Obrazová příloha OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Transkript

1 2013 Obrazová příloha OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

2 302 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 0 před vzejitím při výsadbě Amistar Boxer Touchdown Quattro BRAVO Ridomil Gold MZ Pepite Fusilade Forte Altima Revus Karate se Zeon technologií 5 CS, Pirimor, Plenum Actara Reglone Schéma technologie ošetření brambor DESIKANT FUNGICIDY HERBICIDY INSEKTICIDY

3 Schéma technologie ošetření cukrové řepy Pirimor, Kara te se Zeon technologií 5 CS Touchdown Quattro Fusilade Forte Cruiser Force SB Amistar Top Force Magna SB před setím před vzejitím 1 výsev 2 počátek klíčení kořínek > 1 cm 3 krátce před vzejitím 4 stadium děložních listů 5 stadium 2 listů (pravý list velikosti hrášku) 6 stadium 4 listů (2. pár pravých listů velikosti hrášku) 7 stadium 6 listů 8 krátce před uzavřetím řádků 9 počátek slizně INSEKTICIDY HERBICIDY FUNGICIDY MOŘIDLA 303 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

4 Schéma technologie ošetření chmele Plenum mšice chmelová Vertimec sviluška chmelová Karate se Zeon technologií 5 CS lalokonosec lib. mšice chmelová Ortiva Ridomil Gold Plus 42,5 WP plíseň chmelová vzcházení pravý počátek tvorby výhonů 1/4 až 1/3 potencionální výšky přes 3/4 výšky květ tvorba hlávek zralost hlávek duben květen červen červenec srpen září INSEKTICIDY FUNGICIDY 304 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

5 Schéma technologie ošetření jabloně INSEGAR Insegar (obaleč (obaleč jablečný) jablečný) Karate KARATE SE se Zeon ZEON technologií TECHNOLOGIÍ 5 CS 5 CS (květopas jabloňový) (mery, mšice) (květopas jabloňový) (mery, mšice) (housenky) (housenky) (obaleč (obaleč jablečný) jablečný) PIRIMOR Pirimor (mšice) (mšice) Touchdown TOUCHDOWN QUATTRO Quattro (vytrvalé (vytrvalé plevele) plevele) Fusilade FUSILADE FORTE Forte (pýr (pýr plazivý, plazivý, jednoleté jednoleté trávy) trávy) REGLONE Reglone (jednoleté (jednoleté plevele, plevele, turanka turanka kanadská) kanadská) Chorus CHORUS WG WG Chorus CHORUS WG, WG, SCORE Score (padlí (padlí a strupovitost) strupovitost) BBCH 53 nalévání pupenů, rašení BBCH 54 myší ouško BBCH 55 květní pupeny viditelné BBCH 57 růžové poupě BBCH 59 zakvétání BBCH doba květu BBCH konec kvetení BBCH velikost velikost lískového lískového oříšku oříšku BBCH před sklizní INSEKTICIDY HERBICIDY FUNGICIDY 305 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

6 306 IDLA BICIDY KTICIDY OBRAZOVÁ PŘÍLOHA před setím Touchdown Quattro Lumax 0 výsev Banvel 5 6. list Milagro Extra Elumis, Milagro Callisto klíčení list list před vzejitím Cruiser 350 FS Maxim XL + CETM Gardoprim Plus Gold Force 1,5 G list list 8 metání lat 9 konec květu Karate se Zeon technologií 5 CS 10 mléčná zralost 11 těstovitá zralost 12 žlutá zralost Schéma technologie ošetření kukuřice 13 plná zralost po sklizni Touchdown Quattro MOŘIDLA HERBICIDY INSEKTICIDY

7 Schéma technologie ošetření máku Pirimor Fusilade Forte Callisto Cruiser OSR Amistar Xtra * klíčení vzcházení * přípravek je v registračním řízení vytváření pravých listů listová růžice stonkování a butonizace kvetení vývoj tobolky a zrání: zelená zralost žlutá zralost 81 plná zralost INSEKTICIDY HERBICIDY FUNGICIDY OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

8 308 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Vibrance Gold Banvel Lintur, Logran Moddus Archer Turbo Pack Moddus Magnello Artea Plus Amistar Opti, Amistar Opti Pack Archer Turbo Axial Plus Amistar Xtra Reglone Touchdown Quattro 0 Výsev počátek až počátek objevení stadium počátek hlavní vcházení až konec květu metání jazýčku 2. kolénka sloupkování odnožování stadium posl.listu 1-3 listů tvorba zrna abs. konec otvírání objevení se stadium konec počátek objevení zralost metání list. pochvy posledního 1. kolénka odnožování odnožování koleoptile listu Cruiser 350 FS Maxim Star + CETM Dividend + CETM Celest Extra + CETM Před setím Touchdown Quattro Boxer Pirimor, Karate se Zeon technologií 5 CS Schéma technologie ošetření obilnin EGULÁTORY R RŮSTU MOŘIDLA DESIKANT FUNGICIDY HERBICIDY INSEKTICIDY

9 Schéma technologie ošetření révy vinné Karate se Zeon technologií 5 CS (obaleči) KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS (obaleči) Insegar Insegar INSEGAR INSEGAR Touchdown Quattro (vytrvalé plevele) TOUCHDOWN QUATTRO (vytrvalé plevele) Reglone REGLONE Dynali FUSILADE FORTE (padlí, červená spála révy, černá hniloba révy) Quadris Max (padlí, plíseň révová, QUADRIX plíseň MAX šedá, bílá hniloba) (padlí, plíseň révová, plíseň šedá, bílá hniloba) Ridomil Gold MZ Pepite, Ridomil Gold Combi Pepite RIDOMIL GOLD MZ PEPITE, RIDOMIL (plíseň GOLD révová) COMBI PEPITE (plíseň révová) Topas (padlí) Switch SWITCH (plíseň šedá) (plíseň šedá) TOPAS (padlí) Pergado F (specialista na PERGADO ochranu hroznů F (specialista révy vinné proti na ochranu peronospoře) hroznů révy vinné proti peronospoře) BBCH 01 začátek BBCH pučení 01 začátek pučení BBCH 08 rašení BBCH 08 rašení BBCH listů je BBCH rozvinuto listů je rozvinuto BBCH 19 9 a více listů rozvinutých, BBCH 19 9 a výhonky více listů rozvinutých, cm výhonky cm BBCH 55 květenství se BBCH zvětšuje 55 květenství se zvětšuje BBCH 60 první květní BBCH čepičky 60 první se oddělují květní z květného čepičky lůžka se oddělují z květného lůžka BBCH kvetení BBCH kvetení BBCH 73 bobule BBCH velikosti 73 bobule broku velikosti broku BBCH 75 bobule BBCH velikosti 75 bobule hrachu velikosti hrachu BBCH 77 začátek BBCH uzavírání 77 začátek hroznů uzavírání hroznů BBCH 79 konec BBCH uzavírání 79 konec hroznů uzavírání hroznů BBCH 85 zaměkání BBCH bobulí 85 zaměkání bobulí BBCH 89 plná zralost BBCH 89 plná zralost INSEKTICIDY HERBICIDY FUNGICIDY 309 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

