Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I."

Transkript

1 Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I. Autoři: doc. Ing. Miloslav Zitta, CSc. (editor) prof.ing. Vladimír Táborský, CSc., prof. Ing. Václav Kohout, DrSc. Tato skripta jsou určena pro studenty provozně ekonomické a lesnické fakulty České zemědělské univerzity ke studiu předmětu Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I. Podle současného studijního programu se náplň tohoto předmětu skládá ze tří částí - části ochrana zemědělských plodin proti chorobám a škůdcům, z části agroekologie a z části výţiva rostlin a hnojení. Výuka tohoto předmětu je plánována na dobu jednoho semestru. Úkolem této discipliny je poskytnout studentům základní teoretické a praktické informace o agronomii a systémech zemědělství, s převáţnou orientací na rostlinnou výrobu. Předkládaná skripta pojednávají o velmi rozsáhlé problematice. Při jejich studiu je třeba vycházet z jiţ dříve získaných znalostí., a to zejména fyziky, chemie, biologie, ekologie, meteorologie, geologie a pedologie. Předmět má téţ četné vazby na ostatní látku vyučovanou jinými katedrami naší školy, např. na mikrobiologii, genetiku, na speciální produkci rostlinnou, zahradnictví, pícninářství, mechanizaci rostlinné výroby, statistiku, na ekonomickou problematiku aj. Studenti přicházejí na naši školu po absolvování různých typů středních škol a následkem toho téţ s různou úrovní vědomostí z fyziky, chemie a biologie. Je nezbytně nutné, aby si kaţdý student uvědomil, ve kterých z těchto předmětů má nedostatky a samostatným studiem tyto mezery ve svém vzdělání doplnil. Předmět Obecná fytotechnika pro svoji velmi bohatou obsahovou náplň nemůţe být v plné šíři probrán během pouze jednoho semestru. Problematika této discipliny se studentům plně ujasní aţ po získání vědomostí i z ostatních navazujících předmětů. Předpokládáme rovněţ, ţe studenti budou vyuţívat ke studiu téţ odbornou literaturu, zemědělský tisk, sborníky z vědeckých a odborných konferencí apod. Při studiu je třeba věnovat pozornost jak zapamatování si rozsáhlého faktografického materiálu a důkladnému promyšlení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými partiemi předmětu, tak i širších souvislostí vůči předmětům ostatním a společenské praxi.

2 Oddíl ochrany zemědělských plodin zpracoval prof. ing. Vladimír Táborský, CSc., oddíl hnojení a výţivy rostlin prof. ing. Josef Vostal, DrSc. Oddíl obecné produkce rostlinné byl napsán pracovníky katedry obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, a to : kapitola Zpracování a kultivace půdy prof. ing. Vítězslavem Škodou, CSc., kapitola Polní plevele a jejich regulace prof. ing. Václavem Kohoutem, DrSc. Ostatní kapitoly napsal doc. ing. Miloslav Zitta, CSc. Ve studiu tohoto velmi rozsáhlého předmětu Vám přejeme hodně trpělivosti a houţevnatosti. Autoři

3 ODDÍL 1 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN HOSPODÁŘSKÝ A SPOLEČENSKÝ VÝZNAM ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE A JEJÍ ZÁKLADY Pěstování rostlin od samého počátku bylo vystaveno riziku, ţe v průběhu vegetačního období dojde k postupnému zamoření semen, sadbového materiálu, roubů a podnoţí a v těch horších případech i půdy, které je vţdy nezbytným předpokladem k rozvoji choroby v porostech a výsadbách. Společenské postavení fytopatologů je tudíţ více oceňováno při produkci osiva a sadbového materiálu, ale i u porostů a výsadeb určených pro běţný trh je činnost fytopatologů ceněna jako nezbytný stabilizační výrobní faktor. Práce fytopatologů je soustředěna v poradenské sluţbě, ve sluţbě státního dozoru, ale také přímo na velkých farmách a ve zpracovatelských podnicích, jako je agronomická sluţba cukrovarů, konzerváren, ve šlechtitelských stanicích, u producentů osiva, sadby a jiného rozmnoţovacího materiálu a ve výzkumu. Rostlinná výroba se stala významnou součástí společensko - ekonomických vztahů kaţdého prosperujícího státu a pro svoji nezastupitelnou roli, v níţ společně s lesnictvím realizuje transformaci sluneční energie do svých produktů (přímá potrava pro člověka nebo zprostředkovaně píce pro hospodářské zvířectvo, dřevo, textilní vlákna, suroviny pro výrobu léků, koření, silic pro potravinářský a kosmetický průmysl a jiný průmysl), čímţ přispívá ke koloběhu látek v přírodě a současně umoţňuje lidstvu přeţití na planetě Země. Prvořadou funkcí rostlinné výroby zůstává produkce dostatku potravy pro veškeré lidstvo, které přesáhne na přelomu tisíciletí více neţ 6 miliard. V současnosti se pěstuje asi 300 druhů uţitkových rostlin, ale mezi nejdůleţitější patří: pšenice, rýţe, kukuřice, brambory, batáty, maniok, fazole, sója, cukrová třtina, kokosová palma, banánovník a citrusy. V důsledku zavedení nových kultivarů pšenice, rýţe, kukuřice, manioku a v důsledku ozdravování došlo ke zvýšení produkce potravin v zemích, kde v minulosti byly hladomory z nedostatku domácí produkce potravin (Indie, Čína, Mexiko aj.). Přesto však existuje základní rozpor mezi zeměmi severu, kde převládá nadprodukce potravin, a zeměmi jihu, hlavně v

