Mhrův integrál pr dvě blasti blast meze ds M (s) m w (s) m φ (s) 4. I 10 R. d 0 II l d 0 M M x x F N x. R.(1 cs ). R. sin " 1". R.(1 cs ) " 1" 2 N. R.(1 cs 72 ).sin 72 F.( R.sin 72 2 x.cs 72 ) " 1". R.(1 72 cs 72 ).sin " 1" P dsazení d rvnic (21), (22): F 4. ( M x N x. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( M x N x. R.(1 cs 72 ).sin 72 (23) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d 2 x 1. E. I ( M l 0 x N ( M x x F. R.(1 cs ). R.sin ). d 2 N. x F R.(1 cs 72 ).sin 72.( R.sin 72.cs 72 )). d 2 (24) P prvedení všech integrací: 8,42. M. R R x ,29. N x. R 6,67. F. (25) 4,72. M. R R x 2 2 8,42. N x. R 2,92. F. (26) Z tét sustavy dvu rvnic dvu neznámých získáme a zakreslíme ve správném smyslu: M x = -39,3.F = Nmm (27) N x = -0,2.F = N (28) 39
42 Obr. 30. Řez 2 Průběh hybvéh mmentu p délce prutu má samzřejmě prměnnu hdntu. V blasti hrníh zakřivení nebli blasti I stanvíme jeh maximální hdntu jak extrém funkce M (ψ). Tut funkci parciálně derivujeme dle úhlu ψ a pkládáme rvnu nule. M x F N x. R.(1 cs ). R. sin 2 (29) M ( ) 0 F 0,2. F. R.sin. R.cs 0 2 tan 0,5 0,2 68,2 Extrémní hdnta hybvéh mmentu je tedy v hrní zakřivené části bluku v místě dpvídajícím úhlu ψ = 68,2 0. P dsazení d vztahu pr hybvý mment pr blast I: M ( 68,2 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 68,2 ). R.sin 68, 2 (30) M ( 68,2 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 114, 774Nm F 2 40
43 Míst, kde se mění velikst hybvéh mmentu ze záprné na kladnu, a kde má tedy hybvý mment pr blast I nulvu hdntu zjistíme plţením rvnice pr M (ψ) nule a vyjádřením příslušné hdnty úhlu ψ: F 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin 0 (31) 2 39,3 1 0,2(1 cs ).sin 0 R 2 0, sin 0,462 0,5. sin 2 1 sin 5,33 11,55.sin 6,25.sin 2 7,25.sin 11,55.sin 4,33 0 sin 1 0,6 sin 2 0,98 2 Díky uvaţvané gemetrii prutu vyhvuje jak řešení úhel: ψ 1 = 36,8 Z dalších vybraných míst sledujeme velikst hybvéh mmentu pr míst řezu a bd X, přechd mezi blastmi I a II a míst vetknutí. - vrchl bluku (bd X): 0 (32) F M ( x) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 0 ). R.sin 0 2 M ( x) 39,3. F Nmm 393Nm - přechd blastí I a II: 72, 0mm (33) F M ( 72 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ). R.sin 72 2 M ( 72 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 112, 997Nm - míst vetknutí: l 521mm (34) F M ( l) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ) 521.sin 72.( R.sin cs 72 2 M ( l) 7,8. F 78000Nmm 78Nm ) 41
44 Průběh hybvéh mmentu p celé délce plviny prutu: Obr. 31. Průběh hybvéh mmentu 1 Maximální namáhání bezpečnstníh bluku je tedy na jeh vrchlu v místě X. Velikst hybvéh napětí v tmt místě je: M ( x) max 233MPa (35) W 1683 Psuv (defrmace) bdu X ve svislém směru bude mít hdntu: F 4. ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ).sin 72 (36) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d w x E. I w x 0, 2mm Integrály byly vypčteny prgramem Derive 5 ve verzi Trial. 42
45 6.2 Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Na DFJP Univerzity Pardubice jsu k dispzici licencvané výpčtvé prgramy ANSYS a PrEngineer. Stejně jak ve výše uvedeném analytickém řešení budeme sledvat maximální průhyb jednduchéh bluku a maximální hybvé napětí Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer Slid Všechny mdely v tét práci byly tvřeny ve výpčtvém prgramu PrEngineer. Pracvní pstup byl pr všechny řešené varianty stejný. Mdely typu slid byly vytvřeny funkcí Sweep, cţ je taţení prfilu p předem definvané trajektrii. Tat trajektrie byla předem definvaná funkcí Sketcher. V aplikaci Sweep byl zvlen typ Thin Prtrusin, cţ je funkce umţňující neknečně tenkému pvrchu přidat pţadvanu tlušt ku. Upevňvací a výztuţné desky byly vytvřeny jednduchými aplikacemi Extrude a Rtate. Obr. 32 Typy prvků 43
46 Beam Prvek typu Beam se puţívá v případech, kdyţ průřezvé rzměry mdelů jsu výrazně menší neţ jejich délka. V tmt případě není vytvřen mdel bjemem ale puze křivkami a bdy, kterým jsu přiřazeny průřezvé charakterisktiky s příslušnými rzměry a vlastnstmi. Prutvý prvek v MKP: - je pčítán puze s su prutu a průřezvými charakteristikami - u štíhlých prutů platí Bernulli Navierva hyptéza zachvání rvinnsti průřezů - není uvaţván zks Obr. 33. Prvek typu Beam U prutvéh prvku existuje 6 neznámých parametrů. Jsu jimi psuvy a rtace vůči všem třem suřadnicvým sám. Prutvý prvek tedy dsahuje 12 neznámých uzlvých přetvření. Tvrba sítě a výpčet V prgramu PrEngineer prbíhá genervání sítě autmaticky a tím dchází k ptimalizaci sítě elementů. Při vlastním výpčtu pracuje prgram PrEngineer na principu P-technlgie, nebli zpřesňvání výpčtu zvyšváním stupně plynmu bázvých funkcí. Vypčtené hdnty v n-té iteraci jsu prvnány s hdntami z předchzí iterace. Pkud není dsaţen nastavené přesnsti knvergence, dchází ke zvýšení stupně plynmu. Maximální stupeň plynmu je 9. 44
