Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Čelákovice. Absolventská práce Michal Půlpán

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Čelákovice. Absolventská práce. 2011 Michal Půlpán"

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Absolventská práce 2011 Michal Půlpán

2 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Obor: Diplomovaný zdravotnický záchranář Vypracoval: Michal Půlpán Vedoucí práce: MUDr. Monika Pitthardová Čelákovice 2011

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Chrudimi dne

4 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat MUDr. Monice Pitthardové, vedoucí mé absolventské práce, za spolupráci a velmi ochotné poskytování cenných rad a její čas, který mi věnovala při konzultacích. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi pomáhali při psaní této práce.

5 Obsah Úvod Cíle absolventské práce Hlavní cíl Vedlejší cíle Pardubický kraj Okres Chrudim Okres Pardubice Okres Svitavy Okres Ústí nad Orlicí Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Historie ZZSPAK Historie ZS Chrudim Historie ZS Pardubice Historie ZS Svitavy Historie ZS Ústí nad Orlicí Současnost ZZSPAK Organizační struktura Typy posádek Rozmístění stanovišť Technické vybavení Používaná vozidla Krajské zdravotnické operační středisko Komunikace mezi KZOS a posádkami Budoucnost a další vývoj ZZSPAK Problémy a nedostatky, se kterými se ZZSPAK potýká Stáří vozového parku Nedostatečné pokrytí kraje posádkami ZZSPAK Ostatní problémy Návrh řešení

6 4 Vlastní výzkum Dotazník Vyhodnocení dotazníku Diskuze...43 Závěr.. 44 Seznam použitých zkratek Summary Použitá literatura a zdroje.47 Přílohy...49

7 Úvod Při každé životní události jako jsou narozeniny, svátky, jubilea, vítání nového roku si vzájemně přejeme hodně štěstí, lásky a hlavně zdraví. Největším přáním je pevné zdraví, ale ne vždy nám toto přání vyjde, ať už naším přičiněním, dědičnou dispozicí nebo nečekanou událostí. Pokud dojde k nečekanému zvratu a naše zdraví je ohroženo nějakou událostí, vyhledáme lékaře nebo upínáme naději k lidem ze záchranné služby. Na lince 155 nám jsou k dispozici nepřetržitě zkušení operátoři, kteří jsou schopni poskytnout telefonickou první pomoc a zároveň k nám vysílají posádku zdravotnické záchranné služby, která je připravena poskytnout neodkladnou přednemocniční péči a následně nás dopravit k dalšímu ošetření do zdravotnického zařízení. Pracuji u zdravotnické záchranné služby (dále ZZS) jako řidič-záchranář a aktivně se zajímám o problematiku a aktuality v oblasti přednemocniční neodkladné péče zejména na území Pardubického kraje, proto zaměřím svou absolventskou práci na téma zdravotnické záchranné služby tohoto kraje. Mnoho lidí nemá představu, jak to v takové organizaci vypadá a jak funguje, proto je hlavním cílem mé absolventské práce s názvem ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA PARDUBICKÉHO KRAJE (dále ZZSPAK) zmapovat její činnost od jejího počátku do současnosti a její další vývoj. Ve své práci se zaměřím na strukturu a povahu kraje, rozmístění stanovišť, typy posádek, technické prostředky, organizační strukturu, dále problémy a nedostatky, které ji provázejí a možné návrhy jejich řešení. Součástí této práce je dotazník rozeslaný mezi zaměstnance organizace s několika otázkami a jeho následné vyhodnocení. 1

8 1 Cíle absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Za hlavní cíl mé absolventské práce jsem si stanovil představit a zmapovat činnost ZZSPAK od jejího vzniku přes současnost až po její budoucnost a další vývoj. 1.2 Vedlejší cíle Upozornit na problémy a nedostatky, které tuto organizaci provázejí Vlastní návrh řešení Seznámení s Pardubickým krajem Zpracovat a vyhodnotit dotazník rozeslaný mezi zaměstnance ZZSPAK 2

9 2 Pardubický kraj Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Sousedí s pěti kraji Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Část severovýchodní hranice kraje tvoří česko-polskou hranici. Odsud ohraničuje kraj jižní část Orlických hor a nejzápadnější svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován oblastmi Železných hor a Žďárských vrchů, Polabskou nížinou je tvořena střední a západní část kraje. Obrázek č. 1 Geografická mapa Pardubického kraje [www.czso.cz] Rozloha kraje je km 2, to je 5,7 % rozlohy ČR a je pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové rozlohy kraje připadá 60,4 % na zemědělskou půdu. Lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem je Králický Sněžník s nadmořskou výškou m, který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Nejnižším místem kraje je hladina Labe u Kojic s nadmořskou výškou 201 metrů. Mezi tři největší vodní plochy patří Sečská přehrada na řece Chrudimce, Pastvinská přehrada na Divoké Orlici a Bohdanečský rybník. Pardubický kraj tvoří čtyři okresy Chrudim, 3

10 Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí k bylo na jeho území celkem 451 obcí. Z toho 13,7 % obyvatelstva kraje žije v obcích s méně než 500 obyvateli. V obcích od 500 do obyvatel postupně narůstá podíl obyvatel a nyní tvoří 24,5 %. V obcích od do obyvatel žije 20,0 % obyvatel kraje. Naopak podíl obyvatel v obcích nad obyvatel se v posledních letech snižuje, ke konci roku 2008 činil 41,9 %. V krajském městě žije 17,4 % obyvatel kraje. Obrázek č. 2 Osídlení v Pardubickém kraji [www.czso.cz] V Pardubickém kraji žilo k celkem obyvatel. Jeho obyvatelé tvoří 4.9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem je okres Pardubice, dále pak Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Největšími městy kraje jsou Pardubice, Chrudim, Svitavy, Česká Třebová a Ústí nad Orlicí. Vzhledem ke své strategické poloze je kraj důležitým dopravním uzlem, kterým prochází 541 km železničních tratí. Pardubice a Česká Třebová patří k nejdůležitějším dopravním uzlům v ČR, které leží na významném mezinárodním železničním koridoru 4

11 Berlín Praha Brno - Vídeň. V Pardubicích se na tento koridor napojuje vnitrostátní severojižní trať vedoucí z Liberce přes Chrudim do Havlíčkova Brodu. Silniční síť měří km, na silnice I. třídy připadá 458 km, silnice II. třídy 909 km a dálnice 8 km. Nejvýznamnější silnicí procházející krajem je rychlostní silnice R 35 směřující ze severozápadu Čech na Moravu. Tato silnice protíná Holice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy, Moravskou Třebovou a dále pak míří na jihovýchod. Další důležitou silnicí I. třídy je silnice I/37 vedoucí od severu přes Pardubice a Chrudim do Havlíčkova Brodu. Tato silnice se v Chrudimi se kříží se silnicí I. třídy č. I/17 ve směru Čáslav Heřmanův Městec Hrochův Týnec Zámrsk, kde se napojuje na R 35. Pardubickým krajem prochází pouhých 8 km dálnice (D11) směřující z Prahy do Hradce Králové. V Pardubicích je významné mezinárodní letiště s vojenským a civilním provozem. Ve zdravotnické oblasti působilo v roce 2008 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s lůžky, z toho 5 nemocnic poskytující akutní péči, které byly v roce 2007 převedeny z příspěvkových organizací na akciové společnosti, 6 odborných léčebných ústavů s lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále pak 143 lékáren. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 922 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných). V kraji bylo v roce 2008 celkem 1910 lékařů což, činilo 269 obyvatel na jednoho lékaře. 2.1 Okres Chrudim Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. Rozloha okresu je 993 km 2 a patří ke středně velkým okresům. Svou velikostí se podílí 22% na celkové rozloze kraje. Počet obyvatel okresu je (k ) přičemž 50.6 % tvoří ženy. Hustotou zalidnění 105 obyvatel na km 2 je mírně pod krajským průměrem. Sousedí se všemi okresy kraje a na jihu s okresem Žďár nad Sázavou a na jihozápadní hranici s okresem Havlíčkův Brod. Na západě má společnou hranici s okresem Kutná Hora. Územím prochází rozhraní dvou geomorfologicky lišících se oblastí. Česká tabule, jež tvoří severní a severovýchodní část, je typická svou nižší nadmořskou výškou. Zato jižní a jihozápadní část okresu náleží k Českomoravské soustavě a vyznačuje se 5

12 pahorkatinným až vrchovinným reliéfem. V jižní části se také nacházejí Železné hory přecházející ve Žďárské vrchy. Nejvyšším místem je s výškou 738 m. n. m bod nedaleko zámečku Karlštejn u Svratouchu a nejnižší bod leží nedaleko Tuněchod s 231 m. n. m. Tento výrazné rozdíl nadmořských výšek má za následek odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. Sušší a teplejší částí okresu je sever, kde je průměrná teplota 8 C a srážkový úhrn 600 mm ročně. Na jihu a jihovýchodě je podnebí chladnější a vlhčí s ročním úhrnem srážek až 800 mm a průměrnou teplotou 6 C. V okrese Chrudim se nachází největší vodní plocha v kraji, Sečská přehrada na řece Chrudimce, která je hlavním povodím okresu. Na této řece se nacházejí ještě přehrady Křižanovice a Hamry u Hlinska. Na řece Doubravě je přehrada Pařížov nedaleko Ronova nad Doubravou. Lesy pokrývají 29% rozlohy okresu. K bylo v okrese 108 obcí, z nich je 10 měst a 5 městysů. V minulých letech se počet obyvatel snižoval a k obratu došlo v roce 2006, kdy došlo k migračním přírůstkům a zvýšeným počtem živě narozených dětí. Průmysl je rozmanitý od strojírenství přes stavebnictví, elektrotechniku a zemědělství až po textilní. Je soustředěn hlavně ve větších městech jako Chrudim, Hlinsko, Skuteč, Třemošnice, Prachovice. Okres Chrudim patří k turisticky zajímavým oblastem Pardubického kraje. Turistům může nabídnout množství přírodních zajímavostí, památek, kulturního a sportovního vyžití. 2.2 Okres Pardubice Okres Pardubice vznikl v roce 1960 z tehdejších okresů Pardubice -město, Pardubice - okolí, Holice a Přelouč. Je to nejmenší okres Pardubického kraje a s rozlohou 880 km2 zaujímá 19,5% rozlohy kraje. Hraničí s okresy Chrudim, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Kutná Hora a Kolín. Pardubický okres se vyznačuje nepříliš členitým povrchem a malým výškovým rozpětím. Nejnižší bod okresu je v místě, kde řeka Labe opouští území okresu, a jeho nadmořská výška je 201m nad mořem. Naopak nejvyšším bodem s výškou 398m nad 6

