TOPOLY JAKO HOSTITELÉ LESÁKA RUMĚLKOVÉHO ( CUCUJUS CINNABERINUS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TOPOLY JAKO HOSTITELÉ LESÁKA RUMĚLKOVÉHO ( CUCUJUS CINNABERINUS"

Transkript

1

2 TOPOLY JAKO HOSTITELÉ LESÁKA RUMĚLKOVÉHO (CUCUJUS CINNABERINUS) (COLEOPTERA: CUCUJIDAE) Poplars as Host Wood Plants of the Flat Bark Beetle (Cucujus cinnaberinus) (Coleoptera: Cucujidae) Jakub Horák Katedra ekologie a životního prostředí, Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita Praha, Kamýcká 1176, CZ Praha 6 Suchdol, Abstrakt V souvislosti s mapováním druhů a stanovišť pro soustavu Natura 2000 došlo k nalezení řady nových lokalit s výskytem silně ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Do té doby nebyla tomuto druhu příliš věnována pozornost a údaje o něm byly spíš vedlejším produktem sledování jiného arborikolního hmyzu. Rod Cucujus je v Evropě a České republice (ČR) zastoupen dvěma druhy. Jednak je to velmi vzácný bioindikátor horských původních lesů Cucujus haematodes a dále již zmíněný Cucujus cinnaberinus. Ten dle nejnovějších poznatků tvoří dva ekotypy. Prvním je horský, který je vázaný na horské a podhorské přírodně bohaté lesní stanoviště. Druhým je nížinný ekotyp, který se dnes vyskytuje kromě lužních lesů také na sekundárních stanovištích jako jsou obory, zámecké parky, aleje, větrolamy, ale i topolové lignikultury. Tento výskyt je některými autory považován za expanzi druhu v důsledku změn klimatu. Lze konstatovat, že pro jeho vývoj je zásadní přítomnost starých odumírajících stromů napadených houbami. Ve mnoha případech byl Cucujus cinnaberinus nalezen pod borkou hybridních topolů. V topolech byla imaga nalézána v oslabených stromech s korunovými zlomy a lýkem prorostlým myceliem dřevokazných hub. Larvy se vyskytují i v již odumřelých pahýlech téměř bez mycelia. Dá se tedy vyslovit domněnka, že vhodným druhem dřeviny pro vývoj Cucujus cinnaberinus by mohli být původní topoly, které z naší krajiny postupně mizí. Kromě značných nejasností o bionomii Cucujus cinnaberinus, která je nejlépe prostudována na topolech, zůstává otevřena i otázka jeho trofických preferencí. V literatuře je často udáván jako predátor podkorního hmyzu, což se jeví jako málo pravděpodobné. U imag půjde zřejmě o mycetofágy, u larev však není vyloučena částečná karnivornost. Vzhledem k rychlému odumírání topolových lignikultur lze pomoci v ochraně tohoto druhu hmyzu výsadbami našich původních topolů. A naopak pomocí silného postavení tohoto brouka v celoevropské ochraně přírody lze prosadit reintrodukce původních topolů do naší krajiny a zabránit nesmyslnému selektivnímu odstraňování těchto dřevin např. z měst. Cucujus cinnaberinus je deštníkovým druhem, díky ochraně jeho biotopu je chráněna i řada dalších druhů živočichů a rostlin. Klíčová slova: Cucujus, topol, Natura 2000, lignikultura, bioindikátor, trofismus, chráněné druhy, deštníkový druh Abstract In connection of survey for species and habitats of Natura 2000 were found new habitats of endangered beetle Cucujus cinnaberinus. This species was almost passed by until this time. The genera Cucujus has in Europe two species. The first is critically endangered bioindicator of primary mountain forests Cucujus haematodes and the second is mentioned Cucujus cinnaberinus. It integrates two ecotypes. The first upland, which is almost in mountain and sub mountain natural forest resources. The second is lowland ecotype, which lives in lowland forests and secondary in deer parks, parks, alleys, windbreaks so as in the poplar lignicultures. Those occurrences some authors assignate to changes of climate. For development of Cucujus

