Vypořádání připomínek z vnějšího připomínkového řízení

Transkript

1 Vypořádání připomínek z vnějšího připomínkového řízení Materiál Bílá kniha terciárního vzdělávání byl zaslán dne do vnějšího připomínkového řízení k vyjádření na povinná připomínková místa dle rozdělovníku v EKLEP. Lhůta pro sdělení stanoviska byla předkladatelem stanovena do Připomínkové místo Text připomínky Vypořádání ÚV ČR - odbor kompatibility MD ÚV ČR - ministryně vlády MO ČNB ÚV ČR - místopředseda vlády pro evropské záleţitosti Úřad vlády ČR - Kabinet vedoucího ÚV ČR Bez připomínek. Bez připomínek. Bez připomínek. Bez připomínek. Bez připomínek. Doporučující připomínka. K materiálu mám doporučující připomínku. Domnívám se, ţe věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, jehoţ příprava je usnesením uloţena ministru školství, mládeţe a tělovýchovy, by měla probíhat ve spolupráci s ministrem financí. Doporučuji proto doplnit do bodu II. návrhu usnesení za slova ministru školství, mládeţe a tělovýchovy slova ve spolupráci s ministrem financí. Bez připomínek. Souhlas. Připomínka je v souladu se záměry autorů BKTV a MŠMT. Spolupráce s MF ČR na přípravě reformy terciárního vzdělávání jiţ probíhá. 1

2 MPO Zásadní připomínka: Předkládací zpráva k materiálu "Bílá kniha reforma terciárního vzdělávání" zakládá změnu řady právních předpisů, zejména pro oblast terciárního, ale i počátečního vzdělávání. Proto v souladu s principem Legislativních pravidel vlády poţadujeme doplnit materiál o RIA. Doporučující připomínky: posílit při přípravě a implementaci reformy preferenci přípravy na povolání a technické vzdělávání v ČR, a to v návaznosti na bilancování potřeb lidských zdrojů, zejména pro průmysl a obchod i ostatní preferovaná odvětví, zvýhodnit vývoj efektivních vzdělávacích modulů a aktivit, zejména směrem k přípravě na povolání a technické vzdělávání, včetně uznávání takto získaných kompetencí a kvalifikací pro provozní praxi i cestou neformálního a informálního vzdělávání, posílit v oblastech terciárního vzdělávání preferenci odborné praxe studentů s motivační vazbou na povolání, technické vzdělávání, výzkum a vývoj, zaloţit v reformě úkol vytvořit elektronický informační i provozně podpůrný systém pro implementaci a vyhodnocování efektivity reformy, zainteresovat Rady pro rozvoj lidských zdrojů v regionech a odvětvích i v další subjekty na spolupráci při profilování a vyhodnocování Neakceptováno. Vzhledem k tomu, ţe se nejedná o návrh věcného záměru zákona ani o návrh obecně závazného předpisu, nemusí být RIA dle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace ani Legislativních pravidel vlády v této fázi zpracována. V případě BKTV je situace navíc komplikovaná tím, ţe v tomto strategickém dokumentu je uvaţována řada variant a alternativ, z nichţ kaţdá by stricto sensu vyţadovala vlastní RIA. Nicméně při přípravě BKTV byly zpracovány a zvaţovány alternativy pro různé oblasti - tyto alternativy budou obsahem RIA při přípravě věcného záměru zákona ve struktuře odpovídající Obecným zásadám pro hodnocení dopadů regulace. V předkládací zprávě jsou tyto skutečnosti předjímány v prvním odstavci, kde se uvádí: tento koncepční dokument je prvním krokem přípravy reformy terciárního vzdělávání, po němţ bude následovat příprava věcných záměrů příslušných zákonů, tj. zákona o terciárním vzdělávání, který nahradí současný zákon č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) a zákona o finanční pomoci studentům, který zatím Česká republika postrádá. Akceptováno. Ve fázi implementace reformy, která bude probíhat v rámci tzv. systémového projektu Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost (Individuální projekt národní Reforma terciárního vzdělávání), se počítá s vyuţitím výsledků dalších projektů realizovaných v rámci uvedeného operačního programu, které se zaměřují na podporu technického a přírodovědného vzdělávání, na sledování kvality absolventů mimo jiné i na základě vyhodnocování jejich uplatnitelnosti. Implementace reformy v rámci OP VpK navíc nově zaručuje pravidelné vyhodnocování a sledování efektivity. Všechny uvedené informace budou zveřejňovány na stránkách OP VpK pod Text BKTV byl sestaven jako systémový strategický dokument a cíleně se nezabývá podporou konkrétních oborů vzdělávání. V diskusích s částí akademické obce byl tento argument pouţit vzhledem k humanitním a uměleckým oborům. Podpora technického a přírodovědného vzdělávání není v BKTV obsaţena explicitně, ale změny v řízení vysokých škol a posílení vlivu externích aktérů na strategické směřování vysoké školy můţe tento poţadavek naplnit, a to stejně tak, jako poţadavek opačný, tedy podporu humanitních věd v oblastech, v nichţ pociťuje deficit státní správa apod. 2

