Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I."

Transkript

1 Učební texty k předmětům Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I. Autoři: doc. Ing. Miloslav Zitta, CSc. (editor) prof.ing. Vladimír Táborský, CSc., prof. Ing. Václav Kohout, DrSc. Tato skripta jsou určena pro studenty provozně ekonomické a lesnické fakulty České zemědělské univerzity ke studiu předmětu Obecná fytotechnika a Zemědělské systémy I. Podle současného studijního programu se náplň tohoto předmětu skládá ze tří částí - části ochrana zemědělských plodin proti chorobám a škůdcům, z části agroekologie a z části výţiva rostlin a hnojení. Výuka tohoto předmětu je plánována na dobu jednoho semestru. Úkolem této discipliny je poskytnout studentům základní teoretické a praktické informace o agronomii a systémech zemědělství, s převáţnou orientací na rostlinnou výrobu. Předkládaná skripta pojednávají o velmi rozsáhlé problematice. Při jejich studiu je třeba vycházet z jiţ dříve získaných znalostí., a to zejména fyziky, chemie, biologie, ekologie, meteorologie, geologie a pedologie. Předmět má téţ četné vazby na ostatní látku vyučovanou jinými katedrami naší školy, např. na mikrobiologii, genetiku, na speciální produkci rostlinnou, zahradnictví, pícninářství, mechanizaci rostlinné výroby, statistiku, na ekonomickou problematiku aj. Studenti přicházejí na naši školu po absolvování různých typů středních škol a následkem toho téţ s různou úrovní vědomostí z fyziky, chemie a biologie. Je nezbytně nutné, aby si kaţdý student uvědomil, ve kterých z těchto předmětů má nedostatky a samostatným studiem tyto mezery ve svém vzdělání doplnil. Předmět Obecná fytotechnika pro svoji velmi bohatou obsahovou náplň nemůţe být v plné šíři probrán během pouze jednoho semestru. Problematika této discipliny se studentům plně ujasní aţ po získání vědomostí i z ostatních navazujících předmětů. Předpokládáme rovněţ, ţe studenti budou vyuţívat ke studiu téţ odbornou literaturu, zemědělský tisk, sborníky z vědeckých a odborných konferencí apod. Při studiu je třeba věnovat pozornost jak zapamatování si rozsáhlého faktografického materiálu a důkladnému promyšlení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými partiemi předmětu, tak i širších souvislostí vůči předmětům ostatním a společenské praxi.

2 Oddíl ochrany zemědělských plodin zpracoval prof. ing. Vladimír Táborský, CSc., oddíl hnojení a výţivy rostlin prof. ing. Josef Vostal, DrSc. Oddíl obecné produkce rostlinné byl napsán pracovníky katedry obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, a to : kapitola Zpracování a kultivace půdy prof. ing. Vítězslavem Škodou, CSc., kapitola Polní plevele a jejich regulace prof. ing. Václavem Kohoutem, DrSc. Ostatní kapitoly napsal doc. ing. Miloslav Zitta, CSc. Ve studiu tohoto velmi rozsáhlého předmětu Vám přejeme hodně trpělivosti a houţevnatosti. Autoři

3 ODDÍL 1 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN HOSPODÁŘSKÝ A SPOLEČENSKÝ VÝZNAM ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE A JEJÍ ZÁKLADY Pěstování rostlin od samého počátku bylo vystaveno riziku, ţe v průběhu vegetačního období dojde k postupnému zamoření semen, sadbového materiálu, roubů a podnoţí a v těch horších případech i půdy, které je vţdy nezbytným předpokladem k rozvoji choroby v porostech a výsadbách. Společenské postavení fytopatologů je tudíţ více oceňováno při produkci osiva a sadbového materiálu, ale i u porostů a výsadeb určených pro běţný trh je činnost fytopatologů ceněna jako nezbytný stabilizační výrobní faktor. Práce fytopatologů je soustředěna v poradenské sluţbě, ve sluţbě státního dozoru, ale také přímo na velkých farmách a ve zpracovatelských podnicích, jako je agronomická sluţba cukrovarů, konzerváren, ve šlechtitelských stanicích, u producentů osiva, sadby a jiného rozmnoţovacího materiálu a ve výzkumu. Rostlinná výroba se stala významnou součástí společensko - ekonomických vztahů kaţdého prosperujícího státu a pro svoji nezastupitelnou roli, v níţ společně s lesnictvím realizuje transformaci sluneční energie do svých produktů (přímá potrava pro člověka nebo zprostředkovaně píce pro hospodářské zvířectvo, dřevo, textilní vlákna, suroviny pro výrobu léků, koření, silic pro potravinářský a kosmetický průmysl a jiný průmysl), čímţ přispívá ke koloběhu látek v přírodě a současně umoţňuje lidstvu přeţití na planetě Země. Prvořadou funkcí rostlinné výroby zůstává produkce dostatku potravy pro veškeré lidstvo, které přesáhne na přelomu tisíciletí více neţ 6 miliard. V současnosti se pěstuje asi 300 druhů uţitkových rostlin, ale mezi nejdůleţitější patří: pšenice, rýţe, kukuřice, brambory, batáty, maniok, fazole, sója, cukrová třtina, kokosová palma, banánovník a citrusy. V důsledku zavedení nových kultivarů pšenice, rýţe, kukuřice, manioku a v důsledku ozdravování došlo ke zvýšení produkce potravin v zemích, kde v minulosti byly hladomory z nedostatku domácí produkce potravin (Indie, Čína, Mexiko aj.). Přesto však existuje základní rozpor mezi zeměmi severu, kde převládá nadprodukce potravin, a zeměmi jihu, hlavně v

