Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Transkript

1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ZMĚNA Č.11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ŽELEZNÁ RUDA ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. ČÁST B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 11 ÚPSÚ ŽELEZNÁ RUDA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ( naturové hodnocení ) Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne , prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j /ENV/ /630/09) Kontakt: GeoVision s. r. o. Částkova Plzeň tel.: bilek@geovision.cz červen 2013

2 Obsah 1. ÚVOD Zadání Cíl hodnocení Postup zpracování hodnocení ÚDAJE O KONCEPCI Základní údaje koncepce Hlavní cíle koncepce Opatření koncepce ÚDAJE O LOKALITÁCH NATURA 2000 (EVL A PO) Identifikace a popis dotčených lokalit Natura Potenciálně dotčené předměty ochrany HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL a PO Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Vyhodnocení vlivů koncepce (včetně kumulativních) Vyhodnocení ZÁVĚRY Závěr Doporučená zmírňující opatření POUŽITÉ PODKLADY PŘÍLOHY Spolupráce: RNDr. Zdeňka Křenová, PhD., autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (rozhodnutí č.j. 1114/630/06 ze dne ), prodloužení autorizace rozhodnutí č.j /ENV/10 ze dne ) Konzultace: Mgr. Pavel Hubený Správa NP a CHKO Šumava RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 2

3 1. ÚVOD 1.1. Zadání Koncepcí, pro kterou se posuzuje významnost potenciálních vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je Změna č. 11 územního plánu sídelního útvaru (dále jen ÚPSÚ) Železná Ruda. Vyhodnocení významnosti vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000 je součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (též VVURÚ) podle stavebního zákona (ve smyslu přílohy č. 5 k vyhl. č. 500/2006 Sb. se jedná o část B). Území řešené návrhem změny č. 11 ÚPSÚ zasahuje do evropsky významné lokality (dále též EVL) CZ Šumava, zařazené do národního seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (viz nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zároveň do ptačí oblasti (PO) CZ Šumava, vyhlášené nařízením vlády č. 681/2004 Sb. Obě lokality jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura Orgán ochrany přírody přitom ve svém stanovisku k zadání ÚP nevyloučil ovlivnění území EVL nebo PO (viz stanovisko Správy NP a CHKO Šumava zn. SZ NPS 04614/2012/2 NPS 05259/2012 ze dne ). Vyhodnocení ÚPD z hlediska vlivu na EVL a PO je zpracováno osobou s příslušnou autorizací podle 45i ZOPK, souběžně je provedeno i komplexní hodnocení vlivů ÚPD na životní prostředí (SEA). Společnosti GeoVision s.r.o., regionální pracoviště Plzeň, zadal Vyhodnocení Změny č. 11 ÚPSÚ Železná Ruda na základě smlouvy o dílo její projektant, AVE architekt, a.s., Plzeň. U zpracovatele hodnocení je dílo vedeno pod číslem úkolu Cíl hodnocení Účelem posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je zhodnotit významnost možných negativních důsledků přijetí koncepce (ať již samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry a koncepcemi) na předměty ochrany a celistvost (integritu) dotčených lokalit. Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda koncepce jako celek (nebo jednotlivé záměry v koncepci uvedené) může významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality či ptačí oblasti ( 45h zákona č. 114/1992 Sb.). V případě, že by koncepce měla přinést méně významné negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních lokalit, lze dále navrhnout možnosti a nejvhodnější způsoby eliminace či zmírňování negativních důsledků v dalších stupních projektové přípravy a při realizaci jednotlivých navrhovaných záměrů, případně doporučit přiměřené variantní řešení, směřující k vyloučení nebo minimalizaci negativních účinků záměrů. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 3

4 1.3. Postup zpracování hodnocení Jako vstupní data pro hodnocení byly shromážděny nejprve dostupné informace o potenciálně dotčených lokalitách Natura 2000 ( Podkladové datové vrstvy (výskyt významných druhů a evropských typů přírodních stanovišť, údaje o výskytu druhů ptáků chráněných v ptačí oblasti Šumava v zájmovém území) poskytla pro účely vyhodnocení vlivů Správa NP a CHKO Šumava. Tyto údaje byly konfrontovány s výsledky mapování biotopů AOPK ČR Komentář k datům pro tyto účely laskavě poskytl Mgr. Pavel Hubený (Správa NP a CHKO Šumava). Vymezení lokalit Natura 2000 je převzato od AOPK ČR (Ing. J. Votrubec, V rámci terénních šetření (prováděna v období říjen 2012 červen 2013) provedl zpracovatel revizi kvality a zhodnocení aktuálnosti dostupných odborných podkladů ověření výskytu předmětů ochrany evropsky významné lokality v návrhových lokalitách včetně jejich reprezentativnosti a podílel se na monitoringu výskytu vybraných druhů ptačí. Vzhledem k poloze řešeného území v krajině velmi bohaté na přírodovědné hodnoty (Šumava je chráněna souběžně formou národního parku, chráněné krajinné oblasti, biosférické rezervace, EVL, PO, a řady významných MZVCHÚ), byly už ve fázi schváleného Zadání změny ÚP identifikovány některé střety rozvojových požadavků s požadavky na ochranu životního prostředí. Postupná příprava hodnocené koncepce umožnila již v počáteční etapě přípravy Změny č. 11 ÚPSU Železná Ruda provést terénní rekognoskaci dotčených lokalit, což usnadnilo předběžný odhad možných vlivů některých záměrů a po konzultaci se zadavatelem i dílčí úpravy. Celkové působení ÚP na lokality (především kumulativní vlivy) bylo možné vyhodnotit až po zastavení projekční činnosti, tzn. po odevzdání návrhu v hotové podobě k Vyhodnocení. Obě varianty počítají se stejným funkčním využitím řešeného území, liší se však v rozsahu (územním vymezení) některých návrhových lokalit: Zastavitelná lokalita Z-01 (DP - dopravní plochy + SK - smíšené území s převahou komerční občanské vybavenosti) je navržena ve var. A na výměře 2,0769 ha, ve var. B na ploše 1,5369 ha; rovněž plocha nově navržené nezastavitelné lokality E-04 (zvláštní území - lyžařské sjezdovky, ZL) je rozsáhlejší ve variantě A (2,7199 ha), zatímco var. B počítá s její realizací pouze na výměře 1,3396 ha. Ostatní lokality jsou v obou variantách totožné. Jako metodický rámec vyhodnocení byla použita Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., publikovaná ve Věstníku MŽP 11/2007. Významnost jednotlivých vlivů byla hodnocena dle stupnice doporučené v Metodice (Tab. 1). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 4