3 UZS ČR reformy, kvalifikační systémy v rámci implementace reformy zařadit do systému uznávání dle zákona č. 179/2006 Sb. s návazností na systémy Evropského kvalifikačního rámce v EU a provázat je s kreditními unijními i světovými systémy. Na s.9 do slabých stránek doplnit Nevytvoření pravidel segmentu pro profesně orientované bakalářské studium. Zdůvodnění:Nedefinování kritérií prakticky neumoţnilo zahájit naplňování Boloňského procesu v tomto segmentu. s.15, bod 15, čtvrtý odsek lépe definovat a rozšířit segment kratších (profesně orientovaných) studijních programů (např. rozšíření dvouletých profesních programů Nahradit textem Vytvořit podmínky pro profesně orientované bakalářské studium a jeho legislativní zakotvení. Zdůvodnění Institucionálně nezakotvený či chybějící segment Boloňského procesu představuje zejména profesně orientované bakalářské studium, Bergenské komuniké připouští, ţe do terciárního vzdělávání patří i krátké programy Bílá kniha jakoby obracela toto pořadí. Akceptováno. Jde o upřesnění, které není v rozporu s cíli BK. Částečný souhlas. Je ale třeba rozlišovat mezi tzv. krátkými programy a bakalářskými programy. Není pravda, ţe BK připouští obrácené pořadí (viz zdůvodnění). Naopak BK poprvé v českých podmínkách implementuje všechny moţnosti boloňského procesu, včetně bergenského komuniké. Otázkou je také specifické legislativní zakotvení profesně orientovaných bakalářských programů. Z logiky celé reformy není moţné poţadovat ustanovení samostatné kategorie profesně orientované BC, která by měla vlastní titul. Praktická orientovanost musí vyplývat z charakteru programu a zaměření instituce, která ho bude nabízet. Za ideální lze povaţovat, aby orientace na profesní či jinou dráhu byla realizovatelná v rámci jednoho typu bakalářského studijního programu konkrétní skladbou předmětů a modulů podle výběru studenta. 3

4 s.16, bod 16, písmeno a) Navrhujeme vynechat text v závorce Zdůvodnění: Není zdůvodněno, proč by měly být pro Instituty profesního vzdělávání voleny jiné přístupy neţ k jiným institucím terciárního vzdělávání s.17, bod 19: Zvláštní pozornost zasluhuje role a postavení vyšších odborných škol. Tento typ škol začal vznikat v polovině 90. let minulého století a jistou dobu v podstatě nahrazoval neexistenci niţších typů vysokoškolského studia, zejména prakticky orientovaného bakalářského studia. Za dobu existence vyššího odborného vzdělávání vzniklo velké mnoţství institucí poskytujících tento typ studia, přičemţ v naprosté většině šlo o instituce, které vznikly při středních školách. Vyšší odborné školy se mnohem rychleji a efektivněji neţ vysoké školy naučily spolupracovat se zaměstnavateli a orientovat se především praktickou přípravou na kvalifikované zaměstnání. I díky tomu dnes patří absolventi vyšších odborných škol k nejúspěšnějším na trhu práce. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb., však jejich existenci v rámci systému terciárního vzdělávání nikterak neupravuje (upravuje ji pouze tzv. školský zákon), a postavení vyšších odborných škol v systému terciárního vzdělávání proto není řádně legislativně zakotveno. Demografický pokles, který existenci vyšších odborných škol primárně ohroţuje, se zároveň paradoxně promítá do vzniku nových institucí. Mnozí zřizovatelé totiţ pokles počtu ţáků ve středních školách řeší právě vznikem nových vyšších odborných škol. V příslušném paragrafu se ţádná závorka nevyskytuje! Autoři připomínky nepracovali s poslední verzí BK, která odešla do vnějšího připomínkového řízení. Cílem doporučení je maximální flexibilita celého systému. Nejde o jiné přístupy, ale spíše o to, ţe tento typ institucí si bude volit uspořádání v rámci zákonných dispozic to, co je pro jejich efektivní činnost optimální. Neakceptováno. Připomínka je irelevantní. VOŠ vznikaly v době, kdy v českém terciárním systému ţádné bakalářské programy neexistovaly. Díky tomu po jistou dobu skutečně suplovaly jejich existenci. Po změně zákona a postupné implementaci boloňského procesu se ale situace výrazně změnila. Část VOŠ se transformovala a začala poskytovat bakalářské programy. Většina VOŠ však zůstala v situaci, kdy nabízí programy, které v ţádném případě (zejména legislativně a věcně) neposkytuje profesně orientované bakalářské studium. Za ne zcela vhodné povaţujeme rovněţ doplnění, které zdůvodňuje stávající zakotvení VOŠ v terciárním systému. Jde spíše o účelovou argumentaci. VOŠ nejsou v současné podobě součástí systému terciárního vzdělávání, a to nejen díky legislativnímu vymezení, ale v mnoha ohledech ani díky charakteru poskytovaných programů. Poslední věta dle autorů BK sice nepříjemně, nicméně pravdivě vystihuje situaci a je zaloţena na zkušenosti, jak autorů BK, tak celé řady lidí ze samotných VOŠ. V ţádném případě ale neříká, ţe se tato situace týká všech VOŠ. Navrhujeme nový text bodu 19: 4

5 Zvláštní pozornost zasluhuje role a postavení vyšších odborných škol. Tento typ škol začal vznikat v polovině 90. let minulého století a jistou dobu v podstatě nahrazoval neexistenci niţších typů vysokoškolského studia, zejména a od svého vzniku představuje prakticky orientovaného bakalářského studium. Za dobu existence vyššího odborného vzdělávání vzniklo velké mnoţství institucí poskytujících tento typ studia, přičemţ v naprosté většině šlo o instituce, které vznikly při středních školách. Vyšší odborné školy se mnohem rychleji a efektivněji neţ vysoké školy naučily spolupracovat se zaměstnavateli a orientovat se především praktickou přípravou na kvalifikované zaměstnání. I díky tomu dnes patří absolventi vyšších odborných škol k nejúspěšnějším na trhu práce. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb., však jejich existenci v rámci systému terciárního vzdělávání nikterak neupravuje (upravuje ji pouze tzv. školský zákon), a postavení vyšších odborných škol v systému terciárního vzdělávání proto není řádně legislativně zakotveno, i kdyţ lze dovodit, ţe vzhledem k tomu, ţe podmínkou přijetí na VOŠ je získání úplného středního vzdělání, pak VOŠ jsou součástí terciárního systému vzdělávání, i kdyţ to v legislativě není explicitně vyjádřeno. Demografický pokles, který existenci vyšších odborných škol primárně ohroţuje, se zároveň paradoxně promítá do vzniku nových institucí. Mnozí zřizovatelé totiţ pokles počtu ţáků ve středních školách řeší právě vznikem nových vyšších odborných škol. Zdůvodnění: Autoři připouští, ţe VOŠ nahrazovaly prakticky 5

