Equa bank a.s. Ú etní záv rka za rok kon ící 31. prosincem 2016

Transkript

1 Úetní závrka za rok konící 31. prosincem 2016 sestavená v souladu s Mezinárodními standardy úetního výkaznictví ve znní pijatém Evropskou unií

2 VÝKAZ O FINANNÍ POZICI k 31. prosinci 2016 mil. K Bod AKTIVA A01 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank A02 Pohledávky za bankami A03 Finanní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty A04 Realizovatelná finanní aktiva A05 Pohledávky za klienty A06 Dlouhodobý nehmotný majetek A07 Dlouhodobý hmotný majetek A08 Úasti s rozhodujícím vlivem A09 Odložená daová pohledávka A10 Ostatní aktiva A11 Náklady a píjmy píštích období Aktiva celkem ZÁVAZKY P21 Závazky vi bankám P22 Závazky vi klientm P23 Finanní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty P24 Ostatní finanní závazky v amortizované hodnot P25 Podízené závazky P26 Rezervy P27 Ostatní závazky Závazky celkem VLASTNÍ KAPITÁL P28 Základní kapitál P29 Ostatní kapitálové fondy P30 Oceovací rozdíly z realizovatelných finanních aktiv P31 Nerozdlný zisk/(ztráta) (39) (409) (451) Vlastní kapitál celkem Závazky a vlastní kapitál celkem

3 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU HOSPODAENÍ za rok konící 31. prosince 2016 mil. K Bod V01 Úrokové a obdobné výnosy V02 Úrokové a obdobné náklady (248) (310) isté úrokové a obdobné výnosy V03 Výnosy z poplatk a provizí V04 Náklady na poplatky a provize (186) (129) isté náklady na poplatky a provize 6 (55) (29) V05 istý zisk z finanních operací V06 istý ostatní provozní výnos Provozní výnosy celkem V07 Správní náklady 9 (777) (828) V08 Odpisy a amortizace (142) (129) Provozní náklady celkem (919) (957) Výnosy z úastí s podstatným a rozhodujícím vlivem 11 - Zisk ped zdanním a istou ztrátou ze znehodnocení úvr a pohledávek a realizovatelných finanních aktiv 297 (69) V09 istá ztráta ze znehodnocení úvr a pohledávek 10 (187) (189) Zisk za období ped zdanním 110 (258) V10 Da z píjm 27 (23) (58) Zisk za období 87 (316) Ostatní úplný výsledek hospodaení istá zmna reálné hodnoty realizovatelných finanních nástroj (2) 30 Ostatní úplný výsledek za úetní období po zdanní (2) 30 Úplný výsledek hospodaení 85 (286)

4 VÝKAZ ZMN VLASTNÍHO KAPITÁLU za rok konící 31. prosince 2016 mil. K Základní Rezervní Oceovací rozdíly Nerozdlený Celkem kapitál fondy realizovatelných zisk/ztráta cenných papír Zstatek k 1. lednu (451) Transakce s akcionáem spolenosti Pevody do fond Použití fond (358) Celkový úplný výsledek Zisk za úetní období po zdanní (316) (316) Ostatní úplný výsledek po zdanní Pecenní realizovatelných cenných papír Zstatek k 31. prosinci (409) Zstatek k 1. lednu (409) Transakce s akcionáem spolenosti Pevody do fond Použití fond (283) Celkový úplný výsledek Zisk za úetní období po zdanní Ostatní úplný výsledek po zdanní Pecenní realizovatelných cenných papír (2) (2) Zstatek k 31. prosinci (39) 3 427

5 PEHLED O PENŽNÍCH TOCÍCH za rok konící 31. prosince 2016 mil. K PENŽNÍ TOKY Z PROVOZNÍ INNOSTI Zisk ped zdanním 110 (259) Úpravy o: Odpisy a amortizace istá tvorba opravných položek k úvrm Zstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - - Zmna stavu rezerv 4 (2) Pecenní finanních aktiv a závazk vykázaných v reálné hodnot 3 (6) isté nerealizované kurzové zisky/ztráty - - (Zvýšení) / snížení provozních aktiv Pohledávky za klienty (5 214) (7 650) Ostatní aktiva (94) (95) Zvýšení / (snížení) provozních pasiv: Závazky vi bankám 30 (149) Závazky vi klientm Ostatní závazky (355) (85) istý penžní tok z provozní innosti PENŽNÍ TOKY Z FINANNÍ INNOSTI Navýšení vlastního kapitálu (ost.kap. fondy) istý penžní tok z finanní innosti PENŽNÍ TOKY Z INVESTINÍ INNOSTI Zvýšení/snížení kapitálu v dceinných a pidružených spolenostech 685 (70) Nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (139) (35) Prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku - 2 Nákup realizovatelných finanních aktiv (48) (569) Prodej realizovatelných finanních aktiv istý penžní tok z investiní innosti (322) Zvýšení penžních prostedk a penžních ekvivalent Stav penžních prostedk a penžních ekvivalent na poátku období Vliv zmn mnových kurz na zstatky penžních prostedk - - Stav penžních prostedk a penžních ekvivalent na konci období Pijaté úroky Zaplacené úroky (245) (301) *Pijaté a zaplacené úroky jsou souástí penžních toku z provozních inností

6 1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky Vznik a charakteristika banky Equa bank a.s. (dále jen Banka ) vznikla a byla zapsána do obchodního rejstíku dne 6. ledna 1993 jako IC Banka, a.s., která zahájila svoji obchodní innost v dubnu V kvtnu 2007 byla IC Banka, a.s. pevzata italskou bankovní skupinou Banco Popolare a dne 10. záí 2007 byla pejmenována na Banco Popolare eská republika, a.s. V ervnu 2011 byla Banka pevzata spoleností Equa Group Limited se sídlem B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Maltská republika, která je jediným akcionáem banky. Následn byla Banka dne 27. ervna 2011 pejmenována na Equa bank a.s. Banka se zabývá pedevším retailovým a podnikovým bankovnictvím. Obchodní firma a sídlo Equa bank a.s. Karolinská 661/ Praha 8 eská republika Identifikaní íslo Povinn uveejované informace podle ásti osmé Naízení Evropského parlamentu a rady (EU). 575/2013 ze dne 26. ervna 2013 Banka uveejuje na svých internetových stránkách v sekci Povinné informace na následující adrese: lenové pedstavenstva a dozorí rady k 31. prosinci 2016 lenové pedstavenstva Petr ehák (pedseda) Ing. Leoš Pýtr Ing. Monika Kristková lenové dozorí rady Peter Bramwell Cartwright (pedseda) Jeffrey Coombs Ing. Ondej Hák Ing. Pavel Sedláek Brett Belcher 1

7 Zmny v pedstavenstvu a dozorí rad v prbhu úetního období V roce 2016 byly provedeny následující zmny: Pedstavenstvo - Brett Belcher je lenem pedstavenstva od 1. ervna 2016 Dozorí rada - s úinností od 11. února 2016 byl Ondej Hák jmenován na další funkní období Organizaní struktura Vnitní organizaní a ídící struktura respektuje regulatorní požadavek na oddlení nesluitelných funkcí. V prbhu roku 2016 byla organizaní a ídící struktura Banky nadále postupn pizpsobována zmnám, jež souvisely s nastavenými cíli a strategií Banky. Všechny zmny byly vždy posuzovány a realizovány s pihlédnutím k dodržení interních standard nastavených ídícím a kontrolním systémem a s ohledem na regulatorní požadavky stanovené vyhláškou. 163/2014 Sb., o výkonu innosti bank, spoitelních a úvrových družstev a obchodník s cennými papíry v platném znní. Organizaní strukturu Banky tvoí samostatné organizaní útvary sdružené v lineární ídící struktue. Ta je tvoena divizemi ízenými jednotlivými leny pedstavenstva. Divize se lení na další organizaní útvary. Souástí organizaní struktury jsou bankovní poboky, finanní centra a tzv. mini branche. V souladu se zákonem. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znní, zaujímá v rámci organizaní struktury Banky zvláštní postavení útvar vnitního auditu. Vnitní audit vykonává svou innost nezávisle a samostatn a je podízen pímo pedstavenstvu Banky. (b) Východiska pro pípravu úetní závrky Východiska pro vykazování a pijetí Mezinárodních standard úetního výkaznictví Tato úetní závrka byla poprvé pipravena v souladu s Mezinárodními standardy finanního výkaznictví (International Financial Reporting Standards IFRS ) a interpretacemi schválenými Radou pro mezinárodní úetní standardy (International Accounting Standards Board IASB ), ve znní pijatém Evropskou unií. Za období konící 31. prosince 2016 a období pedcházející Banka sestavovuje své statutární úetní závrky v souladu s úetní legislativou eské republiky platnou pro banky. Za období konící 31. prosince 2016 byla sestavena a dobrovoln zveejnna také závrka dle IFRS, která obsahuje zahajovací výkaz o finanní pozici dle IFRS k 1. lednu 2015 a informace za všechna vykázaná úetní období tak, jako by tato pravidla byla vždy v platnosti. V kapitole 4 je popsáno, jaký dopad ml pechod na IFRS na finanní výsledky v porovnání s finanními výsledky podle eských úetních standard. Tato úetní závrka je nekonsolidovaná a obsahuje výkaz o finanní pozici, výkaz o úplném výsledku, pehled o zmnách vlastního kapitálu, výkaz o penžních tocích a pílohu k finanním výkazm s popisem úetních metod a vysvtlujícím komentáem. Banka sestavuje rovnž konsolidovanou úetní závrku podle IFRS a interpretacích schválených IASB ve znní pijatém Evropskou unií, ve které jsou vykázány finanní výsledky finanní skupiny Banky. Závrka byla zpracována na principech asového rozlišení náklad a výnos tzn., že transakce a další skutenosti byly vykázány v úetní závrce v období, ke kterému se vcn a asov vztahují. Závrka byla dále pipravena na základ ocenní v poizovacích cenách, s výjimkou vybraných finanních nástroj oceovaných reálnou hodnotou. 2

8 Všechny uvedené údaje jsou v milionech K (mil. K), není-li uvedeno jinak. ísla uvedená v závorkách pedstavují záporná ísla. Pedpoklad nepetržitého trvání úetní jednotky Individuální úetní závrka vychází z pedpokladu, že Banka bude schopna pokraovat ve své innosti. Toto pesvdení pedstavenstva se opírá o širokou škálu informací, které se týkají stávajících i budoucích podmínek vetn prognóz souvisejících se ziskovostí, s penžními toky a kapitálovými zdroji. Funkní a vykazovací mna Úetní závrka Banky je sestavena ve funkní mn Banky, kterou je koruna eská (K). Všechny ástky jsou zaokrouhleny na nejbližší milion, s výjimkou pípad, kdy je uvedeno jinak. (c) Standardy a interpretace vydané ale neúinné pro aktuální úetní období Níže uvedené platné standardy a interpretace byly sice vydány radou IASB, ale nejsou úinné pro úetní období konící 31. prosince 2016 a období pedcházející. Banka se zárove rozhodla, že nevyužije možnosti jejich dívjší aplikace. IFRS 9 Finanní nástroje V ervenci 2014 byl vydán standard IFRS 9, který nahradí stávající standard IAS 39 Finanní nástroje - útování a oceování a všechny pedchozí verze standardu IFRS 9. IFRS 9 bude závazný pro úetní období zaínající 1. ledna 2018 a období následující, úprava minulých období není vyžadována a je povolena, pouze pokud jsou k dispozici informace bez použití zptného pohledu. Dívjší použití je povoleno. Tento standard nahrazuje IAS 39 Finanní nástroje: útování a oceování s tím, že nadále platí výjimka dle IAS 39 pro zajištní reálné hodnoty úrokové angažovanosti úetní jednotky v portfoliu finanních aktiv nebo finanních závazk a že si úetní jednotky mohou zvolit, zda budou o všech zajištních útovat podle požadavk IFRS 9 nebo nadále podle stávajících požadavk obsažených v IAS 39. Akoliv se pípustné oceovací základny u finanních aktiv zstatková hodnota, reálná hodnota vykázaná do ostatního úplného výsledku a reálná hodnota vykázaná do zisku nebo ztráty podobají IAS 39, znan se liší kritéria klasifikace do píslušné kategorie ocenní. Finanní aktivum se ocení zstatkovou hodnotou, pokud jsou splnny následující dv podmínky: aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držet aktiva za úelem inkasování smluvních penžních tok, a jeho smluvní podmínky dávají v konkrétních datech vzniknout penžním tokm, které jsou výhradn platbami jistiny a úroku z nesplacené jistiny. V pípad neobchodovaného kapitálového nástroje má spolenost dále možnost nevratn vykázat následné zmny reálné hodnoty (vetn kurzových zisk a ztrát) do ostatního úplného výsledku. Ty za žádných okolností nelze reklasifikovat do výsledku hospodaení. V pípad dluhových nástroj oceovaných reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku se úrokové výnosy, oekávané úvrové ztráty a kurzové zisky a ztráty útují do výsledku hospodaení stejným zpsobem jako v pípad aktiv oceovaných zstatkovou hodnotou. Ostatní zisky a ztráty se útují do ostatního úplného výsledku, piemž se pi odútování reklasifikují do výsledku hospodaení. 3

9 Model snížení hodnoty v IFRS 9 nahrazuje model vzniklé ztráty v IAS 39 modelem oekávané úvrové ztráty, což znamená, že již nebude nutné, aby ztrátová událost nastala pedtím, než se zaútuje opravná položka na snížení hodnoty. IFRS 9 obsahuje nový obecný model zajišovacího úetnictví, který zajišuje vtší provázanost zajišovacího úetnictví s ízením rizik. Druhy zajišovacích vztah reálná hodnota, penžní tok a istá investice do zahraniní jednotky zstávají nezmnny, avšak bude vyžadován dodatený úsudek. Standard obsahuje nové požadavky na dosažení, udržení a ukonení aplikace zajišovacího úetnictví a umožuje, aby jako zajištné položky byly ureny i další rizikové pozice. Je vyžadováno zveejnní rozsáhlých dodatených informací o innostech úetní jednotky v oblasti ízení rizik a zajištní. Zatím není jisté, zda pi prvotní aplikaci bude mít tento nový standard významný dopad na úetní závrku Banky, nebo je možné, že dojde ke zmn klasifikace a ocenní finanních nástroj úetní jednotky. Na základ pedbžného posouzení úetní jednotka jakožto Banka pedpokládá, že v podstat všechna finanní aktiva klasifikovaná dle IAS 39 jako úvry a jiné pohledávky budou i dle IFRS 9 nadále oceována zstatkovou hodnotou. Oekává se, že dluhové cenné papíry úetní jednotky budou nadále ocenny v reálné hodnot vykázané do ostatního úplného výsledku. Je rovnž možné, že nkteré kapitálové nástroje v souasnosti klasifikované jako realizovatelné budou dle IFRS 9 ocenny v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty, avšak toto bude záviset na volb, kterou Banka uiní k datu prvotní aplikace, tj. 1. ledna Banka dosud o budoucí klasifikaci tchto nástroj nerozhodla. Pedpokládá se, že vklady klient budou i dle IFRS 9 nadále oceovány zstatkovou hodnotou a že nový model oekávané úvrové ztráty dle IFRS 9 urychlí útování ztrát ze snížení hodnoty a povede k vyšším opravným položkám na snížení hodnoty k datu prvotní aplikace. Banka zatím není schopna kvantifikovat oekávaný dopad prvotní aplikace IFRS 9 na úetní závrku sestavenou v souladu s IFRS. IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky IFRS 15 bude závazný pro úetní období zaínající 1. ledna 2018 a období následující. Tento nový standard poskytuje rámec, který nahrazuje stávající úpravu vykazování výnos v IFRS. Úetní jednotky zavedou ptikrokový model s cílem urit v jaký okamžik a v jaké výši výnosy vykázat. Nový model stanoví, že výnos by ml být zaútován v okamžiku, kdy úetní jednotka pevede kontrolu nad zbožím nebo službami na zákazníka, a to ve výši, na jakou bude mít úetní jednotka dle svého vlastního oekávání nárok. V závislosti na splnní uritých kritérií se výnos vykáže: v prbhu asu, a to zpsobem, který odráží plnní úetní jednotky, nebo v okamžiku, kdy kontrola nad zbožím nebo službami pejde na zákazníka. IFRS 15 rovnž stanovuje zásady, které úetní jednotka uplatní s cílem poskytnout uživatelm úetní závrky užitené kvalitativní a kvantitativní informace o povaze, výši, naasování a nejistot výnos a penžních tok plynoucích ze smlouvy se zákazníkem. Pestože vedení Banky dosud zcela nedokonilo prvotní posouzení potenciálního dopadu IFRS 15 na úetní závrku Banky, neoekává, že by tento nový standard ml pi prvotní aplikaci významný dopad na úetní závrku. Vzhledem k povaze innosti Banky a druhm výnos, které jí plynou, se nepedpokládá, že dle IFRS 15 dojde ke zmn naasování a ocenní výnos. 4

10 2. POUŽITÍ ODHAD Pro sestavení úetní závrky podle IFRS vedení Banky provádí odhady a vychází z pedpoklad, které ovlivují ástky aktiv a závazk vykazovaných k rozvahovému dni, zveejované informace o podmínných aktivech a závazcích a výnosy a náklady za vykazované období. Odhady se týkají zejména stanovení reálné hodnoty finanních nástroj, pro které neexistuje aktivní trh, ocenní nehmotných aktiv, posouzení snížení hodnoty aktiv, stanovení výše rezerv. Vedení Banky bere v úvahu informace dostupné k rozvahovému dni a skutené výsledky se mohou od tchto odhad lišit. Informace o zásadních úsudcích a odhadech, které vyplývají z úetních pravidel a mají nejvýraznjší vliv na ástky vykázané v úetní závrce Banky, jsou uvedeny v následujících bodech pílohy: Odložený daový závazek/pohledávka - bod 27 istá ztráta ze znehodnocení úvr a pohledávek bod 10 Rezervy - bod 23 Reálná hodnota finanních aktiv a závazk bod POUŽITÉ ÚETNÍ METODY Úetní závrka Banky byla pipravena v souladu s následujícími úetními metodami: (a) Den uskutenní úetního pípadu V závislosti na typu transakce je okamžikem uskutenní úetního pípadu zejména den výplaty nebo pevzetí obživa, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, pop. cenných papír, den provedení platby, pop. inkasa z útu klienta, den píkazu na korespondenta k provedení platby, den zútování píkaz Banky s clearingovým centrem NB, den pipsání (valuty) prostedk podle zprávy došlé od korespondenta Banky (zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo Banky, pevzaté medium, výpis z útu, pop. jiné dokumenty), den sjednání a den vypoádání obchodu s cennými papíry, devizami, deriváty, den vydání nebo pevzetí záruky, pop. úvrového píslibu, den pevzetí hodnot do úschovy. Úetní pípady nákupu a prodeje finanních aktiv s obvyklým termínem dodání (spotové operace) a dále pevné termínové a opní operace jsou od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypoádání obchodu zaútovány na podrozvahových útech. Jedná-li se o finanní aktiva klasifikovaná v portfoliích následn oceovaných v reálné hodnot, je dané finanní aktivum peceováno na reálnou hodnotu již od data sjednání nákupu do data sjednání prodeje. (b) Finanní aktiva a závazky Útování Banka prvotn zaútuje finanní aktiva oceované v zstatkové hodnot (amortizovaných nákladech) k datu jejich vzniku. Všechny ostatní finanní nástroje jsou zaútovány k datu obchodu, kterým je datum, k nmuž se Banka stává smluvní stranou ujednání týkajícího se daného nástroje. Všechny finanní nástroje jsou pi prvotním zaútování ocenny svou reálnou hodnotou zahrnující náklady na transakci, jež pímo souvisejí s poízením nástroje nebo jeho vydáním, s výjimkou položek oceovaných pímo do zisku nebo ztráty. 5

11 Finanní aktiva Banka rozdluje svá nederivátová finanní aktiva do následujících kategorií: úvry a pohledávky, finanní aktiva držená do splatnosti; realizovatelná finanní aktiva; finanní aktiva ocenná v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty: urená k obchodování; urená jako finanní aktiva oceovaná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty. Vedení Banky rozhoduje o klasifikaci finanních aktiv v souladu se zámrem, za jakým je konkrétní aktivum poízeno, a zárove na základ charakteristiky penžních tok plynoucích z tohoto aktiva. Banka v souasné dob nevlastní žádná nederivátová aktiva, která by byla klasifikována jako držená do splatnosti nebo ocenná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty. Úvry a pohledávky Pohledávky za bankami a pohledávky za klienty (úvry) jsou nederivátová finanní aktiva s pevnou nebo uritelnou splatností, která nejsou kotována na aktivním trhu, s výjimkou následujících aktiv: finanní aktiva urená k obchodování, která si Banka peje ihned nebo v blízké budoucnosti prodat, a aktiva urená jako finanní aktiva oceovaná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty; finanní aktiva, která Banka pi prvotním zaútování klasifikuje jako realizovatelná; finanní aktiva, u nichž Banka nemže realizovat vtšinu své pvodní investice z jiných dvod, než je zhoršení kvality úvru. Tato aktiva jsou klasifikována jako realizovatelná. Pohledávky a úvry jsou následn pomocí metody efektivní úrokové míry ocenny zstatkovou hodnotou (amortizovanými náklady). Finanní aktiva v této kategorii jsou vykázána na ádku Pohledávky za bankami nebo Pohledávky za klienty. Realizovatelná finanní aktiva Realizovatelná finanní aktiva jsou nederivátová finanní aktiva, která jsou bu oznaena jako realizovatelná, nebo nejsou zaazena do jiné kategorie finanních aktiv. Realizovatelná finanní aktiva zahrnují majetkové a dluhové cenné papíry. Dluhové cenné papíry v této kategorii pedstavují cenné papíry, které je Banka schopna držet po pedem neurenou dobu a které mohou být prodány, pokud vznikne poteba likvidity nebo v reakci na zmny tržních podmínek. Výnosy z úrok jsou útovány do zisku nebo ztráty pomocí metody efektivní úrokové míry. Výnosy z dividend jsou útovány do zisku nebo ztráty v okamžiku, kdy vznikne Bance právo na píjem dividendy. Kurzové zisky nebo ztráty z realizovatelných dluhových cenných papír jsou útovány do zisku nebo ztráty. Zmny v reálné hodnot s výjimkou ztrát ze znehodnocení jsou útovány do vlastního kapitálu v položce Fondy z pecenní finanních nástroj. V pípad, že dojde k prodeji nebo znehodnocení realizovatelného finanního aktiva, je kumulovaný zisk nebo ztráta, díve zaútovaný do vlastního kapitálu, peklasifikován do zisku nebo ztráty. Zisky/ztráty z prodeje aktiv jsou zaútovány do istého zisku z finanních investic. Podrobnosti o stanovení reálné hodnoty finanních nástroj jsou uvedeny v bod Ocenní reálnou hodnotou. Banka neklasifikuje žádné úvry nebo pohledávky jako realizovatelné. 6

12 Smlouvy o odkupu a zptném odkupu Banka jednou za as uzavírá smlouvy o prodeji a zptném odkupu finanních nástroj k pedem urenému datu v budoucnosti ( repo ) nebo o koupi a zptném prodeji finanních nástroj k pedem urenému datu ( reverzní repo ). Cenné papíry (nap. pokladniní poukázky) získané jako zástava k poskytnutým úvrm v rámci reverzních repo operací jsou vedené v podrozvaze v položce Pijaté zástavy a zajištní a v rámci podrozvahy peceovány na reálnou hodnotu. ástka poskytnutého úvru je vykázána jako Pohledávky za bankami nebo Pohledávky za klienty. Cenné papíry, které jsou prodány se souasným sjednáním zptného odkupu za pedem stanovenou cenu v souvislosti s uzavením repo operace, jsou dále vykazovány ve výkazu o finanní pozici v rámci portfolia, ve kterém byly zaazeny ped uzavením repo operace, a oceovány stejným zpsobem jako zbytek portfolia, nap. reálnou hodnotou se zisky/ztrátami z pecenní útovanými do vlastního kapitálu v pípad realizovatelných cenných papír. ástka získaná prodejem je útována jako pijatý zajištný úvr v položce Závazky vi bankám nebo Závazky vi klientm. V pípad pijetí úvru zajištného cennými papíry získanými z reverzních repo operací, jsou tyto cenné papíry vedené v Pijaté zástavy a zajištní a vykázány v reálné hodnot. ástka získaná prodejem je útována jako pijatý zajištný úvr v položce Závazky vi bankám. Výnosy resp. náklady vzniklé v rámci repo operací jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jsou asov rozlišovány po dobu transakce a vykázány ve výkazu o úplném výsledku jako Úrok a obdobné výnosy resp. Úroky a obdobné náklady. Finanní deriváty Finanní deriváty držené Bankou zahrnují mnové swapy, na základ nichž Banka nakupuje a zárove prodává stejné množství jedné mny za jinou mnu k dvma rzným datm, a úrokové swapy, na základ nichž si zúastnné strany pravideln vymují úrokové platby tak, že jedna ze stran platí (pijímá) platbu založenou na pohyblivé úrokové sazb a další platí (pijímá) platbu založenou na pevné sazb. Deriváty urené k obchodování Veškeré mnové swapy Banka klasifikuje jako urené k obchodování, pestože pevážná vtšina z nich pedstavuje ekonomické zajištní, ale nesplují podmínky pro útování o zajištní. Deriváty urené k obchodování zahrnují také úrokové swapy, které Banka pi poízení nerozhodla klasifikovat jako deriváty urené k zajištní, píp. nebyly k datu závrky souástí definovaných zajišovacích vztah. Deriváty urené k obchodování jsou ve výkazu o finanní pozici oceovány reálnými hodnotami. Reálné hodnoty jsou ve výkazu o finanní pozici vykazovány v položkách Finanní aktiva/závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty, zisky resp. ztráty ze zmn reálných hodnot jsou zachyceny ve výkazu o úplném výsledku v položce istý zisk nebo ztráta z finanních operací. Zajišovací deriváty Zajišovací deriváty jsou úrokové swapy, které se Banka pi poízení rozhodla klasifikovat jako zajišovací a k datu závrky jsou souástí vymezených zajišovacích vztah. Zajišovaným rizikem je úrokové riziko, kterému je Banka vystavena z dvodu asového nesouladu úrokov citlivých aktiv, pasiv a nkterých položek podrozvahy. Úrokové swapy, které Banka klasifikovala jako zajišovací, splují všechna následující kritéria: zajištní je v souladu se strategií ízení úrokového rizika v bance; zajišovací vztah je na poátku zajištní popsán v dokumentaci, kde je pesné vymezení zajišovaných položek a zajišovacích nástroj, zajišovaného rizika a postup pro posuzování efektivity zajištní; 7

13 oekává se, že zajišovací vztah bude po dobu jeho trvání efektivní; efektivitu zajištní je možné spolehliv zmit; zmny reálných hodnot zajišovaných a zajišovacích nástroj se pohybují v intervalu %. Banka používá zajištní úrokového rizika na portfoliové bázi, o kterém je útováno jako o zajištní reálné hodnoty, tzv. Fair Value hedge. Zajišovací deriváty jsou oceovány reálnými hodnotami a ve výkazu o finanní pozici vykazovány v položkách Finanní aktiva/závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty. Zisky a ztráty z tohoto pecenní zajišované položky i zajišovacího derivátu z titulu zajišovacího rizika jsou v pípad úrokov citlivých instrument zahrnuty ve výkazu o úplném výsledku v položkách Úrokové a obdobné výnosy, resp. Úrokové a obdobné náklady. Efektivita zajištní je msín testována retrospektivn i prospektivn. Banka pestane útovat o derivátu jako o zajišovacím derivátu, jestliže nastane nkterá z tchto událostí: uplyne doba platnosti zajišovacího derivátu nebo je tento derivát pedasn ukonen; zajištní již nespluje podmínky pro zahrnutí derivátu do zajišovacích derivát; Banka se rozhodne, že již nebude klasifikovat derivát jako zajišovací. Pi výše uvedených událostech veškeré úpravy vzniklé ze zmn reálných hodnot zajišovaných nástroj, které jsou oceovány poizovací cenou, jsou od tohoto okamžiku rozpouštny do náklad nebo výnos nejpozdji do doby splatnosti zajištné položky. Finanní závazky Banka klasifikuje své nederivátové finanní závazky, s výjimkou finanních záruk a úvrových píslib, jako oceované v zstatkové hodnot (amortizovaných nákladech). Nederivátové finanní závazky zahrnují smluvní ujednání, na jejichž základ je Banka povinna dodat protistran hotovost nebo jiné finanní aktivum. Reklasifikace Banka obecn nepistupuje po prvotním zaútování k reklasifikaci žádných finanních aktiv nebo závazk. Odútování Banka pistupuje k odútování finanního aktiva v pípad, kdy vyprší smluvní práva k penžním tokm plynoucím z aktiva, nebo v pípad, že pevede toto finanní aktivum i veškerá rizika a užitky spojené s jeho vlastnictvím na jiný subjekt. Pi odútování se rozdíl mezi úetní hodnotou aktiva a soutem pijaté protihodnoty a kumulovaných zisk nebo ztrát díve vykázaných v ostatním úplném výsledku hospodaení rozpozná v zisku nebo ztrát. Banka pistupuje k odútování finanních závazk v situaci, kdy je povinnost, která je spojená se závazkem a která je uvedena ve smlouv, splnna, zrušena nebo kdy skoní její platnost. Vzájemné zápoty aktiv a závazk Finanní aktiva a finanní závazky jsou vzájemn zapoítávány a istá hodnota je vykázána ve výkazu o finanní pozici jedin v pípad, že Banka má ze zákona právo zapoítat píslušné ástky a má v plánu je vyrovnat na netto bázi nebo aktiva a závazky uplatnit souasn. Výnosy a náklady jsou vykazovány na netto bázi pouze v pípad, kdy to povolují standardy IFRS. 8

14 Ocenní zstatkovou hodnotou (amortizované náklady) Zstatkovou hodnotou (amortizovanými náklady) finanního aktiva nebo finanního závazku se rozumí ástka, jakou jsou aktivum nebo závazek ocenny pi prvotním zaútování, snížená o splátky jistiny a navýšená nebo snížená o kumulovanou amortizaci s využitím metody efektivní úrokové míry, pípadn libovolný rozdíl mezi ocenním pi poátením zaútování a hodnotou pi splatnosti po odetení pípadného snížení hodnoty. Snížení hodnoty finanních aktiv Úvry a pohledávky Finanní aktiva ocenná v zstatkové hodnot (amortizovanými náklady) Banka vždy k rozvahovému dni posuzuje, zda existují objektivní dkazy o tom, že došlo ke snížení hodnoty finanního aktiva nebo skupiny finanních aktiv. Hodnota finanního aktiva nebo skupiny finanních aktiv je považována za sníženou a ztráta ze snížení hodnoty vzniká, jestliže existuje objektivní dkaz, že v dsledku jedné nebo více událostí, které se vyskytly po prvotním zaútování finanního aktiva, došlo ke snížení hodnoty aktiva nebo skupiny aktiv a že tato událost (tyto události) mla (mly) vliv na odhadované budoucí penžní toky finanního aktiva nebo skupiny finanních aktiv a tento vliv lze spolehliv odhadnout. Objektivní dkazy o tom, že hodnota finanního aktiva nebo skupiny finanních aktiv je snížená, zahrnují pozorovatelné informace o následujících událostech: prodlení pi splácení úrok nebo jistiny nebo nesplácení; obtíže týkající se penžních tok; porušení smluvních ujednání; oslabení konkurenceschopnosti dlužníka; snížení hodnoty zajištní; zhoršení externího ratingu pod pijatelnou úrove; zahájení konkurzního ízení; situace, kdy je dlužníkovi z ekonomických nebo zákonných dvod souvisejících s finanními problémy dlužníka poskytnuta úleva, jejíž udlení by jinak nebylo zvažováno. Pokud jde o individuáln posuzovaná finanní aktiva, Banka nejprve posoudí, zda u tchto finanních aktiv existují objektivní dkazy o snížení hodnoty na individuální úrovni. Pokud Banka zjistí, že u individuáln posuzovaných finanních aktiv nedošlo k žádnému prokazatelnému snížení hodnoty, zaadí taková finanní aktiva do skupiny finanních aktiv s podobnou charakteristikou úvrových rizik a ovuje pípadné snížení hodnoty u takové skupiny jako celku. Finanní aktiva, která jsou posuzována individuáln a u kterých existuje objektivní dkaz o snížení hodnoty, nejsou zahrnuta do skupinového posouzení snížení hodnoty. Pokud existuje objektivní dkaz, že vznikla ztráta ze snížení hodnoty, pak se výše ztráty mí jako rozdíl mezi úetní hodnotou finanního aktiva a souasnou hodnotou odhadovaných budoucích penžních tok (s vylouením budoucích úvrových ztrát, které dosud nevznikly) diskontovaných pvodní efektivní úrokovou mírou finanního aktiva. Úetní hodnota takového finanního aktiva je snížena pomocí opravné položky a ástka ztráty je vykázána v zisku nebo ztrát. Výpoet souasné hodnoty odhadovaných budoucích penžních tok zajištného finanního aktiva zohleduje penžní toky, které mohou vzniknout z realizace zajištní, po odetení náklad na získání a prodej zajištní, a již je realizace zajištní pravdpodobná, i nikoli. Pro úely hromadného vyhodnocení snížení hodnoty jsou finanní aktiva sluována do skupin s podobnými charakteristikami úvrového rizika. Tyto charakteristiky jsou dležité pi odhadu budoucích penžních tok u skupiny aktiv, nebo naznaují, jaká je schopnost dlužníka uhradit všechny splátky v souladu se smluvními ujednáními takto hodnocených finanních aktiv. Odhad budoucích penžních tok ve skupin finanních aktiv, u kterých je jako u celku posuzována možnost výskytu snížení hodnoty, vychází ze smluvních penžních tok 9

15 aktiv ve skupin a z historických zkušeností se ztrátami u aktiv, jejichž charakteristiky spojené s úvrovým rizikem jsou podobné charakteristikám aktiv ve skupin. Pokud v následujícím úetním období ztráta ze snížení hodnoty poklesne a tento pokles je možné objektivn vztáhnout k události, která nastala po zaútování snížení hodnoty (jako napíklad zvýšení úvrového ratingu dlužníka), je tato díve zaútovaná ztráta ze znehodnocení odútována proti zisku nebo ztrát. Je-li úvr považován za nevymahatelný, je odútován a souasn dojde k použití opravné položky. Následné splátky odepsaných úvr jsou útovány ve prospch zisku nebo ztráty. Realizovatelná finanní aktiva U realizovatelných finanních aktiv je vždy k rozvahovému dni ovováno, zda existují objektivní dkazy o jejich znehodnocení. Pokud takové dkazy existují, je zaútována ztráta ze snížení hodnoty. U majetkových cenných papír, klasifikovaných jako realizovatelná finanní aktiva, se krom faktor uvedených výše, pi urován í toho, zda vznikla ztráta ze znehodnocení, pihlíží rovnž k dlouhodobému poklesu (tedy po dobu 12 po sob jdoucích msíc) reálné hodnoty investice. Dojde-li ke vzniku ztráty ze snížení hodnoty, je kumulovaná ztráta pvodn za útovaná v ostatním úplném výsledku hospodaení vyata z vlastního kapitálu a zaútována do zisku nebo ztráty. Pokud v následujícím úetním období dojde ke zvýšení reálné hodnoty dluhového nástroje, který je klasifikován jako realizovatelný, a toto zvýšení lze objektivn spojit s událostí, k níž došlo po zaútování ztráty ze znehodnocení aktiva, je ztráta ze znehodnocení odútována prostednictvím zisku nebo ztráty. V pípad majetkových cenných papír, ztráty ze znehodnocení, které byly zaútovány do zisku nebo ztráty, nemohou být v následujícím období odútovány prostednictvím zisku nebo ztráty. (c) Úroky Výnosy z úrok a náklady na úroky ze všech úroených finanních nástroj s výjimkou finanních nástroj, které jsou oceovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, jsou útovány s využitím efektivní úrokové míry a jsou vykázány v zisku nebo ztrát na ádcích Výnosy z úrok a podobné výnosy, respektive Náklady na úroky a podobné náklady jako souást výnos a náklad z pokraujících inností. Metoda efektivní úrokové míry je zpsob výpotu zstatkové hodnoty (amortizovaných náklad) finanního aktiva nebo finanního závazku, který pesn diskontuje odhadované budoucí penžní výdaje a píjmy po oekávanou dobu trvání finanního aktiva na jeho istou úetní hodnotu. Pi výpotu efektivní úrokové míry Banka odhaduje budoucí penžní toky s pihlédnutím ke všem smluvním podmínkám finanního nástroje, ovšem bez zohlednní veškerých budoucích úvrových ztrát, vetn transakních náklad a uhrazených i pijatých poplatk, které jsou nedílnou souástí efektivní úrokové míry. Transakní náklady zahrnují pírstkové vedlejší náklady, které jsou pímo spojeny s poízením nebo vydáním finanního aktiva nebo finanního závazku. Výnosy z úrok a náklady na úroky vykázané v zisku nebo ztrát zahrnují: úroky z finanních aktiv a finanních závazk ocenných zstatkovou hodnotou (amortizovanými náklady), která je vypotena metodou efektivní úrokové míry; úroky z realizovatelných investiních cenných papír, které se vypoítají pomocí metody efektivní úrokové míry. (d) Poplatky a provize Výnosy z poplatk a provizí a náklady na poplatky a provize, které jsou nedílnou souástí efektivní úrokové míry u finanního aktiva nebo finanního závazku, jsou zahrnuty do výpotu efektivní úrokové míry. 10

16 Ostatní výnosy z poplatk a provizí jsou zaútovány v okamžiku, kdy dojde k poskytnutí souvisejících služeb. Výnosy z poplatk a provizí plynou zejména z poskytování služeb platebního styku a ze zprostedkovatelských a investiních služeb. Výnosy z poplatk u znehodnocených finanních aktiv jsou útovány v okamžiku pijetí platby nebo poskytnutí služby, podle toho, která z událostí nastane pozdji. (e) Ocenní reálnou hodnotou Reálná hodnota je cena, která by byla Bankou získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za pevzetí závazku v rámci ádné transakce mezi úastníky trhu ke dni ocenní na hlavním trhu nebo, v pípad jeho absence, na trhu, který je pro danou transakci nejvýhodnjší a k nmuž má Banka k tomuto datu pístup. V pípad, že pro identická aktiva nebo identické závazky neexistuje aktivní trh, vychází toto ocenní z pedpoklad, které jsou vytvoeny na základ dat pozorovatelných na trhu. Pokud ani taková data nejsou k dispozici, použijí se interní informace, které odpovídají informacím, jež by byly použity úastníky trhu v hypotetické transakci k datu ocenní. Pozorovatelné vstupy odrážejí tržní data získaná z nezávislých zdroj, zatímco ty nepozorovatelné odrážejí tržní pedpoklady Banky. Pozorovatelné vstupy jsou Bankou preferovány. Od tchto dvou typ vstup se odvíjí následující hierarchie reálné hodnoty: 1. úrove kotované ceny identických nástroj na aktivních trzích; 2. úrove kotované ceny podobných nástroj na aktivních trzích; kotované ceny identických nebo podobných nástroj na trzích, které nejsou aktivní, a ocenní stanovená pomocí model, které pracují s pozorovatelnými vstupy nebo s faktory, které významn ovlivují jejich cenu, které jsou taktéž pozorovatelné; 3. úrove významné vstupy v oceovacím modelu nejsou pozorovatelné. Banka má zavedena pravidla a postupy upravující oceování finanních nástroj. Banka v rámci ízení rizik disponuje týmy zamenými na kontrolu oceování, což zahrnuje i nezávislé posouzení ocenní uritých nástroj (nap. pokladniních poukázek). Pokud jde o ocenní na 3. úrovni, aplikuje Banka celou adu postup, aby posoudila pimenost ocenní. Tato revize probíhá kvartáln, msín nebo týdn a zahrnuje posouzení reálné hodnoty nástroj, u nichž zmna reálné hodnoty pekroí pedem stanovené hranice (pípadn se u nich nemní), a bere v úvahu aktuální úrokové sazby, mnové a úvrového prostedí spolu s dalšími zveejnnými údaji, jako jsou zprávy ratingových agentur a aktuální ocenní. (f) Úasti s rozhodujícím vlivem Úastí s rozhodujícím vlivem se rozumí úast na subjektu, ve kterém je Banka vtšinovým podílníkem. Banka má v tomto pípad rozhodující vliv na ízení subjektu a pln kontroluje jeho innost. Tento vliv vyplývá z podílu na základním kapitálu, nebo ze smlouvy i stanov bez ohledu na výši majetkové úasti. Úasti s rozhodujícím vlivem jsou oceovány poizovací cenou sníženou o pípadné znehodnocení. (g) Tvorba rezerv Rezerva pedstavuje pravdpodobné plnní, s nejistým asovým rozvrhem a výší. Rezerva se tvoí v pípad, pokud jsou splnna následující kritéria: existuje povinnost (právní nebo vcná) plnit, která je výsledkem minulých událostí; je pravdpodobné nebo jisté, že plnní nastane a vyžádá si odliv prostedk pedstavujících ekonomický prospch, piemž pravdpodobné znamená pravdpodobnost vyšší než 50 %; je možné provést pimen spolehlivý odhad plnní. 11

