Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy !!!!

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy !!!!"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy Miloš Hozda Substantiva německého původu v současné ruštině Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc. 2014

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autora práce

3 Obsah 1 Úvod Cizí přejímky Základní etymologické pojetí Cizí přejímky v ruštině Germanismy v ruštině Pojem 'germanismus' Druhy germanismů v ruštině Příčiny přítomnosti germanismů v ruštině Historický vývoj Období do vlády Petra I Období vlády Petra I. a činnosti M. V. Lomonosova Období od konce vlády Petra I. až do současnosti Postoj současné ruštiny ke germanismům Specifika substantiv německého původu v ruštině Fonetická specifika Morfologická specifika Sémantická specifika Tematická specifika Transkripce substantiv německého původu do ruštiny Transkripce samohlásek Transkripce souhlásek Specifika horní a dolní němčiny Slovníková část Přímé výpůjčky z německého jazyka Výpůjčky z německého či jiného germánského jazyka Výpůjčky přejaté z negermánských jazyků s německým původem Zprostředkované výpůjčky přes německý jazyk Exotismy Kalky Nejisté germanismy Závěr Резюме

4 11 Seznam literatury a pramenů Rusko-český slovník

5 1 Úvod Magisterská diplomová práce na téma Substantiva německého původu v ruštině má za úkol zmapovat problematiku nedomácí části ruské slovní zásoby a to konkrétně tu část, jejíž kořeny sahají do německého jazyka. Jedná se o práci z oblasti etymologie, hovoříme o jazykových výpůjčkách z němčiny, které obohatily současný ruský jazyk. Cílem práce bude zhodnocení míry přejímání slov německého původu do ruštiny, jeho příčiny, důvody, specifika a změny, které proběhly již na ruském území. Hlavním úkolem bude zmapování oblastí, ve kterých němčina ruštinu obohatila nejvíce. Důraz bude kladen na postoj současného jazyka na tyto cizí prvky. V teoretické části se budeme nejdříve zabývat všeobecným etymologickým pojetím. Vysvětlíme princip přejímání slov cizího původu a zaměříme se celkově na vztah ruštiny k tomuto procesu. Posléze se již budeme soustředit na samotné germanismy a to nikoliv pouze se zaměřením na substantiva. Jazykové výpůjčky totiž nesouvisí pouze se samostatnými jazykovými jednotkami. Proces přejímek z němčiny bude zhodnocen i z hlediska historického a současného. U samostatných substantiv německého původu se zaměříme na jejich jazyková specifika a také zmapujeme problematiku transkripce. Zdrojem této části budou české i ruské publikace zabývající se etymologií či samotnými germanismy. Informace budou čerpány také z ruských prací a statí, které se tématem germanismů v ruštině zabývají. Praktická část přinese seznam všech aktivně užívaných ruských substantiv s německým původem. Hlavním zdrojem bude etymologický slovník rusko-německého lingvisty Maxe Vasmera. Seznam substantiv by měl být protříděn na aktivně užívaná slova v současné ruštině a doplněn dalšími výrazy z jiných publikacích. Konkrétní termín smí být použit pouze v případě, že jeho německý původ potvrzují minimálně dva etymologické slovníky, přičemž zdrojem jsou i německé a české etymologické slovníky a také výkladové slovníky. Jelikož je cílem této práce zmapovat především oblasti, ze kterých ruština z němčiny nejvíce čerpala, bude slovníková část rozdělena do několika kategorií a podkategorií. Hlavní rozdělení se týká přímých a nepřímých výpůjček, přičemž zvlášť budou řazeny kalky a exotismy. Následně budou substantiva podrozdělena dle tematických oblastí, jako je například průmysl, botanika, medicína apod. Slovníková část bude poté pro lepší přehlednost představena i jako příloha v podobě rusko-českého slovníku seřazeného v abecedním pořádku bez etymologického a tematického rozdělení. / 5

6 Práce by měla kompletně zmapovat základní problematiku germanismů v ruštině, přinést co nejobšírnější seznam slov německého původu a stát se možným mustrem pro práce, které se dalšími jazykovými výpůjčkami v ruštině budou zabývat. / 6

7 TEORETICKÁ ČÁST 2 Cizí přejímky 2.1 Základní etymologické pojetí Přejímání jednotek určitého jazyka jiným jazykem je proces podmíněný složitým komplexem jazykových i mimojazykových příčin (Žaža 1999, 30). Zatímco jazykové příčiny souvisí s potřebou pojmenovat určitý jev nebo předmět, mimojazykové důvody jsou důsledkem celé škály vlivů. Výpůjčky slovních elementů jsou totiž přirozeným výsledkem ekonomických, civilizačních, kulturních a společenských vztahů mezi národy (Mrázek, Popova 2013, 144). Jejich využití můžeme nalézt ve všech oblastech života, a sice ve sféře politické, ekonomické, kulturní, technické i v oblasti každodenního života. Historicky byly cizí elementy přejímány z jiných jazyků ústní i písemnou formou. Jazyk je živý organismus a cizí elementy jej obohacují a udržují při životě jeho neustálým kontaktem s okolním světem a současností. Jde o dynamický proces, který slouží jako zdroj nových termínů a rozšiřování slovní zásoby. Je přirozený a nevyhnutelný. Mnohé cizí výpůjčky ovšem stejně jako některá domácí slova spadají postupem času do kategorie archaismů a historismů a z jazyka jsou naopak vytěsňovány ať už využitím domácích elementů, nebo jejich celkovou nepotřebností. Všeobecně se v etymologii užívají pro cizí elementy dva výrazy. Hovoříme o cizích slovech a jazykových výpůjčkách. a) Cizí slova elementy, u kterých běžný uživatel vzhledem k jejich morfologickým a fonetických vlastnostem vnímá jejich cizí původ b) Jazykové výpůjčky elementy, které v jazyce zdomácněly a běžnými uživateli nejsou vnímány jako cizí, nýbrž domácí a to z důvodu jejich asimilace v gramatice, výslovnosti a tvarosloví Příčin přejímání cizích slov je mnoho a je potřeba upozornit na skutečnost, že zatímco přítomnost některých cizích elementů je nezbytná, u dalších výrazů je tomu naopak a to v případech, kdy jazyk má k danému výrazu svůj vlastní ekvivalent. V takových případech se cizí slovo v jazyce udržuje z tradičních nebo módních důvodů. Mezi hlavní důvody přejímek se řadí: / 7

8 a) Slova, která popisují nové předměty a jevy, pro která daný jazyk nemá vlastní ekvivalent a společně s daným předmětem přijímá i jeho slovní pojmenování, tzv. neologismy b) Slova, která popisují prvky dané kultury, jež se v dané oblasti přejímacího jazyka nevyskytují, tzv. exotismy c) Slova, která byla z daného jazyka přejata do většiny dalších civilizovaných jazyků, tzv. internacionalismy d) Slova, která lépe charakterizují a specifikují daný jev, zatímco původní domácí slovo získává obecnější smysl, nebo je upozaděno e) Historické příčiny, díky kterým se dané slovo nadměrným užíváním v domácím jazyce vžilo, ačkoliv jeho přítomnost není nezbytná f) Módní přejímání především mezi mladší generací, v současnosti se týká především angličtiny Jako cizí přejímka se v současné etymologii neoznačuje pouze přejaté slovo, nýbrž celá škála doprovodných jevů. Jedná se například o kalky, frazeologismy nebo celé větné konstrukce, kterým bude věnována kapitola Cizí přejímky v ruštině Ruský jazyk byl vždy otevřen novému slovnímu výrazivu a nikdy neměl tak silné puristické sklony, jako například čeština. První cizí elementy nacházíme již v praslovanštině prajazyku slovanských národů a dále i ve staroslovenštině a posléze církevní slovanštině. Po rozdělení slovanských jazyků na jednotlivé větve a následně samostatné jazyky, tedy v době formování jednotlivých států a národů, tento proces pokračuje. První přejímky v ruštině pochází z klasických jazyků - z řečtiny a latiny. Charakteristický pro ruštinu je vliv řečtiny byzantského období, jelikož styky s Byzancí se datují už od stol. a později nabyly na rozmachu především díky obchodním kontaktům. Řečtina poté působila na ruštinu i prostřednictvím staroslověnštiny (Žaža 1999, 9). Latina ruštinu ovlivnila také, ale narozdíl třeba od češtiny mnohem méně výrazně a většinou prostřednictvím jiných jazyků (Шанский 1964, 38). Později se do ruštiny dostávají díky geografické poloze turkismy a díky původu první ruské dynastie ze severu Evropy i výpůjčky ze skandinávských jazyků. Geografická situace nahrávala přejímkám z ugrofinských jazyků, a to především z finštiny. Nevyjadřování tvarů slovesa быть je poté označováno za vliv maďarštiny (Žaža 1999, 11). Středověk přináší první větší přítomnost germanismů a galicismů, později se jazyk obohacuje o slovní elementy z příbuzných slovanských jazyků, a to především / 8