6 orientované bakalářské studium. Není jasné, na základě čeho vyvozují, ţe tuto funkci přestaly naplňovat zejména jestliţe tento segment nebyl vysokými školami nijak naplněn. Navrhujeme tuto úpravu bodu 19 s tím, ţe poslední dvě věty necharakterizují roli a postavení VOŠ. s.18, bod 21 Takto legislativně zakotvená akreditace se bohuţel nevztahuje na vyšší odborné školy, kde aţ do roku 2005 ţádný standardní akreditační proces garantovaný akreditační komisí neexistoval2. Postupně zaváděný proces akreditace vyšších odborných škol je stále, ve srovnání s vysokými školami, relativně snadný, coţ vede k dalšímu zpochybňování existence vyšších odborných škol jakoţto součásti systému terciárního vzdělávání. Část vyšších odborných škol vyuţila moţností, které otevřel zákon č. 111/1998 Sb., a postupně se transformovala do vysokých škol, část začala spolupracovat s jiţ existujícími vysokými školami a poskytuje společné, zejména bakalářské programy. Naprostá většina ale zůstala na stávající úrovni a o další transformaci směrem k institucím vysokoškolského vzdělávání neuvaţuje. Vedle personálních důvodů (nemoţnost splnění kvalifikačních poţadavků ze strany akreditační komise pro vysoké školy) je k tomu vedou i důvody ekonomické. Většina vyšších odborných škol má totiţ malý počet studentů (řádově jde o desítky studentů). Všechny výše uvedené skutečnosti pak vedly k tomu, ţe vyšší odborné školy nebyly začleněny do boloňského procesu, coţ ještě více prohloubilo propast mezi vyššími odbornými školami a vysokými školami a přiblíţilo je spíše k Neakceptováno. I přes nespornou snahu AK vytvořit pro VOŠ standardizovaný proces nelze v současné situaci povaţovat akreditaci voškových programů za srovnatelnou s akreditací programů bakalářských. Jasné jsou např. rozdíly v poţadavcích personálních, technickém zabezpečení, charakteru studia, jeho cílů apod. Není jasné, o co se opírá tvrzení, ţe naprostá většina VOŠ čeká na administrativní či legislativní zakotvení profesně orientovaného bakalářského studia a potvrzení či vymezení odpovídajících kritérií, aby se mohla řádně jako profesně orientovaný bakalářský institut akreditovat. BK také nikde neviní ze stávajícího stavu VOŠ. Jejím cílem je náprava stávajícího stavu, bez ohledu na to, kdo ho způsobil. Náprava však nemůţe spočívat v administrativním rozhodnutí zařadit všechny VOŠ do působnosti připravovaného zákona o terciárním vzdělávání. 6

7 postsekundárnímu vzdělávání. Navrhujeme nový text bodu 21: Takto legislativně zakotvená akreditace se bohuţel nevztahuje nebyla vztaţena na vyšší odborné školy, kde aţ do roku 2005 ţádný standardní akreditační proces garantovaný akreditační komisí neexistoval2. Postupně zaváděný proces akreditace vyšších odborných škol je do značné míry obdobou akreditačního procesu vysokých škol s vyuţitím odpovídajících kritérií. je stále, ve srovnání s vysokými školami, relativně snadný, coţ vede k dalšímu zpochybňování existence vyšších odborných škol jakoţto součásti systému terciárního vzdělávání. Část vyšších odborných škol vyuţila moţností, které otevřel zákon č. 111/1998 Sb., a postupně se transformovala do vysokých škol, část začala spolupracovat s jiţ existujícími vysokými školami a poskytuje společné, zejména bakalářské programy. Naprostá většina ale čeká na administrativní či legislativní zakotvení profesně orientovaného bakalářského studia a potvrzení či vymezení odpovídajících kritérií, aby se mohla řádně jako profesně orientovaný bakalářský institut akreditovat. zůstala na stávající úrovni a o další transformaci směrem k institucím vysokoškolského vzdělávání neuvaţuje. Vedle personálních důvodů (nemoţnost splnění kvalifikačních poţadavků ze strany akreditační komise pro vysoké školy) je k tomu vedou i důvody ekonomické. Většina vyšších odborných škol má totiţ malý počet studentů (řádově jde o desítky studentů). Všechny výše uvedené skutečnosti pak vedly k tomu, ţe vyšší odborné školy nebyly začleněny do boloňského procesu, coţ ještě více prohloubilo propast mezi vyššími 7

8 odbornými školami a vysokými školami a přiblíţilo je spíše k postsekundárnímu vzdělávání. Zdůvodnění: Původní znění je zavádějící v několika směrech jakoby byla chyba VOŠ, ţe ještě dodnes nebyly ve standardech akreditační komise pro vysoké školy stanovena kriteria pro profesně orientované bakalářské studium (to ostatně konstatuje i BK v bodě 28). VOŠ neuvaţují o transformaci na univerzitní VŠ, profesně orientovanými instituty de facto jsou. Menší počet studentů některých VOŠ je odpovídající jejich profesnímu zaměření. Jejich pominutí v Boloňském procesu není chyba VOŠ. s.20 bod 27 nové pojetí akreditačního procesu Není zcela jasné, jakým způsobem budou akreditovány instituce poskytující terciární vzdělávání, jestliţe vlastní studijní programy budou ponechány dané instituci. Tedy kdo prokáţe prostorové vybavení, odpovídající pedagogické zabezpečení, smlouvu se zaměstnavateli o spolupráci a na základě jakési statistiky předpokládané uplatnění studentů, získá akreditaci na profesně orientované bakalářské studium, i kdyţ není vysokou školou podle zákona o vysokých školách. To se zdá být v rozporu s konstatováním v bodě 21 o nedostatečné náročnosti akreditačního procesu na VOŠ. BK je strategický materiál. Jeho cílem není detailní vymezení všech procesů, ale vymezení základních trendů. Detaily procesu akreditace budou podrobně diskutovány při přípravě nového zákona o terciárním vzdělávání. V kaţdém případě ale předpokládá změnu celého kontextu a to včetně legislativy. Proto je poněkud zavádějící argumentovat stávajícími zákony ( i kdyţ není vysokou školou podle zákona o vysokých školách. ) Uvaţovaná kritéria opakovaná např. v bodě 35 mohou hodnotit organizaci poskytující vzdělání, nikoliv však instituci novou. Na vznik nových institucí předloţená 8