17 Rezervy k závazkm v cizí mn jsou tvoeny v cizí mn. (h) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se oceuje poizovací cenou sníženou o oprávky a ztráty ze znehodnocení po dobu odhadované životnosti majetku. Poizovací cena zahrnuje cenu poízení aktiva, veškeré náklady pímo související s dopravou aktiva na místo urení a se zajištním stavu potebného k používání aktiva v míe zamýšlené vedením úetní jednotky, a prvotní odhad náklad na demontáž a odstranní aktiva. Majetek je odpisován rovnomrn po dobu své odhadované životnosti následovn: Software Bankovní systémy Budovy Inventá Pístroje a zaízení 3-8 let 2-8 let 50 let 5-10 let 3-5 let Technické zhodnocení se odepisuje rovnomrn po dobu nájmu nebo zbývající životnosti majetku, podle toho, která doba je kratší. Zbytkové hodnoty majetku a jeho životnost jsou sledovány a v pípad poteby upravovány ke každému rozvahovému dni. U hmotného majetku se jednou ron provuje možné snížení hodnoty. Pokud úetní hodnota aktiva pevýší zptn získatelnou ástku, je ocenní aktiva odpovídajícím zpsobem upraveno. Zptn získatelnou ástkou se rozumí reálná hodnota snížená o náklady na prodej nebo hodnota z užívání, podle toho, která z nich je vyšší. Zisky nebo ztráty z vyazení (prodeje) hmotného majetku se stanoví jako rozdíl mezi úetní hodnotou aktiva a pípadným výnosem z vyazení (prodeje). Tento rozdíl je zaútován do zisku nebo ztráty. Software poízený Bankou je ocenn poizovací cenou sníženou o oprávky a pípadné ztráty ze znehodnocení. Náklady na software vytvoený vlastní inností jsou vykázány jako aktivum v pípad, že Banka je schopna prokázat svj zámr a schopnost dokonit vývoj softwaru a používat jej ke generování budoucího ekonomického prospchu a je možné spolehliv urit náklady na dokonení vývoje. Software vytvoený vlastní inností je zachycen v poizovací cen snížené o oprávky a znehodnocení. Následné výdaje na software jsou aktivovány pouze v pípad, že zvyšují budoucí ekonomický prospch plynoucí ze souvisejícího aktiva. Všechny ostatní výdaje jsou útovány do náklad v okamžiku vzniku. Znehodnocení nefinanních aktiv Ke každému rozvahovému dni Banka provuje úetní hodnoty svých nefinanních aktiv a posuzuje, zda existují náznaky toho, že došlo k jejich znehodnocení. Pokud takové náznaky existují, je odhadnuta zptn získatelná ástka. Zptn získatelnou ástkou se rozumí vyšší z reálné hodnoty aktiva snížené o náklady na prodej a hodnoty z užívání. Ztráta ze znehodnocení je zaútována v pípad, že úetní hodnota aktiva pekroí jeho zptn získatelnou ástku. Ztráty ze znehodnocení jsou útovány do zisku nebo ztráty. Ztrátu ze znehodnocení lze odútovat v rozsahu, aby nové ocenní nepevýšilo úetní hodnotu, která by byla stanovena v pípad, že by nebyla vykázána žádná ztráta ze znehodnocení. 12

18 (i) Pepoet transakcí a zstatk v cizí mn Transakce realizované v cizí mn jsou pi poátením zachycení pepoteny na eskou mnu za použití aktuálního (spotového) kurzu devizového trhu vyhlášeného eskou národní bankou (dále jen NB ) pro píslušnou cizí mnu. Ke dni sestavení úetní závrky jsou jednotlivé položky vyjádené v cizí mn pepoteny v závislosti na charakteru položky následujícím zpsobem: penžní položky v cizí mn jsou pepoteny aktuálním kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu sestavení úetní závrky; nepenžní položky v historických cenách vyjádených v cizí mn jsou na eskou mnu pepoteny historickým kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu dané transakce; nepenžní položky ocenné v reálné hodnot vyjádené v cizí mn jsou na eskou mnu pepoteny aktuálním kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu stanovení reálné hodnoty. Výsledný zisk nebo ztráta z pepotu aktiv a pasiv vyíslených v cizí mn je vykázán ve výkazu o úplném výsledku jako Zisk nebo ztráta z finanních operací. (j) Podízené závazky Podízené závazky jsou závazky, o kterých bylo dohodnuto, že v pípad likvidace, konkurzu nebo nuceného vyrovnání budou splaceny až po úplném uspokojení všech ostatních závazk vi ostatním vitelm, s výjimkou závazk které jsou vázány obdobnou podmínkou podízenosti. Podízené závazky se oceují nabhlou hodnotou a vykazují ve výkazu o finanní pozici v položce Podízené závazky. Nákladové úroky z podízených závazk se vykazují ve výkazu o úplném výsledku v položce Úrokové a obdobné náklady. (k) Podmínná aktiva a závazky Podmínná aktiva / závazky jsou možná aktiva / závazky, která vznikla v dsledku minulých událostí a jejichž existence je podmínna nastáním, resp. Nenastáním, jedné nebo více nejistých událostí v budoucnosti, které nejsou pln pod kontrolou Banky. Podmínná aktiva / závazky Banka nevykazuje ve výkazu o finanní pozici, ale prbžn monitoruje jejich vývoj. Pokud by se vznik aktiva / závazku stal pravdpodobným, Banka by vykázala Rezervu ve výkazu o finanní pozici. V pípad, že by se vznik aktiva/ závazku stal tém jistým, vykáže Banka pohledávku, resp. Závazek ve výkazu o finanní pozici. Finanní záruky a úvrové písliby Smlouva o finanní záruce je smlouva, která vyžaduje, aby Banka provedla specifickou platbu, jako náhradu ztráty, která vznikne držiteli záruky v dsledku toho, že konkrétní dlužník neprovedl platbu k datu splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje. Úvrové písliby jsou pevn dané písliby týkající se poskytnutí úvru za pedem stanovených podmínek. Závazky vyplývající ze smluv o finanních zárukách jsou prvotn ocenny v reálné hodnot odpovídající pijaté odmn nebo souasné hodnot nárokované odmny. Následn jsou závazky z finanních záruk pecenny na vyšší hodnotu: z prvotní reálné hodnoty snížené o amortizace a nejlepšího odhadu výdaj, které by byly nezbytné k vypoádání závazk plynoucích ze smlouvy o finanní záruce. Poskytnuté záruky jsou uvedeny v bod 28 (a). 13

