ARCHETYP V RUKOU UMĚLCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ARCHETYP V RUKOU UMĚLCE"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JANA KEPLERA ARCHETYP V RUKOU UMĚLCE Maturitní práce z předmětu Humanitní studia Praha 2012 Táňa Válková Vedoucí maturitní práce Blanka Činátlová 1

2 Úvod Otázka významu výtvarného umění dnes proniká veškerou zainteresovanou společností. Stala se emblémem existenciální tísně moderního člověka, jeho tápání po vlastním místě v prostoru a čase. Hodnoty, které zobrazují staří mistři, již mnohdy vychladly, moderní umění je zas tak žhavé, že ho nepoučená ruka nedovede zachytit. Stýská se nám po těch časech, kdy obrazy byly tím, co člověka dokázalo vytáhnout z bahna všedních dnů - bez jeho nejmenšího úsilí. Skuhráme nad konceptuální tvorbou a devalvací hodnot. Snahy umělců jsou často odbity výrokem: To bych tedy namaloval také. Naše oči otupuje přehršel barev každodenního života a milióny ohromujících výjevů, jež jsou nám na dosah ruky, zmáčknutí knoflíku. A tak obrazy ztrácí naši pozornost, odkládáme je do kolonky nepochopitelné, neužitečné. Avšak něco z naší minulosti nám napovídá, že tento krok je zaslepený. Určitá forma vizuálního vyjádření provází lidský druh od nejzazších dob jeho existence. Po mnoho staletí a tisíciletí role umění nebyla zpochybňována. A tak je uznáváno i dnes jako hodnotné, avšak bez valné účasti něčeho jiného než racionality. Kolik návštěvníků se jde do galerie podívat na obraz jen kvůli jeho ceně, stáří, autorovi. A přesto, pokud se divák začne na obrazy dívat pozorně, může znenadání pocítit závrať, úlek či okouzlení. Uvidí v obraze cosi víc. Již to nebude obraz, který před třemi stoletími namaloval kdosi velmi nadaný v Holandsku, ale vjem, jenž je právě teď a tady, provrtávaje se přes ohromený zrak kamsi dovnitř. A od té chvíle otázka smyslu výtvarného umění pro onoho člověka pozbývá důležitosti. Vše vybledne při setkání s tou závratí, která probudila k životu cosi v jeho mysli. Ve své eseji se zaměřuji na aspekt výtvarného umění, v němž může tkvět klíč k takovému prožívání umění, a to na jeho vztah k lidskému nevědomí. Při vyhledávání odrazů nevědomí v obrazech pracuji na základě teorie archetypů Carla Gustava Junga. Na prvních několika stranách se věnuji základnímu uvedení do tematiky, objasněním svých důvodů k výběru tohoto tématu a daného přístupu k němu. Jako první přibližuji samotný pojem nevědomí v podání C. G. Junga, následně důvod a způsob mého pátrání. Pro interpretační stať jsem vybrala čtyři výrazné umělce, dva z oblasti figurativní malby (Caravaggia a Sandra Botticelliho) a dva z oblasti malby abstraktní (Václava Boštíka a Marka Rothka). V závěru shrnuji poznatky o způsobech, jakými se archetypy do umění promítají, a uvádím, co může být specifického a podstatného na uvedeném způsobu nahlížení obrazů, jaký význam z toho pro umění vyplývá. 2

3 O pojmu nevědomí Jak již napovídá název, nevědomí označuje tu část lidské psychiky, kterou si přímo neuvědomujeme. Skládá se ze dvou částí - nevědomí osobního a kolektivního. Přestože se v následujícím textu budeme neustále mezi těmito částmi psychiky potácet, vzhledem k zaměření na univerzální motivy tvoří pilíř našeho pátrání kolektivní nevědomí, základ mysli, který je všem lidem společný, vrozený. V podání C. G. Junga tvoří klíč k pochopení kolektivního nevědomí archetypy. Samo slovo archetyp označuje pravzor, v tomto případě pravzor procesů v mysli. Konkrétní archetypy symbolizují mnoho aspektů nevědomí, fungují jako prostředek, skrze nějž dokáže vědomí alespoň částečně nahlédnout do nevědomí a rozuzlit jeho zdánlivě zcela chaotické počínání. Jsou nejdokonalejší definicí nevědomí, jíž vědomí dosahuje. Pouze symboly, způsobilé dalšího rozvoje a užití na základě své charakteristiky, mohou odpovídat neukončeným a neustále činným procesům nevědomí. Vědomí si tak při nahlížení nevědomí přirozeně vytváří jakýsi panteon bytostí. 1 Takovýchto panteonů může vzniknout nekonečná řada, neexistuje jeden správný, absolutně pravdivý. Lidstvo provází mnoho jejich podob již po tisíciletí, v podobě pohanských bohů. Co nejucelenější a přitom co nejméně komplikovaný systém archetypů vytvořil C. G. Jung, sám k němu ovšem dodává, že nikdy nemůže být zcela vyčerpávající ani doslova braný, v mysli se vše vzájemně prolíná a jakékoli kategorizování je tedy pouze zjednodušením na míru, která nám dovolí nahlédnout strukturu mysli co nejkomplexněji. Každý archetyp je schopen nekonečného vývoje a diferenciace. 2 Vzhledem k tomu, že skutečnost nevědomí není v mysli dostatečně znatelná, uniká komplexní definici a jasnému vymezení, nejspolehlivější způsob, jak ji podchytit, představují její účinky. Projevuje se v nejširším spektru duševních hnutí, afektech, snech či vizích. 3 Často mají její projevy vizuální charakter, avšak zpravidla pouze v mysli jedince. Ve své práci se zaměřuji na výtvarné umění, které stojí na hranici smyslového a nadsmyslového světa, a dává nám zcela ojedinělou možnost nahlédnout realitu mysli skrze vnímatelný smyslový objekt. 1 Vzhledem k tomu, že spojení s nevědomím si uvědomujeme velmi mlhavě, jsou na vědomí z velké části nezávislé. 2 Jung, C. G.: Výbor z díla V. (Snové symboly individuačního procesu), s Jung, C. G.: Výbor z díla III. (Osobnost a přenos), s. 74 3

4 K čemu je dobré odraz kolektivního nevědomí v umění sledovat? Na úrovni jednotlivce se nevyrovnání s archetypy projevuje neurózami či psychózami. 4 V případě společnosti tyto neduhy nabývají monstrosity úměrné počtu lidí, jimiž je tvořena. Války, revoluce, sociopatologické fenomény nejrůznějšího charakteru. Výtvarné umění, tedy celospolečenské vizuální projevy, můžeme uvést v podobnou paralelu s vizemi a sny. Tak jako ony symbolicky vizualizují nevědomé procesy v lidské mysli, 5 umění (ve svých masových tendencích) odráží duchovní procesy celé společnosti. 6 To ovšem neznamená, že v umění se skrývá jakýsi všelék na společenské neduhy. Tak jako psychoanalytik dojde pomocí analýzy snů k diagnóze jedincova problému, v případě podrobné analýzy umění by se dobral k diagnóze choroby společnosti. Lék se skrývá v samotném přístupu k archetypům. Dokud společnost archetypy na určitých místech potlačuje, nachází si jiná, nenáležitá, skrze něž vytryskávají na povrch, a často tím páchají škodu. Zlo zakódované v archetypech je přirozené, patřící k životu, 7 zatímco jejich potlačováním se do lidské společnosti dostává zlo nepřirozené, nelidsky děsivé, v důsledku nemající smysl. Jeho účel spočívá pouze v kompenzování své vlastní příčiny. Pokud zůstaneme na rovině jednotlivce, dostaneme se k pojmu individuace, s nímž Jung pracuje. Vrcholnou individuaci označuje za vrozený účel mysli, jedná se o stav harmonie, symbiózy mezi vědomím a nevědomím. Při vnímání obrazů se člověk setkává s různými zobrazeními nevědomí a konfliktů mezi ním a vědomím. Může tak po čase nabýt symbolicky vizuálního, byť třeba pouze pomyslného, zobrazení svého vlastního vztahu k nevědomí. Poznáváním a akceptováním své nevědomé části prochází procesem individuace. Skrze zachycení na plátně zároveň získává vyrovnání s nevědomím svou nepopiratelnou pozici ve světě. Divák tedy dochází ujištění, že jeho přemítání má pro realitu význam, jelikož nevědomí není pouze jeho vlastní domněnkou, nýbrž univerzálním motivem, s nímž se potýká široká řada lidí. 4 Jung, C. G.: Výbor z díla III. (Osobnost a přenos), s příklad rozboru snu viz Jung, C. G.: Výbor z díla III. (Osobnost a přenos), s Nejznatelnější je toto u historického vývoje umění, změn zaměření jednotlivých epoch. Je zajímavou otázkou, jestli i sama společnost vykazuje psychologický rozvoj. Jsem přesvědčena, že ano, přičemž proměny umění tento proces odráží. 7 Kupříkladu smrt, jakožto přirozená, nutná součást života, či dokonce předpoklad znovuzrození. 4