9 ustanovení nepamatují. s.20 bod 26 Text Základní rozdíl mezi těmito institucemi a dnešními vyššími odbornými školami bude spočívat zejména v jejich jasném oddělení (zejména personálním) od středních škol, v procesu akreditace, který bude garantovat jednotná akreditační komise pro všechny instituce terciárního vzdělávání Je moţné akceptovat, pokud bude do závorky za slova akreditačních kritérií vloţeno (zejména personálních a obsahových). navrhujeme nahradit novým textem: Základní rozdíl mezi těmito institucemi a dnešními vyššími odbornými školami bude spočívat v jasně vymezených akreditačních kritériích pro jejich legislativní postavení jako součásti sektoru terciárního vzdělávání, Zdůvodnění: Úmyslně jsme přehodili pořadí připomínek k bodu 26 a 27 poţadavek na akreditace VOŠ v bodě 26 se nezdá být provázán s obsahovým vymezením akreditací v bodě 27. Poţadavek oddělení od středních škol není obsahově zdůvodněn a zdá se býti zavádějícím. Jiţ v současnosti jsou známy případy pedagogických pracovníků vysokých škol, kteří zároveň vyučují na středních školách případně naopak podle velikosti úvazku. To bude zakázáno? 9

10 s.23 bod 35 bod b) Připomínka jde mimo navrhované změny akreditací. doplnit na konec věty nebo posouzení těchto kritérií u alespoň jednoho připraveného studijního programu Zdůvodnění Pro instituce nově vstupující do systému terciárního vzdělávání s.23 bod 35 bod d) Akceptováno. Není v rozporu s cíli a logikou BK. Slova ve vyšších odborných školách nahradit slovy v institucích terciárního vzdělávání Zdůvodnění: Krátké programy mohou poskytovat i vysoké školy s.34 kapitola 5 Řízení a samospráva Tato kapitola je zaměřena na samosprávu současných vysokých škol a nebere v úvahu moţný charakter profesně orientovaných institutů s bakalářským studiem. Měla by být doplněna zmínka o přiměřené aplikaci těchto principů s tím, ţe aplikace teprve čeká na své rozpracování. s.47 bod 108 financování institucí terciárního vzdělávání Navrhujeme vypustit větu Změna vzhledem Neakceptováno. V kapitole je řečeno, ţe modely řízení budou stanoveny pro jednotlivé typy institucí terciárního vzdělávání jen rámcově, takţe jednotlivé školy budou volit model řízení v závislosti na typu školy a dále dle vlastních potřeb. Vymezení těchto funkcí bude muset být odlišné pro jednotlivé typy institucí terciárního vzdělávání. Jako účelné se proto pro zákonnou úpravu jeví vyjmenování a popis základních prvků řízení, které musí být přítomny, ale není již vhodné, aby byl detailně popisován jeden z možných modelů realizace. Bude na rozhodnutí dané instituce, jakou cestou všechny prvky systému řízení zajistí. BKTV par. 69. Neakceptováno. Zmiňovaná věta zní Změna ovšem předpokládá zavedení školného na veřejných školách, nesniţování prostředků pro veřejné vysoké školy a splnění podmínky, ţe soukromá vysoká škola účtuje školné nepřevyšující strop 10

11 k tomu, ţe řešení problému můţe být ještě sloţitější při aplikaci směrnice o sluţbách na vnitřním trhu. s.47 bod 110 nárůst počtu kontrahovaných studentů Navrhujeme vypustit současné znění a nahradit novým textem: Navyšování počtu financovaných (kontraktovaných) normativních studentů oproti předchozímu roku bude regulováno podle úspěšnosti uplatnění studentů a prognózované struktuře jejich potřeby. školného na veřejné vysoké škole v odpovídajícím programu. Uvedený princip se vztahuje k poţadavku řešit spolufinancování studia na soukromých vysokých školách z veřejných prostředků v návaznosti na zavedení finanční spoluúčasti studentů veřejných vysokých škol. BKTV se snaţí odstranit obě znevýhodnění současně. Akceptováno částečně. Uvedený paragraf se snaţí nalézt vazbu normativního financování na poptávkové signály, nikoli na prognózy, které nejsou a nemohou být chápány jako směrodatné na úrovni oborů na jednotlivých školách. Navyšování počtu financovaných (kontraktovaných) normativních studentů oproti předchozímu roku bude ovlivňováno úspěšností uplatnění studentů a prognózovanou strukturou jejich potřeby skrze poptávku informovaných uchazečů. KZPS ČR Totoţné s připomínkami UZS ČR. Viz výše. Dále povaţujeme za potřebné některé aspekty vysokoškolské politiky zdůraznit. Dlouhodobě zaznamenáváme nedostatek vysokoškolsky vzdělaných odborníků technického zaměření. To je problém nikoliv výlučně odvětví stavebnictví. Této skutečnosti se dokument věnuje velmi okrajově a zabývá se v rozhodující částí humanitními obory studia. Studenti přicházející do praxe mají celou řadu pozitivních vlastností, ale pro praktický ţivot zejména v manaţerských pozicích nejsou dostatečně připraveni. Teprve v průběhu profesní kariéry si musí doplnit Akceptováno. Jde o problémy, které si autoři i MŠMT uvědomují a hledají cesty, jakými nástroji posílit zájem o studium technických a dalších oborů. Ve fázi implementace reformy, která bude probíhat v rámci tzv. systémového projektu Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost (Individuální projekt národní Reforma terciárního vzdělávání), se počítá s vyuţitím výsledků dalších projektů realizovaných v rámci uvedeného operačního programu, které se zaměřují na podporu technického a přírodovědného vzdělávání a na zvyšování jeho atraktivity. Lze souhlasit s tím, ţe studenti nejsou dostatečně připravováni pro manaţerské a podnikatelské aktivity a pro efektivní výkon povolání ve státní správě. Z těchto důvodů BK jako třetí pilíř povaţuje příleţitostnou práci studentů za vysoce důleţitou (odst. 171 BKTV). Tyto problémy budou v centru pozornosti projektu Hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání, jehoţ výsledky budou vyuţity 11

12 znalosti a zkušenosti především z oblasti manaţerského řízení právního vědomí, jednání s lidmi a vedení pracovních kolektivů, jednoduché manaţerské ekonomiky. Jsme toho názoru, ţe některé oblasti ve výukových profilech chybí vůbec, nebo jsou zastoupeny nedostatečně (právo, řízení lidských zdrojů). Při pohledu na pracovní uplatnění absolventa vysoké školy je třeba vzít v úvahu, ţe studenti musí být primárně připravováni pro pozice v podnikatelské sféře a pro výkon funkcí ve státní správě, která zejména zaznamenává nedostatek kvalifikovaných oborníků. Aniţ bychom chtěli sniţovat význam výzkumu a vývoje ve vzdělávacím procesu jsme toho názoru, ţe pro tuto oblast by se měl absolvent profilovat aţ v závěru studia po případě po získání určitých zkušeností v praxi (při doktorandském studiu). Pokud se jedná o technické obory doporučujeme znovu uváţit postavení bakalářského stupně studia. Absolventi bakalářského studijního programu, kteří v této fázi studium končí, zejména studenti, kteří ke studiu na vysoké školy přicházejí z gymnázií nemají ve vymezeném čase reálnou moţnost získat potřebné znalosti pro praxi a jsou proto převáţnou většinou zaměstnavatelů výrobních odvětví odmítáni. Ze stejného důvodu máme pochybnosti o smyslu přesunu některých VOŠ do systému vysokoškolského vzdělávání. Jistou výhradu je nutné objektivně uplatnit i k úrovni odborných znalostí absolventů. Je vinou školského systému jako celku, který neumoţňuje zřejmě z ekonomických důvodů přechod předních odborníků z praxe (byť i dočasně) do pedagogického sboru vysokých škol. V roli vysokoškolských učitelů jsou proto namnoze vyučující, kteří byli v praktickém ţivotě daného oboru před mnoha lety, popřípadě vůbec a nemají tak kontakt s novými materiály, technologiemi a v průběhu implementace reformy vysokého školství (viz. Kapitola 9 BKTV). Pokud jde o pochybnost o smyslu přesunu některých VOŠ do systému terciárního vzdělávání, BKTV nic takového nenavrhuje, ačkoli jiné připomínkové místo (UZS ČR) takovýto přesun administrativním aktem ve skutečnosti poţaduje. 12

13 dalšími inovacemi. Zlepšení stavu by výrazně pomohly krátkodobé nebo i delší stáţe vysokoškolských učitelů ve firmách. V této souvislosti povaţujeme za správný názor vyššího propojení vysokých škol se systémem celoţivotního vzdělávání, které umoţní bliţší kontakt s praxí. Souhlas. Vysoké školy by se měly více popojit se systémem celoţivotního vzdělávání. BKTV tento trend na řadě míst doporučuje. Autoři BKTV se ve shodě KZPS ČR zasazují o to, aby na vysokých školách působilo více odborníků z praxe a tím se posílila vazba výuky a studijních programů na potřeby trhu práce. Povaţujeme za nutné se vyjádřit k systému rovných šancí. Je nesporné, ţe musí být vytvořeny srovnatelné podmínky pro přístup ke studiu pro nadané studenty bez ohledu na sociální prostředí ze kterého pocházejí. Máme určité obavy, aby pod tímto heslem nedocházelo (jako v jiných oblastech společenského ţivota) k nucenému procentnímu vyrovnávání uchazečů bez ohledu na jejich skutečné studijní předpoklady. Souhlas. Obavy z administrativně pojatého vyrovnávání šancí například kvótně zaloţeným systémem preferencí či porušování principu, ţe uchazeč o studium musí prokázat příslušné studijní předpoklady, nejsou na místě. Autoři BKTV si jsou vědomi potenciálně negativních efektů podobných kroků na kvalitu terciárního vzdělávání. Negativní důsledky předčasného ukončením studia se promítají i do ekonomiky vzdělávacího systému jako celku a jsou v dokumentu v obecné rovině zmiňovány. Cílem vysokoškolského vzdělávání by měla být především vysoká kvalita absolventů nikoli plnění plánovacích ukazatelů. Souhlas. Sníţení tzv. úmrtnosti studentů nemá být dosaţeno jinak, neţ vyšší zainteresovaností studentů na plnění studijních povinností a zainteresovaností škol na poskytování co nejkvalitnější vzdělávací sluţby zejména pomocí ekonomických mechanismů (vazba studijního grantu na plnění studijních povinností, posílení vlivu úspěšnosti absolventů na trhu práce na financování na rozpočty vysokých škol, atd.) nikoli formou administrativního plnění ukazatelů. Je nutné se vyjádřit i k aktivnímu zapojení zaměstnavatelů do procesu vzdělávání. V této souvislosti musíme upozornit na specifiku odvětví stavebnictví, kde naprostou většinu tvoří malí a střední Tento fakt autoři Bílé knihy vnímají, proto BKTV v části věnované nerovnostem v odstavci 171 naznačuje mechanismy preference odborné praxe studentů s motivační vazbou na povolání. 13

