Credit Crunch. Prezentace pro Českou asociaci treasury, Praha, 3. prosince 2008

Transkript

1 Credit Crunch Prezentace pro Českou asociaci treasury, Praha, 3. prosince 2008 Tento dokument je určen výhradně pro potřebu klienta. Žádná jeho část nesmí být zveřejněna, citována nebo reprodukována mimo klientskou organizaci bez předchozího souhlasu Facility s.r.o.

2 Co je credit crunch? Náhlé všeobecné snížení dostupnosti úvěrů resp.možností financování obecně nebo náhlý vzrůst nákladů na financování od bank. Zdroj: Wikipedia.org strana 2

3 Agenda 1. Příčiny vzniku a milníky vývoje finanční krize Aktuální situace v České republice a možná rizika pro české podniky strana 3

4 Příčiny vzniku a milníky vývoje finanční krize Aktuální situace v České republice a možná rizika pro české podniky strana 4

5 Hospodářské fluktuace jsou součástí ekonomického života Hospodářský cyklus představuje kolísání kolem dlouhodobého růstového trendu. Je naprosto přirozené, že období hospodářské expanze je následováno obdobím hospodářské kontrakce. Typické chování tržních subjektů je takové, že následují trend, tj. v časech hospodářského rozkvětu na sebe berou větší riziko, než by bylo zdrávo, a naopak v časech hospodářského útlumu se přehnaně bojí rizika. Jedná se tedy o procyklické chování. Zdroj: Komerční banka strana 5

6 Mechanismus vzniku současné ekonomické krize Krize na hypotečním trhu Kreditní a likviditní krize Ekonomická krize Zdroj: Komerční banka strana 6

7 Příčiny krize Na summitu G20 bylo konstatováno v závěrečné deklaraci Během období silného globálního růstu, rostoucích kapitálových toků a dlouhodobé stability v této dekádě vyhledávali účastníci trhu vyšší výnosy bez odpovídajícího ohodnocení rizik a bez řádné snahy skutečné riziko vyčíslit. Zároveň s tím nedostatečné standardy upisování cenných papírů, nezdravé metody řízení rizik, neustále složitější a neprůhlednější finanční produkty a následné nepřiměřené spekulační strategie vedly ve své kombinaci k ohrožení celého systému. Politici a instituce odpovědné za dohled nad finančními trhy v některých vyspělých zemích nezhodnotili správně tato nově vznikající systémová rizika, nedokázali držet krok s vývojem inovací na finančním trhu nebo nevzali v úvahu komplexní povahu a roztříštěnost regulačních postupů v této oblasti." strana 7

8 Podhoubí finanční krize Mezi faktory, které společně vytvořili prostředí náchylné ke vzniku současné krize patří zejména následující 1. Banky nebyly dostatečně obezřetné při kreditním hodnocení úvěrových příležitostí (hypotéky, development, půjčky SME atd.) 2. Ratingové agentury nebyly dostatečně obezřetné při udělování ratingů 3. Přenos kreditního rizika hypoték na sekundární trh byl netransparentní a nesl známky neprofesionality a alibismu ze strany nabízejícího i investora 4. Účastníci finančního trhu (banky, investiční společnosti) nezahrnovali do transakcí přiměřenou přirážku za likviditní riziko 5. Motivace dealerů stejně jako klíčových managerů v investičním bankovnictví byla posunuta směrem k akceptaci vyššího rizika strana 8

9 Splasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi v USA jako spouštěcí mechanismus finanční krize Z širší perspektivy je současná krize vyjádřením některých v americké společnosti hluboce zakořeněných jevů 1. Ekonomika je založena na okamžitém uspokojení spotřebitele (jedná se o konzumní ekonomiku) 2. Úroveň úspor v amerických domácnostech je velmi nízká (v roce 2005 bylo 99,5% příjmů utraceno za spotřebu nebo platbu úroků) 3. Poměr domácností bydlících ve vlastním domě/bytě rostl (v roce 2004 byl na 69,2%, což představuje dloholeté maximum) Zdroj: Wikipedia.org strana 9

