UNICORN COLLEGE. Katedra ekonomiky a managementu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNICORN COLLEGE. Katedra ekonomiky a managementu"

Transkript

1 UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Možnosti cílování inflace v USA ve světle bankovní krize z roku 2007 Autor BP: Lucie Piecková Vedoucí BP: Ing. Petr Hájek, Ph.D Praha

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Možnosti cílování inflace v USA ve světle bankovní krize 2007 vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce a s použitím výhradně odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány, a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor této bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s jejím vytvořením jsem neporušila autorská práva třetích osob a jsem si plně vědoma následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb. V Praze dne (Lucie Piecková)

5 Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi, Ph.D. za trpělivé vedení, odbornou pomoc a cenné rady při zpracování této práce.

6 Možnosti cílování inflace v USA ve světle bankovní krize z roku 2007 The 2007 banking crisis and possibilities of inflation targeting in the USA 6

7 Abstrakt Americká hypoteční krize z let a její následky bývají vnímány jako jeden z největších finančních problémů americké ekonomiky od Velké deprese v 30. letech. Rozhodnutí Americké centrální banky, která učinila v rámci své měnové politiky, sehrála v tomto období významnou roli a byla diskutována mnoha odborníky. Společným prvkem většiny kritik Centrální banky se stala nutnost vyšší transparentnosti měnové politiky a řada ekonomů doporučovala přijetí režimu cílování inflace. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit, zda by bylo v souvislosti se současnou recesí vhodné v USA zavést tento režim měnové politiky. Abychom mohli posoudit rozhodnutí, která byla přijata Centrální bankou, je potřeba nejdříve pochopit, jak se vyvíjela role Federálního rezervního systému v americkém bankovnictví. První část této práce tedy seznamuje čtenáře s tím, jak Americká centrální banka prosazovala svoji politiku a plnila svoje povinnosti od chvíle svého založení. Zaměřuje se především na změny v prioritách měnové politiky a vývoj nástrojů užívaných k dosažení vytyčených cílů. Druhá část práce navazuje s rešerší významných témat, která se pravidelně objevovala v debatách ekonomů v souvislosti s kritikou měnové politiky Centrální banky během vzniku spekulační bubliny na akciovém trhu a hypoteční krize. Hlavními diskutovanými body byly politika nízkých úrokových sazeb, zavedení mimořádných úvěrových programů a především transparentnost měnové politiky. Ze zkušeností států cílujících inflaci uvedených ve třetí části vyplývá, že právě transparentnost nejvíce ovlivňuje efektivitu měnové politiky a cenovou stabilitu v ekonomice. Americká centrální banka neustále vylepšuje svoji komunikaci s veřejností a přijetím inflačního cíle v lednu 2012 učinila další krok ke zvýšení transparentnosti své měnové politiky. Ta je srovnatelná se státy cílujícími inflaci. Federální rezervní systém tak využívá hlavních výhod cílování inflace i přesto, že se oficiálně k tomuto režimu nepřihlásil. Můj závěr tedy zní, že stanovení inflačního cíle je pro Centrální banku logickým a vhodným krokem pro ovlivnění pozitivních očekávání v ekonomice. Klíčová slova: cílování inflace, měnová politika, Federální rezervní systém, transparentnost, spekulační bubliny 7

8 Abstract The financial crisis of and its consequences are widely viewed as the worst financial disruption in the United States since the Great Depression of the 1930s. The U.S. Central Bank monetary policy decisions, which were made during this period, played an important role. The Federal Reserve s actions have been discussed by many experts. The common element of the criticism was the need of higher transparency for the monetary policy. Many economists also recommended adoption of inflation targeting regime. The goal of this bachelor thesis is to evaluate, whether U. S. should implement this monetary policy regime in connection with the current recession. In order to be able to assess the decisions taken by the Central Bank, we must first understand how the Federal Reserve s role in American banking was developing. The first part of this thesis explains to the reader how the U.S. Central Bank was executing its policies and fulfilling its duties since its establishment. The thesis focuses primarily on changes in the priorities of monetary policy and the development of the tools used to achieve the set goals. The second part continues with the retrieval of important topics that regularly appeared in economists debates in the context of criticism of the Federal Reserve s monetary policy during the uprise of the speculative bubble in the stock market and mortgage crisis. The main points discussed in this part are the policy of low interest rates, introduction of special loan programs and especially the transparency of monetary policy. The experience of the states targeting inflation presented in the third part shows that the transparency influences the effectiveness of monetary policy and price stability in the economy most. The U.S. Central Bank continues to improve its communication with the public and the adoption of inflation goal in January 2012 represents another step taken to increase the transparency of monetary policy. This is comparable with the states which target inflation. The Federal Reserve uses the main advantage of inflation targeting despite the fact that it has never officially adopted this regime. My conclusion is that the determination of inflation target is a logical and appropriate step taken by the Central Bank to influence the positive expectations in the economy. Keywords: inflation targeting, monetary policy, Federal Reserve System, transparency, speculative bubbles 8