47 Typy výpčtvých analýz Pr účely tét práce byla vyuţita statická analýza New Static. Tut cestu lze získat hdnty napětí, defrmací, apd.. Sučást můţe být zatíţená staticku silu neb mmentem knstantní hdnty, neb můţe být dána funkcí, jejichţ průběh je závislý na entitě, ke které je definván (eliptický, sin, cs apd.). V tmt typu analýzy nelze zadat zatíţení závislé na čase. K dispzici jsu tři metdy: Quick Check - neprvádí kntrlu knvergence výpčtu. Stupeň plynmu je nastaven na hdntu 3. Tat metda sluţí ke kntrle správnsti nadefinvanéh výpčtvéh mdelu. Single-Pass Adaptive - prvádí výpčty ve dvu iteracích. V první iteraci je stupeň plynmu nastaven na hdntu 3 a druhá iterace má maximální stupeň plynmu, tedy 9. Puţití tét metdy je vhdné pr kntaktní analýzy, výpčet kritické síly ve vzpěru a při mdálních analýzách. Multi-Pass Adaptive - pdrbná metda výpčtu vyuţívající P- adaptivní technlgii ke zvyšvání stupňů plynmu u prvků, u kterých není ddrţena předepsaná knvergence. Metda kntrluje předepsanu knvergenci u výpčtů. Ve výsledných zbrazeních mdelu lze zjistit, ve které iteraci byl dsaţen pţadvané hdnty knvergence a umţňuje správně vyhdntit dsaţené výsledky. Tut metdu lze získat velmi přesné hdnty hledaných veličin. 45
48 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Pr výpčet byl zvlen prutvý prvek s příslušnými průřezvými a materiálvými charakteristikami uvedenými v kapitle 6.1. Obr. 34. Prut - mdel Průběh hybvéh mmentu Průběh hybvéh mmentu [Nmm] p délce bluku se shduje s analytickým výpčtem. Obr. 35. Průběh hybvéh mmentu 2 46
49 Hdnty hybvéh napětí Hdnty hybvéh napětí dsahují maximálních hdnt 228,8 MPa. Tat hdnta je dsaţena v místě vrchlu bluku, cţ přesně krespnduje s analytickým řešením. Relativní chyba má hdntu: ,7% 233 Obr. 36. Ohybvé napětí 1 47
50 Obr. 37. Průběh hybvéh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se prakticky shdují s hdntami hybvéh napětí. Odchylka je způsbena uvaţváním rzlţení napětí p průřezu prutu ve výpčtvých prgramech. Maximální hdnty se blíţí 240 MPa. Obr. 38. Ekvivalentní napětí 1 48
51 Průhyb Maximální hdnta průhybu se stejně jak u hybvéh napětí vyskytuje v blasti vrchlu bluku, cţ je ve shdě s analytickým řešením. Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,28 mm. Relativní chyba by byla velmi vyská. Vzhledem k jedntkám ale můţeme výsledek pvaţvat za velmi přesný a dchylku zanedbat. Obr. 39. Průhyb 1 Obr. 40. Průběh průhybu 1 49
52 6.2.3 Výpčet v prgramu ANSYS Stejně jak v případě prgramu PrEngineer, byl i zde k řešení vyuţit prutvý prvek. Knkrétně BEAM189, kterému byly přiřazeny příslušné průřezvé a materiálvé charakteristiky. Obr. 41. Vysíťvaný prut Obr. 42. Prut + zatížení + vetknutí 50
53 Průhyb Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,36 mm. Tat hdnta se pět s maximální přesnstí blíţí hdntě vypčtené analyticky i v prgramu PrEngineer. Hdnty ekvivalentníh napětí Obr. 43. Průhyb 2 Obr. 44. Ekvivalentní napětí 2 51
54 Z brázků zbrazujících řez trubku (Obr. 45, Obr. 46) ve dvu různých rvinách vyplývá, ţe maximální hdnta ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se phybuje mezi 235 a 264 MPa. Těcht hdnt je dsaţen na vrchlu bluku v krajních vláknech trubky. Relativní chyba výpčtu v prvnání s analyticku metdu je přes 10%. Je t způsben tím, ţe analytická metda neuvaţuje rzlţení napětí napříč průřezem. Obr. 45. Řez trubku 1 52
55 Obr. 46. Řez trubku Vyhdncení kntrlníh výpčtu Všechny tři cesty, které vedly k výsledkům vzájemně věřili svu správnst. Jednduchý mdel bluku, který sluţil ke vzájemnému věření správnsti s analytickým výpčtem by byl namáhán ekvivalentním napětím, které by nedsahval ani plviny hdnty meze pruţnsti zvlenéh materiálu a způsbil puze pruţné defrmace. 53
56 7. Hlavní výpčet Základní knstrukcí, na kteru byly aplikvány zkušky statickéh zatíţení dle kapitly byl bezpečnstní rám z vyřazenéh vzu, který je na Obr. 47. Rám byl vyrben v rce 1999, cţ značil, ţe by jiţ neměl splňvat sučasné bezpečnstní pţadavky. Tent bezpečnstní rám je výrbek firmy VND autsprt. Jedná se bezpečnstní rám z trubek materiálu a svařvací technlgie dle kapitly Tent výrbek byl pskytnut firmu VND autsprt pr účely tét práce a v dalším textu bude značen jak rám č. 1. Obr. 47. Bezpečnstní rám č. 1 54
57 Základní rzměry rámu č. 1: Základní rzměry bezpečnstníh rámu č. 1 jsu na Obr. 48. Obr. 48. Rám 1 rzměry Trubky hlavníh bluku a bčních půlbluků: 45 x 2,5 mm Ostatní trubky: 40 x 1,5 mm Pr strukturu bezpečnstníh rámu č. 1. budu navrţeny mdifikace. Všechny nvě začleněné trubky budu mít průřezvé rzměry: 40 x 1,5 mm. 55