5 obsah. 9 Tak jako se primitivní lidé pomocí rituálu přenášeli do věčného koloběhu existence, Zprostředkování nevědomí skrze umělecké dílo Každé malířství má za cíl zavést pozorovatele za hranici smyslově vnímatelných barev a plátna do nějaké reality, tak malířský výtvor sdílí základní ontologickou charakteristiku se všemi ostatními symboly být tím, co symbolizují. 8 K základnímu uvedení do problematiky promítání nevědomí do umění nám velmi dobře poslouží obraz umělce a významu jeho činnosti, který předkládá Pavel A. Florenskij ve své eseji Ikonostas. Představuje umělce jakožto mimořádně obdařeného jedince, schopného nahlédnout do duchovního světa, pro ostatní lid nedosažitelného. Jeho úkolem je vnášet duchovní idey do světa smyslového, a tím je zprostředkovat divákovi. Pomocí dionýského vytržení se umělec dostává vzhůru, do nadreality, a vychází z ní zpět pomocí svého apollinského umění. Postupně se od nadreality oprošťuje skrze její vyjádření v pozemském světě. Tento základní princip můžeme sledovat i u zobrazování archetypů. Umělec se noří do hlubin svého i kolektivního nevědomí, a vynáší na povrch jeho potlačili svou osobu a nechali ji prodchnout nadčasovým archetypem, 10 v určité fázi kreativního vytváření může umělec ztrácet vlastní osobu a konat pod obdobným vlivem. Dobře zřetelné je toto u středověkých mistrů, kteří nebyli ničím než "Boží rukou", vytvářeli obrazy dlící ve věčnosti Boží slávy. Tak jako účastník rituálu dosahuje co nejdokonalejšího provedení, i umělec se snaží najít ideální prostředky vyjádření. Umělci a jejich přístupy se liší v míře dosažení tohoto stavu, tedy úrovni nahlédnutí podstaty nevědomí, a ve svém talentu přeložit je do člověku srozumitelného zobrazení, zprostředkovat svůj zážitek rituálu v běžném životě. Na obou stranách pomyslné škály najdeme díla na samé hranici umění. Nejvyšší míru nahlédnutí nevědomí a jeho nejnižšího přeložení pozorujeme u art brut. Mezi nejznámější tvůrce těchto obrazů patří kupříkladu schizofrenik Adolf Wölfli. Při snaze pochopit charakter jeho umění nám napoví podstata schizofrenie, jak ji spatřuje Jung. U nemocného podle něj dochází k nerovnováze mezi vědomím a nevědomím, přirozené spojení 8 Florenskij, s Z tohoto principu snad pochází i představa ideálního umělce jako jedince, který pracuje v (dionýském) opojení, při své tvorbě se pohybuje ve vlastním světě. 10 Eliade, str

6 mezi těmito dvěma sférami se přeruší, zpravidla z důvodu dlouhodobé snahy potlačit obsahy kolektivního nevědomí. Myslí tak zmítají dva nesourodé světy. Schizofrenik při svých vizích nahlíží nevědomí v tom nejsyrovějším stavu, jaký je pro člověka možný. Vjemy a děsy, s nimiž se zde setká, převádí skrze své umění do reality co nejpřímější cestou. Při sledování děl art brut se tedy můžeme setkat s téměř bezprostřední vizualizací nevědomí. Jako taková jsou nedocenitelná. Nemocní ovšem zpravidla zobrazují svět nevědomí ve velmi komplexní podobě, 11 nedokážou oddělit jednotlivé vjemy. Pro vědomí se tak jejich obrazy stávají velmi těžko srozumitelnými. Na opačném konci škály stojí obrazy, jež mají bližší vztah k vnějšímu světu než k člověku. Obávám se, že existence takovéhoto díla je čistě hypotetická, neboť výtvarná činnost jako taková vyvolává v umělcově mysli zvýšenou aktivitu nevědomí. Ideálním příkladem by byla nejspíše fotorealistická malba naprosto náhodného výjevu. Jako velmi dobrý příklad ovšem spatřuji i ryze komerční dílka, s jakými se setkáme u stánků na Karlově mostě. K nim se ještě vrátím, až budu mluvit o umělé stylizaci. Těmito dvěma extrémy jsem tedy vymezila rozsah, v němž se pohybují ozvěny archetypů v obrazech. Přestože kupříkladu u surrealistů vidíme značné přiblížení k art brut, nelze umělce jasně roztřídit podle míry ovlivnění nevědomím. Důležitým faktem je působení archetypů v mysli každého z nich. Ve své práci se zabývám konkrétními způsoby, jak se může nevědomí do díla promítnout, a snažím se vypozorovat zákonitosti, které vykazují. I proto díla sleduji v chronologickém pořadí, zajímá mě, zda zobrazování archetypu v umění prochází vývojem, a může-li tento vývoj poskytnout náhled na vývoj samotné společnosti. Než přejdu k samotné interpretaci, nastíním nyní alespoň v základních rysech, proč a jak umělec přichází do styku s nevědomím. Představme si nejdříve umělce, který se snaží vytvořit nadčasové dílo, skrze něž osloví co nejširší spektrum diváků. Leží před ním v podstatě dvě cesty, kterak to učinit. Tou první je založení díla na všeobecně známých skutečnostech, ať už se jedná o příběh, tradiční zobrazení. Pokud užije tohoto způsobu, zobrazí nám tradičně předávanou podobu archetypů. Druhá cesta je o něco kamenitější, neboť umělec se musí pokusit vysledovat univerzální motivy ve své vlastní mysli, aby dokázal nahlédnout do pravděpodobného 11 Velmi zajímavým faktem je, že díla ze sféry art brut mnohdy získávají charakter mandal (viz obr. 1), tedy ucelených obrazů světa, byť zpravidla pokřivených. 6