10 Vývoj na americkém trhu s nemovitostmi v posledních dvou dekádách Uveďme několik faktografických údajů ilustrujících bublinu na trhu s nemovitostmi Mezi lety 1997 a 2006 vzrostla cena typického amerického domu o 124% Poměr mezi mediánem ceny za dům a mediánem příjmů domácností byl v letech mezi 2,9 3,1, v roce 2006 vzrostl až na 4,6 Takto vytvořená bublina v kombinaci s nízkými úrokovými sazbami vedla k vyššímu zadlužování domácností (druhé hypotéky zajišťené vzůrstem ceny nemovitosti) využitému k další spotřebě (poměr dluhu domácností k jejich ročnímu příjmu vzrostl z 101% v roce 1999 na 142% v roce 2007) Celkové zadlužení domácností rostlo (v roce 1970 čerpalo pouze 6% domácností úvěr kreditní kartou, v roce 2008 už 40%) Zdroj: Wikipedia.org strana 10

11 Mechanismus splasknutí bubliny spekulace na nízké úrokové sazby Jedním ze dvou základních faktorů pro spuštění krize byla spekulace na nízké úrokové sazby ze strany zadlužených domácností Domácnosti ve snaze získat další snadno dostupné úvěry přistupovali na hypotéky, které dlužníkovi umožňovali po určitou dobu splácet nižší než tržní úrokové sazby (adjustable-rate mortgages) Po této grace period následovalo standardní splácení založené již na tržních úrokových sazbách Úrokové sazby byly od technologické krize v letech na velmi nízké úrovni (v roce 2003 klesly až na 1,0%), avšak FED začal zpřísňovat fiskální politiku a postupně zvýšil sazby až na 5,25% v létě strana 11

12 Vývoj US Fed Funds Rate v letech strana 12

13 Mechanismus splasknutí bubliny spekulace na trvalý růst cen nemovitostí Klíčové pro nastartování krize bylo zastavení růstu cen nemovitostí a jejich následný pokles. Domácnosti i banky přitom slepě věřily, že stoupající trend bude dále pokračovat Nízké úrokové sazby, dostatek peněz z úvěrů a vysoká poptávka vyvolala stavební boom a následně přebytek nabízených nemovitostí na trhu Převis nabídky způsobil výrazný a neočekávaný pokles v hodnotě nemovitostí (S&P/Case-Shiller National Home Price Index klesl z 189,9% v 2Q06 na 150 v 3Q08) V důsledku toho začal růst počet nemovitostí, které měly nulovou nebo negativní hodnotu, tzn.jejich dům měl nižší hodnotu než hypotéka (v březnu 2008 to bylo 10,8% všech domácností a v listopadu 2008 už 14,7%) strana 13

14 Vývoj S&P/Case-Shiller Index v letech strana 14

15 Nastartování krize ve Spojených státech Zvýšení úrokových sazeb a propad cen nemovitostí vedlo zejména k následujícím událostem 1. Klienti (domácnosti), kteří nebyli schopni přejít na vyšší splátky hypoték (ať už u ARM sazeb nebo u standardních hypoték), se snažili refinancovat, ale kvůli rostoucím sazbám a poklesu cen nemovitostí nebyl rostoucí počet domácností úspěšný 2. Hypotéky začaly defaultovat 3. Protože americké zákony definují hypotéky jako non-recourse loan (tj.při defaultu stačí vrátit nemovitost a věřitel nemá nárok na další dlužníkova aktiva), znamenalo vypovězení hypotéky v řadě případů ztrátu pro banky 4. Banky se snažily prodat takto nabyté nemovitosti a jejich cena na trhu se začala dále propadat 5. Nižší cena nemovitostí dále snižovala hodnotu majetku dlužníků a přispívala k dalším defaultům a zhoršovala portfolia bank strana 15

16 Vývoj počtu nemovitostí s výpovědí hypotéky v letech strana 16

17 Další příčiny finanční krize v USA Kromě splasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi byly významnými faktory pro nastartování a prohlubování finanční krize zejména následující jevy 1. Spekulace s obytnými nemovitostmi 2. Vysoce rizikové hypotéky a neobezřetné poskytování půjček 3. Sekuritizace a s ní spojené praktiky upisování cenných papírů 4. Chybný proces udělování ratingu pro CDO (Collateralized debt obligation) a MBS (Mortgage-backed security) 5. Nedostatečná regulace zejména u investičních bank 6. Centrální banka se nezaobírá možností předcházet obdobným bublinám na trhu 7. Regulátorem připuštěná výrazná nerovnováha mezi aktivy a pasivy zejména u investičních bank 8. Silně pokřivená motivační schémata u klíčových managerů bank a dealerů 9. Hromadné využívání CDS (Credit default swap) pro zajištění rizika defaultu pro investory do MBS strana 17