10 310 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA před setím výsev / klíčení 0 Cruiser OSR Teridox Brasan Teridox Command Pack Brasan Teridox Pack 15 vcházení tvorba listů, ružice, příp. výhonků 21 Toprex Fusilade Forte 39 prodlužovací růst 31 Toprex t vorba poupat 51 Moddus Plenum Karate se Zeon technologií 5 CS 61 kvet ení 63 Amistar Xtra Pirimor plná zralost Reglone Touchdown Quattro Schéma technologie ošetření řepky EGULÁTORY R RŮSTU MOŘIDLA DESIKANT FUNGICIDY HERBICIDY INSEKTICIDY

11 Schéma technologie ošetření slunečnice Pirimor Karate se Zeon technologií Boxer Fusilade Forte Amistar Top Reglone Amistar Xtra * Cruiser 350 FS * přípravek je v registračním řízení INSEKTICIDY HERBICIDY FUNGICIDY DESIKANT MOŘIDLA 311 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

12 Atlas plevelů Ambrosie peřenolistá Bažanka roční Bér zelený 312 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

13 Atlas plevelů Bér sivý Durman obecný Heřmánek pravý 313 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

14 Atlas plevelů Hluchavka nachová Chrpa modrá Chundelka metlice 314 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

15 Atlas plevelů Ježatka kuří noha Kokoška pastuší tobolka Laskavec ohnutý 315 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

16 Atlas plevelů Lebeda rozkladitá Lilek černý Lipnice roční 316 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

17 Atlas plevelů Mák vlčí Merlík bílý Mléč rolní 317 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

18 Atlas plevelů Mléč zelinný Mračňák Theophrastův Oves hluchý 318 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

19 Atlas plevelů Penízek rolní Peťour maloúborný Pcháč oset 319 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

20 Atlas plevelů Pohanka svlačcovitá Proso seté plevelné Pýr plazivý 320 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

21 Atlas plevelů Ptačinec žabinec Rdesno blešník Rdesno červivec 321 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

22 Atlas plevelů Rozrazily Řepeň polabská Svízel přítula 322 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

23 Atlas plevelů Svlačec rolní Šrucha zelná Zemědým lékařský Autor fotografií: Ing. Pavel Hamouz, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze 323 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

24 Atlas škůdců Bázlivec kukuřičný Bejlomorka sedlová Blýskáček řepkový Bzunka ječná Drátovec Dřepčík obilní Dřepčík olejkový Hrbáč osenní Kohoutek modrý 324 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

25 Atlas škůdců Krytonosec čtyřzubý Krytonosec řepkový Krytonosec šešulový Květilka všežravá Květilka zelná Květopas jabloňový Larvy tiplice Mera jabloňová Mšice maková 325 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

26 Atlas škůdců Mšice střemchová Obaleč jabloňový Osenice polní Pilatka řepková Pilatka travní Potemník skladištní Třásněnka obilná Zavíječ kukuřičný Zelenuška žlutopásá 326 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

27 Atlas hlavních chorob obilnin Černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis) Původce choroby Tato choroba je způsobena běžně se vyskytující půdní houbou Gaeumannomyces graminis. Příznaky Primární příznaky se objevují na kořenech, které postupně hnědnou. Jedním ze znaků onemocnění jsou mírně zduřelé kořeny, obalené nejjemnějšími částečkami zeminy. Z napadených kořenů se dá velmi snadno odstranit pokožka. Následně se na bázi rostlin objevují hnědavé skvrny, které obvykle hodnotíme jako nespecifické nekrózy. Teprve v další fázi rozvoje choroby dochází k projevům typickým pro černání pat stébel. Kořeny a báze rostliny tmavnou, černají, rostlina v důsledku poškození kořenů žloutne, zasychá a odumírá. Při intenzivnějším průběhu může být onemocnění příčinou mezerovitosti porostů. Častý je mírnější průběh choroby, při kterém rostlina vytváří nový odnožovací uzel a neodumírá. Je ale značně oslabená. Doprovodným příznakem je nouzové dozrávání napadených stébel, které se projevuje běloklasostí. Pšenice - černání pat stébel Přenos, přežívání, zdroj infekce Jde o původní patogen a infekce tedy pochází z půdy. Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, nepříliš mrazivá zima. Riziko napadení rostlin výrazně zvyšuje časté střídání obilnin na pozemku, nedostatek organické hmoty v půdě (pomalý rozklad posklizňových zbytků). Houbě vyhovuje neutrální nebo mírně alkalická reakce půdy. Častější je výskyt choroby na utužených půdách, obvykle se hnízda napadených rostlin objevují na okrajích porostů, na souvratích. Jarní obilniny jsou napadány méně často. Škodlivost / Hospodářský význam Černání pat stébel je onemocnění ze skupiny chorob pat stébel. Vyskytuje se plošně na celém území ČR, větší dopad má na méně úrodných pozemcích. U nás je častější mírná forma průběhu choroby, proto není vždy determinována, může být součástí příznaků hodnocených jako nespecifické nekrózy. Proto je i velmi obtížné stanovit míru dopadu na výnos a kvalitu sklizně samostatně jen pro tuto chorobu. Ochrana Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: dostatek organické hmoty v půdě, zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilniny po sobě, kvalitní založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Riziko napadení také snižuje moření osiva. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Xtra Mořidla: Vibrance Gold Černání pat stébel - projev na klasech Černání pat stébel - projev v porostu 327 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