58 Vzhledem k vyským hardwarvým nárkům na výpčet byly výpčty všech variant bezpečnstníh rámu řešeny pmcí výpčtvých prvků typu Beam a jejich sustav nebli prutvých knstrukcí. Definice materiálu v prgramu PrEngineer a zbrazení jedntlivých prutů sustavy rámu č. 1 je zbrazen na Obr. 49. Obr. 49. Definice výpčtvéh mdelu V místech, kde je reálný bezpečnstní rám v autmbilu přivařen k výztuţným a upevňvacím deskám jsu příslušným prutům výpčtvéh mdelu debrány všechny stupně vlnsti. Výpčtvý prgram PrEngineer umţnil výpčet ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH (Obr. 50) a průhybu ve smyslu půsbícíh zatíţení (Obr. 51). Obr. 50. PrEnginner výsledky 1 Obr. 51. PrEngineer výsledky 2 56
59 7.1 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 1 Z prstrvéh mdelu rámu č. 1 na Obr. 52 byl vycházen při tvrbě jedntlivých prutů sustavy. Obr. 52. Rám 1 mdel Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 53. Obr. 53. Rám 1 bční zatížení napětí 57
60 Obr. 54. Rám 1 bční zatížení napětí detail Obr. 55. Rám 1 bční zatížení průhyb 58
61 Tab. 7. Rám 1 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 7,2 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Hdnty maximálníh ekvivalentníh napětí přesahují mez pruţnsti materiálu. V daných blastech by dšl k vytvření plastických klubů a vzniku plastické defrmace, která by všem dsahvala hdnty vyhvující pţadavkům. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 56. Obr. 56. Rám 1 hlavní bluk napětí 59
62 Obr. 57. Rám 1 hlavní bluk napětí detail Obr. 58. Rám 1 hlavní bluk průhyb Tab. 8. Rám 1 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 12,6 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 60
63 Maximální ekvivalentní napětí v kritickém místě dsahuje téměř hdnt meze pevnsti danéh materiálu a v tmt místě by mhl djít k rztrţení trubky. Hdnt citelně přesahujících mez pruţnsti danéh materiálu je také dsaţen v místě, kde vrchlvá část hlavníh bluku přechází d svislé. V tét blasti je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál. Mhl by zde djít k prušení materiálu. Defrmace dsahují přípustných hdnt. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení předníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 59. Obr. 59. Rám 1 přední bluk napětí 61
64 Obr. 60. Rám 1 přední bluk průhyb Tab. 9. Rám 1 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 10,7 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry, přechd předníh půlbluku d svislé části Maximální hdnty ekvivalentníh napětí jsu těsně pd hranicí meze pruţnsti danéh materiálu. V kritických místech by dšl puze k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu v přípustných mezích. 62
65 7.2 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 2 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 2 je první variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 61 a Obr. 62. Obr. 61. Rám 2 mdel Obr. 62. Rám 2 mdel phled 63
66 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 63. Obr. 63. Rám 2 bční zatížení napětí Obr. 64. Rám 2 bční zatížení průhyb 64
67 Tab. 10. Rám 2 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 3,3 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil díky mdifikaci v kritických místech sníţit ve svislé části hlavníh bluku více neţ 130 MPa. Také se pdařil sníţit ekvivalentní napětí v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce ze 700 MPa na 70 aţ 120 MPa. Maximální průhyb v dané blasti byl sníţen na méně neţ plvinu půvdní hdnty rámu č. 1. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 65. Obr. 65. Rám 2 hlavní bluk napětí 65
68 Obr. 66. Rám 2 hlavní bluk napětí detail Obr. 67. Rám 2 hlavní bluk průhyb Tab. 11. Rám 2 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 8,3 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 66
69 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se díky mdifikaci pdařil v kritických místech sníţit na hdnty niţší, neţ je mez pevnsti danéh materiálu. Ekvivalentní napětí dsahuje i přes vyztuţení bezpečnstníh rámu při tét zkušce vyských hdnt a v kritických místech by dcházel k plastickým defrmacím. Tyt vyské hdnty se navíc stále vyskytují v blasti přechdu hlavníh bluku d svislé části, kde je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál, cţ by mhl způsbit prušení materiálu. Maximální průhyb v kritických místech byl sníţen více neţ 4 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 68. Obr. 68. Rám 2 přední bluk napětí 67