18 Prohloubení krize: spekulace s nemovitostmi Katalyzátor, který urychlil významně pád cen nemovitostí byl vysoký podíl nemovitostí postavených a koupených za účelem finanční investice Téměř 40% nákupů nemovitostí v roce 2005 bylo ve Spojených státech uskutečněno nikoliv za účelem opatřit si bydlení Média průběžně informovala o nákupech ještě rozestavěných nemovitostí za účelem jejich prodeje se ziskem po dostavbě Banky v řadě případů zaznamenaly situaci, kdy investor zainvestoval do několika nemovitostí najednou bez možnosti hypotéku splácet bez apreciace hodnoty nemovitosti strana 18

19 Prohloubení krize: subprime mortgages Ke zvýšení počtu defaultů v hypotečním portfoliu vedl výrazný podíl hypoték poskytnutých vysoce rizikovým dlužníkům Podíl subprime mortgages (hypotéky vysoce rizikovým dlužníkům) na celkovém objemu hypoték stoupl z 5% v roce 1994 na 20% v roce 2006, což reprezentuje cca 600 mld.usd Přestože se kreditní hodnocení subprime dlužníků mezi lety zhoršilo, subprime markup (kreditní přirážka nad standardní hypoteční sazbou pro subprime segment) klesl z 280 BP na 130 BP v roce 2007 Banky navíc poskytovaly ve zvýšené míře incentivy pro subprime dlužníky a lákali je k uzavření hypotéky 43% dlužníků nemuselo v r.2005 poskytnout žádnou zálohu při uzavření hypotéky U ARM hypoték byly na počátku úroky pod 4% (v letech ) Nabízely se interest-only adjustable-rate mortgages Nabízely se Ninja loans ( no income, no job and no assets loans) strana 19

20 Prohloubení krize: nezdravý proces schvalování hypotečních úvěrů Ke zvýšení počtu defaultů přispěl mimo jiné neobezřetný postup při schvalování hypoték, zejména vysoce rizikovým dlužníkům V roce 2007 bylo 40% subprime hypoték schváleno automatickým procesováním Hypoteční brokeři neměli snahu dostatečně ověřovat schopnost klientů v budoucnu splácet Výrazně vzrostla také úroveň fraudů strana 20

21 Prohloubení krize: sekuritizace Apetit investorů pro MBS (mortgage-backed securities) spolu s modelem originate to distribute přispěl k tomu, že riziko spojené se subprime hypotékami se dalo skrýt z dohledu poskytovatelů hypoték, investorů a regulátora Možnost zbavit se rizika plynoucího ze subprime hypoték byla důležitou ingrediencí při postupném ochabování bdělosti bank v úvěrovém procesu V roce 2006 bylo prostřednictvím MBS přesunuto na investory 75% všech subprime hypoték SPV nebo SIV (structured investment vehicles) umožnily investičním bankám zaknihovat rizika mimo svou bilanci a tím mimo dohled regulátora vnikl tzv.stínový bankovní systém Zneužití sekuritizace k obejití regulačního systému lze považovat za systémové riziko, které bylo vědomě a soustavně budováno v celém odvětví strana 21

22 Půjčování s následnou sekuritizací (ilustrativní schéma) strana 22

23 Prohloubení krize: chybný proces udělování ratingu V roce 2006 napsal v u zaměstananec S&P: Ratingové agentury vytvářejí stále větší a větší monstrum trh se CDOs. Doufejme, že budeme všichni za vodou a na odpočinku, až tenhle domeček z karet spadne. Vysoké ratingy pro subprime MBS vedly k rozšíření nekvalitního dluhu mezi řadu investorů a přispěly k rozšíření krize Ratingové agentury se spoléhaly na dostatečnou kolateralizaci MBS, jejich kreditní pojištění a equity investory, kteří nesou první ztráty Vysoké ratingy vedly řadu investorů k posuzování investic do MBS jako investice do vysoce bonitních cenných papírů Regulátor (U.S. Securities and Exchange Commission) přitom spíše snižovala požadavky na zpřístupnění informací o MBS Problémem byl také potenciální střet zájmů, když rating platili investiční banky, které měly zájem na prodeji takto ohodnocených MBS strana 23