3 cinnaberinus are necessary old wither trees with fungous disease. Many times was Cucujus cinnaberinus found under the bark of crossbred poplars. Adults were in weakened poplars with streaky bast fibers of mycelia of fungi. Larvae were in death snubs of trees practically without mycelia too. Efficient trees for development of Cucujus cinnaberinus seem our poplars, which fade away from our countryside. Within very bad known ecology of Cucujus cinnaberinus, the best is known from poplars, still is there a question his trofical preferences. It is being described in literature almost as predator of subcorticulous insects which is probably not right. Adults are probably mycetophagous, but larvae should be partially carnivorous. According to quick mortification of poplar lignicultures we can help in protection of this insect with plating our poplars. And in return for with strong status of this beetle in European nature protection we can restore our poplars to the countryside and prevent poplars from pointless felling of these wood plants e.g. from towns. Cucujus cinnaberinus is umbrella species when we protect its biotope we support and protect many other species. Keywords: Cucujus, poplar, Natura 2000, ligniculture, bioindicator, trofisms, threatened species, umbrella species Pic. 01- Cucujus cinnaberinnus imago (EVL Uhersko) (foto J.Horák) Úvodní poznámka - Introduction Hlavním důvodem sestavení tohoto příspěvku je snaha dostat do širšího povědomí veřejnosti problematiku spojenou s ochranou arborikolního hmyzu. Dále upozornit na problematiku spojenou s lignikulturami hybridních topolů (TP) a doposud málo realizovanými výsadbami původních druhů topolů a možnostech jak jich dosáhnout. Problematika spojená s ochranou hmyzu je spojena i s jedním nepříjemným faktem. Pokud entomolog použije slovo společenstvo má tím na mysli celou biocenózu. Pokud však toto slovo použije botanik zpravidla vidí jen společenstvo rostlin fytocenózu (CF. CHYTRÝ 2001). Je třeba upozornit na fakt, že při rozhodování o zásazích ovlivňujících přírodní procesy je kromě představy o výsledném charakteru společenstva nutné zohlednit i ekologické požadavky živočišných druhů. V biocenóze se přibližně vyskytuje asi desetkrát více druhů

4 živočichů než rostlin (z území ČR je známo necelých druhů živočichů, z toho asi druhů hmyzu, ale jen zhruba 2700 druhů rostlin). Zapojení živočichů je mnohem složitější a mnohostrannější než u rostlin někde přijímají potravu, jinde odpočívají, sluní se, přenocují, páří se a rozmnožují, vyvíjejí se apod. Dále je třeba mít na paměti, že živočichové reagují na zásahy do svého prostředí mnohem citlivěji a rychleji než rostliny. Populace živočichů vyžaduje ke své dlouhodobé prosperitě zpravidla mnohem více jedinců než populace rostlin. A v neposlední řadě je třeba konstatovat, že téhož stavu rostlinného společenstva lze dosáhnout různými způsoby, při kterých může být výsledná zoocenóza různě bohatá (LAŠTŮVKA 2007). Doufám, že tento příspěvek přispěje k větší diskusi, lepšímu poznání a ochraně našich zajímavých hmyzích sousedů a jejich stanovišť. Topoly (Populus) - Poplars (Populus) Obecně se naše autochtonní topoly dají označit jako světlo, teplo a vlhko preferující dřeviny. Jde o mohutné dřeviny dorůstající až 40 metrů výšky a 2 metrů průměru kmene. Na území ČR se vyskytují hlavně v termofytiku a to v planárním stupni zhruba do 210 m n. m. na stanovištích, která jsou antropogenně ovlivněna již od neolitu (MUSIL ET MÖLLEROVÁ 2005). V současné době, kdy klasická představa pralesního klimaxu ve formě temného lesa je alespoň v nížinách nahrazována teorií pastevní savany (KONVIČKA ET AL. 2004), lze předpokládat vzhledem k stanovištním nárokům, v minulosti hojný výskyt TP v nížinách. Mezi naše autochtonní TP patří topol bílý (Populus alba) což je strom dorůstající velkých dimenzí a vytvářející dva ekotypy lužní a stepní. Dále je to další mohutný strom topol černý (Populus nigra) vyskytující se původně pouze v měkkém luhu. A konečně topol osika (Populus tremula) což je pionýrská dřevina s širokou ekologickou valencí (ÚŘADNÍČEK ET AL. 2001). Nejužší ekologickou valenci a také nelepší bioindikační vypovídající hodnotu má Populus nigra (WAUER 2006). Podle NEUHÄUSLOVÁ ET AL. (1998) se vyskytoval hlavně v lužních lesích podsvazu Topolová doubrava (Querco-Populetum), kde byl společně s dubem letním (Quercus robur) dominantní dřevinou. Tento typ stanovišť se vyskytoval hlavně v Polabí od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří. Dále rostl v Topolové jasenině (Fraxino- Populetum), ta se nacházela hlavně na dolní Moravě a Dyji. Zde byl vtroušený spolu s Populus alba. Pro zmlazování Populus nigra je nutná stálá tvorba říčních náplavů, na kterých zmlazuje (SLOVÁČEK 2004, ÚŘADNÍČEK ET MADĚRA 2004, WAUER 2006) a zároveň je dobře množitelný vegetativními řízky. V současné krajině však převládají hybridní TP. Jde o desítky kříženců různých druhů TP, především Populus nigra. Jsou to kříženci ze sekce Aigeiros Populus xcanadensis (syn. Populus xeuroamericana), vzniklého zkřížením Populus nigra a Populus deltoides (KOBLÍŽEK 2000, MUSIL ET MÖLLEROVÁ 2005).