70 Obr. 69. Rám 2 přední bluk průhyb Tab. 12. Rám 2 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 4,9 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech se pdařil sníţit téměř na plvinu hdnt u rámu č. 1. Také je výrazně sníţen namáhání v přechdu předníh půlbluku d svislé části. V těcht místech by dšl k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu plviční prti půvdnímu řešení rámu č
71 7.3 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 3 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 3 je druhu variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 70 a Obr. 71. Obr. 70. Rám 3 mdel Obr. 71 Rám 3 mdel phled 69
72 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 3 je znázrněn na Obr. 72. Obr. 72. Rám 3 bční zatížení napětí Obr. 73. Rám 3 bční zatížení průhyb 70
73 Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Tab. 13. Rám 3 bční zatížení Maximální hdnty Oblast 5,9 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Tt napětí se vyskytuje i v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce. Tyt maximální hdnty v prvnání s mezí pruţnsti materiálu zaručují puze pruţné defrmace a jsu 150 MPa niţší, neţ u půvdní varianty rámu č. 1. Maximální hdnta průhybu tvří střed mezi hdntami průhybů variant rámů č. 1 a 2. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr. 74. Obr. 74. Rám 3 hlavní bluk napětí 71
74 Obr. 75. Rám 3 hlavní bluk napětí detail Obr. 76. Rám 3 hlavní bluk průhyb Tab. 14. Rám 3 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 1,0 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 72
75 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil v kritických místech naprst minimalizvat v prvnání s variantami rámů č. 1 a 2. Také se pdařil výrazně sníţit namáhání blasti přechdu vrchlvé části hlavníh bluku d svislé části. Výsledky zaručují pruţné defrmace. Maximální průhyb v kritických místech je minimalizván na hdntu 1 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr Obr. 77. Rám 3 přední bluk napětí 73
76 Obr. 78. Rám 3 přední bluk průhyb Tab. 15. Rám 3 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 8,1 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Výsledné hdnty zaručují pruţné defrmace a prti půvdní variantě rámu č. 1 je napětí sníţen více neţ 100 MPa. Maximální hdnty průhybu vzrstly prti variantě rámu č. 2 3,2 mm. 74
77 8. Suhrnné zhdncení výsledků V Tab. 16 je prvnání dsaţených výsledků při simulaci statickéh zatěţvání třech knstrukčních variant bezpečnstníh rámu. Rám č. 1 tvřil základ pr mdifikace značené jak rám č. 2 a rám č. 3. Tab. 16. Suhrn výsledků Bční zatížení Zatížení hlavníh bluku Zatížení předníh bluku Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Rám č MPa 7,2 mm MPa 12,6 mm MPa 10,7 mm Rám č MPa 3,3 mm MPa 8,3 mm MPa 4,9 mm Rám č MPa 5,9 mm MPa 1 mm MPa 8,1 mm Navrţená knstrukční řešení vedla k výraznému sníţení ekvivalentníh napětí v kritických místech a hdnt průhybů. Knstrukční varianta rámu č. 3 vykazuje celkvě nejlepší pevnstní vlastnsti. Tat varianta se jeví jak nejlepší zejména díky výsledkům při zatíţení hlavníh bluku, cţ je zkuška simulující převrácení autmbilu na střechu. Hdnty výsledných napětí ze všech třech typů zkušek statickéh zatíţení rámu č. 3 jsu v přípustných mezích při prvnání s hdntu mezní návrhvé pevnsti celi dle nrmy: ČSN Navrhvání a psuzvání celvých knstrukcí. l y 695 l yd 604MPa, (37) l 1,15 kde: l y = mez pruţnsti l m = sučinitel splehlivsti materiálu (1,15 z TAB pr daný materiál) m 75
78 8.1 Dpručení pr praxi Výpčtvým mdelváním lze s vysku přesnstí a rychlstí získat hdnty sledvaných veličin v kritických místech knstrukce. V praxi by byl pr knstruktéra nutné tyt hdnty věřit reálným experimentem ještě před uvedením výrbku d reálnéh prvzu. Výsledky experimentální zkušky jsu schpny dhalit mţné nehmgenity materiálu vzniklé vlivem tváření a zpracvání a nedknalst napjení jedntlivých prutů. V blasti svarvých spjů jsu tepelně vlivněné blasti a mţnst výskytu vnitřníh pnutí. Typ zatěţvacíh zařízení vhdnéh k realizaci experimentální zkušky je zbrazen na Obr. 79 a Obr. 80. Obr. 79. Zkušební zařízení 1 [10] 76
UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2009 Bc. Václav Dunovský
UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Bc. Václav Dunvský Dpravní fakulta Jana Pernera Bezpečnstní rám závdníh autmbilu z hlediska psuzení knstrukce výpčtvým mdelváním
VíceExentricita (výstřednost) normálové síly
16. Železbetnvé slupy Slupy patří mezi tlačené knstrukce. Knstrukční prvky z betnu prstéh a slabě vyztuženéh jsu namáhány kmbinací nrmálvé síly N d a hybvéh mmentu M d. Jde tedy mimstředný tlak výpčtvé
VícePoužití : Tvoří součást pohybového ústrojí strojů a zařízení nebo mechanických převodů.
