Světlo Oko Mozek. Vincent van Gogh: Hvězdná noc

Transkript

1 Světlo Oko Mozek Vincent van Gogh: Hvězdná noc

2 Elementární znalosti optiky, fyziologie a neurověd OPTIKA: jak světlo vzniká, šíří se prostředím, jak interaguje s povrchy objektů, jak vstupuje do oka, jak vytváříobraz na sítnici FYZIOLOGIE: reakce fotoreceptorůna dopad světla, změna fyzikálního podnětu na akčnípotenciály, přenos vzruchu do mozku NEUROVĚDY: aktivita mozkových center při zpracování podnětu, transformace přenášené informace

3 Světlo Jedna z forem energie = elektromagnetické záření Proč preferujeme právě tuto formu? (a) Rychlost vnímánívzdálených objektů v reálném čase (b) Přímý směr zachování geometrických vlastností

4 Světlo Světlo je definované(i) vlnovou délkou a (ii) intenzitou Amplituda Frekvence Frekvence Amplituda Vlnová délka Intenzita

5 Frekvence Elektromagnetické spektrum Frekvenčnírozsah od gama záření(10-13 m) po rádiové vlny (10 6 m) Lidskéoko detekuje pouze malý výsekod 370 do 730 nm

6 Frekvence Informační výhoda našeho rozsahu citlivosti fotoreceptorů: (a) Dosažitelnost prochází atmosférou (b) Interakce s povrchem objektů částečná absorpce a odraz Rozdíly ve vlnových délkách světla odpovídají při vnímání rozdílům v barvě(barevném tónu)

7 Amplituda x nižšíintenzita za svitu hvězd než v poledne Rozdíl v citlivosti oka ve dne a v noci

8 Formy interakce světla s povrchem Světlo se šíříod zdroje po přímce při průchodu atmosférou je část fotonůabsorbovánaa část rozptýlena při dopadu na povrch předmětu je část pohlcena a část odražena při docestování do očníkoule světlo procházía láme se

9 Interakce světla s povrchem Světlo při dopadu na povrch předmětu

10 Průchod a lom světla Světlo procházíobjektem a pokračuje v šíření V závislosti na indexu lomu se pohyb světla zpomaluje a mění směr pohybu INDEX LOMU V RŮZNÉM SVĚTLO- VODIVÉM PROSTŘEDÍ Vzduch: 1,000 Sklo: 1,520 Voda: 1,333 Rohovka: 1,376

11 Odraz a rozptyl světla Odraz světla od povrchu zpět do prostředí Hladký povrch (sklo, kov): úhel dopadu = úhlu odrazu. Nepravidelný povrch (papír, list): odraz současně různými směry

12 Absorpce světla Objekt (dřevo, pigment) pohlcuje velkou část energie světla a převádína tepelnou energii (pigment fotoreceptorů pak na elektrický signál)

13 Světelné jevy v atmosféře jsou způsobenérozptylem světla v atmosféře (molekuly kyslíku, dusíku a jiné nepravidelnosti) Při uniformnístruktuře bychom neviděli bílémraky, modrou oblohu, rudý západ Slunce Při rozptylu na molekulách menších nežje vlnovádélka světla se účinnost rozptylu mění(modráobloha, namodralý opar). Naopak na větších (př. kapky vody, krystalky ledu) je stejná(bílá oblaka, mlha, smog)

14 Proč je obloha modrá? Průchod světla atmosférou rozptyl na povrchu molekul kyslíku a dusíku v závislosti na vlnovédélce ve všech směrech modrá, ne fialová Slunce a obloha mimo atmosféru západ Slunce

15 Proč je obloha modrá? Rozptyl slunečního světla závisína jeho vlnovédélce, v denním rozptýleném světle převažujíkratšívlnovédélky. Proto je barva bezoblačnéoblohy většinou blankytněmodrá. Pomocímodři oblohy můžeme taképopisovat stupeňzakaleníatmosféry -nejménězakalenáatmosféra je při tmavěmodréobloze. Jsou-li v ovzdušírozptýleny vodní částice či jiné příměsi, přechází barva rozptýleného světla v bílou. V obdobízápadu a východu slunce procházíslunečnízářenív atmosféře delšítrasu, nežv poledních hodinách, kdy směřuje kolmo k zemi, proto se rozptýlenézářeníjevíjinak. Velikost rozptylu se zmenšuje s rostoucívlnovou délkou procházejícího záření. To v praxi znamená, že modráa fialováčást slunečního spektra se v atmosféře rozptyluje více nežoranžováa červená. V obdobízápadu a východu slunce procházíčervenáčást slunečního spektra atmosférou s menším zeslabením nežostatníčásti spektra, a proto ve slunečním zářenípřevažuje a oblaky nasvícenétímto světlem jsou červené. Proto se nám takéobčas slunce u obzoru jevíjako rudé, zatímco přímo nad našimi hlavami je jasně žlutéažbílé.