9 z polštiny a češtiny. Doba Petra I. je inspirována holandštinou, v oblasti architektury a hudby dominuje italština. V současné době mezi přejímkami převládá angličtina. Ostatní jazyky daly ruštině pouze nepatrný zlomek slov (Шанский 1964, 37). / 9

10 3 Germanismy v ruštině Cizojazyčné lexikum tvoří v ruštině okolo 10 procent celé slovní zásoby (Mrázek, Popova 2013, 144), původní ruská slova poté představují něco málo přes 90 procent (Шанский 1964, 29). Konkrétní zastoupení germanismů se poté pohybuje dle hrubých odhadů dostupných zdrojů (Žaža 1999) kolem 1%. To znamená, že germanismy tvoří přibližně 10% veškereného cizojazyčného lexika ruštiny a patří tak k jedné z nejpočetnějších skupin jazykových výpůjček. 3.1 Pojem 'germanismus' Než začneme s naším bádáním ohledně substantiv německého původu v ruském jazyce, musíme se seznámit s termínem germanismus. Ten totiž v jednom slově vysvětluje celou naší etymologickou problematiku. Výkladový slovník S. I. Ožegova tento termín vykládá následovně: "Slovo nebo jazykový obrat v jakémkoliv jazyce, převzatý z kteréhokoliv germánského jazyka nebo vytvořený podle vzoru slova či výrazu z takového jazyka" (Ожегов, Шведова 2005, 128). Germanismy tedy samy o sobě nepředstavují pouze přejímky z německého jazyka, nýbrž ze všech germánských jazyků. Současná etymologie používá pro obě složky stejný výraz, a proto je důležité zmínit, že my se nebudeme zabývat celou větví germánských jazyků, nýbrž pouze samotným německým jazykem. 3.2 Druhy germanismů v ruštině A nyní vyvstává otázka, co vše můžeme za germanismus považovat. Prakticky jde o cokoliv, čím němčina ovlivnila ruštinu. Kromě samotných přejatých slov jde o fráze, doslovné překlady vytvořené podle cizího vzoru za využití domácích jazykových morfémů tzv. kalky, či větné konstrukce. Mezi germanismy patří i slova, která jsou z německého jazyka vytvořena pouze částečně (srov. гофдоктор, z něm. Hofdoktor, přičemž slovo Hof je německého původu a Doktor původem latinského, čes. dvorní lékař), tzv. polokalky, popř. hybridní slova. Současná etymologie považuje za germanismy i slova, která byla do konkrétního jazyka přes němčinu převzata, avšak jejich prapůvod je jiný. Jednoduše jde termíny rozdělit na dvě skupiny: /10

11 a) Přímé přejímky (бутерброд, z něm. Butterbrod, čes. obložený chlebíček) b) Zprostředkované přejímky Zprostředkované přejímky lze dále rozdělit do dalších skupin. Logicky působí případy, kdy němčina převezme cizí slovo a po sémantické obměně jej s novým významem pošle dále do světa (srov. кафель, z něm. Kachel, čes. kachle, které vychází z lat. caccalus s významem hrnec). Stejně tak se za germanismy považují slova, která než se dostala do dalších jazyků, získala v němčině odlišnější fonetickou i grafickou podobu (srov. гаубица, přes něm. Haubitze z čes. houfnice). Mezi germanismy se ovšem často řadí i neněmecká slova, u nichž se němčina stala pouhým prostředníkem další expanze a to v téměř nebo vůbec nezměněnné podobě od originálu (srov. aртист, přes něm. Artist z lat. artista, čes. umělec). Takovým slovům se budeme vyhýbat ze dvou důvodů. Zaprvé jde o obrovské množství termínů, které by nebylo možné v této práci obsáhnout. Zadruhé je často velmi sporné odhadnout, jestli dané slovo bylo skutečně přes němčinu převzato, zatímco u přímých přejímek, popř. zprostředkovaných s jasným vlivem němčiny, jde o téměř stoprocentní jistotu. Mnoho germanismů v ruštině tvoří slova, která Rusové z jakýchkoliv důvodů přejali, poněvadž je považovali za užitečná. Ne všechna ovšem byla nezbytná, neboť k nim existovaly příslušné domácí ekvivalenty, a nebo bylo výrazivo možné využít z jiného jazyka. Proč byla v konkrétních případech preferována němčina, dnes již mnohdy nezjistíme. Je ovšem naprosto zřejmé, proč byly využívány německé exotismy a internacionalismy. Mnoho germanismů v ruštině pochopitelně tvoří exotismy. Jedná se o přejímku z cizího jazyka, která popisuje předmět nebo jev ze života jiné kultury, která se v oblasti přejímacího jazyka nevyskytuje. Jde tedy o součást reálií dané země, která je pro ni specifická, a pro popis daného jevu proto nejlépe slouží slovo původní. Podle disertační práce V. V. Vaninové Exotismy německého původu v ruském jazyce 20. stol. (Vanina 2001, 29) tvoří nejvíce exotismů v ruštině slova z angličtiny, latiny a francouzštiny. Němčina je s přibližně 8% šestá. Celou čtvrtinu těchto slov navíc tvoří historismy, tedy výrazy, které se již neužívají. Škála oblastí germanismů-exotismů je pestrá, jak bude doloženo ve slovníkové části. Pro příklad uveďme slova jako курфюрст (z něm. Kurfürst, čes. kurfiřt), айнтопф (z něm. Eintopf, čes. eintopf) nebo марка (z něm. Marke, čes. marka). I exotismy ovšem mohou měnit svou sémantiku a díky tomu exotismy přestávají být. Tak například филистер v Německu byl člen německého studentského spolku, který zrovna dokončil studium na univerzitě. V ruštině ovšem slovo nyní popisuje úzkoprského a pokryteckého člověka. Internacionalismy jsou poté slova, která z daného jazyka přejal téměř celý civilizovaný svět. Taková slova se vyskytují i v nepříbuzných jazycích a jejich nejčastějším zdrojem jsou /11