1 HŘÍDELE Strjní sučást válcvitéh tvaru, určené přensu táčivéh phybu a mechanicé práce (rutícíh mmentu) z hnací části (mtru) na část hnanu (strj). Pužití : Tvří sučást phybvéh ústrjí strjů a zařízení neb
VíceTechnická zpráva Kontrola ohybového napětí čepu v kritických místech na SO Papírny Olšany PS4-sušící válec-srpen2013
Strana: 1/12 Technická zpráva 108018 Kntrla hybvéh napětí čepu v kritických místech na SO Papírny Olšany PS4-sušící válec-srpen201 Vypracval : Ing.Otakar Kzel Datum: 2.8..201 Adresa: PAPKON s.r.., Cihelná
VíceTeplota a její měření
1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst
VíceKombinované namáhání prutů s aplikací mezních podmínek pro monotónní zatěžování.
Cvičení Kmbinvané namáhání prutů s aplikací mezních pdmínek pr mntónní zatěžvání. Prutvá napjatst V bdech prutu má napjatst zvláštní charakter značuje se jak prutvá a je určena jedním nrmálvým σ a jedním
VícePosuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce
Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní
VíceOprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa
Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:
VíceKatalogový list kladičkové lineární vedení typu MR
Země půvdu kladičkvéh lineárníh vedení typu ML je EU, knkrétně Itálie. Země půvdu pužitéh materiálu na výrbu kladičkvéh lineárníh vedení typu ML : vdící lišty - EU jezdců včetně příslušenství - EU valivé
Více4.Silniční motorová vozidla
4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.
VíceTechnické požadavky na integrované řešení CAD/CAM:
Technické pžadavky na integrvané řešení CAD/CAM: Integrace CAM a CAD: splečný datvý frmát mdelu pr CAD a CAM mduly, CAD a CAM v jedntném prstředí, mžnst přepnutí mezi CAD a CAM pr prvedení změn na mdelu,
VíceStudijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník:
Studijní předmět: Základy terie pravděpdbnsti a matematická statistika Rčník: 1 Semestr: 1 Způsb uknčení: zkuška Pčet hdin přímé výuky: 2/2 (přednáška/ seminář) Pčet hdin kmbinvané výuky celkem: 8 Antace
VícePrincip odolnosti. Zkoušky v rámci projektů FRACOF COSSFIRE FICEB. Výsledky zkoušek Teploty. Ověření jednoduché návrhové metody.
12.9.212 Obsah lekce Pžární dlnst celbetnvé strpní knstrukce Eva Dvřákvá, František Wald Princip pžární dlnsti celbetnvé strpní kce dlnsti - nminální nrmvá křivka - nminální nrmvá křivka prlamvané nsníky
Více1. Kristýna Hytychová
Průřezvé veličiny Výpčet těžiště. Druhy průřezvých veličin a jejich výpčet průřezvých veličin. Steinerva věta. Pužití průřezvých veličin ve výpčtech STK. Průřezvé veličiny ZÁKLADNÍ: plcha průřezu, mment
VíceOprava a modernizace panelového bytového domu Bratří Čapků č.p. 2870, Česká Lípa
Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Bratří Čapků č.p. 2870, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM III/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:
Více1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLEDISKA - TEPELNÉ VLASTNOSTI SKLA
1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLDISKA - TPLNÉ VLASTNOSTI SKLA Skl patří k materiálům, které významně vlivňují vývj stavební techniky a architektury. Nálezy skla pcházející z dby asi klem 5000 let před naším letpčtem
VíceČeské vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. DPŽ + MSK Jurenka, příklad I. Dynamická pevnost a životnost. Jur, příklad I
1/10 Dynmická pevnst živtnst Jur, příkld I Miln Růžičk, Jsef Jurenk, Mrtin Nesládek jsef.jurenk@fs.cvut.cz /10 ktr intenzity npětí příkld 1 Jk velké mhu být síly půsbící n nsník n dvu pdprách s převislými
Více1.3. Požárně bezpečnostní řešení
1.3. Pžárně bezpečnstní řešení Název akce : Míst : 3.ddělení MŠ přístavba budvy stávající MŠ, bří. Musálků 249, Řepiště kat.ú. Řepiště, par.č.292/2 Žadatel : Charakter akce : Obec Řepiště ul.mírvá 178
VíceObecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.