28 Fuzariózy obilnin (Fusarium spp.) Původce choroby Onemocnění vyvolávají různé druhy rodu Fusarium. Jde o nepohlavní stadia mikroskopických hub, řazená do pomocné třídy Deuteromycetes (Fungi imperfecti). Mají většinou širší okruh hostitelských rostlin, nejsou vázány na jeden rostlinný druh. Jsou to typičtí představitelé fakultativních (příležitostných) patogenů, což znamená, že jsou schopny žít a množit se i saprofytickým způsobem - bez živé hostitelské rostliny. To je předurčuje k roli typických původců dispozičních chorob rostlin. Příznaky Příznaky napadení se u obilnin projevují ve všech fenofázích. V době klíčení, vzcházení až odnožování se napadení Fusarium spp. projevuje jako nespecifické nekrózy. V této fázi není možné pouze symptomaticky, na základě viditelných příznaků, determinovat primárního původce choroby. Charakteristické příznaky se projevují obvykle v průběhu června na stéblech, která v dolní třetině tmavnou, sytě hnědé nekrózy bez ostře ohraničených okrajů obepínají celé stéblo a šíří se směrem vzhůru. V případě vysoké vzdušné vlhkosti v porostu může na napadených stéblech vyrůstat poměrně kompaktní bělavé mycelium. Na listech se objevují béžové, nepravidelné, neo hraničené skvrny. Houby rodu Fusarium napadají Napadený klas pšenice i klasy. Různé příznaky napadení klasů jsou nejlépe viditelné ve fázi zelené zralosti. Jednotlivé klásky mají modrozelené zabarvení, později zasychají, jsou nepravidelně rozmístěny v klasu. Zasychání může být omezeno na horní třetinu klasu (tam je třeba odlišit od poškození třásněnkami - rozlišovacím znakem jsou hlavně osiny, které jsou při posátí třásněnkami deformovány, při napadení Fusarium spp. nikoli). Při vysoké vzdušné vlhkosti se na klasech a někdy i na zrnech objevují myceliální bělavé, růžové nebo oranžové povlaky hub. Přenos, přežívání, zdroj infekce Houby přežívají na rostlinných zbytcích na pozemku, výjimečně i volně v půdě. Infikují i semena, resp. zrna. Zdrojem primární infekce je jak napadené osivo, tak rostlinné zbytky na pozemku, především ty, které zůstávají na povrchu pole. Dispoziční faktory Mnoha experimenty bylo potvrzeno, že riziko napadení obilnin výrazně roste při častém zařazování obilnin na pozemek. V případě napadení klasů jsou silným dispozičním faktorem i technologie zpracování půdy s vynecháním orby. Nejsilnější napadení klasů je pravidelně zaznamenáváno na pozemcích s minimalizační technologií zpracování půdy Typické oranžové zabarvení napadeného klasu Fuzariózy v klasu při předplodině kukuřice. Rozvoji hub napomáhá vysoká půdní a vzdušná vlhkost, nesprávná výživa (hlavně dusíkem) a malý obsah organické hmoty v půdě. Škodlivost / Hospodářský význam Fuzariózy obilnin patří v současné době k hojně rozšířeným onemocněním. Ztrátu mohou způsobit jak přímo - snížením množství sklizně, tak nepřímo - některé druhy produkují mykotoxiny. Ty kontaminují a znehodnocují zrno. Obsah toxinů produkovaných houbami rodu Fusarium je také kritériem výkupu sklizeného zrna. Ochrana Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: výsev zdravého mořeného osiva, kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilninu po obilnině, dostatek organické hmoty (nejlépe živočišného původu) v půdě. Napadení stébel je možné omezit aplikací fungicidu časně na jaře. Často je nezbytné i ošetření proti napadení klasů v době před květem, popř. po odkvětu. Doporučené přípravky Mořidla: Celest Extra, Maxim Star, Vibrance Gold Fungicidy: Amistar Opti Pack, Artea Plus, Magnello 328 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

29 Padlí travní (Blumeria graminis, syn. Erysiphe graminis) Původce choroby Původcem této choroby je vřeckatá houba Blumeria graminis. Napadá všechny rostliny z čeledi Poaceae. Způsobem života se řadí k tzv. biotrof ním obligátním patogenům, což znamená, že není schopná růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Na rostlinách během vegetace vytváří jak pohlavní, tak nepohlavní stadium. Příznaky Primární příznaky se objevují na bázi rostlin a na spodních listech v podobě malých, bělavých kupek mycelia. Jde o nepohlavní stadium houby, kdy se tvoří množství spor, které jsou roznášeny na další části rostliny a další rostliny (větrem, pohybem vzduchu). Povlaky mycelia se objevují na všech nadzemních částech rostliny, houba napadá i klasy. Přibližně kolem června se v myceliálních povlacích objevují drobné černé tečky. Jde o plodnice pohlavního stadia houby, které jsou schopny přetrvat nepříznivé vnější podmínky. Příznaky jsou velmi typické, nezaměnitelné s jiným onemocněním. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na živých hostitelských rostlinách - ozimých obilninách a kulturních i planých travách v podobě mycelia nebo ve formě kleistothecií (pohlavně vzniké plodničky). Padlí travní na listu Infikované rostliny jsou primárním zdrojem infekce v další vegetační sezóně. Dispoziční faktory Padlí travní se vyskytuje plošně, ve všech oblastech pěstování obilnin a trav. Intenzita napadení i rozvoj choroby jsou ovlivněny mimo jiné pevností pletiv hostitelské rostliny. Mezi dispoziční faktory tak patří přehnojení dusíkem, ale i nedostatečná výživa. Dále příliš hustý porost, ve kterém si rostliny konkurují (živiny, světlo) a zvyšuje se vzdušná vlhkost. Škodlivost / Hospodářský význam Padlí travní napadá všechny obilniny, nejcitlivější jsou ječmeny, dále pšenice, tritikale, žito, nejodolnější je oves. Patří k nejvýznamnějším chorobám obilnin, bez ochranných opatření může dojít k předčasnému zaschnutí až 80 % rostlin v porostu. Ochrana Základní ochranné opatření je výsev odolné odrůdy. Nutným opatřením je v případě padlí travního chemická ochrana. Ochrana protí padlí je obvykle spojena s ošetřením i proti dalším houbovým původcům listových chorob. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus Padlí travní na bázi rostlin Padlí travní - černé plodničky houby Padlí travní - napadení klasu 329 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

30 Plíseň sněžná (Monographella nivalis) Odb.: Sněžná plísňovitost obilnin Původce choroby Původcem této choroby je vřeckatá houba Monographella nivalis, která napadá všechny rostliny čeledi Poaceae (lipnicovité). Způsobem života se řadí k tzv. biotrofním obligátním patogenům, což znamená, že není schopná růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Příznaky Primární příznaky se objevují na kořenech a hypokotylech, které postupně hnědnou a zahnívají. Tyto příznaky je možné řadit do nespecifických nekróz. V další fázi kořeny a báze rostlin dále tmavnou, krčky jsou zatažené, tmavě hnědé skvrny postupují vzhůru po rostlině. Následně dochází k zasychání a odumírání. Na odumřelých rostlinách často vyrůstá bílé až krémové mycelium, někdy s růžovým nádechem v místě, kde houba tvoří spory. Choroba je jednou z příčin vyzimování porostů. V případě slabšího průběhu onemocnění se intenzivně tmavě hnědé skvrny objevují ve spodní třetině stébel přibližně v červnu. Při napadení rostlin v době kvetení se choroba projevuje barevnými změnami klásků (fialově modré skvrny) nebo jejich předčasným zaschnutím a zbělením. Na listech Plíseň sněžná se objevují neohraničené, pískově zbarvené, zasychající skvrny. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na rostlinných zbytcích na pozemku a může přežít i v zrnu. Primární infekce tedy pochází z půdy a osiva. Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, dále také nepříliš mrazivá zima. Nejčastěji se choroba vyskytuje ve vyšších polohách (asi 400 m n. m.) a to především v letech, kdy zůstává dlouho ležet sníh. Vyskytovat se však může (při optimálních podmínkách) ve kterékoliv oblasti pěstování ozimých obilnin. Riziko výskytu také zvyšuje časté zařazování obilnin a nízké množství organické hmoty v půdě. Jarní obilniny prakticky nejsou napadány. Škodlivost / Hospodářský význam Plíseň sněžná patří mezi choroby pat stébel. Vyskytuje se plošně po celé ČR, významné škody však způsobuje pouze ve vyšších oblastech, kde jsou její výskyty časté. Ochrana Kvalitní zpracování půdy a zapravení posklizňových zbytků, nezařazovat obilniny po sobě, správné založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Velmi důležité je zejména vysévat kvalitní uznané osivo. Doporučené přípravky Mořidla: Celest Extra (pšenice, žito, tritikale), Maxim Star (ječmen), Vibrance Gold Fungicidy: Amistar Xtra (trávníky) Zasychání a odumírání rostlin napadených plísní sněžnou 330 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