24 Mezi Q307 a Q208 nakonec snížily ratingové agentury rating u MBS za celkem mld.usd strana 24

25 Prohloubení krize: vládní politika Vládní politika stejně jako nečinnost v určitých oblastech přispěly ke vzniku krize Vlády Billa Clintona i George Bushe podporovaly vizi vlastního bydlení pro občany Existují důkazy, že federální vláda vytvářela tlak na státem vytvořené hypoteční instituce (GSE-government sponsored enterprise), aby více zpřístupnily hypotéky pro občany (Fannie Mae, Freddie Mac) GSE vlastnily v roce 2008 přímo nebo zprostředkovaně mld.usd hypoték s velkou investiční pákou, neboť jejich čisté jmění bylo k mld.usd (v září 2008 nad nimi Federální vláda musela převzít ochranu) Ke snížení averze k riziku mohlo přispět také schválení změn v zákoně Community Reinvestment Act (CRA) v roce 2005, jehož účelem bylo odstranit diskriminační praktiky bank v chudinských čtvrtích strana 25

26 Prohloubení krize: politika centrální banky Politika centrální banky mohla být podle názoru ekonomů více preventivní ve vztahu k rodící se krizi a jejím příčinám FED provozuje primárně monetární politiku a cíluje inflaci. Při jejich řízení však banka opominula přihlédnout k situaci na hypotečním trhu a svým výrazným snížením sazeb (až na 1,0%v roce 2003) podpořila vznik hypoteční bubliny Záchrana LTCM (Long-Term Capital Management) v roce 1998 mohla vytvořit ovduší očekávání, že při obdobném problému ve finančním sektoru opět FED přispěchá na pomoc jako poslední instance strana 26

27 Prohloubení krize: nerovnováha mezi aktivy a pasivy u investičních bank Spekulace na nízké úrokové sazby a setrvalý růst trhu s nemovitostmi u investičních bank nebyl vyvážen dostatečným kapitálem a vedl k jejich obrovským ztrátám a propuknutí globální finanční krize Banky zainvestovaly v letech do velkého objemu MBS Na investice si půjčili emisemi dluhu a při nízkých úrokových sazbách těžily z rozdílu mezi sazbou na pasivech a aktivech (objem dluhu 5 největších investičních bank byl v roce mld.usd, tj.30% HDP v USA) Při vzrůstu sazeb a poklesu cen nemovitostí však banky utrpěli ztráty, které nakonec vedly u jedné k bankrotu (Lehman Brothers) a u dvou k jejich převzetí za symbolickou cenu (Bear Stearns a Merrill Lynch) Zbývající banky se přeměnily na standardní komerční banky spadající pod standardní regulaci (JPMorgan, Goldman Sachs) strana 27

28 Vývoj pákového efektu v bilanci investičních bank v letech strana 28

29 Prohloubení krize: pokřivená motivační schémata investičních a komerčních bankéřů Motivační schémata managerů a traderů byla nastavená tak, že je vedla k rozhodování s krátkodobým horizontem a k akceptaci vyšších rizik a přispěla tak k vývoji nežádoucím směrem Manageři z Wall Street si v roce 2006 rozdělili na bonusech 23,6 mld.usd Motivační schémata jsou nastavena tak, že při ztrátě není bonus vyplacen a při zisku ano, vede tak tradera k rizikovějšímu chování, protože na rozdíl od skutečného investora nemá co ztratit a může jen získat Motivace je nastavena tak, že podporuje uskutečňování transakcí, které skýtají zisk ještě v daném kalendářním období a neberou ohled na budoucí vývoj ( po nás potopa ) Ne všichni vrcholoví manageři rozumí komplexním strukturovaným transakcím, které současnou krizi vyvolaly strana 29