16 Diagram lidského oka rohovka sítnice zornice čočka

17 Zornice otvor v duhovce zúžení/rozšíření jako reflexivní odpověď na různou intenzitu světla FCE: (i) citlivost - regulace množství vstupujícího světla; (ii) rozlišenízapojeníopticky superiorních komponent dalšípříčiny změny velikosti zornice (prožitek, ale i vjem)

18 Zornice Hess&Polt (1964)

19 Rohovka transparentní, bez cév a nervových zakončení ochrana před UV zajišťuje 80% ohybu světla největší rozdíl v indexu lomu nemožnost akomodace (úpravy lomivosti)

20 Čočka usměrněnívšech paprskůz jednoho místa v prostředí zpět na jedinémísto na sítnici ostrý obraz změna tvaru čočky (lomivosti) podle vzdálenosti = akomodace

21 Čočka evoluční zvláštnost Jedna čočka pro různá prostředí s různým indexem odrazu a lomu

22 Refrakční vady Shoda refrakčnísíly všech 4 lomných komponent s předozadnídélkou očníkoule = emetropie Nesprávný poměr = ametropie zhoršené vidění

23 Krátkozrakost obraz vzdálených předmětů zaostřen před sítnicí délka očníkoule / lomivost korekce minusovými čočkami (divergence)

24 Dalekozrakost obraz blízkých předmětů zaostřen za sítnicí délka očníkoule / refrakce korekce plusovými čočkami (konvergence) děti

25 Vetchozrakost akomodační šíře čočky se mění s věkem blízký bod (maximálnívzrůst lomivosti) horšíelastičnost užod 16. roku

26 Astigmatismus nepravidelnost ve sférickém zakřivení rohovky lom nenírovnoměrný vertikální vs. horizontální linie korekce cylindrickými čočkami

27 Šedý zákal zakalení čočky horší prostupnost, ztráta informace věkově podmíněné operativní léčba

28 Refrakční vady dalekozrakost krátkozrakost

29 Refrakční vady astigmatismus šedý zákal

30 Typologie očních vad astigmatismus glaukom krátkozrakost dalekozrakost vetchozrakost katarakta barvoslepost retinitis pigmentosa makulární degenerace

31 Analogie oko - kamera Analogie: regulace množstvívstupujícího světla, soustředění paprsků na světločivou vrstvu Rozdíl: rozsáhlé následující zpracování

32 Sítnice počátek vidění (i) zachycenísvětla, (ii) přeměna elektromagnetického záření na nervový impuls (iii) kódování informace pro přenos do mozku (=prvotní zpracování)

33 Absorpce světla elektromagnetické záření s výjimkou pásma 400 až 1400 nm je účinně pohlcené optickým aparátem oka ze světla dopadajícího na přednístranu oka je pouze 7% fotonů absorbovaných pigmentem ve fotoreceptorech rozpětí2 až10%v závislosti na vlnovédélce světla a na směru pohybu (Stiles-Crawfordův efekt)

34 Úbytek potenciální informace

35 Pigmentový epitel Pohlcení nezachycených fotoreceptorů Nočnílovci (kočka, sova): reflexnívrstva tapetumlucidum= zpětný rozptyl světla přes fotoreceptory výhoda: větší množstvízachycených fotonů=>zvýšenácitlivost, nevýhoda: informace o jednom bodě je zachycená dvěma fotoreceptory => snížená ostrost

36 Pohled na oční pozadí

37 Sítnice několikavrstvá blána tloušťka 0,2 0,4 mm proč fotoreceptory až jako poslední vrstva

38 Vrstvy sítnice o Fotoreceptory o Horizontální obipolární oamakrinní ogangliové

39 Struktura fotoreceptoru 3 segmenty vnější sousedís pigmentovým epitelem a je světločivý (obsahuje zrakový purpur) vnitřní buněčné jádro a nervová vlákna výstupní synapse

40 Fotoreceptory Tyčinky Počet miliónů Aktivace při nižším osvětlení <0.01cd/m2 Skotopické vidění rozlišenísvětlejšího a tmavšího, resp. odstínů šedi Adaptace na tmu 30 minut Spektrální senzitivita peak 507nm Čípky Počet 7 miliónů Aktivace při vyšším osvětlení >10cd/m2 Fotopické vidění rozlišeníbarev (L-,M-,S-), rozlišení detailu Adaptace na světlo 1-2 minuty Spektrální senzitivita peak 555nm (Purkyně)

41 Distribuce tyčinek a čípků Klesající kvalita se vzdáleností od žluté skvrny

42 Distribuce tyčinek a čípků Ve žluté skvrně schází M čípky S, M a L čípky L : M = 2 : 1 (L + M) : S = 10 : 1

43 Žlutá skvrna místo projekce obrazu sledovaného objektu místo nejostřejšího vidění 1 zorného pole výhradněčípky na 1 mm2