7 vnímání diváka. Může tak přirozeně dospět až k metodě aktivní imaginace, 12 kterou užívá Jung při psychoanalýze. Vzhledem k tomu, že mu jde o univerzální vyjádření, musí u něj ale dojít navíc k omezení sféry osobního nevědomí. Ovšem i pokud dosáhne svého cíle a spatří tento univerzální základ, jeho osobnost je stále stínítkem, skrze něž archetypy na plátno prozařují. Jejich absolutní obsah pracuje s konkrétními formami v umělcově mysli, získanými zkušeností smyslové reality. Pokud známe podobu archetypu, pomocí sledování výsledného díla můžeme poznat právě ono stínítko. Konkrétní duševní prostředí umělce, vlivy, jimž byl v době tvorby vystaven, se nějakým způsobem do obrazu promítnou. I kdyby se vědomě pokoušel vytvořit zcela anonymní dílo a odfiltrovat veškerou svou stylizaci, typické rysy, nikdy toho zcela nedocílí. 13 Dalším důležitým faktorem pronikání archetypů do obrazů je umělcovo omezené usměrňování vlastní tvorby. Nevědomí dokonce vykazuje tendenci pronikat do vědomí právě ve chvílích, kdy se nejvíce soustředí na to, aby mělo vše dokonale pod kontrolou. Na plátně se tak znenadání může objevit jakýsi vizuální "freudian slip" 14 a umělec tak stvoří něco zcela nečekaného, jeho nevědomí dodá scéně svůj význam. 15 Ovlivňovat umělcovu tvorbu může nevědomí i prostřednictvím snů, v nichž se jeho obsah často odráží, či v náhlých inspiracích a vizích. Přínosná je pro nás i umělcova stylizace, především sledování jejího původu. Prvotně bych rozlišila dvě skupiny stylizací, podle toho, co k nim autory vede. První z nich znatelně pozorujeme především u těch dnešních umělců, kteří tvoří obrazy pro peníze. Standardem kvality umění se ve dvacátém století stala originalita a tak si tedy každý z nich vynalezne svůj vlastní originální jazyk, zajímavou manýru, jež mu přiláká neznalé kupce. I do těchto obrazů se v určité chvíli sice může promítat umělcovo nevědomí, ať už ve výběru specifického námětu či jen letmo v použití toho či onoho odstínu, zásadní slovo zde ale zastává persona, konstrukt, kterým se umělec prezentuje světu. Zpravidla můžeme vidět, že tito malíři spojují jednotlivé aspekty vysledované u stylizací druhého typu. 12 Příklad takovéhoto přirozeného objevení metody aktivní imaginace viz C. G. Jung: Mandaly, str Nejvyšší míru takovéto snahy o absolutno představím u Rothka a Boštíka, přesto však i u jejich obdobných snah vidíme silné individuální rysy. 14 Pojem freudian slip označuje zdánlivě mimoděk provedený úkon (přeřeknutí, opomenutí, založení věci, v našem případě nepředvídaný dopad použití malířského prostředku), jehož původ je ovšem v nevědomí, jež v nestřeženou chvíli, proniklo svým obsahem vědomí. 15 Toto nastíním především u Caravaggiových děl. 7

8 Ten je stylizací, jíž umělec buď nalezne díky hluboké introspekci, nebo zcela přirozeně získá skrze pociťování nutnosti tohoto typického vyjádření. Často ji spatřujeme u těch autorů, kteří by pravděpodobně svá díla za stylizovaná ani neoznačili, jelikož ve svých očích dosahují nejvyšší míry pravdivosti. 16 Specifičnost stylu malby, jež má své důvody hluboce zakořeněné v umělcově psychice, nám odhaluje důvody původního opěvování originality. Může být přínosná nejen novou příchutí estetické působivosti, ale zobrazením konfrontace jednotlivce s univerzálním obsahem jeho vlastní duševní (a duchovní) existence. Přestože jsou archetypy všem lidem společné, každý z nás se s nimi na základě životní zkušenosti a osobnostních předpokladů vyrovnává odlišně. Jednotlivé přístupy autorů nám tedy mohou předvést rozličné dialogy s vlastními zahalenými stránkami. Nechci se zde pouštět do vymezení jednotlivých stylizačních tendencí daných archetypů, dobrým vodítkem nám pro ně ale může být přirozená definice působení obrazu na naše oko. Vášnivá malba nás přivede spíše k myšlence na ženský archetyp, ať už živočišnou animu či démonickou tvář archetypu matky, zatímco silná racionalizace bude mít zcela opačné kolokace. 17 Jelikož archetypy se tradičně předávají v podobě bytostí, postav, rozdělila jsem umělce v interpretační stati na figurální a abstraktní, aby vynikl základní rozdíl mezi těmito dvěma přístupy. Zároveň ale z každé kategorie představuji dva umělce, neboť chci ukázat, že i v rámci těchto dvou vymezených skupin můžeme najít velmi odlišné vlivy archetypů. 16 Pojem stylizace v sobě nese dojem uměle stvořené manýry. 17 Pod tuto racionalizovanou stylizaci bych zahrnula ten typ stylizací, který nám do schématu jinak nezapadá stylizace vyplývající z fyzikální povahy světla, vnímání oka, jakou spatřujeme například u Georgese Seurata. 8

9 Zobrazení archetypu ve figurální malbě Svou interpretaci započnu u Alessandra Botticelliho. U něj nacházíme zobrazení archetypů, které má vysokou informativní hodnotu vzhledem k jejich komplexní charakteristice. Nezobrazuje sice přímo archetypální postavy, které pojmenoval Jung, ovšem pokud bychom použili jeho technik k zobrazení k zachycení Jungova panteonu, získali bychom pohled na tvář kolektivního nevědomí. Jeho styl je ve své podstatě především popisný, s prvkem vznešené estetiky, která uvede diváka do nadreality, napoví mu, že má vzhlížet k významu zobrazeného. Svým postavám (alegorickým znázorněním, bohům) přiznává Botticelli živoucnost, zároveň je ale zahaluje do oparu dokonalých forem (přičemž dokonalostí v tomto slova smyslu může být i absolutní ošklivost) a tradičně zakódovaných symbolů, a dosahuje tak co nejočividnějšího zobrazení charakteristických rysů. Velmi dobrou ukázkou Botticelliho práce s archetypálním zobrazením je obraz Pomluva 18 (obr. 2). Jde o kompozici typizovaných postav, umístěných do nejasného prostoru, který navozuje atmosféru neukončenosti a bezčasí. Přestože se před námi odehrává dynamická scéna, celý obraz vyznívá strnule. Onen pohyb, děj je totiž pouze vyjádřením archetypálních vztahů mezi symboly. Rozložení postav na obraze, jejich aktuální konání a postavení vůči ostatním je zcela zásadní částí jejich vlastní charakteristiky. 19 Ať sebelépe definujeme jeden určitý archetyp, dokud jej nekonfrontujeme s ostatními, nezískáme o něm ani zdaleka komplexní představu. 20 Botticelli je ukázkou umělce, jenž dosahuje srozumitelnosti skrze všeobecně známou symboliku (ta vládla umění již dlouhá staletí před jeho příchodem). Pro nás jsou dnes mnohé ze symbolů nečitelné, musíme tedy zpětně dohledávat buď příběh, o nějž se obraz opírá, nebo legendu, pomocí níž ho rozklíčujeme. Archetypy vykazují vlastnost snadněji se zobrazovat člověku mimo něj, ve vnějším světě, ať už projektováním svého obsahu do příhodné bytosti, či stimulováním vytvoření archetypálního příběhu. Jedním z takovýchto nejvýraznějších vnějších zobrazení je panteon řeckých bohů, nadlidských, nedosažitelných bytostí. Existují samostatně, jejich osudy se ale 18 Jedná se obraz, který vznikl na základě detailního popisu nedochovaného díla řeckého helénistického malíře Apellea. 19 Všimněme si například až neuvěřitelného množství pletichaření, poměrů a intrik na řeckém Olympu. 20 To je způsobeno jejich mimořádnou provázaností, jednotlivou archetypální postavu můžeme získat pouze více či méně násilným vyříznutím určitého komplexu příbuzných vlastností z jednoho rozlehlého celku. 9