12 klasické jazyky latina a řečtina. Jde především o specializované termíny z oblasti vědy a kultury, jejichž původ můžeme směřovat právě do země daného jazyka. Internacionalismy mají výhodu v mezinárodně srozumitelném rázu (Žaža 1999, 32). Z německých internacionalismů v ruštině můžeme jmenovat například мюсли (z něm. Müsli, čes. müsli). Jak již bylo řečeno v úvodu kapitoly, cizí přejímky nejsou pouze samotná přejatá slova, nýbrž i další jazykové jednotky. Kalka je element, který je vytvořen dle struktury přejímaného jazyka na základě vlastní slovní zásoby. Němčina je typická skládáním slov a proto není divu, že právě z tohoto jazyka ruština přejala mnoho složených výrazů. První kalky v ruštině vznikaly především dle řeckých vzorů. Později se ovšem populárními staly právě ty německé, které jsou celkově přijímány mezi zastánci původního jazyka ze všech germanismů nejpozitivněji díky využití domácího lexika. Jmenujme například мировоззрение (z něm. Weltanschauung, čes. světonázor), nebo мероприятие (z něm. Maßnahme, čes. opatření). Kalky ovšem nejsou pouze spojením dvou slov, nýbrž i vytvořením slova za využití všech morfémů a jejich následného přeložení do domácího jazyka. Tak například slovo напластование (z něm. Aufschichtung, čes. navrstvení) je tvořeno prefixem на- (z něm. auf-, čes. na-), kořenem пласт (z něm. Schicht, čes. vrstva) a sufixem -ание (z něm. -ung, čes. -ní). Frazeologismy, nebo také v etymologii nazývané frazeologické kalky, jsou víceslovné přejímky dle přejímaného jazyka za využití vlastních jazykových základů. Typickým příkladem v ruštině je věta Знаешь что?, která vychází z německého Weißt du was? (čes. Víš co?). Ruština je německou frazeologií a syntaxí ovlivněna velmi nepatrně. Ze slovanských jazyků je v tomto směru nejsilnější německý vliv vidět v češtině a polštině. Do ruštiny se germanismy v podobě frazeologismů a větné skladby dostaly především díky pracem M. V. Lomonosova, který v Německu pracoval a publikoval. Jde především o časté využívání příčestí či automatické umisťování slovesa v přísudku na konec věty. 3.3 Příčiny přítomnosti germanismů v ruštině Ruština přejímala německá slova odjakživa a to na základě historických, politických, ekonomických a kulturních kontaktů. Výpůjčky z německého jazyka vešly do slovní zásoby ruského jazyka jako znak německé kultury (Горбель 2007, 21). Společně se slovy nebyly přejímány jen samotné předměty a jevy, nýbrž i nové technologie, postupy a myšlení, které obohacovaly nejen jazyk, ale i samotnou ruskou kulturu. Současné německy mluvící země byly po celá staletí domovem vyspělých státních zřízení, která byla pro mnohé ruské vladaře inspirací. Němci a Rakušané byli vnímáni jako /12

13 kulturní a vzdělané národy a jejich jazyk byl ceněn. Kdo mluvil německy, popřípadě využíval německé termíny ve své řeči, byl často považován za vzdělaného člověka. Ať už se jednalo o vědu, kulturu či literaturu, Němci s Rakušany byli vždy specifické národy, od kterých bylo možné čerpat. Vždyť velcí evropští filozofové, spisovatelé a vědci pocházeli právě odsud. Němčina jako jazyk již tedy byla sama o sobě ceněna díky schopnosti svých uživatelů a germanismy tak měly díky tomu do ruštiny mnohem snazší cestu. Právě Němci vynalezli knihtisk, právě Němci patří mezi největší literární velmoci Evropy. Z němčiny se přejímat muselo, protože jejich jazyk byl mnohdy v této oblasti jediným zdrojem informací. Nejvíce ruštinu ovlivnila němčina v oblasti vojenské. Celá ruská historie je protkána kontaktem s německy mluvícími zeměmi a je tudíž logické, že jazyk přejímal mnohá slova takřka automaticky. Počínaje první spoluprací mezi germánskými a slovanskými kmeny po vojenský kontakt především za vlády Ivana III., Petra I., Kateřiny II. a Aleksandra II. až po velké války minulého století byly Rusové s německými zeměmi mnohokrát v paktu a mnohokrát stáli proti sobě. Nikdy se ovšem nestalo, že by se ignorovali. Válečná politika obou národů a časté styky po celá staletí způsobily, že německý jazyk ovlivnil ruštinu ve vojenské oblasti velmi bohatě. S vojenstvím souvisí i terminologie administrativní, strategická či průmyslová. Německo představovalo věci a postupy v Rusku do té doby neznané, které se často stávaly velkou inspirací a oblíbeným zdrojem. Zmínili jsme se již i o vědě. Mnoho světových vynálezů pochází z Německa, a proto se s germanismy-internacionalismy setkáme po celém světě. Ať už jde o mineralogii, chemii nebo medicínu, Německo bylo v tomto směru vždy progresivní zemí. Jelikož je vědecká terminologie německého původu často využívána ve většině jazyků světa, objevovaly se germanismy z oblasti vědy v ruštině takřka automaticky a často prostřednictvím jiného jazyka, než byla právě němčina. Ruštinu ovšem ovlivnil německý jazyk i ve výrazivu běžného života, které je spojeno především s řemesly. Jde o předměty běžné i profesionální potřeby, které mají i v češtině mnoho hovorových ekvivalentů. Podle bohatého seznamu německých slov, označujících všemožné nástroje je jasné, že většinu těchto předmětů poznali Rusové až díky dovozu z německých zemí. S německými zeměmi se často obchodovalo. Již slovanské a germánské kmeny byly v obchodním kontaktu, který po zřízení státních území pokračoval. V těchto případech hovoříme o přejímkách nejen slov z oblasti konkrétních předmětů, se kterými se obchodovalo, nýbrž i o terminologii ze sféry ekonomické díky novým postupům tehdejšího trhu, ale i námořnické, poněvadž se nejčastěji obchodovalo po moři. Právě obchod přinesl do ruštiny slova z dolnoněmčiny a to díky kontaktu mezi hanzovními městy v Německu /13

14 a severozápadním Ruskem. Jinak v ruštině mají ze středověkých přejímek drtivou převahu slova hornoněmecká. Jinou záležitostí jsou návštěvy ruských vládců v cizích zemích. Petru I. se budeme ještě věnovat, avšak je potřeba i zde zmínit, že on byl jedním z největších dovozců germanismů do tehdejšího Ruska. Sám v převleku získával zkušenosti západních mistrů na nejrůznější řemesla, a ačkoliv literatura hovoří především o cestě do Nizozemska a tamějším pobytu, mnoho inspirace tehdy Petr nasbíral i v německých zemích. Nutno poznamenat, že se mnoho germanismů do ruštiny dostalo přes polštinu. Ta byla díky společným hranicím v úzkém styku s německými zeměmi i Ruskem, a jelikož zde neprobíhal silný purismus jako v češtině, měly německé elementy snazší cestu i do ruského jazyka. Polština jako prostředník ovlivnila germanismy v ruštině svou fonetikou a morfologií, které by v případě přímých výpůjček z němčiny měly v ruštině podobu odlišnou. /14

15 4 Historický vývoj 4.1 Období do vlády Petra I. První germanismy se do ruštiny dostaly již z praslovanštiny a následně staroslověnštiny. Díky prapůvodnímu společnému vývoji indoevropských kmenů byly slovanské i germánské kmeny i po rozdělení v neustálém kontaktu. Rozdělení na jednotlivé jazykové větve, popř. rozpad baltoslovanské jednoty, můžeme datovat k roku 1500 př.n.l., a proto od této doby můžeme hovořit o prvních germánských vlivech ve slovanských jazycích a tudíž i ruštině. Od 2. století našeho letopočtu dochází ke kontaktům Slovanů a Gótů v oblasti Dněpru a Dněstru a od 3. století k prvním přejímkám ze západoněmeckých jazyků. Spolehlivě určit původ konkrétních slov je ovšem sporné, lingvisté se rozchází poměrně výrazně. Ze starogermánských jazyků můžeme v ruštině najít od dvaceti do dvou stovek slov. Zajímavé je, že většina z nich z ruštiny postupně vymizela, zatímco v češtině je zachována. Jmenujme například *penedzi (rus. деньги, čes. peníze, ze starogerm. pennings) nebo *myto (čes. mýto, rus. пошлина, ze starogerm. muto). V této době se také do ruštiny dostávají přes němčinu výrazy z řečtiny a latiny. Jde především o religiózní termíny, které byly doručeny přes německé misionáře. Tak např. церковь (čes. kostel, církev) pochází ze starobavorského kirko, které vychází z řeckého kyrialkon. Již od desátého století docházelo k obchodním stykům mezi německými a ruskými kupci. Severozápadní Rusko v čele s Novgorodem obchodovalo s německou hanzou, díky které se do jazyka dostaly výpůjčky z oblasti ekonomie, řemesel a námořnictví. První dochované germanismy v ruských letopisech nalezneme již ve 12. století. Jde především o tituly a názvy hodností tehdejší středověké společnosti a to jak církevní, tak i světské. V Ipatěvském letopisu nalezneme výraz мастеръ, který vychází sice z latinského magister, avšak přes němčinu získal význam zkušeného pracovníka a posléze hlavy rytířského řádu. První opravdu silná invaze germanismů do ruštiny proběhla ve 13. a 14. století. V dokumentech a listinách z této doby se setkáme s výrazy jako провстъ (z něm. Probst, čes. probošt), фоготъ (z něm. Vogt, čes. soudce) či шпильманъ (z něm. Spielmann, čes. herec). Z tohoto období také pochází současné hojně využívané termíny typu рыцарь (z něm. Reiter, čes. rytíř) nebo герцог (čes. vévoda, z něm. Herzog). /15