4 subsaharské oblasti, ale i jinde v Africe, kde obyvatelé všeobecně trpí podvýţivou a pravidelně se opakujícími hladomory. Výnosové ztráty způsobené chorobami, škůdci a zaplevelením se pohybují v zemích, kde ochrana je na výši, kolem 23 %, kdeţto v některých zemích východní a jihovýchodní Asie, v Latinské Americe a také v Africe, kde celková kultura je daleko niţší, dosahují ztráty kolem 50 %. Fytopatologie svým poznáním přispívá ke zmírnění výskytu chorob a jejich škodlivosti. Komerční farmy v tropech a subtropech jsou schopny zajistit vysokou produkci, kdeţto drobní farmáři jen obtíţně získávají potřebné know how a techniku pro aplikaci účinných fungicidů a insekticidů. 1. Fytopatologická terminologie Fytopatologie jako kaţdá vědní disciplina má svoji terminologii a definice. Pro čtenáře je nezbytné, aby získal jiţ v samotném úvodu vysvětlení základních pojmů, termínů a definic pro rychlou orientaci a pro správné pochopení významu vzájemných vztahů. Přes veškerou snahu o vysvětlení jednotlivých pojmů, termínů a definic je však nutno konstatovat, ţe v řadě případů neexistuje jediný výklad významu pojmu nebo definice. Adekvátní vysvětlení závisí na hloubce poznání příčinných souvislostí a charakteru zúčastněných organismů, a mimo jiné i na existenci přechodných forem. Vysvětlení základního pojmu choroba - ochoření rostliny bylo jiţ naznačeno v úvodu. Přesto bychom měli nejdříve umět vysvětlit pojem patogen (organismus, způsobující onemocnění rostliny). Pod pojem patogen zahrnujeme všechny organismy včetně virů a viroidů, které nemůţeme označit za mikroorganismy. Avšak pod tento termín nespadají jiní, neţiví škodliví činitelé, kteří způsobují poruchy u rostlin - v případě nedostatečné výţivy mluvíme o karenci, která bývá často označována za fyziologickou chorobu. Mezi neţivé, abiotické faktory zahrnujeme nepříznivé podmínky povětrnostní, vliv cizorodých látek, vliv imisí aj. Tyto činitele nezahrnujeme pod pojem patogen, i kdyţ způsobují příznaky podobné chorobám. Na přítomnost patogena celá rostlina zpravidla reaguje vţdy osobitým a tedy mnohotvárným způsobem. V případě, ţe následkem napadení je dostatečně náhlá a silná reakce, dochází v některých případech i ke zvýšené odolnosti napadené rostliny, coţ je paradoxní a zcela v protikladu u poţerů od škůdců. Mylná je zjednodušená představa, ţe jedinou příčinou ochoření je přítomnost patogena (škodlivého organismu). V zásadě vţdy platí, ţe vznik choroby a její výsledné poškození je závislé na vzájemných vztazích mezi patogenem, hostitelskou rostlinou a vlivem vnějších

5 podmínek, tedy souhra tří podmínek - tzv. trojúhelník vzájemných vztahů, případně triangl. Výše uvedené vztahy uvnitř trojúhelníku patogennosti jsou závislé na vlastnostech patogena (agresivita, virulence), hostitelské rostliny, tj. odrůdy (odolnost či náchylnost k patogenu) a na vnějších podmínkách, to znamená, jak jsou příznivé pro hostitelskou rostlinu a patogena nebo nepříznivé pro oba nebo jen pro rostlinu či patogena. Jako saprofyty označujeme ty organismy, které k ţivotu vyuţívají organické látky buď rostlinného nebo ţivočišného původu. Jsou to nekrotrofové, neboť ţijí na neţivém podkladu, aniţ by sami před tím způsobili jeho odumření. Tato skupina jen zdánlivě leţí mimo přímý zájem fytopatologů, neboť zmíněné neostré hranice ve způsobu výţivy zaměřují pozornost k perthotrofům. Ty jsou schopny napadnout ţivé pletivo nebo celý organismus tehdy, jestliţe je buď místně poškozen (mrazem, poraněním) nebo celkově oslaben (výţivou). Zpravidla působí pomocí toxinů - určitou část pletiva usmrtí, v ní se dále rozrůstají a obdobným způsobem pronikají dále do ţivých pletiv hostitele. Jsou to perthofyty. Ve fytopatologii musíme uvaţovat i o příleţitostných (fakultativních) saprofytech a naopak i o příleţitostných parazitech. Příleţitostní saprofyti, někdy téţ nazýváni saproparaziti, tvoří ohromnou skupinu např. mezi houbami. V určitém úseku ţivota parazitují, mohutně se mnoţí a poškozují pletiva hostitele, avšak svůj ţivotní cyklus dokončují na odumřelých částech hostitele nebo i mimo jeho tělo jako saprofyti (např. původce strupovitosti jabloně - Venturia inaequalis) nebo moniliózy. Saprofyti se obvykle dají snadno pěstovat na umělých půdách. Příleţitostnými parazity jsou obvykle nazývány saprofyty na odumřelých částech rostlin nebo v půdě a jen za příhodných okolností (např. oslabení hostitele nebo mikroklima aj.) napadnou ţivá pletiva. Proto také neohroţují jen zcela určité druhy nebo rody rostlin, nýbrţ jakéhokoliv vhodného hostitele (např. hlízenka obecná Sclerotinia sclerotiorum). Nejdokonaleji je vytvořen vztah mezi hostitelem a patogenem u biotrofních - závazných nebo obligátních parazitů. K nim počítáme velké systematické skupiny hub, např. perenospory - plísně, padlí, rzi, viry a viroidy a fytofágní háďátka. Mohou existovat a rozmnoţovat se jedině v ţivém organismu, nebo v jeho ţivých pletivech a buňkách; prakticky se nedají pěstovat na běţných umělých půdách. Obligátní parazit neusmrcuje pletivo či buňky hostitele a nezpůsobují jeho rychlé odumření. V některých případech dochází k velmi rychlému rozšíření, neboť jejich cyklus rozmnoţování za určitých podmínek trvá 4-7 dnů (padlí, plísně a rzi) a tak se významně podílejí na sníţení výnosu pěstovaných plodin (brambory, chmel, réva vinná, obilniny, ovoce, zeleniny aj.). V případě souţití, tj. při