10 nevyhnutelně prolínají s lidským světem a sami si též ve své podstatě nesou některé lidské vlastnosti. 21 Díky tomuto propojení člověk jakoby se při pohledu na ně díval do zrcadla, ve kterém se zázračně neodráží jeho vnější tvář, ale kde nabývá vizuální podoby prostředí jeho nevědomí. Pohled na Botticelliho dílo nám v chvíli předvádí samou podstatu bohů, člověk se pouze nedívá na obraz, ale zrcadlí se. Obraz se jeví jako jediný možný způsob, jak se nám mohou archetypy přímo zobrazit. Jsou natolik obsáhlé, že je v hlavě v jednu chvíli nedokážeme nahlédnout, zachytíme je pouze pomocí postupného vnějšího vyjadřování. Přirozeně se rozplétají v rámci času v příběhu. Ovšem obraz Botticelliho rázu pak tyto příběhy sestaví do symbolických zobrazení a získáme tak něco mysli vnitřně nedosažitelného - komplexní obraz archetypů v jeden jediný moment. Zároveň ale při zpětné interpretaci obrazu opět vneseme do vnímání čas, abychom se k významu dopracovali. Téma konfrontace archetypů se smyslovou realitou světa je v mé práci velmi důležité. Přestože se Botticelliho dokonalé, plující a vznášející se postavy zdánlivě této realitě vymykají, najdeme v nich odkazy, které potvrzují, že se její rolí zabýval. Na obraze Primavera (obr. 3) zobrazil téměř 500 identifikovaných druhů rostlin. 22 Jejich podoba, konkrétní izolovaná forma, se ovšem zachovává jako jediný znak realističnosti. Na obraze se nepřirozeně skládají do podoby jakési pomyslné zahrady, zahrady idejí. Jejich konkrétní, pravdivá podoba má verifikační funkci vzhledem k tomu, že kolem postav se vyskytují pravdivé rostliny, samým postavám to dodává auru zvnějšku, objektivně nazřené skutečnosti. Zároveň samy postavy se mohou, tak jako druhy rostlin, v zahradě objevovat jakožto ideje, z nichž čerpá svět. Podobně výrazné nakládání se skutečností najdeme i na obraze Zrození Venuše (obr. 4). Jako bychom archetyp animy spatřili zrovna v okamžiku, kdy je odíván do smyslově poznatelných forem. Tělo dává animě lastura, symbol nečistšího přírodního zrození, všimněme si kupříkladu až tělové barvy vnitřní perletě. Hmota těla animy tedy pochází z hmoty tohoto světa, i když z jakési vyšší substance. Ihned po zrození zároveň podstupuje působení živlů, znázorněných Zefyrem, mořem, pobřežím. Bohyně Hóra ji zahaluje pláštěm opět pokrytým zcela konkrétními, skutečnými květinami našeho světa. Jakožto bohyně ročních období, přirozených pořádků, ji zahalením tímto pláštěm dává do souladu se základními zákonitostmi našeho světa. 21 Vidíme zde paralelně vztah nevědomí (bohů) a vědomí (lidského světa). 22 Deimlingová, s

11 Ženské archetypy jsou u Botticelliho obecně velmi výrazné. Spatřovat to můžeme už jen při pohledu na jeho stylizaci, jež působí veskrze ženským dojmem. Něžnost, barvy jemně odstíněné, typická linka vedená až do filigránských detailů. Zároveň ale vidíme i silnou racionalizaci, jednotlivé prvky obrazu jsou jasně oddělené a těmito smysluplnými prvky se zaplňuje celé plátno. On a Caravaggio jakoby znázorňovali dvě odlišné tváře ženských archetypů zatímco Botticelliho obrazy nás konejší, jejich ladná krása zde září pro nás, naše duchovní povznesení, Caravaggiem smýká démonická tvář ženy. Asi nejvýrazněji se toto projevuje u odlišného zpracování tématu Judity a Holoferna (obr. 5). Zcela úžasnou práci s archetypálním znázorněním ženy a muže nalezneme na již zmíněném obraze Primavera. Tři grácie zobrazují ženství v nezralé, neuvědomělé podobě. Amor zde skutečně přebírá úlohu archetypu Dítěte jakožto zvěstovatele potenciálu. Svými šípy lásky může uvést do pochodu proces, který vyústí v naplnění archetypu ženy i muže Hrdiny. Mezi gráciemi a Merkurem je jakési zvláštní napětí, v onu chvíli existují zcela nezávisle, zastávají každý domněle primární úlohu svého pohlaví. Merkur, jenž svou hůlkou zahání mraky, aby mohlo přijít jaro, se svými racionálními úkony stará o chod světa, do nějž grácie vnáší tanec a krásu. Amor se však nad nimi vznáší jako zvěstovatel jejich skutečného určení. Na pravé straně již spatřujeme dynamičnost tohoto procesu, Zefyra, jak se zmocňuje nymfy Chloridy. Ta skrze konfrontaci s mužským archetypem, a vlastní, nevědomou schopností vyvolat blouznivou touhu, dochází vyššího stupně svého vývoje, a stává se z ní žena, která je základem plodnosti světa, tedy jeho znovuzrození, přetrvání. Ústřední postava obrazu výrazně připomíná Botticelliho madony barvou šatu, poklidem výrazu a gesta. Je vrcholnou, naplněnou formou ženství, archetypem Matky. Nyní se přeneseme do odlišné reality obrazů Michelangela Merisi de Caravaggia. Pro sledování proměn promítání Jungových archetypů do umění jsou díla tohoto malíře velmi příhodným materiálem. Zcela vědomě nepodřizoval svou uměleckou invenci zažitým standardům tehdejšího malířství, odmítal nezúčastněnost těch manýristických děl, jejichž nejvyšší cíl spočíval v ohromení diváka nedostižnou technickou prací či zdánlivě neobsažitelnou šíří symbolických souvislostí. Díky tomu, že je nepotlačoval, se v jeho díle děsy a touhy, výboje hlubokých vrstev psychiky, výrazně odrazily a zanechaly nám tak cestu, jak se dobrat k základním tématům jeho osobnosti. 11

12 U Caravaggia dochází k posunu zobrazení archetypů z objektivního, ikonického do velmi osobně zabarveného. Výrazně je to vidět i u změny samotného stylu malby, nejen témat. Podívejme se tedy nejdříve na prostředky, skrze něž tento malíř komunikuje s divákem. Můžeme tak spatřit základy převratu v práci s obrazem a jeho zamýšleným vlivem na mysl diváka. Zde musím ještě uvést připomínku, že prvotním divákem je sám malíř, používá tedy prostředky, které jemu samému připadají pro komunikaci nejpříhodnější. Zatímco Botticelliho díla rozplétáme pomocí jasných, kulturně daných vodítek, a esteticky, emocionálně na nás působí pouze svou ideálností, Caravaggio staví na myšlence bezprostředního působení. Přináší tak intenzivnější prožívání obrazu a přiznává mu větší význam pro realitu (a stejně tak realitě pro obraz). Nepotřebuje chladně zobrazovat velkolepá témata, soustředí se na prožitky postav a pak je divákovi předkládá v jemu bližší, realističtější podobě. V souladu s tím vybírá prostředky, které je divákova mysl zvyklá vnímat v reálném světě. Výrazy vyjadřující silné citové pohnutí, jasná a dynamická gesta. Jeho scény zpravidla neobsahují dekorace či široké spektrum mnohoznačných atributů, jejich počet redukuje na nutné minimum. Přibližuje se tak běžnému lidskému vnímání, které neustále dělí vnímanou realitu na podstatné a bezvýznamné. Odstup, patrný u renesančních děl, je pro něj nežádoucí. Renesanční touha po zavedení ústředního motivu obrazu do kosmického prostoru ustupuje snaze dát mu co největší naléhavost, přinést diváku dojem bezprostředního odehrávání scény. Tento aspekt je někdy umocněn neobvyklou kompozicí, jež není zcela vyvážená a člověka znepokojuje, či nutí obraz vnímat jakožto výřez nejvýznamnějšího momentu širší scény (viz Obrácení na cestě do Damašku, obr. 6 či Narcis) či zobrazením chvilkového momentu (viz Chlapec kousnutý ještěrkou, obr. 7), který opět znepokojuje tentokráte svou zdánlivou pomíjivostí, nutící diváka pokusit se obraz zachytit co nejrychleji, než nadobro zmizí. Šerosvit, jehož Caravaggio využíval výrazněji než jiní tehdejší malíři, 23 hraje také důležitou roli. Díky němu není zpravidla zcela jasně oddělena postava od pozadí, přestože z něj výrazně vystupuje. Na rozdíl od Botticelliho tedy nepůsobí jako ikonické zobrazení postavené na podklad souvislostí (tzn. symbolické pozadí zpravidla v podobě krajiny) nýbrž jako bytost, která se nám snaží něco sdělit i svým duševním stavem. Přináší prostor pro vlastní interpretaci diváka, nutí nás k introspekci a širšímu zamyšlení na základě našeho emocionálního vjemu, ne na základě znalosti ikonických zobrazení. Divák tedy tuší jistý přesah náboženského či mytického podtextu. Prvními dvěma náboženskými obrazy, které Caravaggio namaloval, jsou Extáze svatého Františka (obr. 8) a Kajícná Magdalena, tedy 23 Papa, s