5 Pic.02- podél toku řeky Loučné dominují topolové porosty (EVL Uhersko) (foto J.Horák) Živné dřeviny druhu Cucujus cinnaberinus - Host wood plants of Cucujus cinnaberinus Jako hlavní hostitelské dřeviny se uvádí buk (Fagus sylvatica), duby (Quercus), topoly (Populus), vrby (Salix), javory (Acer), jilmy (Ulmus), jasany (Fraxinus) a třešně (Prunus cerasus) (ROUBAL 1936, KOCH 1989, HOLECOVÁ & ZACH 1996). Vyvíjí se také v jírovci maďalu (Aesculus hippocastanum) (JELÍNEK 2000, MAJZLAN 2002, VÁVRA & DROZD 2005), v jedli (Abies alba) a smrku (Picea abies) (VOLKOVA 2000, VÁVRA & DROZD 2005). Druh dřeviny není s největší pravděpodobností pro vývoj podstatný, nejdůležitějším faktorem je zřejmě stav podkorního substrátu (VÁVRA & DROZD 2005). Jako živnou dřevinu lesáka rumělkového lze označit dřevinu, na které byl zaznamenán výskyt jeho larev. To lze potvrdit z topolu, javoru a jírovce. Dále jsou uváděny dřeviny, na kterých bylo nalezeno imago: topol, vrba, jírovec, javor, borovice lesní (Pinus sylvestris), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jabloň (Malus) a dub (MOCEK 2006, HORÁK & VÁVRA IN PREP.). Vzhledem k tomu, že brouk je dobrým letcem, lze předpokládat, že ve všech případech nemusí jít o živnou dřevinu, ale pouze o zimoviště nebo odpočinkové místo.

6 Pic stav podkorního substrátu vhodného pro vývoj larvy Cucujus cinnaberinus (PR Bažantnice v Uhersku (foto J.Horák) Pic 04- topol napadený dřevokaznou houbou Phellinus populicola, tvoří vhodné prostředí pro výskyt dospělců Cucujus cinnaberinus (Radhošť) (foto J.Horák)

7 Rozšíření Cucujus cinnaberinus - The recent distribution of Cucujus cinnaberinus Lesák rumělkový je nesouvisle rozšířen v Evropě od jižní Skandinávie až po jižní Evropu Slovinsko, Řecko, Itálii (RATTI 1995, BAKKE 1999, GUSTAFSSON 2002, FERLIN 2003), HABERREITER (2003) uvádí i Španělsko, východně zasahuje do Ruska a Ukrajiny (HORION 1960, VOLKOVA 2000). Ve střední Evropě je známý z Německa zřejmě jen Bavorsko (ALBRECHT ET AL. 2003), Rakouska, České republiky, Slovenska a Polska (HORION 1960, BURAKOVSKI ET AL. 1986, KÖHLER & KLAUSNITZER 1998, VÁVRA & DROZD 2005, MOCEK 2006, MÜLLER-KROEHLING ET AL. 2006, HORÁK ET AL. 2007, HORÁK & VÁVRA IN PREP.). Pic. 05- faunistická mapa rozšíření Cucujus cinnaberinus v ČR, recentní výskyt od 1970 žluté, historický výskyt sv. hnědé, červeně přesnější lokalizace nálezů (Karel Chobot) Na území ČR byl jeho výskyt dlouho nedostatečně znám. Byl považován za velmi vzácný druh známý pouze z Beskyd, Bílých Karpat, Podyjí a Šumavy (JELÍNEK 2000, CHOBOT 2006, KOLONIČNÝ PERS COMM.). V současné době jsou však další nálezy z dolního Poodří, povodí Bečvy, dolního Poohří, středního a zejména východního Polabí (VÁVRA ET DROZD 2005, CHOBOT 2006, MOCEK 2006, HORÁK ET AL. 2007). V rámci ČR jde však stále o izolované plochy (HORÁK ET VÁVRA IN PREP.).