13 mořem je území u obce Holotín patřící k Orlické tabuli. Zajímavou dominantou jinak téměř rovinaté krajiny je Kunětická Hora. Podnebí je spíše teplé a suché s průměrnou teplotou 8,5 stupně Celsia a ročními srážkovými úhrny 535mm. Okresem protéká řeka Labe, do které se vlévají řeky Chrudimka a Loučná. K žilo v Pardubickém okrese obyvatel, z čehož bylo 50,8% žen. S hustotou zalidnění 189 obyvatel na km2 představuje nejhustěji zalidněný okres kraje. Od posledních administrativních změn je zde 112 obcí, z toho je 8 měst a 1 městys. Do roku 2003 docházelo ke snižování počtu obyvatel a v roce 2006 nastal obrat, kdy se zvýšil počet živě narozených dětí a výrazný migrační přírůstek obyvatel. Z hlediska dopravního spojení má Pardubický okres výhodnou polohu. Prochází zde mezinárodně významná železniční trať Praha - Olomouc -Vídeň, křižující se v Pardubicích s významnou regionální tratí Liberec- Chrudim - Havlíčkův Brod. V Pardubicích se nachází mezinárodní letiště s civilním a vojenským provozem. Pardubický okres patří k turisticky a kulturně zajímavé oblasti. K nejnavštěvovanějším místům patří Pardubický zámek, historický hřebčín v Kladrubech nad Labem, expozice Afrického muzea v Holicích a Kunětická Hora. 2.3 Okres Svitavy Okres Svitavy vznikl v roce 1960 spojením bývalých okresů Moravská Třebová, Litomyšl, Polička a Svitavy. Je největším okresem Pardubického kraje a s rozlohou 1379 km 2 se podílí 30,5% na celkové rozloze kraje. Sousedí s okresy Chrudim, Ústí nad Orlicí, Žďár nad Sázavou, Olomouc a Blansko. Nejnižším bodem je místo, kde řeka Loučná opouští území okresu s nadmořskou výškou 270m. V katastru obce Pustá Rybná se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 778m. Převážnou část okresu tvoří Svitavská pahorkatina, která na jihozápadě přechází v Hornosvrateckou vrchovinu, a východní část okresu je 7

14 tvořena Moravskotřebovskou pahorkatinou. Jihovýchod je tvořen Malou Hanou, která je součástí Boskovické brázdy. Okresem Svitavy protékají řeky Svitava, Svratka a na východě Třebůvka. Z klimatického hlediska je Svitavsko velice rozmanité. Zatímco severozápad a jihovýchod okresu je s průměrnou teplotou nad 7 stupňů Celsia a srážkovým úhrnem do 600mm spíše příznivý, centrální část okresu s průměrnou teplotou 6 stupňů Celsia a průměrným srážkovým úhrnem 700mm je chladnější a vlhčí. Nejchladnějším a nejvlhčím místem je jihozápadní část okresu. K 1. lednu 2007 zde bylo 116 obcí, z nichž bylo 7 měst a 1 městys. Celkový počet obyvatel obyvatel, přičemž 50,8% tvořily ženy. S hustotou zalidnění 76 obyvatel na km2 představuje nejméně zalidněný okres kraje. V minulých letech docházelo k postupnému snižování obyvatel. V roce 2007 došlo ke zvýšení počtu živě narozených dětí a ke snížení počtu zemřelých. Svitavský okres patří k turisticky vyhledávaným místům, a to zejména zámecký areál v Litomyšli, který je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dále pak mezi často navštěvované památky okresu patří hrad Svojanov, historické opevnění v Poličce a historické městské jádro v Moravské Třebové. 2.4 Okres Ústí nad Orlicí Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako ostatní předešlé okresy v roce 1960 z bývalých okresů Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Vysoké Mýto, Žamberk a menší části okresů Litomyšl a Zábřeh. Rozlohou 1260 km 2 je druhým největším okresem v Pardubickém kraji. Svojí rozlohou se podílí 28% na celkové rozloze kraje. Je jediným příhraničním okresem. Kromě krátkého úseku s Polskem dále sousedí s Olomouckým krajem, Královéhradeckým krajem a okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy. Okres má značně členitý terén, který je tvořen rovinou až po horský reliéf Kralického Sněžníku. Nejnižším místem je území, kde řeka Loučná opouští okres v nadmořské výšce 239m. Naopak nejvyšším místem je Kralický Sněžník s nadmořskou výškou 8

15 1424m, který je zároveň nejvyšším místem kraje. Jihozápad a střed okresu patří ke Svitavské pahorkatině. Severozápadní část zasahuje do Orlické tabule. Východní část je tvořena Podorlickou pahorkatinou, do této části zasahují Orlické hory, které přecházejí do masivu Kralického Sněžníku. Nejdůležitějším tokem je Tichá Orlice, dále tudy protéká Divoká Orlice, Třebovka a Moravská Sázava. Největší a zároveň turisticky oblíbenou vodní plochou je Pastvinská přehrada. Klimatické poměry v okresu výrazně mění s nadmořskou výškou. Nejteplejším a nejsušším místem je západ okresu v oblasti Vysokého Mýta s průměrnou teplotou 8 C a úhrnem srážek okolo 700 mm. Na východě okresu v oblasti Lanškrounu je průměrná teplota 7 C a úhrn srážek 800 mm. Nejchladnější oblast s průměrnou teplotou okolo 4 C a srážkovým úhrnem převyšujícím 900 mm je Kralicko a část Žamberska. K 1. lednu bylo v okrese 115 obcí, z nichž bylo 10 měst a 1 městys, žilo zde obyvatel. Hustotou osídlení 110 obyvatel na km 2 se jedná o druhý nejhustěji osídlený okres kraje. Průmysl v okrese Ústí nad Orlicí je poměrně pestrý, od textilního průmyslu přes výrobu elektrotechniky, až po výrobu dopravních prostředků, zejména autobusů. Mezi nejdůležitější dopravní infrastrukturu patří mezinárodní silnice R35 a železniční koridor vedoucí z Čech na Moravu. Mezi nejvýznamnější železniční dopravní uzly patří Česká Třebová, kde dochází ke křížení několika důležitých tratí. Z turistického hlediska je Ústeckoorlicko jedním z nejvyhledávanějších okresů kraje zejména pro příznivce zimních sportů (Orlické hory a Kralický Sněžník). K dalším turisticky zajímavým místům patří soubor pevností vybudovaný před druhou světovou válkou v okolí Králík, Těchonína a Mladkova. 9

16 3 Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje 3.1 Historie ZZSPAK Historie samostatné ZZSPAK není nikterak dlouhá a sahá pouze pár let zpět do roku V tomto roce byla Krajským úřadem založena příspěvková organizace slučující čtyři bývalé okresní záchranné služby v jednu organizaci. Účelem bylo sjednocení provozu všech bývalých ZZS a tím zlepšit koordinaci a zefektivnit její práci. Nejprve došlo k ke sloučení ZZS Chrudim a ZZS Pardubice a se stala součástí ZZS Ústí nad Orlicí. Jako poslední se připojila ZZS Svitavy a to k , čímž došlo k završení procesu centralizace ZZS v Pardubickém kraji. Pardubický kraj byl do té doby jedním z posledních krajů, který neměl jednotnou ZZS, a tudíž měl výhodu poučit se z chyb, které nastaly při slučování okresních ZZS v jiných krajích. Prvním ředitelem se stal MUDr. Marek Obrtel, který byl v čele organizace do roku Jeho úkolem bylo vytvořit jednotnou fungující organizaci, která bude poskytovat profesionální neodkladnou péči na nejvyšší úrovni, stabilizovat personální obsazení a vypořádat se s neutěšeným stavem vybavení ZZS. Jedním z hlavních cílů bylo dosažení certifikátů kvality ISO. Těch bylo dosaženo , kdy ZZSPAK obdržela dva certifikáty kvality od společnosti CQS za systém řízení kvality ČSN EN ISO 9001: 2001 a systém řízení bezpečnosti informací ISO/IEC 27001: V tomto období bylo rozhodnuto o vytvoření jednotného krajského zdravotnického operačního střediska na místo dosavadních čtyřech okresních. Stalo se tak v roce 2008, kdy bylo slavnostně otevřeno nové Krajské zdravotnické operační středisko v Pardubicích. V roce 2009 bylo usneseno, že ZZS již nebude provozovatelem lékařské služby první pomoci a byla též zrušena dopravní zdravotní služba, kterou si převzaly soukromí dopravci. 10

17 MUDr. Marek Obrtel stál v čele ZZSPAK do roku 2010, kdy podal rezignaci na toto místo z důvodu nesouhlasu s výší rozpočtu na rok 2010, která podle jeho slov nebyla dostatečná pro zajištění provozu. Bylo vyhlášeno výběrové řízení, do kterého se přihlásilo 7 uchazečů o post ředitele ZZSPAK. Vítězně z tohoto řízení vzešel MUDr. Pavel Svoboda a stal se tak druhým ředitelem ZZSPAK v její historii. Jelikož historie všech čtyř bývalých okresních ZZS je téměř identická, dovolil bych se zaměřit v následující části podrobněji na historii ZZS Chrudim, u které se mi podařilo získat největší množství dat a podkladů týkajících se její historie, a na jejímž stanovišti aktivně působím. Důležitá data z ostatních ZZS budou popsána stručně v bodech Historie ZZS Chrudim Vznik ZZS Chrudim se datuje k , kdy se stává součástí Anesteziologickoresuscitačního oddělení (dále ARO) při Nemocnici Chrudim. Výjezdová skupina byla složena z personálu, který jinak zajišťoval běžný chod oddělení. Výjezdová skupina sloužila pouze 8 hodin denně ve všedních dnech a zajišťovala péči pro obyvatel okresu. Zlom nastal , kdy byl zahájen nepřetržitý provoz rychlé zdravotnické pomoci (dále RZP) a kdy v době od 7 do 15 hodin bylo oddělení posíleno o 2 střední zdravotnické pracovníky (dále SZP) a od 15 do 7 hod tato služba byla zajištěna formou pohotovostních služeb lékařů a SZP ze všech ostatních odděleních nemocnice. Stejnou formou byly řešeny víkendové služby a svátky. Posádka RZP byla v dopoledních směnách složena z řidiče, SZP a lékaře ARO. Pohotovostní posádka byla tvořena z řidiče, dvou SZP a lékaře. Na chodu RZP se podíleli 4 řidiči, kteří byli mimo výjezdovou činnost využíváni jako sanitáři na ARO. K dispozici byla dvě sanitní vozidla Škoda 1203 ve standardní výbavě, která již v tehdejší době nevyhovovala požadavkům RZP. 11

18 Dispečink byl umístěn na chodbě oddělení, odkud byl obsluhován sestrou, která přijímala výzvy na lince 155, jež byly nahrávány na magnetofonový pásek, a spojení s posádkou bylo možné pouze přes radiostanici umístěnou ve voze. Sestra na dispečinku po získání informací rozhodla o vyslání vlastního vozu RZP, či o vyslání vozidla dopravní zdravotní služby (dále jen DZS) nebo lékařské služby první pomoci (dále jen LSPP). K zahájilo provoz nové výjezdové stanoviště v Hlinsku. V roce 2000 se rozšiřuje stanoviště v Chrudimi o posádku RZP, která vyjíždí dle požadavku dispečinku ve složení řidič a SZP. Zatím se jedná o nepravidelný provoz ve všedních dnech v době od 7 do 15 hodin. Dalším velice důležitým mezníkem se stává , kdy dochází k osamostatnění RZP od ARO a vzniká Oblastní zdravotnická záchranná služba Chrudim se stanovišti v Chrudimi a Hlinsku. Po čtyřletém samostatném provozu dochází ke sloučení se ZZSPAK a rovněž je zahájen pravidelný provoz posádky RZP v době od 7 do 15 hodin. V tomto roce je ukončen provoz operačního střediska Chrudim, které přechází pod Krajské zdravotnické operační středisko v Pardubicích. Poslední výraznou změnou je přechod posádky RZP na nepřetržitý provoz od Historie ZS Pardubice založení ZS Pardubice při ARO a v tento den první výjezd s vozidlem Škoda pořízeno první záznamové zařízení na zdokumentování hovorů 1984 pořízen první vůz Avia Furgon 1985 zakoupen druhý vůz Avia Furgon 1985 stěhování ZS do druhého patra na chirurgii 1990 zřízení druhé posádky RLP v době od 7 do 15 hodin 12