14 podnikatelé, kteří reálné moţnosti podílet se na systému vzdělávání nemají. Velké stavební firmy (nad 500 zaměstnanců), kterých jsou ovšem pouze dvě desítky se ve většině případů zapojují cestou přímých pracovněprávních vztahů se studenty v průběhu studia a o prázdninách. Ve značném počtu případů pak studenti, kteří takto pracovali k firmám nastupují se znalostí prostředí a jejich kariérový růst je výrazně rychlejší. Tento přístup není z hlediska odborné přípravy studenta pedagogickou sférou doceňován. Pro zapojení podnikatelů v mimopracovním okruhu nejsou v rámci platných právních předpisů vytvořeny podmínky v oblasti kompenzace nákladů vynaloţených na podporu vzdělávací soustavy, ani pro mimopracovní finanční podporu studentů, kde není zaručena alespoň částečná návratnost vynaloţených prostředků, coţ je základní podmínkou účasti podnikatelské aktivity obecně. Předloţený dokument povaţujeme za základní vstup do široké diskuse o postavení vysokoškolského studia, které má zásadní význam pro podnikatelkou sféru. Doporučujeme proto, aby byla skutečně věnována pozornost technickým oborům studia a v tomto směru další návrhy řešení s podnikateli konzultovány. 14

15 MMR Obecně konstatujeme, ţe ani jedna z připomínek formulovaných MMR věcně nesouvisí s agendami, které spadají do působnosti a odbornosti MMR. Připomínky se týkají problematik, které spadají do agendy financí (MF ČR) a sociálních věcí (MPSV). Tyto rezorty ovšem podobné pochybnosti či námitky vyţadující stejné nebo podobné změny nevznesly. Připomínky MMR jsou laicky zaloţené bez základních znalostí principů ekonomie veřejných financí, finanční teorie, principů teorie lidského kapitálu, pojistných principů a principů teorie blahobytu. Naprostá většina připomínek je parciálního charakteru a uváděná tvrzení jsou případně platná pouze parciálně, nikoliv však v celkovém souhrnu. Připomínky nejsou doloţeny věrohodnými údaji ani případnými odkazy na teoretickou nebo empirickou literaturu. Materiál se vyznačuje vysokou mírou obecnosti a nejasným financováním návrhů jednotlivých reformních kroků. Bez konkretizace a vyčíslení nákladů je velmi obtíţné se k němu vyjadřovat. Nelze tedy například posoudit, zda náklady na stipendia, potřebné administrativní zázemí a kontrolní mechanismy kvality poskytovaného vzdělání nepřevýší vybrané školné. Částečně akceptováno. Připomínka je relevantní do té míry, ţe na uvedené otázky je třeba předloţit odpovědi před samotnou implementací ve formě paragrafového znění zákona či zákonů. S odpověďmi na otázky však počítá standardní proces zavádění legislativy a to ve formě dokumentu RIA, který však můţe být dle legislativních pravidel vypracován aţ po schválení koncepčního materiálu charakteru BKTV vládou. Do předkládací zprávy bude doplněno, ţe detailnější analýza financování bude provedena ve věcném záměru zákona tak, jak poţadují Legislativní pravidla vlády. Bude zvolena taková varianta, která bude nejvhodnější i z hlediska poměru nákladů na administraci systému a výnosů školného. Pro materiál strategické a koncepční povahy, jako je tento, není nutné ani vhodné detailně uvádět detailní kalkulace variant k tomu slouţí procesy při tvorbě věcného záměru zákona. BKTV totiţ není ani věcný záměr zákona ani podklad k návrhu paragrafového znění zákona. BKTV je z principu materiál charakteru strategického a proto z principu nemůţe obsahovat poţadované detaily. BKTV jde v míře detailnosti aţ na hranici moţného a to v těch oblastech, které zásadnějším způsobem mění zaběhlou praxi v ČR podle světových trendů, které v domácím prostředí nejsou ještě dostatečně známy. Detailní a co nejpřesnější odhad finančních dopadů (přínosů a nákladů) bude samozřejmě obsahovat ex-ante RIA, která bude nedílnou součástí 15

16 Pokud bude splátková povinnost absolventů ztotoţněna s daňovou povinností fyzických osob v rámci připravované reformy daňového systému, dojde k nárůstu zaměstnanců státní správy, to znamená ke zvýšení nákladů státního rozpočtu. paragrafovaného znění zákona nebo zákonů. BKTV RIA nenahrazuje a ani jí nemůţe svým obsahem předbíhat. RIA však můţe být (a bude) zpracována aţ poté, co bude BKTV schválena vládou. RIA bude samozřejmě odhad všech nákladů a výnosů (současných a budoucích) ve variantních řešeních obsahovat Neakceptováno. Připomínka není nijak doloţena. Předběţná jednání se zástupci daňového úseku MF ukazují, ţe bude moţné nastavit systém tak, aby byl dostatečně jednoduchý a zásadně nezvyšoval náklady státu ani zátěţ soukromého sektoru. Z toho plyne, ţe nákladnost pro státní rozpočet a nároky na zaměstnanost ve státní správě je třeba posuzovat nejen na základě nákladů, ale také přínosů a společenské ţádoucnosti určité politiky. Pokud by se činnosti státní správy poměřovaly pouze podle nákladnosti agend (jak to pojímá připomínka), muselo by dojít v podstatě ke zrušení veškerých činností státu (školství, obrana, bezpečnost, podpora exportu, financování základního výzkumu atd.). Nárůst agendy ve státní správě bude minimalizován, přičemţ tuto skutečnost nelze hodnotit parciálně, ale v širších souvislostech všech dalších přínosů. O potřebě zavedení státem podpořených půjček na vzdělání musí rozhodovat součet všech přínosů a nákladů, veřejných i soukromých, současných i budoucích, jednorázových a běţných podle pravidel opodstatněné a dobré praxe veřejných politik státu. Připomínka je svým statickým a parciálním přístupem de facto v rozporu s Legislativními pravidly vlády resp. Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace. Stejně jako v řadě vyspělých zemí lze očekávat, ţe nový systém studentských půjček a splátek zahrnující splátkovou povinnost do jiţ existujícího systému výběru daní z příjmů fyzických osob nebo alternativně v rámci plateb pojistného na sociální pojištění a nebo alternativně v rámci jednotného informačního místa přinese společenské a soukromé, finanční i sociální výnosy ve formě dlouhodobě vyššího růstu HDP, výběru daní a indexu kvality ţivota. Redukce posuzování dodatečných nákladů státního programu na čistě nákladovou dimenzi dle připomínky by bylo z hlediska národohospodářského a společenské neefektivní. BKTV navrhuje realizaci výběru splátek v rámci jiţ existujícího administrativního systému zcela záměrně proto, ţe to vyţaduje nejmenší moţné dodatečné administrativní náklady s ohledem na to, ţe většina souvisejících 16