19 (l) Vykazování podle segment Banka vykazuje provozní segmenty v souladu s interními výkazy pedkládanými pravideln pedstavenstvu Banky, jehož lenové pedstavují osoby s rozhodovací pravomocí, resp. skupinu osob, která rozdluje zdroje a hodnotí výkonnost jednotlivých provozních segment Banky. Banka rozlišuje následující provozní segmenty: Retailové bankovnictví - produkty a služby poskytované fyzickým osobám Podnikové bankovnictví - produkty a služby poskytované právnickým osobám Ostatní (m) Zdanní Daový základ pro da z píjm se vypote z hospodáského výsledku bžného období pipotením daov neuznatelných náklad a odetením výnos, které nepodléhají dani z píjm. Daová povinnost je dále upravena o slevy na dani a pípadné zápoty. Odložená da je stanovena na základ závazkové metody a vychází z veškerých doasných rozdíl mezi úetní a daovou hodnotou aktiv a závazk s použitím oekávané daové sazby platné pro následující období. Doasné rozdíly vznikají zejména z titulu daov neuznatelných opravných položek, z rozdíl mezi úetními a daovými odpisy hmotného a nehmotného majetku a pecenní realizovatelných cenných papír. O odložené daové pohledávce se útuje pouze v pípad, kdy je vysoce pravdpodobné, že bude uplatnna v následujících úetních obdobích. Pro výpoet odložené dan se vychází z oekávané daové sazby v období, kdy dojde k realizaci daové pohledávky nebo k vyrovnání daového závazku. Dopad zmn v daových sazbách na odloženou da je vykázán pímo ve výkazu o úplném výsledku s výjimkou pípad, kdy se zmny vztahují k úetním položkám útovaným pímo do vlastního kapitálu. (n) Finanní leasing Leasing je klasifikován jako finanní leasing, jestliže se pevádjí všechna podstatná rizika a odmny vyplývající z vlastnictví daného aktiva na nájemce. Všechny ostatní leasingy jsou klasifikovány jako operativní leasing. O klasifikaci se rozhoduje pi zahájení leasingu. To, zda jde o leasing finanní nebo operativní, závisí na podstat transakce, nikoli na její form. Na poátku leasingu se aktiva poízená formou finanního leasingu vykazují ve výkazu o finanní pozici v položce Dlouhodobý hmotný majetek i Dlouhodobý nehmotný majetek ocenny reálnou hodnotou, resp. pokud je nižší, souasnou hodnotou minimálních leasingových plateb. Následn je tento majetek odepisovaný po dobu jeho oekávané životnosti nebo po dobu trvání leasingové smlouvy, pokud je kratší. Související závazek vi pronajímateli se zahrne do Ostatních finanních závazk v amortizované hodnot. Leasingové splátky jsou rozdlené na úrok vykazovaný v úrokových nákladech a úmor vykazovaný jako snížení závazku z finanního leasingu. Úrokové náklady jsou v prbhu leasingu vykazovány tak, aby byla zajištna konstantní úroková míra. Leasingové splátky operativního leasingu jsou útovány pímo do náklad rovnomrn po dobu trvání nájmu a vykazovány v položce Správní náklady. V pípad, kdy je Banka nájemcem, nejsou aktiva po ízená formou operativního leasingu vykazována ve výkazu o finanní pozici Banky. 14

20 (o) Zamstnanecké požitky Zamstnanecké požitky zahrnují výplaty bonus a incentiv. Výplaty bonus Bonusy jsou využívány jako motivace pro zamstnance Banky. Výše bonusu se odvíjí od dosažení výkonnostních kritérií. Bonusy jsou vypláceny jednou ron po konci tvrtletí následujícím po konci úetního období se zálohovou platbou na konci píslušného úetního období. Na bonusy je bhem úetního období tvoena rezerva pedstavující nejlepší odhad ástky, která bude nakonec vyplacena. Výplaty incentiv Incentivy pedstavují prodejní odmny pro osobní bankée na pobokách a komerní bankée, které se urují podle dosažené pracovní výkonnosti. Prodejní odmny závisí na splnní výkonnostních cíl, které jsou vyhodnocovány jednou za tvrt roku, a jsou ásten vypláceny v následujícím tvrtletí a v prvním tvrtletí po skonení roku. Incentivy jsou asov rozlišovány. Banka vykazuje k rozvahovému dni závazek pedstavující celkovou ástku incentiv za tvrté tvrtletí a ástky, na které vznikl nárok v pedchozích úetních obdobích. (p) Opravy chyb minulých úetních období a zmny úetních metod Opravy náklad nebo výnos minulých úetních období se útují na útech náklad nebo výnos bžného období, pokud se nejedná o opravy zásadních chyb týkajících se pedchozích období. Opravy zásadních chyb útování výnos a náklad minulých období a zmny úetních metod jsou zachyceny prostednictvím položky Nerozdlený zisk nebo neuhrazená ztráta z pedchozích období ve výkazu o finanní pozici Banky. Banka v období od 1. ledna do 31. prosince 2016 neprovedla žádné opravy zásadních chyb ani zmny úetních metod. 4. VYSVTLENÍ PECHODU NA IFRS VE ZNNÍ PIJATÉM EU Úetní metody popsané v pedchozí kapitole byly použity pro sestavování úetní závrky za období konící 31. prosince 2016, srovnatelné informace uvedené v této úetní závrce za období konící 31. prosince 2015 a pi sestavování poáteního výkazu o finanní pozici dle IFRS k 1. lednu 2015, tj. k datu pechodu Banky na IFRS. Banka pi sestavování poáteního výkazu o finanní pozici dle IFRS upravila díve vykazované ástky v úetních výkazech, které byly sestaveny v souladu s úetní legislativou eské republiky platnou pro banky (eské úetní standardy, dále ÚS ). V souladu s IFRS 1 Banka zptn nepehodnocovala úetní odhady uinné pi sestavování úetní závrky dle ÚS s výjimkou pípad, kdy to bylo nezbytné s ohledem na odlišný pístup IFRS a ÚS. V následujících tabulkách je vyísleno, jaký dopad ml pechod z ÚS na IFRS na finanní situaci a finanní výsledky Banky. Banka nemla podle ÚS povinnost sestavovat výkaz penžních tok, a proto není vysvtlen dopad z pechodu na IFRS na penžní toky Banky. 15

21 Odsouhlasení výkazu o finanní pozici k 1. lednu 2015 ÚS k Poznámky k reklasifikaci Reklasifikace mezi ádky výkazu Poznámky k pechodu na IFRS Vliv pechodu na IFRS IFRS k AKTIVA Pokladní hotovost a vklady u CB Pohledávky za bankami Finanní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 0 E 5 5 Realizovatelná finanní aktiva Pohledávky za klienty Dlouhodobý nehmotný majetek 15 A Dlouhodobý hmotný majetek 72 A Úasti s rozhodujícím vlivem 629 C (13) 616 Odložená daová pohledávka 0 D 346 B Ostatní aktiva 512 D,E Náklady a píjmy píštích období 154 A,B (129) 25 Aktiva celkem CIZÍ ZDROJE Závazky vi bankám Závazky vi klientm Finanní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 0 E Ostatní finanní závazky v amortizované hodnot 0 A Rezervy Ostatní závazky 160 E Závazky celkem VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Rezervní fondy Oceovací rozdíly z realizovatelných finanních aktiv Nerozdlený zisk/ztráta a zisk/ztráta z bžného období (358) A,B,C (93) (451) Vlastní kapitál celkem (93) Závazky a vlastní kapitál celkem