5 Tab. 1. Použitá stupnice hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Hodnota Termín Popis vlivu -2-1 Významný negativní vliv Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv ? Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv Vliv nelze hodnotit Mírně příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vzhledem k obecnosti zadání koncepce a jednotlivých úkolů není možné hodnotit její vlivy na jednotlivé lokality. Poznámka: V praxi se stupně +1 a +2 nerozlišují, čemuž podle sdělení pracovníků odboru mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP (Bc. Jan Kvasnička, in verb.) měla odpovídat i připravovaná novelizace Metodiky hodnocení; případný očekávaný pozitivní vliv (+) se tedy vyhodnocuje bez dalšího hodnocení významnosti. Byly zhodnoceny očekávané přímé a nepřímé vlivy i potenciální rizika navrhovaného funkčního využití jednotlivých návrhových lokalit a opatření, která z ÚP vyplývají, ve vztahu k předmětům ochrany a k celistvosti lokalit soustavy Natura Za hranici významného účinku je zpravidla možné považovat již vlivy, nevratně (destruktivně) narušující cca 1 % na lokalitě se vyskytující rozlohy biotopu či populace daného předmětu ochrany, vždy však s přihlédnutím především ke kvalitě dotčeného výskytu a ekologické celistvosti (integritě) lokality. Vzhledem ke značně rozdílnému územnímu rozsahu koncepcí se významnost vlivů územního plánu na jednotlivé předměty ochrany vlivů obvykle standardizuje na rozlohu daného správního obvodu (důraz na zachování přirozené distribuce výskytu předmětů ochrany v lokalitě a objektivní rozdělení odpovědnosti za ně). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 5

6 2. ÚDAJE O KONCEPCI 2.1. Základní údaje koncepce Název: Změna č. 11 Územního plánu sídelního útvaru Železná Ruda Zadavatel: Město Železná Ruda Klostermannovo nám , Železná Ruda Zpracovatel: AVE architekt, a.s., Částkova 55, Plzeň, Ing. arch. Václav Ulč Kontaktní osoba: Ing. Jiří Růžička Řešené území Změna č. 11 se týká katastrálního území Železná Ruda (kód ZSJ ), řešené území se nachází jižně od centra města a zasahuje do oblasti s místním názvem Na samotách Hlavní cíle koncepce Změnou č. 11 územního plánu se nemění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot a zůstává zachována dle ÚPN SÚ a jeho platných změn. V rámci změny č. 11 jsou pouze rozšířeny plochy potřebné pro rozvoj stávajícího lyžařského areálu Samoty za předpokladu respektování ochrany a rozvoje hodnot tohoto území. Z důvodu optimálního návrhu rozšíření skiareálu jsou zpracovány 2 varianty řešení. Citace ze Zadání změny č. 11: Prvotním cílem rozvoje území zůstává i nadále jeho využití pro celoroční sport a rekreaci v souladu či v rozumném kompromisu se zpřísněnými zásadami ochrany přírody, vyplývajícími z polohy v CHKO, respektive v tomto případě i v NP Šumava. Konkrétní záměr změny č. 11, jehož cílem je zvýšen í atraktivnost i územ í rozšířením a propojením zatím neuceleného lyžařského areálu Samoty s okolím, je tedy snaha zatraktivnit cennou rekreačně-sportovní funkci v dosahu zastavěného územ i města. Předložený návrh Změny č. 11 ÚPSÚ předpokládá umístění 13 návrhových lokalit z toho 3 přestavbových ploch v zastavěném území, 3 zastavitelných ploch a 5 nezastavitelných ploch. Návrh Změny č. 11 byl zpracován ve dvou variantních podobách (dále označované jako var. A a var. B). Změna ÚP je navržena na celkové rozloze (v závislosti na variantě) 8,07 ha (var. A) resp. 6,49 ha (var. B). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 6

7 Vedle podrobně specifikovaných návrhových lokalit obsahuje posuzovaný ÚP také koncepci dopravní a technické infrastruktury, z níž vyplývají některá další opatření a záměry (např. prodloužení lyžařského vleku, nová sedačková lanovka). V územním plánu je řešeno zvýšení kapacity a počtu sjezdových lyžařských tratí, snížení hustoty lyžařů a zvýšení kvality a atraktivity tohoto sportovně rekreačního využití území Opatření koncepce Varianty předloženého územního plánu: Návrh Změny č. 11 ÚPSÚ Železná Ruda byl zpracován ve dvou dílčích variantních podobách (v posuzované koncepci označených jako varianta A a varianta B). Obě varianty počítají se stejným funkčním využitím řešeného území, liší se však v rozsahu (územním vymezení) některých návrhových lokalit: Zastavitelná lokalita Z-01 (DP - dopravní plochy + SK - smíšené území s převahou komerční občanské vybavenosti) je navržena ve var. A na výměře 2,0769 ha, ve var. B na ploše 1,5369 ha; rovněž plocha nově navržené nezastavitelné lokality E-04 (zvláštní území - lyžařské sjezdovky, ZL) je rozsáhlejší ve variantě A (2,7199 ha), zatímco var. B počítá s její realizací pouze na výměře 1,3396 ha. Z hlediska vlivu na přírodní prostředí území je možné shrnout, že: Varianta A předpokládá v lokalitě E 04 zásahy do lesních porostů v rozsahu 2,7199 ha. Mezi lokalitami E 01 a E 04 je navržen propojovací průsek šířky 10 a délky cca 600 m, který (součást lokality E 04). Rozsah ploch pro parkování v lokalitě Z 01 je navržen na 2,0769 ha. Varianta B předpokládá v lokalitě E 04 zásahy do lesních porostů v rozsahu 1,3396 ha. Mezi lokalitami E 01 a E 04 není navržen propojovací průsek. Rozsah ploch pro parkování v lokalitě Z 01 je oproti var. A zmenšen na 1,5369 ha. Variantní lokality: Lokalita Z-01 (DP - silnice, parkoviště + SK - smíšené území s převahou komerční občanské vybavenosti) 2,0769 ha (var. A) resp. 1,5369 ha (var. B) Nově vymezená zastavitelná plocha: rozšiřuje současné komunikační a parkovací plochy podél tělesa železniční tratě a doplňuje smíšené území s převahou komerční občanské vybavenosti ve spodní (severozápadní) části lyžařského areálu a u hřbitova. V dolní části svahu (část pozemků 507/11 a 421/4) se jedná o relativně zachovalé porosty horských trojštětových luk (evropsky významný naturový typ přírodního stanoviště 6520). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 7