31 Rzi (Puccinia spp.) Původce choroby Původci choroby jsou stopkovýtrusé houby rodu Puccinia. Napadají všechny rostliny čeledi Poaceae (lipnicovité), liší se ale druhy, které jsou většinou specifické pro konkrétní rostlinný druh. Rzi patří k tzv. biotrofním obligátním patogenům, což znamená, že nejsou schopné růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Příznaky Primární příznaky se objevují v závislosti na počasí nejčastěji v první dekádě června, v případě teplého počasí se mohou objevit i na podzim. Projevují se jako malé oranžové kupičky - ložiska letních výtrusů (uredospor). Pokud bychom zanedbali ochranu, začnou se přibližně od začátku července tvořit i zimní spory (teleutospory), jejichž ložiska se jeví jako černé kupičky, kryté pokožkou rostliny. Rzi napadají jak listy, tak i klasy. Příznaky jsou typické, prakticky nezaměnitelné. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen je tzv. obligátně biotrofní, což znamená, že přežívá na živých hostitelských rostlinách - výdrol, ozimy či trávy, a to ve formě mycelia nebo spor. Takto napadené rostliny jsou pak primárním zdrojem infekce v další vegetační sezóně. Rez pšeničná Rez pšeničná Rez plevová Rez travní Puccinia tritici (syn.: P. recondita var. tritici) Puccinia striiformis Puccinia graminis Rez ječná Puccinia hordei Na ječmeni Rez ovesná Puccinia coronata var. avenae Dispoziční faktory Rzi se vyskytují plošně, ve všech oblastech pěstování obilnin a trav. Intenzita napadení a rozvoj choroby jsou ovlivněny jak odrůdovou odolností, tak průběhem počasí, především teploty. Obecně je výskyt rzí vázán na teplé, suché jaro a počátek Na pšenici (ojediněle i na ječmeni, ale tam bez většího významu) Napadá především pšenici, žito, různé druhy trav Známá též jako černá rez, napadá všechny obilniny a trávy, nejčastěji je na pšenici. V letech s vyšším výskytem rzí, je nebezpečná i pro žito a tritikale. Na ovsu Rez žitná Puccinia recondita Na žitu léta. Dílčí rozdíly jsou v nárocích jednotlivých rzí. Např. rzi plevové vyhovuje vysoká teplota přes den, ale chladnější noc. Škodlivost / Hospodářský význam Rzi napadají všechny obilniny. Patří k nejvýznamnějším chorobám obilnin. Při silném výskytu může dojít bez ochranných opatření až k totálnímu zničení porostu. Ochrana Základem je výsev odolnější odrůdy. V případě rzí je zcela nezbytným opatřením fungicidní postřik. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus, Magnello Silné napadení na listu Typické oranžové kapičky výtrusů 331 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

32 Choroby pšenice Braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum) Odb.: Tečkovitá plevová a listová skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Leptosphaeria nodorum. V průběhu vegetace se na napadených rostlinách setkáváme s jejím nepohlavním stadiem Stagonospora nodorum. Příznaky Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech rostliny. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Později se na listových pochvách a čepelích tvoří rezavě hnědé skvrny, které zasychají. Skvrny jsou podlouhlé, nepravidelné, s nápadným neostrým žlutým okrajem. Při silném napadení skvrny splývají a listy odumírají. Na napadeném pletivu se mohou tvořit plodničky houby, viditelné jako drobné hnědočerné tečky. Napadení klasů se projevuje hnědofialovými skvrnami, které se šíří od špiček směrem k bázi plev. Na skvrnách v klasu se objevují plodničky častěji než na listech. Zrna napadených obilek jsou drobnější, s hnědými skvrnami. Počáteční příznaky by bylo možné zaměnit za příznaky napadení příbuznou braničnatkou pšeničnou. Příznaky choroby na listu Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, zdrojem primární infekce může být jak pozemek, tak osivo. Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a na další rostliny sporami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu. Dispoziční faktory Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň 15 hodin ovlhčení rostlin, nejintenzivněji se skvrny na listech objevují při vyšší teplotě: C. Škodlivost / Hospodářský význam Braničnatka plevová patří k nejrozšířenějším onemocněním pšenice, vyskytuje se plošně na celém území ČR. Podle průběhu počasí a konkrétního pozemku se liší četnost a intenzita napadení porostů. V případě časného napadení klasů může být výnos snížen o %. Ochrana K ochranným opatřením patří výsev uznaného mořeného osiva, kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu, volba odolnějších odrůd. Hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus, Magnello Klas napadený braničnatkou plevovou Braničnatka plevová 332 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

33 Braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) Odb.: Tečkovitá listová skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Mycosphaerella graminicola. V průběhu vegetace se na napadených rostlinách setkáváme s jejím nepohlavním stadiem Septoria tritici. Příznaky Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech rostliny. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Typické příznaky se objevují na nejstarších listech, v některých letech již na podzim, ale hlavně v předjaří a na jaře. Primárním příznakem jsou široce oválné, sytěji zelené, olejové skvrny, které se šíří, stávají se nepravidelnými a rychle zasychají. Na napadeném pletivu se tvoří množství plodniček, drobných černohnědých teček. Napadené listy obvykle odumírají. Při projevu onemocnění v pozdějších fenofázích se na listech objevují protáhlé, žluté, rychle zasychající skvrny, které často splývají. Také v tomto případě se na nich tvoří množství plodniček houby. K jednoznačnému rozlišení od braničnatky plevové je nutné mikroskopické hodnocení, které je založeno na rozdílné morfologii spor Braničnatka pšeničná obou hub. Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, zdrojem primární infekce tak může být jak pozemek, tak osivo. Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a na další rostliny sporami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu. Dispoziční faktory Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň šest hodin ovlhčení rostlin, nejintenzivněji se skvrny na listech objevují při teplotě C. Větší výskyty se dají očekávat v případě mírné zimy s dostatkem vláhy. Výskyt podporují technologie zpracování půdy s vynecháním orby. Škodlivost / Hospodářský význam Braničnatka pšeničná patří k velmi rozšířenému onemocnění pšenice a vyskytuje se plošně na celém území ČR. Podle průběhu počasí a konkrétního pozemku se liší četnost a intenzita napadení porostů. Ochrana K ochranným opatřením patří výsev uznaného mořeného osiva, kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu, volba odolnějších odrůd. Hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus, Magnello Porost napadený braničnatkou pšeničnou Plodničky houby viditelné ve skvrnách 333 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