8 Pic. 06- evropské rozšíření Cucujus cinnaberinus Popis Cucujus cinnaberinus a příbuzných druhů tohoto rodu - Description of Cucujus cinnaberinus and additional species of this genera Dospělý brouk je mm velký. Hlava je kromě očí, tykadel a kusadel slabě leskle červená a při pohledu svrchu tvoří přibližně trojúhelník. Kusadla jsou mohutná a připomínají kusadla xylofágních tesaříků. Tykadla jsou růžencovitá složená z 11 segmentů. Oči jsou velké černé a za nimi jsou nápadně rozšířené spánky. Hruď, která je dobrým rozlišovacím znakem čeledi, je svrchu sytě červená na okrajích ozubená a nápadně oddělená od zadečku a hlavy, zespoda převládá černá barva. Končetiny jsou černé, kráčivé s hnědavými chodidly. Zadeček je vyjma sametově rudých krovek černý (VÁVRA ET DROZD 2005, HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Samička má ochlupené kladélko. To napovídá, že zřejmě klade vajíčka na základě hmatových podnětů (BOUKAL 2006 PERS COMM.). Larva má podobnou stavbu jako u některých dalších pod borkou se pohybujících brouků. Laikovi může připomínat stonožku. Na rozdíl od ní však má pouze tři páry nohou. Jantarově zbarvená larva má čtyři instary (BUSSLER 2001), je plochá a nápadně článkovaná, krátká tykadla mají po 3 segmentech. Od podobných larev hojněji se vyskytujícího červenáčka ohnivého (Pyrochroa coccinea) a většině jemu příbuzných druhů, zůstává i po preparaci žlutě pigmentovaná, její tělní články jsou vždy širší než delší a po stranách zašpičatělé. Dobrým rozlišovacím znakem jsou na posledním zadečkovém článku štětičkové přívěsky urogomfy. Ty jsou ve tvaru písmene V, po stranách s dalšími dvěma malými trnovitými výběžky (na rozdíl od červenáčka, který má urogomfy do U a má poslední zadečkový článek výrazně delší). Urogomfy stejně jako háčkovitě zakončené končetiny slouží k pohybu pod borkou.

9 Hlava nese krátká článkovaná tykadla. Oproti dospělcům má drobnější kusadla (VÁVRA ET DROZD 2005, HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Rod Cucujus se vyskytuje pouze na severní polokouli a zahrnuje 12 druhů, z toho dva žijí v Evropě, 1 v severní Americe a ostatní v Asii (EVANS & HOGUE 2006). V horských polohách se může Cucujus cinnaberinus místy vyskytovat i s příbuzným lesákem Cucujus haematodes. Ten se liší celočervenou hrudí a červenými kusadly. Cucujus haematodes je v ČR nesmírně vzácný a velmi dlouhou dobu již nebyl nalezen. Stanovištně je vázaný na horské původní lesní porosty jedlobučin, například na Slovensku na těchto stanovištích žije společně s Cucujus cinnaberinus (VÁVRA ET DROZD 2005). Dalším známějším broukem z rodu Cucujus je Cucujus clavipes, který žije v severní Americe, kde vytváří tři poddruhy. Liší se především červenou barvou stehen (EVANS & HOGUE 2006). Pic imago Cucujus cinnaberinus (J. Vávra) Pic imago Cucujus haematodes (J.Vávra) Pic larva Cucujus cinnaberinus (J. Vávra)

10 Pic larva podčeledi Pyrochroinae (J. Vávra) Ekologie Cucujus cinnaberinus na topolech - The ecology of Cucujus cinnaberinus on the poplars Vzhledem ke tvaru těla se larvy i dospělci dobře pohybují pod borkou. Na základě toho někteří autoři usuzovali, že by larvy i imaga mohli být lovci kůrovců a jiného podkorního hmyzu (SCHLAGHAMERSKÝ 2000, HOLECOVÁ & ZACH 1996, KALINA 2004, HŮRKA 2005). Pravděpodobně však jde o druh živící se myceliem hub, odumřelou dřevní hmotou, hnijícím lýkem, svlečkami kukel, exkrementy jiných brouků a podobně. Podle pozorování z domácích chovů jsou ovšem larvy částečně dravé, výjimečně se u nich projevuje i kanibalismus (VÁVRA OBSERV.). Např. řada amerických autorů považuje severoamerický druh Cucujus clavipes za predátora, při rozboru jeho střev však byla prokázána přítomnost rostlinného a houbového materiálu (EVANS & HOGUE 2006). Vývoj larvy probíhá ve vlhkém, černohnědě zbarveném substrátu hnijícího lýka pod starší borkou zejména stojících či zlomených stromů a trvá zpravidla dva roky. Kuklí se v druhé polovině léta pod borkou v kukelné kolébce (podobné kolébkám tesaříků z rodu Rhagium), která je zřejmě chrání proti predátorům. Populace larev je v závislosti na kvalitě prostředí početně velmi různá. Většinou bývá dřevina obsazena jen několika larvami (do 10 larev) (PALM 1941, VÁVRA ET DROZD 2005, HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Dospělí brouci se líhnou na přelomu srpna a září. Přezimují zpravidla jednotlivě pod kůrou starých oslabených stromů. Etologie imag je velmi málo známá. Lze předpokládat, že v našich poměrech probíhá jejich největší aktivita za teplých jarních dnů od poloviny dubna až do první poloviny května a to v závislosti na klimatických podmínkách lokalit. Brouci jsou v této době nejaktivnější v odpoledních až podvečerních hodinách (VÁVRA OBSERV.). Velmi jednotlivě lze nalézt imaga až do července. Páří se zřejmě na jaře a samičky následně kladou vajíčka do škvír a trhlin na borce (VÁVRA ET DROZD 2005, CHOBOT 2006, HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Při pohledu na velmi ploché tělo, by se spíše dala očekávat krátká životní strategie, podobně jako je to například u lesanovitých (Lymexylidae). Ale vzhledem k poměrně dlouhému životnímu cyklu, je obdivuhodné jak si s tak tenkým tělem brouk vystačí (HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Je pravděpodobné, že dospělý brouk, který je dobrým letcem, nalétá na oslabené stromy, nerozhoduje však jejich dimenze. Jsou to zpravidla korunové nebo kmenové zlomy nebo jinak oslabené stromy, které jsou napadené houbou. Zde samička klade do trhlin borky vajíčka ze kterých se líhnou larvy, které žijí po celou dobu pod borkou. Vzhledem k agresivitě houbového patogena topol poměrně rychle odumře a larva se někdy kuklí v mrtvém stromě, případně v jeho odumírající části. Podle tvaru kusadel by se dal odvodit jeho trofismus. Mohutná kusadla u dospělců napovídají, že půjde o brouky mycetofágní (houbožravé) nebo xylomycetofágní (živí se dřevem napadeným houbami). Méně pravděpodobná je xylofágie, saprofágie a málo pravděpodobná je dravost. Rozhodně se nejedná o škůdce. U larev jsou

11 kusadla drobnější a mohou sloužit i ke konzumování jiné než neživočišné potravy. Přesto je i u nich primární dravost nepravděpodobná (VÁVRA ET DROZD 2005, HORÁK ET VÁVRA IN PREP.). Pokaždé, když byly larvy nebo imaga nalezeny, byl topol napaden parazitickou houbou, nejčastěji ohňovcem topolovým (Phellinus populicola) a na kmeni se nacházely četné plodnice, které svědčily o pokročilé fázi napadení. Jde o oligofágního ranového parazita s víceletými plodnicemi, který výrazně snižuje životnost TP. Způsobuje bílou měkkou hnilobu ohraničenou tmavou linií (ČERNÝ 1989). Mezi nálezy dospělců a larev byl nepatrný rozdíl. Na podzim a v zimě se na topolech nikdy nenacházeli dospělci a larvy v tomtéž stromu jak tomu je např. u jírovců a javorů. Dospělci se nacházeli v doposud živých, ale odumírajících stromech pod hůře oddělitelnou borkou s velmi tlustou vrstvou lýka prorostlého myceliem parazitické houby. Oproti tomu se larvy nacházely v odumřelých pahýlech s dobře oddělitelnou až odpadávající borkou. Vrstva mycelia již byla nepatrná, nejnápadnější byla v okolí kukelných kolébek. Z lýkových svazků zůstaly pouze shnilé cáry a vždy byly přítomny plodnice hub. Další by mohly napovědět organismy, které se společně s lesáky vyskytovaly. Kromě již zmíněné houby ohňovce topolového, která je parazitem živých topolů, byli přítomny i další organismy. Například další parazitická houba choroš šupinatý (Polyporus squamosus). Z brouků to byl poměrně vzácný brouk Platydema violaceum (BOUKAL DET.), což je 7 mm velký, tmavě modrý, kovově lesklý brouk z čeledi potemníkovití (Tenebrionidae). Je mycetofágní a vyskytuje se v teplejších polohách, ze kterých se podél říčních toků šíří i do vyšších poloh. Šlo o jeden z prvních nálezů tohoto potemníka na území východních Čech. Dalšími brouky byli zimující brouci Phosphuga atrata, což jsou predátoři měkkýšů. Společně s larvami lesáka byly dravé larvy již zmiňovaného červenáčka ohnivého a jemu příbuzných druhů. Časté byli v topolech závrty kozlíčků (Saperda), kukly nesytek (Sesidae) a drvopleně obecného (Cossus cossus). Některé závrtové otvory odpovídaly drtníkům (Xyleborus). Přítomni byli také plži závornatky (Clausilia). Pic. 11- svlečka larvy v pozůstatku kruhové kukelné kolébky porostlé myceliem (PR Bažantnice v Uhersku) (foto J.Horák)

12 Ochrana populací Cucujus cinnaberinus a domácích topolů - The population protection of Cucujus cinnaberinus and the origin poplars Z pohledu legislativy ČR je Cucujus cinnaberinus silně ohrožený druh, dle červeného seznamu bezobratlých živočichů ČR jde o ohroženého brouka. Zároveň je zařazen na seznam celoevropsky ohrožených druhů v soustavě Natura Ač se to nemusí zdát, mohou být z pohledu ochrany lesáka rumělkového hlavním problémem dožívající topolové lignikutury. Díky nim se alespoň nížinný ekotyp lesáka vyskytuje na některých lokalitách poměrně hojně. Jenže topoly byly sázeny v relativně krátkém časovém období, jsou krátkověké, nejsou již obnovovány a v současné době odumírají. To by v budoucnu mohl být problém vzhledem k ochraně lesáka. V úvahu bohužel připadá i varianta, že by se opět stal velmi vzácným broukem. Jeho současný výskyt totiž může zdánlivě připomínat ruderála, který se jen velmi dobře přizpůsobil. V současné době je ohrožen zbytečným selektivním odstraňováním hybridních a původních TP, dále nevhodným způsobem lesního hospodaření, kdy dochází ke změnám původní dřevinné skladby na úkor měkkých listnáčů, kácením starých poškozených stromů a zvláště pak odvozem padlého a ležící dříví. Pro jeho vývoj je potřebné zanechat odumírající a mrtvé stromy na lokalitě (tzv. na stojato) alespoň po nějaký čas a podporovat výsadbu nových stromů. Zde by mohly připadat v úvahu výsadby již téměř vymizelých topolů černých a málo rozšířených topolů bílých. Je však vhodné uskutečnit jejich výsadbu na nekonfliktní místa, kde nebudou ohrožovat veřejné zájmy i do budoucnosti. Např. vyvarovat se výsadbám na břehové hrany toků, k dětským hřištím, blízko budov apod. Pic. 12, 13, 14 - odumřelé topoly, které hostily Cucujus cinnaberinus (Radhošť a EVL Uhersko) (foto J.Horák)

13

14 Závěrečná poznámka - Discussion Na závěr bych chtěl poprosit o spolupráci při mapování lesáka rumělkového. Vzhledem k vymapovanému nesouvislému areálu a také tomu, že většina nálezů lesáka pochází z posledního decénia, bych rád přivítal Vaši spolupráci. Údaje chybí hlavně u horského ekotypu, ale uvítám i jakékoli další, např. vyfotografováním brouka a jeho vývojových stádií (nejlépe zvrchu) a dále popisem dřeviny na které se vyskytoval, dle možností i bližší specifikaci např. mapovací čtverec, blízká obec, okres, výskyt dřevokazné houby a její fotografie, výskyt jiných živočichů, rozměry dřeviny atd. Dále bych rád upozornil na fakt, že pokud budete jako přizvaní odborníci posuzovat kácení dřevin se špatným zdravotním stavem, myslete, prosím i na to, že může hostit vzácné a chráněné živočichy. Během mapování výskytu byl objeven strom asi 15 metrů vysoké a plodící jabloně lesní (Malus sylvestris) (DET. KOBEROVÁ) a to v lesním porostu na území PR Bažantnice v Uhersku (mapovací čtverec 6062). Poděkování - Acknowledgement Moje poděkování za spolupráci patří hlavně (v abecedním pořádku) M. Boukalovi, K. Chobotovi, M. Mikátovi, B. Mockovi, J. Vávrovi a J. Zámečníkovi. Literatura - References ALBRECHT C., ESSER T., WEGLAU J. 2003: Naturschutzfachliche Bewertung der FFH- Gebeitstrance 3 des Landes Schleswig-Holstein. Kölner Büro für Faunistik, Köln, 49 pp. BAKKE A. 1999: High Diversity of Saproxylic Beetles in a Hemiboreal Mixed Forest Reserve in the south of Norway. Scand. J. For. Res. 14: BURAKOWSKI B., MROCZKOWSKI M., STEFAŃSKA J. 1986: Katalog fauny Polski. Coleoptera - Cucujoidea 1. Cz. 23, t. 2. PWN, Warszawa, 266 pp. BUSSLER H. 2001: Untersuchen zur Faunistik und Ökologie von Cucujus cinnaberinus in Bayern. Unveröff. Gutachen im Auftrag der LWF, 27 pp. CHOBOT K. 2006: Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus málo známý druh naší fauny. Ochrana přírody, 61: 9, pp 269. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (EDS.) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha ČERNÝ A. 1989: Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha, 104 pp. EVANS A. V. & HOGUE J. N. 2006: Field Guide to Beetles of California, Flat Bark Beetles (Cucujidae). University of California Press, Berkeley, Los Angeles, London, pp FERLIN F. & TOME D. 2003: CRP projekt , Razvoj mednarodno primerljivih kazalcev biotske pestrosti v Sloveniji in nadstavitev monitoringa teh kazalcev na podlagi izkušenj iz gozdnih ekosystemov, Elaborat posebni del II (hrošci, metulji, dvoživke, plazilci, ptice, mali sesalci). Ljubjana, 114 pp. GUSTAFSSON K. 2002: Demonstration of Methods to monitor Sustainable Forestry Final report Sweden. Skogsstyrelsen, Jönköping, 51 pp. HABERREITER B. 2003: Natura 2000-Managementplan Tullnerfelder Donauauen. 289 pp. HOLECOVÁ M. & ZACH P. 1996: A Survey of the Beetle Fauna living on Oaks in Slovakia. Folia Faunistica Slovaca (1996) 1: HORÁK J. & VÁVRA J. IN PREP.: Daří se u nás lesákům? 3pp. HORÁK J., ZÁMEČNÍK J., JEZIORSKI P., VRÁNA V., ŽALOUDKOVÁ R. 2007: Naturový hmyz Pardubického kraje. Pardubický kraj, Pardubice, 2 pp. HORION A. 1960: Faunistik der mitteleuropäischen Käfer. Bd. 7. Clavicornia 1. Teil (Sphaeritidae bis Phalacridae). A. Feyel, Überlingen-Bodensee, 346 pp. HŮRKA K. 2005: Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín, 390 pp.