30 Prohloubení krize: credit default swaps CDS měly zajistit riziko defaultu MBS, na místo toho vnesly do systému obrovskou míru nejistoty, zda a kdo skutečně bude schopen za závazky ze swapů vyplývající zaplatit a dále tak šířily krizi po globálním finančním trhu CDS jako každý derivát nebyl nakupován jen za účelem hedgingu, ale i spekulace Mezi lety vzrostl objem CDS v knihách bank 100-krát, odhad outstanding CDS v listopadu 2008 je mezi mld.usd CDS jsou OTC instrumenty a nejsou výrazně regulovány Díky expozicím v CDS byl výrazně snížen rating některých pojišťoven (AIG, MBIA, Ambac) a některá musely dostat kapitálovou injekci od FEDu Po krachu Lehman Brothers vzrostla nejistota, kdo bude plnit z CDS na 600 mld.usd emitovaných bondů Obrovské ztráty Merrill Lynch v roce 2008 vznikly, když AIG přestala nabízet CDS na nezajištěné portfolio CDOs u Merrillů a jeho hodnota prudce poklesla strana 30

31 Mechanismus vzniku současné ekonomické krize Krize na hypotečním trhu Kreditní a likviditní krize Ekonomická krize Zdroj: Komerční banka strana 31

32 Milníky vývoje finanční krize V důsledku popsaných příčin a faktorů se krize na americkém hypotečním trhu přelila do finančního trhu a způsobila kreditní a likviditní krizi nevídaných rozměrů. Mezi hlavní události patří 1. Obrovské ztráty ve finančním a bankovním sektoru po celém světě 2. Vzrůst nedůvěry v bankovním systému a s ním spojený pokles likvidity na finančním trhu (likviditní krize) 3. Výrazný a dlouhodobý propad na světových akciových trzích a s ním spojené posuny na trzích komoditních (zlato, ropa, drahé kovy, energie atd.) 4. Omezení úvěrové aktivity bank ve směru ke klientům jako důsledek zvýšené opatrnosti risk managerů a likviditní krize 5. Všechny popsané události vedly ve svém důsledku k nastartování globální recese, tj.k současné ekonomické krizi strana 32

33 Dopady hypoteční krize: ztráty ve finančním sektoru Hypoteční krize způsobila, že finanční instituce po celém světě začaly odepisovat své ztráty zejména ze subprime hypoték. To znamená v lepším případě výrazný propad zisku a v nejhorším bankrot První signál vydala největší banka na světě HSBC, která v únoru 2007 odepsala subprime MBS v hodnotě 10,5 mld.usd Během roku 2007 skončilo nebo bylo prodáno více než 100 společností prodávajících hypotéky Akcie bank a celého finančního sektoru prudce a vytrvale klesaly, jak se zhoršovala kvalita jejich portfolia a ukázalo se, že jsou podkapitalizované U řady bank musely vlády sáhnout k podpůrným opatřením a buď jich část odkoupit nebo garantovat jejich závazky strana 33

34 Vývoj ziskovosti amerických bank v letech strana 34

35 Vývoj vybraných akcií bank v období 01-09/08 Zdroj: BBC strana 35

36 Bankroty a vládní pomoc v krizi Následující přehled ukazuje vývoj dopadu finanční krize na bankovní sektor v datech a číslech 17/02/08 znárodnění Nothern Rock, UK za 150 mld.usd Březen 08 JPMorgan kupuje Bear Stearns za 1,2 mld.usd za podmínky půjčky FEDu v hodnotě 29 mld.usd Září 08 Fannie Mae/Freddie Mac pod vládní správu (kolem mld.usd v MBS) Září 08 Merrill Lynch koupený Bank of America za 50 mld.usd 15/09/08 Lehman Brother vyhlásili bankrot 17/09/08 nouzová akvizice skotské HBOS britským Lloyds TBS Září 08 AIG dostává Emergency Loan 85 mld.usd od FEDu a vláda přebírá 79,9% jejích akcií 29/09/08 banka Bradford & Bingley znárodněna britskou vládou Listopad 08 US government kupuje preferenční akcie Citigroup za 27 mld.usd strana 36