8 Lokalita E-04 (ZL - zvláštní území - lyžařské sjezdovky, běžecký areál) 2,7230 ha (var. A) resp. 1,3396 ha (var. B) Nově vymezená nezastavitelná plocha: nové sjezdové tratě, rozšíření a propojení ploch pro sjezdové lyžování. Návrhová lokalita představuje v naprosté většině lesní pozemky (PUPFL) a to jak na území CHKO, tak i na území NP Šumava. Lokalita se pouze okrajově dotýká porostů představujících předmět ochrany EVL Šumava (podmáčené acidofilní smrčiny, naturové stanoviště 9410). V prostoru propojení horních stanic lanovek navíc udáván výskyt jeřábka lesního ( 2) a kosa horského ( 3). Navazující rozsáhlé lesní porosty jsou biotopem tetřeva hlušce ( 1), datlíka trojprstého ( 2), datla černého, dalších chráněných druhů ptáků. Ostatní části Změny č. 11 ÚPSÚ jsou v obou variantách řešeny ve stejném rozsahu: Lokalita P-01 (DP - silnice, parkoviště) cca 0,56 ha Plocha přestavby v zastavěném území: okrajová část dopravní plochy - železnice (DPž) se mění na plochu dopravy (Silnice, parkoviště DP) v návaznosti na těleso železniční tratě. Lokalita bez významných a ohrožených druhů. Do území zasahuje naturové stanoviště 6230 (okrajově také 6520) Lokalita P-02 (DP - silnice, parkoviště) cca 0,02 ha Aktuální stav 2 plošek v zastavěném území (v platném ÚPSÚ označené jako louky LO) neodpovídá deklarované funkci. V souladu s jejich aktuálním stavem (využití jako komunikace) se návrhová funkce mění na plochy (DP Silnice, parkoviště). Jedná se o stávající komunikace a parkoviště, přestože formálně na zemědělské půdě. Bez významných a ohrožených druhů a naturových stanovišť. Lokalita P-03 (ZU - zvláštní území - zemědělské farmy s možnou rekreací) cca 0,21 ha Plocha přestavby v zastavěném území: monofunkční plocha Zemědělská výroba (ZV) se mění na polyfunkční plochu Zvl. území - zemědělské farmy s možnou rekreací (ZU). Bez významných a ohrožených druhů a naturových stanovišť. Lokalita Z-02 (DP - silnice, parkoviště + SU - smíšené území rekreačních ubytovacích zařízení) 0,8247 ha Nově vymezená zastavitelná plocha: Lokalita doplňuje nové komunikační a parkovací plochy ve střední (severozápadní) části řešeného území, kde částečně navazuje na zastavěné území (plocha P-02). Lokalita dále obsahuje plochu pro penzion naproti objektu úpravny vody. Do území zasahuje naturové stanoviště Lokalita Z-03 (SK - Smíšené území s převahou komerční občanské vybavenosti) 0,13 ha Jedná se o zastavitelnou plochu schválenou v platném ÚPSÚ Železná Ruda - návrh změny č. 11 mění pouze půdorysný tvar této plochy při zachování původního plošného rozsahu. Část funkční plochy (ZS - Zvláštní území sportovní plochy přírodního charakteru) se tak mění na SK, a naopak plošně stejná část stávající funkční plochy SK se mění na ZS. Do území zasahuje naturové stanoviště RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 8

9 Lokalita VO-01 (VO vodní plochy a toky) 0,4271 ha Nově vymezená zastavitelná plocha: monofunkční plocha pro možnost vybudování akumulačních nádrží ve střední části řešeného území, na styku levého a pravého lyžařského svahu. Do území zasahuje naturové stanoviště Lokalita VO-02 (VO vodní plochy a toky) 0,4668 ha Nově vymezená zastavitelná plocha: monofunkční plocha pro možnost vybudování akumulačních nádrží v jihovýchodní části řešeného území. V části pozemku dotčené návrhem se vyskytuje relativně málo reprezentativní porost smilkových trávníků (prioritní evropsky významný typ přírodního stanoviště 6230). Lokalita E-01 (ZL - zvláštní území - lyžařské sjezdovky, běžecký areál) 0,6059 ha Nově vymezená nezastavitelná plocha: část určena pro nové sjezdové tratě, resp. rozšíření ploch pro sjezdové lyžování. Návrhová lokalita částečně představuje lesní pozemek (podle KN část p.č. 487, PUPFL, cca 0,24 ha), na němž je plánováno odlesnění. Dalšími dotčenými jsou části pozemků podle KN p.č. 497/2 a 497/5, na kterých je mapováno prioritní evropsky významný typ přírodního stanoviště 6230 s výskytem významných a vzácných druhů. Lokalita E-02 (ZL - zvláštní území - lyžařské sjezdovky, běžecký areál) 0,7327 ha Nově vymezená nezastavitelná plocha: nové sjezdové tratě rozšíření a propojení ploch pro sjezdové lyžování. Část travních porostů zde představuje předměty naturové ochrany EVL Šumava jednak horskou trojštětovou louku (evropsky významný typ přírodního stanoviště 6520), jednak porost smilkových trávníků (prioritní typ přírodního stanoviště 6230). Nezanedbatelný může být vliv na vodní režim pozemků (odvodnění mokřadu). Lokalita E-03 (ZL - zvláštní území - lyžařské sjezdovky, běžecký areál) 0,1856 ha Nově vymezená nezastavitelná plocha: nové sjezdové tratě rozšíření a propojení ploch pro sjezdové lyžování. Návrhová lokalita představuje malou část lesního pozemku (PUPFL) s kulturním, převážně smrkovým porostem, který není předmětem ochrany EVL Šumava. Lokalita E-IZ (IZ - ostatní plochy mimo zastavěné území, rozptýlená a izolační zeleň) 0,5696 ha Nově vymezená nezastavitelná plocha: Rozptýlená a izolační zeleň (IZ) doplnění vzrostlé zeleně na západní straně pravého svahu sjezdových tratí,v západní části pozemku p.č. 488/1. Bez významných a ohrožených druhů a naturových stanovišť. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření V rámci změny č. 11 ÚPSÚ Železná Ruda je navrhována jediná veřejně prospěšná stavba - přístupová komunikace vedoucí podél tělesa železnice. Vymezení této VPS nemá žádný předpokládaný vliv na životní prostředí. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 9

10 3. ÚDAJE O LOKALITÁCH NATURA 2000 (EVL A PO) Natura 2000 je evropskou soustavou chráněných území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a biotopy druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany, popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vyhlašování lokalit soustavy Natura 2000 i na území České republiky vychází ze dvou směrnic Evropských společenství (tzv. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích viz níže), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Tyto směrnice byly implementovány do naší legislativy novelizací zákona č. 114/1992 Sb. (zákonem č. 218/2004 Sb.), následně byly ještě upřesněny některé pojmy a postupy (naposledy zákonem č. 349/2009 Sb.). V ČR je ochrana lokalit zajištěna převážně prostřednictvím zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky. Ve zvláštních (zejména jednoduchých) případech mohou ochranu EVL zajistit i smlouvy mezi vlastníky pozemků a příslušným orgánem ochrany přírody. Ptačí oblasti (PO) se vyhlašují na základě Směrnice Rady Evropských společenství 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích. Vyhlašují se pro druhy ptáků, uvedené v Příloze I směrnice. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou v ČR novou kategorií chráněného území a jsou zřizovány nařízeními vlády. Evropsky významné lokality (EVL) se vyhlašují na základě Směrnice Rady Evropských společenství 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). EVL jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. EVL v ČR byly vyhlášeny vládou v rámci tzv. národního seznamu evropsky významných lokalit (viz nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména NV č. 371/2009 Sb.). Lokality národního seznamu pro kontinentální biogeografickou oblast byly rozhodnutím Evropské komise ze dne schváleny v rozšířeném evropském seznamu evropsky významných lokalit (v originále Sites of Community Importance, SCI). Tím se staly tyto EVL (včetně EVL Šumava) plnohodnotnou součástí evropské soustavy chráněných území Natura Novelizací nařízení vlády v roce 2009 došlo jen k dílčí úpravě (upřesnění) celkové rozlohy EVL Šumava, k vypuštění jednoho z původních předmětů ochrany a doplnění jednoho nového předmětu ochrany (srpnatky fermežové). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 10

11 3.1. Identifikace a popis dotčených lokalit Natura 2000 Jako potenciálně dotčené lokality jsou chápány ty EVL / PO a předměty ochrany, které: - jsou v přímém územním střetu nebo v kontaktu se záměrem (zábor půdy, změny reliéfu) - jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy složkové přenosy (ovzduší, voda, hluk) - jsou ovlivněny v souvislosti se stavbou (rušení předmětů ochrany, přístupové cesty) - jsou ovlivněny v souvislosti s provozem záměru (vibrace, hluk) Všechny návrhy změny č. 11 ÚPSÚ (uvnitř i mimo zastavěné území Železné Rudy) jsou situovány uvnitř EVL CZ Šumava, některé zároveň zasahují i do PO CZ Šumava. Je proto nutné podrobné vyhodnocení všech očekávaných vlivů na předměty ochrany obou lokalit. Jiné české EVL a PO se v nejbližším okolí nenacházejí. S ohledem na charakter koncepce lze prakticky s jistotou vyloučit přeshraniční vliv na lokality v SRN. Nejblíže (cca 1,3 km jižně od řešeného území) leží na bavorské straně státní hranice lokalita DE Nationalpark Bayerischer Wald, která je současně obdobou české EVL i PO. Na základě známých údajů o posuzované koncepci však nelze předpokládat jakékoliv její působení (přímé či zprostředkované) na tuto lokalitu či ovlivnění dalších, vzdálenějších oblastí. Bezprostředně dotčenou lokalitou je evropsky významná lokalita Šumava, jejíž území zahrnuje celé horské pásmo na JZ České republiky při státní hranici s Rakouskem a Německem. Součástí evropsky významné lokality je celý NP Šumava, CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Šumava je největší EVL v ČR, její rozloha je ha. Území se nachází v kontinentální biogeografické oblasti a pokrývá montánní a submontánní vegetační stupeň. Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci ČR. Ve všech typech biotopů se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají často jedinečnou přírodní hodnotu. Z přírodních stanovišť jsou cenné zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, pralesovité porosty horských smrčin, rašelinných lesů i bučin, vegetace karů ledovcových jezer, ale i druhově bohaté porosty sekundárního bezlesí. EVL Šumava jako celek představuje důležitý biotop populací rysa ostrovida (Lynx lynx), vydry říční (Lutra lutra), perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi). Uvedené živočišné druhy jsou společně s dvěma druhy rostlin hořečkem českým (Gentianella bohemica) a srpnatkou fermežovou (Drepanocladus vernicosus) a celkem devatenácti typy přírodních stanovišť uvedeny jako předměty ochrany EVL Šumava podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména NV č. 371/2009 Sb. (viz Tab. 2). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 11

12 Posuzovaným záměrem může být teoreticky dotčena také ptačí oblast Šumava. Zahrnuje celé území NP Šumava a část CHKO Šumava. V řešeném území do PO zasahuje horní část svahů (zejména v návrhové lokalitě E 04) a ve variantě A do jejího území zasahuje i uvažované propojení horních konců dopravní zařízení ve vrcholové části lyžařského areálu Samoty. V celé ptačí oblasti je prokázáno celkem 145 hnízdících druhů ptáků, jedná se o druhy lesních a lučních biotopů. Předmětem ochrany PO jsou populace vybraných devíti ptačích druhů uvedených v Příloze I směrnice 79/409/EHS. Mezi nejvýznamnější šumavské druhy patří lesní kurovití ptáci, zejména tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Jeho populace na Šumavě je dnes jedinou reprodukceschopnou populací v rámci České republiky a představuje zhruba 90% výskytu v ČR. Dále zde žije velmi početná populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia), vedle Alp největší ve střední Evropě. Významná je i populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Ve smrčinách přirozeného charakteru a horských smíšených lesích hnízdí datlík tříprstý (Picoides tridactylus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Zejména zbytky přirozených smíšených porostů jsou dále místem hnízdění datla černého (Dryocopus martius) a čápa černého (Ciconia nigra). Význačná je i populace chřástala polního (Crex crex), vázaného výskytem na mozaiku antropogenního bezlesí. Všechny tyto druhy představují předměty ochrany (viz Tab. 3). Z nich mohou být teoreticky dotčeny druhy v okolí záměru se vyskytující, nebo ty, jejichž biotopovým nárokům do značné míry vyhovují i porosty dotčené plánovaným rozšířením sjezdovek (chřástal polní, jeřábek lesní, tetřev hlušec, případně další lesní druhy jako je datlík tříprstý, datel černý, sýc rousný či kulíšek nejmenší) Potenciálně dotčené předměty ochrany Přírodní stanoviště U všech typů přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany EVL Šumava, byla provedena analýza jejich výskytu v bližším okolí řešeného území (v okruhu do cca 1 km). Většina předmětných stanovišť se v této oblasti vůbec nevyskytuje (viz např. aplikace s vrstvami mapování biotopů a habitatů na S ohledem na charakter posuzované koncepce a očekávaný lokální charakter vlivů (nepředpokládá se přenos vlivů prostředím do větší vzdálenosti), pak byly možnosti ovlivnění předmětů ochrany zhodnoceny takto: 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Stanoviště představuje v rámci EVL Šumava jeden z nejvzácnějších vegetačních typů (jen cca 27 ha). Představují ho jednak oligotrofní jezera s výskytem šídlatek, jednak provlhčené nebo střídavě zaplavované plochy s převahou jednoletých drobných rostlin, vytrvalými bahenními a pobřežními rostlinami. Jde např. o obnažená dna letněných rybníků, periodických RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 12

13 tůní a mrtvých ramen, ale také břehy vodních nádrží s kolísající výškou vodního sloupce. Substrátem je písek, štěrk, jíl nebo bahno s vysokým podílem organických látek a kyselou až mírně bazickou reakcí. Předmět ochrany se v řešeném území ani jeho blízkém okolí nevyskytuje a nebude hodnocenou ÚPD nijak ovlivněn Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Jedno- až třívrstevné porosty ponořených nebo na hladině plovoucích rostlin, které se buď ve vodě volně vznášejí, nebo jsou zakořeněny v substrátu dna. Osidlují eutrofní až mezotrofní přirozené a polopřirozené stojaté nebo pomalu tekoucí vody s ph větším než 6. Stanoviště představuje v rámci EVL Šumava jeden z nejvzácnějších vegetačních typů (v reprezentativní podobě se vyskytuje na rozloze jen cca 17 ha). V řešeném území se tento předmět ochrany nevyskytuje a nebude nijak ovlivněn Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Druhově chudá společenstva vodních makrofyt, která osidlují koryta tekoucích vod (potoky, nížinné řeky, vzácněji horní úseky toků) případně periodicky průtočné toky. Jedno až dvojvrstevné porosty jsou tvořeny především ponořenými nebo částečně na hladině plovoucími druhy kořenujícími ve dně. Nejčastěji se vyskytují rdesty, lakušníky, mechorosty a řasy. V okolí řešeného území se tento předmět ochrany nevyskytuje a celkově nebude nijak ovlivněn Evropská suchá vřesoviště Vegetace drobných keříčků s převahou vřesu a brusnicovitých rostlin. Přimíšeny jsou různé druhy trav, ostřic a širokolistých bylin, celkově však jde o vegetaci druhově chudou. Významně se uplatňují mechorosty a lišejníky. Primární výskyty se nacházejí na skalních hranách a výchozech živinami chudých hornin. Sekundární výskyty v EVL Šumava se nacházejí po odlesnění na místech bývalých acidofilních bučin, reliktních borů a smrčin. Půdy jsou minerálně chudé, mělké nebo hlubší s vyluhovaným půdním horizontem. Rozkladem opadu z keříčků dochází k okyselování půdy. V širším okolí řešeného území se tento předmět ochrany nevyskytuje a nebude nijak ovlivněn Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích a vápnitých trávnících Nejvzácnější typ přírodního stanoviště v rámci EVL Šumava (vyskytuje se na rozloze pouhých cca 5 ha). Tvoří ho zpravidla rozvolněné porosty jalovce a travinnobylinné nebo keříčkovité vegetace, nejčastěji pastviny (svaz Cynosurion) a chudé smilkové trávníky s dominantním vřesem. V širším okolí se tento předmět ochrany vůbec nevyskytuje a posuzovanou ÚPD nebude nijak ovlivněn. 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Habitat zahrnuje tři typy smilkových porostů: subalpínské smilkové trávníky, horské smilkové trávníky s alpínskými druhy a podhorské a horské smilkové trávníky (biotop T2.1, T2.2, T2.3B). Biotop T2.3A Podhorské a horské smilkové trávníky s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis), v Katalogu biotopů řazený sem, je nyní součástí habitatu RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 13

14 Nízké trsnaté smilkové trávníky v podhorských a horských až subalpínských polohách Šumavy, představující náhradní vegetaci po různých typech acidofilních lesů. Osidlují poměrně hluboké, sušší až vlhké, ale vždy kyselé půdy poměrně chudé na živiny. Dominantou je smilka tuhá, dále se vyskytují např. psinečky, kostřavy apod. Smilkové trávníky se na Šumavě vyskytují často na střídavě vlhkých místech např. na obvodu rašelinných luk, méně typické a druhově chudší porosty se vyvíjejí na odvodněných rašeliništích. Optimum výskytu je v submontánním a montánním stupni. V zájmovém území se vyskytuje třetí, nejhojnějším typ tohoto přírodního stanoviště podhorské a horské smilkové trávníky (biotop T2.3B). Celková rozloha tohoto stanoviště v EVL Šumava dosahuje podle nejnovějších údajů cca ha. Ve správním území Železné Rudy se nachází 44,81 ha (podle původního mapování z let ), po aktualizačním mapování došlo k navýšení v řádech desítek ha. Plochy řešené změnou č. 11 se dotýkají cca 1 ha nově mapovaných stanovišť Toto přírodní stanoviště bude pravděpodobně posuzovanou ÚPD ovlivněno Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Druhově pestré, středně vysoké travino-bylinné porosty, které se vyskytují na minerálních a slatinných půdách, od kyselých až po bazické substráty. Hladina podzemní vody v průběhu roku výrazně kolísá, avšak nedochází k povrchovým záplavám. Květnaté bezkolencové louky se vyskytují nejčastěji v kontaktu se slatinnými loukami. V porostech dominuje bezkolenec modrý a další traviny jako metlice trsnatá, kostřava luční, k. červená aj. Louky jsou zpravidla jednou ročně koseny. V EVL bylo mapováno cca 220 ha tohoto stanoviště, v širším okolí záměru se však nevyskytuje a posuzovanou ÚPD nebude nijak ovlivněn Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Uzavřená společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin rostoucích na březích a náplavech horských potoků a na opuštěných vlhkých (pcháčových) loukách či v jejich okrajích. Charakteristickým druhem potočních lemů je devětsil lékařský, na nekosených vlhkých loukách dominuje tužebník jilmový. Tento typ stanoviště je rozšířen spíše maloplošně po celém území EVL Šumava (celková rozloha ~360 ha), jen lokálně najdeme i souvislejší porosty. Porosty vlhkých vysokobylinných společenstev se v nejbližším okolí samostatně nevyskytují (případně pouze jako menšinové složky mozaiky s jinými stanovišti (zpravidla jako zanedbané porosty pcháčových luk, přecházející k tužebníkovým ladům, biotop T1.6). Reprezentativní výskyty tohoto stanoviště v širším okolí uvažovanou ÚPD nebudou nijak dotčeny Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Jedná se o extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Mezofilní louky se v území EVL Šumava vyskytují převážně ve středních a nižších polohách v blízkosti sídel. Při mapování biotopů byla tato jednotka mapována jako T1.1 (mezofilní ovsíkové louky). V bližším okolí řešeného území se tento biotop nevyskytuje a nebude nijak ovlivněn Horské sečené louky Předmět ochrany představují nehnojené či jen extenzivně hnojené, středně vysoké, zapojené jedno- až dvojsečné hospodářsky využívané louky v horských polohách. Z botanického RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 14