6 symbióze, jako je tomu u lišejníků, kde existuje souţití mezi řasami (sinice) a houbami, nebo mezi hlízkovými bakteriemi Rhizobium spp. a vikvovitými rostlinami, parazit není definován jako patogen. Patogenita je geneticky zaloţená schopnost jednoho organismu ţít na úkor druhého a vyvolat u něj syndrom choroby. Kaţdé chorobě předchází fáze zamoření (infestace), při které se rostlina (její určitá část) dostává do styku (kontaktu) s patogenem (výtrusem nebo myceliem u hub, bakteriálními buňkami, virovou částicí. Celý průběh choroby začíná infekcí, kde rozlišujeme fázi pronikání patogena do rostliny, fázi zaloţení infekce a fázi rozmnoţování patogena a konečný výsledek nazýváme chorobou. Někteří autoři (Urban, 1982) hovoří o patogenezi i v případě, ţe škodlivým činitelem je např. vliv znečištění ovzduší. Podle mého názoru v případě znečištěného ovzduší jde o vyvolání zvýšené dispozice k chorobě, tj. o sníţení obranné schopnosti před pronikáním patogena nebo o přímé narušení fyziologických funkcí rostliny; pak lze toto působení povaţovat za poruchu. Odolnost a náchylnost jsou velmi časté pojmy, které je nutné si osvětlit. Odolnost (rezistence) je schopnost rostliny nebo celé populace (odrůdy) více či méně potlačit nebo zpomalit škodlivé působení organismu (patogena, škůdce, imisí a jiných abiotických faktorů). Převáţně se jedná o vlastnost dědičnou, bez ohledu na to, jaký je charakter jejího mechanismu působení. Stupeň odolnosti zpravidla pozorujeme vizuálně, podle vnějších projevů (symptomů), a v poslední době i nepřímo podle změn v metabolismu na úrovni biochemických změn nebo fyziologických projevů. Přesto často neznáme řadu vzájemných souvislostí mezi vnějším prostředím nebo vlastním stavem rostliny - predispozicí, které mohou příznivě nebo opačně ovlivnit vlastní odolnost (např. tepelné nebo jiné abiotické stresy, UV záření), aniţ by byla dotčena dědičně zaloţená odolnost. Podle genetického způsobu zaloţení odolnosti rozeznáváme různé úrovně odolnosti (kvalitativní a kvantitativní, specifickou nebo nespecifickou, krátkodobého nebo dlouhodobého působení, monogenně nebo polygenně zaloţenou a jiné formy). Náchylnost je protikladem odolnosti a je moţno říci, ţe čím více se sniţuje hladina odolnosti, tím se zvyšuje náchylnost. Mezi nejvyšším stupněm odolnosti (imunity) a náchylností existuje přetrţitá řada mezistupňů. Imunita je termín, který se pouţívá pro nejvyšší stupeň odolnosti; uvnitř imunity naopak neexistují mezistupně. Přestoţe existují námitky pro pouţívání tohoto termínu u rostlin, je moţné jej pouţívat, i kdyţ u rostlin princip indukované rezistence není tak dobře objasněn, jako je objasněn imunitní systém u ţivočichů a člověka.

7 Afinita mezi parazitem a jeho hostitelem určuje schopnost přizpůsobit se svému hostiteli, který můţe být prezentován pouze jediným botanickým druhem nebo jednotlivými druhy jednoho rodu či čeledi. Jestliţe celá populace určitého druhu rostliny (její odrůdy) se nemůţe stát hostitelem vzhledem k výskytu nejrůznějších ras patogena, pak mezi daným hostitelem a parazitem není afinita. Jinak řečeno: oba organismy existují souběţně, ale nikdy nemohou vytvořit vztah patogen / hostitel, jehoţ výsledkem je choroba. S pojmem afinita se mnohem častěji setkáváme u obligátních (závazných) patogenů neţ u saproparazitů, kde je ve formě niţší vzájemné přizpůsobenosti. Pojem odolnosti v sobě vyjadřuje určitou dynamičnost, tj. určitou aktivní obranu hostitele proti cizímu organismu. Pokud se hlavně u patogenů závazných (obligátních) setkáváme s nepřítomností afinity, kde je stav patogeneze vyloučen, neměli bychom pouţívat termín odolnost, protoţe hostitelská rostlina je nepohostinná (axenie). Pojem agresivita se odlišuje od pojmu patogenita v tom, ţe agresivní patogen je schopen napadnout a překonat obranné reakce hostitele a vyuţít jej ke své výţivě. Pokud patogen není dostatečně agresivní, sice pronikne do hostitelské rostliny, ale není schopen trvale překonávat její obranné reakce a zůstává spíše v latentním vztahu nebo v symbióze. Pojem virulence je spjat s patogenitou a v podstatě vyjadřuje míru (stupeň) patogenity, tj. jak rychle proběhne patogenní proces. Jinými slovy vyjadřuje rychlost průběhu infekce (nízká nebo vysoká virulence patogena nebo jeho rasy). V současnosti se pouţívá ke kvalitativně-kvantitativnímu vyjádření stupně patogenity určité rasy vůči určitým druhům nebo kultivarům (odrůdám) hostitele, ale i k vyjádření intenzity (angl. severity ) choroby, to znamená, jak rychle se objeví symptomy, jaká je rychlost šíření v pletivu (např. systémový projev virové infekce), časnost tvorby a mnoţství výtrusů u hub a pod. V pouţívání pojmů agresivita a virulence panuje značná nejednotnost a proto je nutno se ve fytopatologii této nejednotnosti pokud moţno vyvarovat. Pojem inokulum vyjadřuje nakaţlivé částice patogena, pomocí nichţ se můţe šířit a způsobit infekci. Rozlišujeme inokulum prvotní - tzv. přezimující; druhotné inokulum je pak to, pomocí něhoţ se patogen opakovaně šíří během vegetace a způsobuje druhotné infekce. Cyklus choroby má fázi, kdy patogen proniká do hostitele (penetrace), a to buď přirozenými otvory nebo přímo přes kutikulu (některé houby, háďátka) a ranami. Další významnou fází cyklu choroby je fáze zaloţení infekce, tj. vytvoření trvalého vztahu mezi patogenem a hostitelem. V této fázi se patogen rozvíjí v hostiteli; označujeme ji jako tzv.

8 infekční dobu, během níţ zpravidla nepozorujeme ţádné viditelné projevy choroby. Ty se objeví mnohem později jako symptomy (příznaky). Celková doba od proniknutí patogena do projevu prvních příznaků se nazývá inkubační doba. Poslední fází choroby je další časový úsek, v němţ se tvoří rozmnoţovací částice patogena - doba fruktifikační (fáze fruktifikační). Předpokladem kaţdé infekce je kontakt patogena s hostitelskou rostlinou a tuto fázi označujeme jako první fázi choroby - fáze kontaminace.