19 1990 stěhování do vlastního objektu v Pardubičkách 1990 pořízen Renault Master 1993 založení zdravotnického operačního střediska 1993 zakoupen automobil Ford Tranzit 1995 druhá posádka RLP přechází na nepřetržitý provoz 1995 druhý automobil Ford Tranzit 1998 stěhování druhé posádky RLP na stanoviště Dukla 1999 osamostatnění ZS od ARO 2000 vznik první posádky RZP 2005 vznik druhé posádky RZP (obě stanoviště Pardubičky) 2007 vznik ZZSPAK a přechod pod krajský úřad Historie ZS Svitavy založení ZS Svitavy při ARO 1987 jedna posádka RLP v době od 7 do 17 hod, od 17 hod pohotovost 1987 RLP vyjíždí vozem Škoda pořízen vůz Latvia první přistání letecké záchranné služby (dále jen LZS) ve Svitavách 1989 první radiová komunikace s nahráváním hovorů 1990 RLP přechází na nepřetržitý provoz 1990 pořízen vůz Avia Furgon 1990 navázána spolupráce s LZS Hradec Králové 1991 nové stejnokroje 1993 pořízen vůz Volkswagen Transporter vzniká samostatná ZS Svitavy 2006 vznik posádky RZP 2007 sloučení s ZZSPAK 13

20 3.1.4 Historie ZS Ústí nad Orlicí 1984 založení ZS Ústí nad Orlicí na oddělení ARO 1984 pořízen vůz Škoda rozšíření služeb posádky RZP z dopolední na nepřetržitou 1988 nákup vozidla Latvia 1989 nákup vozidla Avia 1999 pořízení vozidla VW Transporter 2001 pořízení druhého vozidla VW Transporter 2004 nová posádka RZP (7-15 hod.) 2005 osamostatnění ZS od oddělení ARO a vznik ZZS Ústí nad Orlicí 2005 otevření dispečinku 2005 posádka RZP přechází na nepřetržitý provoz 2007 sloučení ZZS Ústí nad Orlicí s ZZSPAK 3.2 Současnost ZZSPAK Současná ZZSPAK je příspěvkovou organizací zřizovanou Pardubickým krajem a je poskytovatelem akutní přednemocniční neodkladné péče řídící se vyhláškou č. 434/1992 Sb. O zdravotnické záchranné službě v platném znění na území celého kraje. V jejím čele stojí MUDr. Pavel Svoboda a hlavní sídlo má v Pardubicích. ZZSPAK je členěna čtyři územní odbory, které jsou rozděleny dle okresů a ty se dále pak dělí na jednotlivé výjezdové skupiny. Každý z územních oborů má svého vedoucího lékaře a vrchní sestru, kteří mají na starost jeho chod. Na celém území kraje je rozmístěno 15 stanovišť s 22 posádkami sloužícími v nepřetržitém provoze. ZZSPAK má centrální Krajské zdravotnické operační středisko, které přijímá tísňové výzvy z celého kraje a vysílá jednotlivé posádky na místo události. V současné době slouží na stanovištích posádky RLP, RZP a jedna zkušební posádka RV. LZS v kraji nemá 14

21 své stanoviště a podle potřeby je obsluhována LZS z okolních krajů. Vzniklo několik návrhů na zřízení a provozování LZS v kraji, avšak zatím zůstaly nerealizovány. V následujících bodech představím, jak ZZSPAK funguje, jaké je rozmístění posádek, typy komunikace, používaná vozidla, technika a jiné Organizační struktura ZZSPAK Obrázek č. 3 Organizační schéma ZZSPAK *vlastní Typy posádek V současné době je na území Pardubického kraje zajištěn provoz posádkami ve složení RLP, RZP a RV. RLP - Rychlá lékařská pomoc. Jedná se o posádku ve složení lékař, záchranář (sestra) a řidič. Posádka RLP je vysílána krajským zdravotnickým operačním střediskem (dále jen KZOS) k událostem, kde 15

22 je předpokládána potřeba lékaře k řešení ohlášené události. Mezi takové události patří náhlé zástavy oběhu (dále jen NZO), vážné dopravní nehody, polytraumata, bezvědomí a jiné život ohrožující stavy. Tato posádka ke své činnosti používá plně vybavený sanitní vůz s možností transportu pacienta. RZP - Rychlá zdravotnická pomoc. Posádka ve složení záchranář a řidičzáchranář. Posádka RZP je vysílána KZOS k událostem, kde k řešení nahlášené události postačuje přítomnost zkušeného záchranáře, který v případě nutnosti má možnost stavu pacienta a případnou terapii konzultovat s lékařem po telefonu či přes radiové spojení. Tato posádka ke své činnosti používá plně vybavený sanitní vůz s možností transportu pacienta. RV Rendez-vous, posádka ve složení lékař a řidič-záchranář. Posádka RV pracuje v takzvaném setkávacím režimu, kdy je KZOS vysílána na místo události buď na vyžádání posádky RZP, nebo vyjíždí na místo události primárně s následným dojezdem RZP. Tato posádka vyjíždí ke stejným událostem jako posádka ve složení RLP. Její výhodou je vysoká mobilita. Posádka RV používá ke své činnosti osobní automobil s plným zdravotnickým vybavením jako sanitní vůz, ale bez možnosti transportu pacienta do zdravotnického zařízení Rozmístění výjezdových stanovišť Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje má v současné době 15 výjezdových stanovišť, na kterých zajišťuje nepřetržitý provoz 22 výjezdových skupin. V okrese Chrudim jsou dvě stanoviště, v okrese Pardubice čtyři, v okrese Svitavy čtyři a v okrese Ústí nad Orlicí pět stanovišť. Těchto 22 výjezdových skupin slouží ve 12 hodinových směnách a jsou připraveny od přijetí výzvy okamžitě vyrazit na místo ohlášené události. Každé ze stanovišť má určenou spádovou oblast, ve které zasahuje. V případě potřeby 16

23 vyjíždí posádka do sousední oblasti, jejíž výjezdová skupina je momentálně zaneprázdněna a je zde potřeba řešit jinou událost. Okres Chrudim je rozdělen do dvou spádových území, které zajišťují dvě stanoviště v Chrudimi a Hlinsku. V Chrudimi slouží posádka RLP a RZP zajišťující cca 2/3 rozlohy okresu. Základna se nachází v areálu Chrudimské nemocnice a.s. Zde je i připraveno zázemí pro záložní operační středisko v případě náhlé situace na KZOS. Zbývající třetina je pokryta posádkou RLP Hlinsko sídlící v budově tamní polikliniky. Okres Pardubice je rozdělen do čtyř spádových oblastí, které jsou zajišťovány výjezdovými stanovišti (dále pouze VS) Pardubice - Pardubičky, Pardubice - Dukla, Holice a Přelouč. V Pardubičkách slouží jedna posádka RLP a dvě posádky RZP. Jejich základna se nachází v objektu krajského ředitelství ZZSPAK, kde rovněž sídlí Krajské zdravotnické operační středisko. VS Dukla sídlí v objektu hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) a je zde jedna posádka RLP. Tato dvě stanoviště pokrývají území města Pardubic a jeho blízkého okolí. Oblast Holicka má na starosti VS Holice, kde od 7 hodin do 15 hodin slouží posádka RLP v odpoledních a nočních hodinách přebírá činnost posádka RLP. Oblast Přeloučska má na starosti VS Přelouč v režimu RLP nepřetržitě po dobu 24 hodin. Okres Svitavy je dělen na čtyři regiony: Svitavy, Moravská Třebová, Litomyšl a Polička. VS Svitavy sídlí v areálu Nemocnice Svitavy a tvoří ji posádky RLP a RZP. Moravská Třebová a její okolí je zajišťováno VS Moravská Třebová, kde je jedna posádka RZP a zatím jediná posádka RV v kraji. VS Litomyšl zajišťuje posádka RLP sídlící v budově společně s HZS. V areálu bývalé nemocnice v Poličce sídlí poslední stanoviště okresu s jednou posádkou RLP. Okres Ústí nad Orlicí je dělen na pět spádových oblastí: Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Lanškroun, Červená Voda a Žamberk. VS Ústí nad Orlicí se nachází ve společném areálu s HZS a slouží zde posádka RLP a RZP. Oblast Vysokomýtska a Choceňska zajišťují posádky RLP a RZP sídlící v areálu bývalé nemocnice ve Vysokém Mýtě. Lanškroun a okolí zabezpečuje jedna posádka RLP ve vlastním objektu bez přímé návaznosti na zdravotnické zařízení. Z důvodů velké dojezdové vzdálenosti je pro oblast Kralicka a 17

24 okolí zřízeno stanoviště RLP v Červené Vodě sídlící v areálu LDN v budově hasičské zbrojnice. Posledním stanovištěm je Žamberk, kde ve vlastním objektu slouží jedna posádka RLP. Obrázek č. 4 Rozmístění posádek ZZSPAK [www.zzspak.cz] Technické vybavení Technické vybavení používané u ZZSPAK je velice rozmanité vzhledem ke krátké společné historii této organizace, kdy při sloučení zdědila i vybavení jednotlivých bývalých ZZS. V rámci dnešní koncepce je snaha o sjednocení přístrojového vybavení v celém kraji. Nedílnou součástí této koncepce je však i nemalá finanční stránka obměny, proto ke sjednocení dochází postupně po etapách podle finanční náročnosti přístrojů a s rozdílným vybavením jednotlivých posádek se tedy budeme setkávat ještě několik let. Veškeré vybavení jednotlivých stanovišť je poměrně rozsáhlou kapitolou, proto v následujícím textu budou vyjmenovány pouze nejčastěji zastoupené přístroje a vybavení sanitních vozů a stanovišť. 18

25 Začal bych u přístrojů monitorujících základní životní funkce. Mezi hlavní a zároveň nejdražší přístroje patří defibrilátory s monitory EKG převážně od výrobců ZOLL a LIFEPAK. Prvním z přístrojů je ZOLL řady M jedná se o bifázický defibrilátor schopný generovat energii joulů s možností kontinuální monitorace a záznamu EKG, který může být pro potřeby konzultace odeslán pomocí elektronických dat na specializované kardiologické pracoviště přímo z terénu. Další funkcí je možnost tisku záznamu 3 či 12 svodového EKG a neinvazivní transkutánní kardiostimulace. Druhým z přístrojů je defibrilátor LIFEPAK, který má rovněž všechny funkce, které byly jmenovány u předešlého přístroje. Tento přístroj zvládá i automatické měření krevního tlaku. DELTA 3 Plus 3/6 je přenosný digitální elektrokardiografický přístroj umožňující záznam 12svodého EKG bez možnosti defibrilace. Toto zařízení již nebývá stálou součástí vozidel, ale v případě poruchy předešlých dvou zařízení, je používán jako záložní. Další důležitou součástí jsou přístroje pro podporu dýchání. Nejčastěji používanými přístroji jsou MEDUMAT Compact, Compact-i a Easy. MEDUMAT Compact a Compact-i jsou automatické ventilátory pro podporu umělého dýchání pracující s tlakem 4,5 bar, s průtokem kyslíku 100 l/min při minutové regulaci od 3 do 20 l/min a s vlastním zdrojem energie. Jsou používány při tísňových situacích při respiračním selhání a nedostatečné spontánní ventilaci. MEDUMAT Easy je přenosný automatický kyslíkový respirační přístroj s doplňkovou inhalací. Pracuje s tlakem 2,7 až 6 bar s objemovým proudem 70 l/min a rovněž má vlastní zdroj elektrického proudu. Používá se k umělé plicní ventilaci u osob s hmotností vyšší než 10 kg. Neustále a často používané jsou pulzní oxymetry, což jsou přístroje na měření oxygenace arteriálního hemoglobinu kyslíkem a zobrazování srdeční frekvence (pulzů). Jsou používány malé, lehké, přenosné prstové oxymetry Nonin Onix II a Nonin Onyx a oxymetry Masimo Rad 5 s vícebarevným LED displejem a alarmem. Nedílnou součástí jsou elektrické a manuální odsávačky sloužící posádce k odstranění aspirovaného či cizího tělesa v dýchacích cestách nebo hygieně dutiny ústní při 19