17 agend a činností se jiţ v rámci systému provádí a dodatečné náklady budou relativně nízké, jak ostatně dokladují zkušenosti z jiných zemí, kde tento systém jiţ úspěšně funguje. Představa zpracovatelů BKTV o vyplácení sociálních stipendií prostřednictvím ČSSZ je v rozporu s názorem MPSV, které tento způsob odmítá, atd. Reforma TV, která usiluje o dlouhodobou fiskální neutralitu, je postavena zejména na spoluúčasti studentů. O aktuální formě a rozsahu implementace bude rozhodnuto na základě RIA (viz výše). Zde je třeba konstatovat, ţe neexistence státem iniciovaného systému studentských půjček řadí ČR mezi země rozvíjející se a nikoliv země vyspělé. Má-li se ČR zařadit mezi vyspělé země s širokou dostupností terciárního vzdělávání bez finančních bariér a chce-li posílit objem investic do terciárního vzdělávání, musí nezbytně systém půjček na studium iniciovat a státem průběţně podporovat. V tomto segmentu jde o trţní selhání a podle principů veřejné ekonomie je zde aktivní role státu zcela opodstatněná. Neakceptováno. MPSV tuto připomínku neuplatnilo. MPSV ani MPSV ani MFČR princip vyplácení sociálních stipendií, grantů a administrace půjček navrţený v Bílé knize nerozporuje. Není dostatečně zřejmý důvod této připomínky. Bílá kniha nepředpokládá, ţe by sociální stipendia byla vyplácena prostřednictvím ČSSZ ale prostřednictvím CSFTV. ČSSZ by pouze pomocí elektronické komunikace zprostředkovala CSFTV nezbytné informace o nároku dotyčné osoby na sociální dávky. BKTV konkrétně uvádí: Navýšení počtu příjemců sociálních stipendií v důsledku změny ve způsobu jejich administrace by nemělo nutně způsobit navýšení mandatorních výdajů státu, v první fázi reformy půjde spíše o zvýšení efektivity využívání těchto prostředků. Administrace sociálních stipendií by měla být řešena koncepčně v rámci připravovaného sjednocení výběru daní a pojištění a v kontextu založení instituce spravující rozsáhlejší agendu financování vysokého školství Neakceptováno. Připomínka postuluje předpoklad (dlouhodobá fiskální neutralita), který není v BKTV obsaţen, takţe připomínku nelze povaţovat za relevantní. BKTV explicitně uvádí doporučení, ţe k navýšení prostředků v systému terciárního vzdělávání je třeba dospět kombinací navyšování soukromých i veřejných prostředků. Námitka, ţe fiskální neutralita je postavena zejména na spoluúčasti studentů, je nepodloţená. 17

18 [Reforma] vytvoří nerovné podmínky mezi bohatými studenty a studenty s niţším sociálně ekonomickým statusem a vzděláním a zejména studenty ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a to i přes odstraňování nerovností, které si reforma bere za cíl. Nový princip ekonomického osvobození studenta ze závislosti na rodičích (samostatná sociální jednotka) neosvobodí studenty z budoucích závazků. Neakceptováno. Tvrzení, ţe reforma vytvoří nerovné podmínky, je neopodstatněné ze dvou základních důvodů: - Připomínka vychází z chybného a nepodloţeného předpokladu, ţe v současném systému nerovné podmínky neexistují (viz tvrzení, ţe reforma nerovné podmínky vytvoří). Je tomu právě naopak. Nerovné podmínky, a to obrovského rozsahu, v ČR existují a BKTV to dokladuje odkazy na věrohodná mezinárodní srovnání. - Připomínka bez jakýchkoliv empirických dokladů a odkazů chybně předpokládá jednosměrnou kauzální souvislost mezi zavedením odloţeného a kontingenčně spláceného školného a nárůstem nerovného přístupu ke vzdělání. BKTV však uvádí konkrétní odkazy na řadu věrohodných empirických studií, které ukazují, ţe v zemích, kde byly zavedeny systémy podobné tomu, který navrhuje BKTV, se nerovnost v přístupu ke vzdělání zásadně nezvýšila, ale naopak došlo k výraznému zvýšení celkového přístupu ke vzdělání a zvýšení efektivnosti vynaloţených prostředků. Přístup ke vzdělání v těchto zemích je výrazně vyšší neţ v současné ČR. Neakceptováno. Cílem není osvobodit studenty (mělo by být absolventy) z budoucích závazků, ale rozšířit přístup studentů k finančním zdrojům a lepšímu materiálnímu zajištění během studia. Význam vzdělání je všeobecně doceňován jako nástroj zlepšení postavení ve společnosti. Největší prospěch z vyššího vzdělání má sám jedinec formou soukromých výnosů ze vzdělání (podíl těchto výnosů k poměru ke společenským výnosům jsou vyšší neţ u investic do vzdělání středního a základního). Velkým přínosem ze vzdělání pro jedince je zvýšení jeho šance na uplatnění se na pracovním trhu, mnohem vyšší pravděpodobnost lepšího finančního ohodnocení a jeho vyšší psychosociální spokojenost. - Odloţené a kontingenční splácení půjček se časově nevztahuje ke studentovi (jak předkládá připomínka), ale aţ k úspěšnému absolventovi a v tom je zásadní rozdíl. U úspěšného absolventa lze z principu předpokládat nezávislost na rodičích. - Připomínka zcela pomíjí závaţnost současné závislosti studentů a především potenciálních studentů nejen na ekonomické schopnosti, ale i rodičovské ochotě 18