16 Politické, obchodní a kulturní kontakty mezi Ruskem a Německem vzrůstají za vlády Ivana III. (15. století) a Alexeje Michajloviče (17. století). V 16. a 17. století se německy mluvící země stávají kulturní velmocí, a to především v oblasti literatury a hudby. S rozvojem knihtisku dochází k častému překládání německých knih, které ruštinu obohatily o mnoho germanismů. Kulturní rozkvět německy mluvících zemí pokračuje na přelomu 17. a 18. století na poli hudby. Vznikají zde orchestrální hudební nástroje dnešní doby a genialita německých a rakouských skladatelů nabývá na popularitě po celé Evropě. Muzikanti i tvůrci nástrojů navštěvovali Rusko, a proto z této doby můžeme datovat například slovo валторна (z něm. Waldhorn, čes. lesní roh) nebo лейтмотив (z něm. Leitmotiv, čes. příznačný motiv). Velkou inspirací se staly například knihy německého vojenského spisovatele Johanna Jacoba von Wallhausena. Díky němu byla ruština obohacena o termíny jako солдат (z něm. Soldat, čes. voják) nebo капитан (z něm. Kapitan, čes. kapitán). Je ovšem potřeba v této souvislosti zmínit, že se jedná pouze o typické ukázky slov přes němčinu převzatých, avšak nikoliv s germánským základem. Další významnou osobností v tomto směru byl německý učitel luteránské církve Johann Gottfried Gregory. Ten dorazil do Moskvy jako pastor, avšak díky své oblibě v umění se brzy stal organizátorem divadelních představení u dvora. Jeho tvorba byla plná germanismů, avšak stala se natolik populární, že Rusům cizí elementy v jazyce absolutně nevadili. Zatímco od 18. století již ruštinu ovlivňovala současná spisovná němčina, do té doby se jednalo o jednotlivé německé dialekty. Šlo o tři historické vývojové fáze hornoněmčiny, která je dnes východiskem pro současný spisovný jazyk, a dolnoněmčinu, tedy dialekt severního Německa. Jak bude zmíněno v kapitole 7.3, tak mnohá slova, přejatá do 18. století, si zachovala původní transkripci dle tehdejších pravidel německých dialektů, a nebyla již dále v ruštině upravována. Naopak jiná slova podléhala vývoji němčiny a byla v ruském jazyce dodatečně měněna, aby odpovídala současné podobě v originále. 4.2 Období vlády Petra I. a činnosti M. V. Lomonosova Vláda Petra I. ( ) přinesla do tehdejšího carského Ruska nebývalé reformní změny a otevření se západním velmocem. Car a později první ruský imperátor si uvědomoval vyspělost zemí západní Evropy a v mnoha směrech se jimi nechal inspirovat. Výjimkou tak pochopitelně nebyly ani německy mluvící země. Velké množství germanismů se tehdy do ruštiny dostalo přes překlady knih. Němečtí vědci byli uznáváni po celém světě a car Petr se snažil dostat Rusko na úroveň západu pomocí /16

17 jejich poznatků. Překládali se knihy o geometrii, administrativě či vojenství a chybějící ruské ekvivalenty k zatím nepoužívaným termínům nebyly vytvářeny, nýbrž automaticky zastupovány německými výrazy. Sám car podporoval práci překladatelů a úředníkům dokonce přikázal učit se německy. Výpůjčky Petr vnímal jako snahu oddělit staré způsoby života od nových a přijetí způsobů, které jsou běžné ve světě (Сорокин 1965, 44). Petr Veliký chtěl dokonce vytvořit takový jazyk, který by sloužil všem národům, jež by vešly do jeho rozlehlého státu (Житецкий 1903, 17). Největší množství německých termínů se ovšem do ruštiny dostalo přes angažování německých specialistů na ruském území. Jednalo se o úředníky, ekonomy, znalce vojenství a především řemeslníky. Ti ruštinu ovládali omezeně a není proto divu, že pro zatím v Rusku ne příliš užívané výrazy si jejich domácí učenci rychle přisvojili německá slova. Z tohoto období datujeme termíny v oblasti vojenské typu шлагбаум (z něm. Schlagbaum, čes. závora), ефрейтор (z něm. Gefreiter, čes. svobodník) či масштаб (z něm. Maßstab, čes. měřítko, rozmach), z ekonomiky např. штраф (z něm. Strafe, čes. pokuta) či бухгалтер (z něm. Buchhalter, čes. účetní), nebo z oblasti oděvní рюкзак (z něm. Rucksack, čes. batoh). Nejvíce německých termínů ovšem v této době pochází z oblasti řemeslné. Jde především o názvy předmětů jako стамеска (z něm. Stemmeisen, čes. dláto) nebo дрель (z něm. Drillbohrer, čes. vrtačka). Ze zámečnické terminologie jde o výrazy typu верстак (z něm. Werkstatt, čes. ponk), винт (z něm. Gewinde, čes. šroub) nebo i samotné slovo слесарь (z něm. Schlosser, čes. zámečník). V obuvnictví byla ruština obohacena o slova jako вакса (z něm. Wachs, čes. černidlo na boty) nebo рашпиль (z něm. Raspel, čes. rašple). Hodinářství používá dodnes termín циферблат (z něm. Zifferblatt, čes. ciferník). Sám Petr I. podnikl v převleku cestu do Evropy, kde se učil jako pracovník mnoha řemeslům. Jeho cesta začala roku 1697 v přestrojení za Petra Michajlova, úředníka Preobraženského prikazu (Švankmajer a kol. 2012, 98). Především připuštění skutečnosti, že ruská flotila a celkově vojenský arzenál země není nejmodernější a nejschopnější pro boj s okolními mocnostmi, snažil se díky praxi v cizině přivést do své říše mnohé poznatky. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o jeho cestě do Nizozemska, kde se především učil všemu, co souviselo s tehdy moderním lodním průmyslem. Není divu, Holanďané tehdy patřili mezi koloniální velmoc, my se ovšem zastavíme u terminologie lodního průmyslu z našeho lingvistického hlediska. Většina etymologických slovníků vychází ze skutečnosti, že lodní terminologie v ruštině pochází především z holandštiny. Během bádání v rámci této práce bylo ovšem především díky etymologickému slovníku M. Vasmera zjištěno, že ne všechny výrazy mají stoprocentně spolehlivou jistotu o čistě holandském původu. /17