37 Dopady hypoteční krize: likviditní krize na finančním trhu Vzrůst nedůvěry mezi jednotlivými bankami ohledně skutečného dopadu hypoteční krize do jejich hospodaření vedl k omezení vzájemných kreditních linek a tím i obchodování na mezibankovním trhu Nelikviditu na finančním trhu odráží vzrůst TED spreadu, který vyjadřuje rozdíl mezi 3M LIBOR sazbou a americkými T-bills (za normální situace se pohybuje okolo 20 BP) TED vzrostl od srpna 2007 na BP v září a rekordních 460 BP 10/10/08, nyní se opět pohybuje kolem 200 BP Banky omezily v důsledku nedůvěry kreditní limity a pro instituce s nerovnováhou mezi aktivy a pasivy (výrazná převaha primárních vkladů nebo naopak úvěrů) je velmi obtížné nebo drahé likviditu sehnat či uložit Nedostatek likvidity se projevuje sekundárně na klientech, kteří mají dražší zdroje nebo dokonce omezený přístup k nim Nedostatek likvidity se přenáší také na další trhy (komoditní) strana 37

38 Vývoj TED spreadu v období 01-10/ strana 38

39 Dopady hypoteční krize: propad akciových trhů Akciové trhy prožívají největší pokles za poslední dvě dekády. Existují zejména následující příčiny 1. Pokles akcií ve finančním sektoru kvůli deklarovaným nebo očekávaným ztrátám z hypoteční krize 2. Výprodej akcií z portfolíí bank v důsledku likviditní krize a snahy získat likviditu 3. Výprodej akcií ve fondech a u portfolio managerů v důsledku omezení ztrát ve finančním sektoru a poté také v důsledku celkového negativního naladění investorů na trhu 4. Další pokles vlivem již fundamentálnějších příčin souvisejících se začínající ekonomickou krizí v řadě významných světových ekonomik strana 39

40 Vývoj na světových akciových trzích v období 12/07-10/08 Zdroj: BBC strana 40

41 Propad na akciových trzích statistika Pro dokumentaci rozsahu krize několik čísel Dow Jones spadl od ledna 2008 o 37% Od začátku roku do října 2008 spadly akcie v Severní Americe, Evropě a Asii o více než 30% strana 41

42 Vývoj ceny ropy a zlata v období 08-10/ strana 42

43 Dopady hypoteční krize: nastartování ekonomické krize Promítnutí hypoteční krize do finančního sektoru a postupné odhalování celkového rozsahu z ní plynoucích ztrát vede v konečném důsledku ke globální ekonomické krizi 01/12/08 oznámily Spojené státy vstup do recese V roce 2008 se v recesi již ocitlo Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Irsko, Nový Zéland, Japonsko, Hong Kong, Singapore, Itálie a Německo EU je již také oficiálně v recesi, Velká Británie, Francie a Švédsko očekávají oznámení vstupu do recese v nejbližší době a v řadě dalších zemí dojde vlivem globálních synergií minimálně k zabrždění růstu strana 43

44 Mechanismus vzniku ekonomické krize Na konkrétním vzniku krize se podílí několik vzájemně propojených faktorů 1. Banky omezili úvěrovou aktivitu, případně ji zdražili (likviditní a kreditní přirážky), a to i pokud jde o working capital 2. Hodnota akcií většiny podniků klesla, což má nepříznivý dopad na jejich kapitalizaci 3. Ochota investorů za daných okolností investovat klesla nebo se jejich záměry odložily na vhodnější období 4. Může se šířit druhotná platební neschopnost, likviditní krize a prohlášení bankrotu vlivem nedostatku pohotových prostředků na splácení závazků 5. Omezení dostupnosti vlastních a cizích zdrojů vede podniky k úsporám a pozastavením investic až k omezování výroby a propouštění 6. Propouštění povede k vyšší nezaměstnanosti a obecně k nižší důvěře spotřebitelů, která povede k nižší spotřebě, nižšímu růstu HDP a v konečném důsledku až k možné recesi strana 44

45 Reakce regulátorů a politiků na kreditní a likviditní krizi Ve světle popsaných událostí přijala americká vláda a centrální banka zejména následující opatření 1. Snížila Federal funds rate z 5,25% na 2% mezi zářím 2007 a dubnem FED dodal na mezibankovní trh likviditu (do listopadu 2008 v různé formě dluhu celkem mld.usd) 3. FED dále svými kroky posiluje důvěru na mezibankovním trhu a podporuje jeho likviditu (11/08: 200 mld.usd Term ABS Loan Facility na podporu vydávání ABS, 600 mld.usd na nákup MSB od GSE) 4. Byla změněna nebo se uvažuje o změně regulačních pravidel zejména v oblasti Rozšíření působnosti regulátora i na nebankovní finanční instituce (od ) Restrikce na leverage dluhu k vlastnímu kapitálu Zavedení early warning system pro zabránění vzniku systémového rizika Zákaz short-sellingu akcií finančních institucí (UK regulace) strana 45

