VÝVOJOVÉ TRENDY RETAILINGU V ESKÉ REPUBLICE. Retailing Trends in the Czech Republic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝVOJOVÉ TRENDY RETAILINGU V ESKÉ REPUBLICE. Retailing Trends in the Czech Republic"

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ KOLA OLOMOUC ÚSTAV MANAGEMENTU A MARKETINGU Libor Pernica VÝVOJOVÉ TRENDY RETAILINGU V ESKÉ REPUBLICE Retailing Trends in the Czech Republic Bakalá ká práce Vedoucí práce: Ing. Mgr. Renáta Pavlí ková Olomouc 2012

2 Prohla uji, e jsem tuto bakalá skou práci vypracoval samostatn a pou il jen uvedené informa ní zdroje. V Olomouci, dne vlastnoru ní podpis

3 D kuji touto cestou Ing. Mgr. Renát Pavlí kové za cenné p ipomínky a odborné rady, kterými p isp la p i zpracování této bakalá ské práce.

4 OBSAH ÚVOD...5 I ÁST TEORETICKÁ OBCHOD A RETAILING V TEORETICKÉM POJETÍ Funkce obchodu Maloobchod retailing SOU ASNÉ TRENDY RETAILINGU Vývoj retailingu v R po roce Typy retailingových obchod Tr ní dominance Internacionalizace Diverzifikace Koncentrace, kooperace retailingových firem II ÁST PRAKTICKÁ ANALÝZA RETAILINGU NA ESKÉM TRHU Analýza obchod retailingových firem v R Nejv t í retailingové firmy na eském trhu Tesco Stores R, a. s Ahold Czech Republic, a. s Kaufland eská republika, v. o. s Komparace základních ukazatel a charakteristik Marketingová komunikace ZÁV R ANOTACE SEZNAM POU ITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK SEZNAM GRAF 59 SEZNAM TABULEK SEZNAM P ÍLOH

5 ÚVOD Tém ka dý den p icházíme do kontaktu s maloobchodem ve chvíli, kdy spot ebováváme zbo í a slu by tam nakoupené a nikdo z nás si u jist nedovede p edstavit, e by maloobchod neexistoval. Retailingové et zce, které mají v dne ní dob majoritní podíl na v ech maloobchodních tr bách v R, nastartovaly svou dynamickou expanzi ji v devadesátých letech minulého století, kdy se práv díky rozvoji tr ního hospodá ství v eské republice a aplikaci volného zahrani ního obchodu, za íná prosazovat nový zp sob maloobchodního prodeje. Zvlá t pak vstup zahrani ních spole ností na eský trh p isp l k modernizaci celé maloobchodní sít a vytvo ení nových typ prodejních jednotek. Retailingové trendy minulých let byly v eské republice zam ovány zejména na vytvá ení nových obchodních center, sni ování cen a tím zvy ování konkurenceschopnosti, ale zárove se zde objevila snaha práv t chto retailingových spole ností zaúto it i na na e zá itky a volno asové aktivity, ím za aly vznikat rozsáhlá moderní centra, kde je mo no nakoupit, ale zárove se i rozptýlit, ob erstvit i kulturn odreagovat. Postupn retailingové spole nosti vytla ovaly malé podnikatelské subjekty podnikající v oblasti maloobchodu a v sou asné dob tvo í významnou sou ást tohoto trhu. Co je to vlastn onen retailing? A jaké jeho trendy budou následovat? Práv popisem aktuální situace v prost edí retailingu se zabývá tato bakalá ská práce. Primárním cílem bakalá ské práce na téma Vývojové trendy retailingu v eské republice je popsat sou asné retailingové trendy, provést analýzu nejúsp n j ích retailingových firem. Díl ím cílem je komparace vybraných retailingových firem. Práce je rozd lena na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti jsou vysv tleny základní pojmy vztahující se k problematice retailingu. Zejména se jedná o popis obchodu, maloobchodu a sou asných trend retailingu v R. Jako zdroje literatury slou í odborná literatura p edních tuzemských i zahrani ních autor a internetové zdroje. 5

6 Praktická ást práce obsahuje analýzu retailingu na eském trhu. Pozornost je v nována zejména analýze obchod retailingových firem v eské republice. Konkrétn se jedná o spole nosti Tesco Stores R, Ahold Czech Republic a Kaufland eská republika. Tyto spole nosti dosahují na maloobchodním trhu vynikajících výsledk a pat í k p edním hrá m na eském trhu. Výstupem provedené analýzy je vzájemná komparace základních ukazatel a charakteristik spole ností. V záv re né ásti práce budou shrnuty zji t né poznatky. I ÁST TEORETICKÁ V teoretické ásti práce se pojednává o obchodu, maloobchodu, retailingu, o jeho rozvoji p edev ím v eské republice a zd razn ny jsou také sou asné trendy retailingu vyskytující se na eském maloobchodním trhu. 1 OBCHOD A RETAILING V TEORETICKÉM POJETÍ Obchod se vyvíjel po staletí a jeho první zárodky je mo né pozorovat ji v dobách otroká ství, kdy se spole nost d lila na otroká e a otroky a na svobodné emeslníky a zem d lce, ím docházelo rovn k odd lení m sta od venkova a vzniku d lby práce. Vývojem a specializací v rámci d lby práce docházelo postupn k vývoji obchodu, kde tradi ní sm nný obchod nahrazuje efektivn j í sm na pen ní. Odd lením m sta od venkova vzniká pot eba mezi lánku, který by zprost edkoval sm nu výrobk a slu eb práv mezi m stem a venkovem. Za ínají vznikat první obchodní jednotky, zabývající se výhradn výrobou produkt a její sm nou za pen ní prost edky. Postupným vývojem se z v t ích m st stávaly st ediska obchodu a pojem obchod nabíral na významu. V dne ní dob bychom mohli obchod charakterizovat z n kolika pohled. M e se jednat o ur itou innost, která spo ívá v nákupu a prodeji zbo í. Touto formou innosti se mohou zabývat rovn i výrobní podniky, u kterých ale zpravidla dochází ke zm n nakoupeného produktu p ed jeho vlastním prodejem, co se sebou nese organiza ní roz len ní mezi nákupem a prodejem. 6

7 Obchod, jako to subjekt nebo instituce hraje neodmyslitelnou roli práv mezi výrobou a spot ebou. V této roli je obchod jako instituce a jeho hlavní aktivitou je práv obchodování. V rámci tohoto pojetí obchodu nedochází mezi nákupem a prodejem produkt k jeho úprav nebo zm n charakteristických vlastností. V podstat se dá íct, e obchod v sob zahrnuje v echny innosti vedoucí k realizaci sm ny neboli uspokojení nabídky a poptávky za sjednaných podmínek. Z uvedeného je z ejmá d le itost obchodu pro spole enský a ekonomický vývoj v dané zemi a tendence jeho dal ího rozvoje. Významné obchodní instituce jsou potom retailingové spole nosti. Podrobn j í charakteristika funkcí obchodu se nachází v kapitole 1. 1., charakteristika retailingu v kapitole Funkce obchodu S vývojem obchodních inností se postupn vyvíjely i nároky a pot eby jednotlivých ú astník obchodních vztah a do dne ní úrovn. Tyto m eme objektivn pojmout jako obecn uznávané funkce obchodu. Funkce TRANSFORMA NÍ p em na výrobního (dodavatelského) sortimentu na sortiment obchodní (odb ratelský). Tím, e obchod zaji uje optimální sortimentní strukturu, p iná í tato funkce lep í podmínky pro spot ebitele a usnad uje umíst ní produkt. Tím pádem je mo né identifikovat dal í funkci obchodu, ZPROST EDKOVACÍ jedná se o p ekonání prostorového rozdíl mezi místem výroby (dodavatelem) a místem prodeje (odb ratelem), ím dojde k dodání zbo í na místo dal ího prodeje nebo spot eby anebo k prodeji na tomto konkrétním míst. Obchod rovn umo uje formou operativního prodej, pohotovou reakci na stav poptávky. Proto musí operovat rezervou zásob. V tomto p ípad se jedná o funkci ASOVOU - p ekonání rozdílu mezi asem výroby a asem nákupu zbo í. Volba dobrého dodavatele, s ohledem na zaji t ní kvalitní smluvní spolupráce v oblasti zaji t ní vysokého standardu kvality dodávek, skladových zásob a následných slu eb (nap. reklamace), je nezbytná pro pln ní funkce ZÁSOBOVACÍ zaji t ní mno ství a kvality prodávaného zbo í. Marketingové innosti mají v obchodu funkci spo ívající p edev ím v ovliv ování výroby a poptávky, k emu je v obchodu vyu íváno celé ady marketingových nástroj. Tuto funkci nazýváme INICIATIVNÍ. Snahu o úsporu náklad potom pomáhá vytvá et funkce ZÁSOBOVACÍ - zaji ování racionální distribu ní cesty. V sou asné dob hospodá ské recese, výrazné zadlu ení obchodních 7

8 spole ností a patné platební morálky nabírá na významu funkce PLATEBNÍ, co znamená zaji t ní v asné úhrady dodavatel m Maloobchod retailing Maloobchod je podnik nebo innosti podniku, které spo ívají v nákupu produkt od velkoobchodu a jejich dal ímu prodeji kone nému spot ebiteli, ani by do lo k dal ímu zpracování produkt. Maloobchod je tvo en prodejním sortimentem, cenovými polohami, pohotovou prodejní zásobou, vhodnou formou prodeje, marketingovými innostmi apod. 2 V minulosti pat il maloobchod mezi drobné podnikání, co bylo dáno tím, e tém ka dá maloobchodní provozovna byla samostatným podnikatelským subjektem. Tak, jak se vyvíjela lidská populace, vyvíjel se i maloobchod. Zlep ovaní ivotní úrovn obyvatel a postupný r st jeho p íjm vedl ke zvý ení mobilizace obyvatel, migraci obyvatel do m st a r stu jejich pot eb, ím docházelo k výraznému zvy ování a diversifikaci poptávky po zbo í a slu bách. Kone ný zákazník se stává tím, kdo rozhoduje o tom, co se bude vyráb t. Maloobchod sou asn na tento trend vývoje populace reagoval tzv. koncentrací maloobchodu. Podnikatelé zv t ovali po ty vlastních prodejních provozoven v etn velikosti jejich formát. V rámci koncentrace maloobchodu byly vyu ívány techniky expanze prodejen vlastními silami, odkoupením jiných prodejen, i celých firem, fúzemi mezi firmami, p ípadn roz í ením kapitálu vstupem bankovních institucí do firem. Vývojový trend koncentrace trvá i v sou asnosti. Maloobchod získal v procesu koncentrace p ímý vliv na kone ného zákazníka a spolu sním i mo nost ovliv ovat kone nou cenu a rozsah výroby. Obchodníci získali kontrolu nad distribu ními cestami, z izují vlastní velkoobchod, p íp. dopravu, zahrani ní zastoupení a aplikují moderní metody ízení, které spo ívají v zaji ování velkých nákupu, optimální logistiky a aplikaci moderních informa ních technologií. Maloobchodní firmy rostou do úrovn velkých spole ností, která umí zákazníkovi nabídnout ve své síti velkoformátových prodejen kvalitní, iroký sortiment s mo ností pohodlného, komplexního a rychlého nákupu za výhodné ceny. A práv tato oblast 1 Srov. PRA SKÁ, L., JINDRA, J., Obchodní podnikání: Retail management, s Srov. PRA SKÁ, L., JINDRA, J., Obchodní podnikání: Retail management, s