18 Sám car během během svého inkognito výletu se nejdříve v Královci setkal s braniborským kurfiřtem, a ačkoliv plánoval následně navštívit Vídeň, vydal se poté do Berlína a dále ihned do Nizozemska, které bylo tehdy středem civilizovaného světa (Švankmajer 2012, 99). Poté jeho cesta směřovala do Anglie a následně před odjezdem domů do púvodně odložené Vídně přes Lipsko a Drážďany. Dnešní Německo tedy nebylo v jeho cestě delší zastávkou a Petr se v přístavních německých městech lodnímu průmyslu neučil. Učil se mu ovšem ve dvou holandských městech, ve kterých dochází ke smíšení dolní němčiny a holandštiny. Jde o Amsterdam a Utrecht. Téměř kompletní výrazivo lodního průmyslu je v obou jazycích totožné, s přihlédnutím na gramatiku jednotlivých jazyků, a je proto v těchto případech velmi sporné odhadnout, který jazyk můžeme považovat za prvotní zdroj toho konrétního slova. Jedná se o výrazy germánského původu, které vznikaly na území Nizozemska a také severního Německa (přístavy typu Brémy nebo Hamburk), kde byl lodní průmysl tehdejší doby nejrozvinutější. Proto i v tomto případě lze hovořit o četných německých germanismech v ruštině a proto, i lodní terminologii do této práce zařazujeme. V první polovině 18. století začíná vynikat talent zakladatele ruské vědy M. V. Lomonosova. Ten studoval v německém Marburgu a Freibergu a díky svému studiu a následnému využívání německých slov ve svých pracech obohatil ruštinu o germanismy z oblasti metalurgie a chemie. Jde především o názvy prvků typu вольфрам (z něm. Wolfram, čes. wolfram) či цинк (z něm. Zink, čes. zinek), názvy hornin jako кварц (z něm. Quarz, čes. křemen) a názvy celých vědních disciplín typu металлургия (z něm. Metallurgie, čes. metalurgie), ačkoliv v tomto případě jde opět pouze o slovo přes němčinu převzaté. Z této doby také pochází první němčinou ovlivněná frazeologie a syntax. A právě Lomonosova tvorba je jedním z nejvýraznějších zdrojů německé skladby věty v ruském jazyce. Jde především o časté využívání participií či automatické umisťování slovesa v přísudku na konec věty. Sám Lomonosov usiloval o rozšíření a prohloubení základů ruského vědeckého jazyka. Díky jeho vlivu se objevují specializované slovníky na témata, jako jsou minerály, květiny, dřeviny apod. (Vinogradov 1977, 214). Díky jeho působení v Německu a zasahování do tvorby slovníků se tak do ruštiny dostávají další germanismy touto cestou. Ne vždy ovšem tento významný vědec podporoval cizí přejímky. Lomonosov byl brán u členů Ruské akademie jako autorita a není proto divu, že on sám měl velký vliv na tvorbu prvního výkladového slovníku ruštiny Slovar' Akademii Rossijskoj z roku V něm ovšem jednoznačně dostávají přednost slova domácího původu. Z celkového počtu slov jich je německého původu pouze 74 (Vinogradov 1977, 216). Jde především o názvy profesí a hodností jako бухгалтер, маклер, /18

19 ефрейтор apod. Důraz byl úmyslně kladen na původní lexikum ruštiny a upozadění jazykových přejímek. Lomonosova tak můžeme považovat jak za obohacovatele ruštiny germanismy, tak i za zastánce slovanských výrazů. 4.3 Období od konce vlády Petra I. až do současnosti Konec 18. století za vlády Kateřiny Veliké přináší další směřování k západu. Ačkoliv ona sama byla německého původu, inspiraci hledala spíše ve Francii. Přesto ani v tuto dobu neztrácejí germanismy na své síle, poněvadž právě němčina, která byla díky geografické situaci ruskému prostředí blíže, byla často prostředníkem francouzských slov. Pokud tedy lze z etymologického hlediska za germanismy považovat i slova, které jsou přes němčinu převzata, bylo i toto období v tomto směru bohaté. Druhá polovina 18. století byla obdobím velkých německých géniů na poli literatury, filozofie a vědy. Německé školství bylo v tuto dobu díky své organizovanosti velmi ceněno a patřilo k nejlepším v Evropě. Ruská šlechta a kulturní elita proto k Němcům vzhlížela. Zajímavě poté působí skutečnost, že na konci 18. století vznikají v carském Rusku puristické skupiny a spolky, jejichž snahou je oprostit ruštinu od cizích elementů a nahrazovat přejatá slova novými s původními domácími základy. Paradoxně totiž působí fakt, že tyto termíny vznikaly skládáním ruských slov podle německého vzoru. Tyto kalky se staly dalším bohatým přísunem germanismů do ruštiny. Setkáváme se s nimi především v dílech N. M. Karamzina, A. N. Radiščeva nebo u A. S. Šiškova. Jako příklady uveďme například slova законоведение (z něm. Gesetzeskunde, čes. právní věda) nebo кругозор (čes. obzor, z něm. Rundschau). Devatenácté století se nese v duchu filosofie a dalšího četného překládání německých knih. V tomto období vznikají další kalky dle německého vzoru jako образование (z něm. Bildung, čes. vzdělání, kdy Bild = образ, čes. obraz), самосознание (z něm. Selbstbewusstsein, čes. sebeuvědomění) apod. Germanismy se ovšem do ruštiny dostávají v tomto období opět i ve své čisté podobě. Je ovšem potřeba upozornit na skutečnost, že jde o termíny, které němečtí filosofové vytvářeli ze základů románských jazyků, především latiny. Důkazem budiž např. slova пролетариат (z něm. Proletariat, čes. proletariát, které vychází z lat. proletarius, čes. nemajetný) či гуманист (z něm. Humanist, čes. humanista, které vychází z lat. humanus, čes. lidský). /19

20 Mnoho tehdejších ruských spisovatelů pobývalo v Německu, jmenujme například I. S. Turgeněva. V této době také roste popularita německých lázeňských center mezi ruským obyvatelstvem. Díky cestovatelům se do ruštiny dostala slova jako фейерверк (z něm. Feuerwerk, čes. ohňostroj), пекарь (z něm. Bäcker, čes. pekař), курорт (z něm. Kurort, čes. lázně). Na konci 19. století se setkáváme s antiněmeckou náladou v Rusku a dokonce i germanofóbií. Důvodem tohoto postoje byl začátek prusko-francouzské války, která se přenesla na odpor k Německu i na nejvyšší vládní kruhy v Rusku a dokonce až k carovi Alexandrovi III. Zatímco byla němčina během první poloviny 19. století ceněna jako jazyk velkých myslitelů, ve druhé polovině byla vnímána jako jazyk národa, který násilím germanizuje své sousedy. Německo se na přelomu století dostalo do kulturní izolace po téměř celé Evropě, avšak stejně tak tomu bylo postupně během prvních dvou dekád dvacátého století i v případě Ruska. Odpor k Německu proto ihned přerostl ve vzájemné sblížení a bližší kontakty na poli kultury, díky kterým se obě země chtěly společnými silami vymanit z izolace v Evropě. Německé přejímky tak měly znovu cestu otevřenou. Ve 20. století přicházejí do ruštiny germanismy díky první světové válce. Ruští vojáci byli na frontě v kontaktu s německými vojáky a okamžitě od nich přejímali termíny, které jejich jazyk neznal. V tuto dobu ovšem zároveň vidíme jednu z nejsilnějších puristických vln v ruštině, kdy se lingvisté snaží německé výrazy nahrazovat původními a to vzhledem k absenci přímých ekvivalentů opisnými např. бутерброд byl jednoduše chléb s máslem. Revoluční období a doba vzniku Sovětského svazu přináší další bohatý přísun germanismů. Jde především o další kalky formou složených slov, které ovšem díky nepravidelnému využití vlastní zásoby působí pro ruštinu nepřirozeně. Jmenujme například партработник (z něm. Parteiarbeiter, čes. stranický pracovník) nebo čistě přejaté výrazy политэкономия (z něm. Politökonomie, čes. politická ekonomika) a спецкурс (z něm. Spezialkurs, čes. výběrová přednáška). Typická pro tuto dobu jsou také slova s prefixem сверх-, která vychází z německého über- a ober-. Těchto slov je velké množství a mnoho z nich je v ruštině stále využíváno. Srov.: сверхчеловек (z něm. Übermensch, čes. nadčlověk). Zajímavou skupinou jsou poté hybridní slova, která využívají původního německého prefixu, který je doplněn domácím slovem, jako např. обер-предатель (z něm. Oberverräter, čes. nadzrádce). Tyto termíny ovšem sloužily především k socialistické propagandě, poněvadž prefix zvyšoval expresivitu daného slova. V dnešním jazyce se již nevyskytují a proto mnohé z nich ani neuvádíme ve slovníkové části. /20