34 Helmintosporióza pšenice (Drechslera tritici-repentis) odb.: Světle hnědá skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Pyrenophora tritici-repentis, na rostlinách během vegetace se vyskytuje její nepohlavní stadium Drechslera tritici-repentis. Příznaky Příznakem napadení jsou drobné, okrouhlé sytě hnědé skvrny s výrazným žlutým okrajem na listových čepelích. Skvrny se postupně zvětšují, zasychají, ztrácejí svůj pravidelný tvar, mohou i splývat. Na zaschlém pletivu se mohou vytvořit konidiofory houby, na kterých vyrůstají spory, které jsou ale viditelné pouze při zvětšení. V této fázi může dojít k záměně napadení braničnatkami, především braničnatkou plevovou. Determinaci ztěžuje fakt, že není neobvyklý současný výskyt patogenů na jedné rostlině (jednom listu). Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, ale hlavním zdrojem infekce je pozemek. Větší rozvoj a šíření choroby je pravděpodobné především v letech s déletrvajícím deštivým počasím v období sloupkování. Světle hnědá skvrnitost obilnin Dispoziční faktory Vznik infekce a šíření onemocnění podporuje déletrvající deštivé počasí. Náchylnější k napadení jsou poškozená a stárnoucí pletiva listů. Škodlivost / Hospodářský význam Pyrenophora tritici-repentis patří u nás k velmi rozšířeným původcům listových skvrnitostí pšenice, i když je pravděpodobně často zaměňována za projevy napadení braničnatkami. Ochrana K ochranným opatřením patří kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků a volba odolnějších odrůd. Zatím hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Artea Plus, Typické skvrny na listu pšenice DTR-počínající napadení Detail skvrny na listu pšenice 334 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

35 Mazlavá sněť pšeničná, hladká sněť pšeničná (Tilletia caries, Tilletia laevis) Původce choroby Původci jsou stopkovýtrusné houby rodu Tilletia. Tilletia caries (syn. Tilletia tritici) způsobuje mazlavou snětivost, hladkou sněť vyvolává Tilletia foetida. Příznaky Příznaky jsou zřetelně viditelné až na vytvořených klasech - obilky si zachovávají tvar, někdy jsou buclatější, klásky více odstávají od klasového vřetena. Uvnitř obilek není zrno, ale nejprve mazlavá, později prášivá masa výtrusů hub. Houby produkují látku trimetylamin, která je příčinou typického silného zápachu napadených klasů. Po úplném vyschnutí spor zápach ustává. Mazlavá sněť pšeničná napadá i žito, tritikale, ječmen a některé trávy. Hladká sněť se u nás nevyskytuje v takovém měřítku. Přenos, přežívání, zdroj infekce Spory snětí kontaminují povrch zrn, nejčastěji ulpívají na rýze obilky. Při sklizni napadených porostů na sousedních pozemcích může dojít ke kontaminaci pozemku, spory sněti jsou pak roznášeny větrem na další plochy. Dispoziční faktory Výsev infikovaného, neošetřeného osiva, časté pěstování hostitelských rostlin na jednom pozemku, dlouhá mírná zima. Hospodářský význam Sněti jsou rozšířeny prakticky po celém území státu. V současné době nejsou příčinou výrazného snížení výnosu, ale přítomnost i minimálního množství spor omezuje prodejnost sklizně. Mazlavá snět pšeničná (vpravo) Doporučené přípravky Mořidla: Celest Extra Formula M, Dividend Formula M, Vibrance Gold Zakrslá sněť pšeničná (Tilletia controversa) Odb.: Zakrslá snětivost pšenice Původce choroby Jde o biotrofní obligátní houbový patogen (Tilletia controversa) patřící mezi stopkovýtrusé miskroskopické houby. Příznaky Objevují se až na klasech, kde u jednotlivých snětivých zrn dochází k tvorbě nahnědlých spor. Tato zrna bývají zpočátku větší a odstávají u nich plevy, což dělá zrno rozstřapené. Celá rostlina je pak často proti zdravým o něco světlejší, více odnožuje (až 30 odnoží) a je celkově menší. Přenos, přežívání, zdroj infekce Tato houba se přenáší především infikovaným osivem, ale je schopna přežívat i v půdě na rostlinných zbytcích (uvádí se, že až 10 let), přičemž je životaschopná i po průchodu trávicím traktem zvířat. Zdroj infekce však většinou pochází spíše z půdy. Rozšíření spor patogenu může být spojeno i s aplikací chlévského hnoje, čističkami osiv, větrem aj. Dispoziční faktory Nenamořené osivo. Optimální teplota pro klíčení je přibližně 5 C. Výskyt je vyšší v místech s utuženou půdou, na souvratích a v místech stohů slámy. Více náchylné jsou také časně seté porosty. Škodlivost / Hospodářský význam Snět zakrslá patří mezi choroby středního významu, vyskytuje se ve větší míře jen v některých letech a má vliv spíše na kvalitu sklízeného produktu. Byly však zaznamenány i výskyty s následnou redukcí výnosu až o 30 %. Tato houba může také tvořit mykotoxiny, které mohou způsobit problémy při zkrmování. Sněť zakrslá Ochrana Základním prvkem ochrany je kvalitní namořené osivo, dále pak agrotechnické střídání plodin, kvalitní likvidace posklizňových zbytků a výběr správné odrůdy. Doporučené přípravky Mořidla: Celest Extra Formula M, Dividend Formula M, Vibrance Gold 335 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