44 Slepá skvrna Ústí optického nervu 17 od žlutéskvrny Proč naše vidění nelimituje?

45 Adaptace na světlo a na tmu senzitivita tyčinek a čípků po přepnutí průběh v čase mechanismy adaptace

46 Klinické testy Snellenovy, Landoltovy kruhy, Pflugerovy háky Jediný, ostrý a detailní obraz

47 Rozlišení a senzitivita vidění tyčinky senzitivita, čípky rozlišení vztah k senzorickému ustrojení

48 Vrstvy sítnice o Fotoreceptory o Horizontální obipolární oamakrinní ogangliové

49 Bipolární, amakrinní a horizontální buňky propojení receptorů a gangliových buněk konvergence a reorganizace světelného signálu 130 mio fotoreceptorů a 1 mio axonů gangliových buněk jiný poměr ve fovey(1:1) a na periférii (>100:1)

50 Gangliové buňky - první zpracování Kruhové uspořádání odpovídajících receptorů => receptivní pole R.p. jako senzorická jednotka - výsek, jehožstimulace vede ke změně nervového vzruchu Středová a obvodová část

51 Gangliové buňky struktura odpovídáreceptivnímu poli 2 druhy: zapínací(on-centre) a vypínací(off-centre) antagonickáreakce (změna frekvence akčních potenciálů) na dopad světla do obou částí reagují nikoliv na absolutní hodnoty, nýbržna rozdíl (v intenzitě, vlnovédélce, s časem) indikujícívýskyt přechodu nebo hrany ON off OFF on

52 Gangliové buňky Malobuněčné trpasličí bipolární začátek P drah zpracování informací z fovey pomalejší přenos reakce na vlnovou délku a intenzitu Velkobuněčné difúzní bipolární začátek M drah rovnoměrná distribuce rychlejší přenos reakce bez ohledu na vlnovou délku a intenzitu

53 Zrakový nerv axony gangliových buněk svedené v jediném místě sítnice

54 Dráha zpracování zrakového podnětu

55 Chiasma optikum Překříženídrah optického nervu tak, aby (i) byla zpracovávaná separátněpraváa leváčást zorného pole (ii) informace o jednom místě v prostoru byla zpracovávaná jen jednou

56 Corpus geniculatum laterale Podkorovástruktura v thalamu tvořená šesti oddělenými vrstami (obsahujícími těla neuronů, tj. projekce axonů ganglií) o M:1,2 P:3,4,5,6 o S:2,3,5 D:1,4,6 olevástrana: pravý CGL, pravástrana: levý CGL Retinotopické uspořádání& korespondence mezi vrstvami Neurony obsahují receptivní pole

57 Primární zrakový kortex (V1)

58 Primární zrakový kortex (V1) projekceaxonůz CGL funkčněa anatomicky mnohem komplexnějšínežpodkorovácentra, přesto některé společné rysy členěnístruktury do vrstev (IV projekce z očí, II a III směr vyššíkorová centra, VI směr CGL, V směr další podkorovéoblasti, I projekce z vyšších korových center) retinotopické uspořádání korovézvětšení(50% -2, 80% -10 )

59 Primární zrakový kortex(v1)

60 Primární zrakový kortex (V1)

61 Primární zrakový kortex(v1) rozsáhlátransformace zrakového signálu 200 mioneuronů funkční specializace výběrová citlivost na orientaci, směr pohybu, prostorovou frekvenci, oční dominanci organizace do hyper-sloupců

62 Primární zrakový kortex(v1)

63 Vyšší korová centra různéoblasti týlního, temenního a spánkového laloku (>30 korových struktur) rozsáhlépropojeníjednotlivých oblastí(>300 drah) =>nelze vytvořit model hierarchického uspořádání kortexu neurony více specializované než ve V1, ale jsou to centra? (1) měření elektrické aktivity neuronů, (2) výzkum lézí

64 Vyšší korová centra

65 Vyšší korová centra

66 Vyšší korová centra (V3, V4, V5/MT) Barva: V4, achromatopsie Tvar : více sekvencí (V3, IT, V4); vyústění P drah; insenzitivita pouze ke tvaru neexistuje; speciální zpracování tváří Pohyb : V5; vyústění M drah; akinetopsie

67 Vyšší korová centra

68 Vyšší korová centra Figure 6 Face-, object-, and place-selective regions in the human brain displayed on an inflated surface representation of subject JHT. Icons indicate thecomparisondonein thestatisticaltests. Left: areasrespondingmore strongly to faces than objects, places, or textures. Center: areas responding more strongly to objects than faces, places, or textures. Right: areas respondingmore stronglyto places(scenes) thanfaces, objects, ortextures. Yellowandorangeindicatestatisticalsignificance: p < < p < Coloredlinesindicatebordersofretinotopicvisualareas. Blueindicatesarea hmt, defined as a region in the posterior bank of the inferotemporal sulcus that responds more strongly to moving versus stationary low-contrast gratings(with p < 10 6).

69 Dva zrakové systémy Dorsální a ventrální proud zpracování Systémy Co? a Kde? Perception for recognition Perception for action

70 Dva zrakové systémy