21 Poslední velkou epochou přílivu germanismů do ruského jazyka byla pochopitelně druhá světová válka. Jde především o velké množství exotismů, které popisují německé válečné stroje, zbraně, vojenské hodnosti a další oblasti tehdejšího života. V tuto dobu byly logicky všechny síly a pozornost zaměřeny na probíhající válku a tudíž ruská lingvistika tyto výrazy přejímala pouze v přepisné podobě beze snahy o vytvoření vlastních kalek či dokonce slovanských ekvivalentů. Období druhé světové války je na germanismy nesmírně bohaté, jde o slova typu фюрер (z něm. Führer, čes. vůdce), блицкриг (z něm. Blitzkrieg, čes. blesková válka), гестапо (z něm. Gestapo, čes. gestapo), фаустпатрон (z něm. Faustpatrone, čes. pancéřová pěst), рейхскомиссар (z něm. Reichskommissar, čes. říšský komisař), мессершмитт (z něm. Messerschmitt, čes. Messerschmitt), ale i třeba дольметчер (z něm. Dolmetcher, čes. tlumočník). Po skončení války, které Rusko do dnešních dnů vnímá jako své vítězství nad nacistickým Německem, příliv germanismů opadá. Přesto se i v období let setkáváme s dalšími germanismy a to díky politickým kontaktům s Východním Německem a technickému rozmachu Německa západního. Z této doby se do ruštiny dostala slova jako крейцкопф (z něm. Kreuzkopf, čes. křižák u parního stroje), плексиглас (z něm. Plexiglas, čes. plexisklo) či тонарм (z něm. Tonarm, čes. rameno gramofonu). /21

22 5 Postoj současné ruštiny ke germanismům Postoj konkrétního jazyka k cizím elementům vždy závisí na síle puristických tendencí v dané zemi a také na kulturněhistorických souvislostech. Zatímco Češi mají z těchto důvodů ke germanismům jistý odpor a snaží se je alespoň eliminovat do sféry hovorové řeči a nahrazovat je původními spisovnými výrazy, v ruštině tento proces probíhá minimálně nebo vůbec. Důvod je jednoduchý. Čeština vymýtala germanismy v sebezáchovném úsilí. Naproti tomu ruština, jejíž existence nikdy ohrožena nebyla, se naopak chovala a chová ke germanismům i jiným výpůjčkám zcela tolerantně (Žaža 1999, 30). Slova jsou navíc brána za spisovná. Avšak i Rusové, a především zastánci čistého jazyka, se často ptají, proč by měli používat výraz аншлаг namísto заголовок apod. Rusové velmi negativně vnímají především germanismy z odbobí Velké vlastenecké války, během které se pro ně Němci stali největšími nepřáteli. Zatímco německá slova přejatá například v období vlády Petra I. vnímají jako pokroková, k výrazům z doby druhé světové války se staví nepřívětivě. Nejsilnější purismus v ruštině probíhal vždy v období válek, kdy se německy mluvící země stávaly nejen nepřítelem Ruska, ale i celé Evropy. Tak například slovo фельдшер bylo nahrazeno termínem lékařský pomocník a populární бутерброд byl jednoduše chléb s máslem. Na toto téma dokonce napsal práci i V. I. Lenin Ob očistke russkogo jazyka (Šanskij 1964, 40). Šlo ovšem jen o sezónní záležitost. Zatímco v češtině podobné procesy uspěly, v ruštině se národ po čase opět vrátil k zavedeným germanismům. Užívání cizích elementů vždy závisí na přítomnosti domácích ekvivalentů. Některé germanismy ruské protějšky nemají a těžko lze v současné ruštině očekávat vystoupení národních buditelů, kteří by příslušné ekvivalenty uměle vytvářeli. Ty se totiž vytvoří buď v zápětí po přijetí slova, nebo vůbec. Mnohá německá slova v ruštině ovšem své protějšky má, avšak v případě germanismů jde často o užší specifikaci daného výrazu a jejich využití je tedy nezbytné (srov.: шлягер песня). Existují, i když oproti češtině v mnohem menší míře, i slova, která mají totožný význam jak v případě germanismu, tak i domácího slova. V těchto případech většinou převládá využití domácího výraziva (srov.: масштаб 2315 užití na 300 mil. slov размер užití na 300 mil. slov) (Sagajda 2013). Rusové z germanismů nejpozitivněji vnímají přejímky z dávných dob, které jsou v jazyce upevněny, a již málokdo v nich pozná cizí element. Pozitivně jsou poté vnímány i kalky díky využití domácího lexika. /22

23 Obecně ovšem Rusové přejímky negativně nevnímají a germanismy nejsou žádnou výjimkou. S. Žaža (Žaža 1999) píše: Jako v dřívějších dobách je i dnes ruština k těmto výpůjčkám značně, někdy až příliš tolerantní. /23

24 6 Specifika substantiv německého původu v ruštině V následující části se budeme zabývat specifickými znaky germanismů v ruštině. Zaměříme se konkrétně na jejich fonetickou, morfologickou a sémantickou složku a zmíníme i tematické okruhy, ve kterých od původu německé lexikum v ruštině dominuje. Jelikož je cílem této práce zmapovat pouze problematiku podstatných jmen, nebudeme zde blíže hovořit například o oblastech syntaxu nebo frazeologie, které také mnohdy podlehly německému vlivu. 6.1 Fonetická specifika Na úvod této části je potřeba zmínit, že téměř všechny germanismy v ruštině jsou fonetickou podobou adaptovány na potřeby ruského tvarosloví a pravopisu. Neadaptovaná slova nalezneme pouze v úzce specializované terminologii. Některé germanismy natolik podlehly vlivu ruštiny, že je běžný uživatel jako cizí element nevnímá. Jmenujme například бинт (z něm. Binde, čes. obvaz). U dalších slov je ovšem německý vliv výrazný a takové elementy poznáme z fonetického hlediska v několika bodech: a) Dvojhláska ау (шлагбаум, z něm. Schlagbaum, čes. závora) b) Spojení ах (вахта, z něm. Wachte, čes. stráž) c) Spojení ей (цейтнот, z něm. Zeitnot, čes. časová tíseň) d) Finála ель (шницель, z něm. Schnitzel, čes. řízek) e) Finála ер (бухгалтер, z něm. Buchhalter, čes. účetní) f) Spojení шн (шноркель, z něm. Schnorchel, čes. šnorchl) g) Spojení шп (шпиль, z něm. Spill, čes. špička) h) Spojení шт (штамп, z něm. Stempel, razítko) i) Složená slova bez spojovacího vokálu (циферблат, z něm. Zifferblatt, čes. ciferník) Pokud se podíváme blíže na to, jak ruština s germanismy z fonetického hlediska zachází, tak mezi nejvýraznější body můžeme zařadit: a) Změkčení souhlásek (рюкзак, z něm. Rucksack, čes. batoh) b) Preferování neznělých souhlásek na konci slova (борт, z něm. Bord, čes. paluba) c) Vypuštění souhlásek v těžce vyslovitelných spojeních (фант, z něm. Pfand, čes. fant) /24