19 dospělé děti během studií finančně podporovat. Existující empirická šetření ukazují, ţe u vysokého procenta sociálně-ekonomicky zaloţených rodin dochází jiţ během středoškolského studia k odrazování nadaných dětí od volby delší vzdělávací dráhy a existují silné tlaky upřednostňující nízké, ale okamţité výdělky na trhu práce. Připomínku proto povaţujeme za nepodloţenou fakty. - V současném systému ekonomické závislosti studentů na rodičích jsou výrazným způsobem znevýhodňovány děti z rodin s větším počtem dětí, protoţe náklady na vysokoškolské studium jsou mnohem vyšší neţ přídavky na děti, stipendia a další dávky sociální pomoci. Přístup ke studiu tak má často pouze jedno dítě z rodiny na úkor ostatních, protoţe na studium dalších dětí rodinný rozpočet nedostačuje. Těmto dětem stojí v cestě za vysokoškolským vzděláním nejen nedostatečné finanční prostředky v rodině, ale také předsudky rodičů a nízká pozice vzdělání na hodnotovém ţebříčku. Rodiče se středním, ale hlavně s niţším vzděláním, mívají často niţší příjmy, na miskách vah tak převáţí materiální hodnoty nad abstraktní cenou za vzdělání, které přináší výnosy aţ s mnohaletým zpoţděním. Toto znevýhodnění je výraznější u rodin, kde matka nemá příjmy a je v domácnosti. Je to především neschopnost rodiny oţelet příjem studenta, který je po dobu studia ekonomicky neaktivní, a ještě studenta rodina ţiví. Řádově se taková ztráta projevuje ve výši Kč měsíčně (alternativní příjem + zvýšené náklady na studium, jako jsou dojíţdění, další bydlení, studijní pomůcky atd.). Navrhovaný systém finanční pomoci v prvé řadě přesměruje všechny nepřímé formy pomoci na přímé, takţe se dostanou přímo ke studentům a navíc zavede půjčky, které umoţní studovat i těm, kterým rodiče finanční výpomoc během studia z různých důvodů neposkytnou vůbec. 19

20 Finanční spoluúčast těchto studentů je zatíţí nejenom po celou dobu studia, ale navíc spoustu let po jeho absolvování splácením půjček. Neakceptováno. - Připomínka opět vychází z chybného předpokladu, ţe půjčkou je zatíţen student, kdyţ jí je ve skutečnosti zatíţen úspěšný, právě a pouze, absolvent. Studentská půjčka implikuje zátěţ (ale i přínos), ale tu ponese absolvent, jehoţ výdělky budou výrazně vyšší neţ jeho hypotetické výdělky bez absolvování vysoké školy. A ještě je třeba vzít v úvahu, ţe v době nízkých příjmů nebude mít neúspěšný nositel závazku půjčky splátkovou povinnost, takţe na tom příjmově nemůţe být nikdy hůře neţ v případě, ţe by si půjčku vůbec nevzal. - Připomínka dále nezohledňuje skutečnost, ţe BKTV navrhuje dva základní druhy studentských půjček: půjčku na ţivobytí a půjčku na školné. Dostupnost půjčky na ţivobytí jedinečným způsobem umoţňuje alespoň částečně vyrovnat velké rozdíly v příjmech (a výdajích) v ţivotních kariérách občanů (studentů a absolventů), coţ dokazují empirická data ze zahraničí. Uváţíme-li, ţe volba vzdělávací dráhy bez půjčky na ţivobytí (současný stav) bude i nadále existovat, je existence dostupných půjček s kontingenčním splácením v celkovém součtu sociálně výhodnější neţ systém bez půjček, kde nelze příjmy a výdaje vyrovnávat v ţivotní dráze občanů. Na základě základních principů teorie blahobytu jsou systémy s moţností půjčky společensky i soukromě více ţádoucí neţ systémy bez půjček. Takoví absolventi, zejména ţeny, si těţko budou moci zaloţit rodinu, pořídit bydlení apod. -Připomínka (o zátěţi) je úzce parciální a s ohledem na to, ţe nebere v úvahu řadu dalších neoddělitelných parciálních efektů, je třeba ji povaţovat za irelevantní. Neakceptováno. Připomínka neobsahuje jakýkoliv doklad či výpočet podporující tvrzení. Jestliţe bude absolvent VŠ brát jako dnes cca 150% průměrné mzdy (PM) v zemi, kde PM odpovídá cca platu středoškolského absolventa a bude platit maximální představitelnou sazbu splátky školného 10% z částky nad PM, zaplatí 5%PM [=(1.5-1)*PM*0.1 =0,05*PM], potom mu tedy stále zbude velmi vysokých 145 % PM (tj. 145% mzdy středoškoláka). Zanedbatelných 5 % PM odvedených na splátkách se kromě toho bude splácet jen po omezenou dobu. K tomu všemu je 20