13 obrazy zaměřené na prožitek jednoho člověka, zcela jasně nabádající diváka ke snaze pochopit jejich stav, vcítit se do něj. Velkolepost kompozice plné postav, oblíbených heroických momentů, zde ustupuje velkolepému vnitřnímu hnutí světce. Se šerosvitem se pojí též neukončený tmavý prostor obklopující postavy. Z jeho temnoty pak vždy vystupuje na scénu (do obrazu) něco, co si žádá naši pozornost. Jako bychom hleděli na jeviště naší vlastní mysli na jeviště, kde archetypy oblékají nejrůznější masky a předvádí nám své hry prosycené symboly. Jaký posun ve vnímání archetypu to tedy znamená? Již se nám nepředstavuje ve své celistvé, odlidštěné a mytizované podobě, ale seznamujeme se s ním spíše skrze jeho skutečné působení na lidskou mysl. Na jednu stranu se jedná o přirozenější způsob, přinášející hlubší náhled na jeho podstatu a význam pro náš každodenní život. Na stranu druhou se nám ale může jeho charakter rozmělnit do mnoha různých vyjádření, zdánlivě nesouvisejících. Pokud umělec nepracuje s jasnou představou archetypu, může ho zobrazovat pořád dokola, aniž by si to uvědomil. Múza nemusí být nic jiného než neustálá touha vědomí zachytit podobu nevědomého obsahu. Přestože umělec třeba v každém díle uvidí střípek toho, co se snaží zobrazit, nemusí se nikdy dobrat komplexního zobrazení, které by ho uspokojilo. Přesto však vykazuje tento nekritický přístup k archetypu velký klad. V případě, že se snažíme zachytit jeho podobu komplexně hned od počátku, jsme vystaveni nebezpečí, že mu dáme falešnou tvář, která se bude skládat spíše z konstruktů vědomí než z postřehů prosakujících z nevědomí. Pokud se podíváme na Caravaggiovo dílo z hlediska promítnutí archetypů konkrétně, na první pohled nás zaujme množství obrazů mladých mužů v jeho rané tvorbě, vždy nesoucí jisté společné znaky. Chlapec s košem ovoce (obr. 9), Chlapec s růžemi ve váze, Nemocný Bakchus (obr. 10), Chlapec kousnutý ještěrkou, Muzicírující chlapci, Bakchus, Loutnista. Měkké rysy tváře, plné, krevnaté rty. Jemné ruce, prohnutí v krku a lehce svěšená ramena. Cudně zahalení či lehce odhalení. Pootevřená ústa. Obklopeni květy, ovocem, odznaky hojnosti a plodnosti. To jsou Caravaggiovi chlapci - každý z nich nese ještě další specifika. Zdá se, že jeho anima měla tendenci promítat se do postav jinochů (to koneckonců není v rozporu s principem animy, která nemusí být čistě ženská, pouze se její tendence tradičně spojují se ženstvím spíše než s mužstvím). Chlapci jsou obdařeni atributy, které přivádí naši mysl k připomínce smyslového požitku. Nejenže oni sami jsou smyslní, ale přináší s sebou víno, ovoce, vyluzují hudbu to 13

14 vše přináší chvilkové potěšení, tedy to, po čem nás naše vnitřní anima učí toužit. Nejedná se ovšem pouze o jednoznačné, bezproblémové zobrazení. Skrze jemné odchylky ukazuje Caravaggio jakousi slepou uličku, které slepé následování tohoto nejpříjemnějšího významu animy přináší. Ohnilé ovoce na míse Bakcha, ukazující na pomíjivost smyslových prožitků, údiv a děs chlapce, jenž je znenadání konfrontován s prostou krutostí života v podobě zaútočivší ještěrky. Nemocný Bakchus zase přináší dojem chudoby, postrádá potenciál vychutnávat si život tak, jak mu anima káže. Zajímavým atributem chlapců jsou loutny. Hudba je vznešenější, již ne tak přízemní potěchou. V tomto typu zobrazení spatřuji další fázi poznávání animy - přestože si stále zakládá na smyslovém prožitku, již se jím vztahuje k transcendentálnějším tématům. Starci u Caravaggia mají často výraz určitého překvapení jakoby nechápali co se děje, nebo je to překvapovalo. Jde o zajímavý kontrast vůči tradičnímu obrazu starce jako vševědoucího kmeta (Jungova archetypu Mudrce). Caravaggio jako by vyzdvihoval moudrost přirozenou, intuitivní opět se dostáváme k jeho fascinaci ženským pólem archetypů. Podívejme se nyní na obrazy Odpočinek na útěku do Egypta (obr. 11) a Svatého Matouše s andělem (obraz má dvě verze, obě z r. 1602, ale velmi odlišného zpracování, viz obr. 12) Josef na obraze Odpočinku svým způsobem zastupuje moudrost, drží pro anděla noty, má tedy v ruce jisté intelektuální bohatství. Jeho tvář zároveň též ukazuje na hluboký intelekt, přesto ji však zvrásňuje údiv nad božskou hudbou, kterou se samozřejmostí, bez nejmenšího úsilí, uvádí v život anděl. Na jeho pozici také vidíme určité nepohodlí všimněme si shrbené postavy a křečovitého překřížení nohou. Je jakoby ponížen tím, že poskytuje sobě vzdálené vědění někomu, kdo je má jednoduše vrozené, a zároveň žasne nad zázrakem, kterým takové vědění je. Anděl má být bezpohlavním božským stvořením. To Caravaggio naplňuje. Ovšem opět svým stylem. Jeho anděl při delším pozorování působí spíše oboupohlavně než bezpohlavně. Spojuje krásu obou pohlaví, jeho vystrčený bok evokuje smyslné postavy Venuší, stejně tak klidný výraz povznesené krásy. Tím, že hraje na nástroj, čte noty, dodává svému počínání i mužský, rozumový podtext. I toto ale slouží konání animy přinášení chvilkového požitku. V tomto případě se ovšem jedná již o vznešenou podobu animy, která nás skrze svůj vznešený smyslový prožitek přivádí ke spojení s Bohem, hluboce duchovním základem (jak jsem již zmínila u chlapců hrajících na loutny). Všimněme si též, že anděl je na obraze ústřední postavou, i když z hlediska významu by měl být spíše dokreslením scény. Obraz Svatý Matouš s andělem opět přináší přirozeně moudrého, krásného anděla, který radí starému kmetu, jenž je překvapen jeho sdělením. Jak v první, tak ve druhé verzi působí 14

15 anděl vůči kmetovi velmi povýšeně. V prvním případě je podtržena andělova dětskost, zároveň ale sám využívá rodičovské gesto vede píšícímu ruku. Na jeho tváři se značí přehlíživé nezúčastnění. Vážnou moudrost svatého Matouše zpochybňuje evokované podřízení, fascinované naslouchání dítěti. Ve druhé verzi je anděl jasně nadřízen svým postavením na obraze přestože druhotně bychom je mohli připisovat jeho sestupu z nebes, důležitý je základní, emocionální pocit, který v nás vyvolává. Velkolepá moudrost svatého Matouše je zde umocněna jeho širokým, zvlněným šatem a znázorněnou svatozáří. O to paradoxněji působí to, jak mu malý anděl diktuje. Svatý Matouš má zároveň velmi soustředěný výraz, jako by dlouho četl v jednoduchém gestu anděla. Je nutno podotknout, že co do náboženského vyznění obrazu je toto podřízení mudrců andělům žádoucí, ukazuje na malost člověka (byť veleváženého) vůči poslům samotného Boha. V archetypálních souvislostech nám ale přináší velmi zajímavé zobrazení archetypu Mudrce a Dítěte v určité fázi si zde zcela prohazují své tradiční zobrazení. 15