15 JELÍNEK J. 2000: Návrh národního seznamu území (Special Areas of Conservation) pro druh Cucujus cinnaberinus (SCOPOLI, 1763). Podklady pro zařazení do soustavy Natura AOPK ČR, Praha, 4 pp. KALINA V. 1999: Entomologie pro LI, skripta LF ČZU, Praha. Not publ. KLAUSNITZER B. 1996: Die Larven der Käfer Mitteleuropas. Bd. 3. Polyphaga. T. 2. Goecke & Evers Verlag, Krefeld, 336 pp. KOBLÍŽEK J. 2000: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum, Tišnov, 448 pp. KOCH K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas. Katalog. Goecke & Evers, Krefeld, 342 pp. KÖHLER F. & KLAUSNITZER B. (EDS.) 1998: Verzeichnis der Käfer Deutschlands. Entomol. Nachrichten und Berichte (Dresden), Beiheft 4: KONVIČKA M., ČÍŽEK L., BENEŠ J. 2004: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria Olomouc. LAŠTŮVKA Z. 2007: Péče o chráněná území nutnost i rizika, pp. 18. In: LAŠTŮVKA Z. ET ŠEFROVÁ H. (EDS.). II. Lepideptorologické kolokvium. Program a sborník abstraktů. AF MZLU Brno, 36 pp. MAJZLAN O. 2002: A Migration of Beetles (Coleoptera) on trunks of a horse chestnut (Aesculus hippocastanum). Folia faunistica Slovaca 7: MOCEK B. 2006: Lokality lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus) ve východním Polabí. AOPK ČR, Praha, 3 pp. MUSIL I. & MÖLLEROVÁ J. 2005: Broad-leaved trees and shrubs (Forest dendrology 2.). FLE ČZU Praha, 217 pp. MÜLLER-KROEHLING S., FRANZ CH., BINNER V., MÜLLER J., PECHACEK P., ZAHNER V. 2006: Artenhandbuch. Bayerische Forstverwaltung, 200 pp. NEUHÄUSLOVÁ Z. ET AL. 1998: Map of Potential Natural Vegetation of the Czech Republic. Academia, Praha. PALM T. 1941: Über die Entwicklung und Lebensweise einiger wenig bekannten Käfer- Arten im Urwaldgebiete am Fluß Dalälven (Schweden). Opuscula Entomol., 6: RATTI E. 1995: Cucujidae, Silvanidae, Passandridae, Phloeostichidae e Hypocopridae (generi ), pp In: ANGELINI F., AUDISIO P., DE BIASE A., POGGI R., RATTI E. & ZAMPETTI M. F. (EDS): Checklist delle specie della fauna italiana, Fascicolo 55, Coleoptera Polyphaga 10 (Clavicornia 1). Edizioni Calderini, Bologna, 20 pp. ROUBAL J. 1936: Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatské Rusi. Díl II. Práce Uč. Společ. Šafaříkovy, Bratislava, 434 pp. SLOVÁČEK M. 2004: Genové zdroje topolu černého a bílého v ČR. Lesnická práce 83: 2, pp ŚLIPIŃSKI S. 1982: Klucze do oznaczania owadów Polski. Cz. 19, Chrząszcze Coleoptera. Zesz. 56, Zgnitkowate - Cucujidae. PWN, Wrocław, 35 pp. ÚŘADNÍČEK L. & MADĚRA P. 2004: Dřeviny lužních lesů, pp In: HRIB M. & KORDIOVSKÝ E. (EDS.). Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress Brno. ÚŘADNÍČEK L., MADĚRA P., KOLIBÁČOVÁ S., KOBLÍŽEK J., ŠEFL J. 2001: Dřeviny České republiky. Matice Lesnická Písek. VÁVRA J. & DROZD P. 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). AOPK ČR Praha. VOLKOVA L. B. 2000: The present state of the Bern Convention insects in the Russian Federation and actions for their conservation. In: ANONYMOUS: Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats, Group of Experts on Conservation of Invertebrates 6th meeting. Report of the meeting. Directorate of Sustainable Development, Strasbourg. WAUER A. (ED.) 2006: Beiträge zur Schwarzpappel. LWF, Friesing, 80 pp.

Pavel Dedek Jiří Matuška Lesák rumělkový brouk v hledáčku Evropské unie

Pavel Dedek Jiří Matuška Lesák rumělkový brouk v hledáčku Evropské unie Pavel Dedek Jiří Matuška Lesák rumělkový brouk v hledáčku Evropské unie Rozšíření lesáka rumělkového v Evropě a u nás Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) představuje v naší fauně významný západopalearktický

Více

Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz. REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016

Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz. REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016 Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016 Anoplophora glabripennis - kozlíček Coleoptera, Cerambycidae - Asia long-horn beetle - 36 druhů

Více

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Libochovka

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky

Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky Elateridarium 3: 35-40, 21.5.2009 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS

INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,

Více

Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice

Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Obsah: Carabini Soubor map rozšíření druhu Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784)

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.: Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

Hmyz ve městech a veřejné zeleni. Jiří Řehounek

Hmyz ve městech a veřejné zeleni. Jiří Řehounek Hmyz ve městech a veřejné zeleni Jiří Řehounek Proč se bavit o ochraně hmyzu? Hmyzu je nejvíc Je ekologicky velmi různorodý Jako první citlivě reaguje na změny prostředí Naneštěstí nikoho příliš nezajímá

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR

Více

Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti

Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti reg. číslo: CZ.1.07/3.1.00/37.0033 DŘEVINY ROSTOUCÍ MIMO LES Posuzování druhové struktury a vhodnosti dřevin pro různé účely a stanoviště

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/ koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1258 kategorie ochrany: přírodní

Více

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách QH71273 Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách Podprogram 1 Efektivní postupy v agrárním sektoru Výzkumný směr 12 - Ochrana zdraví rostlin a zvířat

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Místa hlavních zásahů v Mařížském parku:

Místa hlavních zásahů v Mařížském parku: Arboristika v praxi Arboristika přesahuje od péče o jednotlivé stromy až na úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o zeleň se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky. V anglicky mluvících zemích

Více

Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021

Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021 Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021 Zhotovitel zakázky: Mgr. RADIM

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk

Více

Vážení milovníci přírody, milé děti,

Vážení milovníci přírody, milé děti, Vážení milovníci přírody, milé děti, obdrželi jste brožurku Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním s názvem Hmyz. Jsme mezinárodní organizace, která působí na území České republiky, Polské

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Oblast 5, Envelopa Obr. 1 výsadba lip srdčitých na tř. Kosmonautů (22. 6. 2014) Obr. 2 vrby

Více

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum: 3. 7. 2013 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK

Více

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství. Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz

Více

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty)

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Bohemia centralis 20: 29-34, 1991 Nálezy zuhelnatělého dřeva na lokalitě Mladá Boleslav- Čejetičky (Choboty) Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Emanuel OPRAVIL POPIS

Více

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)

Více

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž

Více

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 1 B Číslo: VY_32_INOVACE_OŽP_3ROC_01 Předmět: Ročník: 3.O Ochrana životního prostředí Klíčová

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Základní škola a Mateřská škola Žirovnice

Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Autor: Mgr. Veronika Koukalová Vytvořeno: 20.5.2012 Název: VY_32_INOVACE_6.2.17_zoologie Téma: Lýkožrout smrkový Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1204

Více

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz)

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Tento dokument obsahuje autorské řešení vybraných úloh, jejichž zadání je

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Studie Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Inventarizace a metodika inventarizace Objednatel projektové dokumentace: Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 69813 Veselí nad Moravou IČO:

Více

Dendrologie. Vybrané rody

Dendrologie. Vybrané rody Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus

Více

Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány

Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány konkrétní lokality s typickými vegetačními prvky veřejného

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova .část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % 705 241 (690 255 720 226) 21.7 1 648 503 (1 631 259 1 665 748) 41.2

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % 705 241 (690 255 720 226) 21.7 1 648 503 (1 631 259 1 665 748) 41.2 . Rozloha agregovaných typů pokryvu "les" a "přírodě blízké prvky (mimo les)" podle výškových pásem Area of land categories broken down by altitude zone Územní kategorie Land category les - porostní půda

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.

Více

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum

Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum Ing. Filip Pavel Vysoká nad Labem 248, 503 31 Vysoká

Více

Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích. Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno

Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích. Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno Předkládaný příspěvek navazuje na předchozí sdělení (viz LP č. 6/2001), věnované okolnostem nálezu

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Plán péče o Přírodní památku Niva Olše Věřňovice v rámci Evropsky významné lokality CZ0813457 Niva Olše Věřňovice na období 2012 2021

Plán péče o Přírodní památku Niva Olše Věřňovice v rámci Evropsky významné lokality CZ0813457 Niva Olše Věřňovice na období 2012 2021 Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče Plán péče o Přírodní památku Niva Olše Věřňovice v rámci Evropsky významné lokality CZ0813457 Niva Olše Věřňovice

Více