15 hlediska se jedná o louky svazu Polygono-Trisetion, charakteristické dominancí trojštětu žlutavého, psinečku, kostřavy červené, s hojnou účastí montánních druhů bylin, jako např. pcháč různolistý, rdesno hadí kořen, třezalka skvrnitá, zlatobýl obecný, kakost lesní. V rámci mapování biotopů byly porosty tohoto typu mapovány jako jednotka T1.2 (horské trojštětové louky). Jedná se o náhradní vegetaci za horské bukové nebo smrkové lesy na mezických stanovištích. Variabilita těchto luk má výrazně regionální charakter, na území ČR je tato vegetace poměrně novodobá, zřejmě i proto není dostatečně stabilizovaná a vyhraněná. Přispívá k tomu i fakt, že většina výskytů leží v oblastech, kde ve 2. Polovině 20. století došlo ke změně demografické struktury obyvatelstva a k velkým změnám v hospodaření. V dobách extenzivního hospodaření zřejmě tyto louky při nadměrném odběru biomasy snadno přecházely do smilkových porostů (habitat 6230), naopak smilkové porosty se při vyšší intenzitě hnojení mohly měnit v habitat 6520 (Hartel et al. 2009). V správním území obce Železná Ruda se tento předmět ochrany vyskytuje na rozloze cca 160 ha ploch. Změnou ÚPSÚ může být ovlivněno až cca 11 ha porostů, v některých případech se jedná o reprezentativní a velmi dobře zachovalé porosty s výskyty zvláště chráněných druhů rostlin. Jedinečně kvalitní a zachovalý segment představuje louka navazující východně na stávající lyžařský vlek na sjezdovce Samoty. Toto přírodní stanoviště bude pravděpodobně posuzovanou ÚPD ovlivněno. 7110* Aktivní vrchoviště Horská vrchoviště s mocnou vrstvou rašeliny, zásobená převážně srážkovou vodou. Trvale vysoká hladina vody blokuje rozvoj stromového patra. Prostředí je silně kyselé, oligotrofní až dystrofní. Dominantní složkou vegetace jsou rašeliníky. Bylinné patro je tvořeno jen několika druhy např. suchopýrem pochvatým, suchopýrkem trsnatým, rosnatkou okrouhlolistou, klikvou bahenní, dále zde rostou keříčky a ojedinělé vyšší dřeviny. Porosty vrchovišť v širším okolí záměru nejsou známy, předmět ochrany nemůže být v souvislosti s hodnoceným záměrem nijak negativně dotčen Přechodová rašeliniště a třasoviště Tento typ stanoviště se na Šumavě vyskytuje celkem na plochách cca ha. Představují jej ostřicovo mechová rašelinná až slatinná společenstva, která jsou dobře zásobená podzemní vodou. Hladina podzemní vody dosahuje na povrch nebo je blízko povrchu. Dominují nízké ostřice a další druhy šáchorovitých, velmi dobře je vyvinuté mechové patro. Společenstva vyžadují vysokou hladinu podzemní vody s kyselou až mírně zásaditou reakcí, chudou až středně bohatou na minerální látky, porosty osidlují hlavně svahové nebo údolní polohy, ale také prameniště a místa v blízkosti potoků na chudém geologickém podloží, případně navazují na okrajové zóny vrchovišť. V kontaktu s řešeným územím se tento typ stanoviště vyskytuje v mokřadu pod vodárnou (mapováno jako biotop R2.2, 0,26 ha), případně v lesním okraji u západního okraje plochy E- 04 (mapováno jako biotop R2.3, 0,2 ha). Celkem výskyty této jednotky v širším území pokrývají necelých 0,5 ha (včetně mozaikových porostů s dalšími typy). Vzhledem k poloze posuzovaného území a uvažovaných záměrů tento předmět ochrany může být dotčen řešenou změnou č. 11 ÚPSÚ. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 15

16 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Stinné i slunné skalní srázy a balvanové rozpady v údolích. Fyziognomii porostů určují drobné acidotolerantní kapradiny, zejména sleziníky či osladič obecný, případně kapradiny robustnější, např. kapraď samec. Dále se vyskytují s širokou ekologickou amplitudou, např. metlička křivolaká apod. Velké pokryvnosti dosahují také mechorosty a lišejníky rostoucí jak na povrchu skal a balvanů. V širším okolí záměru se tento předmět ochrany vůbec nevyskytuje a nebude záměrem ovlivněn Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Acidofilní, převážně bukové porosty s příměsí smrku, často také jedle, patřící k nejrozšířenějším typům přírodních stanovišť na Šumavě (celkem výskyt na téměř ha). Jsou vázány na málo úživné půdy na špatně zvětrávajících a minerálně slabších horninách, zejména na prudších svazích. Osidlují klimaticky drsnější polohy, zpravidla na kontaktu s acidofilními smrčinami. V bylinném patře jsou druhově chudé, nezřídka bylinný podrost prakticky zcela chybí. Výskyt v EVL Šumava asi ha. Nejblíže se tyto bučiny vyskytují na horním okraji skiareálu. V důsledku převládajících západních větrů může být předmět ochrany záměrem dotčen, protože vykácení lesních porostů v zájmové ploše E-04 zvýší riziko nestability navazujících porostů Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Mezofilní porosty s převahou buku, s příměsí smrku, klenu, jedle atd. Jedná se o druhově bohatší lesy především v bylinném patře, s charakteristickým podrostem (mařinka vonná, kokořík přeslenitý, bažanka vytrvalá, kostřava lesní, starček vejčitý atd.). Vyskytují se na minerálně bohatších horninách než předchozí typ, často při úpatích svahů. Výskyt v EVL Šumava asi ha, v širším řešeném území se však tento předmět ochrany nevyskytuje a nebude nijak ovlivněn. 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů na suťových svazích, v úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. V EVL se tento předmět ochrany vyskytuje na rozloze necelých 140 ha, v území záměru ani v širším okolí však zaznamenán nebyl a nebude proto nijak ovlivněn. 91D0* Rašelinný les Nezapojená dřevinná vegetace rašelinišť s rozvolněným stromovým patrem, složená převážně z břízy pýřité, smrku ztepilého, případně borovice lesní. V bylinném patře se uplatňují zejména brusnice (borůvka, brusinka, klikva), nízké ostřice, dále např. suchopýry apod. Výrazné je vždy mechové patro s převažujícími rašeliníky. V území záměru ani v širším okolí nebyl tento předmět ochrany zaznamenán a nebude ovlivněn. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 16