9 2. Choroby a ţivočišní škůdci 2.1. Choroby Virozy Viry a viroidy lze charakterizovat jako obligátní parazity submikroskopických rozměrů, pod 200 nm, přičemţ jejich ohebná vlákna mohou dosahovat délky aţ 2000 nm. Viry a viroidy pro své mnoţení potřebují ţivou buňku. Enzymy buněčného metabolického aparátu jsou vyuţívány pro syntézu specifických enzymů, nezbytných pro mnoţení (replikaci) virionů (virových částic). V současné době je popsáno asi kolem 500 fytovirů. Sloţení virů tvoří nukleová kyselina RNA a jen výjimečně DNA, která nese genetickou informaci o komponentách enzymů, které jsou nezbytné pro replikaci viru v buňce. Další součástí virů je bílkovinný obal, který poskytuje nukleové kyselině ochranu před vlivem enzymatické činnosti buněk. Taxonomie virů je zaloţena na druhu molekuly nukleové kyseliny, na její struktuře (jednovláknová nebo dvouvláknová), na tvaru virových částic, na sérologické příbuznosti a také podle toho, který vektor virus přenáší: jsou viry přenosné hmyzem (mšicemi, křísy, merami, červci, brouky, třásněnkami, molicemi, plošticemi), roztoči, háďátky, houbami, nebo jsou přenosné semeny, pylem, parazitickými rostlinami a mechanicky dotykem. Ochrana proti šíření virů je zaloţena na certifikaci zdravotního stavu osiva, sadby, matečnic roubů a oček, podnoţového materiálu. Významné je meristémové a termální ozdravování. Dále se vyuţívají metody hubení vektorů, metody šlechtění na odolnost a v poslední době také metody geneticky modifikovaných rostlin, kde ochrana (rezistence) je zaloţena na přítomnosti genu pro syntézu bílkovinného obalu viru. Vedle toho existují agrotechnické postupy pro produkci bezvirózního mnoţitelského materiálu, např. prostorová izolace, negativní výběry, předčasná sklizeň (desikace) a další vhodná opatření. Fytoplazmózy Fytoplazmózy (dříve mykoplazmózy) jsou choroby způsobené prokaryontními škodlivými jednobuněčnými organismy, vědecky zařazenými do třídy Mollicutes a řádu Fycoplasmatales (dříve Mycoplasmatales). Přestoţe jsou podobné L-formám bakterií, jsou bez pevné blány buněčné, která je nahrazena trojvrstevnou membránou, takţe jejich tvar se mění podle působení vnějších tlaků. Základní reprodukční jednotkou je kondenzované

10 tělísko, většinou sférické, nm velké; ostatní větší pleomorfní buňky jsou kapkovité nebo protáhlé, různě tvarované dospělé buňky. Rozmnoţují se tak, ţe z elementárního tělíska vypučením a odškrcením vzniká dceřinná buňka. U rostlin byly objeveny v roce 1967 v pletivech svazků cévních na příčných ultratenkých řezech pozorovaných v elektronovém mikroskopu. Původně byly označeny jako mykoplazmám podobné organizmy (mycoplasma like organisms - MLO). Protoţe MLO ve vztahu k rostlinám se chovaly jako viry (příznaky fytoplazmóz se projevují ţloutenkou, metlovitostí, zakrslostí a četnými květními abnormalitami), bylo onemocnění dlouho povaţováno za virového původu. K významným chorobám fytoplazmatického původu patří stolbur u lilkovitých rostlin, ţloutenka astry, metlovitost brambor, ţlutá zakrslost rýţe, fylodie jetele, proliferace jabloně, zlaté ţloutnutí révy vinné, příznaky virescence u různých rostlin, chřadnutí hrušně a mnoho dalších projevů (u rostlin v tropech a subtropech jsou častější). Jsou vnitrobuněčnými parazity ve floémových a xylémových buňkách svazků cévních. Přenášeny jsou roubováním, kokoticí, hmyzem s bodavě savým ústním ústrojím (křísy a merami). Fytoplazmata přeţívají ve vektorech a v hostitelských rostlinách. Některé fytoplazmózy způsobují dosti značný pokles výnosů nebo znehodnocují sklizeň či rozmnoţovací orgány u vegetativně rozmnoţovaných rostlin. Mnohé z nich jsou velmi přísně posuzovány v rámci fytosanitárních opatření v obchodní činnosti (GATT, EPPO, EU). Ochrana je ztíţena, neboť tetracyklinová chemoterapie a termoterapie spolu s meristémovým ozdravováním mají omezenou působnost, jsou nákladné a tak účinnou ochranou proti fytoplazmózám zůstává především výběr zdravé sadby. Spiroplazmózy Jsou způsobeny prokaryontními mikroorganismy vláknitého tvaru, často spirálovitě svinutého kolem své podélné osy, a jsou také bez blány buněčné. Vzhledem ke tvaru se srovnávají se spirochetami. U rostlin byly zjištěny v roce 1972 u kukuřice, kde jsou původci zakrslosti; u citrusů jsou původci choroby zvané zezelenání (Citrus Greening). Přenášeny jsou křísy - zakrslost kukuřice, roubováním a merami (Trioza erytrea v Jiţní Africe, Diaphorina citri v Indii) - zezelenání na citrusech. Rickettsiózy Rickettsie jsou tyčinkovité obligátní mikroorganismy podobné gramnegativním bakteriím, napadajícím členovce a obratlovce včetně člověka. Rickettsiová buňka nemá bičíky, nedá se běţně kultivovat na syntetických půdách a je citlivá k penicilinu. Poprvé byly

11 u rostlin popsány v roce 1972 a to při studiu etiologie ţloutenkového onemocnění jetele nachového (inkarnátu), přenosného křísky, a při onemocnění révy vinné a vojtěšky s příznaky tzv. Piercovy choroby, popsané jiţ v roce V současnosti je patogen označen jako bakterie Xyllela fascidiosa. Bakteriózy Význam škodlivosti bakterióz je v mírném pásmu sice podstatně menší neţ v tropech a subtropech, ale protoţe mnohé z nich se přenášejí sadbou, rouby, očky a semeny, čímţ se stávají vysoce nebezpečné, jsou mnohé zařazeny mezi karanténní fytopatogeny. Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotické organismy, viditelné v optickém mikroskopu (velké 1-3 µm), které se rozmnoţují asexuálně, jednoduchým buněčným dělením. Jaderná DNA je difuzně rozptýlena v cytoplazmě. Fytopatogenní bakterie nevytvářejí perzistentní spory; funkci spor jako ochrany před nepříznivými vlivy přejímá slizovitá kapsule, ne však na dlouhou dobu. Pohyblivost bakterií umoţňují bičíky, které jsou uspořádány buď na celém povrchu, nebo na obou pólech, nebo na jednom z nich. Také jejich počet je charakteristický podle rodů. Fytopatogenní druhy jsou vesměs tyčinkovité a podle druhu hostitelské rostliny tvoří patovary. Např. Pseudomonas syringae podle hostitelských rostlin tvoří asi 120 patovarů. K jejich přesné identifikaci jiţ nestačí morfologické zvláštnosti, barvení, přítomnost nebo absence kyslíku, ale je nutno sledovat řadu jiných ukazatelů, jako jsou např. fyziologické a biochemické reakce, citlivost k antibiotikům, k bakteriocidům, vztah k bakteriofágům, sérologické reakce, monoklonní protilátky, hostitelský okruh při umělé infekci, jejich vztah k mastným kyselinám a bílkovinám a hybridizace jaderné DNA jako součást diagnostiky na molekulární úrovni Hlavní charakteristické znaky fytobakterií a příznaky na hostitelských rostlinách Tab. 1 Rod a tvar Hlavní charakteristika Typické symptomy Agrobacterium tyčinka 0,8 x 1,5-3 µm, peritrichní umístění 1-4 bičíků, pokud je 1 bičík přítomen, pak je v laterální poloze; růst na uhlíkatém org. substrátu; tvoří sliz a kolonie jsou bez pigmentů, rhizosférní bakterie hálky, nádory Clavibacter (Co- rovná aţ mírně zakřivená tyčinka 0,5-0,9 x 1,5-4 krouţkovitost brambor,