16 Archetyp v podání abstrakce Čím širší je poznání člověka, tím více prahne po jakési základní povaze, rovnici univerza, která by mu dala klíč ke komplikovanému světu. Archetypy v uzavřených náboženských systémech našly jasné zpodobení. Avšak moderní člověk je ovlivňován nejširším spektrem příběhů a nauk, které je navíc přiměn neustále zpochybňovat (pro jejich ověření samozřejmě). Někteří lidé se tomuto tlaku podvolí. Své archetypy už promítají jen do fantasijních světů, které mnohdy prožívají silněji než ten skutečný 24. Jiní uměle zastaví všudypřítomné relativizování a uchýlí svou mysl k jediné doktríně. Ale najdou se i ti vzácní, kteří z reality neutečou, neodmítnou předložená fakta. Přijmou realitu a skrze odfiltrování falešných a nedůležitých vjemů se pokouší dojít až k podstatě věci. V umění tato snaha vedla ke vzniku abstrakce. Jedním ze stěžejních děl osvětlujících myšlenky abstrakce je Duchovnost v umění Wasilla Kandinského. Zabývá se přímým působením barev, tvarů a jejich vzájemných kombinací na lidskou psýché. Obecně lze tedy říci, že barva je prostředkem bezprostředně působícím na duši. Barva je klávesou. Oko je kladivem. Duše je pianem s velkým množstvím strun. Umělec je rukou, jež stisknutím té či oné klávesy uvede duši do stavu funkčně podmíněné vibrace. Z toho plyne, že harmonie barev je založena na principu účelově zaměřeného doteku lidské duše. 25 Archetypy dosahují své nejvýše odosobněné formy. Objevují se zde jako ony struny piana duše, forma, do níž proniká vnější obsah, a vychází z ní přetvořen do duševní ozvěny. Umělec zastává roli hybatele, od běžného života, který svým působením taktéž struny rozeznívá, se liší mírou uvědomění a účelovosti svého konání. Pokud dostatečně vnímá naladění strun, dokáže vyvolat v duši takovou ozvěnu, jakou chce. Působivost děl je zpravidla založena na síle tohoto vjemu (nakolik je rozezněna konkrétní struna naplněna forma archetypu), či mimořádným souzvukem, s nímž se v běžném světě setkáme jen mimořádně, nebo si ho velmi považujeme. Abstraktní umění tak má potenciál zprostředkovat jakýkoli archetypální prožitek, jehož je lidská mysl schopna. Avšak naráží přitom na nejeden problém. U necitlivého, netrénovaného jedince kladivo oka často dopadne mimo klávesu, či se jí jen lehce dotkne. A obrovská moc abstraktního obrazu tak zůstává nepoznána. Druhý problém bych spatřovala v tom, že přestože struny piana (kolektivní nevědomí) jsou u každého člověka stejné, 24 svět, který neapeluje na naše archetypy, se jeví mdlý, neskutečný, komplikovaný 25 Kandinsky, str

17 klaviatura, rozložení barev na ní, se může u jednotlivců lišit, neboť již pro svůj úzký vztah ke smyslovému světu a konkrétnost spadá spíše do sféry nevědomí osobního. Přesto vše ale abstrakce vytváří nejuniverzálnější vyjádření archetypu. Při oproštění se od interpretace, vnímáním a priori, by měla univerzálně promlouvat k lidem naprosto rozdílných kultur, národností, vyznání. V rámci abstrakce se zaměřuji na dva umělce, Marka Rothka a Václava Boštíka, kteří ji posunuli ještě o něco dál než Wassily Kandinsky. Či spíše přiblížili skutečnému vnímání lidské mysli, Kandinského obrazy plné linií, barev a tvarů totiž odolávají celistvému vnímání. ( ) Nezajímám se o vztah mezi barvou a tvarem, ani o nic podobného. Jediné, co mě zajímá, jsou základní lidské emoce tragédie, extáze, zkáza atd. A fakt, že mnoho lidí se před mými obrazy zhroutí, vypukne v pláč, ukazuje, že s těmito základními lidskými emocemi dokážu navázat kontakt Lidé, kteří pláčou před mými obrazy, zakoušejí ten samý posvátný zážitek, jejž jsem měl, když jsem je maloval. A pokud jste, jak říkáte, pohnut pouze jejich barevnými poměry, uchází vám smysl. 26 Rothko v tomto vyjádření velmi dobře postihl proměnu, která mezi přístupy proběhla. Zatímco Kandinsky se soustředil na formu, samotný fascinující fakt, že barva jako taková působí na lidskou mysl, Rothko již s tímto poznatkem pracuje zcela přirozeně a soustředí se spíše na význam takového zážitku pro člověka, stejně tak Václav Boštík. Oba tohoto účelu nejefektivněji dosahují na pomocí velkolepé působivosti obrazu, jejž oko obsáhne s prvním pohledem. 27 Boštík i Rothko tvoří obrazy, které působí silně jako celek. Oba umělci užívají rozostřených tvarů, což odpovídá nekonkrétnosti a proměnlivosti duševního prostředí. Obrazy obou jsou nehybné, a přesto chvějivé, mimo čas, a přesto trvající. Integrita děl těchto umělců nás přivádí k archetypu Bytostného já. Ten symbolizuje účel mysli, vrcholnou individuaci, symbiózu mezi nevědomím a vědomím. 28 Pro mou interpretaci je zcela zásadní jeho odlišné zobrazení u Rothka a Boštíka. Osvětlí nám totiž dvojí pojetí duchovnosti a dvojí možný přístup k archetypům. Rozdíl mezi umělci je ponejvíce patrný v temnotě barev a tvarech, jež užívají. 26 překlad z: Baal-Teshuva, s U obou umělců se soustředím na vrcholnou tvorbu. 28 Je zajímavé, že je možno ho tak silně spatřovat na vrcholu uměleckých snah, jímž abstrakce pravděpodobně je. Opět se zde dostáváme k tomu, může-li vývoj umění odrážet cestu mysli ke svému určení. 17