75 Hledání kružnic I Předpklady: 750, kružnice z gemetrie Př : Kružnice je dána becnu rvnicí x y x y plměr Rzhdni, zda na kružnici leží bd A[ ; ] + + + 6 + = 0 Najdi její střed a Obecnu rvnici musíme upravit
VíceZákladní technické zadání
Přílha č. 2 Výzvy Základní technické zadání VZ 26 Základní infrmace: Celkvá cena musí zahrnvat výrbu, ddávku, mntáž a vyčistění p mntáži v místě plnění. Vlba prfilů, příslušenství a ktvení musí být prvedena
Více2. cvičení vzorové příklady
Příklad. cvičení vzrvé příklady Nakreslete zatěžvací brazce slžek ydrstatickýc sil, půsbícíc na autmatický segementvý jezvý uzávěr s ybným ramenem. Vypčtěte dntu suřadnice, udávající plu ladiny v tlačené
VícePRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020
PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze
Vícep ř í a d o o v é s t s t r u v é u d i c e Požárně bezpečnostní řešení Vícepodlažní budova nechráněná ocelová konstrukce Půdorys 1.
p ř í k l a d v é s t u d i e c e l v é k n s t r u k c e Půdrys 1.NP chráněná knstrukce nechráněná knstrukce Půdrys 2.NP Řez A-A chráněná knstrukce nechráněná knstrukce chráněná knstrukce nechráněná knstrukce
VíceOdpisy a opravné položky pohledávek
Odpisy a pravné plžky phledávek E S O 9 i n t e r n a t i n a l a. s. U M l ý n a 2 2 1 4 1 0 0, P r a h a www.es9.cz Strana 1 (celkem 9) Ppis... 3 Účetní perace (1.1.1.2), vzr Odpisy a pravné plžky...
VíceKompletní výrobková řada plná inovací
Kmpletní výrbkvá řada plná invací NAPÁJENÍ PRO POHYBLIVÁ ZAŘÍZENÍ VÝKONNOST, BEZPEČNOST A ÚSPORNOST, OD 20 DO 200A Ve splupráci se zpracvatelským centrem umělé hmty Ost V rámci PUMA-metd (= metdy zpracvání
VíceVIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře
UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH
VíceMetoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení
Metda klíčvých ukazatelů pr činnsti zahrnující zvedání, držení, nšení Pkyny pr pužití při hdncení pracvních pdmínek Hdncení se prvádí v pdstatě pr činnsti ruční manipulace a musí se týkat jednh pracvníh
Více01-02.5 09.04.CZ. Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line -1-
0-02.5 09.04.CZ Regulační ventily Regulační ventily s mezvačem průtku BEE line A.P.O. - ELMOS v..s., Pražská 90, 509 0 Nvá Paka, Tel.: +420 49 504 26, Fax: +420 49 504 257, E-mail: ap@apelms.cz, Internet:
VícePodklady pro cvičení. Úloha 1 Návrh konstrukčních systémů
Pzemní stavby A2 Pdklady pr cvičení Cíl úlhy Úlha 1 Návrh knstrukčních systémů Návrh knstrukčníh systému zadané administrativní budvy ve dvu variantách, včetně návrhu bvdvéh pláště. Dalším cílem tét úlhy
Více14. Datové modely v GIS
14. Datvé mdely v GIS Zpracval: Tmáš Kbliţek, 2014 Dělení datvých mdelů 2 mţné přístupy k mdelům: Vrstvvý Objektvý Datvé mdely lze dělit na: 1. Vektrvý 2. Rastrvý 3. Maticvá data Vrstvvý přístup Jedntlivá
VíceProgram prevence nehod a bezpečnosti letů
SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.
VíceNOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015
r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr
VíceSMART Notebook Math Tools 11
SMART Ntebk Math Tls 11 Operační systémy Windws Uživatelská příručka Upzrnění chranných známkách SMART Bard, SMART Ntebk, smarttech, l SMART a všechna značení SMART jsu chranné známky neb reistrvané chranné
Víceuzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami
Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh
VíceŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA
2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Šklicí příručka Pžární chrany Obsah: 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...
VíceSledování provedených změn v programu SAS
Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Středšklská matematika Nadace Geneze Vývj (Stručná histrie matematiky) - na levé straně je svislý nápis VÝVOJ stisk hrníh V vyvlá zbrazení časvé sy - stisk ikny se stránku (vprav nahře na brazvce časvé
VíceSMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)
Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:
VíceOTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa
OTOPNÁ TĚLESA Rzdělení tpných těles Stejně jak celé sustavy vytápění, tak i tpná tělesa dělíme na lkální tělesa a tělesa ústředníh vytápění. Lkální tělesa přeměňují energii v tepl a tt předávají d vytápěné
Více01-02.3 11.14.CZ Uzavírací ventily LDM s ručním kolem
01-0. 11.14.CZ Uzavírací ventily LDM s ručním klem -1- UV (Ex) UV (Ex) Uzavírací ventily DN 15 až 0, PN, 5 a s ručním klem Ppis Uzavírací ventily UV x6 jsu ruční armatury s vynikajícími vlastnstmi pr pužití
VícePravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net
Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční
VíceDIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET
DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET Abstract DIFFUSION PROPERTIES OF MATERIALS IN FLAT ROOFS AND THEIR INFLUENCE ON TECHNICAL THERMAL CALCULATION Petr
VíceV jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A
V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce
VíceVŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba. Projekt VaV ČBÚ č.57-07
VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hrnick-gelgická fakulta 17. listpadu 15, 708 33 Ostrava-Pruba Prjekt VaV ČBÚ č.57-07 Ochrana zaměstnanců před důsledky průtrží hrnin a plynů Závěrečná zpráva Zdpvědný řešitel:
VíceKAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...
Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ
VíceEFA-SST -PS. Rychloběžná vrata pro. moderní parkovací systémy. rychlá a bezpečná vrata
EFA-SST Rychlběžná vrata pr -PS mderní parkvací systémy rychlá a bezpečná vrata Nejrychlejší vrata na světě pr parkvací garáže Neprvnatelně rychle, bezpečně, splehlivě ke známým vlastnstem rychlběžných
VícePROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI
Nvá šance v gastrnmii PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI Lektr: Mirslav Šeda Gastrnmická akademie.s. Trcha terie SANITACE / ČIŠTĚNÍ znamená zbavení pvrchu nečistt a mastnty, většinu s pmcí nástrjů
Více5. Mechanika tuhého tlesa
5. Mechanika tuhéh tlesa Rzmry a tvar tlesa jsu ast pi ešení mechanických prblém rzhdující a pdstatn vlivují phybvé úinky sil, které na n psbí. akvá tlesa samzejm nelze nahradit hmtným bdem. Úinky sil
VíceElektrická deska udržující teplo
Elektrická deska udržující tepl 114.360 114.361 114.362 V1/1209 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana
VíceChování ocelobetonového stropu. Jednoduchá metoda pro návrh za běžné teploty. Jednoduchá metoda pro návrh za zvýšené teploty
1/09/01 K nvinkám pžární dnsti nsných knstrukcí 11. září 01 Obsah prezentace za pžáru cebetnvých desek za běžné Mde strpní desky Druhy prušení cebetnvých desek za zvýšené Rzšíření na chvání za pžáru Zvětšení
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011
*uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna
VíceTechnická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy
Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem
Více1 ROVNOVÁHA BODU Sestavte rovnice rovnice rovnováhy bodu (neznámé A,B,C) Určete A pro konstrukci z příkladu
Sbírka bude dplňvána. Příští dplněk budu příklady na vnitřní síly v diskrétních průřeech. Připmínky, pravy, návrhy další příklay jsu vítány na rer@cml.fsv.cvut.c. mbicí sbírky je hlavně jedntně definvat
VíceČSN EN OPRAVA 3
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS ICS 3.040. 10 Srpen 007 Kvvá průmyslvá ptrubí Část 3: Knstrukce a výpčet ČSN EN 13480-3 OPRAVA 3 13 000 idt EN 13480-3:00/Cr.7:006-08 Crrigendum Tat prava ČSN EN 13480-3:003 je
VíceRekuperace rodinného domu v Přestavlkách
Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden
VíceSoučásti jsou v praxi často namáhány dvěma i více druhy namáhání (napětí)
Slžené namáhání Sučásti jsu v praxi čast namáhány dvěma i více druhy namáhání (napětí) Kmbinace surdých napětí (napřílad tah a hyb) (rut a smy) Napětí jdu v tmt případě slučvat a výsledné napětí je dán
Více65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce
65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.
VíceZpráva pro uživatele
Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních
Více5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.
5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy
VíceSTANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR
STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši
Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr
VíceMetodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy
Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh
VíceKotlík na polévku Party
Ktlík na plévku Party 100.054 V3/0107-1 - CZ 1. Obecné infrmace 102 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 102 1.2 Vysvětlivky symblů 102 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 102-103 1.4 Ochrana autrských práv
VíceC V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment
Technlgie skla 00/0 C V I Č E N Í. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. [-]. Viskzitní křivka skla [,6]. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice [,6]. Výpčet z chemickéh slžení [,6]. Představení firmy
VíceVŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.
VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007
Více1.2. Kinematika hmotného bodu
1.. Kinematika hmtnéh bdu P matematické přípravě už můžeme začít s první kapitlu, kinematiku. Tat část fyziky se zabývá ppisem phybu těles, aniž by se ptala prč k phybu dchází. Jak je ve fyzice častým
VícePodklady pro cvičení- II.blok. Úloha 8
Katedra knstrukcí pzemních staveb K124 Pzemní stavby 1 Pdklady pr cvičení- II.blk Úlha 8 Plšné základy Cíl úlhy Návrh plšných základů pr vybranu variantu knstrukčníh systému budvy z úlhy 2, bsahující výpčet
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ
*UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna
Více01-02.4 05.11.CZ. Regulační ventily LDM COMAR line -1-
01-02.4 05.11.CZ Regulační ventily LDM COMAR line A.P.O. - ELMOS v..s., Pražská 90, 509 01 Nvá Paka, Tel.: +420 493 504 261, Fax: +420 493 504 257, E-mail: ap@apelms.cz, Internet: www.apelms.cz -1- Výpčet
VíceHACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa
Systém kritických bdů HACCP Ústav knzervace ptravin a technlgie masa C je HACCP? HACCP nejsu kritické bdy Zejména preventivní systém!! zdravtní nezávadnst Spíše dlžení uplatnění určitých principů než dknalá
VícePřednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015
-černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh
VícePředpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013
Předpis SŽDC Bp1 bezpečnsti a chraně zdraví při práci Účinnst d 1. října 2013 Úvd k prezentaci Tat prezentace služí především pr základní seznámení s předpisem Bp1, resp. s jeh bsahem, strukturu a nejdůležitějšími
VícePEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL
PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu
VíceF O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE
Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz
Více01-02.5 08.12.CZ Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line
0-02.5 08.2.CZ Regulační ventily Regulační ventily s mezvačem průtku BEE line -- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle
VíceStřední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im
Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní
VíceEDH 82 SS - EDH 82 CB - EDH 82
622424 EDH 82 SS - EDH 82 CB - EDH 82 2 1 11 3 5 4 6 19 20 7 1 10 11 16 2 9 17 13 6 12 30 7 8 8 3,,,,,,,,,, 23 18 6 23 29 5 1 2 3 6 5 27 28 25 26 21 24 22,,, 45,,,,,,,, Vzrky 0,3 0,5 0,5 0,3 0,5 34 38
Vícev mechanice Využití mikrofonu k
Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač
Více');-~~~~~_~~-~.==~ J. I F===t=""ř""7'=:lb;';;;';;;;';91. Úprava bytu v Letňanech Místo stavby. Název stavby. Praha 9-Letňany Účel stavby
Úprava BD Vlutva 2521 srpen '17 Technická zpráva a statický výpčet 278/2017 ÚVOD: Dkumentace řeší návrh a psuzení nsných prvků knstrukce pr úpravu bytu v panelvém předepsány zvláštní bytvém dmě ze 70.
VíceUSNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012
*UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016
*UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceGLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB
Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité
VícePříjem a hodnocení žádostí o podporu
Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá
Více4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy
4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny
VíceKinematika hmotného bodu I.
Kinematika hmtnéh bdu I. Kinematiku hmtnéh bdu myslíme zkumání záknitstí phybů těles. Hmtným bdem myslíme bd, jímž nahradíme skutečné reálné těles. Hmtnst tělesa je sustředěna d jednh bdu, prt hmtný bd.
VícePružnost a plasticita II 3. ročník bakalářského studia. doc. Ing. Martin Krejsa, Ph.D. Katedra stavební mechaniky
Pružnst a plasticita II 3. rčník bakalářskéh studia dc. Ing. Martin Krejsa, Ph.D. Katedra stavební mechanik Základní infrmace cvičení Předmět: 8-0/0 - Pružnst a plasticita II Přednášející: dc. Ing. Martin
Více01-02.4 08.12.CZ Regulační ventily LDM COMAR line
01-02.4 08.12.CZ Regulační ventily LDM COMAR line -1- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační
VíceZabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury
Zabezpečvací technika v kntextu kncepce rzvje železniční infrastruktury Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie České Budějvice, 12. listpadu 2013 Kncepce rzvje železniční infrastruktury vstupy: technické
VíceTéma 8, Nelineární chování materiálů, podmínky plasticity.
Pružnst a plasticita II.,.rčník bakalářské studia, přednášky Janas, éma 8, elineární cvání materiálů, pdmínky plasticity. Úvd Pružně-plastický materiál Pdmínky plasticity ezní únsnst knstrukce Jednducé
Více01-02.7 09.04.CZ. Třícestné regulační ventily LDM RV 113 M
0-02.7 09.04.CZ Třícestné regulační ventily LDM RV 3 M Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační
VíceLIKOform SYSTÉMOVÉ PŘÍČKY ROZDĚLENÍ FIRMY. INTERNATIONAL LIKO-Style INTERIORS ENERGY. LIKOfon. Chytrá izolace Živé stavby Živá fasáda.
RZĚLENÍ FIRMY INTERNATINAL LIK-Style ENERGY Chytrá izlace Živé stavby Živá fasáda PRUCTIN Supprt Welding in Austerlitz INTERIRS LIKfn LIKfrm LIK-Space inlik LIK-Glass VACUWALL SMART-i-WALL ENERGY ivize
VíceInformačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení
Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu
Více01-02.5 04.03.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s omezovaèem prùtoku BEE line
01-02.5 04.0.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s mezvaèem prùtku BEE line -1- Výpèet suèinitele Kv Praktický výpèet se prvádí s pøihlédnutím ke stavu regulaèníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle
VíceDOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH
ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám
VíceINFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ
Katedra knstruvání strjů Fakulta strjní K 5 PLASTOVÉ INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ dc. Ing. Martin Hynek, PhD. a klektiv verze - 1.0 Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem
VíceŽelešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní
VíceMODELOVÁNÍ A SIMULACE (analogové počítače) pro obor Aplikovaná fyzika
Mderní technlgie ve studiu aplikvané fyziky MODELOVÁNÍ A SIMULACE (analgvé pčítače) pr br Aplikvaná fyzika Luděk Bartněk 2 OBSAH INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Mderní technlgie ve studiu aplikvané fyziky.
VíceMikrovlnná trouba 610.836
Mikrvlnná truba 610.836 CZ Uchvejte tut příručku na dstupném místě v blízksti přístrje! V1/0806 OBSAH 1. Obecné infrmace...2 2. Bezpečnst... 4 3. Ddání, balení a skladvání...5 4. Technické vlastnsti...6
Více