12 ryne bacterium) µm, převáţně nepohyblivá nebo se 2 bičíky, G+ vadnutí rajčat, fasciace Erwinia rovná 0,5-1 x 1,0-3 µm tyčinka, peritrichní umístě- ní bičíků, fakultativně anaerobní, tvoří buď pekto- lytické enzymy (carotovora) nebo je netvoří (amylovora) - spála (tvoří pouze nekrózy pletiva) Pseudomonas rovná aţ mírně zakřivená tyčinka 0,5-1,0 x 1,5-4 listové skvrnitosti, µm, mající 1 aţ více bičíků polárních, napadají vadnutí, hálky rostliny a některé ţivočichy nebo člověka, mnohé tvoří fluorescentní pigmenty, např. Ps. syringae, jiné netvoří - Ps. solanacearum Xanthomonas rovné 0,4-1,0 x 1,2-4 µm tyčinky s 1 polárním listové skvrnitosti, bičíkem, napadají pouze rostliny nekrózy kořenů Xylella jednotlivé 0,3 x 1,0-4 µm tyčinky s vlnitým povrchem bez bičíků, aerobní, kolonizuje xylémové buňky, pro kultivaci speciální substrát Streptomyces vláknité bakterie, aerobní, G+, produkují obecná antibiotika černá noha, mokrá hniloba brambor, spála růţovitých zakrslost vojtěšky, réva vinná Mykózy Houby (Fungi, Mycophyta, Mycetes) mají ze všech patogenů rostlin největší význam a mnohé z nich patří k nejnebezpečnějším patogenům vůbec. Jejich podíl na ztrátách způsobených fytopatogeny dosahuje aţ 60 %. Houby jsou eukaryontní thalofyty s nediferenciovanou stélkou (stélka přehrádkovaná a nepřehrádkovaná). Nemají chlorofyl a jsou proto odkázány na heterotrofní výţivu. Existují od pohyblivých forem jednobuněčných organismů aţ k mnohobuněčným stélkám sloţitější struktury se značnou rozmanitostí nejen ve výstavbě vegetativního těla, ale především v jejich nepohlavním (vegetativní forma zvaná anamorfa) a sexuálním (pohlavní forma zvaná teleomorfa) rozmnoţování. Blána buněčná u hub obsahuje hlavně chitin nebo hemicelulózu a jen u některých skupin (taxonů), např. u Oomycetes, celulózu. Ţijí buď na odumřelém nebo neţivém organickém materiálu, nebo jako parazité rostlin, ţivočichů a člověka. Jen malá skupina hub (rzi, padlí a některé houby ze třídy Oomycetes) patří mezi obligátní patogeny, ale velká většina patogenů rostlin patří mezi saproparazity. Vegetativní tělo hub je mnohojaderné (homokaryotické nebo heterokaryotické), zpravidla haploidní. Diploidní stadia (fáze) mají ohraničené trvání; pro určitá vývojová stadia

13 existuje dikaryotická fáze. Stélka u nejniţších zástupců (Plasmodiophoromycetes) představuje plazmodiální amoeboid, proto jsou některými biology tito zástupci zařazováni do samostatné skupiny, nazývané hlenky (Myxomycetes), zatímco u pravých hub (Eumycota) je stélka vláknitá, a to buď jednobuněčná nedělená hyfa (tzv. houby niţší) nebo dělená, vícebuněčná přehrádkovaná hyfa (houby vyšší). Houby nevytvářejí pravá pletiva, ale plektenchymy nebo dokonalejší paraplektenchymy. Jako zásobní energetický zdroj houby ve svých buňkách nikdy netvoří škrob, ale glykogen, tuky, ergosterol, popřípadě manit. Rozmnoţují se pohlavními i nepohlavními sporami a hyfami, přičemţ pohlavní spory slouţí k udrţení druhu (k překonávání nepříznivých podmínek, např. mrazu, sucha), zatímco nepohlavní spory slouţí k rozšiřování během vegetace Taxonomie hub a přehled fytopatogenů Taxonomické třídění hub podléhá jednak postupnému poznání vzájemných souvislostí mezi jednotlivými v minulosti popsanými druhy, ale i subjektivním názorům systematiků (mykologů). Polyfyletický původ hub jejich taxonomii velice ztěţuje, a tak z historie známe mnoho studií a revizních stanovisek, která jsou charakteristická pro jednotlivé školy taxonomických studií. Pro potřeby praktické fytopatologie je důleţité poznání z hlediska diagnostiky druhu, formy specialis, fyziologické rasy a poznání o přítomnosti genů agresivity a virulence/avirulence. Proto z pragmatických a didaktických důvodů se v tomto textu pouţívá v současné době převládající taxonomické zařazení s odkazem na autora nebo se uvádí v závorce starší vţité zařazení. Oddělení : MYXOMYCOTA - HLENKY Pododdělení : Myxomycotina Třída : Myxomycetes Řád : Plasmodiophorales Čeleď : Plasmodiophoraceae Rod : Plasmodiophora Druh : Plasmodiophora brassicae Fytopatologicky významný druh je Plasmodiophora brassicae - původce nádorovitosti brukvovitých rostlin, u nichţ způsobuje nádory na kořenech. Jde o vnitrobuněčného patogena, který pomocí trvalých spor zamořuje půdu na delší dobu; pokud se brukvovité plodiny pěstují na stejném pozemku s odstupem 5-6 let, nedochází jiţ ke škodlivosti. Naopak

