KOMUNIKUJÍCÍ MÍSTO VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY 1 4 DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMUNIKUJÍCÍ MÍSTO VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY 1 4 DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI"

Transkript

1 KOMUNIKUJÍCÍ MÍSTO DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY 1 4 Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.2.04/

2

3 Přehled vzdělávacích aktivit/modulů 1) Udržitelný cestovní ruch a jeho multiplikační efekty Turismus jako významné hospodářské odvětví, jeho multiplikační efekty.. 3 Udržitelný cestovní ruch, možnosti propojení služeb s jinými aktivitami ) Standardy kvality služeb a základní komunikační postupy Komunikační dovednosti a specifika s ohledem na cestovní ruch Standardy kvality v podnicích služeb cestovního ruchu ) Multikulturní komunikace v provozu služeb cestovního ruchu Charakteristika národností a doporučení v oblasti přístupu ) Řízení a rozvoj provozů služeb cestovního ruchu Vedení a týmová práce Základy, metody a techniky interního tréninku

4 2

5 Udržitelný cestovní ruch a jeho multiplikační efekty Turismus jako významné hospodářské odvětví, jeho multiplikační efekty Obsah: 1. Turismus jako významné socio-ekonomické odvětví Region Evropa Vývoj řízení a organizace turismu v České republice Přístupy k hodnocení turismu a jeho multiplikačních efektů Ekonomické vlivy turismu Socio-kulturní vlivy turismu Environmentální vlivy turismu Hodnocení vlivu turismu na národní hospodářství Mezinárodní terminologie turismu základní pojmy pro statistické.. 12 hodnocení vlivů turismu 3.2 Statistické hodnocení vlivu a významu turismu Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu a významu turismu Individuální hodnocení vlivu a významu turismu Hodnocení globálních dopadů turismu na národní hospodářství Metoda pro efektivní využití efektů turismu v rozvoji území Tourism LearningAreas Závěr

6 1. Turismus jako významné socio-ekonomické odvětví Turismus se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, zejména jako důležitá součást tzv. průmyslu volného času. Jeho ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další vlivy jsou neoddiskutovatelnou součástí proměn dnešního světa. Tento trend je celosvětový a dokládají to jak závěry dokumentů Světové organizace turismu (UNWTO), tak deklarace Světové rady turismu (WTTC) i sdělení Evropské komise EU (EK) Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Proto je ve všech výše zmíněných dokumentech kladen důraz na podporu větší odpovědnosti veřejné správy na všech úrovních při plánování, realizaci, monitorování a vyhodnocování turismu a zapojení místních obyvatel do tohoto procesu. V mezinárodním kontextu je turismus chápán jako fenomén světové ekonomiky: je jí přímo ovlivňován nejen co do tempa růstu (mezinárodní příjmy, mezinárodní příjezdy), ale i co do rozložení hlavních zdrojových trhů. Turismus pak z druhé strany ovlivňuje světovou ekonomiku v podobě ekonomických přínosů (HDP, zaměstnanost, daně)[5]. Turismus je fenoménem světové spotřeby, tedy poptávky, která byla realizovaná. Spotřeba v turismu je podmíněná hlavními funkcemi, které turismus plní v životě člověka. K nejvýznamnějším patří: reprodukce pracovních sil, osobnostní rozvoj, trávení volného času, zdravotní funkce a další. [4]. Turismus je fenoménem socio-kulturních vztahů společnosti. Jako takový přispívá k porozumění mezi národy, mezi návštěvníky destinace a rezidenty, má mírotvorné účinky a v jednotlivých destinacích je prostředkem zvyšování životní úrovně obyvatel zejména proto, že poskytuje ekonomické a sociální příležitosti venkovu a oblastem, kde není rozvinut tradiční průmysl a v mnoha případech to není ani reálné. 1.1 Region Evropa Metodika rozdělení mezinárodního turismu podle Světové organizace turismu (UNWTO) dělí země do pěti regionů a osmnácti subregionů s jednotlivými zeměmi. Je to region Evropa, Amerika (Střední, Jižní a Severní), Asijsko-pacifický region, Afrika a Střední východ. Evropa je z pohledu dělení mezinárodního turismu rozdělena na 4 subregiony: Západní Evropa, Jižní Evropa, Střední a východní Evropa, Severní Evropa a Východní Středomoří Evropy. Zahrnuje území od západního pobřeží až po Kamčatku včetně celého území bývalého Sovětského svazu. Evropa jako dominantní region světového turismu zaznamenává pokles ve všech ukazatelích (příjezdy/výjezdy; příjmy/výdaje). Je pro ni charakteristický: nadprůměrný podíl vnitrostátních příjezdů a výjezdů, asi 50% mezinárodních příjezdů do Evropy se uskutečňuje silniční dopravou, hlavním důvodem jsou rekreační, prázdninové a volnočasové cesty a vysoký podíl domácího turismu. Česká republika patří do subregionu Střední a východní Evropy (Arménie, Bělorusko, ČR, Polsko, Maďarsko, Moldávie, Slovensko, Tádžikistán, Uzbekistán a další). 1.2 Vývoj organizace a řízení turismu v České republice Historický kontext K cílevědomým zásahům státu do rozvoje turismu dochází již koncem 19. století, kdy rakouská vláda vytvořila poradní orgán pro řízení turismu. Rozhodoval o státních dotacích a napomáhal vytváření svazů turismu. V českých zemích státní správa rozvoj turismu systematicky nepodporovala. Chyběly prostředky na pomoc hostinskému a hotelovému podnikání, což vedlo ve svém důsledku k zaostávání českých zemí v oblasti rozvoje cestovního ruchu. [8, s.21] Po 1. světové válce dochází k cílenému rozvoji turismu především v oblasti devizové politiky. Ve vyspělých státech se začíná vytvářet organizační struktura řízení turismu s cílem zajistit propagaci domácího i zahraničního turismu. 4

7 Z kompetenčního hlediska byla podpora turismu celé meziváleční období v Československu přikázána do působnosti ministerstva obchodu. Ve 30. letech se objevily snahy o zřízení samostatného ministerstva pro turismus a také o legislatvní úpravu odvětví. Zákon o turismu měl pomoci řešit problem s financováním propagace a podíl podnikatelů na rozvoji turismu formou daní. Řešila se i otázka kooperace všech organizací turismu. V roce 1929 byla ustanovena Cizinecká rada jako sdružení 47 na turismu zainteresovaných subjektů. Zdlouhavá a bezvýsledná jednání o osnově zákona dokonale ilustrují komplikované postavení cestovního ruchu v meziválečném období. Na jedné straně byl pokládán za důležité národohospodářské odvětví, na straně druhé nebyla pro tuto oblast přijata žádná ucelená koncepce, která by v budoucnu přinesla nový základ pro její další rozvoj. [8, s.40] Po 2. světové válce je turismus vnímán jako expandující sektor se silným ekonomickým, sociálním a politickým významem. Na mezinárodních konferencích o turismu pořádaných nejvýznamnějšími mezinárodními organizacemi (OSN, WTO) se diskutují možnosti podpory rozvoje cestovního ruchu a dochází se k závěru, že vlády států musí převzít odpovědnost za rozvoj turismu v zájmu svých občanů a vytvořit takovou organizační strukturu veřejné správy, která bude podporovat rozvoj turismu. V mnohých státech vznikají postupně speciální státní orgány turismu a začleňují se do organizace veřejné správy. V Československu se organizace turismu odvíjela od ekonomických a hlavně politických podmínek. Po krátkém období demokratické vlády ( ) se Československo dostává do bloku zemí světové socialistické soustavy a nastává období centrálního plánování. Politické faktory se promítly do ekonomických podmínek dalšího rozvoje turismu, ale i do oblasti legislativní, společenské, technologické a dalších. Československo se díky politickým a společenským změnám v únoru 1948 ocitlo v postupně se prohlubující izolaci od světového trhu a stalo se součástí izolovaně fungující socialistické soustavy. [2, s. 121] Odhlédneme-li od politických aspektů, pak můžeme hodnotit organizační strukturu uplatňovanou při řízení turismu v socialistickém Československu jako funkční z pohledu plnění stanovených úkolů. Kompetence pro řízení turismu byly rozděleny mezi tři ministerstva v rámci federálního uspořádání republiky. Za zahraniční turismus zodpovídalo Federální ministerstvo zahraničního obchodu podřízené federální vládě. Za domácí turismus byla odpovědná Ministerstva obchodu české a slovenské republiky. Pro koordinaci činností v oblasti turismu si zřídily vlády české a slovenské republiky Vládní výbor pro cestovní ruch, který spolupracoval se všemi orgány ústřední státní správy, národními výbory a organizacemi působícími v oblasti turismu. Ty měly povinnost předkládat požadované údaje a podkladové materiály a podílet se na realizaci plánu rozvoje turismu. Na regionální úrovni (krajské a okresní národní výbory) byly zřízeny odbory obchodu a turismu a komise, které připravovaly doporučení pro rozhodnutí jednotlivých regionálních orgánů státní správy. [3] Vývoj po roce 1989 Pád politického systému pro roce 1989 přinesl zásadní hospodářské a společenské změny, které zasáhly i turismus. První polovina 90. let je charakteristická vysokými tempy růstu zahraničního turismu (aktivního i pasivního) a propadem domácího turismu. Stát, který musí řešit transformační problémy, nevěnuje turismu, který až do roku 1996 vykazuje vysoké tempo růstu, prakticky žádnou pozornost. Po vytvoření základních rámcových podmínek pro fungování trhu (privatizace, liberalizace zahraničního obchodu a reformy v oblasti fiskální a monetární politiky) jsou státní intervence do oblasti turismu ojedinělé. Dosud uplatňovaný univerzálně plánovací koncept politiky turismu je vystřídán konceptem pragmatické politiky. Až propad výkonů turismu po roce 1997 vyvolává potřebu vytvořit podmínky pro koncepční řízení sektoru. Vláda v roce 1999 bere na vědomí první koncepci státní politiky v oblasti turismu a tímto začíná období uplatňování koncepční politiky turismu. Postupující reforma veřejné správy, vstup České republiky do Evropské unie a řada ekonomických a mimoekonomických faktorů vnitřních i mezinárodních se zásadně promítla do politiky turismu. Vláda rozhodla o přípravě nové koncepce státní politiky na období , která měla vytvořit rámcové podmínky rezortu v souvislosti s přípravou České republiky na vstup do EU. I tuto 5

8 koncepci vláda bere pouze na vědomí a vzápětí rozhodne o její úpravě a sladění s programovací obdobím EU, zejména z důvodu možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Vzniká dokument Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice do roku Vláda bere tento dokument na vědomí a zároveň rozhodne svým usnesením o zpracování Koncepce státní politiky pro období a jejím schválení do konce roku Přestože práce na koncepci probíhaly podle předem stanoveného harmonogramu, byla koncepce schválena až v listopadu Hlavním důvodem byly změny po parlamentních volbách v roce 2006 a rozhodnutí o přepracování koncepce. V průběhu přepracování došlo zejména ke změnám v rozložení finanční podpory rozvoje turismu z evropských fondů a posílení regionální úrovně, kdy kraje, resp. regiony soudržnosti rozhodují o směřování rozhodujícího podílu finančních prostředků EU určených pro rozvoje turismu v rámci regionálních operačních programů. [10] Období Česká republika měla poprvé možnost připravit strategické dokumenty a finanční plány na celé programovací období EU. Proces přípravy Koncepce pro období probíhal v součinnosti s přípravou Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce. Turismus spolu s kulturou patří v rámci Národního strategického referenčního rámce (NSRR) do I. strategického cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika konkrétně pak do Priority C: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví. Cílem priority je zvýšení podílu turismu v ekonomice jednotlivých regionů i České republiky jako celku, a to lepším využitím potenciálu pro rozvoj turismu, včetně kulturního dědictví. Priorita je implementována prostřednictvím prioritních os Rozvoj cestovního ruchu Regionálních operačních programů a dále prioritních os Národní podpora cestovního ruchu Integrovaného operačního programu. Kraje (ne všechny) zpracovaly, resp. aktualizovaly v souvislosti s přípravou Regionálních operačních programů programové dokumenty rozvoje turismu, přičemž pro jejich zpracování nebyla využita jednotná metodika jako v letech V dokumentech zpravidla není zhodnoceno plnění cílů a opatření minulých programů, dokumenty postrádají jasnou strategii (klíčové produkty, směřování destinace), akční plány s vymezením kompetencí, odpovědnosti, systém financování a navíc dochází ke změnám původních turistických oblastí a regionů se snahou co nejvíce dodržet krajské hranice. Cíl politiky turismu Vláda považuje turismus za odvětví, které přispívá k realizaci hospodářsko-politických cílů. Ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví turismu vytvoří podmínky, spočívající především v podpoře malých a středních podniků, ve zlepšení infrastruktury turismu a překonání strukturálních a regionálních disparit. Využije k tomu daňovou politiku, finanční podporu z EU a sníží administrativní zátěž rozvoje podnikání v turismu. [6, s.15] Financování V plánovacím období je těžištěm finanční podpory realizace politiky turismu systém operačních programů vztahujících se k turismu. Národní podpora je realizována prostřednictvím Integrovaného operačního programu, kde je na prioritní osu 4 alokováno včetně kofinančních podílů (veřejné rozpočty, příjemci) celkem EUR. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální podpora turismu je realizována z Regionálních operačních programů, kde je pro rozvoj turismu alokováno celkem EUR (v regionu Moravskoslezko jsou započteny i jiné aktivity než na rozvoj turismu) opět včetně kofinančních podílů (veřejné rozpočty, příjemci) a jejichž řídícími orgány jsou Regionální rady Regionů soudržnosti (NUTS 2). 1 V uvedených programech je celkově na rozvoj turismu pro období alokováno EUR. 6 1 Regiony soudržnosti definovaly pro oblast turismu samostatné prioritní osy, s výjimkou regionu Moravskoslezko, který podporuje turismus v rámci osy Rozvoj měst a regionu Praha, který nemá podporu turismu definovanou. Podpora rozvoje turismu představuje třetí největší podíl prostředků ROPů s podílem na rozpočtu programu od 8,5 % v případě Moravskoslezska až po 20,3 % u regionu soudržnosti Severovýchod.

9 Vedle dvou výše zmíněných programů je možné financovat některé projekty z tematických operačních programů, a to zejména z Programu rozvoje venkova (řídící orgán Ministerstvo zemědělství), kde je pro rozvoj venkovského turismu alokována částka EUR, dále pak z OP Přeshraniční spolupráce, kde je na rozvoj turismu alokováno kolem 190 mil EUR celkem ve vymezených územích na obou stranách hranice. [2] V dalších operačních programech není turismus definovanou prioritou, ale financování některých projektů rozvoj turismu ovlivní. Můžeme jmenovat operační programy: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace (řídící orgán Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), OP Lidské zdroje (řídící orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí) a OP Nadnárodní spolupráce (koordinátor Ministerstvo pro místní rozvoj). Rozvoj turismu ovlivní i řada projektů podpořených v rámci operačních programů Doprava a životní prostředí a iniciativy Komise LEADER+. Další zdroje financování jsou veřejné rozpočty státu, krajů a obcí využívané také pro financování činnosti organizací, které subjekty veřejné správy zřizují (agentura CzechTourism, informační centra, destinační managementy, zdravotnická a lázeňská zařízení). K rozvoji turismu budou využity i soukromé zdroje podnikatelských subjektů a profesních sdružení. Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloženo koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce). IOP obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí intervence, které vymezují typy projektů pro podporu v rámci příslušné prioritní osy. Jedná se následující prioritní osy: modernizace veřejné správy, zavádění ICT v územní veřejné správě, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, národní podpora cestovního ruchu (zavedení rezervačního systému, zavádění standardů ve službách turismu, prezentace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro turismus na národní úrovni, podpora prezentace ČR jako destinace turismu apod.), národní podpora územního rozvoje (uchování, prezentace a využití nemovitého kulturního dědictví, revitalizace veřejných prostranství apod.), technická pomoc. [7] Regionální operační programy Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Pro programové období bylo zpracováno celkem sedm ROP pro jednotlivé regiony soudržnosti ČR, které spadají pod realizaci cíle Konvergence politiky soudržnosti EU. 2 Řídicím orgánem odpovědným za řádnou realizaci regionálního operačního programu je Regionální rada příslušného regionu soudržnosti. Každý ROP má svoje specifické cíle odrážející konkrétní potřeby regionů soudržnosti. Sedm regionů soudržnosti má jednu z prioritních os zaměřenou na podporu rozvoje turismu (s výjimkou Moravskaslezska, kde je podpora turismu zahrnuta do více prioritní os). Praha čerpá podporu v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu prostřednictvím dvou operačních programů: OP Praha Adaptabilita (OPPA) a OP Praha Konkurenceschopnost (OPPK). V rámci svých operačních programů nemá Praha v tomto období pro rozvoj turismu žádnou prioritu. Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova je určen pro podporu společné zemědělské politiky a je financován z Evropského zemědělského fondu. Projekty na podporu rozvoje turismu je možné financovat z prioritní osy III v rámci opatření pro podporu venkovského turismu. 2 Regiony soudržnosti: Střední Čechy, Severovýchod, Severozápad, Jihozápad, Moravskoslezsko, Střední Morava a Jihovýchod. 7

10 Státní politika zastřešuje politiky regionální a místní, stanovuje globální cíle a stát má klíčovou úlohu ve smyslu tvorby pravidel pro její uplatňování. Stát zodpovídá za tvorbu zákonů, které upravují činnosti v rezortu, je také vykonavatelem politiky turismu a prosazuje dostupnými prostředky plnění cílů státní politiky, které jsou v gesci regionální a místní samosprávy a podnikatelského sektoru. Sem rovněž spadá oblast využití prostředků ze strukturální fondů EU, ve kterých mají orgány činné v oblasti turismu řídící či spoluřídící funkci. 2. Přístupy k hodnocení turismu a jeho multiplikačních efektů Pro řízení turismu a pro systém a koncept politiky turismu je stále důležitější prosazování principů udržitelného rozvoje. Rozhodující je volba strategií a nástrojů, kdy na národní i regionální úrovni je účinné a účelné propojit strategie zúčastněných subjektů (podílníků) s garancí prosaditelnosti a propojenosti v rámci veřejný politik a činností veřejné správy. S tím úzce souvisí zavádění certifikačních systémů kvality a měření dosažených výsledků pomocí sady indikátorů udržitelného turismu. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Udržitelný rozvoj turismu je takový koncept rozvoje, který uspokojuje potřeby dnešní generace s ohledem na potřeby generací budoucích. Posuzování udržitelného turismu vychází ze skutečnosti, že turismus působí jednak jako příznivý socio-ekonomický faktor, ale zároveň je původcem negativních externalit a může poškozovat socio-kulturní prostředí destinace jak ve fázi přípravy infrastruktur, tak při samotné realizaci turismu. Turismus je také silně ovlivňován ostatními oblastmi společenského vývoje a přírodními katastrofami. Podstatou konceptu udržitelného turismu je vytvořit podmínky pro vyvážení pozitivních i negeativních vlivů turismu v rámci jednotlivých pilířů. Na prosazování konceptu udržitelného rozvoje turismu nahlížíme ze dvou rovin: udržitelný rozvoj turismu v dané destinaci a rozvoj turismu s cílem dosažení udržitelného rozvoje destinace, a to jak v rovině aplikace konkrétních opatření, které udržitelnost podporují, tak v rovině činnosti mezinárodních a národních organizací, které vytvářejí legislativní, politický a ekonomický rámec v podobě dokumentů různého charakteru, závaznosti a vymezení kompetencí. Základním rámcem pro prosazování politiky udržitelného turismu jsou mezinárodní deklarace a úmluvy mezinárodních organizací, Evropské unie a jejich implementace do národních legislativ. Za klíčové lze považovat světové summity OSN o udržitelném rozvoji a jejich deklarace - v Rio de Janeiro byla přijata Agenda 21 jako první dokument, který řeší v globálním měřítku využívání, zdrojů otázky kvality života a budoucího vývoje 1992; Deklaraci tisíciletí OSN a její Rozvojové cíle přijaté 189 zeměmi v roce 2000, Johannesburg 2002). V oblasti mezinárodního turismu je za zásadní dokument při prosazování udržitelného turismu považován Globální kodex etiky v turismu, dokument UNWTO schválený Valným shromážděním OSN v prosinci Jedná se dokument obsahující souhrn morálních pravidel a principů, která by měli dodržovat všichni aktéři turismu včetně rezidentů. Dalším významným dokumentem je Agenda 21 pro turismus (1996), která rozpracovává zásady deklarované v Agendě 21 z Ria de Janeiro. Agenda 21 pro turismus stanovuje devět priorit orientovaných zejména na veřejný sektor s cílem vytvořit systém pro promítnutí udržitelnosti do plánování a rozhodování o realizaci aktivit směřujících k zajištění udržitelného rozvoje. Pro hodnocení udržitelného rozvoje turismu jsou stanovena základní kritéria, od kterých se odvozují sady indikátorů pro měření dopadů turismu (pozitivních i negativních). Volba vhodné 8

11 kombinace indikátorů napomáhá k hodnocení dopadů na fyzické, socio-kulturní a ekonomické prostředí, posilování pozitivních vlivů a regulaci vlivů negativních. Společným jmenovatelem je: zachování zdrojů (environmentálních, ekonomických, sociálních a kulturních), profit pro budoucí generace a spravedlnost při rozdělování ekonomických, sociálních, kulturních a environmentálních užitků a nákladů. [10] 2.1 Ekonomické vlivy turismu Při hodnocení vlivu turismu na ekonomiku je třeba v kontextu udržitelného rozvoje vzít v úvahu, že vzhledem k heterogenní a silně průřezové povaze turismu, nelze přesně měřit a hodnotit pozitivní efekty turismu spojované s realizací příjmů, vytvářením pracovních míst, regionálním rozvojem, rozvojem podnikatelských aktivit v turismu i v souvisejících odvětvích. Pozice turismu v národní, regionální či světové ekonomice a její hodnocení je často zúženo na sektor hotelů, cestovních kanceláří, stravovacích zařízení, leteckých společností a průvodcovských služeb, které sice představují těžiště turismu, ale ne turismus jako celek. Navíc je třeba vždy zohlednit i negativní efekty, zejména v podobě negativních externalit projevujících se na fyzickém a sociokulturním prostředí. Pozitivní ekonomické vlivy na ekonomiku: zvyšování příjmů z mezinárodního turismu zvyšování příjmů národních ekonomik vytváření pracovních místi podpora investic do infrastruktury zvyšování příjmů místních ekonomik Negativní ekonomické vlivy na ekonomiku: úniky (leakages) - pokles příjmů státu, regionu (nebo místa), způsobený nutností importovat zboží, služby nebo finanční prostředky z okolních států nebo regionu(mezinárodní hotelové řetězce, restaurační řetězce a velcí mezinárodní tour- operátoři) ekonomická závislost na turismu - pro řadu státu (zejména rozvojových) s omezenými možnostmi rozvoje se turismus se stal dominantním zdrojem příjmů národního hospodářství, což přináší nízkou diverzifikaci a její citlivost na globální ekonomické krize, přírodní katastrofy a další neočekávané události enklávy turismu středisko (resort), kde tráví turisté celou svou dovolenou tráví;může to být horské či přímořské středisko nebo výletní loď, přičemž toto místo prakticky neopustí a uskuteční zde veškeré své výdaje, nedávají možnost výdělku i jiným podnikatelům v destinaci. Takovéto all-inclusive hotely sice vytvářejí nejvyšší obnos příjmů, ale jejich přínos pro ekonomiku je menší než u ostatních ubytovacích zařízení, dovážejí také více produktů a zaměstnávají méně lidí než jiné hotely a mají tedy menší ekonomický efekt pro místní ekonomiku růst cen - (např. Getz 1993:34, McIntosh - Goeldner - Ritchie 1995:24, Hernandez - García - Cohen 1996) rostoucí poptávka turistů po základních službách a zboží může způsobit pohyb cen, který negativně působí na místní obyvatelstvo, jehož příjem nevzroste úměrně; vyšší životní náklady obyvatelstva, zvláště v rozvojových zemích, přináší řadu sociálně patologických problémů od růstu kriminality, po stěhování obyvatelstva, až k vylidnění oblasti náklady na infrastrukturu - výstavba doprovodné infrastruktury pro turismus klade na místní vlády a daňové poplatníky nemalé požadavky a může mít za následek omezení vládních výdajů do jiných odvětví jako je např. vzdělávání či zdravotnictví sezónní charakter zaměstnání - opět problém zejména pro destinace orientované výhradně na turismus, kdy až 30% pracovní síly přímo nebo nepřímo závisí na turismu; v malých rozvojových ostrovních státech, se procentně může pohybovat např. od 83% na Maledivách k 21% na Seychelách a 34% na Jamaice 9

12 2.2 Socio - kulturní vlivy turismu Sociálně-kulturní vlivy turismu jsou účinky na hostitelské společenství s přímým nebo nepřímým vztahem k turismu, které nelze přesně měřit. Jejich hodnocení je vysoce subjektivní a to jak z pozice hostitelské komunity (rezidentů), tak z pozice hostů (návštěvníků, turistů). Posuzování vlivů turismu na socio-kulturní prostředí se vlastně odehrává v prostředí neustálé vzájemné interakce rezidentů a návštěvníků, přispívá ke změnám v hodnotovém systému, v chování jedinců, ve vztazích, životním stylu společnosti, v úrovni bezpečnosti, v mravním chování, v kreativním vyjadřováním se, v tradicích a místních aktivitách. V hostitelské komunitě rozeznáváme několik zájmových skupin s různě silnou vazbou na turismus (v pozitivním i negativním smyslu), a to jak v rovině socio-kulturní, tak zejména v oblasti ekonomické. Nejvýznamnějšími skupinami hodnotící spíše pozitivně rozvoj turismu jsou ti rezidenti (a jejich rodiny), kteří z turismu profitují a rezidenti, kteří mají znalosti o přínosech turismu. Negativní hodnocení převažuje u skupin, které vnímají turismus jako zasahování do vlastního socio-kulturního prostředí, jehož změny se negativně odráží ve způsobu života rezidentů. Pozitivní vlivy turismu na socio-kulturní prostředí Turismus představuje významný potenciál pro sociální a kulturní rozvoj. Mezi nejčastěji uváděné pozitivní sociálně-kulturní vlivy cestovního ruchu patří: vytváření pracovních příležitostí, rostoucí příjmy a lepší kvalita života kulturně-vzdělávací funkce - poznávání odlišných kultur, seznamování se s historií a tradicemi jiných národů, překonávání předsudků o jiných národech, vnitřní vzájemné obohacování se, snaha učit se jazyky turistů posilování komunit domácí obyvatelstvo se podílí na aktivitách turismu (což vede např. ke snížení migrace obyvatel z venkovských oblastí), posilování národní a lokální hrdosti, tradic a zdravého patriotismu zvyšování životního standardu obyvatel využívání infrastruktury turismu udržování či záchrana kultury a tradic (místní slavnosti, festivaly, regionální produkty) Negativní vlivy turismu na socio-kulturní prostředí Obecně je možné označit souhrn nežádoucích vlivů turismu na sociální a kulturní prostředí jako turistické znečišťování (Pásková 2003:74), které se projevuje různými způsoby: silná komercionalizace, kdy se destinace či tradice nebo výrobky lidových řemesel stanou prodejní komoditou turismu (McCulture) uniformita a globalizace zařízení pro turismu na úkor přirozeného (původního) prostředí (tzv. hledání známých zařízení v neznámém prostředí např. fast-food restaurace, řetězcové hotely apod.); ztráta autenticity, kdy se skutečný způsob života předvádí návštěvníkům jako představení (inscenazice) přizpůsobováním se poptávce návštěvníků, kdy se tradice či tradiční řemeslné výroby modifikují dle přání návštěvníků nárůst populace (často jen sezónní) přelidnění, kriminalita, vandalismus, degradace kulturních památek nárůst konkurence v destinaci zánik drobných podnikatelů kulturní střety, které se projevují překročením kulturní a sociální únosné kapacity, tj. míry dosažení přijatelnosti dopadů změn vyvolaných turismem z hlediska kvality života místních obyvatel. 10

13 akulturace, nebo-li proces změn kultury a společnosti vůbec v důsledku dlouhodobějšího či opakovaného styku kulturně odlišných společenských skupin nevraživost vůči chování návštěvníků vyvolaná nerespektováním místních zvyků zvyšování nákladů (a to jak na infrastrukturu a služby, tak na nemovitosti), ekonomické nerovnosti - turisté, kteří mnohdy pocházejí z prostředí s odlišnými spotřebními zákonitostmi a životním stylem než je v destinaci běžné, hledají potěšení, nadmíru utrácejí a jejich chování vůči rezidentům je často asociální a neetické omezení přístupu ke zdrojům (volným statkům, př. mořské pobřeží - pláž, na kterém se zbuduje hotel); V této souvislosti je třeba zmínit, že nedochází k ekonomizaci těchto zdrojů a tím dochází k externalitám. práce dětí (využívání dětí coby levné pracovní síly), prostituce a tzv. sexuální turismus a řada dalších 2.3 Environmentální vlivy turismu Kvalita prostředí (přírodního i člověkem vytvořeného) je pro turismus nezbytná. Negativní vlivy expanze turismu mohou silně narušit environmentální zdroje. Pro omezení negativních dopadů na životní prostředí je potřeba zavádět na různých úrovních systém environmentálního managementu (EMS 3 ), resp. systém environmentálně orientovaného řízení. Turismus je také stále více ohrožován globálními environmentálními vlivy jako je ztráta biologické různorodosti, poškození ozónové vrstvy a globální oteplování, atd. Pozitivní vlivu turismu do environmentálního prostředí: finanční zdroje pro rozvoj chráněných území: jedná se o přímé finanční příspěvky např. vstupné do národních parků, nebo o nepřímé, což jsou finanční prostředky získané z uživatelských poplatků, daní z příjmu, spotřebních daní, licenčních poplatků z aktivit jako je lovení nebo rybaření apod., které vlády přerozdělují prostřednictvím nejrůznějších fondů nové přístupy k environmentálního managementu a plánování: změna vnímání chráněných území jako motivace k návštěvě, synergické efekty plynoucí z plánování a řízení chráněných území a jejich využití v turismu při respektování ochrany přírodních zdrojů, regulace počtu návštěvníků a jejich aktivit vzdělávání v oblasti životního prostředí: zavádění ekostandardů i mimo chráněná území v oblasti turismu (EU Flower, EMAS, certifikáty ECEAT, atd.) Negativní vlivu turismu na environmentální prostředí K nejvýznamnější negativním vlivům patří: vysoká spotřeba přírodních zdrojů v místě koncentrovaného turismu a zejména tam, kde jsou tyto zdroje vzácné (např. turista spotřebuje v rámci svého pobytu až dvojnásobek vody než rezident) znečištění ovzduší a hluk nakládání s odpady 3 EMS - systém řízení respektující požadavek snížení vlivu organizace na životní prostředí 11

14 3. Hodnocení vlivu turismu na národní hospodářství 3.1 Mezinárodní terminologie turismu základní pojmy pro statistické hodnocení vlivů turismu Za mezník v úsilí vytvořit jednotnou terminologii turismu jsou považovány závěry Mezinárodní konference v Ottavě, pořádané v roce 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO). Cílem konference bylo mimo jiné sjednotit základní pojmy pro oblast turismu, a to především termíny turismus, stálý obyvatel, návštěvník, turista a jednodenní návštěvník jako základ pro statistické sledování turismu. 4 Turismus (tourism) je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena (u mezinárodního turismu je tato doba kratší než jeden rok, u domácího turismu 6 měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě, což znamená, že výdělečná činnost není založena na trvalém či přechodném pracovním poměru v navštíveném místě. Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy. Pro tuto definici turismu je podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasný pobyt a o nevýdělečnou činnost v navštíveném místě. Stálý obyvatel (resident) v mezinárodním turismu je ve vztahu k dané zemi osoba, která v tomto místě žije alespoň jeden rok před příjezdem do jiného místa na dobu kratší jednoho roku. 5 Návštěvník (visitor) v mezinárodním turismu je osoba cestující do jiné země, než v které je trvale usídlena, na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Turista (tourist) v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než ve které je trvale usídlena, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne delší jednoho roku, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Jednodenní návštěvník (some-day visitor) v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž je trvala usídlena a mimo své obvyklé prostředí, aniž v dané zemi přenocuje, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Turismus není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví a zasahuje do řady dalších činností a oborů. Pro hodnocení turismu je nutné rozlišovat přímé, nepřímé a indukované efekty. Přímé efekty jsou vyvolané v odvětvích přímo spojených s turismem a dochází zde k přímému kontaktu poskytovatele/zprostředkovatele služeb se zákazníkem (účastník turismu): ubytovací služby (hotely, ubytovny, prázdninové tábory, kempy, tábořiště, ) stravovací služby a prodej nápojů (restaurační i samoobslužná zařízení, bary, ) služby osobní dopravy (železniční, silniční, letecká, vodní doprava, taxislužba, lanovky, vleky, ) pomocné služby v osobní dopravě (letecké navigační služby, stanice autobusů, parkovací, přístavní služby, čerpací stanice pohonných hmot, ) pronájem osobních dopravních prostředků udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře kulturní služby (muzea, galerie, divadla, historické památky, zoologické a botanické zahrady, ) 4 V roce1993 byla navržená sada definic spolu se Standardní mezinárodní klasifikací činností v turismu (SICTA Standard International Classification of Tourism Activities) přijata Statistickou komisí Organizace spojených národů a publikována jako Doporučení ke statistice turismu (RTS The Recommendations on Tourism Statistics). Sledování ekonomických dopadů turismu a statistické sledování vychází z tohoto mezinárodního pojmového aparátu. 5 Všechny definice vztahující se k domácímu turismu ohraničují délku pobytu šesti po sobě jdoucími měsíci 12

15 rekreační a zábavní služby (rekreační sport, lyžařské, golfové areály, plážové služby, tematické a zábavní parky, herny a kasina, ) různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské služby, směnárenské služby, organizace veletrhů a výstav, pasové a vízové služby, ) Nepřímé efekty turismu jsou označovány jako multiplikované (vyvolané) jsou vytvářeny v dodavatelských odvětvích: stavebnictví (výstavba ubytovacích a rekreačních zařízení), prodej a opravy motorových vozidel prodej pohonných hmot prodej cestovních aj. potřeb výroba a dodávky potravin do restauračních zařízení catering letecké dopravy výroba a dodávky vybavení pro hotely služby hotelovému průmyslu (prádelny, marketingové služby, účetní služby, úklidové služby, telekomunikační služby, ) veřejná správa a bezpečnost Na základě výše uvedeného rozdělení odvětví vymezujeme v rámci statistického sledování rozlišujeme: průmysl turismu (zahrnuje odvětví s přímými efekty) a ekonomiku turismu (zahrnuje odvětví s přímými a nepřímými efekty). 3.2 Statistické hodnocení vlivu a významu turismu Statistické hodnocení je základem pro další hodnocení vlivu a významu turismu pro ekonomiku. Cílem statistického sledování je zjišťování dat k vyhodnocování jak pozitivních tak i negativních dopadů turismu. Statistické hodnocení se provádí pomocí statistického monitoringu, ve kterém se sledují ukazatele jak v mezinárodním, tak v národním měřítku. K základním ukazatelům patří počty účastníků v aktivním, pasivním a domácím turismu, devizové příjmy a výdaje, spotřeba, geografické rozložení poptávky, kapacity ubytovacích zařízení, zaměstnanost a další. Na základě stanovení ukazatelů a jejich naplňování v rámci statistického monitoringu jsou koncipovány hodnotové ukazatele pro měření naplňování cílů stanovených v konceptech rozvoje turismu. Pravidelná statistická šetření jsou doplňována kvantitativními a kvalitativními výběrovými šetřeními/průzkumy zaměřenými na hlubší a přesnější zkoumání vybrané problematiky zejména v oblasti marketingu (proces brandingu a umisťování) na regionální a místní úrovni. 3.3 Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu a významu turismu Od ekonomicko-peněžního hodnocení se odvíjí celkové hodnocení postavení turismu v národní ekonomice. Vliv na ekonomiku se obvykle měří čtyřmi základními makroekonomickými ukazateli a jejich vzájemnému vztahu: hrubý domácí produkt (HDP) nezaměstnanost cenová stabilita vnější ekonomická rovnováha 13

16 K souvisejícím ekonomickým parametrům, u nichž lze měřit ať již v oblasti vnitřní či vnější ekonomické rovnováhy vliv turismu, patří dále např. úroveň a váha veřejného (vládního) sektoru, vývoj mezd v závislosti na produktivitě práce, míra zahraničního zadlužení a další, zejména však úroveň a vývoj devizového kurzu. Váhu turismu v národní ekonomice je nutné hodnotit na základě jeho relativního podílu na celkovém HDP a vzájemného vztahu podílu HDP v přímých a nepřímých odvětvích. Turismus má vliv na regionální a místní rozvoj. Na této úrovni je značně závislý na regionální politice a na podpoře z veřejných rozpočtů. Budování obecné infrastruktury ovlivňuje rozvoj turismu, který často v územích hospodářsky nerozvinutých, zaostalých nebo strukturálně postižených představuje klíčovou podnikatelskou aktivitu. Navíc podporuje zvyšování kvality života rezidentů, kteří mohou využívat služby turismu pro vlastní volnočasové aktivity, podporuje uchování tradic, řemesel a gastronomie. Rozvoj turismu v uvedeném kontextu přináší i pozitivní fiskální efekty v podobě daní a poplatků. Při posuzování interakce uvedených ukazatelů vzhledem k turismu je třeba hodnotit turismus z pohledu jeho udržitelnosti, tedy vyváženého rozvoje ekonomického, socio-kulturního a ekologického pilíře, hodnotit jak přínosy, tak negativní dopady turismu. Turismus je závislý na uplatňovaném systému financování na národní, regionální a místní úrovni. Ten vychází z formy politiky turismu jednotlivých zemí a přístupu ke zdanění turismu. Zaměstnanost v turismu je klíčovým ukazatelem v systému hodnocení vlivu turismu pro podporu z veřejných rozpočtů. Je to z důvodů specifických podmínek zaměstnanosti v turismu jako např. vysoký podíl žen a mladších lidí, vysoký podíl pracovních míst na částečný úvazek s převahou nižšího stupně kvalifikace. Turismus prokazuje vysokou citlivost na cenovou úroveň. Vývoj poptávky má vliv na úroveň cen v destinaci. Zvyšování cen služeb v turismu se promítá i do cen služeb a zboží pro rezidenty, ceny nemovitostí a pozemků a struktury a dostupnosti občanských služeb. Vnější ekonomická rovnováha se sleduje v platební bilanci národní ekonomiky a v devizovém kurzu národní měny. 3.4 Individuální hodnocení vlivu a významu turismu Individuální hodnocení vlivu a významu turismu vychází z osobnosti účastníka turismu, jeho potřeb a motivací k účasti v turismu a mírou naplnění těchto potřeb, tedy analýzou jeho spotřebního chování. Turismus spoluvytváří životní styl účastníků turismu i rezidentů v destinacích turismu, rozšiřuje interkulturální vztahy a poznání, přispívá ke vzdělanosti, vzájemné toleranci a budování duchovních a společenských hodnot. Turismu plní následující funkce: reprodukci pracovních, duševních a fyzických sil (rekreačně-zdravotní funkce) rozvoj osobnosti (kulturně-poznávací funkce) prevence a léčba (zdravotní funkce) podpora a zároveň využívání technologií, internetu apod. (vědecko-informační funkce). Hodnocení spotřebního chování účastníků turismu je jedním z výstupů poptávkové strany satelitního účtu v dělení na spotřebu příjezdového, domácího a výjezdového turismu a dále podle druhy spotřebovaných statků vytvořených privátním, veřejným a neziskovým sektorem a statky volné. 3.5 Hodnocení globálních dopadů turismu na národní hospodářství Globální dopady turismu na národní hospodářství a jejich hodnocení je provázáno s udržitelným rozvojem a je snaha o vymezení jak pozitivních tak negativních vlivů turismu v rámci jednotlivých pi- 14

17 lířů. Komplexním statistickým nástrojem pro měření vlivu turismu na národní ekonomiku je satelitní účet. Dalším nástrojem měření je platební bilance. Rozšíření a zpřesnění hodnocení dopadů turismu na národní hospodářství umožňuje sledování pomocí indikátorů udržitelného rozvoje turismu. Satelitní účet turismu (TSA, Tourism Satellite Account) je komplexní statistický nástroj, který měří rozsah a ekonomický význam turismu a dalších průřezových odvětví pomocí makroekonomických souborů (agregáty). Výstupy satelitního účtu slouží k porovnatelnosti turismu s ostatními odvětvími národní ekonomiky i k mezinárodnímu srovnání. Satelitní účet vychází z odvětvového členění na průmysl a ekonomiku turismu. Jednotný rámec a metodika pro vytváření satelitních účtů turismu byl vytvořen ve spolupráci řady mezinárodních organizací (OSN, UNWTO, EUROSTAT, OECD, WTTC a další) a byl schválen v roce Mezinárodní metodika tvorby TSA je postupně implementována do podmínek jednotlivých zemí a regionů. Vychází z jednotného vymezení pojmů z ekonomického hlediska a používání jednotné mezinárodní terminologie (UNWTO, Ottawa, 1991) a ze statistiky národních účtů. V zemích EU se zavedení satelitních účtů opírá o direktivu EU 95/57/EC o systému sběru, zpracování a zveřejňování dat v oblasti turismu a standardy SICTA (Standard International Clasification of Tourism Activities) pro klasifikaci výdajů vynaložených návštěvníky a to v členění nákladů před cestou, během cesty a po cestě. 6 Pro hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice a pro státy, který zatím nemají zavedené sledování pomocí satelitního účtu turismu lze využít tzv. neoficiální satelitní účet turismu. Neoficiální satelitní účet sestavuje mezinárodní organizace WTTC na základě oficiálně schválené metodiky již od 90. let pro 181 národních ekonomik s využitím expertních odhadů a techniky modelování. WTTC je organizace jejímiž členy je více jak 100 nejvýznamnějších mezinárodních společností v oblasti turismu z privátního sektoru. Základní struktura satelitních účtů pro turismus je založena na vztahu mezi poptávkou a nabídkou produktu vytvářeného v odvětvích přímo a nepřímo spojených s turismem na základě spotřeby rozdělené do produkce a spotřeby v jednotlivých odvětvích. Nabídka je měřena ukazateli produkce, které sledují produkci charakteristických činností (to jsou činnosti, které by v případě nepřítomnosti návštěvníků neexistovaly nebo by se výrazně snížily), souvisejících činností (jde o činnosti, které by v případě nepřítomnosti návštěvníků výrazně poklesly) a nespecifické činnosti (nejsou závislé na turismu). Dále je nutné doplnit výše uvedené údaje o dodávky dovážených výrobků a služeb a započítat další údaje (např. daně snížené o dotace). Základními výstupy satelitních účtů jsou: hrubá přidaná hodnota (HPH) hrubý domácí produkt (HDP) zaměstnanost v jednotlivých odvětvích poptávka v turismu spotřeba v turismu vliv turismu na platební bilanci a další Satelitní účet turismu v České republice Česká republika se do procesu přípravy satelitního účtu přihlásila již v roce 1999, a to jedním z cílů Koncepce státní politiky cestovního ruchu (1999), kterou vláda ČR vzala v tomtéž roce na vědomí. Cíl splněn nebyl, byl však opakovaně deklarován jako jedna z nejdůležitější priorit všech koncepcí. V současné době realizoval Český statistický úřad satelitní účet pro období a přestože nejsou naplněné všechny tabulky satelitního účtu, je možné využívat zveřejněná data a propočty pro hod- 6 Petříčková,L., Tittelbachová,Š.: Satelitní účet turismu 15

18 nocení postavení turismu v národním hospodářství a pro hodnocení implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období Vedle neúplnosti propočtů (zejména nepřímých vlivů na ekonomiku) je problémem regionalizace, protože satelitní účet je stavěn jen na národní úrovni a jeho využitelnost pro regionální dimenzi komplikují zkreslení zejména díky specifickému postavení Prahy jak v příjezdovém, tak v domácím turismu. Důležitou fází při přípravě TSA bylo vytvoření nové klasifikace, aby se podařilo vytvořit souhrnné ukazatele pro turismus, které by byly srovnatelné s ostatními souhrnnými ukazateli v národních účtech ČR. Základem je vymezení charakteristických, souvisejících a nespecifických odvětví a jejich produktů. Tab. 3.1 Seznam charakteristických odvětví a produktů turismu Seznam charakteristických odvětví CR (sloupce) OKEČ 1) Seznam charakteristických produktů CR (řádky) SKP 1) 1 - Hotely a podobná ubytovací zařízení 551, Ubytovací služby 2 - Druhé domovy i. n Hotely a ostatní ubytovací služby 551, Restaurace a podobná zařízení 553, Služby druhých domovů i. n. 4 - Osobní železniční doprava Stravovací služby 553, Osobní silniční doprava Služby osobní dopravy Osobní lodní doprava Služby železniční dopravy Osobní letecká doprava 611, Služby silniční dopravy Doplňkové služby osobní dopravy 621, Služby lodní dopravy 611, Pronájem dopravního zařízení / vybavení Služby letecké dopravy 621, Cestovní agentury a podobná zařízení 711, Doplňkové služby osobní dopravy Kulturní služby 3.6. Pronájem dopravního zařízení / 711, 712 vybavení 12 - Sportovní a ostatní rekreační služby Údržbářské a opravárenské služby 502, 504 cestovního ruchu 923, , 927 Zdroj: ČSÚ Satelitní účet turismu ČR , s Služby cestovní kanceláře / agentury a průvodce 4.1. Služby cestovních agentur Služby cestovních kanceláří Turistické informace a průvodcovské 633 služby 5 - Kulturní služby 5.1. Divadla a koncerty Muzea a ostatní kulturní služby Rekreační a ostatní zábavní služby 6.1. Sport a rekreačně sportovní služby Ostatní zábavní a rekreační služby Různé služby cestovního ruchu 7.1. Finanční a pojišťovací služby Pronájem ostatního zboží Ostatní služby cestovního ruchu Údaje sledované satelitním účtem by měly reflektovat zvýšené požadavky na informace, a to jak v sektoru veřejnoprávním, tak soukromý. Zvýšení důvěryhodnosti měření významu turismu je základem pro alokaci kapitálu do tohoto sektoru, a to především soukromého, který je generátorem tvorby přidané hodnoty odvětví. 16

19 Nezbytný předpokladem využitelnosti sledovaných údajů pro plánování, a to jak veřejnoprávního, tak zejména podnikatelského sektoru, je jejich pravidelný sběr v průběžném a trvalém statistickém procesu a další podmínky pro práce s daty, které jsou v metodice TSA přesně vymezené. 4. Metoda pro efektivní využití efektů turismu v rozvoji území Tourism Learning Areas V oblasti turismu, buď přímo nebo částečně, působí v současnosti řada struktur a subjektů jako destinační managementy, Euroregiony, Místní akční skupiny, mikroregiony atd. Pro většinu z nich představuje řízení či zapojení se do organizování turismu často jen příležitost k získávání finančních prostředků z veřejných rozpočtů pro podporu vlastní činnosti.. Často podřizují svoje záměry grantových schématům, a to i v hodnotících kritériích bez reálné vazby na skutečné podmínky realizace záměru. Žadatelé o podporu nemají k dispozici validní data, průzkumy, analýzy a prognózy budoucího vývoje. Nespolupracují s odbornými středními a vysokými školami ani se subjekty, které jsou pro úspěšnost jejich projektu jako partneři nepostradatelní. Spolupráce s veřejnou správou se omezuje často jen na účast na veletrzích turismu, předání propagačních letáků do informačního centra a žádosti o podporu kulturních či sportovních aktivit. O partnerství, koordinaci aktivit, o společných projektech a společném marketingu se v ČR nedá v uvedené komplexnosti vůbec hovořit. Přitom prostředky vynakládané na propagaci jsou ze strany veřejné správy i podnikatelských a neziskových subjektů značné. S podobnými problémy se potýkaly a do jisté míry ještě stále potýkají i ostatní země EU. Přístup Evropské komise a dalších orgánů EU k problematice turismu byl ještě v 90. letech velmi vlažný a tato oblast byla ponechána plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Od roku 1999, kdy byl Evropskou komisí schválen první komplexní dokument v oblasti turismu Společná práce pro budoucnost turismu v Evropě, je zájem Evropské komise o oblast turismu již stálý a systematický. V zásadních dokumentech, na jejichž zpracování se podílely všechny členské státy EU s možností konzultací i se státy vstupujícími, byly společně definovány hlavní problémy v oblasti turismu a zároveň byl naplánován postup na řešení těchto problémů. Zcela zásadní problém, který je nutno pro zlepšení výkonů v odvětví turismu dlouhodobě řešit, je oblast vzdělávání s obecným cílem rozvíjet moderní, na znalostech založenou ekonomiku. Všeobecným problémem turismu je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Souvisí to s představou malého výdělku nebo sezónních výkyvů. Přestože se situace v mnohém zlepšila, je úroveň vzdělanosti v tomto oboru relativně nízká a praktické znalosti už dávno nejsou dostačujícím nástrojem, má-li být podnik konkurenceschopný. Je potřeba vyvinout vhodný rámec pro analýzu a dodání vzdělávacích tréninků, a to především pro malé podnikatele, a pro analýzu a identifikaci potřebných znalostí a dovedností v souladu se současnou a budoucí podobou pracovních příležitostí. Ačkoli členské státy udělaly výrazné pokroky v chápání a přijetí teorie celoživotního vzdělávání, změny ještě nejsou dostačující. Výzkumy dokazují, že k tomu, aby region získal alespoň minimum kvalifikovaných pracovních sil, musí vyškolit velkou skupinu pracovníků s širokou paletou schopností a znalostí. Tourism Learning Areas Jako podpůrný nástroj pro evropské regiony byl vytvořen a v praxi několika regionů vyzkoušen model Tourism Learning Areas (dále TLA), který pomocí systémového modelu spojuje širokou škálu procesů jako je soukromé podnikání, politika, vzdělání a turismus. TLA se snaží umožnit zájmovým skupinám stát se konkurenceschopnými partnery, kteří jsou schopni udržet krok s rychlou dobou,a to díky lepší soudržnosti a spolupráci na všech úrovních. Jeho hlavním cílem je ukázat, jak je v oboru turismu, především na regionální a lokální úrovni, důležitá neustálá snaha o kvalitativní a kvantitativní zlepšování poskytovaných produktů a služeb a zlepšování výkonů všech osob zainteresovaných v tomto odvětví. Zdůrazňuje vzájemnou provázanost a spolupráci zájmových stran v rámci regionu nebo určitého tematického celku. Všichni zúčastnění 17

20 by měli směřovat k jednomu společnému cíli a vzájemně si přitom předávat znalosti a zkušenosti. Toto úsilí povede ke zlepšení nabídky v dané oblasti a jejímu rozvoji a přinese nepochybnou konkurenční výhodu, což je nezbytné především v dnešním globalizovaném světě, kde trhy stále reagují na rychle se měnící poptávku, zvyšuje se nárok na znalosti a problémy a příležitosti vyvstávají rychleji než kdy jindy. Co to jsou Learning areas? Pojem Learning Area vznikl na základě dvou pojmů - Learning Communities a Learning Region. Learning Communities je město nebo region, které překračuje svou statutární povinnost poskytovat vzdělání a školení těm, kteří to požadují a vytvářejí místo toho dynamické vzdělávací příležitosti s aktivním zapojením účastníků a zdůrazňují, jak lze tímto zvýšit možnosti všech obyvatel. Learning Region je region, který rozeznává a uznává, že vzdělávání hraje klíčovou roli v rozvoji základní prosperity, sociální stability a osobního štěstí a moudře a moderně mobilizuje všechny své lidské, fyzické a finanční prostředky, aby rozvinul lidský potenciál všech svých obyvatel. Sestavení TLA by tedy mělo být chápáno jako dobře organizované řízení rozvoje turismu na regionální úrovni, šance k vytvoření nových pracovních příležitostí, ochrany životního prostředí a socializace. Marketing destinací turismu je výchozí nutností k sestavení možností regionu, ale TLA je o ještě krok dál podporuje rozvoj turismu zlepšováním služeb a výkonů regionu, dívá se do budoucnosti, zjednodušuje vzájemnou spolupráci a komunikaci. TLA má za cíl maximalizovat příležitosti pro další vzdělávání uvnitř území nebo destinace především účastí na kurzech a čerpáním z minulých zkušeností. Simulací a vyhledáváním budoucích příležitosti regionu by se mělo přesně definovat, co je třeba se naučit. Tato potřeba by měla být známa veřejnosti, vzdělávacím zařízením a podnikatelským sektorům samotným. Učení se odehrává řadou formálních i neformálních procesů a má být přístupné jakékoli věkové či zájmové skupině. Organizace i jednotlivé osoby tvoří v tomto schématu poptávkovou stranu, která čerpá znalosti a zkušenosti, aby mohla později z těchto svých schopností vytvořit konkurenční výhodu. Společně potom vytvářejí učící se oblast. Poskytovatelé potřebného vzdělání jsou vzdělávací instituce, trenéři a konzultanti. Ti by měli mít hlubší znalosti a pochopení pro potřeby daného regionu. Vzdělávání individuálních osob, organizací a celého území by mělo probíhat ve vzájemném souladu. Toho může být dosaženo přesnou identifikací potřeb, sdružováním osob se společnými zájmy v daném odvětví nebo např. vybudováním společné regionální infrastruktury. Důležité je, aby se organizace staly rozvíjejícími a učícími se organizacemi, které si budou včas uvědomovat své současné a budoucí nedostatky a vyhledávat příležitosti pro jejich odstranění. Mezi základní znalosti, které by měly být vštěpovány všem subjektům, patří: znalost písemné komunikace, schopnost utvářet dobré mezilidské vztahy, schopnost kritického myšlení, schopnost identifikace problému a jeho řešení, znalost práce s informačními technologiemi a samozřejmě jazykové znalosti. Další vzdělávání by mělo zahrnovat: management, marketing, účetnictví, finančnictví, znalost zákona a ekonomie, technické znalosti, porozumění distribučnímu systému, geografii a dalším zvláštnostem dopravního průmyslu, především pro práci v hotelnictví. Tyto kurzy musí být obecné, ale přesto poskytující vzdělání použitelné pro podnikání v turismu. Nedílnou součástí vzdělávání je také experimentální vzdělání, které rozvíjí znalosti reality pomocí praxe. Toto je důležité jak pro daný průmysl, tak pro studenty. Bylo zjištěno, že zaměstnanci v turismu mají často problémy s překlenutím nesrovnalostí mezi teorií a praxí a svalují to zčásti na vzdělávací systém. Proto by se měli setkat se skutečností a naučit se řešit skutečné problémy v praxi. Poslední složkou vzdělávání by mělo být mezioborové vzdělávání, které zdůrazňuje rozdílnost různých skupin obyvatelstva, kulturní hodnoty, národnostní porozumění a sociální a enviromentální zodpovědnost v mezinárodních a globálních perspektivách. Tento vzdělávací koloběh musí být dosažitelný pro všechny potenciální zájemce a musí být natolik pružný, aby se mohl přizpůsobovat rychle se měnící ekonomice založené na znalostech, kterou ekonomika Evropské unie bezesporu je. 18

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Datum: Místo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Finanční prostředky

Více

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Výroční konference ROP Severozápad 21. září 2010, Litoměřice Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 1 Programové období 2004 2006 Rozdělení prostředků na rozvoj

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln v letech 2007-2013

Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln v letech 2007-2013 Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln lních fondů EU v letech 2007-2013 2013 PERSPEKTIVY LÁZEŇSTVÍ 10. Konference SLM ve dnech 4. 5. října 2007 Návrh Koncepce státn tní politiky CR Cíle zpracování

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko možnosti pro města a obce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020, Hradec Králové 24.10.2014 Obsah prezentace Územní

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Mgr. Ivana Krůželová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Využívání fondů EU v období 2004-2006 Alokace 2004 Alokace 2004-2006 Stav k 1.11.2006

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Ministerstvo pro místnm. programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu

Ministerstvo pro místnm. programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu m Seznámen mení s projekty Operačního programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu Konference Hospitality & Tourism Summit 29. 10. 2007-30. 10.2007 Evropský sociáln lní fond součást finančních

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ OBNOVY A UCHOVÁNÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ, Liberec, 10.12.2014 Obsah prezentace Ohlédnutí za programovým

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace DO 48-52 last minute 9.1. 7:19 PM Stránka 48 48 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) žádostí Finanční mechanismus

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více