26 endotracheální intubaci. Své uplatnění najde odsávačka i při odsávání vzduchu ve vakuové matraci. Vozidla jsou vybavena elektrickou odsávačkou a záložní mechanickou odsávačkou pro případ nečekané poruchy či výpadku dobíjení. V každém sanitním voze je umístěn dávkovač léků, který slouží k přesnému kontinuálnímu dávkování léčiva předem nastavenou rychlostí v objemech, které by nebylo možno přesně podat z ruky zdravotníka. Dávkovače se využívají nejčastěji při plánovaných sekundárních transportech nemocných mezi ZZ, jsou však i nedílnou součástí akutní péče v primárních transportech. Imobilizační prostředky slouží k znehybnění traumatizovaných částí těla, kde je vysoké riziko poškození měkkých tkání či cévních struktur při frakturách či kloubních luxacích, nebo k znehybnění celého těla při podezření na poranění páteře či pánve. K největším imobilizačním prostředkům celého těla patří Scoop-ram sloužící k vyproštění osoby z vozidla a přenesení na celotělovou vakuovou matraci, která při odsátí vzduch kopíruje tvar těla a zajistí znehybnění pacienta. Při podezření na úraz krční páteře jsou vozidla vybavena krčními límci s různou škálou velikostí od nejmenších dětí až po dospělé. K zajištění končetin jsou používány typizované vakuové dlahy nebo osvědčené Kramerovy dlahy. Novinkou ve vozech jsou tvarové dlahy na suché zipy či obvazy a různé druhy ortéz. Mezi další jednoduché znehybňovací prostředky patří obvazy, šátky, hrudní pás a jiné. Další využitím imobilizačních prostředků je fyzikální tlumení bolesti. Transportní prostředky patří k nezbytné výbavě vozidla ZZS k šetrnému transportu pacienta do ZZ. Toto zařízení prošlo od dob prvních sanitních vozidel obrovským vývojem jak ve vztahu k transportované osobě, tak i k posádce. Nejdůležitější jsou nosítka s vysouvacím podvozkem, které umožňují snadnější manipulaci s nemocným velkými možnostmi polohování. Mezi ně patří polohování pacienta vleže, v polosedě, vsedě. Tato nosítka může ovládat pouze jediný člověk, což je pro dnešní složení posádek nutností. Nejčastěji jsou využívána nosítka firem FERNO, FCS, MEDITROL. Pokud není možno se k pacientovi dostat přímo s nosítky a jeho stav dovoluje transport vsedě k vozu, může posádka využít transportní křeslo či častěji rozkládací křeslo s gumovými pásy umožňující transport i po schodištích, takzvaný schodolez. K dalším 20

27 transportním prostředkům patří transportní plachta. Do této skupiny lze zařadit i některé imobilizační prostředky jako již výše jmenované vakuová matrace a Scoop-ram. Výše uvedené vybavení sanitních vozů ZZSPAK je mezi jednotlivými kraji unikátní, ostatní neméně důležité pomůcky jako jsou léčiva, sety, cévky, obvazy, jehly a stříkačky, apod. jsou víceméně univerzální po celé republice Používaná vozidla Vozový park ZZSPAK čítá celkem 37 vozidel a jeho složení je pestré. Od běžně užívaných vozidel v rámci ZZS České republiky, jako jsou vozidla značky Mercedes-Benz a Volkswagen Transporter až po vozidla, která nepatří mezi masově rozšířené u ZZS, jako Iveco Daily a Ford Tranzit. Tato pestrost je daná tím že než došlo k sjednocení všech čtyř okresních záchranných služeb, jednotlivé okresní organizace nakupovaly sanitní vozy dle vlastního uvážení. Každé středisko mělo jiné požadavky na používané vozy, každému stanovišti vyhovoval jiný vůz a podle těchto požadavků probíhal jejich nákup. Po sjednocení okresních středisek v jednu organizaci nastal problém, jaký typ vozu by byl vhodný pro zajištění provozu v rámci ZZSPAK. Bylo vypsáno výběrové řízení na dodávku nových sanitních vozů, ze kterého vítězně vzešel Volkswagen Transporter 2.5TDI. Současně byla vypsána veřejná soutěž na nový vzhled vozidel a jejich označení. Výsledkem bylo žluté provedení vozidla doplněno o reflexní značení žlutozelené barvy po bocích vozu šachovnicového vzoru a reflexních pruzích po celé zadní časti vozidla v barvě červenožluté. Tato kombinace byla doposud v ČR nezvyklá a jejím průkopníkem byla ZZS Jihočeského kraje. Toto označení splňuje požadavky Evropské unie a je běžně k vidění v zemích západní Evropy zejména ve Velké Británii. Jelikož obnova vozového parku z důvodu financí probíhá pozvolna, potrvá několik let, než dojde k sjednocení všech vozidel do barev ZZSPAK. 21

28 Průměrné stáří vozového parku je 6.5 roku a průměrný počet najetých kilometrů je Nejnovější vozidlo bylo vyrobeno v roce 2008 a nejstarší vozidlo bylo vyrobeno v roce Nejnižší počet najetých kilometrů byl a nejvyšší pak kilometrů (stav k ). Je zřejmé, že vozový park není zrovna v nejlepší kondici, ale tím se budu zabývat v jiné kapitole. Vraťme se k jednotlivým značkám vozidel používaných u ZZSPAK. Nejčastěji používaným vozidlem je Volkswagen Transporter 2.5 a 2.5TDI ve variantách T4 a T5, který je zastoupen 20 kusy. Dalším vozidlem je Ford Tranzit 330L a 350L v počtu 8 kusů následován 7 vozidly značky Mercedes-Benz Sprinter 208CDI, 312D, 314, 315CDI a 316CDI. Jedním vozidlem je i zastoupeno Iveco Daily 35S, které se již používá jako záložní vozidlo v případě poruchy či havárie jiného vozu. Posledním typem je osobní vozidlo Škoda Octavia combi 4x4 1.9TDI, které slouží v setkávacím systému RV. Obrázek č. 5 Barevné provedení vozidel [www.zzspak.cz] 22

29 3.2.6 Krajské zdravotnické operační středisko Krajské zdravotnické operační středisko vzniklo sloučením čtyř bývalých okresních zdravotnických operačních středisek (dále jen OZOS), které probíhalo v několika etapách. Nejdříve došlo ke spojení OZOS Chrudim a Pardubice a následné připojení OZOS Svitavy a Ústí nad Orlicí. KZOS sídlí v budově krajského ředitelství v Pardubicích. V nových prostorách, které vznikly přístavbou nového křídla ke stávající budově ředitelství v roce 2008, kdy došlo ke spuštění KZOS v plném rozsahu. Ve dvanáctihodinových směnách zde slouží kvalifikovaní dispečeři, kteří mají patřičné vzdělání a schopnosti pro tuto náročnou práci. Jejich práce není tak fyzicky náročná jako psychicky, kdy musí zachovat chladnou hlavu v napjatých situacích. Jsou schopni poskytnout asistovanou resuscitaci po telefonu až do příjezdu posádky na místo. Je zde i přítomen vedoucí lékař KZOS, který je v případě nutnosti schopen poskytnout telefonickou konzultaci posádkám RZP v terénu. Náplní dispečerů je přijetí tísňové linky 155 a přepojení z tísňového centra telefonického volání 112 (dále jen TCTV 112). Dále pak zpracují obsah zprávy a datovou větou a pomocí radiové komunikace vysílají posádku na místo, odkud byla tísňová výzva přijata. Zpětně pak komunikují s posádkami v terénu a zajišťují místa ve zdravotnických zařízeních (dále jen ZZ) pro pacienty, kteří jsou transportováni posádkou ZZSPAK k dalšímu vyšetření a případnému léčení. K lepšímu a rychlejšímu zvládnutí jednotlivých úkolů personálem KZOS slouží nejmodernější zařízení a vybavení, které umožňuje provádění několika operací najednou pomocí portálu KZOS, který je součástí operačního střediska. Tento portál je schopen určit polohu volajícího na tísňovou linku a tím umožní přesnější směrování posádek na místo události. Dochází rovněž k menšímu počtu marných výjezdů a úspěšnějšímu odhalování jejich oznamovatelů. Všechny příchozí a odchozí hovory včetně radiového spojení jsou zaznamenávány na nahrávací zařízení, následně archivovány a dispečer si je může kdykoliv přehrát. Rovněž obsahuje vývojové diagramy řešení možného sledu událostí při vzniku mimořádné události, podmínky kdy dochází k aktivaci traumatologického plánu, podmínky kdy dochází k přechodu KZOS 23

30 do nouzového režimu a jiné. Na tomto portále jsou uloženy stovky telefonních kontaktů subjektů a organizací spolupracujících se ZZSPAK jako jsou ostatní složky IZS, ZZ, DZS a jiných. Jediným stiskem má dispečer možnost se s daným subjektem spojit a všechny změny jsou on-line automaticky upravovány na všech pracovištích operátorů. Celý systém je několikanásobně zálohován a jištěn. Každý dispečer má k dispozici dotykový monitor s přehlednou nabídkou operací, které potřebuje ke své činnosti. V místnosti operačního střediska je umístěna rozměrná elektronická mapa celého kraje s přehledem aktuální polohy jednotlivých vozů, které jsou vybaveny sledovacím zařízením na principu GPS. Volací znak pro komunikaci mezi KZOS a posádkami pro Pardubický kraj je ZPA. Při mimořádných situacích, jako jsou hromadná neštěstí, přechází KZOS do režimu, které mu stanovuje směrnice traumatologický plán ZZSPAK. V případě výpadku, poruchy či jiné události, kdy dojde k odstavení KZOS z provozu, je připraveno záložní operační středisko na VS Chrudim, které je schopno zastoupit všechny funkce a vlastnosti jako KZOS v Pardubicích. Obrázek č. 6 Krajské zdravotnické operační středisko *www.zzspak.cz] 24

31 3.2.7 Komunikace mezi KZOS a posádkami Komunikace mezi KZOS a posádkami, které se pohybují v terénu nebo jsou na svých základnách, probíhá několika způsoby. Hlavním komunikačním prostředkem je radiové spojení, které pracuje v celorepublikové síti MATRA používané i ostatními složkami IZS. Dalším hojně využívaným prostředkem je mobilní síť, která je využívána v případě výpadku signálu MATRA ke sdělování zpráv či dotazů jednotlivým lidem. Méně používaným, spíše doplňkovým komunikačním prostředkem je zasílání textových zpráv do navigačního zařízení přímo do vozu. Jedná se spíše o doplňující či upřesňující údaje k jednotlivým výjezdům. Toto jsou tři způsoby komunikace mezi KZOS a posádkou v terénu. Pokud je posádka na svém stanovišti, má dispečer k těmto třem způsobům další tři možnosti. Jedním z nich je poslání datové věty na tiskárnu přímo na VS, komunikace na informačním portále S.O.S společnosti PER4MANCE a vnitřní intranet MANADESK. Informační systém S.O.S představuje jednotnou platformu, která umožňuje dispečerovi integrovat všechnu činnost ZZS do jediného systému. Jeho moduly jsou rozděleny na 19 dílčích modulů, jako např. Dispečer a Základna, do kterých je zapisována veškerá dokumentace z činnosti ZZS, jako například údaje o výjezdu, výkony prováděné posádkou při zásahu. Mezi další moduly patří Kniha jízd, Hotovost, Směny, Pojišťovny a jiné. Modul Dispečer je z výše jmenovaných nejrychleji se rozvíjejícím modulem a je tudíž hlavní součástí řešení KZOS. S.O.S systém má i své zálohovací centrum, což zvyšuje jeho bezpečnost a spolehlivost. Řadí se mezi nejmodernější v rámci ČR. Dalším informačním a komunikačním portálem je vnitřní intranet MANADESK pracující pouze na počítačích uvnitř organizace. Jeho obsah je dostupný pouze zaměstnancům ZZSPAK. Tento portál slouží ke komunikaci uvnitř organizace, sdělování vnitřních informací, nařízení, směrnic, vzdělávání a jiných věcí souvisejících s provozem ZZSPAK. Radiové spojení MATRA pracuje v síti PEGAS, jíž je pokryta většina území ČR a je používána i ostatními složkami IZS (Policie ČR, HZS). To umožňuje rychlejší spojení mezi jednotlivými složkami při zásahu. Každý člen výjezdové skupiny je vybaven ruční radiostanicí, ke které je přidělen volací znak ZPA.V případě potřeby může operátor na 25

32 kteroukoliv radiostanici zavolat individuálně nebo pomocí skupin vyvolat několik stanic naráz. Tyto stanice umožňují práci jak na otevřených kanálech tak i na uzavřených. V případě mimořádné události či komunikace s posádkou LZS je možno komunikovat na speciálním kanále DIR. Další funkcí stanic je scanování jednotlivých kanálů a tím mít přehled o činnosti na jiných kanálech v rámci IZS.V každém vozidle je umístěna vozidlová radiostanice, ke které je též přidělen volací znak ZPA. Ze všech radiostanic je možnost odesílání statusů o pohybu a činnosti vozidla na výjezdu (výjezd, na místě, pacient ve voze, ukončení, atd.) Mobilní komunikace probíhá na standardní GSM síti operátora. Každý zaměstnanec je vybaven mobilním telefonem s přiděleným osobním číslem, na které mu je voláno při vyhlášení výjezdu a v případech jiné komunikace. Mobilní sít je využívána i v případě mimořádné situace ke svolání zaměstnanců v době jejich volna a umožňuje zpětné potvrzení účasti či neúčasti na události, což nabízí dispečerovi přehled o počtu nasazení sil a prostředků při mimořádné události. Všechny hovory uskutečněné po této síti jsou stejně tak jako u radiové komunikace nahrávány a archivovány. Komunikace pomocí zpráv do GPS navigace umožňuje dispečerovi zaslání upřesňujících informací přímo do vozidla, které již míří na místo události. Jedná se o doplňující informace o místě události, údaje o pacientovi, nově zjištěné poznatky od volajících a jiné. Zároveň je do GPS posílána datová věta, kterou má posádka k dispozici v tištěné formě, a rovněž lokalizace místa, kde se událost nachází. Posádka při přijetí výzvy o výjezdu zároveň dostává pomocí datové věty informace o zásahu v tištěné formě z tiskárny, která je součástí každého VS. Tištěná výzva o výjezdu obsahuje tyto informace: Číslo výjezdu Čas výjezdu Typ posádky Naléhavost Popis události Místo události 26

33 Jméno volajícího a číslo, ze kterého bylo voláno Upřesňující poznámky Po přijetí volání z tísňové linky dispečer po zpracování informací během hovoru s oznamovatelem vyhlašuje poplach jednotlivým výjezdovým skupinám. Na VS dochází ke spuštění výjezdového hlášení v místním rozhlase a jednotliví členové výjezdové skupiny jsou svoláváni pomocí radiostanic a prozváněni na své služební telefony. Dispečer po ohlášení řidiče sděluje přes radiostanici místo a popis dané události. Zároveň je posílána datová věta na tiskárnu a GPS navigaci. Pokud nenastane nějaký problém či potřeba konzultace mezi posádkou a KZOS či lékařem, dochází pouze k posílání statusů, aby dispečer mohl mít přehled o činnosti posádky. Pokud je pacient směřován do ZZ, posádka nahlásí dispečerovi pomocí radiostanice či telefonu, do kterého ZZ je převážen, s jakou diagnózou a přibližný čas dojezdu. Po předání pacienta se posádka vrací na základnu a po připravení vozidla k dalšímu výjezdu je odesílán status ukončení a tím má dispečer přehled o prostředcích, které má k dispozici. 3.3 Budoucnost a další vývoj ZZSPAK Budoucnost a další vývoj ZZSPAK závisí hlavně na finančních možnostech zřizovatele. Byla vypracována koncepce zdravotnictví Pardubického kraje, kde bylo popsáno několik kroků, kterými by se ZZSPAK měla v nejbližších letech ubírat. Mezi hlavní cíle tohoto dokumentu patří přechod posádek RLP na nové posádky RV, což má ušetřit finance a hlavně vyřešit problém s nedostatkem lékařů u ZZS. V roce 2011 má vzniknout tato posádka v Pardubicích a o rok později další tři posádky v bývalých okresních městech. Tímto krokem dojde k přeměně dalších posádek RLP v místech, kde je obtížné obsadit volné místo lékaře na posádky RZP. V koncepci se dále počítá s navýšením počtu posádek v místech, kde není splněn dojezdový limit 15 minut. Všechna nová stanoviště, by byla obsluhována posádkami 27

34 RZP. Zřízení těchto stanovišť by si vyžádalo nemalé finanční prostředky jak na výstavbu zázemí a pořízení vybavení tak na provoz těchto stanovišť, což je nad rámec rozpočtu ZZSPAK a tudíž je závislá na přijetí nového zákona o ZZS, ve které se počítá s finanční podporou státu. Mezi další cíle do budoucna patří obnova vozového parku, sjednocení zbarvení a výbavy vozidel, centrální nákupy léčiv a materiálů. 3.4 Problémy a nedostatky, se kterými se ZZSPAK potýká Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje se, jako většina jiných organizací finančně závislých na rozpočtu kraje, potýká s problémy a nedostatky, které souvisí s nedostatkem financí a jejich nesystematickým rozdělováním. Za hlavní problémy ZZSPAK bych považoval stáří vozového parku a nedostatečné pokrytí kraje posádkami. Za vedlejší problémy ZZSPAK považuji nedostatečné pokrytí signálem MATRA, absence LZS v kraji, malé kompetence záchranářů, zneužívání ZZS. Součástí této kapitoly je i můj osobní návrh řešení daných problémů Stáří vozového parku Prvním dle mého názoru hlavním problémem je stáří vozového parku a jeho technický stav. S počtem najetých kilometrů a přibývajícími lety vozidla dochází i ke zhoršení technického stavu těchto vozidel. Vozidla ZZS musí být kdykoliv připravena vyrazit k události a v co nejkratším čase dopravit posádku na místo, což klade zvýšenou zátěž na všechny technické komponenty. Časté opotřebení jednotlivých částí vozidla a intenzívnější stárnutí způsobují rychlé vytáčení motorů v chladném počasí bez předehřátí, časté řazení a podřazování rychlostních stupňů, náhlé a prudké brzdění v nečekané situaci, kterých je v dnešním provoze nespočet, provoz za každého počasí. Toto má za následek frekventnější výměnu dílů a opravy v servisech. Posádka se vždy musí spoléhat nejen na zkušenost řidiče ale v neposlední řadě i na technický stav vozidla a jeho spolehlivost. 28

35 Za optimální hranici, kdy je třeba vozidlo nahradit, je považováno stáří pěti let nebo najetých kilometrů. Podle těchto parametrů by se do hranice pěti let z celkového počtu 37 vozů ZZSPAK nevešlo 19 vozů, 5 jich letos tuto hranici dovršilo. Z hlediska kilometrů tuto mez překročilo 11 vozů a dalších 5 se k této hranicí blíží. Průměrné stáří vozidel je 6.5 roku k datu a průměrný počet najetých kilometrů je Proto jsem tento fakt zařadil mezi hlavní problémy, které je potřeba urychleně řešit. Níže uvádím několik údajů o vozidlech. Tabulka č. 1 Stáří vozidel *vlastní+ Stáří vozidel Počet vozidel Méně než 1 rok let 13 5 let let let a výše 9 Tabulka č. 2 Počet ujetých kilometrů *vlastní+ Počet ujetých kilometrů Počet vozidel a méně a více 1 Tabulka č. 3 Průměrný počet najetých kilometrů podle územních odborů *vlastní+ ÚO Počet kilometrů Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Nedostatečné pokrytí kraje posádkami ZZSPAK Druhým hlavním problémem ZZSPAK je nedostatečné pokrytí kraje posádkami ZZS a s tím související nedodržení dojezdových limitů v některých částech regionu, zejména v oblastech se značným výškovým převýšením a rozmanitým terénem. Udávaným 29

36 dojezdovým limitem je 15 minut od přijetí tísňové výzvy. Některé oblasti jsou 15 minutovým limitem těžko dosažitelné i při příznivých klimatických podmínkách. V zimních měsících se v těchto oblastech prodlužuje doba dojezdu až okolo 30 minut a výše dle momentálních podmínek. Dojezdové časy neprodlužují pouze klimatické podmínky a vzdálenost místa zásahu od nejbližšího stanoviště ZZS, ale kvalita a vedení vozovek v daném regionu. Jiný dojezdový čas má posádka jedoucí 20 km po široké, rovné silnici první třídy než jiná posádka jedoucí stejně dlouhou vzdálenost po silnici druhé a třetí třídy klikatící se kopci. V tomto ohledu je na tom nejlépe okres Pardubice, jehož území je převážně rovinatého rázu. Současná síť VS se zdá být dostačující a prozatím se neuvažuje o jejím rozšíření. Hůře je na tom okres Svitavy, jelikož téměř polovina území leží ve vyšších oblastech a krajina je zde rozmanitá. Některé obce v oblasti Jevíčska jsou v některých život ohrožujících situacích obsluhovány posádkami ZZS Jihomoravského kraje. Okres Ústí nad Orlicí je druhým největším a nejrozmanitějším okresem kraje. Třetina území se nachází ve vyšších až horských polohách. Jsou zde nejvyšší místa kraje a některé oblasti jsou velice těžko dostupné. I z těchto důvodů je zde nejhustější síť stanovišť ZZS, ale i zde zejména v zimním období dochází k nedodržení limitu. Uvažuje se zde o vytvoření nového VS v Chocni s posádkou RZP. Nejhůře pokrytým územím je okres Chrudim, kde se nacházejí pouze dvě VS, na kterých slouží tři posádky. Do roku 2009 to byly pouze dvě posádky RLP na celý okres. V roce 2009 byla na VS Chrudim zřízena posádka RZP. I přes toto posílení je síť posádek nedostačující a dochází k častému nedodržení časového limitu zejména v oblastech Seče, Prachovic, Skutče, Luže a některých oblastí Hlinecka. Část okresu v okolí Třemošnice a Ronova je dokonce obsluhováno posádkami ZZS Středočeského kraje. Do budoucna je zde v plánu kraje otevřít VS Skuteč a VS Seč nebo Třemošnice obsluhované posádkami RZP. 30

37 3.4.3 Ostatní problémy Za další problémy a nedostatky, se kterými se ZZSPAK potýká, bych považoval: Nedostatečné pokrytí kraje signálem MATRA. Drtivá většina kraje je pokryta signálem, ale najdou se i místa, kdy je radiostanice mimo provoz z důvodu nedostatku signálu. Tento problém se netýká pouze Pardubického kraje ale i jiných částí ČR. Posádky při výpadku signálu MATRA komunikují pomocí mobilních telefonů, proto nepovažuji tento problém za zásadní. Absence LZS - Pardubický kraj je jedním ze tří krajů ČR, na jehož území není stanoviště LZS. Pokud je potřeba nasazení LZS, řeší tento problém KZOS požádáním o výpomoc ze sousedních krajů. Okresy Chrudim, Pardubice a část okresu Ústí nad Orlicí jsou obsluhovány posádkou LZS Hradec Králové. Okrajové části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy při hranicích Olomouckého a Jihomoravského kraje jsou obsluhovány posádkami LZS Olomouc a Brno. I přesto téměř třetina kraje, zejména oblast Svitavska a Ústeckoorlicka, zůstává bez pokrytí LZS v jejím stanoveném čase doletu, který je stejně jako u pozemních posádek 15 minut. Malé kompetence záchranářů v posádce RZP - Tento problém je opět celorepublikový a potýkají se s ním všechny ZZS ČR. Zneužití ZZS - U tohoto problému bych se spíše chtěl zaměřit na zneužívání ZZS praktickými lékaři než planými výjezdy k lidem, kteří využívají ZZS jako prostředek k dopravení k lékaři či do ZZ. Přestože těchto výjezdů, kdy lidé pomoc ZZS nepotřebují, přibývá, chtěl bych upozornit spíše na zneužití ze strany některých praktických lékařů. Jedná se hlavně o výjezdy na ohledání zemřelých a suplování při běžných činnostech praktických lékařů. Neochota některých lékařů provádět ohledání svých pacientů při úmrtí mimo jejich pracovní dobu a neochota navštěvovat své pacienty v jejich bydlišti má za následek navýšení počtu výjezdů ZZS, nehledě na to že takto vytížená posádka může být potřeba na jiném místě, kde jde skutečně o život. 31

38 3.4.4 Návrh řešení K výše uvedeným problémům jsem si dovolil navrhnout jistá řešení, která by mohla být určitou cestou k jejich vyřešení nebo alespoň k částečnému zlepšení. Většina problémů má společného jmenovatele a tím jsou finance a špatné zákony a vyhlášky. U prvně jmenovaného problému je jediným řešením jak napravit zoufalý stav vozidel ZZSPAK velká finanční injekce na jednorázový nákup většího množství sanitních vozidel. Je třeba, aby si krajští úřednici ujasnili priority a dále nehazardovali se zdravím a životy nejen obyvatel kraje, ale i zaměstnanců ZZSPAK. Posádka, která z jakéhokoliv důvodu nedorazí na místo události je k ničemu a jako by nebyla. Od vzniku samostatné ZZSPAK bylo pořízeno pouze 6 nových vozidel a dalších 6 je plánováno pořídit v roce Toto číslo je velice malé, a pokud obměna vozidel nebude probíhat rychlejším tempem, bude tento palčivý problém ZZSPAK trápit neustále. I u druhého problému jsou hlavním řešením finance. Zřízení a provoz několika nových VS by stálo nemalé finanční prostředky, které kraj nemá. Řešením by bylo přijetí nového zákona o záchranné službě, který byl předložen ve sněmovně a následně stažen z jednání vlády. Zatím není jasné, kdy bude znova projednáván a případně schválen. V tomto zákoně bylo myšleno s přispěním státu na nově zřizovaná stanoviště, což by mělo za následek vybudování potřebných VS v celé ČR. Toto jsou ve zkratce mé návrhy řešení dvou hlavních problémů ZZSPAK. Docílit úplného pokrytí kraje potažmo celé ČR je možné pouze zvýšením počtu vysílačů v místech, kde dochází k výpadku signálu. Jelikož by se jednalo o značnou finanční zátěž lze předpokládat, že k žádné výrazné změně nedojde a posádky v terénu se budou spoléhat na pokrytí signálem mobilních operátorů. Dvě možnosti řešení se nabízejí u problematiky absence LZS. Jednou z nich je zřízení stanoviště LZS na vybraném místě kraje a druhou je přehodnotit dosavadní rozmístění stanovišť. Některá stanoviště se navzájem překrývají a jinde vznikají tzv. hluchá místa. 32

39 Obě řešení by si jistě vyžádala větší finanční nároky, ale současné nesystematické rozmístění je potřeba řešit. Předposlední problém by se dal řešit zvýšením kompetencí záchranářů, který by musel mít oporu v novém zákoně. Nově stanovit co mohou a nesmějí záchranáři v dané situaci udělat. Bylo by vhodné rozšířit nabídku léčiv, které mohou podat, a výkonů, jež jsou dosud pouze v kompetenci lékařů. Jinou kompetencí by byla možnost zanechat nemocného po ošetření na místě, pokud odmítá transport do ZZ (poznámka: negativní revers) a jehož stav nevyžaduje hospitalizaci či další ošetření ve zdravotnickém zařízení, který v současné době spadá pouze do kompetence lékaře. Poslední návrh řešení se týká zneužití ZZS praktickými lékaři. Možným řešením by byla zákonná povinnost praktických lékařů poskytovat péči svým pacientům, kteří nevyžadují péči posádky ZZS a nejsou v přímém ohrožení života i mimo ordinační hodiny. Pokud bude zákrok v kompetenci a dovednostech ošetřujícího lékaře nevidím důvod, proč by tato činnost měla být vykonávána posádkami ZZS. Pokud dojde k úmrtí pacienta, jež byl po většinu života klientem lékaře, považuji za morální, aby jím byl ohledán, a tímto mu prokázal poslední službu, kterou u tohoto klienta může provést. Jiným argumentem pro ohledání ošetřujícím lékařem je i fakt, že tento lékař má k dispozici kompletní dokumentaci nemocného, kterou záchranná služba nemá, a tudíž je schopen se objektivněji vyjádřit k příčině úmrtí. Dříve tato činnost byla samozřejmou součástí práce praktických lékařů. Bohužel v posledních letech se tato morální činnost vytrácí. Myslím si, že díky těmto návrhům by došlo k značnému zlepšení a zkvalitnění zdravotnické péče v Pardubickém kraji. 33

40 4 Vlastní výzkum 4.1 Dotazník Součástí mé absolventské práce je vlastní šetření, které je provedeno pomocí dotazníku. Dotazník obsahuje patnáct otázek rozdělené do několika částí. První část je spíš informativní o složení respondentů a údaje o jejich stanovišti. Ve druhé části se zaměřuji na průzkum, jak jsou zaměstnanci spokojeni se svou prací, zázemím a vybavením. Třetí je zaměřena na obecné znalosti ZZSPAK a jejich možnost se vyjádřit, co by rádi změnili v této organizaci. Ke každé otázce jsem zhotovil graf, který uvádí jednotlivé odpovědi v procentech. Grafy jsou rozděleny do tří barevně odlišených skupin podle charakteru otázek. V pravé části jsou jednotlivé možnosti odpovědí s počtem respondentů, kteří si zvolili jednotlivou možnost, která následné odpovídá procentům uvedeným v grafu. Pouze u poslední otázky nebyl tvořen graf, ale je zde pouze písemné shrnutí z volných námětů respondentů. 34

41 Otázka č. 1: Jste muž či žena? V této otázce jsem se zaměřil na složení respondentů, kteří odpovídali na mé otázky. V 56% odpověděly ženy a ve 44 % muži. Zároveň tento graf ukazuje personální složení u ZZSPAK. Otázka č. 2: U jakého územního odboru pracujete? V otázce číslo 2. se ukazuje, z jakého ÚO se vrátil největší počet dotazníků a ze kterého nejmenší a v jakém procentním zastoupení odpovědí jsou jednotlivá střediska ZZSPAK. Z ÚO Pardubice a Ústí nad Orlicí se vrátilo všech 15 dotazníků. Z ÚO Chrudim 14 ÚO Svitavy

42 Otázka č. 3: Vaše pracovní zařazení u ZZS je? V této otázce č. 3 jsem zjišťoval, která skupina personálu se nejvíce zapojí do vyplnění dotazníku k mé práci. Dle předpokládání se největší míře zapojili sestry a záchranáři s 51%, následováni řidiči s 39%, dále pak lékaři v 5% a nezdravotničtí pracovníci tvořící 5% respondentů. Otázka č. 4: Jaký typ posádky je na Vašem stanovišti? U této otázky jsem zvolil všechny možné kombinace posádek, které jsou u ZZSPAK a jelikož byly dotazníky podány pouze na centrální stanoviště územních odborů, čekal jsem, že se ve všech objeví zaškrtnutá možnost RLP+RZ(62%). O to více jsem byl překvapen, že se objevily i jiné odpovědi a to 17 krát RLP(36%), jednou RV+RZP(2%) což je důkaz že se podařilo dostat dotazníky i na jiná stanoviště. 36

43 Otázka č. 5: Jakým typem vozidla disponuje Vaše stanoviště? V otázce č. 5 jsem zjišťoval, jaká vozidla jsou na jednotlivých stanovištích. V největší míře jsou zastoupena vozidla VW (65%) dále pak FORD (26%) a posledním typem byl MB (9%). Otázka č. 6: Jak jste spokojeni s vybavením Vašeho stanoviště? (zázemí, garáže) V otázce č. 6 měli respondenti odpovědět, jak jsou spokojeni se zázemím svého stanoviště. Téměř dvě třetiny zaměstnanců (68%) jsou spokojeni se zázemím, ve kterém pracují, a třetina uvedla, že není spokojena (32%). 37

44 Otázka č. 7: Jak jste spokojeni s vybavením vozu (léky, přístroje, zařízení vozu)? Otázka č. 7 byla podobného rázu, jako otázka č. 6 pouze se týkala přístrojů, léků a vozidel, se kterými denně pracuji. Zde se poměr odpovědí otočil a převládaly záporné odpovědi (56%) nad kladnými (44%). Což se dalo předpokládat vzhledem ke stáří a stavu vozidel sloužících u ZZSPAK. Otázka č. 8: Je splněn dojezdový čas 15 minut do všech míst Vaší spádové oblasti? V otázce č. 8 jsem zabrousil do problémů s dojezdovými časy a zeptal se, v jaké míře je splněn dojezdový čas na místo události. Pokaždé se podaří splnit čas v 26%, za příznivých podmínek v 23%. Nemožnost dorazit na některá místa včas uvedlo 51% respondentů. Zde se opět ukazuje, že počet stanovišť a posádek je jedním z hlavních problémů ZZSPAK. 38

45 Otázka č. 9: Uvítali byste v našem kraji stanoviště LZS? V otázce č. 9 mě zajímal názor zaměstnanců, zda by uvítali stanoviště LZS v našem kraji. 24% uvedlo, že určitě ano. V 25% spíše ano a 33% spíš ne. 5% zaměstnanců LZS v kraji nechce a považuje za zbytečnou a 5% neví, zda by zde měla být. Otázka č. 10: Co Vám nejvíce vadí na Vaší práci? Otázka č. 10 měla odhalit, co zaměstnancům ZZSPAK nejvíce vadí při výkonu zaměstnání. Překvapením pro mě nebylo, když drtivá většina (61%) uvedla malé finanční ohodnocení. O to víc mě překvapilo, že poměrně dost odpovědí se týkalo špatného kolektivu (30%). Zbylých 9 % uvedlo, že jim nejvíce vadí špatné technické vybavení a jiné věci. 39

Záchranáři v Trutnově mají nové stanoviště

Záchranáři v Trutnově mají nové stanoviště Záchranáři v Trutnově mají nové stanoviště 18.01.2012 16:11 HVĚZDAŽIVOTA.CZ Ve středu 18. ledna v 10 hodin dopoledne se uskutečnilo slavnostní předání nového výjezdového stanoviště v Trutnově. Záchranáři

Více

Urgentní medicína a medicína katastrof

Urgentní medicína a medicína katastrof Urgentní medicína a medicína katastrof Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MUDr. Ladislav Žabka, Ph.D. (A) Přednemocniční péče Neodkladná péče (PNNP) KZOS RLP LZS RZP RVS Odkladná péče

Více

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Medicína katastrof Brno 2. - 3.2.2012 Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Fakultní nemocnice Olomouc - Oddělení urgentního příjmu koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události(mu)

Více

Úloha ZOS při řešení MU. Jiří Mašek Zdravotnická záchranná služba KHK

Úloha ZOS při řešení MU. Jiří Mašek Zdravotnická záchranná služba KHK Úloha ZOS při řešení MU Jiří Mašek Zdravotnická záchranná služba KHK Zdravotnické operační středisko Představuje vstupní bránu ZZS Centrálně řídí činnost všech posádek ZZS Vše co se v systému odehraje

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Hromadné neštěstí na dálnici D-1

Hromadné neštěstí na dálnici D-1 Hromadné neštěstí na dálnici D-1 20.3.2008 Přednášející: MUDr. Miroslav Havlík Odborný konzultant: MUDr. Edita Richterová, nám. LPP ZZS KV, p.o. Odborný garant: MUDr. Lukáš Kettner, ředitel ZZS KV, p.o.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název: Oblast: Autor: Číslo: Pardubický kraj Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_13 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR

MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR Zdravotnická záchranná služba je zdravotní službou dle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno

Více

Horizont 2011. nácvik HN z pohledu záchranáře - dispečera. Olga Mikudová, MUDr. Jana Kubalová ZOS ZZS Kraje Vysočina

Horizont 2011. nácvik HN z pohledu záchranáře - dispečera. Olga Mikudová, MUDr. Jana Kubalová ZOS ZZS Kraje Vysočina Horizont 2011 nácvik HN z pohledu záchranáře - dispečera Olga Mikudová, MUDr. Jana Kubalová ZOS ZZS Kraje Vysočina Cvičení Horizont Celokrajské cvičení IZS nácvik likvidace hromadného neštěstí Frekvence

Více

Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce 2006. Activity of health emergency services in 2006

Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce 2006. Activity of health emergency services in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 8. 2007 33 Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce 2006 Activity of health emergency services

Více

Hromadná dopravní nehoda na D1 8.2.2015

Hromadná dopravní nehoda na D1 8.2.2015 Hromadná dopravní nehoda na D1 8.2.2015 První hlášení na tísňovou linku 155 11:29:20 přijato první volání od řidiče, který projel postiženým místem dálnice Místo dopravní nehody 117,5 km směr Praha Špatné

Více

Zdravotnická záchranná služba jihočeského kraje MUDr René Papoušek

Zdravotnická záchranná služba jihočeského kraje MUDr René Papoušek Zdravotnická záchranná služba jihočeského kraje MUDr René Papoušek ZOS běžný provoz Dvoustupňové řízení 4 pracoviště call taker 2 pracoviště disepečer ZOS rozdělení při MU Komunikace při MU Oddělení komunikace

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě Citace: 240/2012 Sb. Částka: 82/2012 Sb. Na straně (od-do):

Více

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené

Více

Bruno Ježek, Jan Vaněk, Karel Antoš, Miroslav Procházka. FVZ UO Hradec Králové

Bruno Ježek, Jan Vaněk, Karel Antoš, Miroslav Procházka. FVZ UO Hradec Králové Bruno Ježek, Jan Vaněk, Karel Antoš, Miroslav Procházka FVZ UO Hradec Králové } Dostatečné množství dostupných zdrojů nejenom na místě MU Lidé Materiál Transportní prostředky } Rychlost poskytnutí pomoci

Více

Královehradecký kraj Pardubický kraj

Královehradecký kraj Pardubický kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Královehradecký kraj Pardubický kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.13

Více

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYUŽÍVÁ PŘI ZÁCHRANĚ LIDSKÝCH ŽIVOTŮ ODOLNÉ TABLETY PANASONIC TOUGHPAD FZ-G1 A WINDOWS 8.

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYUŽÍVÁ PŘI ZÁCHRANĚ LIDSKÝCH ŽIVOTŮ ODOLNÉ TABLETY PANASONIC TOUGHPAD FZ-G1 A WINDOWS 8. Společnost Panasonic doporučuje systém Windows. ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYUŽÍVÁ PŘI ZÁCHRANĚ LIDSKÝCH ŽIVOTŮ ODOLNÉ TABLETY PANASONIC TOUGHPAD FZ-G1 A WINDOWS 8.1 MODERNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Více

Česko - německá. přeshraniční spolupráce. od prvních jednání až po současnost

Česko - německá. přeshraniční spolupráce. od prvních jednání až po současnost Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Česko - německá přeshraniční spolupráce od prvních jednání až po současnost Roman Sviták, Michal Šebek Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Úvod

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O. STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.BOX 67 PRVNÍ POMOC http://fertilitynewyork.files.wordpress.com/2011/03/nyc-fertility-doctors.jpg

Více

Výroční zpráva 2013. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje. Průmyslová 450, Pardubice www.zzspak.cz

Výroční zpráva 2013. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje. Průmyslová 450, Pardubice www.zzspak.cz Výroční zpráva 2013 Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Průmyslová 450, Pardubice www.zzspak.cz v Pardubicích 22.2.2014 Vážení, dovoluji si Vám, jménem celého vedení naší krajské příspěvkové

Více

Odborná způsobilost zdravotnických pracovníků ZZS OK

Odborná způsobilost zdravotnických pracovníků ZZS OK Odborná způsobilost zdravotnických pracovníků ZZS OK Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p.o. Bc. Eliška Janečková Olomouc, 2008 ÚVOD Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je státem garantovaný,

Více

Základy první pomoci

Základy první pomoci Základy první pomoci CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 www.kapa-ops.cz První pomoc Kdo zachránil jeden život, jakoby zachránil celý svět. (Talmud) Poskytnutí první pomoci je základní občanskou

Více

296/2012 Sb. - poslední stav textu 296/2012 Sb. VYHLÁŠKA

296/2012 Sb. - poslední stav textu 296/2012 Sb. VYHLÁŠKA 296/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. září 2012 o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové

Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové Systém traumatologické přípravy v kraji Vysočina Ing. Tomáš Halačka halacka.t@kr-vysocina.cz tel. 564602814 obsah: 1. Laická zdravotnická první pomoc

Více

VYHLÁŠKA 296 ze dne 3. září 2012

VYHLÁŠKA 296 ze dne 3. září 2012 VYHLÁŠKA 296 ze dne 3. září 2012 o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními

Více

Specifika práce záchranáře na posádce LZZS. Kryštof 12, Přecechtěl Radek, DiS. Letecká zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina www.vrtulka.

Specifika práce záchranáře na posádce LZZS. Kryštof 12, Přecechtěl Radek, DiS. Letecká zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina www.vrtulka. Specifika práce záchranáře na posádce LZZS Kryštof 12, Přecechtěl Radek, DiS. Letecká zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina www.vrtulka.eu VII. Pelhřimovský podvečer 21. -22. 10. 2011 Podmínky výkonu

Více

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI PRVNÍ POMOC DEFINICE: Soubor jednoduchých a účelných opatření, která mohou být poskytnuta kdekoli a kdykoli, která slouží k bezprostřední pomoci při náhlém postižení zdraví. CÍL PRVNÍ POMOCI: Provádět

Více

Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace

Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace Obsah Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace Část č. 1 veřejné zakázky - Monitory životních funkcí... 2 Část č. 2 veřejné zakázky - Přístroje pro nepřímou srdeční masáž... 4 Část č.

Více

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu:

záměr uložit povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu: Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný správní orgán podle 108 odst. 1 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

Traumatologický plán SOL Trutnov

Traumatologický plán SOL Trutnov Traumatologický plán SOL Trutnov Preambule : Traumatologický plán (dále jen TP) obsahuje zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám (vyhláška MV č. 328/2001 Sb.), je reakcí na následky havárie

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO- 17/IZS-2002 V Praze dne 30. ledna 2002 S c h v a l u j e: generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra v. r. U

Více

Brno, Žerotínovo náměstí 6

Brno, Žerotínovo náměstí 6 Vyšší odborná škola zdravotnická Brno, Žerotínovo náměstí 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Integrovaný záchranný systém Ostrava, Centrum tísňového volání - 6 - Autor práce: Michal Kubín Vedoucí práce: Mgr. Liana Greiffeneggová

Více

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK Mgr. Iveta Nováková Knížková SPIS v KHK Podpora všech zdravotníků,kteří prožívají profesně náročné a někdy i nadlimitně zátěžové situace. Zavedení - březen 2012 V

Více

Cvičení Polytrauma 2008

Cvičení Polytrauma 2008 Cvičení Polytrauma 2008 Pardubická krajská nemocnice, a. s. Carda Martin, Forman Marek MEKA 2008, Hradec Králové, 27. 11. 2008 Hromadné neštěstí Nelze řešit běžně dostupnými prostředky. Následkem je nutné

Více

MUDr. Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky

MUDr. Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Meissen 23.11.2012 MUDr. Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Úvod Trvalý nárůst mobility obyvatel v rámci Evropské unie přináší i významně vyšší pohyb obyvatel

Více

LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Letecká záchranná služba Hradec Králové Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v

Více

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Celostátní konference -Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Část 3.1. Plán krizové připravenosti Ing. Marika Bejdáková prosinec 2014 Modul 3.