14 u zelinářů, kde brukvovité plodiny se pěstují prakticky kaţdým rokem, dochází k postupnému zamořování půdy hlavně přesazováním zamořených sazenic brukvovité zeleniny; dochází k podstatnému sníţení výnosu, často aţ k úplnému znemoţnění pěstování těchto druhů zeleniny. Zásaditá půdní reakce potlačuje patogena, vápnění tudíţ sniţuje aktivitu hlenky kapustové. Také dusíkaté vápno má velmi silný potlačující účinek. U některých půd byl zjištěn supresivní vliv na patogena; v těchto půdách nedochází k rozšíření hlenky. Princip tohoto jevu však se dosud nepodařilo objasnit. Určitý úspěch přináší šlechtění odrůd brukvovité zeleniny na odolnost vůči hlence kapustové. EUMYCOTA (HOUBY PRAVÉ) MASTIGOMYCOTINA - (tvoří pohyblivé spory - zoospory) Tř. Chytridiomycetes - netvoří pravé mycelium (zakrnělé), tvoří trvalé spory, které zamořují půdu na 8-10 roků. Patří sem např. původce rakoviny bramboru Synchytrium endobioticum. Tř. Oomycetes - tvoří nedělené mycelium, nepohlavní spory - pohyblivé zoospory nebo sporangia a pohlavní oospory, slouţící k přezimování. Patří sem např. původce plísně bramborové Phytophthora infestans, plíseň révy vinné, plíseň chmelová, plíseň okurková a jiné. ZYGOMYCOTINA - (netvoří pohyblivé spory), ale mají nedělené mycelium. Při pohlavním rozmnoţování se tvoří zygospora. Patří sem např. Rhizopus spp., která způsobuje hnití semen v půdě po setí a je původcem skládkových chorob zeleniny a ovocných plodů. ASCOMYCOTINA (HOUBY VŘECKATÉ) - mají mycelium vţdy dělené a tvoří jak nepohlavní konidie, tak i pohlavní tzv. askospory, které jsou tvořeny ve vřeckách. Uloţení vřecek aţ na výjimku u Taphrinales je v plodničkách (kleistothecie, perithecie a apothecie). Nepohlavní forma se nazývá anamorpha a pohlavní teleomorfa. V důsledku postupného poznání obě formy mají často odlišný vědecký název. Tř. Hemiascomycetes - patří sem např. Taphrina deformans, způsobující kadeřavost broskvoňových listů. Tř. Plectomycetes zahrnuje hospodářsky významné obligátní Erysiphales (na obilninách, révě vinné, jabloních, růţích a dalších). patogeny padlí

15 Tř. Pyrenomycetes mají vřecka s pohlavními výtrusy uloţena v lahvicovitých plodničkách - peritheciích. Patří sem např. původce černání pat stébel obilovin Gaeumannomyces graminis. Tř. Discomycetes mají vřecka s askosporami uloţena na plochých plodničkách - apotheciích. Patří sem např. Sclerotinia sclerotiorum. Tř. Loculoascomycetes tvoří plodničky - tzv. pseudothecie, které jsou podobné peritheciím a jsou uloţeny v dutinách (loculus). Patří sem houby Dothideales, např. Mycosphaerella brassicola, Venturia inaequalis s konidiovým stadiem Fusicladium dendriticum, způsobující strupovitost jablek. BASIDIOMYCOTINA - HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ tvoří pohlavní sporu - basidiosporu na basidii. Patří sem sněti Ustilaginales, rzi Uredinales a houby rouškaté Hymenomycetes. Rzi a sněti patří k hospodářsky nejvýznamnějším patogenům při pěstování obilnin. Mořením osiva lze úspěšně eliminovat škodlivost snětí a šlechtěním odrůd na odolnost lze docílit ochranu proti rzím. Poslední umělou skupinou hub jsou tak zvané houby nedokonalé (nedokonale známé) - DEUTEROMYCOTINA (FUNGI IMPERFECTI), u kterých je znám jen jejich nepohlavní způsob rozmnoţování. Do této skupiny patří např. původci antraknóz, Verticillium, Fusarium a mnoho dalších ŢIVOČIŠNÍ ŠKŮDCI Ţivočišní škůdci představují heterotrofní skupinu škodlivých organismů, zoologicky patřících do různých systémů podříše Protozoa, Metazoa a jejich kmenů - např. kmeny Nemathelminthes - hlístice, Mollusca - měkkýši, Arthropoda - členovci, Chordata - strunatci. Kmen Nemathelminthes je zastoupen třídou Nematoda háďátka - fytofágní hlístice, měkkýši (mlţi a plţi) jsou zastoupeni zástupci ze třídy Gastropoda. Kmen členovců Arthropoda má nejpočetnější zastoupení; z nich menší skupinu tvoří významní škodliví roztoči Acarina a větší skupinu tvoří nejpočetnější skupina škůdců ze třídy hmyzu Insecta. Menší počet ţivočišných škůdců patří mezi obratlovce z kmene Chordata a to ze třídy ptáků Aves, a ze třídy savců Mammalia jsou to škodliví hlodavci, řazení do řádu Rodentia.

16 Hlístice ( háďátka ) jako paraziti rostlin jsou mikroskopického rozměru 0,3-1,5 mm. Z praktického hlediska tvoří skupiny : cystotvorná háďátka - rody Heterodera, Globodera, kořenová háďátka - rod Meloidogyne, háďátka volně ţijící v půdě, sající na kořenech rostlin - rod Pratylenchus a jiné rody, háďátka stonková - rod Ditylenchus dipsaci (háďátko zhoubné), listová - rod Aphelenchoides a semenná - rod Anguina. Členovci mají tělo sloţené z článků, které je členěno na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Fytofágní roztoči (Acari) mají tělo členěno na méně zřetelné části těla - gnathosoma, propodosoma, metapodosoma a optisthosoma. Mezi významné roztoče z řádu Acari patří zoofágní draví roztoči Phytoseiidae, roztočíkovití Tarsonemidae, svilušky Tetranychidae a hálkotvorní roztoči hálčivci Eriophyidae a Phyllocoptidae. Hmyz má velmi zřetelné členění těla na hlavu, hruď a zadeček. Hlava nese tykadla, oči sloţené (facetové) a jednoduché (oceli) a ústní ústrojí. Ústní ústrojí tvoří: horní pysk (labrum), mandibuly, kusadla (maxily), spodní pysk (labium). Hruď je tvořena třemi články (proto-, meso- a metathorax); kaţdý z nich nese jeden pár končetin a u okřídleného hmyzu je na druhém a třetím páru po páru křídel, tj. přední a zadní pár. Vývoj hmyzu (metamorfóza) neboli metabolie (proměna) probíhá formou hemimetabolie nebo holometabolie. Neúplná metabolie probíhá z vajíčka přes jednotlivé larvální (nymfální) instary (L 1,L 2, L 3 a další) aţ po imago bez klidového stadia kukly. Nedokonalá metabolie probíhá u ploštic Heteroptera, stejnokřídlého hmyzu Homoptera a třásněnek Thysanoptera. Úplná metabolie probíhá z vajíčka přes larvální instary, klidové stadium kukly aţ po dospělce - imago. Úplná (dokonalá) proměna probíhá u brouků Coleoptera, u blanokřídlého hmyzu Hymenoptera, u dvoukřídlého hmyzu Diptera a motýlů Lepidoptera. Ploštice škodí sáním a k významným patří sítěnka řepná Piesma quadrata, kněţice škodící na obilninách Eurygaster spp., Aelia spp. a polyfágní klopušky Lygus. Stejnokřídlý hmyz Homoptera je zastoupen křísy Cicadina, škodícími přenosem virů, mšicemi Aphidina škodícími sáním a přenosem virů, merami Psyllina škodícími sáním a přenosem patogenů, červci Coccinea škodícími sáním a přenosem patogenů a molicemi Aleyrodina škodícími sáním a přenosem virů. Třásněnky Thysanoptera škodí sáním a přenosem virů.