17 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Jedná se o různě zapojené lužní porosty, tvořené většinou převládající olší šedou, případně olší lepkavou, s příměsí javoru klenu či vrby jívy, ve vyšších polohách EVL Šumava často také se smrkem ztepilým. Charakter bylinného patra určují vlhkomilné druhy. Vyskytují se podél potoků a řek a v podmáčených depresích, v EVL Šumava na celkové rozloze cca 186 ha. V bezprostředním okolí záměru se nicméně tento předmět ochrany nevyskytuje a nebude nijak ovlivněn Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Přirozené porosty nejvyšších lesních vegetačních stupňů s dominancí smrku ztepilého a druhově chudým bylinným patrem s převažujícími acidofyty. V EVL Šumava nejhojněji zastoupený typ přírodních stanovišť (vyskytuje se na rozloze cca ha). V okolí řešeného území se tento vegetační typ vyskytuje v lesních porostech v horní (východní) části areálu, v blízkosti plánovaného propojení horních konců vleků. Jedná se o stanoviště mapované jako podmáčená smrčina (biotop L9.2B, 0,66 ha). Lze očekávat, že tento předmět ochrany realizací změny ÚP SÚ nebude nijak ovlivněn. Živočišné druhy Pro většinu živočišných druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL Šumava, jsou známé lokality nebo oblasti hlavního soustředěného výskytu (vymezené odbornými organizacemi ochrany přírody jako oblasti zvláštní ochrany, tzv. SAC ) značně vzdáleny. Výjimkou je výskyt rysa ostrovida, jehož SAC zasahuje i do řešeného území či jeho bližšího okolí (viz níže). Rys ostrovid (Lynx lynx) Ačkoli SAC stanovená pro rysa představuje celé území EVL Šumava (vzhledem k rozloze jeho domovských teritorií se může vyskytnout prakticky kdekoliv v celé oblasti), recentní pozorování rysa není z nejbližšího okolí známo. Výskyt rysa je zde ostatně dosti nepravděpodobný, mj. s ohledem na blízkost zástavby a dosti frekventovaného dopravního koridoru (kombinace silnice I/27 a železnice). Lze prakticky vyloučit, že by řešené území tvořilo významnější součást teritoria rysa. Rovněž pozorovatelné vlivy na migrační možnosti (např. vyvolenou dopravou) v daném území nelze očekávat. K negativnímu ovlivnění druhu tedy s dostatečnou jistotou nedojde. Z ostatních živočichů se v blízkosti záměru prakticky s jistotou nemohou vyskytovat druhy s úzkou vazbou na vodní biotopy čistých přírodních toků (perlorodka říční, mihule potoční, vranka obecná) a střední či větší vodní toky (vydra říční; nejbližším vhodným biotopem je Řezná). V případě netopýra velkého a vrápence malého se zde nenacházejí žádná známá zimoviště a letní kolonie. V zájmovém území se nevyskytují také vhodná stanoviště pro střevlíka Menetriesova. Tyto předměty ochrany, jejich přirozený vývoj a stanoviště výskytu, nemohou být záměrem nijak ovlivněny. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 17

18 Rostlinné druhy Rostlinné druhy chráněné v EVL Šumava se v širším okolí záměru nevyskytují. Pro hořeček český jsou nejbližší lokalitou Hejhal nedaleko Nové Húrky, pro srpnatku fermežovou se známé lokality se nacházejí v západní části NP Šumava (Rašeliniště u Křemelné, PR Zhůřská pláň). Protože oba druhy v okolí záměru nerostou, nemohou být záměrem dotčeny. Ptáci PO Šumava Chřástal polní (Crex crex) je druh bezlesých ploch s travními porosty a ladem ležícími bezlesými plochami. Dle nálezové databáze Správy NP a CHKO Šumava je pravidelně pozorovaným druhem v bezlesých plochách v těsné blízkosti vleku a západně od vleku, v nálezové databázi jsou záznamy z let V letošním roce se podařilo ověřit výskyt tohoto druhu, a to v mokřadu východně od stávajícího vleku. Lesy celé zájmové lokality jsou velmi vhodným biotopem pro jeřábka lesního (Tetrastes bonasia), protože jsou prostorově rozmanité, a to jak vertikálně tak horizontálně, jsou zde skupiny odrostlého smrkového zmlazení, velké množství pramenišť a drobných toků s malými světlinami, vtroušené listnaté stromy a jejich převaha v přechodových ekotonech mezi lesem a bezlesím. Z pozorování Správy NP a CHKO Šumava vyplývá, že jeřábek byl v území pozorován opakovaně. Je to druh citlivý na fragmentaci biotopu (SWENSON 1995). Díky skrytému životu tohoto druhu a pravděpodobně také díky rušení způsobenému těžbou v lesních porostech nebyl v jarním období 2013 jeřábek zaznamenán přímo v šetřené lokalitě, ale byl pozorován alespoň jeden jedinec na východní hranici řešeného území, v zamokřené mlazině směrem ke Grádelskému potoku. Nejvýznamnějším předmětem ochrany PO Šumava a zároveň nejzranitelnějším druhem vyskytujícím se v prostoru dotčeném předkládanou koncepcí je tetřev. Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je největší evropský kurovitý pták. Obvykle obývá rozlehlé jehličnaté i smíšené lesy s mozaikou rašelinišť a vřesovišť. Vyhledává lesní porosty přirozeného charakteru, bohatě strukturované a místy rozvolněné. Pro jeho biotop je charakteristické dostatečné zastoupení brusnicovitých porostů, borůvka spolu s bezobratlými živočichy tvoří základ potravy tetřeva (STORCH 1993). Tok tetřevů probíhá podle podmínek od konce března do začátku května v brzkých ranních hodinách na tradičních tokaništích. Hnízdění začíná na začátku května (přesný termín závisí na každoročních výkyvech klimatických podmínek), sezení obvykle trvá dní. Mláďata vodí pouze samice po dobu 2 až 3 měsíců. V ČR stavy tetřeva klesají od počátku 20. století. Šumava v současnosti hostí více jak 90 % populace tetřeva hlušce v ČR a odhady početnosti aktuální populace se pro českou stranu Šumavy pohybují zhruba 250 jedinců (údaje AOPK ČR, Šumavská populace společně s populací v německém Schwarzwaldu představují poslední dvě životaschopné populace přežívající ve středních nadmořských výškách v Evropě mimo Skandinávii (KLAUS & BERGMANN 1994). Trend v posledních několika málo letech se zdá být mírně pozitivní, což je dáno relativně úspěšnou reprodukcí, tedy vyvedením většího počtu kuřat v letech (údaje Správy NP a CHKO, viz též Výskyt tetřeva hlušce na Šumavě je nerovnoměrný, a jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu tohoto druhu na Šumavě je masiv Královského hvozdu a oblast Železnorudska, jehož klíčovou roli prokázal i nedávný výzkum ČSO (CHVOJKOVÁ et al. 2009). Na oblast Krá- RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 18