9 Obsah 1 Úvod Měnová politika Americké centrální banky Vytvoření centrální banky a operace na otevřeném trhu Velká deprese a její následky Druhá světová válka a procyklická politika léta a cílování měnových agregátů léta a vznik spekulačních bublin Nestandardní nástroje během hypoteční krize Kritické ohlasy na měnovou politiku Taylorovo pravidlo a nízké úrokové sazby Reakce na vznik spekulačních bublin Metodika měření míry inflace Věřitel poslední instance a nové úvěrové programy Kvantitativní uvolňování Transparentnost měnové politiky Cílování inflace Definice cílování inflace jako režimu měnové politiky Cenová stabilita a duální mandát Transparentnost měnové politiky Stanovení inflačního cíle Vliv cílování inflace na ekonomickou výkonnost Závěr Conclusion Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů

10 10 Seznam příloh Příloha 1 - Vývoj HDP a míry inflace v letech Příloha 2 - Vývoj HDP a míry nezaměstnanosti v letech Příloha 3 - Vývoj HDP a sazby federálních fondů v letech Příloha 4 - Vývoj sazby federálních fondů s vyznačením období recese

11 1 Úvod Od počátku věků vznikly tři velké vynálezy: Oheň, kolo a centrální bankovnictví. Will Rogers Tímto citátem uvozuje Paul Samuelson (2004) ve své již legendární učebnici Ekonomie kapitolu věnovanou centrálnímu bankovnictví a monetární politice. Následuje otázka zjišťující, kde by čtenáři hledali v dnešních dnech nejdůležitější politiky. V Bílém domě? V Organizaci spojených národů? Samuelson považuje za správnou odpověď podivnou mramorovou budovu Federálního rezervního systému, sídlo centrální banky Spojených států amerických. Ve světle událostí na finančních trzích v uplynulém desetiletí bych s trochou nadsázky asi odpověděla v podobném duchu. Americká hypoteční krize z let a její následky bývají vnímány jako jeden z největších problémů americké ekonomiky od Velké deprese. Splasknutí spekulačních bublin na akciovém trhu a problémy se splácením hypoték vedly k úpadku velkého množství finančních institucí a značně narušily důvěru v bankovní systém, stejně jako bankovní panika v letech 30. Pokles ekonomické aktivity nezasáhl však jen Spojené státy, kde obě krize začaly, ale postupně se rozšířil do celého vyspělého ekonomického světa. Rozhodnutí Americké centrální banky sehrála v tomto období významnou úlohu. Centrální banka disponuje nástroji, kterými může do jisté míry ovlivnit chování finančních trhů a výkonnost ekonomiky. Následek rozhodnutí Federálního rezervního systému se neomezuje jen na padesát členských států USA, ale prostřednictvím obchodních a finančních spojení důsledek pocítí také ekonomiky po celém světě. Kroky Americké centrální banky a přijatá opatření v rámci měnové politiky tak byly během současné krize velmi sledovány a diskutovány nejen v odborných kruzích. Právě řada odlišných názorů na provádění měnové politiky a neustálé debaty o tom, co Americká centrální banka učinila v minulosti špatně, jak se její současná opatření promítnout na vývoji ekonomiky a co by měla změnit, aby zabránila podobným problémům v budoucnosti, ve mně vzbudily hlubší zájem o měnovou politiku a přivedly k tématu této bakalářské práce. Častým tématem, které se v daných diskuzích objevovalo, byla otázka transparentnosti měnové politiky. Ke způsobům, které pomáhají tuto transparentnost vylepšit, se řadí cílování inflace. Na počátku roku 2012 Americká centrální banka vyhlásila numerický inflační cíl, nicméně k režimu cílování inflace se v rámci své měnové politiky oficiálně nepřihlásila. Cílem této bakalářské práce tak je zhodnotit, do jaké míry Federální rezervní systém 11

12 provozuje režim cílování inflace, a posoudit, zda by v souvislosti se současnou recesí bylo vhodné v USA tento stále oblíbenější režim měnové politiky zavést. První část této práce si klade za cíl seznámit čtenáře s tím, jak Americká centrální banka postupně prosazovala svoji politiku a plnila zákonné povinnosti od chvíle svého založení. Druhá část posléze nastíní základní témata a předloží souhrn názorů na otázky, které vyvstaly v diskuzích hodnotících kroky Federálního rezervního systému především v posledním desetiletí. Třetí část bakalářské práce se věnuje režimu cílování inflace. Předně se zaměří na porovnání významných charakteristik současné měnové politiky Americké centrální banky s centrálními bankami států cílujících inflaci. Srovnání bude provedeno také s teoretickou definicí tohoto režimu měnové politiky. 12

13 2 Měnová politika Americké centrální banky Měnová politika Spojených států amerických je v současné době v rukou Federálního rezervního systému (Federal Reserve System, Fed). Abychom mohli posoudit rozhodnutí, která Centrální banka přijímá, je vhodné se nejdříve seznámit s její minulostí a pochopit ji. Následující kapitola tak přináší stručnou historii měnové politiky USA s důrazem na události, které ovlivnily budoucí vývoj pravomocí a formování nástrojů Centrální banky. 2.1 Vytvoření centrální banky a operace na otevřeném trhu V roce 1907 proběhla v USA finanční krize doprovázená bankovní panikou, která podnítila debaty o reorganizaci dosavadního systému Národních bank vytvořeného v roce Zákon o Federálním rezervním systému schválený 22. prosince 1913 (Tomeš, 2008) byl posléze kompromisem mezi zájmy finančních center na severovýchodě země, která prosazovala vytvoření centrální banky po vzoru anglické (Bank of England), a obavou jejich odpůrců z centralizace ekonomické moci. (Meulendyke, 1998) Byl ustanoven decentralizovaný systém s dvanácti regionálními Federálními rezervními bankami a Federální rezervní radou (Federal Reserve Board) se sídlem ve městě Washington. Rezervní banky se měly zaměřit na utváření lokálních obchodních a úvěrových podmínek a na dohled nad svými pobočkami, zatímco Rada se zabývala národní ekonomikou. (Smale, 2005) Změna diskontní sazby byla základním nástrojem měnové politiky, která vycházela z doktríny reálných směnek. (Bordo, 2005) Základem této doktríny byla myšlenka, že banka měla úvěrovat pouze skutečné obchodní aktivity, aby se nevystavovala přílišnému riziku poskytováním úvěru na spekulace. Neboli situaci, kdy by předchozí úvěry byly spláceny úvěry nově poskytnutými. (Small a Clouse, 2004) Se zapojením USA do 1. světové války se stal Fed podřízeným Ministerstvu financí (Department of Treasury) a svoji politiku mohl měnit pouze na příkaz Kongresu. Aby podpořil financování vysokých vládních výdajů, ponechával Fed nízkou diskontní sazbu a reeskontoval oprávněné cenné papíry, což vedlo k rostoucí inflaci. (Mishkin, 2006) V červnu 1919 zrušení embarga na vývoz zlata společně s nárůstem cenové hladiny způsobilo odliv většiny volných zlatých rezerv Fedu a banky se pohybovaly na stanoveném 40% minimu pro zlaté krytí měny. Fed upustil od pasivní politiky a zvýšil diskontní sazbu během několika měsíců z 5 % na 7 %, krátce po jejich navýšení se ekonomika dostala do vážné recese, na což reagoval jejím opětovným snížením. (Meulendyke, 1998) 13

14 Za pomalou reakci na události z přelomu desetiletí je Fed často kritizován a řada ekonomů, např. Friedman, Schwarz nebo Meltzer, ji vidí jako první závažné selhání Centrální banky. (Bordo, 2005) Recese v letech způsobila mimo jiné výrazné snížení objemu půjčovaných peněz. Jelikož příjmy Fedu byly tvořeny výhradně úroky z diskontních půjček, řešil problém s poklesem příjmů nákupem cenných papírů a státních dluhopisů na volném trhu. Ukázalo se, že těmito operacemi ovlivnil rezervy bank a tím i peněžní zásobu, a objevil tak nový nástroj měnové politiky operace na volném trhu. (Mishkin, 2006) Snahy o koordinaci operací jednotlivých Rezervních bank pak vedly k vytvoření Komise pro investování na volném trhu (Open Market Investment Committee, OMIC) v roce 1923, která byla složena z guvernérů pěti Rezervních bank, konkrétně z New Yorku, Philadelphie, Clevelandu, Bostonu a Chicaga. (Meulendyke, 1998) Dvacátá léta byla ve znamení expanzivní měnové politiky, nízké úrokové sazby a zvýšené peněžní zásoby přispívaly ke zvětšování spekulativní bubliny na burze. (Tomeš, 2008) Na počátku roku 1928, a posléze rovněž v červenci, Fed zvýšil diskontní sazbu, aby akciový trh částečně ochladil a zároveň zastavil odliv zlata ze země. Ten byl způsobený mimo jiné i snahou pomoci Velké Británii vrátit se ke zlatému standardu, který byl po válce obnoven, jelikož libra byla nadhodnocená. (Bordo, 2005) Úsilí centrálních bank po celém světě posílit nebo si udržet své zlaté rezervy se však promítlo do destabilizujících toků zlata a vedlo k deflaci a hospodářskému poklesu. (Smiley, 2009) Americká ekonomika se začala propadat v polovině roku 1929 a pád akcií na Burze cenných papírů v New Yorku 29. října svými účinky jen urychlil probíhající hospodářskou recesi. (Meulendyke, 1998) 2.2 Velká deprese a její následky V roce 1930 byla OMIC nahrazena Komisí pro určování strategie na volném trhu (Open Market Policy Committee, OPMC) tvořenou guvernéry všech dvanácti Federálních rezervních bank a členy Rady. Rovněž se změnilo rozložení moci, oprávnění svolávat a vést zasedání přešlo z rukou guvernéra Rezervní banky v New Yorku na guvernéra Rady. OMPC dlouho odmítala využít některého z nástrojů měnové politiky ke stimulaci ekonomiky. Ke snížení diskontní sazby došlo v několika krocích, podle hodnocení některých členů Rady, např. Adolpha Millera, však bylo nedostatečné a především příliš opožděné. (Meulendyke, 1998) V rozporu s tímto tvrzením se pak jeví pohotová reakce Fedu z října 1931, kdy Velká Británie opustila zlatý standard. (Bordo, 2005) Rychlé zvýšení diskontní sazby zastavilo odliv zlata, zároveň však zatížilo již tak oslabený finanční systém a navýšilo počet krachujících bank. V době kulminace bankovní krize v březnu 1933 Fed zůstával nečinným (Meulendyke, 1998) 14

15 a selhal v pozici věřitele poslední instance. (Mishkin, 2006) Na rozdíl od předešlých období, kdy docházelo k nadměrnému výběru vkladů, banky neomezily tyto výplaty a čekaly na přísun likvidity od Centrální banky. (Tomeš, 2008) Fed však nerozuměl negativnímu dopadu, který by mohly problémy bank mít na nabídku peněz a ekonomický růst. (Mishkin, 2006) Kongres obviňoval z Velké deprese Fed a jeho měnovou politiku, která se snažila pomoci Britům. Od zrušení zlatého standardu 11. dubna 1933 do roku 1941 hrál Fed spíše vedlejší roli. Klíčová iniciativa týkající se měnové politiky vedla z Ministerstva financí, což podporoval i nový předseda Fedu Marimer Eccles. Jako Keynesián věřil, že fiskální politika je základem ke stabilizaci ekonomiky a centrální banka by ji měla pouze podporovat a doplňovat. (Bordo, 2005) V rámci obnovy finančního systému byl roku 1933 přijat Glass-Steagalův zákon (Glass- Steagal Act) rozdělující americké bankovnictví na komerční a investiční. Smyslem tohoto opatření bylo rozložit riziko a vytvořit bankovní systém méně náchylný k úpadkům. Dále byla zřízena Federální depozitní pojišťovna (Federal Deposit Insurance Corporation), která poskytovala záruku na vklady do výše 5000 dolarů. (Tomeš, 2008) V lednu 1934 bylo zákonem (Gold Reserve Act) prohlášeno soukromé vlastnictví zlata, mimo umělecké účely, za nezákonné. (Tomeš, 2008) V roce 1935 pak Zákon o bankách (The Banking Act) zásadně změnil Fed a v podstatě zavedl strukturu, která přetrvala dodnes. OMPC byla přejmenována na Federální komisi volného obchodu (Federal Open Market Committee, FOMC), kde většinu hlasů, sedm, získala Rada guvernérů (Board of Governors). Bez souhlasu FOMC, ve které měly pouze pětičlenné zastoupení, nesměly Federální rezervní banky prodávat či nakupovat vládní dluhopisy. Fed také získal právo měnit míru povinných minimálních rezerv bez souhlasu prezidenta. Svoji novou pravomoc Fed naplno využil v druhé polovině dekády, kdy ve třech krocích, v srpnu 1936, lednu 1937 a květnu 1937, zásadně navýšil povinnou míru rezerv. (Bordo, 2005) Reagoval tím na nebývale vysokou hladinu nadměrných rezerv, které se banky rozhodly držet pro případ, že by Fed opět dostatečně neplnil svoji roli věřitele poslední instance. (Meulendyke, 1998) Fed se obával případné inflace zapříčiněné uvolněním těchto rezerv. Výsledkem bylo zpomalení růstu peněžní zásoby do konce roku 1936 a její snížení v roce následujícím. Následná recese s sebou přinesla mimo jiné vysokou míru nezaměstnanosti, čímž výrazně zpomalila zotavení ekonomiky z Krize 30. let. (Mishkin, 2006) 15

16 2.3 Druhá světová válka a procyklická politika Vstup USA do 2. světové války v roce 1941 znamenal prudký růst vládních výdajů, k jejichž pokrytí bylo emitováno velké množství státních dluhopisů. (Mishkin, 2006) Fed udržoval úrokové sazby na nízkých hodnotách, přičemž od dubna 1942 do roku 1947 oficiálně stabilizoval úrokovou sazbu státních pokladničních poukázek na ⅜ %. (Meulendyke, 1998) Operace na volném trhu s cílem udržet stanovenou úrokovou sazbu pak vedly k rychlému nárůstu množství peněz v oběhu. (Mishkin, 2006) Na rozdíl od většiny svých obchodních partnerů si USA i po skončení války zachovávaly pevnou cenu zlata. Dolar byl směnitelný v poměru 35 dolarů za jednu troyskou unci a stal se základem pro Brettonwoodský měnový systém. (Meulendyke, 1998) V roce 1946 byly zrušeny cenové a mzdové regulace zavedené Trumanovou administrativou. Propukla dlouho potlačovaná inflace, která se však nesetkala s žádnou odezvou ze strany Fedu, jelikož se stále zaměřoval na udržení nízkých úrokových sazeb. (Tomeš, 2008) Korejská válka s sebou přinesla tlak na růst úrokových sazeb, inflaci a s tím související rozhodnutí Fedu již dále nepodporovat kroky ministerstva financí. V březnu 1951 došlo k dohodě (Accord), díky které Fed znovu mohl obnovit aktivní a na vládě nezávislou měnovou politiku. Závěrečná jednání vedl William McChesney Martin, který se posléze stal předsedou centrální banky. (Meulendyke, 1998) Během 50. a 60. let Fed zaměřil svoji pozornost na podmínky na trhu s penězi a především ovlivňoval výši sazby federálních rezervních fondů 1 prostřednictvím operací na volném trhu. Strategie tzv. procyklické měnové politiky vedla k rychlejšímu nárůstu nabídky peněz ve chvíli, kdy ekonomika expandovala, a zpomalení tohoto nárůstu v dobách ekonomické recese. Problémy daného přístupu spočívaly jednak v potřebě správného načasování každého zásahu Centrální banky, tak i v neustále přítomné hrozbě zažehnutí inflační spirály. (Mishkin, 2006) Ve druhé polovině 60. let začala inflace narůstat. Důvodem byly především velký rozpočtový deficit, který plynul z financování účasti USA ve válečném konfliktu, a rozsáhlá 1 Sazba federálních rezervních fondů je průměrná úroková sazba z půjček přes noc na mezibankovním trhu. Tehdy krátkodobá úroková sazba, za kterou si vkladové instituce navzájem mezi sebou poskytují úvěry ze svých rezerv ve Federálním rezervním systému nebo za kterou si půjčují peníze přímo od Federálních rezervních bank. Oproti tomu diskontní sazba představuje úrokovou sazbu, za níž si mohou vkladové instituce vypůjčit peníze od regionálních Federálních rezervních bank. Jedná se tedy o krátkodobé úvěry, kterými řeší banky přechodné nedostatky v likviditě. (Soukup, 2007) Pokud nebude v dalším textu uvedeno jinak, pak je změnou úrokové sazby myšlena změna sazby federálních rezervních fondů, které Fed dosahuje operacemi na volném trhu. 16

17 sociální politika prosazovaná prezidentem Johnsonem. Akademické kruhy však rovněž obviňovaly Fed, jehož politika věnovala nedostatečnou pozornost změnám v peněžní zásobě a množství povinných rezerv. (Meulendyke, 1998) Obavy z inflace a rostoucí kritika mnoha předních ekonomů, např. Friedmana, Meltzera nebo Brunnera, posléze přiměly Fed k přehodnocení své měnové politiky. (Mishkin, 2006) léta a cílování měnových agregátů V roce 1970, poté, co byl předsedou jmenován Arthur Burns, se Fed formálně zavázal k cílování růstu peněžních agregátů. (Mishkin, 2006) Inflace podpořila odliv zlata z USA, čímž přispěla k nestabilitě Brettonwoodského systému. Tento měnový systém byl prakticky ukončen v srpnu 1971, kdy prezident Nixon vyhlásil devadesátidenní zmrazení všech mezd a cen (Tomeš, 2008) a pozastavil směnitelnost dolaru za zlato. (Meulendyke, 1998) FOMC se pravidelně scházela, aby stanovila rozpětí, ve kterém by měly v následujícím období růst měnové agregáty, a zároveň určovala sazbu federálních fondů potřebnou pro dosažení těchto cílů. Obvykle byla dolní hranice tempa růstu stanovena pro M1 (M2) na 3 % (4 %) a horní na 6 % (7 %). Oproti tomu sazba federálních fondů měla dané mnohem užší rozpětí, maximálně se mohla změnit o 1 procentní bod. Pokud se ukázalo, že cílové hodnoty nejsou navzájem slučitelné, přednost dostávalo udržení sazby federálních fondů v požadovaných mezích. Ačkoliv se tedy Fed oficiálně v sedmdesátých letech zaměřil na ovlivňování peněžních agregátů, jeho reakce spíše odpovídaly uplatňování procyklické měnové politiky. (Mishkin, 2006) Od června 1972 do června 1973 byla ekonomika v nečekaném rozmachu. M1 rostl v rozsahu cílů, sazba federálních rezervních fondů však začala pomalu překračovat plánované hodnoty. Inflační tlaky byly na podzim téhož roku značně umocněny prudkým nárůstem ceny ropy (1. ropný šok) a ekonomika se přehřívala. Opačný případ nastal na konci roku 1974, kdy ekonomická kontrakce byla mnohem závažnější, než se předpokládalo. Sazba federálních fondů klesla z 12 % na 5 % a neustále se pohybovala mimo stanovené limity. Fed využil operací na volném trhu, aby pád sazby zastavil, razantně však zpomalil růst peněžní zásoby, což je v době probíhající ekonomické kontrakce považováno za významné pochybení. (Mishkin, 2006) V říjnu 1979 s jmenováním Paula Volckera do čela Fedu bylo cílové rozpětí sazby federálních fondů zvětšeno pětkrát a za hlavní prostředek pro realizaci měnové politiky bylo zvoleno množství nevypůjčených rezerv. (Mishkin, 2006) Současně byla zahájena měnová 17

18 restrikce, která společně s rozpočtovými škrty a druhým ropným šokem vyústila v další hospodářský pokles. (Tomeš, 2008) V březnu 1980 dosáhla sazba 15% hranice, na což Fed reagoval uvolněním své politiky a ekonomika se od července začala zotavovat. Inflace se však stále pohybovala kolem 10 % a Fed znovu zavedl restriktivní opatření, která sazbu opět zvýšila nad 15 %. Inflace se začala snižovat během recese v letech , stejně jako úrokové sazby. (Mishkin, 2006) Bylo zřejmé, že Fed v letech nezvládl uskutečnit své cíle pro růst M1 a tzv. monetaristický experiment v říjnu 1982 ukončil. Za nový nástroj měnové politiky si zvolil objem vypůjčených rezerv. Fluktuace sazby federálních fondů byly zmírněny, avšak docházelo k nečekaně velkým výkyvům v peněžní nabídce. V únoru 1987 tak Fed definitivně opustil politiku cílování růstu M1, k čemuž vedly dva důvody. První se zakládal na problému se samotným přesným vymezením a následným měřením velikosti M1, druhý pak vzal v úvahu nestabilní vztah mezi hodnotou M1 a vývojem ekonomické aktivity. (Mishkin, 2006) Výsledkem tohoto rozhodnutí byl přesun k M2, který je širší a měl by lépe odrážet vývoj hospodářství. (Meulendyke, 1998) Během 80. let Fed pokračoval v procyklické a zároveň protiinflační měnové politice. Ekonomická aktivita vzrůstala, inflace zůstávala na stabilních hodnotách s malým výkyvem v roce 1986 způsobeným vzrůstem cen ropy. (Meulendyke, 1998) léta a vznik spekulačních bublin V říjnu 1987, již pod předsednictvím Alana Greenspana, reagoval Fed na prudký pokles na burze snížením sazby federálních fondů a dodáním potřebné likvidity do finančního systému. (Tomeš, 2008) Tím odvrátil hrozící zamrznutí úvěrů a rovněž se neoficiálně odklonil od cílování objemu vypůjčených rezerv. (Meulendyke, 1998) Na jaře 1988 došlo ke zvyšování úrokových sazeb k potlačení inflace. Růst cenové hladiny se zastavil v roce 1989, v srpnu následujícího roku však začala válka v Perském zálivu, která ovlivnila ceny komodit a především energií. Ekonomika prožívala recesi celé první čtvrtletí roku Měnová politika Fedu se snažila tlumit inflační tlaky a v druhé polovině roku 1991 snížil sazbu federálních fondů o 2 procentní body. (Mankiw, 2001) Fed pokračoval ve snižování sazby do října 1992, kdy činila 3 %. Tato hodnota zůstala 16 měsíců nezměněna, čímž byl podpořen ekonomický růst. V roce 1993 Fed oficiálně oznámil, že už dále nebude užívat žádné peněžní ukazatele, včetně M2, pro své cílování. (Meulendyke, 1998) O rok později se pak na podnět svého předsedy rozhodl pro navýšení sazby federálních 18

19 fondů. Alan Greenspan chtěl bojovat s inflací dříve, než zpomalí ekonomický růst. (Greenspan, 2007) V rozporu s tímto stanoviskem byl však přístup Centrální banky v roce 1996, kdy začala ekonomika vykazovat známky přehřívání. Fed nezměnil sazbu federálních fondů od ledna 1996 dalších 14 měsíců, za což byl dosti kritizován. (Bosworth a Flaanen, 2009) Podle Greenspana (2007) FOMC neměla k dispozici dostatečně věrohodná data k posouzení situace. V březnu 1997 Fed zvedl sazbu federálních fondů na 5,5 % a v odezvě na asijskou krizi, problémy Ruska se splácením dluhu a kolaps některých zajišťovacích fondů ji posléze ve třech krocích, v září, říjnu a listopadu 1998, opět snížil. (Callahan a Garrison, 2003) Po krátké době se trhy plně zotavily. V roce 1999 již bylo zřejmé, že se americký trh s akciemi nachází uprostřed spekulační bubliny. Fed v první polovině roku zůstával nečinný. Následovalo zvyšování sazby federálních fondů, které bylo ukončeno v březnu Restriktivní měnová politika a stahování přebytečné likvidity z oběhu však přišlo pozdě. (Taylor, 2008) Na prasknutí bubliny Fed reagoval snížením sazby v lednu 2001 z 6 % na 3,5 % a zdálo se, že pokles v růstu HDP nebude oproti předpokladům tak vážný. Útoky z 11. září přinesly další redukci sazby federálních fondů na 1,75 %. Ekonomika se pomalu vzpamatovávala a v listopadu 2002 Fed snížil sazbu o dalších 50 basických bodů. Důvodem byly počínající obavy z případné deflace, v červnu pak sazba klesla na 1 %. (Labonte, 2008) Se zvyšováním sazby federálních fondů začal Fed v červnu Na konci roku 2006 se sazba vyšplhala na 5,25 %. Ekonomika rostla rychlým tempem, podpořená mimořádným rozmachem trhu s nemovitostmi. (Fleckerstein, 2009) Poprvé se FOMC rozhodla snížit sazbu federálních fondů v září 2007, následovalo další snížení v říjnu a prosinci téhož roku. Za příčinu tohoto rozhodnutí je uváděno ochlazení na trhu s nemovitostmi, které Fed vyhodnotil jako známku počínající kontrakce ekonomického růstu. Podle některých ekonomů hospodářství vykazovalo známky oslabení již delší dobu a Fed měl začít sazbu federálních fondů snižovat dříve. (Tucker, 2008) V lednu 2008 sazba klesla o dalších 75 basických bodů, tímto silným zásahem chtěl Fed obrátit trend ve vývoji ekonomiky. Značné napětí na finančním trhu i trhu práce spojené s negativním vývojem na trhu nemovitostí pak přimělo Fed snížit sazbu ze 4,25 % na 2,25 % během tří měsíců. Na dané úrovni zůstala celé léto. Prudký nárůst v cenách energií a některé ekonomické ukazatele, které měly předpovídat vývoj inflace, znepokojovali touto dobou centrální banku více, než riziko dalšího poklesu v ekonomickém růstu. (Bosworth a Flaaen, 2009) Své priority Fed změnil v říjnu 2008, kdy snížil sazbu ve dvou krocích celkem o 50 basických bodů. 16. prosince pak byla sazba 19

20 federálních fondů snížena z 1 % na úroveň 0-0,25 %. Důvodem byl chaos na finančních trzích a celkově notně oslabené podmínky pro ekonomický růst. (Fleckerstein, 2009) V průběhu roku 2008 Fed zavedl řadu programů poskytujících mimořádné krátkodobé úvěry. Poprvé od Velké deprese půjčoval rovněž nebankovním institucím, jejichž fungování v rámci svých pravomocí nemůže regulovat a ovlivňovat. Centrální banka tak uplatnila oddíl 13(3) Zákona o Federálním rezervním systému (Federal Reserve Act) 2. Fed rovněž poskytl přímou finanční pomoc AIG a Bear Stearns. V rámci celosvětového boje s recesí pak Fed uzavřel swapové dohody (swap lines) s celkem 14 zahraničními centrálními bankami, které umožňovaly vzájemnou dočasnou směnu dolarů a příslušné měny. (Aubuchon, 2009) K zajištění dostatečné likvidity v oběhu začala Americká centrální banka v březnu 2009 nakupovat vládní dluhopisy a další cenné papíry za stovky miliard dolarů. Tzv. první kvantitativní uvolňování (QE1) v celkové hodnotě 1,25 bilionu dolarů dokončila koncem března následujícího roku. V listopadu 2010 započala s druhým (QE2), kdy během osmi měsíců rozšílila své portfolio o cenné papíry Ministerstva financí za 600 miliard dolarů. (Board of Governors, 2010) V září 2011 Fed zveřejnil záměr obnovit Maturity Extension Program neboli Operaci Twist z roku 1961, jehož náplní byl nákup dlouhodobých vládních dluhopisů doprovázený prodejem krátkodobých ve stejné výši. Na rozdíl od kvantitativního uvolňování měl tento postup ovlivnit hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb bez vlivu na účetní rozvahu a bilanci Centrální banky. (Ehlers, 2012) 25. ledna 2012 Fed zahájil publikování předpovědí cílové hodnoty sazby federálních fondů a oznámil záměr dlouhodobě držet inflaci na 2 %. Zároveň potvrdil, že sazbu federálních fondů v pásmu 0 0,25 % bude udržovat i nadále, alespoň do konce roku (Board of Governors, 2012a) Zda tímto krokem výrazně pozměnil rámec své měnové politiky a rozhodl se nadále činit svá rozhodnutí za režimu cílování míry inflace bude diskutováno ve čtvrté kapitole věnované cílování inflace. Grafické znázornění průběhu HDP, sazby federálních fondů, míry nezaměstnanosti a míry inflace lze nalézt v přílohách č Část 13(3) Zákona o Federálním rezervním systému umožňuje Centrální bance půjčit za mimořádných okolností finanční prostředky jakémukoli jednotlivci, společenství nebo korporaci. Ve chvíli, kdy vypůjčitel není schopen získat dostatečný úvěr od jiných bankovních institucí. Paragraf 13(3) byl sepsán v červenci roku 1932 a v roce 2008, po 76 letech, byl znovu použit. (Wheelock, 2010) 20

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz.

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Monetární politika Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Baldwin,R./Wyplosz,CH.:Ekonomie evropské integrace. Kapitola 13.3 Nedosažitelná trojice (str. 379-387) Měnová politika

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

kol reorganizací více z pohledu

kol reorganizací více z pohledu Pár r poznámek k dnešní situaci kol reorganizací více z pohledu bankéře, než bývalého poradce a manažera Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Money Club Praha, 15. října 2009 Osnova Dnešní

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř

5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř 5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř Příčiny, průběh, důsledky globální hospodářské krize www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres TEORIE -FINANČNÍ KRIZE krize měnová (currency crisis), krize bankovní (banking crisis),

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 212 25 26 27 28 29 21 211 212 213* 214* Dovolujeme si Vám nabídnout zprávu týkající se stavu na pražském rezidenčním trhu v roce 212.

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009)

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009) Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009) Do srpnového šetření IOFT zaslalo své predikce šest domácích a jeden zahraniční analytik. Očekávaný nárůst cenové hladiny se

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Porada vedoucích ch obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR Mojmír r Hampl viceguvernér ČNB Praha, 23.6.2008 Obsah Vnější prostředí české ekonomiky Vývoj

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Příčiny současnéfinančníkrize dynamika současnéfinanční krize, lokálnívznik

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Ministerstvo financí České republiky

Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí České republiky ODBOR ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia PROSINEC 2008 Ministerstvo financí předkládá šestnáctou Čtvrtletní

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více