17 Brouci Coleoptera patří k nejpočetnější skupině hmyzích škůdců; škodí ţírem brouků a larev a přenosem patogenů (viry, bakterie a houby). Z blanokřídlého hmyzu ke škůdcům patří např. bodruška obilná a pilatky (řepková, jablečná, švestková). Z dvoukřídlého hmyzu škodí larvy bzunky, zelenušky, bejlomorky, plodomorky, květilky, vrtule, muchnice a tiplice. U motýlů škodí jejich larvy (housenky) - zejména obalečů, zavíječů, můr, bělásků a píďalek. Problémy spojené s ochranou proti přemnoţení škůdce v plodině je nutné sledovat z mnohem širšího hlediska vzájemných vztahů, které ovlivňují chování škůdce a jeho schopnost se škodlivě rozmnoţit; na základě toho je třeba volit adekvátní metody ochrany. Často je třeba sledovat škůdce mimo porost (místa přezimování), dále sledovat faktory ovlivňující abundanci škůdce. Volba adekvátní ochrany je spojena jednak s agrotechnickými způsoby ochrany (osevní postup, stav výţivy, volba odrůdy a její ranost, odolnost, prostorová vzdálenost od místa stejného porostu v minulém roce), dále s biologickými způsoby ochrany a s výběrem vhodných insekticidů.

18 Faktory vnějšího prostředí ovlivňující změny v abundanci škůdců v porostech: koeficient KLIMA - POČASÍ přímo na mortalitu - jako je mráz, blesk na natalitu - jako je plodnost, rozmnoţovací nepřímo růst hostitelských rostlin rozdílným působením organismů a jejich ochránci na mortalitu na natalitu KOMPETICE - VZÁJEMNÉ OVLIVŇOVÁNÍ s přirozenými ochránci pro vlastní přeţití pomocí ostatních druhů uvnitř druhu (přemnoţení, hladovění)

19 ODDÍL 2 Oddíl Agroekologie 1. Charakteristiky zemědělské výroby Zemědělská prvovýroba je ve své podstatě vázána na půdu. Nejdůleţitější vlastností půdy pro zemědělskou produkci je půdní úrodnost. Správným vyuţíváním a obhospodařováním půdy její úrodnost roste, nebo alespoň neklesá. V průmyslu naopak hodnota stroje jeho pouţíváním se zpravidla zmenšuje. Další vlastností půdy (ve smyslu pozemku) je její nepřemístitelnost v terénu. Půda je pro celou biosféru nenahraditelným, a tudíţ drahocenným zdrojem obţivy. Půda je pouze slabou vrstvičkou zemského povrchu. Budeme-li počítat hloubku půdní vrstvy 30 cm, pak vzhledem k rovníkovému poloměru Země 6378 km její mocnost činí pouze %.Přesto na ní závisí existence veškerého ţivota na souši. Výrobní pochody v zemědělství jsou ve své podstatě procesy biologické. Tyto procesy jsou ovlivňovány ostatními přírodními faktory, zejména podnebím a počasím. Úroveň výnosů plodin během let kolísá, a to zejména z důvodu odlišného průběhu počasí v jednotlivých letech. Kaţdá z pěstovaných plodin či jejích odrůd má speciální poţadavky na pro ni optimální průběh počasí. Tyto poţadavky plodin jsou v kaţdém roce v různé míře uspokojovány. Některým plodinám či odrůdám vyhovuje průběh počasí konkrétního roku lépe, ty plodiny či odrůdy poskytnou vyšší výnos; jiným vyhovuje méně, ty pak dají výnos menší. Závislosti úrovně výnosů na počasí v jednotlivých letech se říká vliv ročníku. Zemědělská výroba tedy probíhá v úzké vazbě na vývoji počasí, výroba průmyslová probíhá často na pracovištích v uzavřených prostorách s regulovanou teplotou, osvětlením apod. Zemědělská výroba je oproti průmyslu charakterizována mnohdy delším výrobním cyklem. V rostlinné výrobě jsou výrobní cykly často jednoleté, v ţivočišné výrobě jsou některé cykly kratší (např. produkce jatečných kuřat), některé delší (např. produkce plemenného materiálu skotu, koní apod.). Zvláštností zemědělství je rovněţ to, ţe na rozdíl od průmyslu jednotlivé operace nemohou být konány současně, ale následně po sobě. Tím je v zemědělství určitým

20 způsobem omezena i dělba práce. V zemědělské výrobě, a to zvláště ve výrobě rostlinné, se projevuje sezónnost práce. Potřeba práce není během roku rovnoměrně rozloţena. Jsou období pracovně klidnější (např. zimní období), a naopak jsou období pracovně vypjatá (senoseč, ţně apod.). V ţivočišné výrobě je potřeba práce během roku vyrovnanější neţ je tomu ve výrobě rostlinné. Práce v zemědělství je pestrá, v průmyslové výrobě mnohdy jednotvárná (např. u výrobního pásu). Příjmy za produkty vyrobené v rostlinné výrobě mají rovněţ charakter často sezónní, naproti tomu příjmy plynoucí ze ţivočišné produkce jsou většinou plynulejší. V dřívějších dobách bylo zemědělství velmi konzervativní. Jakým způsobem hospodařil děd, tak hospodařil i otec a syn. V současné době zemědělství se velmi rychle mění, a to jak po stránce vyuţívání nových vědeckých, biologických a technických poznatků, tak i v pouţívání nových technologií, v organizaci práce, a u nás rovněţ ve změnách vlastnických a ve změnách v myšlení lidí. Snahou člověka je poznat principy vývoje ţivých organismů a poznat moţnosti aktivně do tohoto procesu zasahovat. Cílem je dosáhnout ţádoucích vlastností kulturních rostlin, např. vysokých a stabilních výnosů, kvalitních produktů, vyššího obsahu bílkovin či některých esenciálních aminokyselin, vitamínů, alkaloidů či jiných speciálních látek, ranosti, nepoléhavosti, schopnosti rostlin vyuţívat vyšší dávky minerálních hnojiv, odolnosti proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdornosti apod. Rostlinná výroba klade rovněţ poţadavky na šlechtitele v oblasti mechanizace. Tyto poţadavky jsou směrovány na získání odrůd umoţňujících pěstování rostlin bez ruční práce nebo s jednoduššími způsoby obdělávání. Důleţitým poţadavkem je rovněţ omezení sklizňových ztrát. Toho je moţno dosáhnout genetickou změnou architektury a morfologie rostlin (sníţení výšky stébla obilnin z důvodu zvýšení odolnosti vůči poléhání, zvýšení odolnosti klasu vůči výdrolu při sklizni a odolnosti zrn proti mechanickému poškození apod.). V některých případech se jedná o úplnou změnu habitu rostliny. Jako příklad zde mohou slouţit odrůdy rajčat, která díky silné nepoléhavé lodyze, menšímu počtu listů, současně dozrávajícím a třesením se oddělujícím plodům umoţňují provádět jejich mechanizovanou sklizeň. Jiným příkladem je vyšlechtění odrůd jahod se současným dozráváním, coţ umoţňuje provést jejich ruční sklizeň jednorázově. V ţivočišné výrobě se jedná o zvýšení produkce mléka, o obsah bílkovin v něm obsaţených, o produkci kvalitního masa, o vyšší snůšku vajec, odolnost hospodářských zvířat proti chorobám aj. Těchto poţadovaných vlastností se dosahuje šlechtěním pomocí šlechtitelských metod (vyuţití spontánních a ionizujícím zářením či chemomutageny indukovaných mutací,