Více

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního

Více

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Oblastní ZS Praha venkov MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové 30.11. 2005 Součinnostní cvičení

Více

Název IČO Krajská nemocnice T. Bati, a. s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Název IČO Krajská nemocnice T. Bati, a. s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE IČO 2 7 6 6 1 9 8 9 IČZ smluvního ZZ 8 2 0 0 1 0 0 0 Číslo smlouvy 2 Z 8 2 M 0 0 1 Název IČO Krajská nemocnice T. Bati, a. s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ

Více

Školení pořadatelů a činovníků rally 22. 2. 2014, Zlín

Školení pořadatelů a činovníků rally 22. 2. 2014, Zlín Školení pořadatelů a činovníků rally 22. 2. 2014, Zlín Bezpečnost na rally z pohledu lékaře MUDr Milan Procházka JEDINÁ BEZPEČNÁ RALLY JE TA, KTERÁ NEODSTARTUJE Prvky bezpečnosti Volba rychlostních zkoušek

Více

Havárie tramvaje a trolejbusu v Brně

Havárie tramvaje a trolejbusu v Brně Havárie tramvaje a trolejbusu v Brně X. ročník konference Medicína katastrof 28. a 29. listopadu 2013, Univerzita Hradec Králové Pavel Urbánek ZZS Jihomoravského kraje Brno, 23.5.201, hlášení 19,19 hod

Více

Cvičení IZS MAAFEX 2012 -zkušenosti Traumateamu ČR

Cvičení IZS MAAFEX 2012 -zkušenosti Traumateamu ČR Cvičení IZS MAAFEX 2012 -zkušenosti Traumateamu ČR Nestrojil P., Slavíková L., Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno KS MEKA OBKŘ TC FN Brno Traumateam ČR modul č. 7 -Rozhodnutí komise EU - Euratom

Více

Tisková konference 24. 6. 2015

Tisková konference 24. 6. 2015 Tisková konference 24. 6. 2015 Obsah tiskové konference Stresové situace řidičů PhDr. Michal Walter, dopravní psycholog Smluvní asistenční společnosti pojišťoven Ing. Petr Bold, prezident České asociace

Více

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn 17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako

Více

*MVCRX01ZFDDE* MVCRX01ZFDDE prvotní identifikátor

*MVCRX01ZFDDE* MVCRX01ZFDDE prvotní identifikátor MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR Č.j.: MV-83112-1/PO-IZS-2014 *MVCRX01ZFDDE* MVCRX01ZFDDE prvotní identifikátor Kódové označení: ZZZ JSDH Praha 17. června 2014

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 3 12.11.2002 Hospitalizovaní obyvatelé Královéhradeckého kraje na lůžkovém

Více

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Ověření zásad traumatologického plánování v praxi Petr Hubáček Neodkladná péče 3 etapy 1. Přednemocniční

Více

Rychlostní limity a pravidla použití výstražných. zařízení

Rychlostní limity a pravidla použití výstražných. zařízení Rychlostní limity a pravidla použití výstražných světelných a zvukových zařízení Jiří Mašek, Vladimír Švába 1Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Rychlostní limity a pravidla použití

Více

Požární řád města Nejdek

Požární řád města Nejdek Obecně závazná vyhláška města č. 1 / 2008 Požární řád města Město na základě usnesení č. ZM/244/9/08 zastupitelstva města ze dne 10. dubna 2008 v souladu s 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o

Více

DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP

DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Zákon o zdravotnické záchranné službě 374/2011 Sb.

Více

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků SEZNAM SLUŽEBNÍCH ÚŘADŮ Datum odevzdání 1 Úřad vlády ČR 10.7.2015

Více

Obecně závazná vyhláška obce Kornatice č.3/2004 požární řád obce

Obecně závazná vyhláška obce Kornatice č.3/2004 požární řád obce Obecně závazná vyhláška obce Kornatice č.3/2004 požární řád obce Zastupitelstvo obce Kornatice se na svém zasedání dne 12.5.2004 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární

Více

Traumamanagement a jeho současné možnosti a nástroje v regionu Prahy a SČK. Hradec Králové 27.11.2008

Traumamanagement a jeho současné možnosti a nástroje v regionu Prahy a SČK. Hradec Králové 27.11.2008 Traumamanagement a jeho současné možnosti a nástroje v regionu Prahy a SČK Hradec Králové 27.11.2008 MUDr. Jaroslav Valášek,MUDr.Jiří Danda, ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz ZZSHMP-ÚSZS Význam traumamanagementu

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Ochrana člověka za mimořádných událostí Praktická cvičení na školách. Michal Bareš Rescueinfo o.s.

Ochrana člověka za mimořádných událostí Praktická cvičení na školách. Michal Bareš Rescueinfo o.s. Ochrana člověka za mimořádných událostí Praktická cvičení na školách Michal Bareš Rescueinfo o.s. Chrudim, 21. listopadu 2012 Rescueinfo o.s. Vzniklo na jaře 2005 z podnětu uživatelů občanských radiostanic

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Název IČO Nemocnice Pardubického kraje, a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Název IČO Nemocnice Pardubického kraje, a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE IČO 2 7 5 2 0 5 3 6 IČZ smluvního ZZ 6 8 0 0 2 0 0 0 Číslo smlouvy 4 E 6 8 N 0 0 2 Název IČO mocnice Pardubického kraje, a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-13 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ

Více

VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14

VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14 MUDr. Petr Novotný náměstek LPP 6 ČINNOST ZDRAVOTNICKÉ

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce Zastupitelstvo města Červeného Kostelce se na svém zasedání dne 25.8.2005 usnesením č. 2.25 usneslo vydat na

Více

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_26 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

DISPEČERSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO ZZS A DATOVÁ KOMUNIKACE SE ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI

DISPEČERSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO ZZS A DATOVÁ KOMUNIKACE SE ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DISPEČERSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO ZZS A DATOVÁ KOMUNIKACE SE ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI 17. 8. 2014 Praha http://itsolutions.vitkovice.cz Obsah prezentace 1. Významné projekty společnosti VITSOL z oblasti

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

MULTICENTRICKÁ STUDIE EUROCALL ANEB ZAPOMENUTÝ ČLÁNEK ŘETĚZCE PŘEŽITÍ PŘI SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

MULTICENTRICKÁ STUDIE EUROCALL ANEB ZAPOMENUTÝ ČLÁNEK ŘETĚZCE PŘEŽITÍ PŘI SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ 1 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové 2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta vhradci Králové, Fakultní

Více

Bezpečnostně právní akademie Brno

Bezpečnostně právní akademie Brno Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: Název projektu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Inovace a individualizace výuky Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Úvod do první pomoci. Zásady poskytování

Více

Obecně závazná vyhláška Města Rokytnice v Orlických horách číslo 1/2015 ze dne 22.6.2015. Čl. 1 Úvodní ustanovení

Obecně závazná vyhláška Města Rokytnice v Orlických horách číslo 1/2015 ze dne 22.6.2015. Čl. 1 Úvodní ustanovení Obecně závazná vyhláška Města Rokytnice v Orlických horách číslo 1/2015 ze dne 22.6.2015 Požární řád města Zastupitelstvo Města Rokytnice v Orlických horách se dne 22.června 2015 usneslo podle 29 odst.

Více

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_VL.4.305 Anotace Seznámení se s územním členěním České republiky, práce s mapou. Autor Bc. Marie Muchová

Více

Struktura záchranné služby v okresu. Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří

Struktura záchranné služby v okresu. Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří Workshop Přeshraniční záchranná služba Ústí nad Labem, 25. června 2010 Struktura záchranné služby v okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří Peter Mühle - Referát Záchranná služba - Okres Saské Švýcarsko-Východní

Více

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví Jan Dienstbier, Radek Fiala Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Agenda 1. Úvod 2. Co nabízíme 3. Představení vybraných aplikací 4. Přínosy

Více

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM

Více

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace. MUDr. Petr Novotný náměstek LPP

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace. MUDr. Petr Novotný náměstek LPP ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace TŘÍDÍCÍ KARTA PRO LÉKAŘSKÉ TŘÍDĚNÍ PŘI HROMADNÉM POSTIŽENÍ MUDr. Petr Novotný náměstek LPP TŘÍDÍCÍ KARTA jednotná třídící = důležitý

Více

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Prosinec 2006. Objednatel: Královéhradecký kraj

Prosinec 2006. Objednatel: Královéhradecký kraj GENEREL NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU NA ÚZEMÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Prosinec 2006 Objednatel: Královéhradecký kraj Zpracování Generelu nouzového zásobování pitnou vodou

Více

Příloha č. 8 k vyhlášce č. / Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. / Sb. Příloha č. 8 k vyhlášce č. / Sb. Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zařízení zdravotnické záchranné služby a na minimální personální zabezpečení zdravotnické záchranné služby I. Společná

Více

Inspektor provozu Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p. o.

Inspektor provozu Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p. o. Inspektor provozu Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p. o. Inspektor provozu Je zvláštním typem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Provádí podpůrnou a kontrolní činnost.

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

Obecně závazná vyhláška Města Štětí č. 5/2011,

Obecně závazná vyhláška Města Štětí č. 5/2011, M Ě S T O Š T Ě T Í Obecně závazná vyhláška Města Štětí č. 5/2011, POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA ŠTĚTÍ Zastupitelstvo Města Štětí vydává usnesením č... ze dne 15. 12. 2011 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1. zákona č.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ

LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ Gerstnerova 7, 170 00 Praha 7 LÁZEŇSKÝ SENIOR PARK TOUŠEŇ Popis projektu Společnost SENIOR INVESTMENT a.s. je vlastníkem pozemků v katastru obce Lázně Toušeň v okrese Praha - východ (cca 10 km severně

Více

HROMADNÉ POSTIŽENÍ ZDRAVÍ

HROMADNÉ POSTIŽENÍ ZDRAVÍ ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace HROMADNÉ POSTIŽENÍ ZDRAVÍ MUDr. Petr Novotný náměstek LPP Doporučený postup ZZS při řešení HPZ Správné vyhodnocení tísňové výzvy a vyslání

Více

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 01 POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. DUBEN 2014 MINISTERSTVO

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

LOGISTIKA TRANSPORTŮ VNN VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

LOGISTIKA TRANSPORTŮ VNN VE STŘEDOČESKÉM KRAJI LOGISTIKA TRANSPORTŮ VNN VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Ing. Jakub Vachek ZZS Středočeského kraje, p. o. Pracoviště krizové připravenosti Vančurova 1544, Kladno email.: jakub.vachek@zachranka.cz SMĚRNICE MZ ČR

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR

Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR společný projekt Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo informatiky ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Jaroslav Zvára,

Více

Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz

Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz Motto: bez spojení není velení Legislativa -zákon 239/2000 Sb. O IZS- 18:

Více

M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská

M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská Spolupráce lékařů ÚN Brno s USAR odřadem ČR M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU Počátky spolupráce první spolupráce mezi trauma týmem Úrazové

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 20. prosince 2013 Částka: 56 O B S A H : Část I. Část II. 56. Pokyn generálního

Více

krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha

krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha krajská koordinační skupina Karlovarský kraj Pardubický kraj 24.4.2014 Praha PK program setkání 1. BLOK: SOUČASNÝ STAV zahájení, představení účastníků setkání, krajů minitendry: analýza leden duben 2014

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

S B Í R K A O B S A H:

S B Í R K A O B S A H: S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. února 2013 Částka: 11 O B S A H: Část I. 11. Pokyn generálního ředitele

Více

Nově zřízené pracoviště krizové připravenosti a vzdělávání na ZZS JMK 10 měsíců činnosti

Nově zřízené pracoviště krizové připravenosti a vzdělávání na ZZS JMK 10 měsíců činnosti Nově zřízené pracoviště krizové připravenosti a vzdělávání na ZZS JMK 10 měsíců činnosti Jana Kubalová Oddělení krizové připravenosti a vzdělávání ZZS JMK, p.o. MEKA, Hradec Králové, 29. 11. 2013 Zákon

Více

Hromadné postižení zdraví

Hromadné postižení zdraví Spolupráce jednotek IZS při DN Tunel - mimořádná událost, více zraněných Hromadné postižení zdraví MUDr. Zvolánek Rudolf MUDr. Mezulianík René ZZS Jmk, p.o. Dopravní úrazy 2015, Brno 4.6.2015 Smysluplnost

Více

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 GIS v Dopravě Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 Obsah Příklady využití GIS v dopravě Mapování silničních a uličních sítí Jednotný systém dopravních informací v ČR Sledování vozidel pomocí GPS Příklady využití

Více