9 spojená s velkými spole nostmi vlastnící sí prodejen, s optimálním a komplexním zp sobem ízení pohybu zbo í a moderními prvky ízení se nov nazývá retailing. Samotnou definici retailingu uvádí Szcyrba jako: mezinárodn chápaný maloobchod pln vybavený celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informa ním systémem s profesionálním managementem. 3 Z definice vyplývá, e retailingové spole nosti jsou asto kapitálov velmi silné a provád jí celou adu inností spojených s maloobchodem, nap íklad: Velké retailingové firmy mají vlastní velkoobchod, asto hierarchicky len ný, vlastní dovozní slo ku p ípadn se skladem, vlastní autodopravu, kolicí st ediska, reklamní a marketingovou slo ku a zejména velké prodejní jednotky. asto z izují spole nou nákupní nadstavbu, která zaji uje co nejlevn j í nákup. 4 Odborníci rozd lují retailing na store retailing a non-store retailing, rozli ují tak maloobchod podle místa realizace. Maloobchod realizovaný v síti prodejen je nazván pojmem store retailing a non store retailing je maloobchod mimo realizovaný mimo prodejní sí. Store retail Tento druh maloobchodu p edstavuje ve vysp lých státech a 90 % v ech realizovaných tr eb. lení se na potraviná ský a nepotraviná ský maloobchod. 5 Potraviná ský maloobchod p edm tem je hlavn obchod s potravinami. Do této kategorie jsou v ak azeny také jednotky, které prodávají ur itý rozsah nepotraviná ského zbo í (zejména zbo í denní a ob asné poptávky). Potraviná ským maloobchodem procházejí velké objemy zbo í na velkých pr m rných prodejních plochách. Odborníci adí do této oblasti zejména supermarkety, hypermarkety a dal í prodejní jednotky, prodávající velké objemy zbo í p i em ást je tvo ena nepotraviná ským sortimentem. 6 3 SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s PRA SKÁ, L., JINDRA, J., Obchodní podnikání: Retail management, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s. 9. 9

10 Nepotraviná ský maloobchod je vytvá en irokou kálou sortiment a mno stvím typ prodejních formát, které jsou neustále inovovány (zejména v oblasti výpo etní techniky a zábavy). P i em prodejní jednotky je mo né rozli it na specializované a despecializované. V sou asném sv t je moderní trend univerzální forma maloobchodu v odpovídajících prodejních jednotkách. 7 Non-store retail Maloobchod realizovaný mimo sí prodejen p edstavuje ve vysp lých zemích pouze malou ást maloobchodních inností, zárove má ale velký r stový potenciál. Maloobchod realizovaný mimo sí prodejen má následující formy: Prodej v automatech obecn se jedná o formu dopl kového prodeje, která m e zákazníkovi nabídnout ve velmi koncentrované podob prodej teplých nápoj, studených nápoj, cukrovinek a celé ady variant sortimentu dle katalog dodavatele. P i dané nízké výkonnosti je nevýhodou ekonomická náro nost automat. Na druhé stran je nutné vyzdvihnout absenci stálé a nákladné obsluhy, jednoduchý systém dodávek zbo í a vysoká flexibilita v mo nosti umíst ní prodejního automatu. P ímý prodej jedná se o jednozna n adresný prodej, kdy prodejce dochází realizovat své prodeje p ímo do domácností. Tento prodej je asto doprovázen p edvád cí akcí, které se ú astní i více domácností. Zpravidla se jedná o prodej specializovaného sortimentu práv pro domácnost. Prodejce je adresná osoba, jejím úkolem je udr ování kontaktu se zákazníkem a poskytování v ech doprovodných slu eb spojených s prodejem. P ímý marketing jedná se o formu zásilkového obchodu, kdy zákazník získá nabídku zbo í a do domu, odkud realizuje i objednávku. Klasické zásilkové obchody nabízejí plný sortiment a zpravidla jsou doprovázeny i prodejními jednotkami. Krom klasického zásilkového obchodu dochází v posledních letech k velkému rozmachu i internetového obchodu, který postupn potla uje ást trhu se zásilkovým obchodem (katalogové nabídky), ale sou asn získává i ím dál více podílu tr eb z obchodní sít. Podrobný popis retailingu a retailingových inností na území eské republiky se nachází v dal í ásti práce. 7 Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s

11 2 SOU ASNÉ TRENDY RETAILINGU První výrazný rozmach maloobchodních prodejen na území eské republiky p ichází v období první republiky. Tento rozvoj byl p eru en sv tovou válkou, poté p evzetím moci komunistickou stranou a s tím spojeným zestát ování soukromých obchodních ivností. Maloobchodní jednotky byly ízeny ministerstvem obchodu pop. jinými ministerstvy. Centrální a územní ízení maloobchodních jednotek m lo výrazné znaky, mezi které se adila redukce obchodní sít, likvidace konkuren ních jednotek, odd lení obchodu od výroby, ztráta spole enského postavení obchodník, naru ení racionálního pohybu zbo í (konstantní nedostatek zbo í). Zm na politického re imu v roce 1990 se projevila adou ekonomických reforem. Soukromý sektor se m l rozvíjet dv ma cestami: vstupem soukromých podnikatelských subjekt do ekonomiky a privatizací majetku alokovaného v dosavadních státních podnicích soukromým subjekt m hlavn formou prodeje. 8 Tento p edpoklad odpovídal realit a stal se základem pro vznik trend na maloobchodním trhu v R a to konkrétn : atomizaci, internacionalizaci a globalizaci. O t chto trendech je blí e pojednáno v následujících kapitolách. 2.1 Vývoj retailingu v R po roce 1989 Na území sou asné eské republiky byl maloobchod na za átku devadesátých let charakterizován liberalizací ekonomického prost edí a tzv. atomizací maloobchodu. Ovlivn n byl kvantitativními a kvantitativními zm nami v odv tví, které byly zp sobeny procesem navrácení majetku, transformací spot ebních dru stev a privatizací. Díky tomuto vývoji se na trhu objevily nové formy maloobchodních jednotek. Nejrozsáhlej í zm ny zaznamenal maloobchod na území v t ích m st, zde ji nepanoval maloobchodní tlak na centra m st, ale nové maloobchodní jednotky za aly vznikat spí e na okrajích a periferiích m stských území. 9 Rozvoj tímto sm rem byl zp soben i rostoucí ivotní úrovní obyvatel a zvy ovala se kupní síla spot ebitel. Zvý ila se rovn podnikatelská aktivita. Liberalizací cenového prost edí a otev ením 8 PRA SKÁ, L., JINDRA, J., Obchodní podnikání: Retail management, s Srov. SZCZYRBA, Z., Maloobchod v R po roce 1989: vývoj a trendy se zam ením na geografickou organizaci, s

12 trhu do lo ke vstupu nových zahrani ních konkurent na trh, co vyústilo ve sni ování cen a zavedení prvk marketingové orientace na zákazníka. Velkou roli hrála i poptávka po zahrani ním asto kvalitn j ím zbo ím. Dal ím sm rem, kterým se eský maloobchod ubíral je tzv. asiatizace maloobchodní sít. Jedná se o specifický znak eského maloobchodu, kdy po roce 1989 do lo k expanzi vietnamských obchodník na území eské republiky. Levné a sortimentn úzce specializované prodejní jednotky asijských obchodník je dnes mo né nalézt ve v t in m st. Zmín ná etapa je charakteristická prostorovou a organiza ní rozt í t ností. 10 První porevolu ní vývojovou etapou eského maloobchodního trhu je ozna ována jako atomizace. Atomizace se dá charakterizovat kvantitativními a kvalitativními zm nami. Do lo k roz t pení stávajících velkých obchodních struktur a vzniku nových obchodních jednotek, ím áste n do lo ke sní ení vlivu maloobchodu na výrobu. Nové budované, i stávající renovované obchodní jednotky, malé obch dky a butiky, spole n, v té dob, s novým sortimentním rozsahem, o ivily centra m st a ru né ulice. Dal í vývojovou etapou je internacionalizace. Na eský trh vstupují první nadnárodní retailingové et zce, které doká ou zm nit stávající nevyhovující formu a strukturu prodeje a nevyhovující lokaci obchodních jednotek. P edev ím díky nim se na trhu prosazuje koncentrace. V potraviná ském obchod nezávislí maloobchodníci brání tím, e vytvá ejí kooperace aliance. Zákonitosti sv tového vývoje se na p elomu století za ínají projevovat i na eském trhu. Dále expandují potraviná ské, ale i nepotraviná ské et zce. Vznikají nové obchodní domy a nákupní centra, jejich b nou sou ástí se stává stravování i zábava a svou kvalitou mohou konkurovat t m západním. Vstup eské republiky do EU nalil investor m do il optimismus a byl impulsem pro dal í rozvoj maloobchodu a neustávající expanzi p edev ím retailingových spole ností. Obecn se zvy ovala náro nost zákazník v p ímé souvislosti s r stem reálné mzdy. Zvlá t pak velký nár st bohatých zákazník otev el na trhu prostor pro úzce specializované prodejny zam ené na ty nejnáro n j í a movité zákazníky. 10 Srov. SZCZYRBA, Z., Maloobchod v R po roce 1989: vývoj a trendy se zam ením na geografickou organizaci, s