46 Přehled přijatých opatření vlád na ochranu finančního sektoru Zdroj: BBC strana 46

47 Přehled objemu finančních prostředků poskytnutých na záchranu finančního sektoru Zdroj: BBC strana 47

48 Příčiny vzniku a milníky vývoje finanční krize Aktuální situace v České republice a možná rizika pro české podniky strana 48

49 Aktuální situace v České republice Globální krize se zatím do českého prostředí promítla pouze zprostředkovaně a s odstupem 1. Hypoteční krize v amerických rozměrech nám zatím nehrozí zejména proto, že trh není tolik hypotékami saturován podíl hypoték s vyšší mírou rizika (ne subprime, ale např.na 100% hodnoty nemovitosti) je velmi nízký úvěrový proces v oblasti hypoték byl v zásadě obezřetný 2. Nakažení finančního sektoru globálním finančním virem je mírné a dotýká se zejména drobných nebo institucionálních investorů, kteří zainvestovali do některých aktiv, která vlivem krize výrazně ztratila hodnotu (Island, Lehman Brothers atd.) strana 49

50 Aktuální situace v České republice (pokračování) Globální krize se zatím do českého prostředí promítla pouze zprostředkovaně a s odstupem 3. Likviditní krize byla i u nás výrazná (likviditní pořirážka se pohybovala v řádu jednotek procent), avšak mezibankovní trh má likvidity více než je obvyklé v jiných ekonomikách a ČNB je schopna situaci uřídit, nicméně Banky na sebe výrazně omezily kreditní limity Některé banky mají výrazný nesoulad mezi aktivy a pasivy a potřebují přístup na mezibankovní trh ke svému hladkému fungování 4. Pokles akciového trhu byl vlivem výprodeje zahraničních hráčů a našich investorů výrazný a způsobil u některých developerských firem problém s podkapitalizací a následně s nedostatkem likvidity, protože banky přitvrdily podmínky pro poskytnutí úvěrů na tento typ projektů strana 50

51 Vývoj likviditní prémie na mezibankovních sazbách v období 01/06-10/ Nadbytečná likviditní prémie na sazbách 3M PRIBOR v bb Jan-06 Jul-06 Jan-07 Jul-07 Jan-08 Jul-08 Zdroj: KB research strana 51

52 Vývoj korporátního kreditního spreadu v období 10/06-10/08 (příklad: ČEZ) CEZ 4.125% / Asset Swap Spread v bb Zdroj: KB research strana 52

53 Vývoj pražské burzy v období 12/07-10/08 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% % hodnoty z PX Index Zentiva PMČR Orco NWR AAA CME Zdroj: KB research strana 53

54 Ekonomická krize a její vyhlídky v Česku Z pohledu nastartování krize můžeme vnímat následující fakta Banky již omezili financování a zpřísnily úvěrový proces (jak v retailu, tak v corporate) Developeři mají problémy s financováním a pozastavili nové projekty Stavební firmy očekávají omezení výroby vlivem pozastavení investic Vlivem globální krize nastává cost cutting u řady nadnárodně vlastněných firem (omezují se opexy, zejména náklady na marketing, školení, odsouvají se IT investice) U exportérů (automotive, strojírenství, hutnictví atd.) se omezuje produkce a začíná se propouštět Důvěra spotřebitelů je na nízké úrovni ve srovnání s předchozími obdobími Z makro pohledu se očekává zabrždění růstu HDP někam ke 3% a níže strana 54

55 Vývoj dynamiky poskytování úvěrů domácnostem a podnikům v letech % Úvěry domácnostem, y/y Úvěry podnikům, y/y 30.0% 20.0% 10.0% 0.0% -10.0% -20.0% -30.0% -40.0% Zdroj: KB research strana 55

56 Fungující řešení Facility s.r.o., Jakubská 647/2, Praha 1 tel/fax info@facility.cz strana 56