25 Mnoho slov se do ruštiny dostalo ústní formou, a proto dané výrazy neodpovídají ve své ruské podobě pravidlům transkripce z němčiny (viz kapitola 7). Především v případech přejatých názvů řemeslných nástrojů, se kterými se Rusové seznamovali při návštěvách německých řemeslníků, nalezneme výrazné odchylky. Nesedí samohlásky a slova jsou zkracována a výrazně asimilována do potřeb rusky hovořících jedinců srov.: стамеска (z něm. Stemmeisen, čes. dláto) nebo дрель (z něm. Drillbohrer, čes. vrtačka). 6.2 Morfologická specifika V ruštině se setkáváme především s germanismy mužského rodu. Slova ženského rodu se nejčastěji tvořila přeměnou ženské rodové koncovky -e na ruskou koncovku -a. Slova středního rodu původem z němčiny se v ruštině téměř nevyskytují. Je to dáno skutečností, že německá slova středního rodu mají většinou koncovky, které v ruštině odpovídají rodu mužskému. Nejvíce germanismů středního rodu nalezneme mezi kalkami. Stejně tak bylo mnohdy zachováno původní německé množné číslo a dané slovo se i v ruštině stalo pomnožným, tedy bez přítomnosti výrazu v jednotném čísle. Setkáváme se i s případy, kdy se germanismy v ruštině neshodují s původním rodem v němčině. Jde především o záměnu německých ženských rodů za mužský v těch případech, kdy německý vzor nekončí na samohlásku (ландшафт, něm. die Landschaft, čes. reliéf). Naopak se ovšem setkáváme i s případy, kdy je německá samohlásková koncovka ženského rodu upozaděna a slovo v ruštině získává podobu mužského rodu (рейс, něm. die Reise, čes. let). Dále se setkáváme s přidáváním koncových samohlásek k německým slovům mužského rodu, ze kterých v ruštině vychází rod ženský (ярмарка, něm. der Jahrmarkt, čes. jarmark). Neshody jsou poté k vidění i v případě porovnání jednotného a množného čísla, srov.: бакенбарды, něm. der Backenbart, čes. licousy. Téměř většina slov německého původu se v ruštině skloňuje. Nejvíce substantiv, která jsou nesklonná, nalezneme mezi exotismy, které se méně asimilují do podoby ruské gramatiky. Podle stati V. V. Vaninové Exotismy německého původu v ruském jazyce 20. století jde přibližně o 13% výrazů v rámci exotismů (Ванина 2001) Ruština pochopitelně musí i přejatá slova přizpůsobovat morfologickým požadavkům jazyka. Z přejatého substantiva se vytváří rodové ekvivalenty, dodatečné slovní druhy apod. Kořeny slov zůstávají stejné, avšak koncovky jsou typicky ruské, srov.: маркграф маркграфство маркграфиня маркграфский (z něm. Markgraf, čes. markrabě) /25

26 Ruština se poté v případě germanismů nedrží pozice přízvuku v originále slova. Jelikož je v němčině přízvuk stabilní na první slabice slova, ruština je se svým pohyblivým přízvukem s přejímanou němčinou často neshodná, srov.: эдельве йс (z něm. Edelweis, čes. protěž). 6.3 Sémantická specifika Tak jako mnohá slova v ruštině, i germanismy mnohdy ztratily na svém původním významu a získaly nový význam. Tak například termín гауптвахта znamená v ruském jazyce místnost pro zatčené vojáky. Původním význam tohoto původem německého slova byl ovšem spojen s označením strážnice. A takových případů nalezneme mnohem více. L. V. Grebinnik ve své stati Modifikace smyslové struktury německých přejímek v procesu jejich osvojení v ruštině rozděluje sémantická specifika germanismů v ruském jazyce do tří skupin (Гребинник 2007, ): V první se hovoří o kvalitativních změnách v sémantice slova. Kromě příkladu v úvodu této kapitoly jmenujme dále např. slovo бакштейн (z něm. Backstein), které v originálním jazyce označuje stavební kámen, zatímco Rusové jím popisují druh holandského sýru. Stejně tak slovo дуршлаг (z něm. Durschlag) v němčině označovalo železný předmět, kterým se lilo olovo, a v ruštině je nyní používáno ve významu kuchyňského cedníku. Zúžení sémantického významu je typickým prvkem při přejímání slov. Jde o proces, kdy dané slovo v originálním jazyce popisuje širší oblast, zatímco v přejímajícím jazyce získává užší smysl, který podrobněji specifikuje a doplňuje již původní domácí slovo. Německý výraz Gestalt můžeme přeložit jako vzhled, postavu, tvar, formu. V ruštině slovo гештальт ovšem popisuje celistvý obraz, který si člověk vybaví při vnímání objektů. Tyto sémantické změny přichází do jazyka většinou ihned s přejímaným výrazem. Někdy se tomu ovšem děje až později. Například slovo штраф (z něm. Strafe) nejdříve opisovalo stejně jako v němčine jakýkoliv druh trestu. Dnes má ovšem již pouze význam peněžní pokuty. Naopak rozšíření sémantického významu málokdy probíhá v momentu přejímání slova, nýbrž častěji po určité době jeho používání na základě metaforických a metonimických změn. Slovo рейтузы má nyní v ruštině význam různých druhů oděvů legíny, kamaše, jezdecké kalhoty. Německé slovo Reithose se ovšem užívá jen jako označení jezdeckých kalhot. /26

27 6.4 Tematická specifika Pokud se zaměříme na oblasti, ve kterých němčina nejvýrazněji ovlivnila ruštinu, tak se rozhodně jedná o oblast vojenství. Jde především o terminologii vojenské techniky, střelných zbraní, střeliva, válečných strojů, taktiky, oficiálních titulů, vybavení apod. Další početné skupiny slov poté tvoří názvy profesí a hodností, se kterými souvisí terminologie jednotlivých řemesel a konkrétních předmětů, nástrojů a strojů. Dále jde o vědecké termíny z geologie, chemie, techniky, ekonomie, medicíny, lingvistiky, architektury, administrativy, námořnictví, slova z kulturní oblasti a to především hudby, v oboru biologie jde o názvy psích ras a rostlin, z běžného života poté jmenujme oblečení nebo potraviny. Konkrétní přehled a rozpis slov podle tematických oblastí je uveden ve slovníkové části a závěrečném resumé. /27

28 7 Transkripce substantiv německého původu do ruštiny V ruštině se všechna přejatá slova asimilují na všech úrovních jazyka. Zatímco v češtině se setkáme u mnoha výrazů s totožnou grafickou a fonetickou podobou jako v přejímaném jazyce, ve slovenštině probíhá asimilace mnohem silněji. Ruština jakožto jazyk, který nepoužívá latinku, slova do fonetické a grafické podoby svého jazyka asimilovat musí. Ruština se při přejímání německých slov drží zavedené transkripce, která je v současném jazyce považována za standardní. Samotné germanismy v ruštině procházely úpravami pravopisu stejně, jako slova domácí např. герцикъ -) герьцюк -) герцог a to i s ohledem na vývoj německého jazyka, aby odpovídala současné transkripci. Mnohá slova si ovšem ponechala svůj původní fonetický přepis. Jde především o termíny z doby, kdy ruština přejímala slova ústní formou a o výrazy staré a zakořeněné v jazyce po mnoho století. Tato slova zlidověla a kromě nutných úprav v rámci vývoje samotné ruštiny již nebyla upravována dle současné transkripce z německého jazyka. Takových slov nalezneme velmi mnoho a proto ani v následujících transkripčních tabulkách nebudeme uvádět výraznější výjimky. Ty totiž nalezneme prakticky u všech hláskových jednotek v nejrůznějších podobách. Mnohé přejímky se naopak měnily a dlouholetým užíváním a důsledkem vývoje ruského jazyka se natolik odlišily od originálu, že jejich německý původ by u nich hledal málokdo. Do této kapitoly ještě zařadíme zmínku o využití spojovníku. Ten němčina většinou neužívá, slova spojuje v jeden celek. Podobně se chovala i ruština při přejímání germanismů. Setkáme se ovšem i s výrazy se spojovníkem. Většinou jde o slova, která jsou přípustná v podobě bez i se spojovníkem. Současná pravidla ruského jazyka poté preferují spojovníky v případě, kdy jde o hybridní slova, která jsou vytvořena dle německého vzoru, avšak s využitím jednoho elementu původního a druhého domácího, jako např. обер-предатель, nebo u spojených výrazů, kdy spolu samostatná slova zdánlivě nesouvisí, srov.: флигель-адъютант. 7.1 Transkripce samohlásek Transkripce německých samohlásek a dvojhlásek probíhá především formou doslovného fonetického přepisu. Jedinými výjimkami jsou poté přehlásky ö (výslovnost podobná spíše českému e), která je z hlediska grafické podobnosti přepisována jako ë a ü /28