13 Vývoj maloobchodního trhu v roce 2009 byl poznamenán meziro ním poklesem tr eb nejv t ích obchodník. P í ina byla ve finan ní krizi a také ve strukturálních zm nách eského obchodu. Zatímco v roce 2008 dosahovaly tr by TOP 10 obchodních skupin hodnoty 312 mld. K. V roce 2009 to bylo 309 mld. K. 11 Za p í inu je tedy mo né ozna it globální ekonomickou krizi, která zasáhla také eský obchod a zp sobila stagnaci cen a pokles spot ebitelské poptávky. Primární p í inou je v ak zm na ve struktu e obchodních et zc. eský maloobchodní trh opustil et zec Plus, který byl lenem tzv. TOP 10. Jeho prodejny byly za len ny do et zce Penny Market. Výrazn posilovala skupina Tesco a to zejména v oblasti men ích obchodních formát (Tesco Expres, Tesco supermarket). Nejv t í inovaci ve svém podnikání v ak provedla spole nost AHOLD, která slou ila své hypermarkety a supermarkety pod jednotnou zna ku ALBERT. Dále spole nost Ahold zm nila ást sortimentu a u mén výkonných prodejen zredukovala velikost prodejní plochy s cílem zvý ení provozní efektivity. Prodejny nevýkonné a koncep n nevyhovující byly uzav eny. V roce 2010 TOP 10 obchodních skupin dosáhla výsledk ve vý i úhrnných tr eb 309 mld. K, ím do lo v meziro ním srovnání s rokem 2009 ke stagnaci. Srovnateln se jeví celková situaci v maloobchod. P edpokladem této situace není jen hospodá ská krize jako taková, ale p edev ím zvý ení opatrnosti kone ných spot ebitel a hlavn do lo k omezení výdaj za zbytné produkty. 12 Pokud chce být maloobchodník úsp ný, musí respektovat r zné skupiny zákazník, tendence jejich nákupního chování a vycházet jim vst íc. Zákazníci se nej ast ji p i výb ru maloobchodní jednotky na v t í nákup rozhodují podle tzv. svaté p tice: kvalita zbo í odpovídá o ekávání, mají moje oblíbené zna ky, rozumné ceny za moji kvalitu, rostoucí d raz na rozumný as v novaný nákupu, rostoucí d raz na pohodu (nechci o nákupu p íli p emý let) Srov. SKÁLA, Z. TOP10 eského obchodu: Pokles tr eb a zm ny v po adí. Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< 12 Srov. REGAL LINE. TOP 10 eského obchodu. m sí ník Regal [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 13 SKÁLA, Z. TR NÍ TRENDY V ESKÉM OBCHOD. Incoma GfK [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 13

14 V sou asné dob je retailingcharakterizovaný t emi základními vývojovými trendy jedná se o tr ní dominanci, internacionalizaci a diverzifikaci (viz kapitoly 2.3, 2.4, 2.5). 2.2 Typy retailingových obchod len ní provozních jednotek na eském trhu vychází z evropských standard, které vyu ívají smí ená kritéria (jako sortimentní specializaci, velikost prodejny, provozní charakter apod.) Jedná se o specializované prodejny, úzce specializované prodejny, smí ené prodejny, plnosortimentní obchodní domy, specializované obchodní domy, superety, supermarkety, hypermarkety, specializované odborné velkoprodejny, diskontní prodejny. Toto roz len ní vyu ívá v t ina autor odborných publikací z oblasti maloobchodu. Specializované a úzce specializované prodejny Specializované prodejny se vyzna ují úzkým a hlubokým sortimentem. Úzce specializované prodejny mají velmi hluboký sortiment (v t inou nepotraviná ského zbo í) a nabízejí irokou kálu pot ebných slu eb. Ceny jsou zde vy í ne u jiných prodejen a je zde kladen velký d raz na odbornost personálu. Nachází se v centrech m st a regionálních nákupních center. 14 Smí ené prodejny Nabízejí potraviná ský i nepotraviná ský sortiment ( iroký ale m lký) v okrajových ástech m st nebo na venkov. V t inou se jedná o zbo í denní pot eby, ceny jsou vy í. 15 Superety Superetou je ozna ena samoobslu ná prodejna potravin irokého sortimentu nabízející i základní druhy nepotraviná ského zbo í denní pot eby. Velikost se pohybuje mezi m2. Nacházejí se v místech velké koncentrace lidí nádra í, leti t atd Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s

15 Supermarkety Supermarkety nabízejí plný sortiment potravin a základní druhy nepotraviná ského zbo í. Velikost se pohybuje mezi 400 m2 a 2500 m2. Po et polo ek sortimentu je v t inou mezi 5 10 tisíci. Tento typ retailingové prodejny se nachází na r zných místech od regionálních nákupních center a po dopravní uzly. 17 Hypermarkety Podobn jako supermarket, nabízí hypermarket samoobslu nou formou zbo í potraviná ské a nepotraviná ské, zbo í denní, asté i ob asné poptávky. Podíl nepotraviná ského zbo í je p eva ující. Hypermarkety jsou lokalizovány na okrajích i mimo m sta. Spodní hranice velikosti hypermarketu za íná od m2. 18 Plnosortimentní obchodní domy Jedná se o jeden z nejstar ích typ retailingových provozoven. První plnosortimentní obchodní domy se za ínají prosazovat ji v polovin 19. století ve Francii. Nabídka je tvo ena irokým a hlubokým sortimentem pod jednou st echou. Vzhledem k náro nosti provozu a sortimentní politice jsou ceny st ední a vy í. Velikost prodejní plochy se pohybuje mezi tis. m2. 19 Specializované obchodní domy Specializované obchodní domy nabízejí nepotraviná ské zbo í a doprovodné slu by. Velikost prodejny se nachází okolo 1500 m2. Forma prodeje je kombinací mezi pultovým prodejem, volným výb rem a samoobsluhou. 20 Odborné (specializované) velkoprodejny Zde je nabídka tvo ena ucelenými soubory nepotraviná ského zbo í s velkou obrátkou. Oproti specializovaným obchodním dom se vyzna ují samoobslu nou formou prodeje, jednopodla ním e ením stavby a ni í cenovou hladinou Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s

16 Diskontní prodejny Mezi hlavní rysy diskontních prodejen pat í: nestabilita sortimentu (nabízejí zbo í, po kterém panuje aktuální poptávka), samoobslu ná forma prodeje, paletový prodej, jednoú elovost a jednoduchost stavebního e ení, vyu ívání skladových regál a palet, nacházejí se na levných pozemcích, nedisponují výkladní sk íní, prodlou ená prodejní doba atd. 22 Nákupní centra Jedná se o kombinaci desítek a stovek prodejen s celkovou plochou, která m e dosahovat a sto i více tisíc metr tvere ních. Zhruba polovinu prodejní plochy tvo í hypermarket nebo supermarket a ostatní obchodní jednotky, p i em ostatní prostory zaujímá nabídka zábavy a volno asových aktivit. Nákupní centra tvo í nejvy í stupe v hierarchii typ maloobchodních jednotek. 23 Maloobchodní sí Soubor obchodn provozních jednotek zam ených na prodej zbo í kone nému spot ebiteli je mo né ozna it jako maloobchodní sí. Pro maloobchodní sí je specifická jednotnost a provázání provozních jednotek v oblasti sortimentu, organizaci provozu a jejich typ Tr ní dominance Tr ní dominance je p edstavována provozní a organiza ní koncentrací a p edev ím spo ívá v r stu velikosti obchodních firem a jejich provozních jednotek. 25 Jako dal í charakteristiky udávající tr ní dominanci je mo né identifikovat vliv retailingových spole ností v i svým obchodním partner m, zaji ování maloobchodních, velkoobchodních a logistických inností pomocí vlastních zdroj a v neposlední ad budování vlastních nákupních centrál v jednotlivých zemích, pro zaji t ní maximální kupní síly na jednotlivých trzích. 22 Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchodu, s Srov. CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D., Retail management, s

17 Tr ní dominance zcela bezpochyby pat í k sou asným znak m retailingu v eské republice. Uvedené innosti, které zast e uje jedna organizace, p iná í v kone ném d sledku úsporu náklad. Tato úspora v kone ném d sledku tvo í konkuren ní výhodu a posiluje tr ní postavení subjektu na trhu. Silné postavení retailingových spole ností na trhu v ak m e vyústit v deformaci trhu kdy silná vyjednávací pozice retailingových spole ností nutí dodavatele ke sni ování kvality výrobk pop. k ekonomicky neefektivní innosti. Tr ní dominace a její regulace se tak stává i tématem politickým. Jedním ze znak dominance je uvedení výrobk v maloobchodní jednotce pod vlastní zna kou v eském retailingovém prost edí se jedná nap íklad o zna ky spole ností Tesco a ARO (Makro). 2.4 Internacionalizace Internacionalizace se za ala výrazn ji prosazovat v 60. letech minulého století v zemích západní Evropy. K jejímu rozvoji p isp la blízkost jednotlivých stát, globalizace spot ební charakteristiky a odstran ní celních bariér. 26 Z politických d vod v ak nebyl v tomto období prostor pro internacionalizaci na trzích v eské a Slovenské republice. D vody k provád ní internacionalizace jsou zejména snadná nasycenost domácích trh a existence antimonopolních zákon. Internacionalizace je také d sledkem globalizace spot ebních a kulturn -spole enských podmínek a po adavk obyvatel. P i prosazování se na zahrani ních trzích mohou firmy uplatnit jednu z následujících strategií. Retailingové spole nosti podle ady autor vyu ívají zejména tyto strategie: 27 Multinacionální sortiment, slu by a chování na trhu jsou na daném trhu p izp sobeny místním podmínkám. Jedná se o ekonomicky nákladnou strategii, která m e firmu limitovat v prosazování se na trhu. 26 Srov. PRA SKÁ, L., JINDRA, J., Obchodní podnikání: Retail management, s Srov. SZCZYRBA, Z., Geografie obchodu: se zam ením na sou asné trendy v maloobchod, s

18 Globální uplatn ní jednotné koncepce na jednotlivých trzích. Není kladen d raz na místní zp soby, zvyky ani tradice a rozdíly mezi nimi. Stejné zbo í je prodáváno stejným zp sobem bez rozdíl za ú elem co nejni ích relativních náklad. Transnacionální uplatn ní vlastní jednotné koncepce p i respektování zásadních zvyklostí daného trhu. V rámci expanze retailingových spole ností na zahrani ní trhy a stanovení jejich koncepce, je nezbytná znalost daného trhu, spot ebitelských zvyklostí, právních a ú etních p edpis. A práv zde se ne ast ji tyto spole nosti dopou t jí základních chyb. Z vývoje internacionalizace trhu v R, je patrné e, úvodní fáze internacionalizace eského trhu se zú astnily pouze firmy, které byly schopny p izp sobit své prodejní koncepty tuzemské maloobchodní síti (jednalo se zejména o neodpovídající prodejní, technické a loka ní parametry). Zprvu lo o nizozemský obchodní koncern AHOLD a belgický Delhaize le Lion, které zahájily internacionalizaci vnit ního trhu a pozm nily eské samoobsluhy v koncept potraviná ských supermarket (Mana, Delvita). 28 Z odborných text vyplývá, e sou asným trendem internacionalizace jsou rozsáhlé investice do informa ních technologií, logistiky a prohlubování koncentra ního procesu. 2.5 Diverzifikace Diverzifikací dochází pouze k jiné form koncentrace na úrovni provozních jednotek. Jedná se o ur itou míru specializace, kdy provozní jednotky ze tíhlují své aktivity, více se specializují na konkrétní innosti, které jsou charakteristické sortimentem, cenovou politikou nebo velikost formátu prodejen, pop ípad na ur itý rozsah slu eb, se zam ením na ur itý segment trhu. 28 SZCZYRBA, Z., Maloobchod v R po roce 1989: vývoj a trendy se zam ením na geografickou organizaci, s

19 Jednotlivé maloobchodní jednotky se sna í sni ovat náklady a tím zvy ovat i sv j zisk. A práv diverzifikace se stává inností, která zaru uje napln ní tohoto cíle. Tato specializace umo uje zam it se na poskytování kvalitních a vyhledávaných produkt a slu eb, ani by do lo k nadm rnému r stu náklad. 2.6 Koncentrace, kooperace retailingových firem Koncentrace je velmi aktuální tendencí nejen na eském trhu. Její vývoj a úrove je v dy ovlivn na stupn m a tempem vývoje dané zem. Jedná se o proces roz i ování obchodních spole ností a jejich obchodních jednotek, p i kterém dochází k posilování vlivu a pozice dané spole nosti na trhu. Velmi asto se hovo í o tom, e na vysp lých trzích dominují vysoce integrované spole nosti. Jedná se velké retailingové spole nosti, které mají velký po et provozoven a pat í jednomu vlastníkovi nebo podléhají jednomu vedení. 29 P i em obecn je dosahováno nevy í úrovn koncentrace u potraviná ského zbo í. Koncentraci podnikatelských subjekt na maloobchodním trhu je mo né roz lenit na organiza ní a provozní koncentraci. Velké retailingové spole nosti organiza n koncentrují na eském trhu, neboli stále men í po et retailingových spole ností ovládá stále v t í ást trhu. Úrove koncentrace je v n kterých zemích regulována. Míra koncentrace se ur uje podílem obratu spole ností TOP5 (nebo TOP10) v i obratu celkového trhu. Koncentrace provozní znamená zv t ující se velikost jednotlivých provozoven nebo jinak vyjád eno, kolik procent z celkového obratu vygenerují nejv t í provozovny. 30 Podle údaj z roku 2007 zaujímali na eském maloobchodním trhu významnou pozici nadnárodní spole nosti, které také pat í k nejv t ím zam stnavatel m a to zejména v odv tví zam eném na maloobchodní innosti (retail). První t i místa ve velikosti podle po tu zam stnanc pat ili v roce 2007 spole nostem Ahold Czech republic, a. s., Tesco Stores R a. s. a Kaufland R v. o. s. Nejv t ího objemu tr eb ve zmi ovaném roce dosáhla spole nost Ahold CR, Tesco Stores, Makro a Kaufland Srov. CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D., Retail management, s Srov. CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D., Retail management, s Srov. CIMLER, P., ÍPEK, L., Obchod v eské republice: Struktura a zm ny, s

20 Kooperace Kooperací se rozumí sdru ování se men ích spole ností na smluvním základ za ú elem získání obdobných výhod, jaké mají velké a integrované podniky. 32 P íchod velkých nadnárodních et zc zp sobil pot ebu vzniku kooperace mezi malými a st edními prodejci. Dá se íci, e úrove koopera ních struktur je v maloobchod výrazn ovlivn ná stupn m koncentrace maloobchodu. Nebo-li, ím vy ího stupn koncentrace je v maloobchod dosahováno, tím siln j í se utvá ení vazby malých obchodník v rámci koopera ních struktur. Nej ast j í formou kooperace je utvá ení maloobchodních sítí, které bychom mohli z geografického hlediska na eském trhu rozd lit na dv skupiny, a to celostátní maloobchodní sít a regionální maloobchodní sít. Hlavním cílem kooperace je racionalizace nákupu a prodeje, dále pak zvý ení ú innosti sortimentu, p ita livosti prodejního místa. V této souvislosti se kooperace dále m e lenit dle forem na horizontální a vertikální. Vertikální kooperace spo ívá ve vytvo ení vhodného a efektivního logistického pohybu zbo í na základ spolupráce dodavatel-odb ratel a má ty i hlavní formy: nákupní dru stvo a nákupní svaz, dobrovolný et zec, franchisingový et zec, nákupní centrála. 33 Horizontální kooperace je spolupráce obchodních firem na stejné úrovni logistického pohybu. Nej ast ji se jedná o zvy ování p ita livosti prodejního místa. Jedná se o jednoduchou formu kooperace v dané lokalit. 34 M e se jednat o pom rn jednoduché formy spolupráce jako spole ná reklama obchodní lokality, inovace v úprav okolí provozoven, zaji t ní v t í bezpe nosti provozoven apod. U slo it j ích forem se jedná nap íklad o výstavbu obchodního domu. 32 Srov. CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D., Retail management, s CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D. Retail management. Praha: Management Press, s Srov. CIMLER, P., ZADRA ILOVÁ, D. Retail management. Praha: Management Press, s

21 II ÁST PRAKTICKÁ 3 ANALÝZA RETAILINGU NA ESKÉM TRHU 3.1 Analýza obchod retailingových firem v R Na eském maloobchodním trhu p sobí celá ada firem. Jak ji bylo uvedeno v teoretické ásti, tak a 90 % realizovaných tr eb probíhá formou store retail, tedy formou potraviná ského a nepotraviná ského maloobchodu prost ednictvím maloobchodních provozoven ve form hypermarket, supermarket, specializovaných a úzce specializovaných prodejen, smí ených prodejen, plnosortimentních obchodních dom, specializovaných obchodních dom, diskontních prodejen a nákupních center. I vývoj t chto jednotek prochází ur itým vývojem a vykazuje trendy, které se p ímo dotýkají retailingového trhu na území eské republiky. Nap íklad v roce 2010 byl hlavním nákupním místem eských domácností typ prodejny hypermarket. V pr zkumu spole nosti Incoma jej takto ozna ilo 41 % dotazovaných. Nicmén se zde projevil meziro ní pokles o 2 %. V roce 2009, jej toti jako hlavní nákupní místo ozna ilo 43 % respondent. Výsledky výzkumu z roku 2010 zobrazuje graf Graf 1 - Hlavní místo nákupu potravin u eských domácností Hlavní nákupní místo u potravin 2% Hypermarket 18% 41% Supermarket 24% 15% Diskont Menší prodejny (malé samoobsluhy a pultové prodejny) 35 Srov. SKÁLA, Z. Diskonty posilují pozici. Incoma GfK [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 21

22 Nejvíce pen z za potraviny utrácí eské domácnosti v hypermarketech Kaufland, v diskontech Penny Market, v prodejnách Tesco a et zcích Albert. Diskontní prodejny Lidl pak zaznamenaly nejv t í nár st podílu hlavního nákupního místa potravin. 36 Koncentrace eského maloobchodu nedosahuje takových hodnot jako v zemích západní Evropy. P t nejv t ích obchodní spole ností m la v roce 2011 na trhu podíl 46,2 procenta. Mezi zem s nejv t ím podílem pat í védsko (88 procent), Dánsko (84,7 procent) a Finsko (83,6 procent) Nejv t í retailingové firmy na eském trhu V této kapitole budou p edstaveny nejv t í retailingové firmy p sobící na eském trhu. Po adí je stanoveno z objemu tr eb v jednotlivých letech 2009 a 2010 u obchodních spole ností p sobících na trhu v R. Výsledky z roku 2009 vycházející ze studie spole nost Incoma Gfk se nachází v p íloze 1. Je z nich patrné, e na retailingovém trhu vládly spole nosti se zahrani ní ú astí a poskytující iroký sortiment potraviná ského a nepotraviná ského zbo í kone ným spot ebitel m v supermarketech, hypermarketech a diskontech. Výjimkou je spole nost Makro, která funguje na podobném principu, ale zam uje se na velkoobchodní prodej. Prvních osm míst v roce 2009 bylo obsazeno následujícími et zci (po et prodejen): Tesco hypermarket (64 prodejen), Tesco OD (6), Tesco supermarket (40), Tesco Expres (22), 2. ALBERT hypermarket (55), ALBERT supermarket (224), 3. Makro (13), 4. Kaufland (93), 5. Penny Market (324), 36 Srov. SKÁLA, Z. Diskonty posilují pozici. Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 37 Srov. FINANCE.CZ. eský maloobchod je mén koncentrovaný ne v západní Evrop. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < cesky-maloobchod-je-mene-koncentrovany-nez-v-zapadni-evrope/>. 38 Srov. INCOMA GFK. TOP50 eského obchodu v roce Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < final.xls>. 22

23 6. Globus (14), 7. Lidl (213), 8. Billa (196). První t i místa v oblasti prodeje kone ným spot ebitel m tedy pat í spole nostem, které budou dále analyzovány v dal í ásti této práce. Mezi specializováními obchodníky se spot ební elektronikou dosáhla nejv t ího objemu tr eb zna ka Elektro Proton (39 prodejen), kterou z izuje spole nosti HP Tronic Zlín s. r. o., následovaná et zci Planeo (34) a Planeo Quick Time (22). Obchodník m specializovaným na prodej pot eb pro d m, dílnu a zahradu vládla v roce 2009 zna ka OBI (29 prodejen), následovaná et zcem Hornbach (6) kterému pat í druhé místo i s daleko men ím po tem prodejen. védský et zec prodejen s nábytkem a vybavením domácností IKEA dosáhl v roce 2009 objemu tr eb 8,7 mld. K a vévodil své kategorii, následován et zcem Kika. Mezi drogeriemi pat ilo první místo DM drogerie markt a et zci Family. Nejv t í objem tr eb z ad specializovaných obchodník s od vy, obuví a sportovními pot ebami pat il spole nosti Ba a (95 prodejen). Podrobné výsledky se nachází v p íloze 2. V roce 2010 vévodili anket op t irokosortimentní obchodníci rychloobrátkového zbo í. První t i místa pat ily spole nostem Tesco Stores R, a. s., Ahold Czech Republic, a. s. a Kaufland v. o. s. Kompletní p ehled et zc (po et prodejen) na prvních osmi místech vypadal následovn : Tesco hypermarket (71), Tesco OD (6), Tesco supermarket (47), Tesco Expres (25), 2. ALBERT hypermarket (55), ALBERT supermarket (224), 3. Kaufland (95), 4. Makro (13), 5. Penny Market (324), 6. Globus (14), 7. Billa (196), 8. Lidl (221). 39 Srov. INCOMA GFK. TOP50 eského obchodu v roce Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z: WWW: < CZ&ctr=203>. 23

24 Oproti roku 2009 tak nedo lo k výrazn j ím zm nám. Kompletn j í p ehled se nachází v p íloze 3. Jak ukazuje dal í p íloha 4, ke zm n oproti p edchozímu období nedo lo ani v kategorii specializovaných obchodník se spot ební elektronikou kde stále první místo pat ilo spole nosti HP Tronic Zlín s. r. o. a jejímu et zci Euronics, druhé místo pak spole nosti Fast R, a. s. s et zci zna ky Planeo a Planeo Quick Time. Zm na se neprojevila ani u kategorie specializovaných obchodník se zbo ím pro d m, dílnu a zahradu. Kde i nadále vévodila p ehledu zna ka OBI následovaná zna kou Hornbach. U obchodník specializovaných na prodej nábytku a vybavení pro domácnosti do lo ke zm n na druhé pozici, kdy byl et zec Kika vyst ídán zna kou Asko. V odv tví prodejc od v, obuvi a sportovních pot eb do lo ke zm n na prvním míst, kdy byla spole nost Ba a, a. s. vyst ídána spole ností C&A Moda R, v.o.s.. Z vývoje celkových tr eb 50 nejv t ích maloobchodních prodejen, které analyzuje spole nost Incoma vyplývá, e v roce 2010 poprvé dochází ke stagnaci v jejich vývoji od roku 1993 viz graf íslo Graf 2 - Tr by TOP 50 maloobchodník v R rok 2010 Od roku 2008, kdy vypukla hospodá ská krize, r st tr eb postupn zpomaloval, a se tedy zastavil v roce INCOMA GFK, Moderní obchod. TOP50 eského obchodu v roce 2010: Stagnace tr eb. Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z: WWW: < aspx?msg=1171&lng=cz&ctr=203>. 24

25 Po adí deseti nejv t ích obchodních et zc v R podle tr eb v roce 2010 udává následující tabulka Tabulka 1 - TOP 10 obchodních et zc v R podle tr eb 2010 Rozdílné umíst ní spole nosti Tesco oproti uvedeným výsledk m na za átku této kapitoly vychází ze skute ností, e spole nost Tesco je jedinou spole ností, zatímco ostatní et zce podnikají jako samostatné spole nosti, ale pat í do jedné obchodní skupiny jako nap íklad Kaufland a Lidl pat ící skupin Schwarz. Práv zmín ná 41 REGAL LINE. TOP 10 eského obchodu. m sí ník Regal [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 25

26 skupina Schwarz se stala v roce 2010 et zcem s nejv t ími tr bami. Nejv t ího obratu mezi supermarkety dosáhla spole nost Billa a trh diskontních et zc ovládla spole nost Penny Market ob organizace pat í do skupiny REWE, které pat í druhá p í ka v tomto p ehledu. 3.3 Tesco Stores R, a. s. Historie retailingového et zce Základy spole nosti Tesco byly polo eny Jackem Cohenem v roce 1919, o p t let pozd ji p ichází jeho malý stánek ve východní ásti Londýna s vlastní zna kou aje nazvaný Tesco Tea. O dvacet let pozd ji v roce 1939 m la sí Tesco ji p es stovku obchod. Od roku 1998 je nejv t ím obchodním et zcem v Anglii, Skotsku a Walesu. Ve svých prodejnách po celém sv t nabízí p es sortimentních druh potravin a provozuje r zné typy prodejen. Zam uje se také na prodej potravin prost ednictvím internetu. 42 V roce 2010 byla spole nost TESCO PLC tvrtým nejv t ím retailingovým et zcem na sv t. 43 Vstup na eský trh V roce 1996 vstupuje spole nost TESCO STORES R a. s. na eský maloobchodní trh pod zna kou obchod Tesco a pod zá titou mate ské spole nosti TESCO PLC sídlící ve Velké Británii. Vstup spole nosti byl realizován pomocí nákupu sít 6 obchodních dom. Obrázek 1 - Logo Tesco Srov. KAMWORLD. Tesco Stores R. KAM WORLD [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 43 Srov. STORES Top 250 Global Retailers. Stores [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 44 KAMWORLD. Tesco logo. KAM WORLD [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 26

27 Vize spole nosti je zalo ena na irokém sortimentu, vysoké kvalit a nízkých cenách zbo í, profesionální obsluze zákazník v p íjemném prost edí a na neustálém zlep ování poskytovaných slu eb. 45 Vývoj Tesco se zam uje také na provoz nákupního centra Let any (otev eného v roce 1999), které sestává z hypermarketu Tesco, 190 obchod, multikina a restaurací. Ka doro n zde nakupuje více ne deset milion zákazník 46 Exkluzivní formu distribuce pomocí obchod Tesco vyu ívají zna ky Cherokee, bnatural a FandF. Mezi dal í významné aktivity spole nosti v roce 2006 pat í otev ení nového distribu ního centra erstvých a trvanlivých potravin nedaleko Prahy. Toto centrum fungující jako moderní sklad potravin dosahuje rozlohy 20 hektar (asi 50 fotbalových h i ) a v sou asnosti realizuje devadesát procent ve keré distribuce v rámci sít obchod Tesco. Ke konci února 2011 provozovala spole nost Tesco Stores R a. s. 158 obchod, 72 hypermarket, 56 supermarket, 23 prodejen expres, 6 obchodních dom, jeden obchod s módou FandF a 19 erpacích stanic. 47 Posláním spole nosti je snaha o poskytnutí nejvy í hodnoty zákazník m a získání dlouhodobé loajality ze strany zákazník. Mezi hlavní priority pat í zvy ování úrovn nakupování (nové formáty obchod, nové slu by a technologie, pr zkumy spot ebitelského chování), zvy ování úrovn pracovního prost edí, podpora eských a regionálních dodavatel, ochrana ivotního prost edí a podpora sociáln znevýhodn ných ob an. Kvalita výrobk je kontrolována rozsáhlým procesem, který za íná u kontroly technických podmínek výroby a kon í u kontroly kvality v obchodech. Speciáln zam ené kontroly provádí nezávislé akreditované laborato e. Ve specializovaném Studiu chuti se pak na testování a hodnocení výrobk podílí zákaznici. Podle spot ebitelských pr zkum, které Tesco provádí je novým trendem mezi spot ebiteli d raz na nákup tradi ních eských výrobk. Na základ t chto výsledk se novým p ír stkem do ady produkt Tesco stala ada 45 TESCO STORES R. Základem úsp chu je naslouchat zákazník m. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 46 OBCHODNÍ CENTRUM LET ANY. Fakta a ísla o OC Let any. Let any [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 47 TESCO STORES R. Výro ní zpráva Sbírka listin [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < = &klic=9G8Rsbn3dOG7CSYd5mbO6A%3d%3d >. 27

28 Pravá chu nabízející výrobky tradi ní eské kuchyn vyrobené výhradn v eské republice s minimálním mno stvím p ídavných látek. Spole nost je také dr itelem n kolika ocen ní. Fúze, kooperace, expanze V roce 2006 do lo i k realizaci nákupu (integraci) obchodních jednotek spole nosti Carrefour v eské republice a na Slovensku a v únoru 2006 koupila spole nost Tesco 27 maloformátových obchod zna ky Edeka, které byly zmodernizovány a p edstaveny pod zna kou TESCO nový formát prodejen m l p esný název TESCO EXPRES jde o prodejny s prodejní plochou od 300 do 500 metr tvere ních, ur ené pro rychlý a pohodlný nákup v míst bydli t nebo v blízkosti práce. V roce 2011 koupila spole nost Tesco sí 129 obchod abka a 47 prodejen Koruna. abka je nadále provozována jako franchisingová sí a prodejny Koruna byly zm n ny na Tesco Expres nebo supermarkety Tesco. 48 Krom vý e uvedeného realizuje spole nost Tesco expanzi vlastními akvizicemi nových obchodních jednotek do vlastnictví nebo pronájmu. Typy prodejen MyStores Obchodní domy Tesco Extra Tesco Hypermarket Tesco Supermarket Tesco Expres Sortiment, slu by Novou slu bu v podob vlastní erpací stanice poskytuje svým zákazník m spole nost TESCO od roku 2006 jednalo se o p t erpacích stanic v Karlových Varech, Most, D ín, Prost jov a v Praze Let any. Krom pohonných hmot nabízejí erpací stanice i základní sortiment potravinového a nepotravinového zbo í. 48 Srov. TESCO STORES R. Od obchodních dom a po expres. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 28

29 V roce 2009 p inesla spole nost dal í inovaci v systému prodeje, a sice mo nost vyu ití samoobslu ných pokladen jedná se o moderní a jednoduchý zp sob nakupování, který výrazn urychluje odbavování men ích nákup. Privátní zna ky Tesco prodává ve svých provozovnách i výrobky pod vlastní zna kou. Tesco Výhodný nákup p edstavuje nejlevn j í výrobky z nabídky Tesco a zahrnuje nejen potraviny, ale i nepotravinové zbo í. Tesco Organic, Tesco Healthy Living, Tesco Light Choices, Tesco Finest a Tesco One Body. Obrázek 2 - Tesco Healthy living - logo 49 Tesco Value ada výrobk Tesco Value se vyzna uje nízkou cenou, tyto výrobky se dají cenov srovnat s nejlevn j ími výrobky na trhu. Jedná se o první privátní zna ku spole nosti Tesco na eském trhu, p i em mezi výrobky této ady pat í zejména o produkty denní pot eby (mléko, jogurty, sýry, raj ata, peká ky, vlasová kosmetika apod.). Tesco Standard výrobková ada Tesco Standard nabízí kvalitní výrobky odpovídající kvalit zna kových produkt, ale s cenou a o 15 % men í oproti zna kovým produkt m. Tato ada se skládá z více ne 1700 výrobk (sýry, rybí saláty, toustové chleby, vína apod.) TESCO STORES R. Tesco Healthy living. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 50 Srov. TESCO STORES R. Tesco Standard. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z: WWW: < 29

30 Tesco Pravá chu tato privátní zna ka nabízí mo nost nákupu produkt vyrobených s p írodních surovin a obsahující minimální mno ství p ídatných látek. Jedine nost jednotlivých produkt této ady je v dy zd razn na na obalech. Jedná se zejména o tradi ní domácí výrobky typu knedlík, klobás, buchet, másel apod. Tesco Light Choices ada light výrobk p iná í zákazník m spole nosti mo nost nákupu produkt se sní enou energetickou hodnotou a se sní ením mno stvím tuku. Výrobky neobsahují ztu ené tuky, syntetická barviva ani syntetická aromata a spl ují ve keré kritéria pro obsah tuku, cukru, nasycených mastných kyselin a soli. Na trh byla ada uvedena v roce 2009 a v sou asné dob obsahuje cca 60 výrobk. Zákazníci mají mo nost nákupu jogurt, unky, salám, musli su enek, ovocných nápoj pod touto zna kou. 51 Tesco Healthy Living takto ozna ené výrobky ozna ují vy í podíl p idaných vitamín a vlákniny, neobsahují ztu ené tuky, syntetická barviva, syntetická aromata a sladidla. Jedná se tedy o velmi podobnou adu jako Tesco Light Choices. V sortimentu zna ky jsou tatarské omá ky, ovocné saláty, ovocné nápoje apod. Tesco Finest obsahuje výrobky nejvy í kvality. Ta se projevuje v p idané hodnot pro zákazníky v podob specifického p vodu, zpracování nebo vyu ití receptury produkt. ada byla uvedena v roce 2005 a nyní obsahuje p es 60 výrobk. Konkrétn se jedná o salámy, peká ky, dorty, aje apod. 52 Tesco Organic je ada pro vyznava e BIO produkt. Výrobky mají p irozenou chu, více ivin, nezat ují lidský organizmus cizorodými látkami, neobsahují p i dané chemické látky pro vylep ení chuti apod. V ad se nachází mléka, vína, tofu, salámy apod. Tesco Organic byla uvedena na trh v roce 2006 a nyní se skládá z více ne 100 výrobk. 53 Tesco One Body p edstavuje sportovní ná iní pro domácí u ití. 51 Srov. TESCO STORES R. Tesco Light Choices. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 52 Srov. TESCO STORES R. Tesco Finest. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 53 Srov. TESCO STORES R. Tesco Organic. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 30

31 Spole enská odpov dnost Spole nost Tesco pln akceptuje my lenky koncepce spole enské odpov dnosti jako p íle itost pro vytvá ení trvale udr itelného rozvoje pomocí vrácení ásti svých zisk zp t do spole nosti. D kazem je realizace Plánu zodpov dného sousedství a z ízení Nada ního fondu Tesco. Spole enská odpov dnost se zam uje na podporu ekonomického rozvoje, pomoc lidem se zdravotními problémy, podporu zdravého ivotního stylu a budování dobrých vztah se svými zájmovými skupinami. Tyto innosti jsou realizované pomocí r zných aktivit, mezi které pat í i zalo ení Nada ního fondu Tesco v roce Nada ní fond se zam uje na podporu vyu ití volného asu a rozvíjení talentu mláde e, podporu organizací pe ujících o zdravotn a sociáln znevýhodn né ob any, pomoc p i ivelných katastrofách apod. Mezi st ejní projekty pat í B h pro ivot a Lep í sv t d tem, tyto aktivity jsou dopl ováni poskytováním grant dal ím projekt m. 3.4 Ahold Czech Republic, a. s. Historie retailingového et zce Skupina Ahold pat í k nejv t ím retailingovým spole nostem na sv t. Ahold je jedním z nejv t ích sv tových provozovatel maloobchodních sítí na sv t. Provozovatel supermarket a hypermarket Albert na eském území spole nost AHOLD Czech republic a. s. vznikla v roce 1991 a je dce inou spole ností nadnárodní organizace Koninklijke Ahold N.V. se sídlem v Zaandamu v Nizozemí. Tato spole nost byla v roce 2010 dvacátým pátým nejv t ím retailingovým et zcem na sv t. 55 Po celém sv t se spole nost zam uje na maloobchodní prodej potravin a prodej na internetu, provozuje více ne 3500 prodejen a více ne 3000 podnik v prost ednictvím spole ných podnik s partnery Srov. TESCO STORES R. Tesco si uv domuje svou odpov dnost. Tesco [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 55 Srov. STORES Top 250 Global Retailers. Stores [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 56 Srov. KAMWORLD. Ahold Czech Republic. KAM WORLD [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 31

32 Vstup na eský trh První supermarket pod názvem Mana otev ela spole nost v roce Vize spole nosti spo ívá v identifikaci pot eb zákazníka a poskytování nejlep ích slu eb. V roce 2010 provozovala spole nost Albert 279 prodejen ve formátu supermarket a hypermarket (224 supermarket, 55 hypermarket ), p i em v nich obslou ila s necelými zam stnanci cca zákazník. 57 Obrázek 3 - Logo Albert 58 Vývoj Hypermarkety a supermarkety Albert se flexibiln p izp sobují konkrétním region m nebo m st m, ve kterých se nacházejí. Pr m rná plocha hypermarket tvo í cca 3700 metr tvere ních, pr m rná nabídka obsahuje druh zbo í. 59 D raz je kladen na kulturu prodejen, srozumitelný informa ní systém jednotlivých odd lení, iroký prostor mezi regály a p ijatelné ceny. Ahold Czech republic je provozovatelem t ech distribu ních sklad.. 57 Srov. AHOLD CZECH REPUBLIC. Výro ní zpráva Sbírka listin [online] [cit ]. Dostupné z: WWW: < &slCis= &klic=RXszPiMz0tiWSOVUbXQoXQ%3d%3d>. 58 AHOLD CZECH REPUBLIC. Logo. Ahold [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 59 Srov. AHOLD CZECH REPUBLIC. Výro ní zpráva Sbírka listin [online] [cit ]. Dostupné z: WWW: < 55&slCis= &klic=zhoq9uf is3xa2nl7vhaofa%3d%3d>. 32

33 Fúze, kooperace, expanze Spole nost Ahold realizuje expanzi p edev ím vlastními akvizicemi nových obchodních jednotek do vlastnictví nebo pronájmu. V roce 2005 získala spole nost pomocí akvizice spole nosti Julius Meinl, a. s. 67 provozoven (supermarket ) na území eské republik. 60 V roce 2008 do lo k postupnému p ejmenování hypermarket Hypernova na Albert hypermarket. V sou asné dob rebrandovaná zna ka pokrývá celou eskou republiku. Typy prodejen Supermarkety Albert se nacházejí p edev ím v centrech m st, v sídli tích, na hlavních t ídách a v místech s v t í koncentrací potencionálních zákazník. Krom iroké nabídky vlastních i dodavatelských zna ek nabízí supermarkety teplé a erstvé pe ivo z vlastních dopekáren. Hypermarkety Albert nacházející se v obchodních centrech tvo í, vedle malých a st edních prodejc, hlavní nabídku slu eb a produkt t chto center. Sortiment, slu by Mezi dal í innosti spole nosti pat í provozování erpacích stanic. Tyto se nacházejí zpravidla v bezprost ední blízkosti hypermarket Albert. Trvale nízké ceny a záruka kvality jsou samoz ejmostí v nabídce pohonných hmot. Privátní zna ky Mezi vlastní zna ky pat í EuroShopper, Albert (bio, quality, Excellent) v sou asné dob je v nabídce supermarket a hypermarket p es 1600 polo ek z ad privátních zna ek. Zna ka Albert se stala první privátní zna kou retailingové spole nosti na území eské republiky Srov. KAMWORLD. Ahold Czech Republic. KAM WORLD [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 61 Srov. TK. Privátní zna ky m ly loni v eských obchodech u tvrtinový podíl.finan ní noviny.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < zpravy/660787>. 33

34 Obrázek 4 - Albert Bio logo 62 Albert Quality výrobky konkurující zna kovým výrobk m s vysokou kvalitou a p ijatelnou cenou. Jedná se o mlé né výrobky, nápoje, su enky, okolády, pa tiky, chipsy, drogerii, vína, hotové jídla atd. Produkty této zna ky jsou k dostání ve v ech provozovnách Albert po celé eské republice. Tato privátní zna ka je zákazníky velmi oblíbená. Albert Bio nabídka zdravých potravin odpovídajících modernímu trendu stravování se bez chemických stabilizátor a um lých barviv. Výrobci t chto produkt se navíc zavazují k ochran p írody, ivotního prost edí, k chovu zví at p irozeným zp sobem, p stování ovoce bez chemikálií apod. Pod zna kou Albert Bio nabízí spole nost AHOLD Czech Republic, a. s., ovoce, zeleninu, lu t niny, pe ivo, nápoje, cukrovinky a dal í polo ky. Albert Excellent luxusní výrobky, gastronomické delikatesy a pe liv p ipravené lah dky nabízející vysokou kvalitu a výjime nou chu (italské uzeniny, belgické okolády). Zna ka uspokojuje pot eby nejnáro n j ích zákazník, gurmán a znalc nejjemn j ích chutí. Euro Shopper nejlevn j í výrobková ada p ijatelné kvality. Konkrétn se jedná o trvanlivé i erstvé potraviny, spot ební zbo í, nápoje, t stoviny, mlé né výrobky, drogistické zbo í apod. 62 AHOLD CZECH REPUBLIC. Logo. Ahold [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 34

35 Spole enská odpov dnost Projekty spole enské odpov dnosti mají ve spole nosti Ahold dlouholetou tradici a zam ují se zejména na ty i oblasti: zdravý ivotní styl, udr itelný rozvoj, ochrana ivotního prost edí a podpora lokálních komunit. V sou asné dob tyto aktivity zaji uje Nada ní fond Albert a mezi jeho hlavní cíle pat í podpora zdravého ivotního stylu, podpora vzd lávacích projekt, integrace a rozvoj sociáln znevýhodn ných d tí a dosp lých do spole nosti. Jedním z klí ových pilí z stává mezi zákazníky velmi oblíbený projekt S Bertíkem za d tským úsm vem, který podporuje stovky d tských domov po celé eské republice ji dev t let a rozd lil mezi n více ne 53 milion korun Kaufland eská republika, v. o. s. Historie retailingového et zce Kaufland Základy pro vznik spole nosti Kaufland byly polo eny v roce 1930 v N mecku, v této zemi také v sou asné dob pat í Kaufland mezi lídry na retailingovém trhu. 64 Z p vodní spole nosti, zabývající se dovozem ji ního ovoce do Evropy vznikl potraviná ský velkoobchod a následn retailingový et zec. Krom jiného provozuje skupina Schwarz Unternehmens prodejny v Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensko, sou ástí skupiny je n kolik samostatných podnikatelských jednotek v etn diskontního prodejce Lidl který také v R p sobí. Skupina Schwarz Unternehmens Treuhand KG byla v roce 2010 pátým nejv t ím retailingovým et zcem na sv t Srov. AHOLD CZECH REPUBLIC. Na e strategie. Ahold [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 64 Srov. KAUFLAND ESKÁ REPUBLIKA. O nás. Kaufland [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 65 Srov. STORES Top 250 Global Retailers. Stores [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 35

36 Vstup na eský trh Spole nost Kaufland eská republika ve ejná obchodní spole nost nabízí na maloobchodním trhu v eské republice iroký sortiment potraviná ského i nepotraviná ského zbo í. První obchodní d m otev ela na zmín ném území v roce 1998 (spole nost vznikla rok p edtím). Strategií obchodní skupiny je nabídka kvalitního zbo í za trvale nízké ceny v souladu se strategií celé mezinárodní obchodní skupiny Schwarz, pod kterou Kaufland R spadá. V roce 2011 p esáhl po et prodejen Kaufland v R 100 prodejen. 66 Obrázek 5 - Logo Kaufland 67 Vývoj Zásobování prodejen v echách zaji uje logistické centrum Modletice a zásobování moravských prodejen Kaufland zaji uje centrální sklad v Olomouci. Jedná se o moderní distribu ní st ediska. Spole nost Kaufland získala první cenu v anket po ádané INCOMA Gfk TOP RETAILER 2009/2010 za tr ní význam jedná se o cenu pro nejnav t vovan j í obchodní et zec v daném období. Z výzkumu SHOPPING MONITOR (nejv t ího reprezentativního et ení nákupních zvyklostí v R) vy lo najevo, e ka dá está domácnost utrácí nejvíce za potraviny v Kauflandu Srov. KAUFLAND ESKÁ REPUBLIKA. Kaufland ji 100x v R! Kaufland [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< sdeleni/2011/054_kaufland_100x_v_cr/index.jsp>. 67 KAUFLAND ESKÁ REPUBLIKA. Kaufland logo. Kaufland [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Kaufland_Cesko/_Bilder/EM2_O_tvrtki_logo.jpg>. 68 Srov. INCOMA GFK. ceny top retailer 2009/2010 ud leny. Incoma Gfk [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < CZ&ctr=203>. 36

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Trh práce ovlivňuje ekonomická situace Ekonomika rostla do roku, zaměstnanost však takový trend nevykazovala...podobný ne však stejný vývoj probíhal i v Libereckém kraji Situaci

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU PO BIOPOTRAVINÁCH THE FACTORS INFLUENCING THE DEMAND FOR THE ORGANIC FOODSTUFF

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU PO BIOPOTRAVINÁCH THE FACTORS INFLUENCING THE DEMAND FOR THE ORGANIC FOODSTUFF FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU PO BIOPOTRAVINÁCH THE FACTORS INFLUENCING THE DEMAND FOR THE ORGANIC FOODSTUFF ŽIVĚLOVÁ Iva, (ČR) ABSTRACT The article is focused on the analysis of the customer s run on the

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

VÝROBEK V MARKETINGOVÉM MIXU. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz

VÝROBEK V MARKETINGOVÉM MIXU. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝROBEK JAKO SOUČÁST MARKETINGOVÉHO MIXU PRODUKT PRODUCT charakteristika - jakost, značka, design, vlastnosti, balení, velikost, služby, záruka, rozmanitost,

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt

Více

PC, POWER POINT, dataprojektor. Maloobchod, franchising, nezávislé prodejny, řetězcové prodejny, spotřebitelská družstva.

PC, POWER POINT, dataprojektor. Maloobchod, franchising, nezávislé prodejny, řetězcové prodejny, spotřebitelská družstva. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Speciální vzdělávací

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015

společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015 Strana 1/10 ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI, STAVU MAJETKU A ŘÁDNÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015 OBSAH: 1. Základní údaje 2. Zpráva o činnosti a společnosti za období

Více

ke sněmovnímu tisku 444

ke sněmovnímu tisku 444 Pozměňovací návrh poslance Ing. Františka Laudáta ke sněmovnímu tisku 444 V l á d n í n á v r h ZÁKONA kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských

Více

Insolvenční návrhy ČR* 2013 2014 2015. nepodnikajících živnostníků Celkem Firmy. nepodnikajících živnostníků

Insolvenční návrhy ČR* 2013 2014 2015. nepodnikajících živnostníků Celkem Firmy. nepodnikajících živnostníků TISKOVÁ INFORMACE Vývoj insolvencí v České republice v roce 215 Praha, leden 216 Roční počty insolvenčních návrhů mají svá maxima konečně za sebou. Od vzniku Insolvenčního zákona v roce 28 do roku 213

Více

Analýza postavení cestovního ruchu v naší ekonomice

Analýza postavení cestovního ruchu v naší ekonomice 10 06/2011 Analýza postavení cestovního ruchu v naší ekonomice Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností s velmi příznivým dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost.

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Domovní fond Olomouckého kraje zahrnoval podle sčítání lidu,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S0740/2015/KS-40547/2015/840/MWi Brno 23. 11. 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S0740/2015/KS-40547/2015/840/MWi Brno 23. 11. 2015 *UOHSX007UAGF* UOHSX007UAGF ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0740/2015/KS-40547/2015/840/MWi Brno 23. 11. 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn.

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

Metodika kurzu Fiktivní firma

Metodika kurzu Fiktivní firma Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...

Více

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu, Strana 6230 Sbírka zákonů č. 383 / 2009 Částka 124 383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních

Více

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy -1- I I. N á v r h VYHLÁŠKY ze dne 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15 ODBORNÝ POSUDEK č. 2661/108/15 o obvyklé ceně ideální 1/2 nemovité věci bytové jednotky č. 1238/13 včetně podílu 784/15632 na pozemku a společných částech domu v katastrálním území a obci Strakonice, okres

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností Activity Partner, s.r.o. (dále jen Zprostředkovatel

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod. PODKLADY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod. PODKLADY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod 1. Základní vztahy v otevřené ekonomice Ze základních identit o struktuře výdajů na HDP je možno odvodit tyto dva vztahy: ( ) ( ) X M = Y C + I + G ( ) ( )

Více

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2381/21/14

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2381/21/14 ODBORNÝ POSUDEK č. 2381/21/14 o obvyklé ceně nemovité věci bytu č. 1765/6 a podílu 622/73998 na společných částech domu a pozemcích, v katastrálním území Svitavy předměstí a obci Svitavy, vše okres Svitavy

Více

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Vybrané aspekty vývoje hospodaření vládního sektoru v zemích EU kód 87-13 7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Potřeba podrobnějšího pohledu

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

Maturitní práce témata pro obor vzdělání Společné stravování Školní rok 2010-2011

Maturitní práce témata pro obor vzdělání Společné stravování Školní rok 2010-2011 Maturitní práce témata pro obor vzdělání Společné stravování Školní rok 2010-2011 Téma č. 1 Přílohy zdravě a moderně Obsahem práce bude rozdělení a charakteristika příloh k hlavním pokrmům. Pozornost bude

Více

3 nadbytek. 4 bez starostí

3 nadbytek. 4 bez starostí Metody měření spokojenosti zákazníka Postupy měření spokojenosti zákazníků jsou nejefektivnější činnosti při naplňování principu tzv. zpětné vazby. Tento princip patří k základním principům jakéhokoliv

Více

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů)

RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů) Evropská komise GŘ pro zdraví a spotřebitele (SANCO) 5/2013 Dokument D 108 RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů) 1. Vývoj počtu oznámení o nebezpečných

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A V Ý R O Č N Í Z P R Á V A představenstva o činnosti společnosti v roce 2008 F P D C O R P O R A T I O N C Z a. s. O B S A H 3 Základní údaje společnosti 3 Z historie společnosti 3 Obchodní strategie 4

Více

PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE

PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE I. K POJMU PRÁVNICKÁ OSOBA O pojmovém vymezení právnických osob jako subjektů právních vztahů se odedávna vedou diskuse, avšak žádná

Více

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika Únor 2016 7. ročník Contents V pořadí sedmý průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě probíhal v říjnu a listopadu. Průzkumu

Více

2. makroekonomie zabývá se chováním ekonomiky jako celku (ekonomie státu).

2. makroekonomie zabývá se chováním ekonomiky jako celku (ekonomie státu). Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): sichajda Ekonomika (ekonomická praxe) je hospodářská činnost (NH) jednotlivých zemí. Ekonomie (ekonomická teorie) je společenská věda, která

Více

4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19

4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19 4.1. Charakteristika

Více

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 3. 9. 2015 Bod programu: 10 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2588/35/15

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2588/35/15 ODBORNÝ POSUDEK č. 2588/35/15 o obvyklé ceně nemovitých věcí pozemku p.č.st. 235 jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 149 a pozemku p.č. 1317/5 vše v katastrálním území Řetová a obci Řetová, okres

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

Velikost pracovní síly

Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob

Více

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní. Aktivační centra vzdělávání pro těţce zdravotně postiţené Zahájení 1.3.2012 Ukončení 30.10.

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní. Aktivační centra vzdělávání pro těţce zdravotně postiţené Zahájení 1.3.2012 Ukončení 30.10. Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 33 Název výzvy: Prioritní osa: 4.1 Oblast podpory: Systémový rámec celoţivotního

Více

Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie

Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti

Více

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Počítání návštěvníků = klíč ke zvyšování zisku a snižování nákladů

Počítání návštěvníků = klíč ke zvyšování zisku a snižování nákladů Počítání návštěvníků = klíč ke zvyšování zisku a snižování nákladů 1. Úvod Podle odhadu více jak 80%-90% obchodních společností a obchodníků přichází zbytečně o tržby a vynakládá zbytečné náklady na provoz,

Více

4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení

4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení 4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení 19 11 1. Tabulky dle vyhlášky č. 342/29 Sb. 111 112 113 114 2. Hodnotící zpráva k finančnímu hospodaření Státního fondu rozvoje bydlení za rok 21 Návrh

Více

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA 269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé

Více

2 Ukazatele plodnosti

2 Ukazatele plodnosti 2 Ukazatele plodnosti Intenzitní ukazatele vystihují lépe situaci ve vývoji porodnosti než absolutní počty, neboť jsou očištěny od vlivu věkové struktury. Pomalejší růst úhrnné plodnosti 2 ve srovnání

Více

LETTER 3/2016 NEWSLETTER 3/2016. Novela zákona o významné tržní síle

LETTER 3/2016 NEWSLETTER 3/2016. Novela zákona o významné tržní síle LETTER 3/2016 NEWSLETTER 3/2016 Novela zákona o významné tržní síle NOVELA ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE PŘI PRODEJI ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ A JEJÍM ZNEUŽITÍ Obsah: I. Úvodem II. Předchozí

Více

Sociální podnikání a obce: jak na to

Sociální podnikání a obce: jak na to Sociální podnikání a obce: jak na to Petra Francová Seminář SMO Praha 20.5. 2014 Poslání P3 People, Planet, Profit, o.p.s. P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost.

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice (Praha, 23. března 2016) Téměř tři čtvrtiny budoucích mladých lékařů a lékařek (72%) plánují po ukončení jejich vysokoškolského

Více

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb schválený vládním

Více

Distribuce. Ing. Lucie Vokáčov

Distribuce. Ing. Lucie Vokáčov Distribuce Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef pef.czu.cz Obsah Distribuce a její podstata Distribuční cesta definice pojmu Zprostředkovatelé Členění distribučních cest Tvorba distribučních cest Maloobchod

Více

HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE

HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE HERNÍ PLÁN pro provozování okamžité loterie POMÁHÁME NAŠÍ ZOO - DŽUNGLE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Společnost Play games a.s., se sídlem V Holešovičkách 1443/4, 180 00 Praha 8, IČO: 247 73 255, zapsaná

Více

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina PROTOKOL O KONTROLE. č. j. ČŠIJ-292/15-J

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina PROTOKOL O KONTROLE. č. j. ČŠIJ-292/15-J PROTOKOL O KONTROLE Kontrola dodržování právních předpisů podle 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

Více

Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Skupiny VČP a stavu jejího majetku v roce 2009

Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Skupiny VČP a stavu jejího majetku v roce 2009 Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Skupiny VČP a stavu jejího majetku v roce 2009 1. Profil Skupiny VČP Skupina VČP jako konsolidační celek vznikla důsledkem právního oddělení činností spojených

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 29. Mgr. Bc.

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 29. Mgr. Bc. Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST29 Číslo materiálu 29

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor

Více

PRO SCHŮZI VLÁDY. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013

PRO SCHŮZI VLÁDY. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013 ÚŘAD VLÁDY ČR Č.j.: 16473/2014-OLP V Praze dne 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013 Důvod předložení: Materiál je

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravují dva zákony: zákon ze dne 26. července 1991 o dani z příjmů fyzických osob (Sb.Polské republiky 2000, č. 14, pol. 176 ve znění pozd.

Více

Řízení cestovního ruchu v České republice - podkladový materiál pro přípravu věcného návrhu zákona o cestovním ruchu

Řízení cestovního ruchu v České republice - podkladový materiál pro přípravu věcného návrhu zákona o cestovním ruchu 1. Úvod 1.1. Cíle zákona Zákon upraví strukturu řízení cestovního ruchu v České republice, práva a povinnosti organizací v cestovním ruchu působících a tímto zákonem vymezených a způsob financování rozvoje

Více

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů O D Ů V O D N Ě N Í obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů 1. Definice technické mapy Technickou mapou obce (TMO)

Více

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o.

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Iweol EU s.r.o., se sídlem Kovářská 140/10,

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ÚŘAD MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 4/2000 Změněna vyhláškou č. 13/2005 s účinností od 15.12.2005!!! Změněna vyhláškou č. 2/2006 s účinností od 2.5.2006!!! Změněna vyhláškou č. 12/2006

Více

Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r. 1990 = 100) 97,8 94,3 93,4 86,1 82,0

Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r. 1990 = 100) 97,8 94,3 93,4 86,1 82,0 III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví patřilo svou dynamikou k odvětvím s nejvyšším růstem, který se téměř zdvojnásobil z 5,3 % v roce 2000 na 9,6 % v roce 2001. Stavební

Více

Studie proveditelnosti. Marketingová analýza trhu

Studie proveditelnosti. Marketingová analýza trhu Studie proveditelnosti Marketingová analýza trhu Cíl semináře Seznámení se strukturou marketingové analýzy trhu jakou součástí studie proveditelnosti Obsah 1. Analýza makroprostředí 2. Definování cílové

Více

Zapojení firem v oblasti výzkumu a vývoje

Zapojení firem v oblasti výzkumu a vývoje Zapojení firem v oblasti výzkumu a vývoje Zpracoval: Mgr. Jiří Antonín, prosinec 2010 1. Základní fakta 1.1 Metodologie výzkumu Sběr dat probíhal ve dnech 23.11. až 22.12.2010. Sběr dat byl rozdělen do

Více

Název akce: Projektová dokumentace Obecní dům Kobeřice. Obec: 747 27 Kobeřice. Investor: Obec Kobeřice. Objednatel: Slezská 195/53

Název akce: Projektová dokumentace Obecní dům Kobeřice. Obec: 747 27 Kobeřice. Investor: Obec Kobeřice. Objednatel: Slezská 195/53 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Název akce: Projektová dokumentace Obecní dům Kobeřice Místo stavby: Kobeřice ve Slezsku, parc.č. 343/2 a 343/3 katastrální území Kobeřice ve Slezsku Obec: 747 27 Kobeřice Investor:

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2011 FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2011 FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ VÝROČNÍ ZPRÁVA HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2011 FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ Hospodaření fakulty za rok 2011 skončilo účetním ziskem ve výši 613 tis. Kč, z toho 515 tis. Kč z hlavní činnosti a 98 tis. Kč

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA Získávání tepla ze vzduchu Tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu jsou označovaná jako vzduch-voda" případně vzduch-vzduch". Teplo obsažené

Více

Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013

Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013 POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Fakulta bezpečnostně právní Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013 Projednáno Vědeckou

Více

Obalové hospodářství

Obalové hospodářství Část F Obalové hospodářství podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech Obsah Povinnosti firem v podnikové ekologii 1. Úvod...1 2. Základní pojmy...3 3. Povinné osoby...5 4. Přehled povinností...7 5. Právní

Více

NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC č. 1/2013, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD. Čl. 1. Předmět úpravy

NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC č. 1/2013, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD. Čl. 1. Předmět úpravy NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC č. 1/2013, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Rada města Liberec se na svém 4. zasedání dne 19. února 2013 usnesla v souladu s ustanovením 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou

Více

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIZ-780/11-Z. Příspěvková organizace. Zdeňkou Michutovou, ředitelkou školy

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIZ-780/11-Z. Příspěvková organizace. Zdeňkou Michutovou, ředitelkou školy Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIZ-780/11-Z Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace Na Kopečku

Více

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným

Více

MARKETING 2 Produkt, produktový mix, životní cyklus produktu. Ing.Miloslav Šašek

MARKETING 2 Produkt, produktový mix, životní cyklus produktu. Ing.Miloslav Šašek MARKETING 2 Produkt, produktový mix, životní cyklus produktu Ing. Co je cílem předmětu. znát základní marketingové pojmy umět je je v praxi aplikovat lépe porozumět situaci na na trhu (empatie) lépe poznat

Více

Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt

Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt Zásady pro udělování a užívání značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt 1 Značka MORAVSKÝ KRAS regionální produkt 1.1 Cíl značky Značka MORAVSKÝ KRAS regionální produkt (dále jen značka ) se uděluje výrobkům

Více

Služby města Jindřichův Hradec s.r.o.

Služby města Jindřichův Hradec s.r.o. Služby města Jindřichův Hradec s.r.o. VÝROČNÍ ZPRÁVA společnosti Služby města Jindřichův Hradec s.r.o. za rok 2012 IČ: 26043335 Služby města Jindřichův Hradec s.r.o. Již nedílnou součástí života obyvatel

Více

S B Í R K A O B S A H :

S B Í R K A O B S A H : S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA Ročník: 2003 V Praze dne 11. prosince 2003 Částka: 53 O B S A H : Část I.

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 - pracovní seminář určený hydrogeologům (16.2.2012) 1. ÚVOD do změn právních předpisů Právní předpisy nemohou postihnout rozmanitosti případů z každodenní praxe. Zde proto

Více

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Fáze 2: Analýza stavu projektového řízení ve veřejné správě Zadavatel: Ministerstvo vnitra České republiky Sídlo: Nad štolou 936/3, Praha 7 Holešovice, 170

Více

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Téměř každý člověk touží být v práci úspěšný touží pracovně se uplatnit. V průběhu studia si mladý člověk osvojuje znalosti a dovednosti potřebné pro povolání,

Více

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIU-112/10-U. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIU-112/10-U. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Ústecký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIU-112/10-U Mateřská škola Velká Bukovina, okres Děčín Adresa: 407 29 Velká Bukovina 184 Identifikátor: 600 075 320 IČ: 72

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

S 301/06-19997/06/620 V Brně dne 13. listopadu 2006

S 301/06-19997/06/620 V Brně dne 13. listopadu 2006 S 301/06-19997/06/620 V Brně dne 13. listopadu 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 301/06, zahájeném dne 13. října 2006 podle 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní

Více

Smlouva na dodávku pitné vody

Smlouva na dodávku pitné vody Smlouva na dodávku pitné vody níže uvedené smluvní strany uzavírají tuto smlouvu na dodávku a prodej pitné vody z veřejného vodovodu dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a prováděcí

Více

Jak na KOTLÍKOVÉ DOTACE? JEDNODUCHÝ RÁDCE PRO ZÁKAZNÍKY

Jak na KOTLÍKOVÉ DOTACE? JEDNODUCHÝ RÁDCE PRO ZÁKAZNÍKY Jak na KOTLÍKOVÉ DOTACE? JEDNODUCHÝ RÁDCE PRO ZÁKAZNÍKY KOTLÍKOVÉ DOTACE pokračují! Máte doma starý kotel na uhlí, dřevo a jiná tuhá paliva? Pak jsou kotlíkové dotace určeny právě pro Vás! Pokud máte doma

Více

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád

OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád OBEC HORNÍ MĚSTO Spisový řád Obsah: 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů 3. Evidence dokumentů 4. Vyřizování dokumentů 5. Podepisování dokumentů a užití razítek 6. Odesílání dokumentů 7. Ukládání dokumentů

Více

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních

Více