18 Nejdříve přiblížím podobu a význam díla Václava Boštíka. Užívá nejčastěji světlých, transcendentálních barev ve spojení s kruhy, výjimečně s čtverci. Typické je pro něj vycentrování motivu a čtvercový, dokonale souměrný, formát obrazu. Krásnou ukázku najdeme na obraze Nebeský Jeruzalém (obr. 13). Tento obraz jsem si vybrala i z toho důvodu, že jeho téma samo o sobě přivádí k myšlence na dokonalou duchovní ideu, vnesenou do reálného světa. Idea, v podobě modravého kola, se ve svém středu zhmotňuje, duha jako by byla znázorněním veškeré substance, z níž se skládá svět neboť veškerá smyslová realita má svou barvu, a tak své zastoupení ve spektru. Bílý čtverec snad značí tu nejtranscendentálnější formu, jíž je smyslová realita schopna nabýt, přechod, jímž musí Nebeský Jeruzalém při svém sestupu projít. Velmi zajímavý je i obraz Genesis (obr. 14). Odhalí nám podobu individuované mysli, dokonce v jakémsi mytickém zobrazení. Bílá a modrá jsou zde dvěma jsoucny, oddělenými a přesto zastřešovanými čímsi univerzálním. Bůh oddělil zemi a nebe, a přesto jsou obě spojeny jím jakožto vůdčím principem. V mysli je odděleno vědomé a nevědomé, ovšem obé se opět sjednocuje v zobrazení individuace, Boštíkově nejvyšší duchovnosti. Tělesnost a její tíha na jeho vzdušných plátnech nemají místa, snad jen výjimečně v podobě jakéhosi otisku, vzpomínky na tělesnost v duši. Příkladem díla, na němž se odrazil tento vliv, je Bez názvu (obr. 15). Barva evokuje krev (či spíše skutečně pouze ideu krve), absolutní symetrie ustupuje dynamičtějšímu a organičtějšímu dojmu. V Boštíkově díle spatřujeme jako zcela určující pojmy dokonalost, absolutnost, transcendence. Obrací se k vesmírnému rozměru, představuje všeobjímající Bytostné já, které kompletním obsáhnutím mikrokosmu dosahuje jednoty s makrokosmem. V jeho pojetí se ovšem už ztrácí smyslová realita lidského života, stává se mdlou a nezajímavou v porovnání s nesmírnou září dosaženého duchovního světa. Archetypy jsou shrnuty pod jediný, již nemají k dispozici konkrétnost, v níž se odráží. Rothko pracuje s hranatými tvary, obdélníky a čtverci. Jeho obraz nemá jasný střed, formát plátna tvoří zpravidla obdélník, tedy přirozeně nedokonalý tvar. Též zobrazuje individuaci, ale pozemská existence, smyslová realita člověka, je pro něj naprosto zásadní. 18

19 Senzualita stojí mimo vše objektivní i subjektivní. Je to vrcholný nástroj, k němuž přednostně odkazujeme všechny své poznatky, ať jsou abstraktní nebo založené na přímé zkušenosti či nepřímé návaznosti na takovou zkušenost. 29 Znázornění individuace dosahuje Rothko pomocí zobrazování vášnivých duševních hnutí a silných životních prožitků v prostředí nehybného bezčasí nevědomí. To spatřuji jako pravou individuaci v Jungově smyslu slova, neboť realita, vnímaná vědomím, zde vchází do harmonie s konkrétním archetypálním obsahem. Obrazy Marka Rothka tak vyjadřují dokonalou realitu mysli na vrcholu individuace. Silně vnímá realitu, vidí její jasné barvy, avšak není jimi dezorientována, nýbrž zařazuje je do své duchovní reality skrze vyplnění odpovídající archetypální formy v nevědomí. Dokonalé znázornění pocitu života, jeho proudění a energie, spatřuji na obraze Bez názvu (obr. 16). Přestože můžeme po chvíli dojít až dojmu, že koukáme na cár kůže a louže krve, není zde tělesnost nijak přízemní, omezující, smrtelná. Tepe ve své věčnosti, jako koloběh života, jenž se nikdy nezastaví, a který nás pohání stále dál, uvrhá nás do reality a nutí nás ji milovat. 30 Její neustálé apelování zde odráží velikost červených polí oproti poli béžovému, jejich intenzivní barva hrozí každou chvíli pohltit vše okolo. Pozemskost však skutečně v obraze nalezneme, je hnědým pozadím - dějištěm, na němž se odehrává drama života. U obrazu No. 12 (Černá na tmavé sieně na nachu), obr. 17, se setkáme s živoucností, připoutanou ke smyslovému světu. Jako bychom byli svědky přechodu podobného tomu, jenž se odehrál u Caravaggia mezi obrazy Chlapec s košem ovoce a Nemocný Bakchus. Bezvýhradná živoucnost se náhle setkává s tíhou života, jež ji zpomaluje, omezuje, nedovoluje jí naplno vyznít. 31 Velmi zajímavou barvou u Rothka je černá. Jakási pramatka barev, obsahující v sobě všechny ostatní, neboť ať ztmavíme kteroukoli barvu, dobereme se v závěru k černi. 32 K její hranici se dostáváme i na obraze No. 12, tedy skrze stále větší zatížení životem. V jiných obrazech však z tohoto zatížení začínají vyplývat barvy, které již nemají tělesného vyznění, 29 Rothko, s Dostáváme se tak snad až k barevnému znění archetypu animy, která v sobě nese pocit života, jenž člověka strhne. 31 Ráj, jeden z nejchytlavějších univerzálních motivů, je možná tak fascinující i pro zobrazení bujení života bez omezení pozemské existence. 32 Pokud propojíme veškeré barvy světelného spektra, získáme naopak bílou. Jako by Rothko pracoval barvou jako vlastností hmoty, zatímco Boštík se obracel k samotnému světlu. 19

20 jako na obraze Bez názvu (obr. 18). Snad se skrze ni, jakožto symbol nejtěžšího uvědomění pozemského údělu, náhle člověk pozvedá, obrací do reality, jež je nad tímto světem. Krásný příklad tohoto povznášení najdeme na obrazech tvořících vrchol Rothkovy tvorby, výzdobu Rothko s Chapel (obr. 19), ekumenické kaple realizované v americkém Houstonu. Její prostředí jako by bylo zobrazením nejvyšší duchovnosti ve smyslovém prostředí. Čerň obrazů prosvěcují fialové odstíny, a obrazy tak, přestože jsou tmavé, září. Díky tomu mají povznášející, ne uzemňující účinek. I v tvorbě Rothkově se setkáme s barevností, kterou využívá Boštík, viz malba Bez názvu (obr. 18). Barevná kombinace evokuje nebe, měla by nás tedy povznášet k výšinám. Avšak namísto toho jsme postupně ukonejšeni až do bezvýchodného ustrnutí, smrti. U Rothka není světla bez stínu, jenom díky jeho existenci se světlo stává skutečně působivým, ohromujícím. Neuznává nemožnost nahlédnout absolutní duchovní podstatu nedokonalými smysly, dosahuje jí co nejdokonalejším vyjádřením ve smyslovém světě. Archetyp Bytostného já u něj nepřebíjí ostatní archetypy, nýbrž dovoluje člověku jejich pochopení a přirozené naplňování. Individuace je v jeho podání vrcholem poznání smyslového světa a zákonitostí toho nadsmyslového, dává člověku potenciál tvořit dokonalá znázornění duchovní podstaty v reálném světě. 20

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období)

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období) Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty),

Více

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech Část 1 NAROZENÍ DÍTĚTE LÁSKY Jak se narodí dítě lásky? Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech účastníků tréninku je přijít vědomě do pozemského života v podobě dítěte lásky. Kdo je dítě lásky? Obvykle

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ŢIVOT LIFE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ŢIVOT LIFE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR KRESBY A GRAFIKY STUDIO OF DRAWING AND PRINTMAKING ŢIVOT LIFE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

0. čakra - informace, poselství a návod na čištění této čakry ve 13 úrovních.

0. čakra - informace, poselství a návod na čištění této čakry ve 13 úrovních. 0. čakra - informace, poselství a návod na čištění této čakry ve 13 úrovních. Nultá čakra - meditace 15. 19. 9. 2005 Dobronice Poselství bytosti nulté čakry Je známa je n málo lidem na planetě, propojuje

Více

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů Designová otopná tělesa Harmonie pohodlí a tvarů Teplo nebo design design nebo teplo? Teplo a design design a teplo! I teplo může mít svůj tvar Čím blíže se technická zařízení nacházejí k člověku, tím

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED ČESKÉHO GOTICKÉHO MALÍŘSTVÍ MISTR TŘEBOŇSKÉHO OLTÁŘE EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky na sklonku 14.stol. vznikl tzv. krásný sloh Po smrti Karla IV. přichází

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček O radosti pro život MILÁ KNIHA Přemysl Dvořáček O radosti pro život Přemysl Dvořáček V prožitku jemného citu lásky ve svém srdci cítíme blažený vjem upřímné radosti a něhy. S pocitem upřímné radosti

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 1 STUDIO PAINTING 1 OD KRESBY K OBRAZŮM FROM DRAWINGS TO PAINTINGS BAKALÁŘSKÁ

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice:

Tématický plán. Předmět Výtvarná výchova. Vyučující PhDr. Eva Bomerová. Školní rok 2016/2017. hod./týd. 2. Ročník IV. A. Učebnice: Tématický plán Předmět Výtvarná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2016/2017 Ročník IV. A hod./týd. 2 Učebnice: Doplňkové učebnice: Cikánová, K.: Kreslete si s námi. Aventinum Praha, 1997.

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

OBA observatoř polární záře

OBA observatoř polární záře seznam příloh 01/ rozbor místa a úkolu 02/ situace širších vztahů 1:4000 03/ situace 1:500 04/ půdorysy 1:200 05/ řezy 1:200 06/ pohledy 1:200 07/ vizualizace interiéru 08/ vizualizace exteriéru 09/ průvodní

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

Ueli Seiler - Hugova Vincent van Gogh jako čaroděj barev světla a temnoty

Ueli Seiler - Hugova Vincent van Gogh jako čaroděj barev světla a temnoty Ueli Seiler - Hugova Vincent van Gogh jako čaroděj barev světla a temnoty V souvislosti s komplementárními barevnými kontrasty musíme poukázat na život a dílo Vincenta van Gogha. Jako u nikoho jiného nás

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké

Více

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ 1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO ÚVOD Původní verze logotypu pracuje s grafickými symboly, coby elementy, které skládají dohromady divadelní prostor Orlí. Cílem loga je poskytnutí maximální možnosti variability

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00 Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A 13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie. 40 dnů červené. seminární práce

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie. 40 dnů červené. seminární práce JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie 40 dnů červené seminární práce vyučující: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc. vypracovala: Bc. Jitka Mládková 1. ročník květen 2010 Petr Kvíčala

Více

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6. RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-9-1-01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY MARTIN KRUPA MARTIN KRUPA *1988 Studuje na Fakultě Umění a deignu univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ateliétu Digitální Média pod vedením Michaely Thelenové a Radka Jandery. SAMOSTATNÉ VÝSTAVY 2014

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Předmět: Výtvarná výchova Ročník 7. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření OSV rozvoj schopnosti tvar, objem a prostor poznávání světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura OSV sebepoznání a jejich uspořádání

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR INTERMÉDIÍ STUDIO OF INTERMEDIA MALBA V ROZŠÍŘENÉM POLI PAITING IN THE EXPANDED FIELD DIPLOMOVÁ

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010.

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010. Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010 VITAMÍN D - BOŽSKÝ VITAMÍN Rona H: Nejdražší přátelé, poselství pro tento měsíc musím začít vysvětlením Během uplynulých tří

Více

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život...

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život... TEST NOODYNAMIKY K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) Pohlaví: Délka pobytu v komunitě: Délka braní (přibližně): Věk: Fáze: Jsi praktikující věřící? Prosím, zakroužkuj odpověď, která odpovídá

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III ČTENÍ READING DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Úvod do uměnovědných studií. Semestrální práce. Funkce umění. Jméno a příjmení: Hana Richterová. Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO:

Úvod do uměnovědných studií. Semestrální práce. Funkce umění. Jméno a příjmení: Hana Richterová. Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO: Úvod do uměnovědných studií Semestrální práce Funkce umění Jméno a příjmení: Hana Richterová Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO: 361 334 Funkce umění Umění jako užívání dovedností a představivosti k

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108)

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) TEST: Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) Následující test zjišťuje, zda přednostně využíváte pravou či levou mozkovou

Více

Co je afirmace? Zde je několik příkladů afirmací, mnohé z nich často sama užívám: Dnes jsem vděčná za svůj život. Dnes je krásný den!

Co je afirmace? Zde je několik příkladů afirmací, mnohé z nich často sama užívám: Dnes jsem vděčná za svůj život. Dnes je krásný den! Co je afirmace? Ve slovníku nalezneme význam tohoto slova ve smyslu přesvědčení, přitakání, ujištění, tvrzení. Každý den, každý okamžik nám hlavou běží mnoho myšlenek, tvrzení, přesvědčení, v duchu každý

Více

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova. Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník: 1. - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě zkušeností a vjemů ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Prvky vizuálně obrazného

Více

OBSAH Tvůrčí fotografické techniky

OBSAH Tvůrčí fotografické techniky 1 OBSAH Tvůrčí fotografické techniky KONTRAST Str. 1 Role kontrastu ve fotografickém 6 2 Kontrast prvků v obraze 13 2.1 Kontrast prvků figurativních a nefigurativních 13 2.2 Kontrast hlavního motivu 15

Více

NE-KONEČNÉ Daniela Halová

NE-KONEČNÉ Daniela Halová NE-KONEČNÉ Daniela Halová Ateliér konceptuální tvorby, VI.ročník Akademický rok 2010/2011 Vedoucí diplomové práce: prof. Miloš Šejn Oponent: Ivan Pinkava Úvod Cílem, k němuž směřuje veškerý život, je smrt.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Sedm proroctví starých Mayů

Sedm proroctví starých Mayů Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

6. Apollónské a dionýské prvky v eurytmii I/ apollónský princip

6. Apollónské a dionýské prvky v eurytmii I/ apollónský princip 6. Apollónské a dionýské prvky v eurytmii I/ apollónský princip "Apollónský" a "dionýský" jsou termíny použité filozofem Friedrichem Nietzschem (1844 1900) v díle Zrod tragédie (1872) pro označení dvou

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017 GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera S l o v a n s k ý č l o v ě k Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera Šestá kulturní epocha2, v níž má dojít k probuzení vyššího bytostného článku člověka, bude na vyšší rovině opakováním druhé, praperské

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHAŘSTVÍ 1 STUDIO SCULPTURE 1 MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

10 zajímavostí o snech Ukázky výkladu snů

10 zajímavostí o snech Ukázky výkladu snů VIII. Sny dětí IX. Snová cenzura X. Symboly ve snu XI. Snová práce 10 zajímavostí o snech Ukázky výkladu snů Charakteristika dětského snu : - krátký, jasný, souvislý, snadno srozumitelný, jednoznačný,

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

FILOSOFIE. fotografie. Vybrané pojmy z problematiky. Mgr. Roman Sejkot

FILOSOFIE. fotografie. Vybrané pojmy z problematiky. Mgr. Roman Sejkot FILOSOFIE fotografie Vybrané pojmy z problematiky Mgr. Roman Sejkot Již staří Řekové před 2500 lety... Filosofie fotografie Filosofie fotografie Philosophia (řec.), láska k moudrosti Philosophus (řec.),

Více

1., 2., 3. uzel čím se liší?

1., 2., 3. uzel čím se liší? Další poselství od Ariů, která pravidelně přijímáme k aktuálním situacím v našich životech, se týká prvních tří uzlů vývojové spirály. V letošním Mayském roce projde každý z nás svými 9 uzlovými body a

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Jóga v prostoru víry (úvod)

Jóga v prostoru víry (úvod) www.jogadnes.cz Jóga v prostoru víry (úvod) Olga Remešová připravila nový seriál, kde prostřednictvím laických informací zasazených do odbornějšího rámce, získáte povědomí o tom, co spojuje jógu s křesťanstvím,

Více

Základy kompozice. 1. Rovnováha. 2. Symetrie

Základy kompozice. 1. Rovnováha. 2. Symetrie Základy kompozice Kompozici je možné definovat jako uspořádání prvků na určitém ohraničeném prostoru-plátně, obrazovce monitoru nebo třeba ve výkladní skříni. Jejím úkolem je zejména "vést" oko, tedy poskytnout

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY TĚLO (INTIMITA) BODY (INTIMACY) MONIKA KOJETSKÁ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY TĚLO (INTIMITA) BODY (INTIMACY) MONIKA KOJETSKÁ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 1 FACULTY OF FINE ARTS STUDIO OF PAINTING 1 TĚLO (INTIMITA) BODY (INTIMACY) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR

Více