36 Choroby ječmene Hnědá skvrnitost ječmene (Pyrenophora teres) Odb.: Síťovitá a okrouhlá skvrnitost ječmene Původce choroby Onemocnění vyvolává houba Pyrenophora teres (nepohlavní stádium - Drechslera teres). Patří mezi houby vřeckaté. Příznaky Primární příznaky se mohou objevit již na vzcházejících rostlinách na bázi listů. Skvrnky jsou nepravidelné, podlouhlé, tmavě hnědé. Sytě hnědé, podélně orientované skvrny na listových čepelích se rychle zvětšují, v počátečních fázích vývoje mají síťovanou strukturu ( net typ). Později pletivo v místě napadení zasychá. Skvrny mohou splývat a zasahovat větší část listové plochy, popř. mohou listy i odumírat. Příznaky jsou obvykle nejnápadnější ve fázi sloupkování. Onemocnění se projevuje i dalším typem příznaků (tzv. stop typ) - na listových čepelích se tvoří oválné, přibližně 5 mm dlouhé hnědé skvrny, často se žlutavým okrajem. Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Houba se může podílet na vzniku černání špiček zrn. Hnědá skvrnitost Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na rostlinných zbytcích ve formě plodniček (pseudothecií). Houba je schopna přežívat i v zrnu ve formě mycelia. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva. Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje střídání deštivého a suchého teplého počasí v květnu a červnu (t = C, ale pro infekci dostačuje i teplota 15 C). Pro vznik infekce je potřeba vlhkost trvající alespoň deset hodin. Výskyt podporuje i nadměrné hnojení dusíkem. Škodlivost / Hospodářský význam Napadá ozimý i jarní ječmen. V posledních letech patří mezi nejrozšířenější choroby ječmene. Ochrana Preventivní: kvalitní zpracování půdy (provzdušnění, hlubší zapravení posklizňových zbytků), nezařazovat obilniny po sobě. Moření je vhodné pro likvidaci infekce z osiva, ale většinou je nutné doplnit je aplikací fungicidního přípravku pro zamezení šíření infekce z půdy a posklizňových zbytků. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Aplikace se provádí v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při % napadených listů (avšak při nulovém napadení praporcového listu). Doporučené přípravky: Mořidla: Maxim Star Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus Typické hnědé podélné skvrny Napadený porost ječmene 336 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

37 Prašná sněť ječná (Ustilago nuda) Původce choroby Jde o stopkovýtrusou mikroskopickou houbu Ustilago nuda. Příznaky Houba napadá klasy, dochází k jejich totální destrukci. První příznaky jsou zřetelně patrné až po založení porostu a hlavně v době zrání. Napadené klasy jsou černošedé, často se objevují o něco dříve než klasy zdravé. Díky zabarvení jsou v porostu zelených klasů dobře viditelné. V první fázi se vytváří ložiska spor v místě zrn (místo obilek se tvoří chlamydospory, resp. teliospory), jsou kryta pokožkou rostliny, avšak toto období je velmi krátké. Pokožka praská a objevuje se černohnědý prášek obsahující spory. Konečným příznakem jsou holá klasová vřetena. Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba přežívá ve formě tzv. dormantního (klidového) promycelia (myceliové vlákno) v embryu zrna. Na zrnu není infekce viditelná. Po vyklíčení zrna dochází k růstu mycelia, houba prorůstá pletivy rostliny až k zakládajícímu se klasu. Pletivy prorůstá intercelulárně (mezibuněčnými prostory) a veškerá pletiva klasu s výjimkou vřetena zanikají a místo nich se objevuje masa spor houby. Z rostliny na rostlinu se Detail napadeného klasu Prašná sněť ječná spory šíří především pomocí větru, kterým jsou zanášeny na blizny kvetoucích rostlin. Na nich klíčí, mycelium proniká do semeníku a v klidovém stadiu v něm přežívá do dalšího vegetačního období. Přínaky jsou typické, možná je záměna s krytou snětí ječnou, Prašná snět ječná-napadený klas kterou způsobuje příbuzná Ustilago hordei. Dispoziční faktory Infikované osivo. Menší výskyty jsou vázány na aridní oblasti. Škodlivost / Hospodářský význam Prašná sněť nepatří mezi dominantní onemocnění ječmene v ČR, ale její výskyty v posledních letech mírně stoupají. Zatím nedosahují velkého hospodářského významu, ale je jim potřeba věnovat pozornost. Ochrana Spočívá výhradně ve výsevu zdravého, uznaného a nejlépe systémovým přípravkem mořeného osiva (moření osiva je potřebné i proti kryté sněti ječné). Doporučené přípravky Mořidla: Maxim Star 337 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

38 Pruhovitost ječmene (Pyrenophora graminea) Odb.: Pruhovitost ječná Původce choroby Onemocnění vyvolává houba Pyrenophora graminea (jejíž nepohlavní stadium je známo jako Drechslera graminea). Je příbuzná s původcem hnědé skvrnitosti ječmene - houbě Pyrenophora teres. Příznaky První příznaky bývají viditelné již v první fázi odnožování v podobě žlutozelených, později výrazně žlutých, zasychajících pruhů po celé délce listu, mezi listovou žilnatinou. Napadené pletivo nakonec zasychá, listy se třepí. V časném jarním období je možné příznaky zaměnit s nedostatkem výživy porostů. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá ve formě mycelia v zrnu. Přežívání houby na napadených posklizňových zbytcích nebylo přesvědčivě prokázáno, i když se nedá stoprocentně vyloučit. Hlavním zdrojem infekce je jednoznačně infikované osivo. Pruhovitost ječmene Dispoziční faktory Riziko vzniku primární infekce rostlin je nejvyšší, pokud se teplota půdy v době vzcházení pohybuje pod 12 C. V porostu se houba šíří sporami, které produkuje na napadeném pletivu. Dalším předpokladem šíření je vyšší vzdušná vlhkost, tzn. déšť, rosa a také přehuštěný porost. Škodlivost / Hospodářský význam Houba napadá ozimý i jarní ječmen a nepatří mezí závažné patogeny ječmene. Výskyty této choroby jsou sledovány spíše na Moravě. Ochrana Výsev uznaného a namořeného osiva, střídání plodin. Doporučené přípravky Mořidla: Maxim Star, Vibrance Gold Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack Pruhovitost ječmene - napadení na listu Typické příznaky choroby Porost napadený pruhovitostí 338 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

39 Ramuláriová skvrnitost ječmene (Ramularia collo-cygni) Původce choroby Houbový patogen Ramularia collo- -cygni (anamorfa). Pohlavní stadium zatím není známo, ale předpokládá se zařazení mezi houby vřeckaté (Ascomycota). U nás jde o poměrně nový patogen. Příznaky Patogen může být přítomný již ve vzcházející rostlině, příznaky se však objevují až v době kvetení či později. Výjimečně se objevuje už i v jarním období (březen) a u časně setého ozimého ječmene dokonce i na podzim. Příznaky se nejčastěji objevují na praporcovém listu na začátku kvetení, k intenzivnímu vývoji choroby dochází až po vytvoření klasu. Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostliny. Na listech se tvoří množství drobných (do 1 mm) hnědých až hnědočerných skvrn se žloutnoucím okrajem, které následně splývají a pokrývají velkou část listové čepele. Napadené osiny mají oranžově žlutou nebo žlutobílou barvu. Přenos, přežívání, zdroj infekce Za nejvýznamnější zdroj infekce je považován výdrol a plevelné druhy ječmene. Houba byla zjištěna i u ostatních kulturních obilnin a je možné, že na nich také přežívá. Hlavním zdrojem infekce jarního Ramuláriová skvrnitost ječmene - napadení na listu ječmene jsou pak zejména spory, tvořící se na ječmeni ozimém. Vhledem k tomu, že patogen byl detekován i na osivu a posklizňových zbytcích, není vyloučeno jeho šíření ani těmito způsoby. Dispoziční faktory Výskytu napomáhá teplé počasí, zejména však vyšší vlhkost vzduchu a ovlhčení listů (déšť, rosa). Škodlivost / Hospodářský význam Toto relativně nové onemocnění, které v Evropě napadá ozimý i jarní ječmen, může při velkém napadení způsobit výnosové ztráty až 0,5 t/ha. Ochrana Pečlivé zapravení či likvidace posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu ozimého ječmene, prostorová izolace ozimého a jarního ječmene. Používá se i chemická ochrana fungicidy pomocí kombinace strobilurinu s azolem v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack Silně napadený porost Napadený klas ječmene 339 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