19 lovského hvozdu navazuje na německé straně ptačí oblast (Vogelschutzgebiet) Grosser und Kleiner Arber mit Schwarzeck, která chrání populaci tetřeva v počtu 30 až 40 jedinců (CHVOJKOVÁ et al. 2009). V NP Bavorský les žije pak cca jedinců, přičemž výskyt je soustředěn do oblasti, která navazuje na oblast Modravských slatí a Luzného. Ochrana tohoto druhu je pro NP Bavorský les prioritou (KIENER et al. 2008). Za hlavní příčiny ubývání a ohrožení tetřeva hlušce je považována ztráta a fragmentace biotopu (STORCH 2001). Ačkoliv přesné důvody úbytku nejsou známy, předpokládá se, že souvisejí spíše s malou reprodukční úspěšností (ztráty vajec a mláďat), než se zvýšenou mortalitou adultních jedinců (KURKI et al. 2000). Nejdůležitější změny biotopu jsou spojeny především se změnami lesního hospodaření. Jedná se např. o provádění holosečí, fragmentaci porostů, výstavbu lesních cest, použití těžké techniky a chemickou ochranu porostů, intenzivní zalesňování apod. Velmi významné je však také rušení vlivem rekreačního využití lesů. Je prokázáno vymizení tetřevů z míst se zvýšenou návštěvností (SCHERZINGER 2003) a v oblastech kolizí mezi ochranou tetřeva a rekreačním využití provedené studie stresových hormonů (THIEL et al. 2008, TEU- SCHER 2011) byl prokázán statisticky významný negativní vliv rušení na vitalitu tetřevů. Ve zprávě ČSO z monitoringu tetřeva v širší řešené oblasti (CHVOJKOVÁ et al. 2005) byla provedena analýza závislosti počtu pozorování tetřevů na vzdálenosti od nejbližší stezky a bylo zjištěno, že turistický ruch na značených trasách se jako výrazně rušivý faktor projevuje nejméně do vzdálenosti 200 m. I ve vzdálenosti několika stovek metrů je však určitý pokles atraktivity prostředí pro výskyt tetřevů ještě patrný. V přímém kontaktu zájmového území nebyl recentně výskyt tetřeva potvrzen, nicméně již blízké navazující porosty (směr Polom, Debrník etc.) jsou významným biotopem tohoto druhu. Z dalších typicky lesních druhů, které by teoreticky připadaly v úvahu, nebyli během detailního šetření v zájmové oblasti lyžařského areálu pozorováni datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a sýc rousný ačkoliv v okolních lesích jsou poměrně běžní. Předkládaná koncepce by pro tyto druhy mohla mýt negativní vliv pouze v kumulaci s dalšími rušivými vlivy (především intenzívní lesnickou činností). Shrnutí: Na lokalitě hodnoceného záměru byl zjištěn výskyt přírodních stanovišť 6230 a 6520, která bude záměrem přímo dotčena. V kontaktu s řešeným územím se vyskytuje přírodní stanoviště Vzhledem k poloze posuzovaného území a uvažovaných záměrů tento předmět ochrany může být dotčen řešenou změnou č. 11 ÚP SÚ. V bližším okolí se vyskytují i stanoviště 9110, které může být maloplošně záměrem negativně ovlivněno. V okolí řešeného území se dále vyskytuje přírodní stanoviště jedná se o stanoviště mapované jako podmáčená smrčina (biotop L9.2B, 0,66 ha), u kterého však lze čekávat, že nebude realizací změny ÚP SÚ nijak významně ovlivněno. Z živočišných druhů připadá v úvahu jako potenciálně dotčený rys ostrovid, který však s ohledem na již existující vlivy zájmové území intenzívně nevyužívá a nebude tedy významně dotčen. Z ptačích druhů chráněných v PO Šumava lze uvažovat potenciální účinky pouze na chřástala polního, jeřábka lesního a tetřeva hlušce. Pouze v kumulaci s dalšími radikálními změnami kvality biotopu (např. intenzívní les- RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 19

20 nická činnost) lze očekávat vlivy této změny ÚP na další lesní druhy (datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a sýc rousný) vyskytující se v okolních porostech. Riziko ovlivnění jednotlivých předmětů ochrany záměrem je shrnuto v Tab Realizací rekreačního areálu v posuzovaném rozsahu lze přepokládat určité negativní ovlivnění několika předmětů ochrany EVL Šumava (stanoviště 6230, 6520, 9110). Dále lze očekávat vliv na tyto předměty ochrany PO Šumava: chřástal polní, jeřábek lesní a tetřev hlušec. V případě, že by dále pokračovali trendy intenzivnější lesnické činnosti v zájmovém území a zvýšení především turistické aktivity v jádrových oblastech výskytu druhů citlivých na rušení, není možné vyloučit i negativní působení záměru na další předměty ochrany PO Šumava (datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a sýc rousný). Ostatní předměty ochrany EVL a PO nebudou s největší pravděpodobností záměrem nijak ovlivněny RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s. r. o., Částkova 73, Plzeň, tel.: ; bilek@geovision.cz 20