4 subsaharské oblasti, ale i jinde v Africe, kde obyvatelé všeobecně trpí podvýţivou a pravidelně se opakujícími hladomory. Výnosové ztráty způsobené chorobami, škůdci a zaplevelením se pohybují v zemích, kde ochrana je na výši, kolem 23 %, kdeţto v některých zemích východní a jihovýchodní Asie, v Latinské Americe a také v Africe, kde celková kultura je daleko niţší, dosahují ztráty kolem 50 %. Fytopatologie svým poznáním přispívá ke zmírnění výskytu chorob a jejich škodlivosti. Komerční farmy v tropech a subtropech jsou schopny zajistit vysokou produkci, kdeţto drobní farmáři jen obtíţně získávají potřebné know how a techniku pro aplikaci účinných fungicidů a insekticidů. 1. Fytopatologická terminologie Fytopatologie jako kaţdá vědní disciplina má svoji terminologii a definice. Pro čtenáře je nezbytné, aby získal jiţ v samotném úvodu vysvětlení základních pojmů, termínů a definic pro rychlou orientaci a pro správné pochopení významu vzájemných vztahů. Přes veškerou snahu o vysvětlení jednotlivých pojmů, termínů a definic je však nutno konstatovat, ţe v řadě případů neexistuje jediný výklad významu pojmu nebo definice. Adekvátní vysvětlení závisí na hloubce poznání příčinných souvislostí a charakteru zúčastněných organismů, a mimo jiné i na existenci přechodných forem. Vysvětlení základního pojmu choroba - ochoření rostliny bylo jiţ naznačeno v úvodu. Přesto bychom měli nejdříve umět vysvětlit pojem patogen (organismus, způsobující onemocnění rostliny). Pod pojem patogen zahrnujeme všechny organismy včetně virů a viroidů, které nemůţeme označit za mikroorganismy. Avšak pod tento termín nespadají jiní, neţiví škodliví činitelé, kteří způsobují poruchy u rostlin - v případě nedostatečné výţivy mluvíme o karenci, která bývá často označována za fyziologickou chorobu. Mezi neţivé, abiotické faktory zahrnujeme nepříznivé podmínky povětrnostní, vliv cizorodých látek, vliv imisí aj. Tyto činitele nezahrnujeme pod pojem patogen, i kdyţ způsobují příznaky podobné chorobám. Na přítomnost patogena celá rostlina zpravidla reaguje vţdy osobitým a tedy mnohotvárným způsobem. V případě, ţe následkem napadení je dostatečně náhlá a silná reakce, dochází v některých případech i ke zvýšené odolnosti napadené rostliny, coţ je paradoxní a zcela v protikladu u poţerů od škůdců. Mylná je zjednodušená představa, ţe jedinou příčinou ochoření je přítomnost patogena (škodlivého organismu). V zásadě vţdy platí, ţe vznik choroby a její výsledné poškození je závislé na vzájemných vztazích mezi patogenem, hostitelskou rostlinou a vlivem vnějších

5 podmínek, tedy souhra tří podmínek - tzv. trojúhelník vzájemných vztahů, případně triangl. Výše uvedené vztahy uvnitř trojúhelníku patogennosti jsou závislé na vlastnostech patogena (agresivita, virulence), hostitelské rostliny, tj. odrůdy (odolnost či náchylnost k patogenu) a na vnějších podmínkách, to znamená, jak jsou příznivé pro hostitelskou rostlinu a patogena nebo nepříznivé pro oba nebo jen pro rostlinu či patogena. Jako saprofyty označujeme ty organismy, které k ţivotu vyuţívají organické látky buď rostlinného nebo ţivočišného původu. Jsou to nekrotrofové, neboť ţijí na neţivém podkladu, aniţ by sami před tím způsobili jeho odumření. Tato skupina jen zdánlivě leţí mimo přímý zájem fytopatologů, neboť zmíněné neostré hranice ve způsobu výţivy zaměřují pozornost k perthotrofům. Ty jsou schopny napadnout ţivé pletivo nebo celý organismus tehdy, jestliţe je buď místně poškozen (mrazem, poraněním) nebo celkově oslaben (výţivou). Zpravidla působí pomocí toxinů - určitou část pletiva usmrtí, v ní se dále rozrůstají a obdobným způsobem pronikají dále do ţivých pletiv hostitele. Jsou to perthofyty. Ve fytopatologii musíme uvaţovat i o příleţitostných (fakultativních) saprofytech a naopak i o příleţitostných parazitech. Příleţitostní saprofyti, někdy téţ nazýváni saproparaziti, tvoří ohromnou skupinu např. mezi houbami. V určitém úseku ţivota parazitují, mohutně se mnoţí a poškozují pletiva hostitele, avšak svůj ţivotní cyklus dokončují na odumřelých částech hostitele nebo i mimo jeho tělo jako saprofyti (např. původce strupovitosti jabloně - Venturia inaequalis) nebo moniliózy. Saprofyti se obvykle dají snadno pěstovat na umělých půdách. Příleţitostnými parazity jsou obvykle nazývány saprofyty na odumřelých částech rostlin nebo v půdě a jen za příhodných okolností (např. oslabení hostitele nebo mikroklima aj.) napadnou ţivá pletiva. Proto také neohroţují jen zcela určité druhy nebo rody rostlin, nýbrţ jakéhokoliv vhodného hostitele (např. hlízenka obecná Sclerotinia sclerotiorum). Nejdokonaleji je vytvořen vztah mezi hostitelem a patogenem u biotrofních - závazných nebo obligátních parazitů. K nim počítáme velké systematické skupiny hub, např. perenospory - plísně, padlí, rzi, viry a viroidy a fytofágní háďátka. Mohou existovat a rozmnoţovat se jedině v ţivém organismu, nebo v jeho ţivých pletivech a buňkách; prakticky se nedají pěstovat na běţných umělých půdách. Obligátní parazit neusmrcuje pletivo či buňky hostitele a nezpůsobují jeho rychlé odumření. V některých případech dochází k velmi rychlému rozšíření, neboť jejich cyklus rozmnoţování za určitých podmínek trvá 4-7 dnů (padlí, plísně a rzi) a tak se významně podílejí na sníţení výnosu pěstovaných plodin (brambory, chmel, réva vinná, obilniny, ovoce, zeleniny aj.). V případě souţití, tj. při

6 symbióze, jako je tomu u lišejníků, kde existuje souţití mezi řasami (sinice) a houbami, nebo mezi hlízkovými bakteriemi Rhizobium spp. a vikvovitými rostlinami, parazit není definován jako patogen. Patogenita je geneticky zaloţená schopnost jednoho organismu ţít na úkor druhého a vyvolat u něj syndrom choroby. Kaţdé chorobě předchází fáze zamoření (infestace), při které se rostlina (její určitá část) dostává do styku (kontaktu) s patogenem (výtrusem nebo myceliem u hub, bakteriálními buňkami, virovou částicí. Celý průběh choroby začíná infekcí, kde rozlišujeme fázi pronikání patogena do rostliny, fázi zaloţení infekce a fázi rozmnoţování patogena a konečný výsledek nazýváme chorobou. Někteří autoři (Urban, 1982) hovoří o patogenezi i v případě, ţe škodlivým činitelem je např. vliv znečištění ovzduší. Podle mého názoru v případě znečištěného ovzduší jde o vyvolání zvýšené dispozice k chorobě, tj. o sníţení obranné schopnosti před pronikáním patogena nebo o přímé narušení fyziologických funkcí rostliny; pak lze toto působení povaţovat za poruchu. Odolnost a náchylnost jsou velmi časté pojmy, které je nutné si osvětlit. Odolnost (rezistence) je schopnost rostliny nebo celé populace (odrůdy) více či méně potlačit nebo zpomalit škodlivé působení organismu (patogena, škůdce, imisí a jiných abiotických faktorů). Převáţně se jedná o vlastnost dědičnou, bez ohledu na to, jaký je charakter jejího mechanismu působení. Stupeň odolnosti zpravidla pozorujeme vizuálně, podle vnějších projevů (symptomů), a v poslední době i nepřímo podle změn v metabolismu na úrovni biochemických změn nebo fyziologických projevů. Přesto často neznáme řadu vzájemných souvislostí mezi vnějším prostředím nebo vlastním stavem rostliny - predispozicí, které mohou příznivě nebo opačně ovlivnit vlastní odolnost (např. tepelné nebo jiné abiotické stresy, UV záření), aniţ by byla dotčena dědičně zaloţená odolnost. Podle genetického způsobu zaloţení odolnosti rozeznáváme různé úrovně odolnosti (kvalitativní a kvantitativní, specifickou nebo nespecifickou, krátkodobého nebo dlouhodobého působení, monogenně nebo polygenně zaloţenou a jiné formy). Náchylnost je protikladem odolnosti a je moţno říci, ţe čím více se sniţuje hladina odolnosti, tím se zvyšuje náchylnost. Mezi nejvyšším stupněm odolnosti (imunity) a náchylností existuje přetrţitá řada mezistupňů. Imunita je termín, který se pouţívá pro nejvyšší stupeň odolnosti; uvnitř imunity naopak neexistují mezistupně. Přestoţe existují námitky pro pouţívání tohoto termínu u rostlin, je moţné jej pouţívat, i kdyţ u rostlin princip indukované rezistence není tak dobře objasněn, jako je objasněn imunitní systém u ţivočichů a člověka.