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Slovní

Více

Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins

Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins Vznik slovanského písma a jeho vývoj Kyjevské listy Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizinské

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: LATINA Ročník: KVINTA a I. ROČNÍK Tematická oblast Historický úvod do latinského jazyka Co je latina a odkud pochází; jakým prošla vývojem

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Uplatnění jazyka v jednotlivých funkčních stylech Český jazyk a literatura Pavla Jamborová

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 05.05.2013 Anotace -prezentace určena pro učitele

Více

3.4.1. Tabulace učebního plánu

3.4.1. Tabulace učebního plánu 3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : LATINA Ročník: KVINTA a I.ROČNÍK Učebnice: Gason, J., Lambert, A., Invitation au Latin 4e :D Enée à César, Magnard, Paris, 1990 Tématická

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP. DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 II/2 Inovace a

Více

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Obecné poučení o jazyku a řeči Odliší pojem jazyk, řeč a mluva Popíše jednu z hypotéz

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA září Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová. Žák dokáže rozlišit mluvnické kategorie podstatných jmen (pád, číslo, rod), rozliší větu jednoduchou

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Nové orgány na postupu

Nové orgány na postupu Nové orgány na postupu Pěstování celých orgánů z kmenových buněk je v současnosti oblíbené. Základní postup, který biologové používají, je vesměs podobný. Aby se kmenová buňka změnila ve správný buněčný

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_15 Název materiálu: Pololetní písemná práce 1 Tematická oblast: Anotace:. Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek

Více

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 1.1 Coje to čínština? 14 1.1.1 Standardní čínština... 15 1.1.2 Šíření standardní čínštiny putonghua v ČLR... 17

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové navazující magisterské studium) N 7310 Filologie

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové navazující magisterské studium) N 7310 Filologie NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové navazující magisterské studium) N 7310 Filologie (Platnost akreditace: 10.5. 2011 31.5. 2017) PP povinné předměty OBOROVÉ PŘEDMĚTY POVINNÉ 1 dop. kr. přednášející

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ I. název vzdělávacího oboru: RUSKÝ JAZYK (RJ) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Další cizí jazyk (RJ) je vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r JAZYK Etymologie a historicko-srovnávací výzkum slovanských jazyků.

Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r JAZYK Etymologie a historicko-srovnávací výzkum slovanských jazyků. Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r. 2018 přijatá na zasedání MKS v Praze 31. srpna 2015 a schválená na zasedání Prezidia MKS v Bělehradě 3. prosince 2015. Na XVI. mezinárodním

Více

Německý jazyk - Kvinta

Německý jazyk - Kvinta - Kvinta Německý jazyk Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové

Více

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí.

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.020 Listopad 1997 Terminologie - Slovník ČSN ISO 1087 01 0501 Terminology - Vocabulary Terminologie - Vocabulaire Terminologielehre - Begriffe Tato norma je identická s ISO

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření do učebních osnov vyučovacího předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Ukázka byla zpracována s využitím

Více

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_1.20

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR. Dataprojektor, počítač, smartphone, pracovní listy, slovníky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR. Dataprojektor, počítač, smartphone, pracovní listy, slovníky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Německý jazyk (NEJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR Tercie 4 hodiny týdně Dataprojektor, počítač, smartphone, pracovní listy, slovníky Úvod do studia

Více

Český jazyk. agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková. pro studující učitelství 1. stupně základní školy

Český jazyk. agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková. pro studující učitelství 1. stupně základní školy pe agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková Cvičebnice na CD Český jazyk Český jazyk I. Kolářová, P. Hauser, K. Klímová, K. Ondrášková pro studující učitelství 1. stupně základní školy

Více

Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk 3. období 8. ročník Učivo - tematické okruhy: - počítač a možnosti práce s ním - rok, roční období, měsíce,

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Slova přejatá se používají: není-li pro ně česká náhrada, v odborných pracích, a v situacích, kdy je potřeba mezinárodního termínu.

Slova přejatá se používají: není-li pro ně česká náhrada, v odborných pracích, a v situacích, kdy je potřeba mezinárodního termínu. Radek Plašil 9. A Přejímání slov z jiných jazyků je způsob rozšiřování slovní zásoby. Slova přejatá se používají: není-li pro ně česká náhrada, v odborných pracích, a v situacích, kdy je potřeba mezinárodního

Více

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM v ONDŘEJ ŠMERDA aaa eee Vývoj latinkového (typografického) i SŠOGD písma LYSÁ NAD L ABEM 2014 Copyright Ondřej Šmerda, 2014 ÚVOD Tato učebnice si klade za cíl popsat vznik a vývoj typografického a tedy

Více

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

http://www.prezentace-pro-dejepis.freeeee.net Prusko Řád německých rytířů Pohanské Prusy Již v době před naším letopočtem sídlily ve východním Pobaltí baltské kmeny Prusů. Prusové nepřijali křesťanskou

Více

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh:

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: Anglický jazyk vyšší úroveň obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: poslech (s výběrem odpovědí, dichotomické pravda vs nepravda, se stručnou odpovědí, přiřazovací) čtení (s výběrem

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté 5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace 4 4 4 4 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru

Více

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie 1. Úvod do filozofie * PŘEDMĚTY SPOLEČNÉHO ZÁKLADU POVINNÉ 1 způs. zak. (Platnost akreditace: 24.4. 2008 30.4. 2012) druh před.

Více

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepisná praktika 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Část V. Osnovy

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

l HISTORIE ROTVAJLERA

l HISTORIE ROTVAJLERA l HISTORIE ROTVAJLERA Staří Římané Historie rotvajlera nás přivádí zpět do dob vlády Římanů v Evropě. Římské legie si sebou na několikaměsíční pochody neosídlenou krajinou často brávaly velké dogovité

Více

Písmo přehled, historie, vývoj

Písmo přehled, historie, vývoj Písmo přehled, historie, vývoj Jana Křížová Tomáš Prosr Semestrální práce v rámci předmětu Kartografická polygrafie a reprografie, LS 2008/09 Úvod Písmo je jedním z epochálních vynálezů, díky němuž lidstvo

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

Výmarská republika Německá říše

Výmarská republika Německá říše Výmarská ústava Výmarská republika Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933 Přestože oficiální název Německa

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Helena Bönischová. Ma ase merkava. starověká židovská mystika

Helena Bönischová. Ma ase merkava. starověká židovská mystika Helena Bönischová Ma ase merkava starověká židovská mystika Kniha Ma ase merkava se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti

Více

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům). Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_05_Jan Ámos Komenský Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium. Receptivní řečové dovednosti

Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium. Receptivní řečové dovednosti Předmět: Seminář anglická literatura Ročník: oktáva, 4. ročník Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium Vypracoval: PhDr. Jitka Stráská Očekávaný výstup

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Anglický jazyk pro 8. ročník

Anglický jazyk pro 8. ročník Anglický jazyk pro 8. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích - stručně reprodukuje

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Odborné termíny a jejich místo v českém jazyce Martina Miškeříková

Odborné termíny a jejich místo v českém jazyce Martina Miškeříková Odborné termíny a jejich místo v českém jazyce Martina Miškeříková Název školy Název a číslo projektu Název modulu Obchodní akademie a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou Motivace žáků ke studiu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia dějepisu Program Učitelství pro základní školy obor Učitelství dějepisu pro ZŠ Výsledkem magisterského studia historie na KHI a obsahem

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská Obsah Předmluva 7 Pravěk 9 Bílá Rus ve středověku 11 Místní knížectví mezi Kyjevem a Novgorodem 11 Pod litevským vlivem 14 Krevská unie 17 Sociální a hospodářské změny 14. 16. století 18 Středověká umělecká

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL

Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL Vypracoval: Mgr. Andrea Balaštíková Projekt: Projekt EU peníze středním školám Výuka v digitálním

Více