40 Rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) Původce choroby Jde o houbu Rhynchosporium secalis. Je to půdní mikroskopická houba, jedna z mála významnějších fytopatogenních hub, u kterých není známo pohlavní stadium, i když novější poznatky ukazují na jeho existenci. Přepokládá se, že jde o vřeckatou houbu. Příznaky Primární příznaky se objevují nejčastěji na bázi listů (není to však podmínkou). Skvrny se jeví nejprve jako sytě zelené, později vodnaté, rychle zasychající. Nakonec je skvrna světlá - béžová, s tmavým, výrazným okrajem, u řady odrůd s hnědě vínovým zabarvením. Skvrny jsou orientovány na listu podélně, jsou výrazně nepravidelné. Příznaky se objevují nejprve na spodních listech a šíří se vzhůru na další listy. Obdobné, ale menší skvrny, se mohou objevit i v klasu. Příznaky jsou nezaměnitelné. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá v rostlinných zbytcích ve formě stromatického pletiva, na kterém se na jaře tvoří spory. Zapravení zbytků do půdy životnost hub snižuje. Houba je však schopna přežít i v zrnu. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva. Rynchosporiová skvrnitost na listu ječmene Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje deštivé počasí a teplota v rozmezí C, spory však začínají klíčit již při 5 7 C. Předpokladem většího výskytu je dostatečný zdroj infekce - půda s rostlinnými zbytky či infikované, většinou neuznané, osivo. Škodlivost / Hospodářský význam Rhynchosporiová skvrnitost se vyskytuje plošně na celém území ČR, napadá především ječmen, žito a tritikale. Patří k hospodářsky významným chorobám, skvrny na listech mohou dosahovat až 70% pokrytí listové plochy, při silném rozvoji choroby mohou výnosové ztráty dosahovat asi 20 %. Ochrana Zatím hlavním opatřením je přímá fungicidní ochrana v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při % napadených listů (při nulovém napadení praporcového listu). Nepřímá (preventivní) ochrana spočívá v kvalitním zpracování půdy (provzdušnění) a hlubším zapravení posklizňových zbytků. Dále také nezařazovat obilniny po sobě. Moření osiva je v tomto případě spíše podpůrným opatřením, jeho efekt není příliš velký. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Doporučené přípravky Mořidla: Maxim Star Fungicidy: Amistar Opti, Amistar Opti Pack, Amistar Xtra, Archer Turbo, Artea Plus Nezaměnitelné skvrny způsobené rynchosporiovou skvrnitostí 340 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

41 Atlas hlavních chorob řepky ozimé Bílá sklerociová hniloba (hlízenka) - Sclerotinia sclerotinium Příznaky hlízenky na stonku řepky Hlízenka se v poslední době stává stále nebezpečnější chorobou. U řepky způsobuje významné ztráty na výnose, které jsou způsobeny především poškozením stonků a cévních svazků. K infekci dochází v období květu nebo odkvétání, nejčastěji v místě, kde se vlivem vlhkosti přilepí spadané okvětní lístky ke stonku. Houba napadá všechny části rostliny. Prvním příznakem napadení jsou protáhlé, vodnaté skvrny na hlavním stonku. Skvrny rychle šednou a jsou často se stříbřitým nádechem. V místě napadení je uvnitř stonku bílé mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerócia. Ve vlhkém prostředí se mycelium a později i sklerócia mohou tvořit i na povrchu rostliny. Silně napadené stonky se lámou. Když jsou napadeny šešule, tak žloutnou a zasychají. Dochází k jejich praskání, snížení hmotnosti tisíce semen a obsahu oleje. Může Příznaky na listu dojít k polehnutí napadených rostlin, což také značně znesnadňuje sklizeň. Napadené rostliny předčasně dozrávají. Houba přežívá ve formě sklerócií na pozemku (životnost v půdě je až 10 let), z nich se tvoří na jaře plodničky s výtrusy a ty infikují rostliny v období kvetení. Významným faktorem pro napadení rostlin a rozvoj nemoci je průběh počasí - teplo a vlhko v období květu a přehoustlé porosty. Metody ochrany Základním ochranným opatřením by mělo být zamezení vytvoření zásob sklerócií správnou volbou osevních plánů, popřípadě používáním biologických přípravků tyto zásoby v půdě snižovat. Velmi osvědčeným způsobem snižování negativního vlivu této nemoci je chemická fungicidní ochrana, kterou je třeba provádět preventivně v období květu (Amistar Xtra). Je účinná i proti dalším houbovým patogenům, které ohrožují porosty v období tvorby šešulí a dozrávání. Cylindrosporióza řepky - Pyrenopeziza brassicae Příznaky napadení se objevují na všech nadzemních částech rostlin. Na listech se tvoří nepravidelné skvrny (podobné poškození mrazem). Listy zasychají, ale neopadávají. Ve skvrnách se mohou tvořit koncentricky uspořádané tmavé plodničky. Na stoncích, větvích a řapících listů se objevují nekrózy, skvrny a následně příčně praskají. Při napadení květů dochází k jejich hnědnutí. Houba přežívá na rostlinných zbytcích a je přenášena osivem. Napadení se vyskytuje především v podmínkách chladného podzimu, vlhké zimy a při vlhkém a mírně teplém průběhu jara. Nekróza na stonku řepky způsobená cylindrosporiózou Napadení na šešulích Metody ochrany Základem je vysetí zdravého a namořeného osiva (Cruiser OSR), dodržování zásad správného zpracování půdy, střídání plodin a přiměřená hustota setí. V našich podmínkách se cílená chemická ochrana proti cylindrosporióze neprovádí. 341 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