7 Afinita mezi parazitem a jeho hostitelem určuje schopnost přizpůsobit se svému hostiteli, který můţe být prezentován pouze jediným botanickým druhem nebo jednotlivými druhy jednoho rodu či čeledi. Jestliţe celá populace určitého druhu rostliny (její odrůdy) se nemůţe stát hostitelem vzhledem k výskytu nejrůznějších ras patogena, pak mezi daným hostitelem a parazitem není afinita. Jinak řečeno: oba organismy existují souběţně, ale nikdy nemohou vytvořit vztah patogen / hostitel, jehoţ výsledkem je choroba. S pojmem afinita se mnohem častěji setkáváme u obligátních (závazných) patogenů neţ u saproparazitů, kde je ve formě niţší vzájemné přizpůsobenosti. Pojem odolnosti v sobě vyjadřuje určitou dynamičnost, tj. určitou aktivní obranu hostitele proti cizímu organismu. Pokud se hlavně u patogenů závazných (obligátních) setkáváme s nepřítomností afinity, kde je stav patogeneze vyloučen, neměli bychom pouţívat termín odolnost, protoţe hostitelská rostlina je nepohostinná (axenie). Pojem agresivita se odlišuje od pojmu patogenita v tom, ţe agresivní patogen je schopen napadnout a překonat obranné reakce hostitele a vyuţít jej ke své výţivě. Pokud patogen není dostatečně agresivní, sice pronikne do hostitelské rostliny, ale není schopen trvale překonávat její obranné reakce a zůstává spíše v latentním vztahu nebo v symbióze. Pojem virulence je spjat s patogenitou a v podstatě vyjadřuje míru (stupeň) patogenity, tj. jak rychle proběhne patogenní proces. Jinými slovy vyjadřuje rychlost průběhu infekce (nízká nebo vysoká virulence patogena nebo jeho rasy). V současnosti se pouţívá ke kvalitativně-kvantitativnímu vyjádření stupně patogenity určité rasy vůči určitým druhům nebo kultivarům (odrůdám) hostitele, ale i k vyjádření intenzity (angl. severity ) choroby, to znamená, jak rychle se objeví symptomy, jaká je rychlost šíření v pletivu (např. systémový projev virové infekce), časnost tvorby a mnoţství výtrusů u hub a pod. V pouţívání pojmů agresivita a virulence panuje značná nejednotnost a proto je nutno se ve fytopatologii této nejednotnosti pokud moţno vyvarovat. Pojem inokulum vyjadřuje nakaţlivé částice patogena, pomocí nichţ se můţe šířit a způsobit infekci. Rozlišujeme inokulum prvotní - tzv. přezimující; druhotné inokulum je pak to, pomocí něhoţ se patogen opakovaně šíří během vegetace a způsobuje druhotné infekce. Cyklus choroby má fázi, kdy patogen proniká do hostitele (penetrace), a to buď přirozenými otvory nebo přímo přes kutikulu (některé houby, háďátka) a ranami. Další významnou fází cyklu choroby je fáze zaloţení infekce, tj. vytvoření trvalého vztahu mezi patogenem a hostitelem. V této fázi se patogen rozvíjí v hostiteli; označujeme ji jako tzv.

8 infekční dobu, během níţ zpravidla nepozorujeme ţádné viditelné projevy choroby. Ty se objeví mnohem později jako symptomy (příznaky). Celková doba od proniknutí patogena do projevu prvních příznaků se nazývá inkubační doba. Poslední fází choroby je další časový úsek, v němţ se tvoří rozmnoţovací částice patogena - doba fruktifikační (fáze fruktifikační). Předpokladem kaţdé infekce je kontakt patogena s hostitelskou rostlinou a tuto fázi označujeme jako první fázi choroby - fáze kontaminace.

9 2. Choroby a ţivočišní škůdci 2.1. Choroby Virozy Viry a viroidy lze charakterizovat jako obligátní parazity submikroskopických rozměrů, pod 200 nm, přičemţ jejich ohebná vlákna mohou dosahovat délky aţ 2000 nm. Viry a viroidy pro své mnoţení potřebují ţivou buňku. Enzymy buněčného metabolického aparátu jsou vyuţívány pro syntézu specifických enzymů, nezbytných pro mnoţení (replikaci) virionů (virových částic). V současné době je popsáno asi kolem 500 fytovirů. Sloţení virů tvoří nukleová kyselina RNA a jen výjimečně DNA, která nese genetickou informaci o komponentách enzymů, které jsou nezbytné pro replikaci viru v buňce. Další součástí virů je bílkovinný obal, který poskytuje nukleové kyselině ochranu před vlivem enzymatické činnosti buněk. Taxonomie virů je zaloţena na druhu molekuly nukleové kyseliny, na její struktuře (jednovláknová nebo dvouvláknová), na tvaru virových částic, na sérologické příbuznosti a také podle toho, který vektor virus přenáší: jsou viry přenosné hmyzem (mšicemi, křísy, merami, červci, brouky, třásněnkami, molicemi, plošticemi), roztoči, háďátky, houbami, nebo jsou přenosné semeny, pylem, parazitickými rostlinami a mechanicky dotykem. Ochrana proti šíření virů je zaloţena na certifikaci zdravotního stavu osiva, sadby, matečnic roubů a oček, podnoţového materiálu. Významné je meristémové a termální ozdravování. Dále se vyuţívají metody hubení vektorů, metody šlechtění na odolnost a v poslední době také metody geneticky modifikovaných rostlin, kde ochrana (rezistence) je zaloţena na přítomnosti genu pro syntézu bílkovinného obalu viru. Vedle toho existují agrotechnické postupy pro produkci bezvirózního mnoţitelského materiálu, např. prostorová izolace, negativní výběry, předčasná sklizeň (desikace) a další vhodná opatření. Fytoplazmózy Fytoplazmózy (dříve mykoplazmózy) jsou choroby způsobené prokaryontními škodlivými jednobuněčnými organismy, vědecky zařazenými do třídy Mollicutes a řádu Fycoplasmatales (dříve Mycoplasmatales). Přestoţe jsou podobné L-formám bakterií, jsou bez pevné blány buněčné, která je nahrazena trojvrstevnou membránou, takţe jejich tvar se mění podle působení vnějších tlaků. Základní reprodukční jednotkou je kondenzované

10 tělísko, většinou sférické, nm velké; ostatní větší pleomorfní buňky jsou kapkovité nebo protáhlé, různě tvarované dospělé buňky. Rozmnoţují se tak, ţe z elementárního tělíska vypučením a odškrcením vzniká dceřinná buňka. U rostlin byly objeveny v roce 1967 v pletivech svazků cévních na příčných ultratenkých řezech pozorovaných v elektronovém mikroskopu. Původně byly označeny jako mykoplazmám podobné organizmy (mycoplasma like organisms - MLO). Protoţe MLO ve vztahu k rostlinám se chovaly jako viry (příznaky fytoplazmóz se projevují ţloutenkou, metlovitostí, zakrslostí a četnými květními abnormalitami), bylo onemocnění dlouho povaţováno za virového původu. K významným chorobám fytoplazmatického původu patří stolbur u lilkovitých rostlin, ţloutenka astry, metlovitost brambor, ţlutá zakrslost rýţe, fylodie jetele, proliferace jabloně, zlaté ţloutnutí révy vinné, příznaky virescence u různých rostlin, chřadnutí hrušně a mnoho dalších projevů (u rostlin v tropech a subtropech jsou častější). Jsou vnitrobuněčnými parazity ve floémových a xylémových buňkách svazků cévních. Přenášeny jsou roubováním, kokoticí, hmyzem s bodavě savým ústním ústrojím (křísy a merami). Fytoplazmata přeţívají ve vektorech a v hostitelských rostlinách. Některé fytoplazmózy způsobují dosti značný pokles výnosů nebo znehodnocují sklizeň či rozmnoţovací orgány u vegetativně rozmnoţovaných rostlin. Mnohé z nich jsou velmi přísně posuzovány v rámci fytosanitárních opatření v obchodní činnosti (GATT, EPPO, EU). Ochrana je ztíţena, neboť tetracyklinová chemoterapie a termoterapie spolu s meristémovým ozdravováním mají omezenou působnost, jsou nákladné a tak účinnou ochranou proti fytoplazmózám zůstává především výběr zdravé sadby. Spiroplazmózy Jsou způsobeny prokaryontními mikroorganismy vláknitého tvaru, často spirálovitě svinutého kolem své podélné osy, a jsou také bez blány buněčné. Vzhledem ke tvaru se srovnávají se spirochetami. U rostlin byly zjištěny v roce 1972 u kukuřice, kde jsou původci zakrslosti; u citrusů jsou původci choroby zvané zezelenání (Citrus Greening). Přenášeny jsou křísy - zakrslost kukuřice, roubováním a merami (Trioza erytrea v Jiţní Africe, Diaphorina citri v Indii) - zezelenání na citrusech. Rickettsiózy Rickettsie jsou tyčinkovité obligátní mikroorganismy podobné gramnegativním bakteriím, napadajícím členovce a obratlovce včetně člověka. Rickettsiová buňka nemá bičíky, nedá se běţně kultivovat na syntetických půdách a je citlivá k penicilinu. Poprvé byly

11 u rostlin popsány v roce 1972 a to při studiu etiologie ţloutenkového onemocnění jetele nachového (inkarnátu), přenosného křísky, a při onemocnění révy vinné a vojtěšky s příznaky tzv. Piercovy choroby, popsané jiţ v roce V současnosti je patogen označen jako bakterie Xyllela fascidiosa. Bakteriózy Význam škodlivosti bakterióz je v mírném pásmu sice podstatně menší neţ v tropech a subtropech, ale protoţe mnohé z nich se přenášejí sadbou, rouby, očky a semeny, čímţ se stávají vysoce nebezpečné, jsou mnohé zařazeny mezi karanténní fytopatogeny. Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotické organismy, viditelné v optickém mikroskopu (velké 1-3 µm), které se rozmnoţují asexuálně, jednoduchým buněčným dělením. Jaderná DNA je difuzně rozptýlena v cytoplazmě. Fytopatogenní bakterie nevytvářejí perzistentní spory; funkci spor jako ochrany před nepříznivými vlivy přejímá slizovitá kapsule, ne však na dlouhou dobu. Pohyblivost bakterií umoţňují bičíky, které jsou uspořádány buď na celém povrchu, nebo na obou pólech, nebo na jednom z nich. Také jejich počet je charakteristický podle rodů. Fytopatogenní druhy jsou vesměs tyčinkovité a podle druhu hostitelské rostliny tvoří patovary. Např. Pseudomonas syringae podle hostitelských rostlin tvoří asi 120 patovarů. K jejich přesné identifikaci jiţ nestačí morfologické zvláštnosti, barvení, přítomnost nebo absence kyslíku, ale je nutno sledovat řadu jiných ukazatelů, jako jsou např. fyziologické a biochemické reakce, citlivost k antibiotikům, k bakteriocidům, vztah k bakteriofágům, sérologické reakce, monoklonní protilátky, hostitelský okruh při umělé infekci, jejich vztah k mastným kyselinám a bílkovinám a hybridizace jaderné DNA jako součást diagnostiky na molekulární úrovni Hlavní charakteristické znaky fytobakterií a příznaky na hostitelských rostlinách Tab. 1 Rod a tvar Hlavní charakteristika Typické symptomy Agrobacterium tyčinka 0,8 x 1,5-3 µm, peritrichní umístění 1-4 bičíků, pokud je 1 bičík přítomen, pak je v laterální poloze; růst na uhlíkatém org. substrátu; tvoří sliz a kolonie jsou bez pigmentů, rhizosférní bakterie hálky, nádory Clavibacter (Co- rovná aţ mírně zakřivená tyčinka 0,5-0,9 x 1,5-4 krouţkovitost brambor,

12 ryne bacterium) µm, převáţně nepohyblivá nebo se 2 bičíky, G+ vadnutí rajčat, fasciace Erwinia rovná 0,5-1 x 1,0-3 µm tyčinka, peritrichní umístě- ní bičíků, fakultativně anaerobní, tvoří buď pekto- lytické enzymy (carotovora) nebo je netvoří (amylovora) - spála (tvoří pouze nekrózy pletiva) Pseudomonas rovná aţ mírně zakřivená tyčinka 0,5-1,0 x 1,5-4 listové skvrnitosti, µm, mající 1 aţ více bičíků polárních, napadají vadnutí, hálky rostliny a některé ţivočichy nebo člověka, mnohé tvoří fluorescentní pigmenty, např. Ps. syringae, jiné netvoří - Ps. solanacearum Xanthomonas rovné 0,4-1,0 x 1,2-4 µm tyčinky s 1 polárním listové skvrnitosti, bičíkem, napadají pouze rostliny nekrózy kořenů Xylella jednotlivé 0,3 x 1,0-4 µm tyčinky s vlnitým povrchem bez bičíků, aerobní, kolonizuje xylémové buňky, pro kultivaci speciální substrát Streptomyces vláknité bakterie, aerobní, G+, produkují obecná antibiotika černá noha, mokrá hniloba brambor, spála růţovitých zakrslost vojtěšky, réva vinná Mykózy Houby (Fungi, Mycophyta, Mycetes) mají ze všech patogenů rostlin největší význam a mnohé z nich patří k nejnebezpečnějším patogenům vůbec. Jejich podíl na ztrátách způsobených fytopatogeny dosahuje aţ 60 %. Houby jsou eukaryontní thalofyty s nediferenciovanou stélkou (stélka přehrádkovaná a nepřehrádkovaná). Nemají chlorofyl a jsou proto odkázány na heterotrofní výţivu. Existují od pohyblivých forem jednobuněčných organismů aţ k mnohobuněčným stélkám sloţitější struktury se značnou rozmanitostí nejen ve výstavbě vegetativního těla, ale především v jejich nepohlavním (vegetativní forma zvaná anamorfa) a sexuálním (pohlavní forma zvaná teleomorfa) rozmnoţování. Blána buněčná u hub obsahuje hlavně chitin nebo hemicelulózu a jen u některých skupin (taxonů), např. u Oomycetes, celulózu. Ţijí buď na odumřelém nebo neţivém organickém materiálu, nebo jako parazité rostlin, ţivočichů a člověka. Jen malá skupina hub (rzi, padlí a některé houby ze třídy Oomycetes) patří mezi obligátní patogeny, ale velká většina patogenů rostlin patří mezi saproparazity. Vegetativní tělo hub je mnohojaderné (homokaryotické nebo heterokaryotické), zpravidla haploidní. Diploidní stadia (fáze) mají ohraničené trvání; pro určitá vývojová stadia

13 existuje dikaryotická fáze. Stélka u nejniţších zástupců (Plasmodiophoromycetes) představuje plazmodiální amoeboid, proto jsou některými biology tito zástupci zařazováni do samostatné skupiny, nazývané hlenky (Myxomycetes), zatímco u pravých hub (Eumycota) je stélka vláknitá, a to buď jednobuněčná nedělená hyfa (tzv. houby niţší) nebo dělená, vícebuněčná přehrádkovaná hyfa (houby vyšší). Houby nevytvářejí pravá pletiva, ale plektenchymy nebo dokonalejší paraplektenchymy. Jako zásobní energetický zdroj houby ve svých buňkách nikdy netvoří škrob, ale glykogen, tuky, ergosterol, popřípadě manit. Rozmnoţují se pohlavními i nepohlavními sporami a hyfami, přičemţ pohlavní spory slouţí k udrţení druhu (k překonávání nepříznivých podmínek, např. mrazu, sucha), zatímco nepohlavní spory slouţí k rozšiřování během vegetace Taxonomie hub a přehled fytopatogenů Taxonomické třídění hub podléhá jednak postupnému poznání vzájemných souvislostí mezi jednotlivými v minulosti popsanými druhy, ale i subjektivním názorům systematiků (mykologů). Polyfyletický původ hub jejich taxonomii velice ztěţuje, a tak z historie známe mnoho studií a revizních stanovisek, která jsou charakteristická pro jednotlivé školy taxonomických studií. Pro potřeby praktické fytopatologie je důleţité poznání z hlediska diagnostiky druhu, formy specialis, fyziologické rasy a poznání o přítomnosti genů agresivity a virulence/avirulence. Proto z pragmatických a didaktických důvodů se v tomto textu pouţívá v současné době převládající taxonomické zařazení s odkazem na autora nebo se uvádí v závorce starší vţité zařazení. Oddělení : MYXOMYCOTA - HLENKY Pododdělení : Myxomycotina Třída : Myxomycetes Řád : Plasmodiophorales Čeleď : Plasmodiophoraceae Rod : Plasmodiophora Druh : Plasmodiophora brassicae Fytopatologicky významný druh je Plasmodiophora brassicae - původce nádorovitosti brukvovitých rostlin, u nichţ způsobuje nádory na kořenech. Jde o vnitrobuněčného patogena, který pomocí trvalých spor zamořuje půdu na delší dobu; pokud se brukvovité plodiny pěstují na stejném pozemku s odstupem 5-6 let, nedochází jiţ ke škodlivosti. Naopak

14 u zelinářů, kde brukvovité plodiny se pěstují prakticky kaţdým rokem, dochází k postupnému zamořování půdy hlavně přesazováním zamořených sazenic brukvovité zeleniny; dochází k podstatnému sníţení výnosu, často aţ k úplnému znemoţnění pěstování těchto druhů zeleniny. Zásaditá půdní reakce potlačuje patogena, vápnění tudíţ sniţuje aktivitu hlenky kapustové. Také dusíkaté vápno má velmi silný potlačující účinek. U některých půd byl zjištěn supresivní vliv na patogena; v těchto půdách nedochází k rozšíření hlenky. Princip tohoto jevu však se dosud nepodařilo objasnit. Určitý úspěch přináší šlechtění odrůd brukvovité zeleniny na odolnost vůči hlence kapustové. EUMYCOTA (HOUBY PRAVÉ) MASTIGOMYCOTINA - (tvoří pohyblivé spory - zoospory) Tř. Chytridiomycetes - netvoří pravé mycelium (zakrnělé), tvoří trvalé spory, které zamořují půdu na 8-10 roků. Patří sem např. původce rakoviny bramboru Synchytrium endobioticum. Tř. Oomycetes - tvoří nedělené mycelium, nepohlavní spory - pohyblivé zoospory nebo sporangia a pohlavní oospory, slouţící k přezimování. Patří sem např. původce plísně bramborové Phytophthora infestans, plíseň révy vinné, plíseň chmelová, plíseň okurková a jiné. ZYGOMYCOTINA - (netvoří pohyblivé spory), ale mají nedělené mycelium. Při pohlavním rozmnoţování se tvoří zygospora. Patří sem např. Rhizopus spp., která způsobuje hnití semen v půdě po setí a je původcem skládkových chorob zeleniny a ovocných plodů. ASCOMYCOTINA (HOUBY VŘECKATÉ) - mají mycelium vţdy dělené a tvoří jak nepohlavní konidie, tak i pohlavní tzv. askospory, které jsou tvořeny ve vřeckách. Uloţení vřecek aţ na výjimku u Taphrinales je v plodničkách (kleistothecie, perithecie a apothecie). Nepohlavní forma se nazývá anamorpha a pohlavní teleomorfa. V důsledku postupného poznání obě formy mají často odlišný vědecký název. Tř. Hemiascomycetes - patří sem např. Taphrina deformans, způsobující kadeřavost broskvoňových listů. Tř. Plectomycetes zahrnuje hospodářsky významné obligátní Erysiphales (na obilninách, révě vinné, jabloních, růţích a dalších). patogeny padlí

15 Tř. Pyrenomycetes mají vřecka s pohlavními výtrusy uloţena v lahvicovitých plodničkách - peritheciích. Patří sem např. původce černání pat stébel obilovin Gaeumannomyces graminis. Tř. Discomycetes mají vřecka s askosporami uloţena na plochých plodničkách - apotheciích. Patří sem např. Sclerotinia sclerotiorum. Tř. Loculoascomycetes tvoří plodničky - tzv. pseudothecie, které jsou podobné peritheciím a jsou uloţeny v dutinách (loculus). Patří sem houby Dothideales, např. Mycosphaerella brassicola, Venturia inaequalis s konidiovým stadiem Fusicladium dendriticum, způsobující strupovitost jablek. BASIDIOMYCOTINA - HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ tvoří pohlavní sporu - basidiosporu na basidii. Patří sem sněti Ustilaginales, rzi Uredinales a houby rouškaté Hymenomycetes. Rzi a sněti patří k hospodářsky nejvýznamnějším patogenům při pěstování obilnin. Mořením osiva lze úspěšně eliminovat škodlivost snětí a šlechtěním odrůd na odolnost lze docílit ochranu proti rzím. Poslední umělou skupinou hub jsou tak zvané houby nedokonalé (nedokonale známé) - DEUTEROMYCOTINA (FUNGI IMPERFECTI), u kterých je znám jen jejich nepohlavní způsob rozmnoţování. Do této skupiny patří např. původci antraknóz, Verticillium, Fusarium a mnoho dalších ŢIVOČIŠNÍ ŠKŮDCI Ţivočišní škůdci představují heterotrofní skupinu škodlivých organismů, zoologicky patřících do různých systémů podříše Protozoa, Metazoa a jejich kmenů - např. kmeny Nemathelminthes - hlístice, Mollusca - měkkýši, Arthropoda - členovci, Chordata - strunatci. Kmen Nemathelminthes je zastoupen třídou Nematoda háďátka - fytofágní hlístice, měkkýši (mlţi a plţi) jsou zastoupeni zástupci ze třídy Gastropoda. Kmen členovců Arthropoda má nejpočetnější zastoupení; z nich menší skupinu tvoří významní škodliví roztoči Acarina a větší skupinu tvoří nejpočetnější skupina škůdců ze třídy hmyzu Insecta. Menší počet ţivočišných škůdců patří mezi obratlovce z kmene Chordata a to ze třídy ptáků Aves, a ze třídy savců Mammalia jsou to škodliví hlodavci, řazení do řádu Rodentia.

16 Hlístice ( háďátka ) jako paraziti rostlin jsou mikroskopického rozměru 0,3-1,5 mm. Z praktického hlediska tvoří skupiny : cystotvorná háďátka - rody Heterodera, Globodera, kořenová háďátka - rod Meloidogyne, háďátka volně ţijící v půdě, sající na kořenech rostlin - rod Pratylenchus a jiné rody, háďátka stonková - rod Ditylenchus dipsaci (háďátko zhoubné), listová - rod Aphelenchoides a semenná - rod Anguina. Členovci mají tělo sloţené z článků, které je členěno na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Fytofágní roztoči (Acari) mají tělo členěno na méně zřetelné části těla - gnathosoma, propodosoma, metapodosoma a optisthosoma. Mezi významné roztoče z řádu Acari patří zoofágní draví roztoči Phytoseiidae, roztočíkovití Tarsonemidae, svilušky Tetranychidae a hálkotvorní roztoči hálčivci Eriophyidae a Phyllocoptidae. Hmyz má velmi zřetelné členění těla na hlavu, hruď a zadeček. Hlava nese tykadla, oči sloţené (facetové) a jednoduché (oceli) a ústní ústrojí. Ústní ústrojí tvoří: horní pysk (labrum), mandibuly, kusadla (maxily), spodní pysk (labium). Hruď je tvořena třemi články (proto-, meso- a metathorax); kaţdý z nich nese jeden pár končetin a u okřídleného hmyzu je na druhém a třetím páru po páru křídel, tj. přední a zadní pár. Vývoj hmyzu (metamorfóza) neboli metabolie (proměna) probíhá formou hemimetabolie nebo holometabolie. Neúplná metabolie probíhá z vajíčka přes jednotlivé larvální (nymfální) instary (L 1,L 2, L 3 a další) aţ po imago bez klidového stadia kukly. Nedokonalá metabolie probíhá u ploštic Heteroptera, stejnokřídlého hmyzu Homoptera a třásněnek Thysanoptera. Úplná metabolie probíhá z vajíčka přes larvální instary, klidové stadium kukly aţ po dospělce - imago. Úplná (dokonalá) proměna probíhá u brouků Coleoptera, u blanokřídlého hmyzu Hymenoptera, u dvoukřídlého hmyzu Diptera a motýlů Lepidoptera. Ploštice škodí sáním a k významným patří sítěnka řepná Piesma quadrata, kněţice škodící na obilninách Eurygaster spp., Aelia spp. a polyfágní klopušky Lygus. Stejnokřídlý hmyz Homoptera je zastoupen křísy Cicadina, škodícími přenosem virů, mšicemi Aphidina škodícími sáním a přenosem virů, merami Psyllina škodícími sáním a přenosem patogenů, červci Coccinea škodícími sáním a přenosem patogenů a molicemi Aleyrodina škodícími sáním a přenosem virů. Třásněnky Thysanoptera škodí sáním a přenosem virů.

17 Brouci Coleoptera patří k nejpočetnější skupině hmyzích škůdců; škodí ţírem brouků a larev a přenosem patogenů (viry, bakterie a houby). Z blanokřídlého hmyzu ke škůdcům patří např. bodruška obilná a pilatky (řepková, jablečná, švestková). Z dvoukřídlého hmyzu škodí larvy bzunky, zelenušky, bejlomorky, plodomorky, květilky, vrtule, muchnice a tiplice. U motýlů škodí jejich larvy (housenky) - zejména obalečů, zavíječů, můr, bělásků a píďalek. Problémy spojené s ochranou proti přemnoţení škůdce v plodině je nutné sledovat z mnohem širšího hlediska vzájemných vztahů, které ovlivňují chování škůdce a jeho schopnost se škodlivě rozmnoţit; na základě toho je třeba volit adekvátní metody ochrany. Často je třeba sledovat škůdce mimo porost (místa přezimování), dále sledovat faktory ovlivňující abundanci škůdce. Volba adekvátní ochrany je spojena jednak s agrotechnickými způsoby ochrany (osevní postup, stav výţivy, volba odrůdy a její ranost, odolnost, prostorová vzdálenost od místa stejného porostu v minulém roce), dále s biologickými způsoby ochrany a s výběrem vhodných insekticidů.

18 Faktory vnějšího prostředí ovlivňující změny v abundanci škůdců v porostech: koeficient KLIMA - POČASÍ přímo na mortalitu - jako je mráz, blesk na natalitu - jako je plodnost, rozmnoţovací nepřímo růst hostitelských rostlin rozdílným působením organismů a jejich ochránci na mortalitu na natalitu KOMPETICE - VZÁJEMNÉ OVLIVŇOVÁNÍ s přirozenými ochránci pro vlastní přeţití pomocí ostatních druhů uvnitř druhu (přemnoţení, hladovění)

19 ODDÍL 2 Oddíl Agroekologie 1. Charakteristiky zemědělské výroby Zemědělská prvovýroba je ve své podstatě vázána na půdu. Nejdůleţitější vlastností půdy pro zemědělskou produkci je půdní úrodnost. Správným vyuţíváním a obhospodařováním půdy její úrodnost roste, nebo alespoň neklesá. V průmyslu naopak hodnota stroje jeho pouţíváním se zpravidla zmenšuje. Další vlastností půdy (ve smyslu pozemku) je její nepřemístitelnost v terénu. Půda je pro celou biosféru nenahraditelným, a tudíţ drahocenným zdrojem obţivy. Půda je pouze slabou vrstvičkou zemského povrchu. Budeme-li počítat hloubku půdní vrstvy 30 cm, pak vzhledem k rovníkovému poloměru Země 6378 km její mocnost činí pouze %.Přesto na ní závisí existence veškerého ţivota na souši. Výrobní pochody v zemědělství jsou ve své podstatě procesy biologické. Tyto procesy jsou ovlivňovány ostatními přírodními faktory, zejména podnebím a počasím. Úroveň výnosů plodin během let kolísá, a to zejména z důvodu odlišného průběhu počasí v jednotlivých letech. Kaţdá z pěstovaných plodin či jejích odrůd má speciální poţadavky na pro ni optimální průběh počasí. Tyto poţadavky plodin jsou v kaţdém roce v různé míře uspokojovány. Některým plodinám či odrůdám vyhovuje průběh počasí konkrétního roku lépe, ty plodiny či odrůdy poskytnou vyšší výnos; jiným vyhovuje méně, ty pak dají výnos menší. Závislosti úrovně výnosů na počasí v jednotlivých letech se říká vliv ročníku. Zemědělská výroba tedy probíhá v úzké vazbě na vývoji počasí, výroba průmyslová probíhá často na pracovištích v uzavřených prostorách s regulovanou teplotou, osvětlením apod. Zemědělská výroba je oproti průmyslu charakterizována mnohdy delším výrobním cyklem. V rostlinné výrobě jsou výrobní cykly často jednoleté, v ţivočišné výrobě jsou některé cykly kratší (např. produkce jatečných kuřat), některé delší (např. produkce plemenného materiálu skotu, koní apod.). Zvláštností zemědělství je rovněţ to, ţe na rozdíl od průmyslu jednotlivé operace nemohou být konány současně, ale následně po sobě. Tím je v zemědělství určitým

20 způsobem omezena i dělba práce. V zemědělské výrobě, a to zvláště ve výrobě rostlinné, se projevuje sezónnost práce. Potřeba práce není během roku rovnoměrně rozloţena. Jsou období pracovně klidnější (např. zimní období), a naopak jsou období pracovně vypjatá (senoseč, ţně apod.). V ţivočišné výrobě je potřeba práce během roku vyrovnanější neţ je tomu ve výrobě rostlinné. Práce v zemědělství je pestrá, v průmyslové výrobě mnohdy jednotvárná (např. u výrobního pásu). Příjmy za produkty vyrobené v rostlinné výrobě mají rovněţ charakter často sezónní, naproti tomu příjmy plynoucí ze ţivočišné produkce jsou většinou plynulejší. V dřívějších dobách bylo zemědělství velmi konzervativní. Jakým způsobem hospodařil děd, tak hospodařil i otec a syn. V současné době zemědělství se velmi rychle mění, a to jak po stránce vyuţívání nových vědeckých, biologických a technických poznatků, tak i v pouţívání nových technologií, v organizaci práce, a u nás rovněţ ve změnách vlastnických a ve změnách v myšlení lidí. Snahou člověka je poznat principy vývoje ţivých organismů a poznat moţnosti aktivně do tohoto procesu zasahovat. Cílem je dosáhnout ţádoucích vlastností kulturních rostlin, např. vysokých a stabilních výnosů, kvalitních produktů, vyššího obsahu bílkovin či některých esenciálních aminokyselin, vitamínů, alkaloidů či jiných speciálních látek, ranosti, nepoléhavosti, schopnosti rostlin vyuţívat vyšší dávky minerálních hnojiv, odolnosti proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdornosti apod. Rostlinná výroba klade rovněţ poţadavky na šlechtitele v oblasti mechanizace. Tyto poţadavky jsou směrovány na získání odrůd umoţňujících pěstování rostlin bez ruční práce nebo s jednoduššími způsoby obdělávání. Důleţitým poţadavkem je rovněţ omezení sklizňových ztrát. Toho je moţno dosáhnout genetickou změnou architektury a morfologie rostlin (sníţení výšky stébla obilnin z důvodu zvýšení odolnosti vůči poléhání, zvýšení odolnosti klasu vůči výdrolu při sklizni a odolnosti zrn proti mechanickému poškození apod.). V některých případech se jedná o úplnou změnu habitu rostliny. Jako příklad zde mohou slouţit odrůdy rajčat, která díky silné nepoléhavé lodyze, menšímu počtu listů, současně dozrávajícím a třesením se oddělujícím plodům umoţňují provádět jejich mechanizovanou sklizeň. Jiným příkladem je vyšlechtění odrůd jahod se současným dozráváním, coţ umoţňuje provést jejich ruční sklizeň jednorázově. V ţivočišné výrobě se jedná o zvýšení produkce mléka, o obsah bílkovin v něm obsaţených, o produkci kvalitního masa, o vyšší snůšku vajec, odolnost hospodářských zvířat proti chorobám aj. Těchto poţadovaných vlastností se dosahuje šlechtěním pomocí šlechtitelských metod (vyuţití spontánních a ionizujícím zářením či chemomutageny indukovaných mutací,

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Inovovaný školní vzdělávací program biologie

Inovovaný školní vzdělávací program biologie Inovovaný školní vzdělávací program biologie Příloha ŠVP Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži 79 41 K/41 s číslem jednacím 1/2009 ŠVP a názvem Tradice a prosperita. ŠVP je platné pro Arcibiskupské gymnázium

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu BIOLOGIE pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Obecné zákonitosti účinku toxických látek a vznik rezistence vůči nim

Obecné zákonitosti účinku toxických látek a vznik rezistence vůči nim Obecné zákonitosti účinku toxických látek a vznik rezistence vůči nim Cílem zde uvedených referátů je popsat problémy, které nejsou běžně uváděny, ale jimž by měl pracovník v ochraně rostlin rozumět. Snažíme

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM )

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) Ministerstvo zemědělství Čj.: 74248/2014-MZE-17221 V Praze, dne 9. prosince 2014 Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) ovocných rostlin, révy a chmele v České

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B.

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. ÚVOD Světový sortiment mečíků (Gladiolus L.) zahrnuje v současnosti přibliţně

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

ROSTLINOLÉKAŘSKÝ PORTÁL uživatelský manuál

ROSTLINOLÉKAŘSKÝ PORTÁL uživatelský manuál ROSTLINOLÉKAŘSKÝ PORTÁL uživatelský manuál Obsah Úvodem... 2 Co rostlinolékařský portál obsahuje?... 2 Jak se v jednotlivých aplikacích orientovat?... 3 Metodiky IOR... 3 Fotogalerie... 5 Výskyt a prognóza

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

ČESKÁ REPUBLIKA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION

ČESKÁ REPUBLIKA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION ČESKÁ REPUBLIKA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION Oddělení metod integrované ochrany rostlin ČESKÁ REPUBLIKA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Čím se ekologie zabývá

Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí

Více

JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH?

JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH? JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH? 1 F.Hnilička, 2 L.Bláha, 3 L.Dotlačil 1 Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII Milan Kolář Lékařská fakulta UP v Olomouci ZÁVĚRY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH SETKÁNÍ Výuka lékařské mikrobiologie patří k nezbytným předpokladům pro výuku klinických

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Střední zdravotnická škola, Karviná, příspěvková organizace Borovského 2315/1, Karviná - Mizerov

Střední zdravotnická škola, Karviná, příspěvková organizace Borovského 2315/1, Karviná - Mizerov Příloha č.1 Pokrytí průřezových témat Název školy Střední zdravotnická škola, Karviná, příspěvková organizace Adresa školy Borovského 2315/1, Karviná - Mizerov Název ŠVP Zdravotnické lyceum Název oboru

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Přírodopis Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU PŘÍRODOPIS

Více

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye EcoStone, před vulkanická hornina, je základní mateřskou stavební složkou všech zemin na světě. Skládá se z drtě hornin vybraných vědeckými pracovníky z oboru geologie.

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologická praktika Období: 3. období Počet hodin ročník: 8. 9. ročník 33 33 Učební texty: A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/GE.2/2003/8. Obsahuje změny přijaté na 59. zasedání pracovní skupiny.

POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/GE.2/2003/8. Obsahuje změny přijaté na 59. zasedání pracovní skupiny. POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/GE.2/2003/8. Obsahuje změny přijaté na 59. zasedání pracovní skupiny. NORMA EHK OSN DDP-07 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk Nejvýznamnější škůdci hrachu listopasi rodu Sitona kyjatka hrachová (Acyrthosiphon

Více

BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. Pěstování rostlin

BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. Pěstování rostlin BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Pěstování rostlin HISTORIE BIODYNAMICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Základy vycházejí z antropozofické filozofie (založeno na názorech J. W. von Goetheho) Základní myšlenkou je, že vše živé

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013)

Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013) Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013) 1. Meteorologie, klimatologie a fenologie jako vědy využitelné v energetických, zemědělských a zahradnických technologických procesech - Charakteristika

Více

MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část)

MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část) MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část) Anglický jazyk 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 79-41-K/41 Gymnázium Třídy: 4. A, 4. B, 4. E, 4. G,

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 Žadatel: Místo podnikání: Ing Vladimír Hrubeš Vinary 29 53863 Chroustovice Vinary okr. Ústí nad Orlicí 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Třídění bezobratlých živočichů Téma: Šestinozí Metodický list/anotace:

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Hnědá hniloba bramboru. - původce Ralstonia solanacearum (Smith)Yabuuchi et al.

Hnědá hniloba bramboru. - původce Ralstonia solanacearum (Smith)Yabuuchi et al. Hnědá hniloba bramboru - původce Ralstonia solanacearum (Smith)Yabuuchi et al. Úvod V posledních dekádách 19. století bylo stále častěji pozorováno v různých částech světa (jihovýchodní Asie, Jižní Amerika,

Více

Baumit Zdravé bydlení

Baumit Zdravé bydlení Zdravé bydlení Řada výrobků Baumit Klima Výrazně regulují vlhkost vzduchu Neobsahují škodlivé látky Jsou vysoce prodyšné Nápady s budoucností. Zdravé bydlení POKOJOVÉ KLIMA PRO TĚLO I DUCHA Dýcháte zdravě?

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU egistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.13/03.0046 ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU 5. listopadu 2009 Lesná v Krušných horách O projektu Projekt Ekologická měření v praxi odborné kompetence žáků představuje

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Ing. Vladimír Bendák Datum vytvoření: 9. 11. 2012 Ročník: Autor:

Ing. Vladimír Bendák Datum vytvoření: 9. 11. 2012 Ročník: Autor: Autor: Ing. Vladimír Bendák Datum vytvoření: 9. 11. 2012 Ročník: 2. ročník nástavbové studium Tematická oblast: Přeprava nebezpečných věcí dle ADR Předmět: Technologie a řízení dopravy Klíčová slova: Toxické,

Více

Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III

Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více