Vypisovaná skripta by Reticulatus

Vypisovaná skripta by Reticulatus Fytopatologie Vypisovaná skripta by Reticulatus Úvod do fytopatologie Fytopatologie = nauka o chorobách rostlin Rostlinolékařství = fytopatologie + ochrana rostlin Dělí se: obecná vs. speciální, teoretická

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření

Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Mimořádný důraz na prevenci Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Využití přirozené

Více

Metody regulace populací škůdců. metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům

Metody regulace populací škůdců. metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům Metody regulace populací škůdců metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům Přehled metody regulace populací škůdců chemické agrotechnické fyzikální mechanické biologické bioracionální genetické Agrotechnické

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno 545 110 456 Rostoucí zastoupení řepky v osevních postupech NEPŘÍZNIVÁ STRUKTURA PĚSTOVANÝCH PLODIN A MOŽNOSTI ODBYTU

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí význam, symptomy, ochrana Robert Pokluda Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Xanthomonas campestris pv. campestris Černá žilkovitost

Více

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25 Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)

Více

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum ŘÍŠE: Chromista/SAR Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Peronosporomycota (Oomycota) TŘÍDA: Peronosporomycetes (Oomycetes ) ŘÁD: Peronosporales Pseudoperonospora

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky

Více

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST 1) NÁPLŇ, VÝZNAM A HISTORIE ROSTLINOLÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 2) VÝZNAM OBORU Škodlivost bakterióz, fytoplazmóz a spiroplazmóz,

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Biologie - Kvinta, 1. ročník - Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Viry. Bakterie. Buňka

Viry. Bakterie. Buňka - způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub) Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek A B C D E F Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA OPATŘENÍ PRO PREVENCI ANEBO POTLAČENÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ (MIMO PESTICIDŮ) BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA MARTIN KOUDELA SOUBORU PREVENTIVNÍCH NEBO PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ NEPŘÍMÁ OCHRANA Střídání plodin

Více

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje

Více

Fytopatologická praktika

Fytopatologická praktika Fytopatologická praktika zygomycety 4 Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Systém hub 4 (5) dobře odlišené

Více

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO Objednací číslo:2572_ccr Acrobat MZ/WG 2 x 10g Acrobat MZ WG je postřik proti plísním. Kombinovaný fungicid se systémovým a kontaktním účinkem na plíseň na listech rostlin. Působí na plíseň bramborovou,

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,

Více

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech.

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Druh: Crataegus laevigata hloh obecný Parc.č.: 1316/1 Katastrální území: Nýřany Tato odborná informace

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce Ing. František Muška

Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce Ing. František Muška Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce 2017 Ing. František Muška Témata přednášky Prognóza a signalizace škodlivých činitelů polní plodiny a speciální

Více

Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno

Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Směrnice EP a R 2009/128 ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství

Více

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Co ukazují výsledky dlouhodobého monitoringu škodlivých organismů řepky? Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., ÚKZÚZ Brno Konference IOR,

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Přírodopis - 6. ročník vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam - výživa - dýchání - růst - rozmnožování - názory na vznik života OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozliší základní projevy a podmínky

Více

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS Biologická funkce Číslo povolení Účinná látka fungicid 5011-0 fenpyrazamin 500 g/kg (50% hm.) Formulační úprava Co je? WG - ve vodě dispergovatelné granule Fungicid určený k ochraně révy vinné, jahodníku,

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová CAMPYLOBACTER Podmíněně patogenní bakterie Onemocnění alimentárního původu Alimentární původ= onemocnění z potravin MORFOLOGIE Gramnegativní bakterie

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

5.6.3 Přírodopis povinný předmět 5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2015

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2015 ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2015 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce

zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce prokinova@af.czu.cz Jen ze zdravých rostlin lze získat zdravá semena. Jen ze zdravých, kvalitních semen lze vypěstovat zdravé rostliny. choroby

Více

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:

Více

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Nové směry v rostlinných biotechnologiích Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby

Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby Tilletia spp. V ČR se vyskytují nejčastějidva druhy tohoto rodu: Sněť zakrslá - Tilletia controversa Sněť mazlavá pšeničná Tilletia

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.072.4.00/12.0045 Koordinátor: Mgr. Martin Šlachta, Ph.D. Metodik: prof. Ing. Jan Frelich, CSc. Finanční manažerka:

Více

Srovnávací písemná práce 7. ročník

Srovnávací písemná práce 7. ročník Srovnávací písemná práce 7. ročník I. Rozmanitost polních ekosystémů 1. Na konkrétním příkladě vysvětli pojem společenstvo organismů 2. Čím je tvořen ekosystém? 3. Uveď dva základní typy ekosystémů. 4.

Více

Projektování přechodného období

Projektování přechodného období Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Obecná charakteristika hub

Obecná charakteristika hub Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby

Více

Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842

Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842 Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice Ustilago maydis (DC.) Corda 1842 Úvod Houbový patogen Ustilago maydis (DC.) Corda je původcem sněti kukuřičné, která je dnes celosvětově nejrozšířenější

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

Předmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny,choroby, škůdci plodové zeleniny

Předmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny,choroby, škůdci plodové zeleniny Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Zahradník 41-52-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: třetí Téma:

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více