42 Čerň řepková - Alternaria spp. Ohrožuje rostliny v průběhu celého vegetačního období. Už na klíčících rostlinkách můžeme spatřit drobné čárkovité nekrotické skvrny, které jsou později obklopeny světlejším žlutým okrajem. Uprostřed se nacházejí v kruhu uspořádané černé tečky - pyknidy. Na jaře je možné příznaky napadení sledovat na stoncích a postupně i šešulích. Ty se deformují, scvrkávají, předčasně pukají a otevírají se, takže dochází k vypadávání nezralých semen a předčasnému dozrávání. Teplé, vlhké počasí a také vlhké a uzavřené polohy podporují rozvoj choroby. Výskyt nemoci se může zvýšit vyséváním napadeného nenamořeného osiva. Skvrny na listech Čerň řepková - poškození listu Fómová hniloba brukvovitých - Phoma lingam Metody ochrany K ochranným opatřením patří kvalitní likvidace posklizňových zbytků, zdravé a namořené osivo (Cruiser OSR). Cílená fungicidní ochrana se neprovádí. Podobně jako u předchozí nemoci má vyšší účinnost proti černi řepkové ošetření v období plného květu proti sklerotínii (Amistar Xtra). Fóma patří mezi ty nemoci, které napadají rostliny řepky hlavně na podzim, ale byly zaznamenány i výskyty napadení touto chorobou v jiných obdobích sezóny. Napadené rostliny zaostávají v růstu a dosahují menších výnosů. Na napadených rostlinách se vyskytují nepravidelné šedobílé skvrny s černými pyknidami. Napadení listů signalizuje nebezpečí rozvoje infekce na kořenových krčcích. V podzimním období obvykle ještě nedochází k výraznému rozvinutí příznaků. K plnému rozvoji nemoci pak dochází hlavně v předjaří, kdy je vyšší vlhkost půdy. Napadené rostliny mohou snadno vyzimovat. Při napadení v pozdějších růstových fázích dochází ke zčernání spodních částí stonku. Na stoncích se tvoří šedé skvrny, které postupně černají, zasychají a bývají ohraničeny tmavým lemem. Později se olupují svrchní listy kořenů. Silně napadené rostliny v důsledku poškození kořenového systém poléhají a hynou. Napadené šešule praskají, nouzově dozrávají. Patogen přežívá myceliem v šešulích, a proto je napadené osivo jedním z důležitých zdrojů infekce. Nemoc se rozšiřuje hlavně setím nenamořeného osiva. Dalším zdrojem infekce jsou rostlinné zbytky. Metody ochrany Základní metodou je setí zdravého namořeného osiva (Cruiser OSR), dodržování zásad správného zpracování půdy, střídání plodin a přiměřená hustota výsevu s možností výběru méně náchylných odrůd. Napadení snižuje i dokonale zajištěná ochrana proti krytonosci řepkovému a čtyřzubému na jaře (Karate se Zeon technologií 5 CS). Nejdůležitější je však chemická ochrana v podzimním a případně jarním období kombinovanými přípravky (Toprex ) se současným fungicidním a regulačním účinkem na řepku. Cílené fungicidní ošetření v období květu se zpravidla neprovádí. Drobné černé tečky (pyknidy) ve skvrně způsobené fomovou hnilobou Fómová hniloba - skvrny na listu 342 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

43 Padání děložních rostlin Je způsobeno komplexem houbových patogenů, ale hlavně houbou Pythium. Objevuje se na mladých rostlinkách hned po vzejití. Jde o komplexní onemocnění mladých, klíčících rostlin, na kterém se může podílet více patogenů (Rhizoctonia, Fusarium, aj.). Nejčastěji bývá postižen hypokotyl, na němž se vytvoří vodnatá skvrna, která později zhnědne až zčerná. Hypokotyl se zaškrtí, rostlina bývá v těchto místech zúžena, ztrácí stabilitu i pevnost a padá na zem. Kořeny napadených rostlin se špatně rozvíjejí. Přímá škodlivost onemocnění spočívá v odumírání napadených klíčících rostlin, což snižuje počet rostlin na jednotku plochy. Metody ochrany Účinnou ochranou je správné dodržování střídání plodin a vysévání namořeného osiva (Cruiser OSR). Fungicidní ochrana je bezpředmětná, protože již vzcházející rostliny jsou napadeny chorobou a jsou poškozeny do takové míry, že fungicidní zásah by nepřinesl žádný výsledek. Příznaky padání děložních rostlin Padání děložních rostlin Verticiliové vadnutí - Verticillium První příznaky napadení se objevují v květnu. Ve spodní třetině stonku se tvoří dlouhé oválné, šedé až nahnědlé skvrny. Napadení se šíří směrem nahoru a přechází na postranní větve. Při větším napadení jsou rostliny výrazně zpomaleny v růstu. Listy žloutnou a usychají. Stonek zasychá a je hranatější s tmavými cévními svazky. Silnější napadené rostliny předčasně dozrávají. Často může dojít k záměně s ostatními chorobami, ale typickým rozpoznávacím znakem verticiliového vadnutí je výrazně černé zbarvení kořenů. Největší škody vznikají ve vlhkých letech a na těžších a zamokřených půdách při nedostatku vzduchu. Metody ochrany Jedinou dosud známou ochranou je správný osevní postup a likvidace posklizňových zbytků. Chemická ochrana fungicidy není možná. Verticiliové vadnutí - výrazně černé zbarvení kořenů Nahnědlé skvrny na stonku řepky Projevy napadení na stonku 343 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

44 Plíseň zelná - Peronospora parasitica Příznaky napadení tímto patogenem bývají zaznamenatelné již na děložních lístcích na podzim. Jde o světle zelené skvrny, které postupně žloutnou a zasychají. Za příznivých podmínek je na spodní straně napadených částí bílý až šedavý povlak mycelia. Patogen napadá i starší rostliny a škodí prakticky ve všech fázích růstu řepky. Při velkém výskytu dochází až k úhynu rostlin. Napadá nejen řepku, ale většinu rostlin čeledi brukvovitých. Patogen přetrvává na rostliných zbytcích, ale je přenosný i osivem. Metody ochrany Základem ochrany je namořené osivo (Cruiser OSR), popřípadě během sezóny aplikace fungicidních přípravků směřovaných proti hlízence (Amistar Xtra - silná vedlejší účinnost). Plíseň zelná - příznaky na mladé rostlince Plíseň zelná - poškozená šešule řepky Poškozená šešule řepky Nádorovitost košťálovin - Plasmodiophora brassiccae Jde o chorobu projevující se zejména na kořenech řepky (i jiných brukvovitých). Dochází k tvorbě tumorů (nádorů), rostliny mají značně zpomalený růst a někdy uvadají. Na listech se může projevit ztmavnutím listů až do modrozeleného odstínu. Patogen přežívá v půdě pomocí trvalých výtrusů více než 10 let (do hloubky 25 cm) a infekce může pocházet nejen z půdy, ale také z infikovaného osiva. Vyskytuje se častěji na kyselejších půdách, v oblastech častého pěstování řepky a brukvovité zeleniny. Metody ochrany Dodržování správné agrotechniky a střídání plodin (odstup více let), upravení ph půdy, aplikace dusíkatého vápna. Svůj význam má také kvalitní likvidace brukvovitých plevelů (Brasan 540 EC, Teridox 500 EC). Typické příznaky nádorovitosti na kořenech 344 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA