III. Ministerstvo pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení. Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "III. Ministerstvo pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení. Koncepce bydlení ČR do roku 2020"

Transkript

1 III. Ministerstv pr místní rzvj Státní fnd rzvje bydlení Kncepce bydlení ČR d rku 2020 KPMG Česká republika, s.r června 2011

2 Obsah 1. Úvd Analytická část Metdická výchdiska Analýza sučasné situace v blasti bytvé plitiky D jaké míry byla naplněna kncepce bytvé plitiky v letech ? Čím je naplňvána sučasná bytvá plitika státu (legislativní a finanční nástrje, institucinální zabezpečení)? Klik prstředků je vynakládán d blasti bytvé plitiky v ČR? Jaké nástrje bytvé plitiky jsu vyuţívány v zemích EU? Jaká je/byla pptávka p sučasných finančních nástrjích MMR a SFRB? Analýza sučasné situace v blasti stavebnictví se specifiky v blasti bydlení Jaká je sučasná situace v blasti bydlení v ČR (struktura, kvalita a dstupnst bydlení)? Jaký je předpkládaný demgrafický vývj a jeh vliv na pptávku p bydlení? Jaký je sučasný stav a předpkládaný vývj ve stavebnictví v ČR (dpady na eknmiku, bytvu plitiku)? Kde lze spatřvat největší prblematické blasti bydlení a bytvé plitiky v ČR? Ppis sučasné situace Zanedbanst bytvých dmů a jejich energetická nárčnst Vyské zatíţení některých dmácnstí výdaji na bydlení a niţší dstupnst některých frem bydlení Omezené finanční zdrje na prvádění bytvé plitiky Kmpetenční rztříštěnst a nízká stabilita nástrjů bytvé plitiky Nedstatečné zdrje aktuálních dat Nedstatečná legislativa Kvalita výstavby Shrnutí Závěr Prvedení SWOT analýzy, jakžt výchzíh dkumentu pr návrh patření ke zvýšení efektivnsti bytvé plitiky ČR Stanviska dbrné veřejnsti k analytické části materiálu Kncepce státu v blasti bydlení d rku Úvd Vize státu v blasti bydlení Cíle a pririty bytvé plitiky Dstupnst Pririty v části vize dstupnst: Vyváţenst pdpr Zvýšení dstupnsti bydlení pr cílvu skupinu Sniţvání nákladů spjených s bydlením Pmc státu při ţivelních phrmách a předcházení vzniku škd způsbených ţivelními phrmami Stabilita Pririty v části vize stabilita financí: Stabilní prtfli zdrjů financvání Sníţení finančníh zatíţení systému

3 Pririty v části vize stabilita legislativy: Stabilní právní úprava ve veřejnprávní blasti (specificky upravující prcesy ve výstavbě) Stabilní právní úprava v sukrmprávní blasti (nájem, vlastnictví bytu) Respektvání principu eknmické přiměřensti a udrţitelnsti veřejných rzpčtů při aplikaci práva EU Zvyšvání transparentnsti trhu bydlení pskytváním nezávislých a splehlivých infrmací Pririty v části vize stabilita institucí: Důsledné vymezení dpvědnstí a krdinace aktivit státu v blasti plitiky bydlení Psílení úlhy bcí v bytvé plitice Kvalita Pririty státu v části vize kvalita: Sniţvání investičníh dluhu Kvalita vystavěnéh prstředí, specificky s hledem na bydlení Závěr k návrhvé části Závěr ke kncepci státu v blasti bydlení d rku Pděkvání: Přílhy Infrmační zdrje: Ostatní přílhy:

4 1. Úvd Kvalita bydlení a jeh dstupnst jsu čast vnímány jak hdntící ukazatele ţivtní úrvně splečnsti. Určité výjimečnsti bydlení ddává i skutečnst, ţe je uţíván téměř všemi byvateli státu. T všem neznamená, ţe by ve skutečnsti nebyl stejným zbţím, jak blečení či ptraviny. Zajištění bydlení je v základu sbní dpvědnstí jedntlivce. Dstupnst bydlení je přím úměrná jeh eknmickým mţnstem. Eknmické mţnsti člvěka jsu drazem jeh schpnstí ale i stavu eknmickéh prstředí, ve kterém se phybuje. Bydlení je právněně vnímán jak jedna ze základních lidských ptřeb. Stejně jak u jídla, pití či blečení je pr kaţdéh nejdůleţitější dstupnst, stabilita a kvalita. Lidé spjují bydlení s pcitem jistty a bezpečí. Zajištění bydlení je základní pdmínku udrţení integrace sbnsti a jejíh dalšíh rzvje. Jeh dstupnst a kvalita dpvídá splečenskeknmickým pdmínkám a mţnstem jedntlivců. Základním pslání státu je vytvářet stabilní prstředí psilující dpvědnst jeh bčanů za sebe sama a zvyšvat jeh mtivaci k zajištění si svých základních ptřeb vlastními silami. V kaţdé splečnsti existují lidé, kteří si prstředky na své bydlení z bjektivních důvdů nejsu schpny zajistit sami. Je pvinnstí státu jim na principu slidarity pmci. Pmc státu však nemusí mít vţdy frmu nevratné finanční výpmci. Takvý mdel je mál efektivní, nemtivuje účastníky trhu s bydlením k jejich sbní aktivitě a přispívá k devalvaci hdntvéh systému. Rzsah puţití nevratných finančních výpmcí vţdy pdléhá zásadě udrţitelnsti veřejných financí. (Čl.30 Listiny základních práv a svbd jak sučásti ústavníh přádku České republiky) (1) Občané mají práv na přiměřené hmtné zabezpečení ve stáří a při nezpůsbilsti k práci, jakž i při ztrátě živitele. (2) Každý, kd je v hmtné nuzi, má práv na takvu pmc, která je nezbytná pr zajištění základních živtních pdmínek. (3) Pdrbnsti stanví zákn. Práv na bydlení sice Listina základních práv a svbd výslvně neupravuje. Ztráta jeh dstupnsti však můţe vyvlat stav hmtné nuze, v jehţ důsledku státu pvinnst pskytnutí pmci kaţdému, kd se v takvé situaci citne, vzniká. Práv na bydlení je výslvně zaktven v mezinárdních dkumentech, jichţ je Česká republika signatářským státem. Na mezinárdní úrvni je práv na bydlení sučástí práva bvykle značvanéh jak práv na přiměřenu ţivtní úrveň. Většina lidí je schpna si své bydlení zajistit sama, bez aktivní pmci státu. Mtivace tét skupiny lidí ze strany státu má však pzitivní efekt pdpry růstu eknmiky a tvrby prstředků nezbytných právě pr uplatnění principu slidarity. Samstatnu tázku je, zda by bez sučasné míry intervence státu dpvídal rzlţení vlastnickéh bydlení a bydlení nájemníh stávajícímu pměru. Eknmická krize dhalila rizikvst nepřiměřené pdpry hyptéčníh úvěrvání. Na druhu stranu pměrně masivní pdpra státu pskytnutá vlastnickému bydlení splečně s privatizací významné bytvéh fndu v minulém stletí byla příčinu zásadníh zvýšení dstupnsti a kvality bydlení ve srvnání s bdbím před rkem Půsbení státu v blasti bydlení, hdncen v evrpském kntextu je mţné vnímat v průběhu uplynulých let jak pzitivní. Česká republika se v phledu dstupnsti a kvality drţí na středních příčkách hdncení jedntlivých ukazatelů v rámci evrpských států. Předkládaná kncepce státu v blasti bydlení d rku 2020 bsahuje dvě části, analyticku a návrhvu. Analytická část shrnuje dstupné údaje, zkušensti a pznatky bytvé plitice v České republice především v bdbí platnsti předchzí kncepce státu pr rky , reflektuje zahraniční zkušensti, přináší pznatky a údaje, které v jedntlivých kapitlách shrnuje a vyhdncuje. Z těcht 4

5 suhrnů následně vychází část návrhvá. Jejím základem je frmulace vize a její rzpracvání d knkrétních cílů, pririt aţ p jedntlivé nástrje a úkly pr státních rgány či státní rganizace. Navrţená struktura vychází i ze závěrů Nejvyššíh kntrlníh úřadu frmulvaných v závěrech kntrlní zprávy při kntrle naplňvání kncepce státu v blasti bydlení za rky zejména ve smyslu knkrétníh zacílení a schpnsti následné měřitelnsti naplňvání kncepce. Zpracváním kncepce byla pvěřena splečnst KPMG. Dkument byl připraven v úzké sučinnsti s pracvníky Ministerstva pr místní rzvj a Státníh fndu rzvje bydlení. Jedním z pdkladů puţitých při zpracvání byla analýza fiskálních dpadů pdpr státu v blasti bydlení, zpracvaná splečnstí Delitte. Pdkladem byly nejen dbrné texty, studie a další zdrje, ale také řada dbrných seminářů a pracvních setkání. Samstatně byla prjednávána tázka dstupnsti bydlení pr seniry, nájemníh bydlení a zajištění finančních zdrjů nezbytných pr dsaţení cílů frmulvaných v předkládané kncepci. 5

6 2. Analytická část 2.1. Metdická výchdiska Při zpracvání analytické části materiálu byla pzrnst zaměřena především na: Sučasnu situaci v blasti bydlení, zmapvání prblematických blastí a zhdncení finanční situace. Sučasnu situaci ve stavebnictví se specifikami pr bytvu blast. Zmapvání a prvnání zkušenstí s nástrji bytvé plitiky v ČR a zahraničí. Pptávku p nástrjích uplatňvaných státem pr pdpru bydlení a jejich efektivitu Analýza sučasné situace v blasti bytvé plitiky D jaké míry byla naplněna kncepce bytvé plitiky v letech ? a) Ppis a analýza sučasné situace Kncepce bytvé plitiky pr bdbí let byla schválena vládu usnesením č. 292 ze dne 16. března Tent dkument bsahval rvněţ krátkdbý realizační prgram pr bdbí let Z hlediska bčanů byl hlavním cílem bytvé plitiky: Cíle se dařil plnit následvně: zvyšvání finanční dstupnsti bydlení pr byvatelstv, zvyšvání nabídky bydlení především prstřednictvím pdpry nvé nájemní výstavby, zvyšvání kvality bydlení zejména prstřednictvím pmci vlastníkům při správě, údrţbě pravách a mdernizaci bytvéh fndu, trvalé zajištění nástrjů k financvání bydlení dstupných pr většinu příjmvéh spektra byvatelstva, průběţný mnitring jejich účinnsti a efektivity a jejich případná krekce, aplikace pravidel splečnéh trhu EU, zejména pdmínek slučitelnsti veřejných pdpr. zvyšvání finanční dstupnsti bydlení pr byvatelstv Největší měru byla dstupnst bydlení pdprvána pdpru přízení vlastníh bydlení (70 80 % státních výdajů). Další hlavní blasti dsahvaly puze d výše 10 % státních výdajů. Půvdně šl výstavbu nájemních bytů, jeţ však byla pstupně utlumena, pdpru v sciální blasti, která napak zaznamenává stabilní pzvlný růst, pdpru prav a sniţvání energetické nárčnsti budv, která byla v psledním rce psílena výnsy z emisních pvlenek. 6

7 Prgram celkem Pdíl výdajů státu v blasti bydlení dle účelu 100% 80% Cekem statní Celkem sciální blast 60% Celkem pvdně Celkem pravy 40% Celkem výstavba nájemníh/družstevníh bydlení Celkem přízení vlastníh bydlení 20% 0% Mim fiskální blast byl hlavním krkem pstupné dstraňvání regulace nájemnéh, které vedl k dstranění nervných pdmínek na trhu bydlení a k dsaţení stavu, kdy cena nájmu je drazem skutečné hdnty bydlení. Ačkli prces deregulace prvázel v některých případech prcentně vyský vzestup ceny bydlení (tam, kde výchzí úrveň nájemnéh byla na extrémně nízké úrvni), přispěl ke zvýšení flexibility trhu. zvyšvání nabídky bydlení především prstřednictvím pdpry nvé výstavby Přestţe stát kvůli rzpčtvým úsprám pstupně utlumval pdpru investic d výstavby, byl celkem v bdbí d rku 2005 pstaven přes 7500 nájemních bytů. Pdprvanébyty Nájemní bytyprsbysnízkými příjmypdleprgramumr Nájemní bytyprsbysnízkými příjmypdlenv146/203sb Pčet nájemních bytů pstavených s pdpru státu Prgram celkem Pdprvané byty Nájemní byty pr sby s nízkými příjmy pdle prgramu MMR Nájemní byty pr sby s nízkými příjmy pdle NV 146/2003 Sb Sciální bytypdlenv3/209sb Sciální byty pdle NV 333/2009 Sb Celkem Celkem

8 zvyšvání kvality bydlení zejména prstřednictvím pmci vlastníkům při správě, údržbě, pravách a mdernizaci bytvéh fndu Pskytváním úrkvých dtací v rámci prgramu PANEL byl ve sledvaném bdbí reknstruván přes 330 tisíc bytů.. Stimulační efekt se prjevil tím, ţe v důsledku pskytnuté pdpry dšl k aktivaci téměř 50 miliard krun vlastních finančních zdrjů příjemců státní pdpry - vlastníků bytvéh fndu. Další reknstrukce prvedly díky úvěrvé pdpře bce. V psledním rce sledvanéh bdbí pak navíc stupla pdpra prav v pdbě zateplvání prstřednictvím prgramu Zelená úsprám. Od vyhlášení prgramu d byl ze SFŢP jiţ prfinancván ţádstí pdpru v celkvé výši mil. Kč. Od d byl prfinancván dalších ţádstí pdpru ţádstí pdpru ve výši 3 255,0 mil. Kč. V rámci Prgramu Zelená úsprám byla ţadatelům zatím prplacena částka v celkvé výši 5 258,0 mil Kč. Reknstrukce bytů pmcí úrkvé dtace v rámci prgramu PANEL výše dtace pdprvaný pčet rk pčet v tis. Kč úvěr v tis.kč pravených Celkem Úvěry na mdernizace pskytvané bcím Rk Pčet uzavřených smluv Finanční bjem uzavřených smluv v tis. Kč CELKEM trvalé zajištění nástrjů k financvání bydlení dstupných pr většinu příjmvéh spektra byvatelstva, průběžný mnitring jejich účinnsti a efektivity a jejich případná krekce V důsledku rientace státem pskytvaných pdpr v blasti bydlení na nástrje dtačníh charakteru, ve spjení s klesající schpnstí státníh rzpčtu tyt prstředky pskytvat, dcházel v průběhu minulých let k utlumvání a naknec aţ k úplnému zastavení jedntlivých prgramů jejichţ cílem byl pdpřit především výstavbu nájemních bytů. Účinná plitika bydlení je jedním z nástrjů sciální plitiky státu. Její předvídatelnst v čase je zásadní pr všechny její adresáty včetně všech, kteří jsu d její implementace zapjeni. Bhuţel nelze neţ knstatvat, ţe v tmt hledu kncepce bydlení pr rky naplněna nebyla. aplikace pravidel splečnéh trhu EU, zejména pdmínek slučitelnsti veřejných pdpr Všechny pdpry bydlení byly nastaveny tak, aby byly v suladu s pravidly splečnéh trhu, ppřípadě byly zrušeny neb ntifikvány. Cíl tak byl naplněn. Cíle, frmulvané v rámci Krátkdbéh realizačníh prgramu na rky byly naplněny. 8

9 K nejdůleţitějším úklům bytvé plitiky pr tt bdbí měl patřit: Zajištění dstatečné nabídky finančně dstupnéh nájemníh bydlení pr dmácnsti se středními a niţšími příjmy. Důraz na vyuţití existujícíh bytvéh fndu, záchvná péče, reknstrukce a renvace s důrazem na zlepšení kvality bytů včetně jejich energetické nárčnsti a dpadů na ţivtní prstředí. Dtvření právníh rámce bydlení, zejména prstřednictvím nvé kdifikace sukrméh práva, tj. bčanskéh a bchdníh zákníku, která významně zasáhne d mnhých blastí dsud upravvaných speciálními zákny. Těţištěm v blasti financvání bydlení byl hyptéční úvěrvání a stavební spření. V blasti nabídky měla být pdpra směřvána d bytvé výstavby, přízení bydlení, prav, reknstrukcí, mdernizace bytvéh fndu a na revitalizaci částí sídel. V blasti pptávky měl jít zejména udrţení vhdnéh bydlení prstřednictvím psílení příjmu dmácnstí, tj. prstřednictvím adresných sciálních dávek, a dále psílení kupní síly dmácnstí ve vztahu k přízení bydlení. Rejstřík pdpůrných nástrjů měl být pstupně upraven tak, aby lépe zhledňval diferencvané mţnsti jedntlivých skupin byvatelstva při zajištění vhdnéh bydlení. Zejména tak, aby umţňval pskytnut větší pmc dmácnstem, které si nemhu zajistit vhdné bydlení vlastními silami: - Dmácnsti s vyššími příjmy, u nichţ se předpkládala rientace zejména na vlastnické bydlení, měly být pdprvány především prstřednictvím daňvých úlev spjených se splácením hyptečních a jiných úvěrů puţitých na zajištění bydlení, případně i úrkvými dtacemi sniţujícími splátky hyptečních úvěrů. Mţnst vyuţití státem pdprvanéh stavebníh spření měla být zachvána. - Dmácnstem se středními příjmy, které se rientují především na druţstevní a nájemní bydlení, měl být získání vhdnéh bydlení usnadněn především prstřednictvím zvýhdněných úvěrů a dtací pskytvaných bytvým druţstvům a dalším subjektům, které měly tt bydlení stavět a pskytvat. Další pmc pr tyt dmácnsti měl i nadále představvat státem pdprvané stavební spření. - Dmácnsti s niţšími příjmy, které nemhu na zajištění svéh bydlení finančně participvat, ani si nemhu dvlit platit trţní nájemné, měly vyuţívat výhd becníh nájemníh bydlení, ať jiţ existujícíh neb nvě stavěnéh s pdpru státních dtací. Rzvj neziskvéh nájemníh bydlení pr uvedený typ dmácnstí měl umţnit vytvření zcela nvéh zákna. Tent předpklad nebyl naplněn. Stejně tak plitika bcí při určvání výše nájemnéh limitvaná přetrvávající regulací nájmů půsbila na trhu spíše defrmačním způsbem. - Pr sby se zvláštními ptřebami (věk, zdravtní stav) měl sluţit tzv. pdprvané bydlení. I v tmt případě však investrem mhla být puze bec. Jedním z pdkladů hdncení kncepce bytvé plitiky byly rvněţ výstupy Nejvyššíh kntrlníh úřadu, který ve svém kntrlním závěru z kntrlní akce č. 09/24 ze dne Peněţní prstředky určené na pdpru bydlení mim jiné knstatval prblémy v následujících blastech: Šl především definvání cílvéh stavu kncepce zpracvané ministerstvem pr místní rzvj, která bsahuje základní záměry a nástrje pdpry bydlení. Pr hdncení splnění těcht záměrů však MMR nestanvil ţádné měřitelné ukazatele, které by umţnily vyhdntit účinnst pskytvaných pdpr a dpad na situaci v bytvé blasti. Krdinační rle MMR. MMR neplnil dstatečně svu úlhu v blasti krdinace, neměl přesné infrmace výši pdpr pskytvaných statními ministerstvy. 9

10 Zajištění stabilních zdrjů pr financvání. SFRB nevytváří dluhdbé zdrje financvání bytvé plitiky a neplní tak jednu ze základních funkcí, kvůli níţ byl zřízen. Prstředky, které SFRB získal v rce 2000 z příjmů z privatizace, byly téměř vyčerpány, a t převáţně na dtace, které byly prefervány před návratnu finanční výpmcí. Změny kncepce navrţené MMR reagující i na kritiku Nejvyššíh kntrlníh úřadu však uţ předčasně knčící vláda schválit nestihla. b) Shrnutí Z výše uvedenéh vyplývá, ţe kncepci státu v blasti bydlení pr rky se dařil naplňvat. Pdpra dstupnsti bydlení však byla vychýlena ve prspěch bydlení vlastnickéh. Nepdařil se naplnit cíl zajištění stability nástrjů pr financvání bytvé plitiky v části investičních pdpr pskytvaných prstřednictvím MMR a SFRB. Stejně tak se nepdařil zajistit jednznačné hdncení účinnsti a efektivity zvlených nástrjů. c) Závěr Nvá kncepce bytvé plitiky musí na základě vnímání aktuálních splečenských, eknmických a plitických výchdisek definvat cíle, kterých má být dsaţen, nástrje pr jejich naplňvání a stanvit termíny pr jejich dsaţení. Zárveň by měla bsahvat knkrétní patření a úkly, jejichţ realizací budu pstupně jedntlivé cíle kncepce bytvé plitiky státu pr bdbí d rku 2020 naplňvány. Základním předpkladem naplňvání rle státu v blasti bydlení je zajištění stabilních finančních zdrjů. Jedním z principů buducí kncepce státu v blasti bydlení je vyváţená míra pdpry všem frmám bydlení Čím je naplňvána sučasná bytvá plitika státu (legislativní a finanční nástrje, institucinální zabezpečení)? a) Ppis a analýza sučasné situace Půsbnst v blasti bytvé plitiky Ministerstv pr místní rzvj je na základě zákna č. 2/1969 Sb., ve znění pzdějších předpisů, ústředním rgánem státní správy ve věcech plitiky bydlení, rzvje dmvníh a bytvéh fndu a pr věci nájmu bytů a nebytvých prstr ". Na základě tht zákna ministerstv pr místní rzvj krdinuje činnst ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy při zabezpečvání plitiky bydlení., včetně krdinace financvání těcht činnstí ". Ministerstv pr místní rzvj má pdle kmpetenčníh zákna rvněţ krdinační rli. Státní fnd rzvje bydlení je na základě zákna č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení, ve znění pzdějších předpisů, právnicku sbu v půsbnsti MMR, která byla zřízena za účelem pskytvání pdpry bydlení v suladu s vládu schválenu kncepcí bytvé plitiky. Bydlení pdprují prstřednictvím svých prgramů i další resrty. Ministerstv financí (stavební spření, daňvé úlevy), ministerstv ţivtníh prstředí (Zelená úsprám), ministerstv práce a sciálních věcí (sciální dávky na bydlení, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na úhradu za uţívání bezbariérvéh bytu), ministerstv vnitra (zabezpečení integrace azylantů). Nástrje pr krdinaci pskytvání jedntlivých typů pdpr, jejich analýzu a vyhdncení jejich dpadů nebyly zcela dstatečné. 10

11 Vedle půsbnsti v blasti bytvé plitiky na nárdní úrvni je nezastupitelná rle bcí. Pdle zákna bcích Obec v samstatné půsbnsti ve svém územním bvdu dále pečuje v suladu s místními předpklady a s místními zvyklstmi vytváření pdmínek pr rzvj sciální péče a pr uspkjvání ptřeb svých bčanů. Jde především uspkjvání ptřeby bydlení, chrany a rzvje zdraví, dpravy a spjů, ptřeby infrmací, výchvy a vzdělávání, celkvéh kulturníh rzvje a chrany veřejnéh přádku. Stát d samstatné půsbnsti bcí nemůţe zasahvat a nedispnuje nástrji, kterými by si mhl vymci uskutečnění centrálně přijímaných patření. Skutečnstí všem také je, ţe stát v sučasné dbě ani nedispnuje uceleným a prvázaným systémem pdpr v blasti bydlení, který by bce mhly vyuţívat pr naplnění svéh pslání. Základní právní rámec Mezinárdněprávní úprava bydlení: Na mezinárdní úrvni je práv na bydlení sučástí práva bvykle značvanéh jak práv na přiměřenu ţivtní úrveň. Všebecná deklarace lidských práv upravuje v čl. 25 tzv. práv na přiměřenu ţivtní úrveň, jak práv kaţdéh: na takvu živtní úrveň, která zajistí jeh zdraví a blah i zdraví a blah jeh rdiny, včetně ptravy, šacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sciálních služeb. 1. Přestţe je deklarace spíše dpručujícím dkumentem Ústavní sud zdůraznil, ţe má nesprně značný právně interpretační význam i význam pr frmulaci univerzálních standardů lidských práv 2. Mezinárdní pakt hspdářských, sciálních a kulturních právech, který tt ustanvení prakticky přebírá, je svu pvahu mezinárdní smluvu, která je ve smyslu čl. 10 Ústavy sučástí právníh řádu České republiky. Výslvně se v Mezinárdním paktu uvádí: Státy, smluvní strany Paktu, uznávají práv každéh jedntlivce na přiměřenu živtní úrveň pr něj a jeh rdinu, zahrnujíce v t dstatečnu výživu, šatstv, byt, a na neustálé zlepšvání živtních pdmínek. Smluvní státy pdniknu dpvídající krky, aby zajistily uskutečnění tht práva, uznávajíce pr dsažení tht cíle zásadní důležitst mezinárdní splupráce, zalžené na svbdném suhlasu čl. 25, dst. 1 Všebecné deklarace lidských práv Nález Ústavníh sudu sp. zn. Pl.ÚS 3/2000 ze dne 21. června 2000, publikvaný pd číslem 231/2000 Sb. Mezinárdní pak hspdářských, sciálních a kulturních právech vyhlášený pd číslem 120/1976 Sb., článek 11 11

12 Nejvýznamnějším nástrjem chrany sciálních práv na evrpské úrvni je pak dkument Rady Evrpy, Evrpská sciální charta, publikvaná pd číslem 14/2000 Sb.m.s. Charta upravuje práv rdiny na sciální, právní a hspdářsku chranu následvně: S cílem zajistit nezbytné pdmínky pr plný rzvj rdiny, která je základní jedntku splečnsti, se smluvní strany zavazují pdprvat eknmicku, právní a sciální chranu rdinnéh živta takvými prstředky, jak jsu rdinné dávky, daňvá patření, pskytvání bydlení pr rdiny, dávek nvmanželům, a jinými vhdnými prstředky. 4. V ddatkvém prtklu Charty je pak pdbně práv na bydlení frmulván pr staré sby: S cílem zajistit účinné uplatnění práva starých sb na sciální chranu se smluvní strany zavazují přijmut neb pdprvat přím neb ve splupráci s veřejnými neb sukrmými rganizacemi vhdná patření zaměřená zejména k tmu:.umžnit starým sbám, aby si svbdně zvlily způsb živta a vedly, jak dluh chtějí a mhu, nezávislý živt v jim známém prstředí pskytnutím: a) bydlení přiměřenéh jejich ptřebám a jejich zdravtnímu stavu neb pskytnutím dstatečné pdpry na přizpůsbení jejich bydlení; 5 Přestţe Česká republika ve svém katalgu základních práv výslvně práv na chranu přiměřené ţivtní úrvně neuvedla, lze z výše uvedených dkumentů chranu bydlení jak základníh práva v České republice dvdit. Tent závěr jasně vyplývá z dsavadní judikatury Ústavníh sudu: Je pravdu, že Listina, cby ústavní zákn, neuvedla mezi vyhlášenými sciálními právy výslvně práv na chranu přiměřené živtní úrvně, včetně bydlení. Tat klnst však nikterak nediskvalifikuje ústavní relevanci tht práva zaktvenéh ve výše uvedených mezinárdních smluvách. V suladu s ustáleným principem jsu ústavní a smluvní katalgy lidských práv kmplementární a půsbí ve vzájemné harmnii. Tent princip explicitně vyjadřují jak jedntlivé mezinárdní smluvy lidských právech, tak i mderní ústavy Z uvedenéh principu plyne, že neuvedení určitéh práva (v tmt případě práva na chranu přiměřené živtní úrvně, včetně bydlení) v Listině nesmí být vykládán jak mezení tht práva zaručenéh jedntlivci pdle mezinárdních smluv lidských právech a základních svbdách, přičemž má jedntlivec zaručen "příznivější zacházení" (v tmt případě pdle mezinárdní smluvy). 6 Práv na bydlení je tak jednznačně právem pţívajícím chrany ze strany státu. Nutn však uvést, ţe jiţ z frmulace tht práva vyplývá, ţe tt práv není abslutní. Ve všech výše uvedených dkumentech je spjván s určitými sciálními skupinami, s rdinami, starými sbami atp. Zárveň nemůţe být vykládán, jak pvinnst státu zajistit kaţdému přiměřenu ţivtní úrveň, včetně bydlení. Úklem jedntlivých států je puze vytvřit takvé pdmínky, které umţní realizaci tht práva. Kmpetenční předpisy: Zákn č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy České republiky, v platném znění Zákn č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení a změně zákna č. 171/1991 Sb., půsbnsti rgánů České republiky ve věcech převdů majetku státu na jiné sby a Fndu nárdníh majetku České republiky, ve znění pzdějších předpisů, v platném znění Zákn č. 128/2000 Sb., bcích, v platném znění Nájem, vlastnictví: Zákn č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, v platném znění Zákn č. 107/2006 Sb., jednstranném zvyšvání nájemnéh z bytu a změně zákna č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů, v platném znění Zákn č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spluvlastnické vztahy k budvám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytvým prstrům a dplňují některé zákny (zákn vlastnictví bytů), v platném znění Evrpská sciální charta publikvaná pd číslem 14/2000 Sb.m.s. Ddatkvý prtkl k Evrpské sciální chartě publikvaný pd číslem 15/2000 Sb.m.s. Nález Ústavníh sudu sp. zn. Pl.ÚS 3/2000 publikvaný pd číslem 231/2000Sb. 12

13 Zákn č. 116/1990 Sb., nájmu a pdnájmu nebytvých prstr, v platném znění Zákn č. 513/1991 Sb., bchdní zákník, v platném znění včetně příslušných právních předpisů k jejich prvedení Pdpra bydlení: becně: Zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (rzpčtvá pravidla), v platném znění pskytvaná MMR Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., pdmínkách pskytvání dtací ze státníh rzpčtu na pdpru regenerace panelvých sídlišť, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb. Hyptéční úvěry: Nařízení vlády č. 249/2002 Sb., pdmínkách pskytvání příspěvků k hyptečnímu úvěru sbám mladším 36 let, v platném znění Nařízení vlády č. 33/2004 Sb., kterým se zrušují některá nařízení vlády v blasti pdpry bydlení z veřejných prstředků a kterým se stanví některé pdmínky státní finanční pdpry hyptečníh úvěrvání bytvé výstavby Pvdně: Nařízení vlády č. 395/2002 Sb., pskytnutí nenávratné finanční pmci v blasti bydlení fyzickým sbám neb bcím pstiženým pvdněmi na úhradu nákladů spjených s dstraněním stavby pr bydlení, v platném znění Nařízení vlády č. 394/2002 Sb., pskytnutí finanční pmci v blasti bydlení fyzickým sbám pstiženým pvdněmi, v platném znění Usnesení vlády č. 92 ze dne 1. únra 2010, Zásadách vlády pr pskytvání dtací ze státníh rzpčtu České republiky nestátním neziskvým rganizacím ústředními rgány státní správy pskytvaná SFRB Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení ke krytí části úrků z úvěrů pskytnutých bankami právnickým a fyzickým sbám na pravy a mdernizace dmů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., nařízení vlády č. 152/2004 Sb., nařízení vlády č. 325/2006 Sb., nařízení vlády č. 118/2009 Sb. a nařízení vlády č. 310/2009 Sb. (prgram Nvý PANEL) Nařízení vlády č. 370/2004 Sb., rzsahu a pdmínkách puţití finančních prstředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fndem rzvje bydlení, ve znění nařízení vlády č. 438/2009 Sb. (záruky na výstavbu nájemních bytů) Nařízení vlády č. 616/2004 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu úvěru na úhradu části nákladů spjených s výstavbu neb přízením bytu některými sbami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb., nařízení vlády č. 427/2006 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. (úvěr 300) pvdně: Nařízení vlády č. 28/2006 Sb., pdmínkách puţití finančních prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu úvěru ke krytí části nákladů spjených s mdernizací bytu některými sbami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 146/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 323/2009 Sb. Nařízení vlády č. 396/2002 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu úvěru na úhradu části nákladů spjených s výstavbu bytu fyzickými sbami pstiţenými pvdněmi v rce 2002, ve znění nařízení vlády č. 446/2002 Sb. a nařízení vlády č. 324/2009 Sb. Nařízení vlády č. 396/2001 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení na pravy a mdernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb., 13

14 nařízení vlády č. 59/2004 Sb., nařízení vlády č. 145/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 322/2009 Sb. v sučasnsti nepuţívané, ale stále platné: Nařízení vlády č.481/2000 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu dtace ke krytí části nákladů spjených s výstavbu bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., nařízení vlády č. 141/2002 Sb., nařízení vlády č. 145/2003 Sb. a nařízení vlády č. 303/2005 Sb. Nařízení vlády č. 80/2001 Sb., rzsahu a pdmínkách puţití finančních prstředků Státníh fndu rzvje bydlení ke krytí části úrků z hyptečních úvěrů pskytnutých fyzickým sbám. Nařízení vlády č. 466/2001 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení k úhradě nákladů spjených s jeh správu. Nařízení vlády č. 97/2002 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu úvěru na úhradu části nákladů spjených s výstavbu bytu sbami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. Nařízení vlády č. 249/2002 Sb., pdmínkách pskytvání příspěvku k hyptečnímu úvěru sbám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. Nařízení vlády č. 394/2002 Sb., pskytnutí finanční pmci v blasti bydlení fyzickým sbám pstiţeným pvdněmi, ve znění nařízení vlády č. 234/2005 Sb. a nařízení vlády č. 236/2006 Sb. Nařízení vlády č. 395/2002 Sb., pskytnutí nenávratné finanční pmci v blasti bydlení fyzickým sbám neb bcím pstiţeným pvdněmi na úhradu nákladů spjených s dstraněním stavby pr bydlení, ve znění nařízení vlády č. 237/2006 Sb. Nařízení vlády č. 104/2003 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu dtace ke krytí části nákladů spjených s výstavbu bytů pr fyzické sby pstiţené pvdněmi v rce 2002, ve znění nařízení vlády č. 271/2003 Sb. Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., puţití prstředků Státníh fndu rzvje bydlení ke krytí části nákladů spjených s výstavbu bytů pr příjmvě vymezené sby, ve znění nařízení vlády č. 98/2007 Sb. Zákn č. 378/2005 Sb., pdpře výstavby druţstevních bytů ze Státníh fndu rzvje bydlení, a změně zákna č. 190/2004 Sb., dluhpisech (zákn pdpře výstavby druţstevních bytů), ve znění zákna č. 126/2008 Sb. a zákna č. 227/2009 Sb. Nařízení vlády č. 465/2005 Sb., vydané na základě zmcnění uvedenéh v zákně pdpře výstavby druţstevních bytů. Nařízení vlády č. 63/2006 Sb., pdmínkách puţití finančních prstředků Státníh fndu rzvje bydlení frmu dtace ke krytí části nákladů spjených s pravami panelvéh dmu. Nařízení vlády č. 333/2009 Sb., pdmínkách puţití finančních prstředků SFRB ke krytí části nákladu spjených s výstavbu sciálních bytů frmu dtace právnickým a fyzickým sbám, ve znění nařízení vlády č. 228/2010 Sb. pskytvaná MPSV Zákn č. 111/2006 Sb., pmci v hmtné nuzi, v platném znění Zákn č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře, v platném znění pskytvaná MF 14

15 Zákn č. 96/1993 Sb., stavebním spření a státní pdpře stavebníh spření a dplnění zákna České nárdní rady č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění zákna České nárdní rady č. 35/1993 Sb., v platném znění daňvé předpisy: Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád, v platném znění Zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, v platném znění Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění Zákn č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí, Zákn č. 338/1992 Sb., dani z nemvitstí, v platném znění Další suvisející předpisy: Zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn) Zákn č. 526/1990 Sb., cenách, v platném znění Zhdncení stávající právní úpravy - nedstatečná bčanskprávní úprava stávající právní úprava vlastnictví bytů je nedstatečná a vyţaduje revizi, stejně tak je třeba nvě upravit právní úpravu nájmu bytu, která bude dpvídat mderním úpravám vztahů na deregulvaných trzích nájemníh bydlení. Obě blasti jsu zahrnuty d připravvanéh kdexu bčanskéh práva. K prvedení kdexu však bude nutné přijmut další právní předpisy zákn upravující pvinné převdy druţstev, nebť tat úprava nebyla d kdexu převzata a prváděcí právní předpis, které kdex předpkládá v blasti vlastnictví bytů. - chybějící úprava plnění spjených s uţíváním bytu dluhdbě chybí kmplexní právní úprava pskytvání a rzúčtvání plnění spjených s uţíváním bytu, stávající úprava je rztříštěná nejen z phledu jedntlivých druhů plnění, ale i z phledu jedntlivých frem bydlení. Tent stav sniţuje právní jisttu a vymahatelnst práv uţivatelů a vlastníků bytů. Existenci takvéh předpisu předpkládá i právní úprava nájmu bytu bsaţená v kdexu. - prblematická úprava rzúčtvání tepla a teplé vdy náklady na tepl a teplu vdu jsu jedním z nejvyšších nákladů na plnění spjená s uţíváním bytu. Stávající právní úprava tak bývá předmětem četných dtazů a rzprů. Oprávněnst těcht argumentů je třeba prvěřit v rámci revize vyhlášky upravující rzúčtvání nákladů za tt plnění. V rámci přípravy becné úpravy pr rzúčtvání nákladů na plnění spjená s uţíváním bytu bude prvtně zaktvena dispzitivnst tét úpravy. - chybějící definice bytvé nuze jak sciální událsti pakvaně se bjevvaly snahy legislativní úpravu sciálníh bydlení. Dsavadní výstupy však směřují k definici pjmu sciální bydlení prstřednictvím institutu bytvé nuze. Nástrje pdpry sciálníh bydlení by se tak mhly zaměřit na řešení bytvé situace sb v bytvé nuzi. Bytvé ptřeby zahrnují mţnst uţívat prstr způsbilý k bývání, mţnst uchvat si sukrmí a udrţvat splečenské vztahy a mít právní jisttu uţívání. Bytvu nuzi je třeba definvat nikli stanvením skupin sb, ale prstřednictvím sciální situace, ve které se sby nacházejí, ve spjení s bytvu ptřebu, která není uspkjena neb jejich kmbinací. - prblematika trvaléh pbytu prblematika trvaléh pbytu vstupuje d mnha blastí bydlení. S existencí a vznikem trvaléh pbytu jsu však spjeny čast spry a prblémy (např. exekuce). Všechny důsledky existence či neexistence trvaléh pbytu by měly být pdrbeny revizi. - nedstatečný rzsah kmpetencí SFRB pr ustavení SFRB jak stabilníh nástrje bytvé plitiky, pr realizaci nástrjů finančníh inţenýrství a zapjení d implementační struktury Evrpských fndů je třeba dplnit zákn fndu. 15

16 - veřejnprávní úprava je nutné přistupit k revizi právních úprav v blastech, jak je stavební řád a pskytvání sciálních sluţeb z phledu mţnsti jejich úprav s cílem zvýšit atraktivitu bydlení jak pdnikatelskéh prstředí pr investry. Připravvaná legislativa s dpadem na bydlení Návrh nvéh bčanskéh zákníku Měl by bsahvat mderní úpravu nájemníh i vlastnickéh bydlení. Je však třeba připravit dplňující právní předpisy (řešení pvinných převdů druţstev a dlţenéh vzniku splečenství, prváděcí právní předpis k úpravě bytvéh spluvlastnictví). Splečně s kdexem je připravván návrh zákna splečenstvech a druţstvech měl by bsahvat upřesněnu úpravu druţstevníh nájemníh bydlení. Revize systému sciálních dávek Snaha mezit příspěvek a dplatek na bydlení. Bude-li úprava mezení pskytvání příspěvku na bydlení přijata, je nezbytné analyzvat její přínsy. Sučasně z phledu bytvé plitiky je ptřeba řešit mţnst pskytnutí pmci příjemci předem, nikliv zpětně za tři měsíce. Zváţit rzšíření příspěvku na bydlení i na pdnájemní vztah. Evrpská směrnice energetické nárčnsti budv Vyšší energetické standardy budv v důsledku implementace směrnice energetické nárčnsti budv mají ptenciálně velké eknmické přínsy včetně výraznéh zlepšení kvality bydlení. Je ale třeba pmci vlastníkům překnat pčáteční vyské investiční náklady (zejména v případě reknstrukcí). Prgramy na pdpru úspr energie v budvách mají mnhačetné přínsy a na jejich realizaci je vhdné alkvat významnu částku, např. z výnsů aukcí emisních pvlenek v rámci EU ETS v bdbí p rce Úprava daňvých předpisů V zákně dani z přidané hdnty dchází ke zvýšení sníţené sazby DPH z 10 % na 14 % s účinnstí d a ke zvýšení sníţené sazby DPH ze 14 % na 17,5 % s účinnstí d Od pak existuje jen jedna sazba DPH, a t ve výši 17,5 %. Návrh zákna nepchybně přinese zvýšení cen u zbţí a sluţeb zařazených d sníţené sazby daně z přidané hdnty (výstavba sciálních bytů. pravy bydlení, tepl atd.), a t nejen pr rk 2012, ale také pr bdbí následující p 1. lednu 2013, kdy djde k zavedení jedné sazby daně z přidané hdnty. T znamená, ţe pčínaje 1. lednem 2013 se bude veškeré zbţí a sluţby, které pdléhaly sníţené, ale také základní sazbě daně z přidané hdnty, zdaňvat shdnu sazbu daně z přidané hdnty ve výši 17,5 %. Pdpry bydlení pskytvané v ČR: Ačkliv bytvá plitika, její tvrba a financvání, je v kmpetenci ministerstva pr místní rzvj, ve skutečnsti nejvíce finančních prstředků d tét blasti plyne prstřednictvím ministerstva financí. Druhé míst patří ministerstvu ţivtníh prstředí. Ministerstv ţivtníh prstředí prstřednictvím prgramu Zelená úsprám, který realizuje Státní fnd ţivtníh prstředí, financuje frmu přímých nevratných dtací mdernizační činnsti suvisející s energetickým zhdncením bytvých a rdinných dmů. Předpkládaný rzpčet je cca 20 mld. Kč. Třetí míst patří Státnímu fndu rzvje bydlení, čtvrté ministerstvu práce a sciálních věcí a pslední páté, při úvaze, ţe cca 5 mld. Kč je uvlněn v rámci Integrvanéh peračníh prgramu v průběhu čtyř let, právě ministerstvu pr místní rzvj. 16

17 Výdaje státu na bydlení dle jedntlivých subjektů ( v mil. Kč) , , , , , , ,00 MF M PSV MMR SFRB M ŢP MV 6 000, , ,00 0, Ministerstv financí ČR pskytuje v sučasnsti následující hlavní frmy finanční pdpry bytvéh sektru: 17 pdpru stavebníh spření, která je přímu nevratnu dtací připisvanu na účet klienta stavební spřitelny ve výši stanvené záknem. Hlavním úklem státní pdpry systému stavebníh spření je psílení mtivace spřit. Státní příspěvek tím, ţe zvyšuje výns ze spření, mtivuje akumulaci finančních prstředků ve stavebních spřitelnách. Tyt prstředky jsu pak spřitelnami puţity k financvání úvěrů (stavební spřitelny mají záknem mezenu mţnst vyuţití naspřených prstředků). Naspřené prstředky nejsu účelvě vázány, úvěry je třeba puţít k zajištění bydlení. Ke knci rku 2010 byl celkvý pčet smluv ve fázi spření 4,8 milinů. Celkvý pčet úvěrů dsáhl ke stejnému datu pčtu téměř jednh milinu. Objem úvěrů činil ke knci rku % naspřených prstředků. Celkvý bjem úvěrů ke knci rku 2010 činil 293 mld. Kč. Struktura nvých úvěrů ze stavebníh spření se dluhdbě nemění. Nejvíce (80 %) úvěrů ze stavebníh spření je puţit ke splacení překlenvacích úvěrů, dalších 12,5 % je určen pr reknstrukce a mdernizace. U nvých překlenvacích úvěrů je 40 % určen na mdernizace a reknstrukce, 31 % na kupi bytu neb rdinnéh dmu a 13 % na výstavbu nvých dmů či bytů. Mezirční přírůstek bjemu pskytnutých úvěrů (rk 2010 prti rku 2009) je 9,7%. sníţené DPH pr nvu bytvu výstavbu v kategrii sciálníh bydlení vymezenéh puze maximální velikstí pdlahvé plchy - Při pskytnutí stavebních a mntáţních prací spjených s výstavbu stavby pr sciální bydlení, včetně jejíh příslušenství, změnu dknčené stavby pr sciální bydlení, včetně jejíh příslušenství, neb v suvislsti s pravu tét stavby, se uplatní sníţená sazba daně. Stavbami pr sciální bydlení se rzumí např. byt pr sciální bydlení, rdinný dům pr sciální bydlení, bytvý dům pr sciální bydlení, ubytvací zařízení pr ubytvání příslušníků bezpečnstních sbrů neb pr ubytvání státních zaměstnanců, zařízení sciálních sluţeb pskytující pbytvé sluţby, atd. Bytem pr sciální bydlení se rzumí byt, jehţ celkvá pdlahvá plcha nepřesáhne 120 m2. Rdinným dmem pr sciální bydlení se rzumí rdinný dům, jehţ celkvá pdlahvá plcha nepřesáhne 350 m2. sníţené DPH pr pravy stávajícíh bydlení - Při pskytnutí stavebních a mntáţních prací spjených se změnu dknčené stavby bytvéh dmu, rdinnéh dmu neb bytu, včetně jejich příslušenství neb v suvislsti s pravu těcht staveb, se uplatní sníţená sazba daně. svbzení d platby daně z příjmu v případě prdeje nemvitsti při splnění záknných pdmínek. Tat úprava neplatí puze pr fyzické sby, ale také pr develpery vlastníky, pkud

18 18 např. budu nemvitst určenu pr bydlení p dbu 5 let prnajímat a teprve následně rzhdnu prdeji. mţnst dečtu suvisejících investic jakţt uznatelnéh nákladu d základu pr výpčet daně z příjmu z prnájmu nemvitsti pr bydlení mţnst dečtu zaplacených úrků z úvěru na přízení bydlení (hypteční úvěr, úvěry ze stavebníh spření) d základu pr výpčet daně z příjmu. Pplatník daně musí navíc prkázat, ţe nemvitst puţívá k trvalému bydlení buď přím n sám aneb jeh příbuzní v přímé příbuzenské linii (bu manţelů) rdiče, prardiče, děti, vnuci. Maximální částka, kteru si můţe pplatník dečíst d svéh základu daně, je dsud 300 tis. Kč/rk. Ve všech případech jde nevratné dtace ze strany státu. Nejvýznamnějším nástrjem je bezespru pdpra stavebníh spření, z tht důvdu se mu v následující části věnujeme pdrbněji. Stavební spření se v průběhu času vyvinul v nejmasvěji vyuţívaný prdukt pr financvání bydlení v ČR. Ke knci rku 2010 splácel některé ze stavebních spřitelen účelvý úvěr na bydlení klientů. Zatímc je příns úspr pr financvání bytvých ptřeb čast diskutván, nebť klienti nesdělují nikmu, jak s úsprami nalţí, a neexistuje tak splehlivá statistika uţití, v případě úvěrů je ze zákna jejich pskytnutí plně vázán na účelvé vyuţití na bydlení. Státní pdpra funguje stejně jak v jiných způsbech financvání bydlení jak aktivátr sukrmých zdrjů. Díky ní pskytly za psledních pět let stavební spřitelny úvěry v celkvém bjemu 321 mld. Kč a stát vydal za stejné bdbí na pdpře 70 mld. Kč. Tent skr 22 % pdíl je srvnatelný například s prgramem Panel. Tent mtivační prvek přinesl d rzpčtu následné příjmy, dhadem 132 mld. Kč. Úvěry stavebních spřitelen tak představují i se zhledněním výdaje na státní pdpru pzitivní příns pr státní rzpčet. Další příns představují také úspry puţité na bytvé ptřeby. Opět generují daňvé příjmy, ale veškeré výdaje na státní pdpru jsu jiţ zapčteny v hdncení efektivity úvěrů. Celkvá efektivita sytému je tak bezpchyby ještě vyšší, diskutvat je mţné puze míře růstu. Prt je ţáducí psílit mechanismy účelvéh vyuţívání prstředků shrmáţděných v systému, například tlakem, ať administrativním či deklaratrním na maximalizaci vyuţití úspr systému pr úvěry na bydlení. V sučasné dbě je na úvěry vyuţit 68,2 % úspr klientů. Další růst tht ukazatele je z phledu státu ţáducí, nebť znamená psun systému k ještě více účelvému vyuţití úspr kumulvaných v systému. Dstupnst úvěrů je vyská i z hlediska příjmvé situace byvatel. Stát vytváří regulací pdmínek stavebníh spření rámec pr pskytvání úvěrů za niţší neţ trţní sazby, navíc s právním nárkem klienta na pskytnutí úvěrů při splnění knkrétních pdmínek. Jinými slvy, stát prstřednictvím státníh příspěvku nakupuje byvatelstvu d trhu lepší pdmínky pr specializvané, tedy na bytvé ptřeby pskytvané, úvěry. I prt byl stavebními spřitelnami v psledních pěti letech pskytnut celkem úvěrů, z nichţ největší část, a sice kusů (46 %) připadá na reknstrukce a mdernizace. V tét blasti zůstává stále značný prstr. Transfrmační prces českéh bytvéh fndu pršel cestu masivní privatizace v takvé kvalitě, v jaké se aktuálně nacházel. Následné pravy a dsaţení dpvídajícíh standardu bydlení však nebyly zdaleka u všech privatizvaných bjektů prvedeny a dknčeny. Vedle dalších dtačních prgramů jde jeden z nástrjů, který v tét blasti dluhdbě funguje a dluhdbě přispívá ke zlepšvání stavu bytvéh fndu. Náklady na státní pdpru je mţné sniţvat i d buducna. Platí však určitá úměra mezi bjemem vkladů, výší pdpry a bjemem úvěrů. Je čistě pliticku tázku, jak širký systém chce stát vybudvat a sučasně si můţe dvlit ufinancvat. Tereticky lze jistě vytvřit nenákladný systém pr nízký pčet účastníků, ale také s nízkým celkvým přínsem pr bytvu plitiku. Stejně tak můţe fungvat drahý systém s neefektivně vysku pdpru. Ideální mix pak představuje kncept stavebníh spření, které nabídne atraktivní úvěry pr pravidelně spřící klienty, bude alespň částečně dstupné i pr méně příjmvé vrstvy, napmůţe přesměrvat i nadále významný pdíl sukrmých zdrjů d bydlení a sučasně bude přijatelné i pr státní rzpčet. Cílem je tedy umţnit stavebnímu spření, aby nadále pmáhal směrvat prstředky d bytvéh fndu, přičemţ je sučasně ptřeba respektvat mţnsti státníh rzpčtu, efektivnst systému a pliticku vůli. Zárveň by stavební spření neměl nadměrně zasahvat d blastí, které jsu dbře pkryty trţními nástrji financvání (zejména hypteční úvěry).

19 Státní fnd rzvje bydlení k dnešnímu dni puţívá následující nástrje: úrkvé dtace, zvýhdněné záruky a pradenství v rámci Prgramu Nvý PANEL. Cílem prgramu je pmcí zvýhdněných pdmínek umţnit přístup k úvěrům pskytnutých bankami a stavebními spřitelnami a tím usnadnit financvání prav a mdernizace bytvých dmů. Příjemcem pdpry můţe být vlastník či spluvlastník dmu, bytu neb nebytvéh prstru, neb splečenství vlastníků jedntek. Úrkvá dtace se pskytuje ve výši rzdílu splátek úvěru, která dpvídá sníţení úrku z úvěru prti sazbě uvedené ve smluvě úvěru diferencvanu výši dle rzsahu reknstrukce a dsaţenéh energetickéh standardu, dsahuje: 2,5 aţ 4 prcentní bdy, nejvýše však d výše skutečně placené úrkvé sazby. Příjemcům pdpry lze pskytnut zvýhdněnu záruku za úvěr ve výši maximálně 80 % jistiny úvěru. O pskytnutí záruky, její výši a dbě ručení rzhduje Českmravská záruční a rzvjvá banka; úvěry pr mladé rdiny na přízení bydlení ve výši 300 tis. Kč, tzv. Úvěr 300. Úvěr můţe být pskytnut d výše 300 tisíc Kč, je splatný nejdéle d 20 let a úrčí se dvěma prcenty rčně. Úvěr je mţn vyuţít k financvání: výstavby bytu (rdinný dům s jedním bytem), změny stavby na byt, kupě bytu, úhrady za převd členských práv a pvinnstí v bytvém druţstvu, úhrada členskéh vkladu d bytvéh druţstva, stane-li se příjemce úvěru nájemcem druţstevníh bytu. Úrky z pskytnutéh úvěru nelze pdle zákna č. 586/1992 Sb. dečíst d základu daně z příjmu. Nejvíce úvěrů byl puţit na výstavbu RD neb bytu (61-71%), následuje nákup RD neb bytu (22-29%). Ţádsti tut frmu pdpry však SFRB z důvdu vyčerpání alkvaných finančních prstředků na rk 2011 jiţ d března 2011 nepřijímá; v suvislsti s Úvěrem 300 je pskytvána nevratná dtace 30 tis. Kč v případě narzení dítěte. V případě narzení dítěte v dbě p uzavření úvěrvé smluvy je nesplacená část jistiny úvěru sníţena 30 tis. Kč za kaţdé narzené neb svjené dítě; úvěry na pdpru prav a mdernizací pr bce. Pdpra je pskytvána frmu zvýhdněných úvěrů, jejichţ příjemcem je bec. Úrkvá sazba je 3 % rčně a je platná p celu dbu splatnsti úvěru, tj. p dbu max. 10 let. Obec je pvinna minimálně 20% pskytnutých prstředků dále pskytnut jiným vlastníkům nemvitstí určených k bydlení. Úvěr můţe být puţit ke krytí 50 % nákladů vynalţených na pravy neb mdernizace (případně bjí zárveň) bytvéh fndu na území bce (bez hledu na t, zda investrem je bec neb jiný vlastník dmu); dtace na výstavbu sciálních bytů. Prgram pdpry je určen všem investrům bez hledu na jejich právní charakter. Cílvu skupinu nájemců státem pdprvaných sciálních nájemních bytů tvří sby, jejichţ příjem za psledních 12 měsíců nepřekrčil záknem daný limit v závislsti na veliksti dmácnsti Nájemní byty pstavené s dtací budu sluţit sbám z cílvé skupiny p dbu 10 let v bdbí patnácti let d dknčení stavby. Dtace bude pskytvána nejen na zcela nvu výstavbu, ale i na přízení bytů změnu existujících staveb (nástavby, přístavby a změna nebytvéh bjektu na bytvý). Měsíční nájemné z bytu, na který byla pskytnuta dtace, nesmí být vyšší neţ sučin přizvací ceny bytu sníţené pskytnutu dtaci a keficientu 0, Celkvá výše dtace, která se vypčte jak sučet dtací na jedntlivé pdprvané sciální byty, nesmí přesáhnut 30 % celkvých investičních nákladů na výstavbu pdprvaných sciálních bytů. Ţádsti tut frmu pdpry však v sučasné dbě SFRB kvůli nedstatku finančních prstředků nepřijímá; záruky za úvěry čerpané na výstavbu nájemních bytů. Zárukami Fndu jsu zajišťvány investiční úvěry na výstavbu nájemních bytů s dluhdbu splatnstí (aţ 40 let). Fnd ručí úvěrující bance nejvýše za 70 % nesplacené části jistiny úvěru. Nejde sciální patření, jde pdpru výstavby nájemních bytů becně. P dbu ručení, nejméně však p dbu 10 let, investr nesmí připustit jiné vyuţití bytů neţ k bydlení nájemní frmu a bez suhlasu Fndu nesmí 19

20 vlastnické práv převést na jinu sbu. Záruky jsu pskytvány za velmi malý pplatek (max. 0,6 % p.a.), Smysl pdpry je v tm, ţe záruky vytváří pdmínky pr významně levnější financvání neţ srvnatelné prdukty na finančním trhu. Výše úplaty však bude pkrývat náklady Fndu na administraci pdpry (sazba však nezahrnuje rizik a výns, tak jak by tmu jinak byl u záruky pskytnuté kmerční banku). Díky takvé záruce pak investři dsáhnu niţší úrkvé míry úvěru na výstavbu. Pdpra můţe být zatím pskytvána puze v reţimu de minimis, nebť dsud nebyla ntifikvána. Ntifikace však jiţ byla zahájena. Ministerstv pr místní rzvj má k dispzici celkem sedm nástrjů finanční pdpry rzvje bydlení. Ve všech případech jde nevratné dtace zatěţující státní rzpčet. V šesti případech je pskytvána pdpra ve frmě přímé dtace, v jednm případě ve frmě nepřímé dtace. Jde následující frmy pdpry: pdpra výstavby technické infrastruktury pr následnu bytvu výstavbu. Příjemcem mhu být puze bce. Cílem pdpry je rzšířit nabídku zainvestvaných pzemků pr následnu výstavbu bytvých či rdinných dmů. Dtaci lze pskytnut puze na výstavbu technické infrastruktury na pzemku, který není v záplavvém území. Následná výstavba musí prběhnut nejpzději d 5 let d klaudace technické infrastruktury. Pdpra je v reţimu de minimis ; pdpra výstavby pdprvaných bytů (pečvatelský a vstupní byt). Prgram pdpry je určen všem investrům bez hledu na jejich právní charakter. Je pdprvána výstavba, nástavba, přestavba a kupě nájemních bytů, které musí následujících dvacet let sluţit jak sciální bydlení. Nájemné v bytech můţe činit max. 54,40 Kč za metr čtvereční v rce Jsu-li k datu uzavření tét nájemní smluvy uspkjeni všichni ţadatelé cílvé skupiny, lze uzavřít nájemní smluvu i s jinými sbami, u kterých je třeba řešit tíţivu sciální situaci a které nesplňují pdmínky prnájmu stanvené pr danu cílvu skupinu ale puze na jeden rk se suhlasem bce. Pdpra výstavby takt pdprvaných bytů zahrnuje dva dtační tituly: Pečvatelský byt a Vstupní byt. Pečvatelským bytem je pdprvaný byt v dmě zvláštníh určení, který sluţí k sciálnímu bydlení pr seniry ve věku 70+ a sby se zdravtním pstiţením a který splňuje základní technické pţadavky bezbariérvsti; vstupním bytem je pdprvaný byt, který sluţí k sciálnímu bydlení pr sby, jejichţ průměrný čistý měsíční příjem v bdbí 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smluvy nepřesáhl stanvený limit. Sučet všech veřejných pdpr pskytnutých ţadateli pdle pravidla "de minimis" nesmí v bdbí tří let přesáhnut mezní hdntu v Kč dpvídající EUR; pdpra regenerace panelvých sídlišť. Jediný prgram MMR, který není zatíţen institutem de minimis. Opět nevratná dtace je pskytvána aţ d výše 70 % rzpčtvých nákladů. V suladu s nařízením vlády byla stanvena maximální výše dtace, cţ vede ke sniţvání rzpčtu akce a k tmu, ţe se kmplexní úpravy sídlišť prvádějí na etapy; pdpra výměny lvěných rzvdů vdy v bytvých dmech. Nevratná dtace, která svým bjemem přerzdělených finančních prstředků v rce 2010 ve výši 8,4 mil. Kč státní rzpčet příliš nezatěţuje; pdpra splátek úrků z úvěrů pr mladé d 36 let. Pdpra je pskytvána frmu úrkvé dtace. Příjemci jsu sby, které v rce pdání ţádsti pskytnutí příspěvků nedvrší 36 let a nemají jiný neţ nvě kupvaný byt. Příspěvek se pskytuje na přízení bytu staršíh neţ dva rky. Příspěvky lze pskytnut p dbu splácení úvěru, nejdéle však p dbu 10 let. Pdpra je stanvena v závislsti na výši průměrné úrkvé sazby; je-li průměrná sazba úrků niţší neţ 5 %, příspěvek se nepskytuje. V letech a znvu v rce 2011 je díky nízké úrvni průměrných úrkvých 20

21 21 sazeb příspěvek nulvý. Příspěvek nelze pskytnut k úvěru pskytvanému stavební spřitelnu. Pdpra je však kmbinvatelná s pdpru v pdbě daňvých úlev vázaných na daň z příjmu; Integrvaný perační prgram (IOP) - jde cca 5 mld. Kč z evrpských fndů, které budu prstřednictvím MMR uvlněny ve prspěch regenerace bytvých dmů, revitalizace bytnéh prstředí a piltních prjektů ve vybrané skupině měst. Cílem aktivit jsu prblémvé části (sídliště) větších měst vybrané ministerstvem práce a sciálních věcí splečně s Radu vlády pr záleţitsti rmské menšiny (piltní prjekty). U piltních prjektů rmských lkalit není primárním prblémem stav bytvých dmů, ale především nezaměstnanst, kriminalita, drgvá závislst a nízký stupeň dsaţenéh vzdělání. Státní fnd živtníh prstředí ČR dispnuje cca 20 mld. Kč v rámci prgramu Zelená úsprám. Prgram pdpruje instalací zdrjů na vytápění s vyuţitím bnvitelných zdrjů energie, investice d energetických úspr při reknstrukcích i v nvstavbách u rdinných a bytvých dmů, výstavbu v pasivním energetickém standardu. Prgram je financván prstředky získanými prdejem tzv. emisních kreditů Kjótskéh prtklu sniţvání emisí skleníkvých plynů. Celkvá čekávaná alkace prgramu je aţ 25 miliard krun. Výše pdpry je diferencvána pdle dsaţených úspr, typu patření a typu dmu. O pdpru můţe ţádat puze majitel neb splumajitel bytné budvy uvedený v katastru nemvitstí a který bude rdinný neb bytvý dům p dbu 15 let uţívat k bydlení neb pskytvání bydlení. Finanční mţnsti prgramu jsu však v sučasné dbě vyčerpány. Prblémy, které tent prgram prvázejí: - Prblematický je systém pskytvání pdpry z phledu nastavení pdmínek administrace (zdluhavý prces hdncení ţádstí a rzhdvání pdpře) - Nesystémvý je rvněţ přístup případných zájemců pdpru, kdy prgram "Zelená úsprám" vede vlastníky nemvitstí k zateplvání bez hledu na stav nemvitsti. Zateplují se i pškzené knstrukční části, cţ je z hlediska eknmiky budvy špatný pstup. Ministerstv práce a sciálních věcí pskytuje finanční prstředky frmu příspěvku na bydlení v rámci státní sciální pdpry a dplatku na bydlení v rámci pmci v hmtné nuzi. Tyt prstředky jsu zacíleny na uţivatele bytu. V rce 2010 byl přerzdělen cca 4 mld. Kč. Příspěvek na bydlení je adresná sciální dávka sluţící k úhradě části nákladů na přiměřené bydlení. Ţádsti příspěvek vyřizují kntaktní místa Úřadu práce ČR pdle místa trvaléh pbytu bčana. Na příspěvek na bydlení má nárk vlastník neb nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pbytu, jestliţe jeh náklady na bydlení přesahují částku sučinu rzhdnéh příjmu v rdině a keficientu 0,30 (na území hlavníh města Prahy keficientu 0,35), a zárveň sučin rzhdnéh příjmu v rdině a keficientu 0,30 (na území hlavníh města Prahy keficientu 0,35) není vyšší neţ částka nrmativních nákladů na bydlení. Nrmativní náklady na bydlení jsu stanveny jak průměrné náklady na bydlení pdle veliksti bce a pčtu členů dmácnsti. U nájemních bytů zahrnují částky nájemnéh v suladu se záknem nájemném, pdbná pravidla platí pr druţstevní byty a byty vlastníků. Dále jsu d nákladů na bydlení zahrnuty ceny sluţeb a energií. Nrmativní náklady na bydlení jsu prpčítány na přiměřené veliksti bytů pr daný pčet sb v nich trvale bydlících. Výše příspěvku na bydlení se stanví jak rzdíl mezi nrmativními náklady na bydlení a násbkem rzhdnéh příjmu a keficientu 0,30 (v Praze 0,35). Jsu-li skutečné náklady na bydlení niţší neţ nrmativní, dečítá se příslušný násbek rzhdnéh příjmu d nákladů skutečných. Dplatek na bydlení je dávka pmci v hmtné nuzi, která splečně s vlastními příjmy bčana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sciální pdpry pmáhá uhradit důvdněné náklady na bydlení. Ţádsti dplatek se pdávají na sciálních dbrech pvěřených becních úřadů pdle místa trvaléh pbytu bčana. Výše dplatku na bydlení je stanvena tak, aby p zaplacení důvdněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, sluţeb s bydlením spjených a nákladů energie)

22 zůstala sbě či rdině částka nutná k ţivbytí. Pdmínku nárku na dplatek na bydlení je získání nárku na příspěvek na ţivbytí a nárku na příspěvek na bydlení ze systému státní sciální pdpry. Dplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkvým sciálním a majetkvým pměrům) i sbě, které příspěvek na ţivbytí nebyl přiznán, prtţe její příjem či příjem splečně psuzvaných sb přesáhl částku ţivbytí, ale nepřesáhl 1,3násbek tét částky. V případech hdných zvláštníh zřetele lze dávku pskytnut i na jinu neţ nájemní neb vlastnicku frmu bydlení (např. ubytvny a pdnájmy). Výše dplatku na bydlení se vypčte tak, ţe se d částky důvdněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc dečte příspěvek na bydlení (náleţející za předchzí kalendářní měsíc) a částka, kteru příjem sby neb splečně psuzvaných sb (včetně vyplacenéh příspěvku na ţivbytí) převyšuje částku ţivbytí. Pdpra bydlení p pvdních Pdpra bydlení pskytvaná MMR a SFRB Stávající pdpra bydlení p mimřádné událsti zahrnuje škálu pdpr na zmírnění následků pvdní : Výstavba becních nájemních bytů pdprgram Pdpra výstavby becních nájemních bytů pr bčany pstiţené ţivelní phrmu, který je sučástí prgramu Pdpra bydlení; dtace, pskytuje MMR Zabezpečení dčasnéh náhradníh ubytvání mbilní buňky pdprgram Pdpra při zajišťvání dčasnéh náhradníh ubytvání v důsledku pvdně či jiné ţivelní phrmy, který je sučástí prgramu Pdpra bydlení; dtace, pskytuje MMR Základní vybavení dmácnsti příspěvek 30 tis. Kč fyzickým sbám pdprgram Pdpra při zajišťvání dalších suvisejících ptřeb (příspěvek 30 tis. Kč na bnvu základních funkcí dmácnsti) v důsledku pvdně či jiné ţivelní phrmy, který je sučástí prgramu Pdpra bydlení; není zkumána sciální situace příjemce dtace, pskytuje ji MMR prstřednictvím bcí Příspěvek 150 tis. Kč fyzickým sbám nařízení vlády č. 394/2002 Sb. Příspěvek pr sby, kterým byl v suvislsti s ţivelní phrmu dstraněn byt, není účelvě vázán, není zkumána sciální situace příjemce dtace, pskytuje ji MMR přes kraje Demlice nařízení vlády č. 395/2002 Sb., frma dtace, pskytuje ji MMR přes kraje Pdpra prav prstřednictvím bcí NV č. 396/2001 Sb. Přímá dtace a zvýhdněný úvěr bcím na pravy, jejich prstřednictvím pak vlastníkům bytvéh fndu, frma dtace neb úvěru, pskytuje SFRB Pdpra prav fyzickým sbám NV č. 28/2006 Sb. (zvýhdněný úvěr na pravy), úvěr pskytuje SFRB Pdpra výstavby fyzickým sbám NV č. 396/2002 Sb. (zvýhdněný úvěr na výstavbu), úvěr pskytuje SFRB Pdpra pskytvaná ministerstvem práce a sciálních věcí Mimřádná kamţitá pmc má pdbu finančních příspěvků MPSV sbám, jeţ pstihla váţná mimřádná událst (například ţivelní phrma). Je pskytvána sbám, které se citnu v situacích, které je nutn bezdkladně řešit. Druhy dávek mimřádné kamţité pmci: Pdpra zabezpečení základních živtních ptřeb můţe být pskytnuta sbě, která není v hmtné nuzi a kteru pstihne váţná mimřádná událst a celkvé sciální a majetkvé pměry jí neumţňují překnat událst vlastními silami. Maximální výše dávky činí patnáctinásbek částky ţivtníh minima jedntlivce. Cţ znamená, ţe ji lze pskytnut aţ d výše Kč. Je zkumána sciální situace příjemce. Překrývá se s příspěvkem fyzickým sbám ( NV č. 394/2002 Sb.) ve výši 150 tis. Kč. 22

23 Základní vybavení dmácnsti situace, kdy sba není v hmtné nuzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkvým sciálním a majetkvým pměrům dstatečné prstředky na úhradu nákladů spjených s přízením neb pravu nezbytných základních předmětů dluhdbé sptřeby a na základní vybavení dmácnsti. Je zkumána sciální situace příjemce. Dávka je jednrázvá aţ d výše knkrétníh nákladu, sučet dávek takt pskytnutých v průběhu jednh kalendářníh rku nesmí překrčit Kč. Překrývá se s pdprgramem MMR (zabezpečení dčasnéh náhradníh ubytvání) ve výši 30 tis. Kč. Náhradní ubytvání situace, kdy sba není v hmtné nuzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkvým sciálním a majetkvým pměrům dstatečné prstředky na úhradu jednrázvéh výdaje spjenéh se zaplacením úhrady nclehu, na vyřízení náhradních dkladů neb na přechdné ubytvání při zničení bytu apd. Je zkumána sciální situace příjemce. Dávka se pskytuje aţ d výše knkrétníh nákladu. Jde jednrázvu dávku, pskytnutí vícekrát během rku není vylučen. Účelvě se překrývá s pdprgramem MMR dčasné ubytvání, tent překryv však není neţáducí. b) Shrnutí Subr existujících nástrjů je rzsáhlý a zárveň nepřehledný. Můţe dcházet ke knkurenci jedntlivých druhů pdpr (například u prgramů Panel a Zelená úsprám). Jde zřetelný důsledek chybějící krdinace bytvé plitiky, respektive nechty statních rgánů a rganizací státní správy půsbících v blasti bydlení pdřídit se krdinační rli ministerstva pr místní rzvj. Dchází tím ke sniţvání eknmické i věcné účinnsti jedntlivých nástrjů a ke sníţení významu státní pdpry v čích veřejnsti. Těţištěm dsud pskytvaných přímých investičních pdpr byla nevratná finanční výpmc. Tent mdel však s hledem na vývj veřejných rzpčtů není d buducna udrţitelný. Pmc bčanům v případě mimřádných událstí je pskytvána frmu návratné i nenávratné finanční výpmci. Na zprstředkvání pskytvání tét pmci se pdílejí bce. Lze čekávat, ţe p dknčení deregulace nájemnéh v rce 2012 se jeh výše stabilizuje a bude dráţet skutečnu kupní sílu byvatelstva v jedntlivých reginech. V té dbě bude vhdné přikrčit k analýze dstupnsti bydlení a účinnsti příspěvku na bydlení a dplatku na bydlení. c) Závěr Z celkem 19 (nepvdňvých) nástrjů suvisejících s financváním rzvje bydlení v ČR jsu puze 2 pskytvány frmu zvýhdněných úvěrů a 1 nástrj zaměřený na pskytvání záruk za úvěry. Vzhledem ke sniţvání rzpčtů vratných finančních výpmcí na výstavbu nájemníh bydlení je pdpra státu vychýlena ve prspěch bydlení vlastnickéh. Nástrje vlené pr naplnění cílů a pririt nvé kncepce státní bytvé plitiky musí být přesně zacíleny, nesmí dcházet ke zdvjvání jejich dpadů, musí být srzumitelné směrem k adresátům a pdmínky pr jejich aplikaci musí být jednduše hdntitelné. Vţdy je třeba psuzvat sulad vlených nástrjů s pravidly sutěţníh práva (veřejné pdpry). Pskytvání nevratné finanční výpmci by se měl d buducna zaměřit puze na skupiny byvatel, kterým není mţné pskytnut finanční výpmc vratnu. Při frmulvání jedntlivých nástrjů pdpry je zásadní ddrţvat princip pravidla 3E (hspdárnst, účelnst a efektivnst) a dále je třeba dbát transparentnst, rvné zacházení a vyhnutí se diskriminaci. Všechny nástrje aplikvané pr dsaţení cílů kncepce státní bytvé plitiky musejí být hdntitelné a jejich dpady a účinnst musejí být průběţně vyhdncvány Klik prstředků je vynakládán d blasti bytvé plitiky v ČR? a) Ppis a analýza sučasné situace 23

24 Bytvá plitika je v gesci Ministerstva pr místní rzvj d jeh zalţení v rce 1996 a Státníh fndu rzvje bydlení d jeh zalţení v rce Během tht bdbí byly vyuţívány různé prgramy na pdpru bydlení, které v průběhu bdbí vznikaly a zanikaly. Níţe uvedené tabulky shrnují výdaje vynalţené d blasti bytvé plitiky v psledních šesti letech, tj. v bdbí , v dbě platnsti kncepce bytvé plitiky MMR z rku Tabulky bsahují krmě výdajů MMR a SFRB rvněţ známé výdaje dalších subjektů pdílejících se na realizaci bytvé plitiky, jak je MF, MPSV, MV a MŢP/SFŢP. Výdaje státu na bydlení v bdbí (skutečnst v mil. Kč) výdaje MMR Prgram pdpry Pdpra prav bytvéh fndu (vady panelvé výstavby) 304,1 14,5 x x x x Regenerace panelvých sídlišť 164,5 178,6 309,7 181,7 183,0 150,0 Pdpra výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví bcí 496,7 193,2 99,4 89,5 101,1 94,6 Pdpra výstavby pdprvaných bytů 476,7 517,5 425,2 118,6 120,6 165,7 Výstavba bytů Klín - TI (2006-lkalita Vdárna) 203,0 132,1 x x x x Pdpra výměny lvěných vdvdních rzvdů vdy v bytvých dmech Pdpra dstraňvání následků pvdní (vč. krupbití v r. 1999) Pdpra výstavby becních nájemních bytů pr bčany pstiţené ţivelní phrmu Pdpra při zajišťvání dčasnéh náhradníh ubytvání a dalších suvisejících ptřeb v důsledku pvdně či jiné ţivelní phrmy 0,9 12,5 11,8 24,6 10,8 6,5 x 0,5 0,9 x 37,9 x x x x x 50,6 16,4 x x x x 64,4 87,8 Pdpra hyptečních úvěrů 414,2 231,2 117,1 47,7 27,5 41,5 MMR - celkem 2 060, ,1 964,1 462,0 595,8 562,6 Z údajů v tabulce je patrný relativně výrazný pkles celkvých výdajů v prvních třech letech a d rku 2008 stabilizace výdajů na úrvni klem půl mld. Kč rčně. Z hlediska bjemu výdajů jsu nejvýznamnějšími prgramy ve sledvaném bdbí tři hlavní prgramy pdpry bydlení Pdpra regenerace panelvých sídlišť, Pdpra výstavby technické infrastruktury a Pdpra výstavby pdprvaných bytů. Vývj na hyptečním trhu byl ve sledvaném bdbí charakterizván pklesem úrkvých sazeb, cţ vedl v kmbinaci s pdmínkami prgramu Pdpra hyptečních úvěrů k pstupnému sniţvání vyuţití tht prgramu v psledních šesti letech. Všechny prgramy pdpry administrvané MMR jsu dtačníh charakteru, a prt lze v suvislsti s úsprnými patřeními v blasti veřejných financí předpkládat jejich další mezvání. Výdaje státu na bydlení v bdbí (skutečnst v mil. Kč) výdaje SFRB Prgram pdpry Dtace na výstavbu nájemních bytů - NV 481/2000 Sb. 356,3 x x x x x 24

25 Prgram pdpry Dtace na výstavbu DPS - NV 481/2000 Sb. 158,0 4,9 x x x x Dtace ke krytí části nákladů spjených s výstavbu bytů pr příjmvě vymezené sby - NV 146/2003 Sb. Dtace bcím na výstavbu NB - INV.POB.- NV 369/2003 Sb. Dtace na výstavbu NB+DPS pr bce pstiţené pvdněmi - NV 104/2003 Sb., 145//2003 Sb., 146/2003 Sb. Dtace investrům a pskytvatelům nájemníh bydlení (sciální bydlení, pdpra bydlení v malých bcích) Dtace na pravy a mdernizace bytů pškzených pvdněmi - NV 59/2004 Sb. Prgram PANEL - NV 299/2001 Sb. - dtace úrků, nvel. NV 325/2006 Dtace vlastníkům panelvých dmů a bytů na pravy - NV 63/2006 Sb. Dtace na výstavbu druţstevních bytů - zákn 378/2005 Sb., NV 465/2005 Sb. Úvěry na výstavbu druţstevních bytů - zákn 378/2005 Sb., NV 465/2005 Sb. Úvěry bcím na pravy a mdernizace bytů - NV 396/2001 Sb. Úvěry na výstavbu bytu sbami ml. 36 let - NV 97/2002 (d 200 tis. Kč) Úvěry na přízení bydlení mladým lidem d 36 let - NV 616/2004 (d 300 tis. Kč) Dtace k úvěrům ml. lidem na výstavbu neb přízení bydlení - NV 616/2004 Úvěry na výstavbu bytu fyz. sbami pstiţenými pvdněmi - NV 396/2002, 28/2006, pvdně 2009 (pravy a rekn.bytů) 938, , ,2 597,9 135,6 31,7 152,0 125,8 x x x x 140,7 11,4 x x x x x x x x x 12,9 x 57,1 0,3 x x x 127,4 226,6 439,3 754,5 827,4 909,8 x 139,6 389,9 140,0 2,7 x x x 10,8 15,6 x x x x 59,5 95,0 30,2 x 126,9 51,0 36,4 40,6 15,2 3,2 13,4 3,5 4,4 1,2 x x 1 757, , ,2 898,7 815,4 837,7 11,0 29,4 50,0 77,9 86,9 96,0 10,6 0,6 2,2 0,1 1,9 10,7 Úvěry a dtace bcím na pravy a mdernizace byt.fndu - pvdně 2009, NV 396/2001 Sb. x x x x 90,1 x Úvěry na mdernizaci bytu mladým lidem d 35 let - NV 28/2006 (d 150 tis. Kč) x 932,3 744,2 150,7 x x SFRB - celkem 3 791, , , , , ,0 Přestţe celkvé výdaje SFRB v prvních třech letech mírně rstly, v rce 2008 dšl k prpadu a následnému pklesu v letech 2009 a Nsnými prgramy pdpry, které zaznamenávají nejsilnější pptávku, jsu prgramy PANEL a Úvěry na přízení bydlení mladým lidem d 36 let (d 300 tis. Kč). Ostatní prgramy byly buď z důvdu úsprných patření utlumeny, neb jsu z hlediska bjemu výdajů marginální. Z hlediska frmy je pdpra zhruba rvnměrně rzdělena mezi dtace a zvýhdněné úvěry. 25

26 Výdaje státu na bydlení v bdbí (skutečnst v mil. Kč) statní resrty Prgram pdpry Pdpra stavebníh spření , , , , , ,0 Odpčet úrků z úvěrů (hyptéky, stavební spření) expertní dhad x x x 3 123, , ,4 Majetkvá újma bank (2010 dhad) 610,0 538,0 285,0 373,5 279,2 200,0 MF - celkem , , , , , ,40 Příspěvek na bydlení+dplatek d 2007, skutečnst leden-září , , , , , ,1 Příspěvek na bezbariérvu úpravu bytu 63,5 65,6 62,6 65,6 59,8 x Příspěvek na úhradu za uţívání bezbariérvéh bytu 8,7 9,2 9,5 9,3 8,8 x MPSV - celkem 2 531, , , , , ,1 MV - celkem - Zabezpečení integrace azylantů 13,5 15,7 11,9 8,8 15,6 12,1 MŽP - SFŽP - Zelená úsprám x x x x 3, ,8 Ze všech subjektů pdprujících bytvu plitiku je z hlediska bjemu výdajů nejvýznamnější ministerstv financí díky pdpře stavebníh spření, která tvří více neţ plvinu celkvých výdajů státu na bydlení. U MF je pdbně jak u MMR a SFRB patrný sestupný trend bjemu výdajů zapříčiněný zejména pstupným mezváním pdpry stavebníh spření. Všechny druhy pdpry jedntlivých resrtů uvedené v tabulce výše mají charakter dtace. V následující tabulce a grafu jsu shrnuty celkvé výdaje jedntlivých resrtů na pdpru bydlení a uvedeny pdíly celkvých výdajů na bydlení na HDP a na celkvých výdajích státníh rzpčtu v jedntlivých letech sledvanéh bdbí. Výdaje na bydlení (skutečnst v mil. Kč) MMR - celkem 2 060, ,10 964,10 462,00 595,80 562,60 SFRB - celkem 3 791, , , , , ,00 MF - celkem , , , , , ,40 MPSV - celkem 2 531, , , , , ,1 MV - celkem - Zabezpečení integrace azylantů 13,50 15,70 11,90 8,80 15,60 12,10 MŢP - SFŢP - Zelená úsprám x x x x 3, ,80 Celkem (MMR+SFRB+MF+MPSV+MV) , , , , , ,10 HDP v b.c. (v mld. Kč) 2 983, , , , , ,80 Pdíl na HDP (v %) 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,7 Výdaje SR (v mld. Kč) 922, , , , , ,80 Pdíl na výdajích SR (v %) 2,7 2,3 2,1 2,1 2,0 2,3 26

27 Údaje v tabulce ptvrzují sestupný trend v prvních třech letech sledvanéh bdbí, kdy rstl HDP i výdaje státníh rzpčtu, avšak veřejné výdaje na bytvu plitiku napak klesaly. V druhé plvině sledvanéh bdbí je patrná stabilizace pdílu výdajů na bydlení na HDP i na výdajích státníh rzpčtu, a t jednak kvůli stagnaci vývje HDP i rzpčtvých výdajů a také kvůli stabilizaci celkvé úrvně veřejných výdajů na bydlení. Pdíl výdajů na bydlení na HDP a na výdajích SR (v %) 3,0 2,7 Pdíl na HDP (v %) 2,5 2,0 2,3 2,1 2,1 Pdíl na výdajích SR (v %) 2,3 2,0 1,5 1,0 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,7 0,5 0, Zdrj: MMR Rzdělení výdajů MMR a SFRB na bytvu plitiku z hlediska frmy pdpry pdle th, zda jde dtaci neb zvýhdněný úvěr - bsahuje následující tabulka a graf. Frma pdpry (skutečnst v mil. Kč) Dtace celkem (MMR+SFRB) 3 943, , , , , ,0 Zvýhdněné úvěry celkem (SFRB) 1 908, , , ,3 862,6 851,6 Pdpry celkem (MMR+SFRB) 5 851, , , , , ,6 Z uvedených údajů je zřejmé, ţe pměr mezi dtacemi a zvýhdněnými úvěry je p celé sledvané bdbí relativně stabilní v pměru 2:1, prtţe pkles bjemu dtací v pdstatě kpíruje pkles bjemu pskytnutých zvýhdněných úvěrů. Ve struktuře frmy pskytvaných pdpr tedy nedšl za uplynulé bdbí k výraznější změně. Pkud by byly d těcht údajů zapčítány také výdaje statních resrtů, zejména ministerstva financí, které jsu všechny dtační pvahy, byl by pdíl zvýhdněných úvěrů puze na úrvni 5 aţ 10 % z celkvéh bjemu výdajů na bydlení. 27

28 Frma výdajů MMR a SFRB na bydlení (dtace vs. úvěry) 100% 90% 80% 70% Zvýhdněné úvěry Dtace 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdrj: MMR Následující tabulka a graf zachycují rzdělení výdajů na bydlení MMR a SFRB pdle účelu. Výdaje jsu rzděleny dle čtyř hlavních účelů, kterými jsu výstavba bytů a technické infrastruktury, pravy bytů, ţivelní phrmy a pdpra hypték. Účel pdpry (skutečnst v mil. Kč) Výstavba bytů a technické infrastruktury 4 562, , , , , ,7 Opravy bytů 723, , , , , ,5 Ţivelní phrmy 151,2 69,6 3,3 0,1 244,9 114,9 Pdpra hypték 414,2 231,2 117,1 47,7 27,5 41,5 Pdpry celkem (MMR+SFRB) 5 851, , , , , ,6 Zatímc na pčátku sledvanéh bdbí měla z hlediska bjemu vynakládaných prstředků výraznu převahu výstavba bytů a technické infrastruktury, pstupem času se tent směr vyuţití pdpry utlumval a přiblíţil se výši pdpry vynakládané na pravy bytů, která je p celé bdbí relativně stabilní. Zřejmé je rvněţ pstupné sniţvání pdpry hypték způsbené vývjem na hyptečním trhu, knkrétně pklesem úrkvých sazeb na pskytvané hypteční úvěry a tím ztrátu nárku na státní pdpru. 28

29 Účel výdajů MMR a SFRB na bydlení 100% 90% 80% 70% 60% 50% Pdpra hypték Ţivelní phrmy Opravy bytů Výstavba bytů a TI 40% 30% 20% 10% 0% Zdrj: MMR b) Shrnutí Na základě výše prvedené analýzy prstředků, které byly na pdpru bydlení vynalţeny z veřejných zdrjů v bdbí let 2005 aţ 2010, lze uvést následující zjištění: Správa prgramů pdpry je nesystémvě rzdělena mezi MMR a SFRB, některé prgramy pdpry se věcně překrývají. Celkvý systém financvání bytvé plitiky je rztříštěn mezi něklik rgánů státní správy, které spravují různé nástrje pdpry bydlení. V důsledku úspr ve veřejných výdajích jsu některé prgramy zcela rušeny neb pzastavvány, nicméně z hlediska struktury frmy pskytvaných pdpr stále výrazně převaţuje dtační charakter, přičemţ pdíl pdpr dtační pvahy na celkvých výdajích na bydlení mírně narůstá. Nesystémvé utlumvání, překryvy některých prgramů a nestabilita celkvéh systému pdpr v blasti bytvé plitiky představují rizik pr případné investry a hrţují důvěru v celkvý systém financvání bytvé plitiky. Zásadní pdíl na celkvých veřejných výdajích v blasti bytvé plitiky má pdpra stavebníh spření, která však splu se s daňvým zvýhdněním hypték patří mezi pdpru vlastnickéh bydlení. Pkud se uskuteční plánvané mezení těcht druhů pdpr, měly by být ušetřené prstředky aspň zčásti alkvány d účelnějších frem pdpry bytvé plitiky. Z hlediska účelů, na které jsu pdpry MMR a SFRB pskytvány, klesá bjem výdajů na výstavbu bytů a technické infrastruktury a na stabilní úrvni se zárveň drţí pdpra prav bytů, cţ je vzhledem ke stavu bytvéh fndu pzitivní. Klesá rvněţ bjem výdajů na pdpru hypték, cţ lze rvněţ pvaţvat za pzitivní trend vzhledem k určité duplicitě tht nástrje pdpry s nástrjem daňvéh zvýhdnění hypték. c) Závěr Veřejná pdpra zůstává vychýlena ve prspěch vlastnickéh bydlení, zárveň je upřednstňvána pdpra pptávkvé strany. Ačkliv je za bytvu plitiku zdpvědné ministerstv pr místní rzvj, jeh pravmci jsu d velké míry mezeny půsbením dalších resrtů. Z výše uvedenéh je rvněţ zřejmé, ţe dpvědnst MMR není pdpřena adekvátní míru dprvdných finančních zdrjů. Na 29

30 základě výše uvedených zjištění lze knstatvat, ţe nynější pdba financvání bytvé plitiky se vyznačuje rzdrbeným implementačním systémem, kdy různé frmy pdpry administruje něklik rgánů státní správy. Navíc k tmu čast puţívají neefektivní a překrývající se nástrje pdpry. D buducna je nezbytné prvést revizi nástrjů bytvé plitiky ve smyslu jejich efektivnějšíh zacílení a nastavení ptimální frmy a struktury. Rvněţ je zaptřebí zhdntit celkvu výši prstředků s hledem na mţnsti veřejných rzpčtů Jaké nástrje bytvé plitiky jsu využívány v zemích EU? a) Ppis a analýza sučasné situace Nástrje vyuţívané v ČR v blasti bytvé plitiky jsu pdrbněji zpracvány v kapitle Prvnávat nástrje pr pdpru bytvé plitiky v zahraničí a ČR můţe být prblematické. Kaţdá země pršla jiným vývjem a puţívá různých nástrjů, které mají své histrické pdstatnění. Bez detailní znalsti suvislstí nelze prt jednznačně říci, které z těcht nástrjů jsu pr pdmínky ČR vyuţitelné a d jaké míry. V tét kapitle jsu prt shrnuty nejvýznamnější pdpůrné nástrje tak, jak je shrnula studie Rzbr předpkladů na zvýšení pdílů pdpr rzvje bydlení na základě samfinancvání a refinancvání s vyuţitím záruk (ÚRS, 2010). Mezi hlavní přímé finanční nástrje sluţící k pdpře bydlení v zemích EU se řadí především: nevratné investiční a neinvestiční dtace, které jsu přím zahrnuty d bjemu realizvané akce (v českém prstředí například dtace na pdpru výstavby pdprvaných bytů, dtace na pdpru regenerace sídlišť apd.) nevratné investiční a neinvestiční dtace na pdpru splátek úrků z úvěrů, které jsu čerpány na knkrétní účel (v českém prstředí např. Prgram Panel, pdpra hyptečníh úvěrvání apd.) zvýhdněné úvěry pskytvané za niţší neţli průměrnu úrkvu sazbu na běţném bankvním trhu, případně úvěry, které jsu pskytvány za sazbu průměrnu, ale na dbu delší, neţli je na vlném trhu běţné V zemích EU se rvněţ puţívají nástrje, které bytvu výstavbu a trh s nemvitstmi pr bydlení vlivňují nepřím: mţnst dečtu zaplacených úrků z úvěru na přízení nvéh bydlení mţnst svbzení d platby daně z příjmu v případě prdeje nemvitsti pr bydlení výše daně z přidané hdnty u nvé bytvé výstavby mţnst zápčtu výdajů spjených s prnájmem bydlení d daňvé ztráty V následujících tabulkách je stručně uveden přehled nástrjů, které jsu puţívány v zemích EU v rámci bytvé plitiky. 30

31 Země Mžnst dpčtu zaplacených úrků z úvěrů Mžnst svbzení d daně z příjmu v případě prdeje nemvitsti pr bydlení Mžnst daňvéh dpčtu v případě ztráty z prnájmu Platba DPH v případě nvéh vlastnickéh bydlení Existence jiných frem pdpry vlastnickéh bydlení Existence záručníh hyptečníh fndu, resp. existence záruk za úvěry Přehled existujících daňvých úlev v blasti bydlení v zemích EU-27 k 31. prsinci 2009, zdrj ÚRS. Rakusk An An An Ne An Ne Belgie An An Ne An An An Bulharsk An An Ne An Ne Ne Kypr An An An An An Ne Česká republika An An An An An Ne Dánsk An An An Ne Ne Ne Estnsk An An Ne An An An Finsk An An An Ne An An Francie An An An An An An Německ An An An Ne Ne Ne Řeck An An Ne An An An Maďarsk Ne An Ne An An An Irsk An An An An An An Itálie An An Ne An An An Ltyšsk Ne An Ne An An An Litva Ne An Ne An An An Lucembursk An An An Ne An An Malta Ne An Ne Ne An An Nizzemí An An Ne An An An Plsk Ne An An An An An Prtugalsk An An An Ne An An Rumunsk Ne An Ne An An An Slvensk Ne An Ne An An Ne Slvinsk Ne An Ne An An An Španělsk An An An An An Ne Švédsk An An Ne Ne An Ne Velká Británie An An An Ne An An 31

32 Frmy přímých pdpr v blasti bydlení v zemích EU-27, zdrj ÚRS. Země Název pdpry Typ pdpry Cílvá skupina - vlastník Stavební spření Nevratná dtace Fyzické sby Výstavba bytu v bytvém (případně plyfunkčním) dmě Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Výstavba bytu v rdinném dmě Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Kupě bytu v bytvém dmě Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Kupě bytu v rdinném dmě Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Obnva bytvé budvy Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Výstavba bytu v bytvém (případně plyfukčním) dmě Zvýhdněný úvěr Právnické sby, bce Slvensk Výstavba bytu v rdinném dmě Zvýhdněný úvěr Právnické sby, bce Obnva bytvé budvy Zvýhdněný úvěr Právnické sby, bce Výstavba, přestavba neb bnva zařízení sciálních služeb Zvýhdněný úvěr Obce Kupě bytu v bytvém neb rdinném dmě pr nájemní využití Zvýhdněný úvěr Obce Výstavba nájemníh bytu Zvýhdněný úvěr Obce, neziskvé rganizace Prgram zateplvání bytvých a rdinných dmů Bezúrčná půjčka Bez mezení Dtace na výstavbu nájemních bytů Nevratná dtace Obce, neziskvé rganizace Dtace na přízení nájemních bytů Nevratná dtace Obce, neziskvé rganizace Dtace na dstraňvání systémvých pruch bytvých dmů Nevratná dtace Bez mezení Prgram TBS (Tw arzystw a Budw nictw a Splecneg) Zvýhdněný úvěr Bytvá družstva, bce Úvěry na výstavbu technické infrastruktury Zvýhdněný úvěr Obce Plsk Fnd termmdernizace a prav (Fundusz Termmdernizacji i Remntów - Nevratná dtace Bez mezení FTiR) Prgram Rdina ve svém (Prgram Rdzina na sw im) Zvýhdněný úvěr Dmácnsti s dětmi Pmc se splácením hyptečních úvěrů Záruční prgram Fyzické sby a drbní Prgram pdpry sciálníh bydlení z Platebníh fndu (Prgram w spierania Nevratná dtace živnstníci Obce, kresy a neziskvé budw Sciální nictw pdpra a scjalneg dmácnstem ze śrdków v rámci Funduszu vlastnickéh Dplat) bydlení přetížených Nevratná dtace rganizace Fyzické sby splátkami Pdpra vlastnickéh hyptečních bydlení úvěrů pr mladé dmácnsti Nevratná dtace Fyzické sby Prgram pdpry vlastnickéh bydlení Nevratná dtace Fyzické sby Maďarsk Pskytvání státních záruk za úvěry na bydlení Záruční prgram Fyzické sby Pskytvání dtací na splátky úrků z hyptečních úvěrů financvaných (nejedná Nevratná se dtace krizvé Fyzické sby prstřednictvím Prgram pskytvání hyptečních příspěvku dluhpisů na platbu zajištěných nájemnéh státem Nevratná dtace Obec Prgram pskytvání dtací na splátku úrků z hyptečních úvěrů Nevratná dtace Fyzické sby Pdpra zaměřená na regeneraci bytvéh fndu Nevratná dtace Bez mezení Investiční pdpůrný prgram (Capital Assistance Scheme - CAS) Zvýhdněný úvěr Bytvá družstva Investiční úvěr a pdpůrný prgram (Capital Lan and Subsidy Scheme) Zvýhdněný úvěr Bytvá družstva Irsk Dtace na becní zařízení (Cmmunal Facilites Grant) Nevratná dtace Obce Nízknákladvý prgram na zlepšení dstupnsti pzemků pr bytvu Nevratná dtace Obce, fyzické sby výstavbu Lkální dtace (Lwna -cst kupi Scheme) pzemku pr bytvu výstavbu ( Slte Funding) Nevratná dtace Obce Pskytvání záruk za úvěry na bydlení Záruční prgram Fyzické sby Pdpra výstavby sciálních bytů Zvýhdněný úvěr Obce Pdpra výstavby bytů d vlastnictví přízení bytu Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Příspěvky na bydlení pr vlastníky bytvéh fndu a pr nájemníky Nevratná dtace Fyzické sby, vlastník bytu Příspěvek ke stavebnímu spření Nevratná dtace Fyzické sby Německ Pdpra na přízení bytu d vlastnictví Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Zvýhdněný úvěr Zvýhdněný úvěr Fyzické sby Mezi další specifické frmy pdpry patří např. speciální prgram Stadtumbau Ost, Prgram přestavby měst Západ, eklgické prgramy zaměřené na snižvání emisí a snižvání energetické nárčnsti. Rakusk Rakuský systém pdpry bydlení je charakteristický především tím, že v jedntlivých frmách pdpr jednznačně převládají nízkúrčené zvýhdněné úvěry. Na financvání vlastnickéh bydlení se pdílí jak stavební spření, tak hypteční úvěry a dtace jsu zaměřeny na reknstrukce a pravy bytvéh fndu s cílem snížení energetické nárčnsti budv. Sciální bydlení je dménu bcí a veřejně prspěšných splečnstí. Financvání prbíhá ze zemských rzpčtů. Švédsk Nizzemsk Finsk Francie Subvence v pdbě dtací neb zvýhdněných úvěrů přestaly být v sučasné dbě prakticky využívány. Daňvá pdpůrná patření a příspěvky na bydlení jsu v sučasnsti důsledně kncipvány ve svém půsbení jak neutrální nástrje půsbící nediferencivaně ve vztahu ke všem typům právníh užití bytů. Pdpra výstavby bytů d vlastnictví Záruční prgram Fyzické sby Pdpra výstavby sciálních bytů Zvýhdněný úvěr Bytvé asciace Pdpra přízení bytu v bytvém neb v rdinném dmě Záruční prgram Fyzické sby Pdpra přízení bytu v bytvém neb v rdinném dmě Záruční prgram Fyzické sby Pdpra prav histrických staveb pr bydlení Nevratná dtace Bez mezení Pdpra výstavby nájemních bytů Zvýhdněné úvěry Obce, neziskvé rganizace Pdpra splácení úvěru na přízení bytu v bytvém neb v rdinném dmě Nevratná dtace Fyzické sby Záruky za úvěry čerpané na výstavbu nájemních bytů a bytů d vlastnictví Záruční prgram Obce, neziskvé rganizace, Pdpra reknstrukce bytů Nevratná dtace fyzické Fyzické sby Pdpra výstavby nájemních bytů pr specifické skupiny byvatel Nevratná dtace Obce, neziskvé rganizace Pdpra výstavby nájemních bytů pr specifické skupiny byvatel Zvýhdněný úvěr Státní krprace PLUSs Pdpra reknstrukce bytvéh fndu Zvýhdněný úvěr Bez mezení Pskytvání záruk za úvěry na bydlení Záruční prgram Fyzické sby 32

33 Nejnvější trendy Řada státních patření v blasti finanční pdpry bydlení, kterých se v České republice dluhdbě diskutuje neb které byly zavedeny puze v mezené míře, patří v mnha zemích EU mezi dluh zavedené nástrje. Jejich účinnst je vlivněna v případě přímých nevratných dtací neb úvěrů celkvým bjemem finančních prstředků, případně nastavením pravidel. Obecně však i zde platí, ţe nejefektivnější jsu úvěry a záruky. Pkud jde rli administrátra přímých pdpr pr tut blast, existuje něklik schémat: administrátrem je puze stát prstřednictvím vybranéh resrtu, příp. více resrtů administrátrem je stát puze prstřednictvím jinéh subjektu administrátr je nejen stát přím prstřednictvím vybranéh resrtu ale i zárveň prstřednictvím vybranéh subjektu Ve většině případů státy na pčátku rzvje státní bytvé plitiky vyuţívají mţnsti příméh financvání ze státníh rzpčtu prstřednictvím vybranéh resrtu. V dalších krcích dchází většinu k zalţení jinéh subjektu, ddělenéh d resrtu, který má bytvu plitiku v kmpetenci. Nvě vzniklý subjekt sluţí především k pskytvání úvěrů/záruk. Tent krk je lgickým důsledkem nesuladu plánvání a skutečnéh čerpání finančních prstředků, kdy rzpčtvá pravidla resrtu víceméně neumţňují tyt druhy pdpry pskytvat. V dalším kamţiku se daný subjekt stává státním fndem, příp. státní agenturu, která by časem měla být sběstačná a samfinancvatelná. Všebecně platí, ţe v případě, ţe jde sukrmé subjekty (se státním dhledem), pak většina jimi pskytvaných pdpůrných patření patří svým charakterem mezi úvěrvé a garanční nástrje. V případě, ţe jde státní subjekty, pak prtfli pskytvaných nástrjů zahrnuje bě skupiny pdpůrných patření - dtační i úvěrvé/garanční. Stát ve většině případů tyt subjekty dtuje v plné míře ze státníh rzpčtu. V případě ţe tmu tak není, dchází k vyčerpání zdrjů fndu a k mezení jeh aktivit i v blasti pskytvání úvěrů a garancí. 33

34 b) Shrnutí Lze knstatvat, ţe ve srvnání s statními státy EU byla/je paleta nástrjů pdpry bytvé plitiky v ČR celkem širká (v ČR jsu vyuţívány jak nástrje pdprující pptávku, tak nabídku), ale zárveň přednstně rientvaná na dtační plitiku nárčnu na veřejné finance. Z nejnvějšíh vývje lze usuzvat na dkln d tht přístupu, který není příliš efektivní, k systému zalţenému na zárukách a zvýhdněných úvěrech, který je prkazatelně efektivnější a přitm klade niţší nárky na státní finanční zdrje. Přechd z dtačních na revlvingvé frmy pdpry v hrizntu následujících let však vyţaduje nalezení chybějících zdrjů, které byly v minulsti dčerpány ve frmě pskytvání nevratných dtací. Ddatečné zdrje prt musí být dplněny a t například vícezdrjvým financváním. c) Závěr Ačkli nelze jednznačně stanvit ideální mix. nástrjů bytvé plitiky puze na základě inspirace v zemích EU, některé trendy jsu pměrně zřejmé. Nvé nástrje bytvé plitiky by měly vycházet především z nástrjů v pdbě zvýhdněných úvěrů a garancí v suladu s nejnvějším vývjem v tét blasti. Pr zajištění dstatečnéh mnţství finančních zdrjů je nutn vyuţít vícezdrjvé financvání. Hlavním úklem je tedy zavedení stabilníh institucinálníh a finančníh systému pdpr s krdinační rlí MMR (SFRB) zalţenéh na nástrjích revlvingvéh charakteru Jaká je/byla pptávka p sučasných finančních nástrjích MMR a SFRB? a) Ppis a analýza sučasné situace SFRB d rku 2009 nezaznamenal významnější převis pptávky nad nabízenými pdprami. V rce 2010 dšl, vlivem sníţení limitů výdajů SFRB k smdesátiprcentnímu převisu pptávky u prgramu PANEL. V rce 2011 byl pprvé nutn předčasně zastavit příjem ţádstí d prgramu Úvěry na přízení bydlení mladým z důvdu vyčerpání dispnibilních finančních prstředků alkvaných v tmt prgramu na letšní rk jiţ v měsíci březnu

35 Situace MMR je z hlediska pptávky p pdpře v blasti bydlení pněkud dlišná, ve všech čtyřech prgramech pdpry bydlení je trvalý převis pptávky nad nabídku dispnibilních zdrjů, jak dkládají údaje v tabulce na následující straně. Z grafu vyplývá, ţe p prvních dvu letech, kdy byl uspkjen jen cca 45 % ţádstí z hlediska bjemu pţadvaných prstředků, stupl v následujícím bdbí pčet uspkjených ţádstí aţ na úrveň šedesáti prcent. Větší prcent saturace z hlediska pčtu akceptvaných ţádstí neţ z hlediska bjemu prstředků naznačuje, ţe přednst dstal uspkjení většíh pčtu ţádstí před uvlněním vyššíh bjemu finančních prstředků. Pdíl úspěšných žádstí dtaci v jedntlivých letech 90% 80% 70% 60% 50% 40% Pdíl schválených akcí Pdíl přidělených finančních prstředků 30% 20% 10% 0% Zdrj: MMR Z hlediska druhu prgramu pdpry je za sledvané bdbí úrveň uspkjení ţádstí i bjemu pţadvaných prstředků bdbná, a t na úrvni cca 65 %, respektive cca 50 %. Výjimku tvří puze prgram Pdpra prav lvěných rzvdů, kde tvří pdíl úspěšných ţádstí i přiznaných finančních prstředků cca 80 %. Obdbně jak u rčníh vyjádření je i u vyjádření dle druhu prgramu pdpry větší prcent saturace z hlediska pčtu akceptvaných ţádstí neţ z hlediska bjemu prstředků. Výjimku je pět puze prgram Pdpra prav lvěných rzvdů, u kteréh jsu bě hlediska srvnatelná. Pdíl úspěšných žádstí dtaci dle prgramů 90% 80% 70% 60% 50% 40% Pdíl schválených akcí Pdíl přidělených finančních prstředků 30% 20% 10% 0% Pdpra výstavby TI Pdpra výstavby pdp. bytů Pdpra regen. panel sídlišť Pdpra prav lv. rzvdů Celkem Zdrj: MMR 35

36 b) Shrnutí Na základě výše uvedené analýzy lze knstatvat, ţe pptávka subjektů v blasti bydlení p vyuţití pdpůrných nástrjů pskytvaných MMR a SFRB je vyšší neţ aktuální mţnsti státu na straně nabídky. Z hlediska spektra blastí pdpůrných prgramů lze nabídku pvaţvat za dstatečnu. Byl by však vhdné upravit zacílení a pdmínky pr čerpání jedntlivých nástrjů tak, aby je šl lépe zaměřit na příslušnu cílvu skupinu v blasti bydlení a dcílit tak zefektivnění pptávky p těcht nástrjích. c) Závěr Stávající spektrum frem pdpry bytvé plitiky lze pvaţvat za dstačující. Předmětem dalších krků nastavvání bytvé plitiky by měl být zejména lepší fungvání nástrjů pdpry bytvé plitiky a úprava jejich pdmínek tak, aby v maximální míře plnily účel, pr který byly zřízeny a zárveň, aby byly dstupné pr všechny subjekty, pr které jsu určeny. 36

37 Rk Žádsti / dtace Pdpra výstavby technické infrastruktury Pdpra výstavby pdprvaných bytů Pdpra regenerace panel sídlišť Pdpra prav lvěných rzvdů Celkem pčet akcí finanční prstředky v mil. Kč pčet akcí finanční prstředky v mil. Kč pčet akcí finanční prstředky v mil. Kč pčet akcí finanční prstředky v mil. Kč pčet akcí finanční prstředky v mil. Kč 2005 ţádán uspkjen ţádán uspkjen ţádán uspkjen ţádán uspkjen ţádán uspkjen ţádán uspkjen Celkem žádán uspkjen

38 2.3. Analýza sučasné situace v blasti stavebnictví se specifiky v blasti bydlení Jaká je sučasná situace v blasti bydlení v ČR (struktura, kvalita a dstupnst bydlení)? a) Ppis a analýza sučasné situace Analýza sučasné situace v blasti bydlení v ČR z části vychází ze statistických dat z rku 2001, kdy prběhl sčítání lidu (SLDB). Mezi nedstatky těcht dat patří vedle jejich neaktuálnsti také metdika puţitá při sčítání, která čast vede k nesprávné interpretaci. Předběţné údaje ze SLDB v rce 2011 však budu zveřejněny aţ ke knci rku V řadě blastí suvisejících s bydlením jsu však k dispzici i aktuální data například v blasti stavební výstavby. Český statistický úřad (ČSÚ) prvádí pravidelně výběrvé šetření příjmech a ţivtních pdmínkách dmácnstí pd názvem Ţivtní pdmínky. Cílem tht šetření je získat reprezentativní údaje příjmvém rzdělení jedntlivých typů dmácnstí, údaje způsbu, kvalitě a finanční nárčnsti bydlení, vybavení dmácnstí předměty dluhdbéh uţívání a pracvních, hmtných a zdravtních pdmínkách dspělých sb. I. Struktura bytvéh fndu Na základě údajů ze sčítání lidu v rce 2001 zahrnval bytvý fnd ČR celkem trvale bydlených bytů, z nichţ 47 % tvřily byty v sukrmém vlastnictví, zatímc nájemní byty tvřily 29 % trvale bydlenéh bytvéh fndu. Trvale bydlené byty pdle právníh důvdu užívání (2001) statní; ; 6% člen bytvéh druţstva; ; 14% ve vlastním dmě; ; 36% nájemní; ; 29% jiné bezplatné uţívání; ; 4% v sbním vlastnictví; ; 11% 38 Zdrj: ČSÚ, SLDB 2001 Z šetření ČSÚ Ţivtní pdmínky 2009 vyplývá, ţe ve vlastním dmě neb bytě bydlel v ČR 63 % dmácnstí, v nájemních bytech 21,7 % dmácnstí. Tyt údaje dkládají vzestup pdílu vlastnickéh bydlení, a t zejména na úkr nájemníh bydlení. Z reginálníh hlediska bydlí ve vlastním dmě nejméně dmácnstí v Praze, napak nejvíce ve Středčeském a Zlínském kraji.

39 Dmácnsti ve vlastním dmě (2009) % 60,0 50,0 40,0 39,2 54,4 44,1 44,5 39,1 48,0 50,6 51,9 46,8 44,7 54,0 32,2 30,0 26,2 27,1 20,0 10,0 12,0 0,0 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 V bytě v sbním vlastnictví bydlí nejvíce dmácnstí v Karlvarském kraji, a t přes 44 %, cţ je výrazně nad průměrem ČR. Napak nejméně dmácnstí bydlí ve vlastním bytě v Mravskslezském kraji, kde je vyšší pdíl druţstevníh a zejména nájemníh bydlení. Dmácnsti v bytě v sbním vlastnictví (2009) 60,0 50,0 44,3 % 40,0 30,0 20,0 23,8 31,3 23,6 19,0 29,8 27,3 21,5 24,1 20,1 20,7 20,9 20,7 20,1 17,0 10,0 0,0 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 V druţstevním bydlení, které se svým charakterem blíţí bydlení vlastnickému, bydlí v ČR 11,1 % dmácnstí. Největší pdíl na druţstevním bydlení mají dmácnsti v Praze, Ústeckém a Mravskslezském kraji, zatímc v statních krajích je pdíl druţstevníh bydlení pd celstátním průměrem. 39

40 Dmácnsti v družstevním bytě (2009) 60,0 50,0 % 40,0 30,0 20,0 10,0 11,1 18,1 6,7 9,5 2,7 8,4 17,3 11,8 7,0 9,1 7,5 8,2 9,3 9,2 17,1 0,0 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 V nájemních bytech bydlí nejvíce dmácnstí v Praze, a t přes 35 % všech dmácnstí. Nejniţší pdíl dmácnstí v nájemních bytech je ve Středčeském a Zlínském kraji a na Vysčině. V těcht reginech je t způsben spíše vyským pdílem lidí, kteří ţijí ve vlastním dmě, neţ pdílem lidí, kteří bydlí v bytech v sbním vlastnictví. Dmácnsti v nájemním bytě (2009) 60,0 50,0 % 40,0 35,7 30,0 20,0 10,0 21,7 11,3 22,9 19,9 19,8 23,8 25,3 16,4 15,5 11,3 21,1 19,0 10,7 29,3 0,0 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 Zajímavý je také údaj pčtu dmácnstí splácejících hyptéku. Nejvyšší pdíl (téměř 20 % dmácnstí s úvěrem na bydlení) je ve Zlínském kraji. Nejniţší pdíl dmácnstí s úvěrem na bydlení je v reginech s relativně vyšším pdílem nájemních bytů, tj. v Praze a Mravskslezském kraji. 40

41 Dmácnsti splácející hyptéku a jiné půjčky na byt (2009) 25,0 % 20,0 15,0 10,0 12,6 8,7 15,0 12,3 10,6 14,3 10,3 13,6 16,8 14,8 14,4 15,1 11,0 19,6 8,9 5,0 0,0 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 Údaje struktuře bydlení dmácnstí v ČR jsu pdrbněji sumarizvány v následující tabulce: Kraj Dmácnsti celkem Hl. m. Středčeskský hradecký bický Karlv ar- Králv é- Pardu- Jihčeský Plzeňský Ústecký Liberecký Vy sčina Praha Druh dmu: Jihmrav Olmucký ský Mrav skslezský Zlínský rdinný dům % 42,9 12,6 57,7 48,9 45,5 26,0 31,7 42,0 51,9 55,3 60,6 50,1 50,6 59,4 36,9 by tv ý dům % 56,4 87,3 41,7 49,1 53,8 73,1 67,4 57,5 47,6 43,1 38,2 49,5 48,6 40,2 62,9 jiná budv a, nezjištěn % 0,7 0,1 0,6 1,9 0,7 0,9 0,9 0,5 0,4 1,6 1,2 0,4 0,8 0,4 0,3 Druh bytu: v e v lastním dmě % 39,2 12,0 54,4 44,1 44,5 26,2 27,1 39,1 48,0 50,6 51,9 46,8 44,7 54,0 32,2 v sbním v lastnictv í % 23,8 31,3 23,6 19,0 29,8 44,3 27,3 21,5 24,1 20,1 20,7 20,9 20,7 20,1 17,0 družstev ní % 11,1 18,1 6,7 9,5 2,7 8,4 17,3 11,8 7,0 9,1 7,5 8,2 9,3 9,2 17,1 nájemní % 21,7 35,7 11,3 22,9 19,9 19,8 23,8 25,3 16,4 15,5 11,3 21,1 19,0 10,7 29,3 pdnájem % 0,7 1,5 0,2 0,6 2,1 1,2 0,2 0,2 0,7 0,8 0,2 0,6 0,6 0,6 0,5 služební, dmv nický % 0,2 0,2 0,3 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,2 0,6 0,5 0,4 0,4 0,0 0,2 statní bezplatné užív ání % 3,3 1,2 3,6 3,9 0,9 0,1 4,3 2,1 3,6 3,3 7,8 1,9 5,3 5,3 3,7 Prblémy s bydlením: v lhkst v by tě % 14,0 10,0 13,5 16,5 10,0 10,1 13,7 16,3 21,0 15,4 15,6 14,7 15,2 14,6 13,8 tmav ý by t % 4,5 7,4 2,9 3,8 4,3 4,6 2,0 6,4 4,5 6,6 2,2 5,1 4,9 4,2 3,2 malý by t % 9,3 13,7 6,7 9,3 8,6 12,6 7,5 6,5 9,2 9,6 7,3 8,6 10,6 8,4 9,8 hluk z dmu, resp. ulice % 19,2 24,6 23,1 19,1 16,0 18,3 17,8 17,2 18,2 19,2 13,7 17,8 19,6 15,2 18,3 znečištěné klní prstředí % 20,2 33,5 24,5 18,1 18,1 21,0 22,3 16,0 15,5 12,7 12,9 16,1 16,5 11,9 20,0 v andalstv í, kriminalita v klí % 18,2 37,0 22,9 12,3 17,9 18,9 25,6 13,8 9,4 8,5 7,3 14,8 9,4 6,7 16,4 Zdrj: ČSÚ, "Živtní pdmínky 2009" II. Kvalita bytvéh fndu V rámci šetření ČSÚ v rce 2009 byly frmu dtazníku zjišťvány také některé kvalitativní parametry bydlení. Průzkum ukázal, ţe mezi nejčastější prblémy spjené s bydlením patří spíše neţ prblémy s kvalitu samtnéh bytu nevyhvující klní prstředí, tj. míra znečištění, hluk a vandalství či kriminalita. Například malý byt je pdle průzkumu prblémem u 9,3 % dmácnstí. 41

42 % Dmácnstí Prblémy s bydlením (2009) 25,0 20,0 19,2 20,2 18,2 15,0 14,0 10,0 9,3 5,0 4,5 0,0 vlhkst v bytě tmavý byt malý byt hluk z dmu, resp. ulice znečištěné klní prstředí vandalství, kriminalita v klí Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 Stav bytvéh fndu sice ještě nevede k tzv. slumizaci sídlišť. Avšak bez intenzivníh a trvaléh zvyšvání kvality tét frmy bydlení se tent stav můţe stát reálnu hrzbu buducích let. Celkvá zanedbanst bytvéh fndu je dhadvána na 546 mld. Kč. Zanedbanst bytvéh fndu, aktualizace stavu k , dhad Kritérium Obdbí M.J. Panelvé bytvé dmy Nepanelvé bytvé dmy Celkem bytvé dmy Celkem bytvý fnd v bytvých dmech ( více jak 3 b.j.) b.j Kmplexně pravené byty b.j Byty zbývající k pravě b.j Investice nutné k prvedení prav tis. Kč Zdrj: CERPAD Zpracval dne Ing. T. Fendrych, CERPAD Úzce suvisejícím prblémem je energetická nárčnst bytvéh fndu. V abslutní hdntě sptřeby energie v eknmice patří ČR mezi nejhrší země EU, tak jak ilustruje následující graf. Pdle studie Panrama f energy publikvané Eurstatem se dmácnsti v ČR pdílí na celkvé sptřebě cca z 25%, tedy stejně jak průměr EU. T znamená, ţe i jejich průměrná energetická nárčnst je vyšší, neţ je tmu u bydlení v statních zemích EU. Sučasně tak patří budvy pr bydlení mezi hlavní zdrje emise skleníkvých plynů. 42

43 EU-27 Eur area (EA Bulgaria Rmania Estnia Czech Republic Slvakia Lithuania Hungary Pland Latvia Slvenia Finland Cyprus Belgium Malta (2) Prtugal Spain Netherlands Greece France Luxemburg Sweden Germany Italy Austria United Kingdm Ireland Denmark Iceland (1) Cratia Turkey United States Nrway Japan Switzerland Sptřeba energie v eknmikách EU pměr sptřeby energie k HDP (kg ekvivalentu rpy na 1000 EUR) Zdrj: Eurstat III.a Dstupnst bydlení vývj cen Ceny prdaných nemvitstí (včetně cen stavebních pzemků) d rku 2005 téměř d knce rku 2008 nepřetrţitě rstly (u rdinných dmů cca 30 %, u bytů téměř 70 %, u bytvých dmů cca 46 %). Od knce rku 2008 začal úhrnný index cen nemvitstí klesat, a t v psledním čtvrtletí rku 2009 přibliţně na úrveň psledníh čtvrtletí rku Pkles úhrnnéh indexu cen prdaných nemvitstí činil ve 4. čtvrtletí 2009 prti vrchlné úrvni tht indexu ve 3. čtvrtletí 2008 celých 8,6 %. Způsbil t zejména pkles cen bytů. Ve 2. čtvrtletí 2010 se dhaduje na 18 % prti 3. čtvrtletí rku I tak však hladina cen, za které se prdávaly byty, zárveň neklesla pd úrveň dsaţenu před prudkým vzestupem v plvině rku Vývj cen statních druhů nemvitstí se liší. Za ttéţ bdbí (2. čtvrtletí rku 2010 prti 3. čtvrtletí rku 2008) se dhaduje pkles cen prdaných rdinných dmů na 4,6 %. Ceny bytvých dmů v průměru mezi rky 2008 a 2009 vzrstly ( 3,8 %) a bdbně i ceny stavebních pzemků stuply za ttéţ bdbí 2,3 %. Nabídkvé ceny nemvitstí sledvané Českým statistickým úřadem (puze u bytů) reagvaly na změnu cen, za které se byty dařil prdávat, s mírným zpţděním. P dluhdbém růstu pprvé klesly v 1. a zvláště ve 2. čtvrtletí rku 2009, ve 3. čtvrtletí se pět zvýšily; pzději pět mírně klesaly. Začátkem rku 2011 jsu na hladině dpvídající 1. čtvrtletí rku Růst cen bydlení vyjádřený indexem sptřebitelských cen v rce 2010 dsáhl ve srvnání s rkem 2005 hdnty 132,2 % - cena bydlení tedy mezi rky 2005 a 2010 stupla zhruba třetinu. V dubnu 2011 cena bydlení dále stupla a t jiţ 34,8 % prti rku Celkvá míra inflace v rce 2010 prti rku 2005 přitm činila puze 14,9 %; Index cen stavebních děl za bytvé budvy vzrstl v rce 2010 ve srvnání s rkem ,3 % a mezirčně (prti rku 2009) přitm pklesl 0,6%. pr představu, například ve 4. čtvrtletí rku 2010 klesl prti 4. čtvrtletí rku 2009 na 99,3 %. Také index cen materiálvých vstupů pr bytvé budvy mezirčně zaznamenal pčátkem rku 2010 pkles, ale kncem rku uţ zase mírně stupal. Celkvě byl v rce 2010 ve srvnání s rkem 2005 tent index cen 3,1 % vyšší. III.b Dstupnst bydlení vývj na peněžním trhu Ze zprávy ČNB II/2011 inflaci vyplývá, ţe na pčátku rku 2011 přibýval nvých hyptečních úvěrů pskytnutých dmácnstem, a t při přetrvávajícím pklesu pskytnutých úvěrů ze stavebníh spření. Zvýšil se pčet nvě sjednaných hypték, zatímc jejich průměrná výše stagnvala. Oţivení trhu hyptečních úvěrů lze přisudit nízké hladině úrkvých sazeb a tím pádem zvýšené dstupnsti hypték. V rce 2011 lze zejména kvůli plánvanému zvýšení sazby DPH na stavební práce d rku 43

44 2012 a předpkládanému růstu úrkvých sazeb čekávat přechdné zvýšení pptávky p úvěrech na bydlení, v pačném směru však bude půsbit nadále slabý trh práce. V pslední dbě se zastavil předchzí pkles úrkvé sazby z úvěrů na bydlení dmácnstí, nebť ta se v prvním čtvrtletí (pprvé za pslední rk) nepatrně zvýšila na 4,6 %. Sazby z úvěrů na bydlení dsahvaly zhruba úrvně rku V eurzóně tyt sazby stagnvaly či rvněţ mírně rstly (dsahují 3 4 %). III.c Dstupnst bydlení výdaje dmácnstí na bydlení Následující graf ukazuje, ţe pdíl výdajů dmácnstí na bydlení (nájemné, vda, energie) se dluhdbě phybuje klem 20 % celkvých sptřebních nákladů dmácnstí. Trend vývje tht ukazatele stupá jen velmi mírně, v rce 2009 tvřily výdaje dmácnstí na bydlení 21,4 % jejich celkvých sptřebních nákladů. Zajímavý je fakt, ţe příjem dmácnstí tent pdíl přím nevlivňuje. U dmácnstí s vyšším příjmem je pdíl shdný jak u dmácnstí s niţším příjmem. 25,0 Pdíl peněžníh vydání dmácnstí na bydlení z celkvéh sptřebníh vydání dmácnstí 20,0 % 15,0 10,0 4. Bydlení, vda, energie, paliva 5,0 0, Zdrj: ČSÚ, statistika rdinných účtů Výdaje dmácnstí na bydlení, vdu, energie a paliva se d rku 2006 zvýšily ve všech druzích bydlení. Nejvyšší vzestup těcht výdajů zaznamenali lidé ţijící v nájemních bytech, a t především kvůli deregulaci nájemnéh. Pdíl těcht výdajů na celkvých sptřebních vydáních dmácnsti tak stupl u nájemníh bydlení cca 3 prcentní bdy. Pdíl výdajů vynakládaný na bydlení mírně stupl také u druţstevníh bydlení, zatímc u vlastnickéh je pdíl spíše knstantní. Údaje se týkají puze sptřebníh vydání, tzn., ţe zde nejsu zahrnuty výdaje na přízení a reknstrukci dmu neb bytu Výdaje dmácnstí na bydlení, vdu, energie a paliva pdle právníh důvdu užívání (průměr na sbu v Kč za rk) % Pdíl výdajů dmácnstí na bydlení, vdu, energie a paliva na celkvých čistých sptřebních vydání dmácnsti (pdle právníh důvdu užívání) 19,2 19,3 23,8 26,8 21,8 22, vlastní rd. dům nájemní druţstevní sbní vlastnictví 0 vlastní rd. dům nájemní druţstevní sbní vlastnictví 44

45 65 let 65avícelet než 65 let 65 let a více závislé děti 16,8 12,8 16,6 18,1 18,6 14,3 23,7 17,9 16,2 2 3,7 1 3,7 2 1,9 2 3,1 2 6,5 2 6,0 Zdrj: ČSÚ, statistika rdinných účtů Pkud se na výdaje na bydlení pdíváme z phledu sciálních skupin, v rce 2009 na ně vydávali největší část svých příjmů jedntlivci seniři. P všech sciálních transferech (včetně příspěvku a dplatku na bydlení) činily výdaje na bydlení tét skupiny dmácnstí 31,1 % z jejich čistých peněţních příjmů. Další skupinu jsu samţivitelé s dětmi a dále statní dmácnsti jedntlivců. T je však v dmácnstech jedntlivců částečně vlivněn skutečnstí, ţe tit lidé čast uţívají byty větší veliksti, neţ jaké jsu pvaţvány za přiměřené z phledu sciální plitiky státu. Průměrná velikst bytu jedntlivců pdle údajů ČSÚ (zpráva Ţivtní pdmínky, 2009) činí klem 59 m 2. Zatíţení dmácnstí výdaji na bydlení v členění dle sciálních skupin shrnuje následující tabulka. Pdíly nákladů na bydlení z čistých peněţních příjmů (vč. sciálních) v dmácnstech různých typů Dmácnsti jedntlivců Dvjicebezdětí Ostatní Dvjicedspělých Ostatní Dmácnsti méněnež baméně 1rdičajen aspňjeden dmác. bez 1závislé 2závislé 3avíce dmác. s celkem dětí dítě děti závislých dětmi Pdíl nákladůnabydlení v %zčistýchpeněžních příjmůdmácnstí 16,5 25,0 31,1 16,1 19,9 12,2 26,2 13,9 14,3 15,7 12,3 Zdrj: ČSÚ, Živtní pdmínky 2009 (SILC 2009) Data zatíţení dmácnstí výdaji na bydlení dlišená dle frem bydlení jednznačně ukazují nejvyšší průměrnu míru zatíţení u nájemníh bydlení. Pdíly výdajů na bydlení na příjmech a výdajích dmácnstí pdle veliksti bce a pdle právníh důvdu uţívání bytu ve 4. čtvrtletí 2010 Dmácnsti Pdíl sptřebníchvýdajůna celkem bydlení v%zcelkvých: d avíce vlastní sbní nájemní družstevní rdinýdům vlastnictví čistýchpeněžníchsptřebníchvydání 20,7 16,3 20,0 2,6 2,9 17,4 27,7 2,8 21,2 čistýchpeněžníchpříjmů Dmácnsti vbci spčtembyvatel Dmácnsti pdleprávníhdůvdužívání bytu Zdrj: ČSÚ, Statistiky rdinných účtů Výdaje spjené s nájemním bydlením navíc stupají s rstucí veliksti bce, na rzdíl d statních frem bydlení. Je t dán především skutečnstí, ţe se zpravidla s rstucí velikstí bcí zvyšuje i výše nájemnéh. Nájemné v průměru činí puze cca 50 % celkvých výdajů na bydlení, přest zůstává hlavním zdrjem diferenciace tht ukazatele. Pdíly výdajů na bydlení z celkvých čistých příjmů v nájemních bytech pdle veliksti bce ve 4. čtvrtletí 2010 (Statistika rdinných účtů, ČSÚ) Pdíl sptřebníchvýdajůnabydlení v%zcelkvých: čistýchpeněžníchpříjmů Nájemní bytydmácnsti celkem Nájemní byty-dmácnsti vbci spčtembyvatel Nájemní bytydmácnsti v Praze d avíce Zdrj: ČSÚ, Statistiky rdinných účtů Výše uvedené zjištění vyšší zatíţensti některých skupin dmácnstí lze ilustrvat následujícími mdelvými příklady, u kterých je mţné dvzvat ptřebnu výši pdpry v pdbě příspěvku na bydlení. Mdelvé příklady vyskéh zatíţení vybraných dmácnstí náklady na bydlení v nájemních bytech 45

46 Výše měsíčníh čistéh příjmu v Kč Velikst bytu v m 2 Dmácnst jedntlivce senira s průměrným důchdem Lkalita bec s pčtem byv. d 10 tis. Nájemné v Kč/m 2 Nájemné za byt v Kč Úhrada za tepl, plyn, elektřinu, paliva, vdné a stčné, dvz dpadu a další služby Měsíční náklady na bydlení celkem v Kč Zatížení náklady na bydlení před sciálními transfery v % Výše příspěvku na bydlení v Kč Zatížení náklady na bydlení sníženými příspěvek na bydlení v % byv , ,0 bec s pčtem byv. 50tis , , Praha , ,1 Výše měsíčníh čistéh příjmu v Kč Velikst bytu v m 2 Dmácnst jedntlivce s jedním dítětem a s nízkým příjmem Lkalita bec s pčtem byv. d 10 tis. Nájemné v Kč/m 2 Nájemné za byt v Kč Úhrada za tepl, plyn, elektřinu, paliva, vdné a stčné, dvz dpadu a další služby Měsíční náklady na bydlení celkem v Kč Zatížení náklady na bydlení před sciálními transfery v % Výše příspěvku na bydlení v Kč Zdrj: MMR Zatížení náklady na bydlení sníženými příspěvek na bydlení v % byv , ,0 bec s pčtem byv. 50tis , , Praha , ,8 Výše měsíčníh čistéh příjmu v Kč Velikst bytu v m 2 Dmácnst dvjice dspělých s jedním dítětem a s dvěma nízkými mzdami Lkalita bec s pčtem byv. d 10 tis. Nájemné v Kč/m 2 Nájemné za byt v Kč Úhrada za tepl, plyn, elektřinu, paliva, vdné a stčné, dvz dpadu a další služby Měsíční náklady na bydlení celkem v Kč Zatížení náklady na bydlení před sciálními transfery v % Výše příspěvku na bydlení v Kč Zdrj: MMR Zatížení náklady na bydlení sníženými příspěvek na bydlení v % byv , ,0 bec s pčtem byv. 50tis , , Praha , ,9 Zdrj: MMR 46

47 Výše měsíčníh čistéh příjmu v Kč Velikst bytu v m 2 Dmácnst jedntlivce se dvěma dětmi a průměrnu mzdu Lkalita bec s pčtem byv. d 10 tis. Nájemné v Kč/m 2 Nájemné za byt v Kč Úhrada za tepl, plyn, elektřinu, paliva, vdné a stčné, dvz dpadu a další služby Měsíční náklady na bydlení celkem v Kč Zatížení náklady na bydlení před sciálními transfery v % Výše příspěvku na bydlení v Kč Zatížení náklady na bydlení sníženými příspěvek na bydlení v % byv , ,0 bec s pčtem byv. 50tis , , Praha , ,0 III.d) sciální a prstrvá segregace Zdrj: MMR Příspěvek na bydlení by měl zajistit, aby přiměřené (adekvátní) nájemní bydlení, a t i za trţních pdmínek, byl finančně dstupné pr všechny typy dmácnstí. Na druhu stranu, existuje skupina dmácnstí, které jsu na trhu bydlení znevýhdněny (diskriminvány), prtţe představují pr prnajímatele velké rizik - lidé bez přístřeší, lidé ţijící v azylvých a krizvých frmách bydlení, dmácnsti ţijící v sciálně vylučených lkalitách, vícedětné dmácnsti, neúplné dmácnsti, dmácnsti s nejistým příjmem ze zaměstnání či pdnikání, dmácnsti nárdnstních menšin a zahraničních imigrantů. Příspěvek na bydlení sice řeší prblém finanční dstupnsti bydlení, nikliv však prblém znevýhdnění tj. situaci, kdy je mţnst zaţádat příspěvek na bydlení prakticky vylučena, prtţe dmácnst nemůţe na vlném trhu získat dluhdbé nájemní bydlení. Pkud jsu byty takvé skupině dmácnstí nabídnuty, pak čast ve vylučených lkalitách s nekvalitním bydlením, bez legální nájemní smluvy neb s legální smluvu na příliš krátké bdbí vytvářející velku míru nejistty hledně trvání nájmu i výše nájemnéh v buducnu. Diskriminace rizikvých skupin dmácnstí v přístupu k nájemnímu bydlení má, minimálně ze strany sukrmých prnajímatelů, ale i ze strany vlené reprezentace malých územně správných celků, racinální základ v averzi před vyským rizikem; prt je jen velmi btíţné čekávat autmaticky, bez jakýchkliv nástrjů sniţujících tat rizika, její změnu. Nabídka trvaléh bydlení však musí být právně a finančně udrţitelná a pr některé dmácnsti s nedstatečnu kmpetencí musí být svázána s individuální terénní prací sciálních pracvníků. Udrţitelný, účinný a efektivní systém sciálníh prstupnéh bydlení by tak měl být vytvářen v úzké sučinnsti s MPSV. Shrnutí Přes 60 % dmácnstí v České republice ţije ve vlastním dmě neb v bytě v sbním vlastnictví, zatímc v nájemních bytech ţije cca 22 % všech dmácnstí. Nejvyšší pdíl nájemníh bydlení je v Praze (cca 36 %), napak nejniţší ve Zlínském kraji (cca 11 %). V průzkumu ČSÚ nejvíce dmácnstí uvedl jak prblémvu blast týkající se jejich bydlení klní prstředí. Prblém s malým bytem má přibliţně 9 % dmácnstí. Zásadním prblémem však nadále zůstávají nedstatečné investice d bytvéh fndu a s tím suvisející vyská energetická nárčnst bydlení. 47

48 Pčet byvatel Hyptéku neb úvěr na bydlení splácí v průměru 12,6 % byvatel. Pdíl výdajů na bydlení (včetně vdy, energií a paliv) z celkvých vydání dmácnstí se dluhdbě phybuje klem 20 %. Nejvyšší je tent pdíl u nájemníh bydlení, ve 4. čtvrtletí 2010 byl u tht druhu bydlení na úrvni 27,7 %. Bydlení je nejméně finančně dstupné pr starbní důchdce ţijící samstatně, dále pr dmácnsti jednh rdiče s dětmi (typicky pr matky samţivitelky) a statní dmácnsti jedntlivců. Vedle th rste pčet dmácnstí hrţených sciálním vylučením, které jsu na trhu bydlení znevýhdněny (diskriminvány). c) Závěr Vlivem zvyšujícíh se pčtu méněčlenných dmácnstí v kmbinaci s růstem nákladů na bydlení se d buducna můţe zhršvat dstupnst bydlení pr skupinu senirů a skupinu samţivitelů s dětmi. Systém patření směřující k eliminaci identifikvaných rizik musí být vyváţený, musí půsbit na straně nabídky i pptávky. T platí především pr kategrii senirů, jejichţ ptřeby spjené dispzicí bytů a jejich vybavení mají svá specifika Jaký je předpkládaný demgrafický vývj a jeh vliv na pptávku p bydlení? a) Ppis a analýza sučasné situace Pčet byvatel ČR v psledních letech mírně stupá, na čemţ se pdílí jak přirzený přírůstek, tak přistěhvání byvatel ze zahraničí. Neděje se tak však ve všech krajích ČR rvnměrně. Nejvyšší přírůstek byvatel zaznamenává Středčeský kraj, a t zejména kvůli stěhvání byvatel d tht reginu jak z centra Prahy, tak z dalších blastí ČR. Významně přibývá byvatel také v Praze a částečně i v Jihmravském kraji. Napak v Mravskslezském, Zlínském a Olmuckém kraji dchází k úbytku byvatel, a t kvůli vystěhvávání d eknmicky atraktivnějších reginů. Přírůstek byvatelstva pdle krajů (2010; předběžné výsledky) přirzený přírůstek přírůstek stěhváním celkvý přírůstek Zdrj: ČSÚ Kladný přírůstek byvatel z důvdu stěhvání lze v Praze přičíst zejména přistěhvání ze zahraničí. Napak z statních reginů ČR se d Prahy přistěhval méně byvatel, neţ klik se jich z hlavníh 48

49 Pčet byvatel města vystěhval (zejména d Středčeskéh kraje). Největší úbytek byvatel kvůli stěhvání v ČR v rce 2009 zaznamenal Mravskslezský kraj. Sald vnitřníh a zahraničníh stěhvání v rce vnitřní stěhvání zahraniční stěhvání celkem Zdrj: ČSÚ Stěhvání byvatel d jisté míry suvisí i s eknmicku situací a pracvními příleţitstmi. Přírůstek byvatel díky stěhvání zaznamenávají zejména kraje s relativně niţší míru nezaměstnansti (Středčeský kraj, Praha, Plzeňský kraj). Nízku míru nezaměstnansti vykazuje také Jihčeský kraj. Tmu však pčet byvatel díky těm, kteří by se přistěhvali z jiných částí ČR, výrazněji nestupá. Vysku míru nezaměstnansti má jiţ dluhdbě Mravskslezský a Ústecký kraj. V rce 2009 byla relativně vyská míra nezaměstnansti také v Karlvarském kraji, během jednh rku ale výrazně pklesla. Zatímc v Mravskslezském kraji dchází i z důvdu vyšší nezaměstnansti k vnitřnímu vystěhvávání byvatel, v Karlvarském i Ústeckém kraji je tent jev d určité míry kmpenzván přistěhváním byvatel ze zahraničí. 49

50 Obecná míra nezaměstnansti v krajích ČR % 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 4. čtvrtletí ,8 11,5 10,4 4. čtvrtletí ,1 9,6 8,6 9,0 8,6 6,8 8,0 7,7 7,8 8,0 7,3 7,4 7,7 6,9 6,4 6,0 6,3 6,1 5,5 5,1 5,2 4,7 4,8 3,7 3,4 2,0 0,0 Zdrj: ČSÚ V rce 2005 zpracval ČSÚ prgnózu vývje cenzvých dmácnstí d rku Z tét prgnózy vyplývá, ţe v rce 2030 bude v ČR přes 4,8 mil. cenzvých dmácnstí, cţ je zhruba 300 tisíc více neţ v rce Přestţe tut prjekci je nutn vnímat puze jak indikativní, lze v buducnu čekávat zvýšení pčtu cenzvých dmácnstí a tedy i vyšší nárky na kapacitu bydlení. Prgnóza vývje pčtu dmácnstí Zdrj: Prjekce ČSÚ z rku 2005 Prgnózvaná struktura dmácnstí pdle pčtu členů ukazuje významné zvýšení pčtu jednčlenných a dvučlenných cenzvých dmácnstí, zatímc dmácnstí s vyšším pčtem členů bude ubývat. T je nutné brát v ptaz zejména v rámci úvah ptřebné struktuře bydlení a pčítat se zvyšváním pptávky p menších bytech. Na druhu stranu by však měla stupat pptávka p kvalitnějším bydlení, s čímţ suvisí i větší rzměry bytu na jednh člena dmácnsti. 50

51 Prgnózvaná struktura dmácnstí pdle pčtu členů Zdrj: Prjekce ČSÚ z rku 2005 Předpkládaný vývj pčtu cenzvých dmácnstí d určité míry suvisí i s čekávaným vývjem pčtu byvatel pdle věkvých skupin. D buducna lze čekávat stárnutí byvatelstva ČR a tím pádem větší nárky na zajištění bydlení pr seniry. Prjekce ČSÚ z rku 2009 uvádí, ţe v rce 2020 bude jiţ více neţ 500 tisíc senirů více neţ v rce Prjekce pčtu byvatel ČR d r pdle věkvých skupin 51

52 Rk Věkvá skupina 0-14 (abs. k 1.1.) Věkvá skupina (abs. k 1.1.) Věkvá skupina 65+ (abs. k 1.1.) nízká střední vyská nízká střední vyská nízká střední vyská 2008 *) *) Rk Věkvá skupina 0-14 (v %) Věkvá skupina (v %) Věkvá skupina 65+ (v %) nízká střední vyská nízká střední vyská nízká střední vyská 2008 *) 14,2 14,2 14,2 71,2 71,2 71,2 14,6 14,6 14, *) 14,1 14,1 14,1 71,0 71,0 71,0 14,9 14,9 14, ,2 14,2 14,2 70,6 70,6 70,6 15,2 15,2 15, ,4 15,6 15,7 64,5 64,4 64,4 20,1 20,1 19, ,3 13,8 14,3 63,5 63,1 63,0 23,2 23,1 22, ,2 12,9 13,4 60,8 60,3 60,3 27,0 26,8 26, ,9 13,8 14,5 55,4 55,0 55,2 31,7 31,1 30, ,9 13,2 14,1 55,2 54,6 54,3 33,0 32,2 31,7 *) reálné údaje za rk 2008 a k Zdrj: Prjekce ČSÚ z rku 2009 b) Shrnutí V psledních letech v ČR byvatel mírně přibývá. Tent přírůstek však není rvnměrný v rámci jedntlivých krajů. Nejvyšší přírůstek zaznamenává Středčeský kraj, Praha a částečně také Jihmravský kraj. Napak k úbytku byvatel dchází v Mravskslezském kraji. V statních krajích není přírůstek neb úbytek byvatel z phledu bytvé plitiky významný. Prgnóza vývje pčtu dmácnstí ukazuje na pstupné zvyšvání pčtu dmácnstí aţ na úrveň přes 4,8 mil. dmácnstí v rce 2030, cţ je zhruba 300 tis. dmácnstí více neţ v sučasnsti. Předpkládá se zvyšvání pčtu jednčlenných a dvučlenných dmácnstí, zatímc tří- a vícečlenných dmácnstí bude ubývat. c) Závěr Zvyšvání pčtu jednčlenných dmácnstí na úkr dmácnstí vícečlenných je trendem, který v kmbinaci se stárnutím ppulace vyvlá velmi pravděpdbně ptřebu vyššíh pčtu bytů dpvídajících jejich ptřebám. Vlbu a zejména aplikací nástrjů pr pdpru tht typu bydlení by však zárveň měl djít k dalšímu uvlňvání větších bytů ve prspěch vícečlenných dmácnstí Jaký je sučasný stav a předpkládaný vývj ve stavebnictví v ČR (dpady na eknmiku, bytvu plitiku)? a) Ppis a analýza sučasné situace Od rku 1998 byla v ČR zahájena výstavba celkem 475 tisíc bytů a dknčen byl d dneška cca 400 tisíc. Výstavba bytů však neprbíhala rvnměrně. Zatímc pčet bytů, které se začaly nvě stavět, d rku 2001 kaţdrčně klesal aţ na hdntu pd 29 tisíc, a t především z důvdu hspdářskéh útlumu v letech , d rku 2002 se trend brátil. Bytvá výstavba dsahvala vrchlu v letech 2006 aţ 2008, kdy se kaţdý rk začal stavět více neţ 43 tisíc bytů. Tent vzestup intenzity

53 bytvé výstavby suvisel s bdbím hspdářskéh růstu, zvyšující se ţivtní úrvní byvatel, vyšší dstupnstí hypték a rstucí pptávku p bydlení ze strany generace narzené v 70. letech. V rce 2009 a zejména 2010 pak dšl v suvislsti s hspdářsku recesí k útlumu nvé bytvé výstavby a pčet bytů, které se nvě začaly stavět, byl v rce 2010 nejniţší d rku Vývj bytvé výstavby v ČR - byty zahájené * Zdrj: ČSÚ Pčet dknčených bytů má d rku 1998 jiný vývj neţ pčet bytů, které se v jedntlivých letech začaly stavět. Zatímc u pčtu nvě budvaných bytů dšl v rce 2001 k mírnému prpadu, pčet dstavěných bytů vykazval stále rstucí trend, a t aţ d rku 2007, v kterém byla dknčena výstavba téměř 42 tisíc bytů. V následujících letech se pčet dknčených bytů sníţil, nicméně ne tak výrazně jak u bytů, které se začaly nvě stavět. V těcht letech byly ttiţ dknčeny byty, jejichţ výstavba začala ještě před rkem Vzhledem k útlumu nvé bytvé výstavby d rku 2009 je však mţné v následujících letech čekávat i prpad v pčtu dknčených bytů. Vývj bytvé výstavby v ČR - byty dknčené * Zdrj: ČSÚ 53

54 Z následujícíh grafu je patrné, ţe pkles intenzity nvé bytvé výstavby se prjevil ve všech krajích ČR. Nejvýrazněji v Praze, a t více neţ 60 %. Významný pkles zaznamenaly také další kraje s relativně intenzivnější bytvu výstavbu, tj. Středčeský a Jihmravský kraj. Bytvá výstavba v krajích ČR - byty zahájené Zdrj: ČSÚ Kraj Bytvá výstavba - byty zahájené Hl. m. Praha Středčeský Jihčeský Plzeňský Karlvarský Ústecký Liberecký Králvéhradecký Pardubický Vysčina Jihmravský Olmucký Zlínský Mravskslezský Celkem Zdrj: ČSÚ Stejně jak u pčtu bytů, s jejichţ výstavbu se začal, vykazuje lgicky největší pčet dknčených bytů Středčeský kraj, Praha a Jihmravský kraj. Zárveň se však v těcht třech krajích jiţ v rce 2010 sníţil pčet dknčených bytů. Napak v Mravskslezském kraji byl ještě v rce 2010 dknčen více bytů neţ v rce Ke stejné situaci dšl také v krajích s relativně méně intenzivní bytvu výstavbu jak je Karlvarský kraj, Ústecký kraj a Vysčina. Vzhledem ke sníţení pčtu nvě budvaných bytů lze však i zde čekávat v následujících letech pkles i pčtu bytů dknčených. 54

55 Bytvá výstavba v krajích ČR - byty dknčené Zdrj: ČSÚ Kraj Bytvá výstavba - byty dknčené Hl. m. Praha Středčeský Jihčeský Plzeňský Karlvarský Ústecký Liberecký Králvéhradecký Pardubický Vysčina Jihmravský Olmucký Zlínský Mravskslezský Celkem Zdrj: ČSÚ Nejvyšší intenzita bytvé výstavby v přepčtu na byvatel byla v letech v klí Prahy, resp. ve Středčeském kraji. Relativně intenzivní bytvu výstavbu zaznamenaly také hrské blasti Krknš a Šumavy, a t zejména z důvdu relativně řídkéh sídlení těcht blastí a výstavby rekreačních bjektů. 55

56 V rce 2009 byla relativně vyská intenzita bytvé výstavby stále v klí Prahy, nicméně hdně se stavěl také v něklika dalších blastech v ČR: b) Shrnutí Od rku 2009 významně pklesl bjem bytvé výstavby. Zatímc v letech byla kaţdrčně zahájena výstavba téměř 44 tis. bytů, v rce 2010 činil pčet nvě budvaných bytů puze 56

57 28 tisíc. V rce 2010 se sníţil také pčet dknčených bytů a tent trend bude vzhledem ke sníţení pčtu bytů, které se nvě začínají stavět, zřejmě dále pkračvat. Mezi kraje s nejvyšší intenzitu bytvé výstavby patří Praha, Středčeský a Jihmravský kraj. V těcht krajích se však také nejvíce utlumila nvá bytvá výstavba. c) Závěr Intenzita bytvé výstavby dpvídá z reginálníh hlediska demgrafickému vývji. V psledním bdbí se sníţila intenzita bytvé výstavby. Vzhledem k dhadvanému vývji pčtu dmácnstí by však temp bytvé výstavby měl pkrýt buducí ptřeby dmácnstí, a t i přes předpkládaný úbytek bytů (údaje ČSÚ uvádějí v letech jeden aţ dva tisíce zrušených bytů rčně). Případný deficit v dstupnsti bytů, který můţe vznikat v některých lkalitách a má strukturální charakter, lze řešit s pmcí státu. Krmě případné pdpry nvé bytvé výstavby je ptřeba rvněţ řešit vhdnými nástrji bytvé plitiky pdpru regenerace stávajícíh bytvéh fndu tak, aby bytů neubýval Kde lze spatřvat největší prblematické blasti bydlení a bytvé plitiky v ČR? Ppis sučasné situace Zanedbanst bytvých dmů a jejich energetická nárčnst Bytvý fnd svu velikstí sice dpvídá evrpskému průměru, avšak je značně zastaralý a pdinvestvaný. Nájemní sektr není efektivně vyuţíván, spravván a bnvván mim jiné z důvdu trţních defrmací způsbených dznívající regulací nájemnéh a přetrvávajícím nevyváţeným pstavením prnajímatele a nájemce. Situace vlastnickéh sektru je mim jiné vlivněna privatizací becních bytů, která umţnila mnhým dmácnstem stát se vlastníky, aniţ by z důvdů svých mezených příjmů byli schpní se vţdy následně své byty starat. Situaci zhršují specifické prblémy spjené s panelvými bjekty, které jsu dány knstrukčními vadami, nevhdnými prjekty, či nedstatečnu údrţbu a jsu zvýrazněny tím, ţe byty v panelvých bjektech tvří cca 31 % bytvéh fndu. Se zvyšujícím se pdílem senirů ve splečnsti rste ptřeba bytů upravených tak, aby pskytvaly bezpečný prstr pr sby se sniţující se sběstačnstí. Jedná se dstranění základních stavebně technických bariér. Bytvý fnd je zanedbaný nejen ze stavebníh, ale také z energetickéh hlediska. Dmácnsti tak platí vyské částky za energie, čímţ se sniţují jejich dispnibilní prstředky na jiné účely. Díky prgramům Nvý panel a Zelená úsprám se pdařil mtivvat vlastníky bytů k investičním aktivitám veducím k dstraňvání prblémů zanedbansti a vyské energetické nárčnsti budv. Vyské zatížení některých dmácnstí výdaji na bydlení a nižší dstupnst některých frem bydlení Výdaje na bydlení nejvíce zatěţují dmácnsti s nízkými příjmy, hrţené jsu zejména dmácnsti jedntlivců s dětmi (typicky matky samţivitelky) a statní dmácnsti jedntlivců. (zejména senirů). Nejvyšší zátěţ vykazují dmácnsti, které ţijí ve velkých městech s vyšší úrvní nájmů (více viz kapitla 2.3.1). 57

58 Existují však i dmácnsti se zvláštními ptřebami v blasti bydlení, které vyplývají z jejich věku (seniři) či zdravtníh stavu. Jedná se zejména naléhavu ptřebu bezpečí a absence hrţení, která ve stáří nabírá nvu váhu a lze ji hdntit jak jednu z nejvýznamnějších ptřeb. Sučasně je akcentvána bava z ptenciální ztráty sukrmí a kntrly nad svým ţivtem. Základní způsby, kterými můţe bytvá plitika napmáhat sciálně slabým vrstvám byvatelstva při řešení tázky bydlení, jsu: sniţvání ceny jejich bydlení (tj. pdpra výstavby nájemních bytů, kde uplatňvaná výše nájemnéh se díky veřejné pdpře nachází pd úrvní trţníh nájemnéh); sniţvání nákladů spjených s bydlením zejména prstřednictvím sniţvání energetické nárčnsti budv; sciální transfery veducí ke zvýšení příjmů dmácnstí (sciální dávky na bydlení), kde jde zajištění vyváţené kmbinace jejich mtivační a stabilizační funkce. Cílem je umţnit dmácnstem, za stanvených pdmínek, uţívat byt, který by si se svými příjmy nemhly dvlit (seniři či sby se zdravtním pstiţením), aniţ by přitm byla narušena mtivace přizpůsbení bydlení adekvátně příjmvým mţnstem. Omezené finanční zdrje na prvádění bytvé plitiky Finanční zdrje, napmáhající prsazvání cílů bytvé plitiky, jsu d velké míry závislé na stavu veřejných rzpčtů. V tét dbě jsu tyt zdrje mezené a lze předpkládat, ţe v návaznsti na stabilizaci vývje státníh dluhu se ani v buducnu situace nezmění. Je třeba hledat i jiné zdrje financvání. Struktura prtflia pdpůrných nástrjů zárveň nesmí mít z dluhdbéh hlediska negativní vliv na státní rzpčet. Prgramy zalţené na zárukách a úvěrvých prduktech a vysku návratnstí by měly kmpenzvat úzce zacílené dtační prgramy Kmpetenční rztříštěnst a nízká stabilita nástrjů bytvé plitiky Pdpra v blasti bydlení je pskytvána více resrty: ministerstvem pr místní rzvj (prgramy pdpr MMR a SFRB), ministerstvem financí (stavební spření, daňvé úlevy), ministerstvem ţivtníh prstředí (Zelená úsprám), ministerstvem práce a sciálních věcí (sciální dávky na bydlení, příspěvek na bezbariérvu úpravu bytu, příspěvek na úhradu za uţívání bezbariérvéh bytu), ministerstvem vnitra (zabezpečení integrace azylantů). Nezastupitelnu rli však v bytvé plitice musí sehrát územní samsprávy. Prblémem je nedstatečná krdinace a evaluace všech nástrjů bytvé plitiky. Prblematická je především rztříštěnst puţívaných nástrjů, ale také jejich nízká stabilita v čase. Mnhé prgramy byly vyhlášeny jen na mezenu dbu a jejich pskytvání kvůli nedstatku finančních prstředků předčasně sknčil neb se výrazně mezil. Nestabilní prstředí měl na ptenciální příjemce pdpry velmi negativní vliv v blasti plánvání investičních aktivit, cţ brání naplňvání kncepce bytvé plitiky. 58 Nedstatečné zdrje aktuálních dat Zpracvání dat s sebu nese jisté zpţdění a zárveň nastává infrmační vakuum v bdbí p prvedeném sčítání. Není nastaven pevný mnitrvací systém, který by mhl aktuálně dle pţadavků

59 tvůrců plitiky bydlení pskytnut pţadvaná data v krátkém časvém úseku. Tent nedstatek značně ztěţuje i hdntící činnst, někdy ji dknce znemţňuje. Chybí průběţná infrmace aktuální, územně rzčleněné ptřebnsti bytů sb, které se nebejdu bez pmci státu. Naskýtá se mţnst vyuţití pr tyt účely střednědbých plánů rzvje sciálních sluţeb zpracvávaných kraji a vytvření systému průběţnéh mnitrvání změn bytvých ptřeb sb v bytvé nuzi jak pdkladu pr aktualizaci pdmínek pdpůrných nástrjů. Nedstatečná legislativa Systém českéh práva se vyznačuje velku kmplikvanstí, četnými změnami stávajících záknů a předpisů a také značným mnţstvím záknů a předpisů. Kvalita legislativy a její časté změny, nedstatečný neb pmalý pstup při vymáhání práva a také prblémy v blasti veřejných zakázek (daných legislativu) jsu hlavními výhradami v rámci publikvané Strategie svazu pdnikatelů ve stavebnictví v ČR pr krizvé bdbí Hlavním a trvalým pţadavkem je zjedndušení a s tím suvisející větší srzumitelnst a jednznačnst. Zjedndušení a zvýšení srzumitelnsti má přinést především připravvaný kdex bčanskéh práva. K jeh naplnění v blasti bydlení je však nutné přijmut dprvdné právní předpisy. Pr zpřehlednění a zjedndušení právníh systému je nutné se zaměřit na něklik blastí, prvést jejich revizi a navrhnut případné úpravy. Jedná se především technické pţadavky na stavby a jejich eknmický aspekt, pţadavky na pskytvatele sciálních sluţeb, institut trvaléh pbytu atd. Speciální blastí je subr předpisů týkajících se ţivtníh prstředí. Investři si uvědmují nutnst chrany ţivtníh prstředí, nicméně řada ustanvení v těcht předpisech umţňuje nedůvdněné a nepatřičné prtahvání a kmplikvání stavebních řízení při pvlvání staveb. V případě nájemníh bydlení je vedle nerentabilních eknmických pdmínek zmiňvána rvněţ btíţná situace v blasti vymahatelnsti práva. 59 Kvalita výstavby Základním stabilizujícím činitelem je kvalitní bydlení, které jak jeden ze základních předpkladů sciální, eknmické a kulturní stability vystavěnéh prstředí je pdmíněn kvalitní architekturu a urbanismem, kvalitní krajinu a péčí přírdu v městském a venkvském prstředí. Kvalita architektury včetně urbanismu, jakţ i péče krajinu, je základním a bezprstředně vnímaným ukazatelem kulturní a civilizační vyspělsti země a prstřednictvím kvalitních pdmínek pr bydlení významně vlivňuje pstje a chvání kaţdéh bčana i celé splečnsti, a t neustále a ve všech blastech lidské činnsti, zejména sciální a eknmické. Kvalitní architektura a urbanismus jsu významnými prstředky k zajištění trvale udrţitelnéh, hspdárnéh a harmnickéh vývje sídlení šetrnéh ke kvalitě ţivtníh prstředí a vlivňujícíh stav krajiny a přírdy. Stabilita bude v blízké buducnsti vystavena vlivům významných technlgických prměn (technlgické a materiálvé invace prměňující dsavadní zvyklsti), bdbně jak změn sciálních a kulturních (imigrace), na něţ bude nucena pruţně a efektivně reagvat. Prsazvání vyskéh standardu energetické šetrnsti budv, nikli rzumnu úsprnstí zdůvdněné, neúměrně zvyšuje přizvací náklady na bydlení a zvyšuje pdstatně práh jeh dstupnsti, aniţ zlepšuje jeh kvalitu, takţe ve svém důsledku nepsluţí vlastníkům ani nájemcům energeticky úsprných bytvých staveb, ale puze ddavatelům zateplvacích systémů a nízkenergetických technlgií. Pdmínku stability v tmt smyslu je: 1. dluhdbě udrţitelný technický standard prstředí:

60 rzumně šetrné zacházení se základními zdrji (energie, vda, půda, vzduch) sniţvání energetické nárčnsti bydlení sniţvání sptřeby vdy a pdpra jejíh přirzenéh přírdníh cyklu pdpra technlgií sniţujících emise CO 2 bnvitelnst vstupů (recyklace) zvýšení adaptability prstředí (universalita a flexibilita) stanvení základních technických standardů různých typů zástavby a různých typů prstředí 2. dluhdbě udrţitelná eknmická hdnta prstředí: diverzita prstředí - přiměřená integrace různých skupin byvatel (etnicky, zdravtně, věkvě, sciálně, atd.) dstupnst bydlení a pdpra sciálně hrţených (lidé bez dmva, sby se zdravtním pstiţením, matky s dětmi, seniři atd.) pdpra vzniku kvalitníh bytnéh prstředí v kntextu vzniku vzájemných funkčních a sciálních vazeb pr celu škálu velikstních struktur (byt/rdina - dům/susedé - blk/známí - lkalita/místní čtvrť/splubčané) 3. dluhdbě udrţitelná kulturní/civilizační hdnta prstředí: zachvání kulturníh a přírdníh dědictví našich sídel (stavební pdstata, kvalitní veřejný prstr, vhdné usměrnění dpravy v bytných částech, vhdné hustty, srzumitelnst a rientace v prstředí) a zárveň aktivní řešení knfliktů a klizí nastávajících v suvislsti s chranu kulturníh dědictví a kulturníh bhatství v suvislsti s výstavbu zachvání přírdníh a kulturníh dědictví naší krajiny a zárveň aktivní řešení knfliktů a klizí nastávajících v suvislsti s chranu přírdy a krajiny v suvislsti s výstavbu pdpra sciálně bhatéh prstředí pdpra funkční diverzity prstředí na úkr jeh annymity a sterility pdpra vícegeneračníh prstředí Zdrj: ČKA Shrnutí Identifikvané prblémy lze shrnut d něklika kategrií. Prblematika legislativníh charakteru v těcht blastech by se měl stát, ptaţm ministerstv pr místní rzvj výrazně angaţvat, aby zabezpečil prspěšné a stabilní právní prstředí pr fungvání trhu. Dále pak prblémy finančníh charakteru v tét blasti je zaptřebí nalézt dstatečné zdrje k naplňvání cílů bytvé plitiky, a t v blasti výstavby nvých bytů, reknstrukcí a prav stávajícíh bytvéh fndu. Rvněţ je třeba zaměřit se na zvýšení dstupnsti bydlení pr jedntlivé cílvé skupiny. Vzhledem k mezeným mţnstem státníh rzpčtu by měl být systém zaměřen na nástrje revlvingvéh typu (úvěry, záruky). V nepslední řadě je třeba řešit rztříštěnst kmpetencí týkajících se bydlení a absenci nástrjů umţňujících prsazvaní krdinační rle misterství pr místní rzvj v tét blasti Závěr Nvá kncepce bytvé plitiky musí reflektvat výše zmíněné prblémy. Je třeba se zaměřit hlavně na následující: - Stanvení cílů bytvé plitiky v blastech reknstrukcí a prav stávajícíh bytvéh fndu a výstavbu nájemních bytů pr jedntlivé cílvé skupiny - Vytvření legislativníh prstředí, které mtivuje aktéry jak na straně pptávky (bčané mající zájem kupi či prnájem bytu), tak na straně nabídky (stavební splečnsti, neziskvé rganizace, bce) 60

61 - Spuštění stabilníh institucinálníh a finančníh systému pdpr s krdinační rlí MMR (případně SFRB) 2.5. Prvedení SWOT analýzy, jakžt výchzíh dkumentu pr návrh patření ke zvýšení efektivnsti bytvé plitiky ČR SWOT analýza je metda, díky které je mţn zhdntit silné (anglicky: Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky z phledu faktrů půsbících v blasti bytvé plitiky a zárveň příleţitsti (Opprtunities) a hrţení (Threats) z phledu faktrů vlivňujících bytvu plitiku zvnějšku. Díky tét metdě lze kmplexně vyhdntit fungvání a nalézt prblémy neb napak mţnsti zlepšení. Bytvá plitika ČR - SWOT analýza Interní faktry Externí faktry Silné stránky Existence finančních nástrjů na pdpru regenerace bytvéh fndu Existence nástrjů pdpry energetických úspr Snaha prsazení dluhdbéh kncepčníh přístupu v blasti bytvé plitiky Prbíhající uknčení deregulace nájemnéh Příležitsti Pkračující regenerace bytvéh fndu Aktivní zapjení dbrné veřejnsti d hledání mţnstí, jak zefektivnit bytvu plitiku Rzšíření ptenciálních finančních zdrjů frmu vícezdrjvéh financvání Slabé stránky Rztříštěnst pdpr bytvé plitiky Nedstatek finančních prstředků zejména z veřejných zdrjů Překryv prgramů pdpry Nízká návratnst pskytnutých prstředků kvůli preferenci dtačních nástrjů Kmpetenční meziresrtní rztříštěnst Neefektivní zacílení pdpr Chybějící statistiky a mnitrvání Časté legislativní změny Nadměrná administrativní zátěţ Systém sciálních dávek Ohržení Pkračující útlum ve stavebnictví Sníţení kvality bydlení z hlediska zastarávání bytvéh fndu Dynamika vzestupu veřejnéh zadluţvání Demgrafický vývj byvatelstva Nízká finanční dstupnst bydlení Nedstatečná kntrla účelnéh, hspdárnéh a efektivníh vynakládání prstředků nástrjů pdpry 61

62 2.6. Stanviska dbrné veřejnsti k analytické části materiálu Za důleţitu a přínsnu sučást přípravy tht materiálu lze pvaţvat rvněţ zapjení dbrné veřejnsti. V rámci splupráce na přípravě tht materiálu prt byli slveni zástupci nejvýznamnějších aktérů bytvé plitiky k vyjádření svých názrů a připmínek, které uvádíme níţe. Návrhy na dplnění zaslané ČKA byly puţity přím v textu analytické i návrhvé části kncepce. 62

63 Stanvisk OSMD k bsahu a závěru Analýzy bytvé plitiky ČR včetně návrhů na její zefektivnění Analýza byla vypracvána stejnými subjekty, které byly dpvědné za frmulaci dsavadních cílů a nástrjů bytvé plitiky. Není prt překvapením, ţe ptřebný kritický rzbr nedstatků a chyb sučasné bytvé plitiky je smířlivý, nezabývá se evidentní nutnstí cíle bytvé plitiky zcela zrevidvat a navrhuje zachvání většiny nefunkčních instrumentů bytvé plitiky, které se prkazatelně ukázaly kntraprduktivní a škdlivé. Čím se měla analýza zabývat? Předně by měla sledvat, jak bytvá plitika přispívala a přispívá k vytvření fungujícíh svbdnéh trhu nájemníh i vlastnickéh bydlení za bvyklé trţní ceny, které by genervaly dstatečné prstředky na pravy a mdernizaci bytvéh fndu, zanedbanéh z db kmunizmu a vytvářely zájem sukrméh kapitálu případně i nvu výstavbu, přenu kupěschpnu pptávku, zejména nájemníh bytvéh fndu. Ten je nezbytný pr sníţení nezaměstnansti a získání dstatečné nabídky pr příjmvě slabší dmácnsti. Měla se zabývat i tím, jak narvnáním nejen eknmických, ale i právních regulací sníţit rizik pdnikání a zvýšit zájem rzvj a udrţení nájemníh bydlení. Míst th vedla plitika regulace nájemníh bydlení k masivní redukci nájemníh bydlení v becních bytech a jednznačné rientaci na nesmyslnu pdpru vlastnickéh bydlení aţ k sučasnému vyskému převisu nabídky nad pptávku. Ta nabývá krizvých rzměrů z nadvýrby rezidenčních nemvitstí, sniţující trţní ceny těcht nemvitstí a hrţující stabilitu hyptéčních bank, bdbně jak tmu byl v USA před vypuknutím jejich rezidenční finanční krize. Vlastnické bydlení je finančně mnhem nárčnější neţ nájemní (i kdyţ se develpeři a hyptéční banky snaţí zákazníky přesvědčit různými triky paku) a pkud nechceme sknčit jak v USA, musíme si uvědmit, ţe vlastnické bydlení není řešením pr dmácnsti, které nemají a nebudu mít na splácení svých dluhů. Návrhy patření by se měly zabývat tím, jak MMR bude pmáhat při mezvání výdajů byvatelstva na bydlení tlakem na sniţvání daňvé zátěţe (DPH, daň z nemvitsti, dědická daň, zdanění příjmů z prnájmu), ale hlavně mezvání tlaků na další výdaje jak je zateplvání dmů, energetické audity, růst cen sluţeb spjených s bydlením nvé a stále častější revize kmínů a kuřvdů, technických zařízení, výtahů, rzvdů energií apd.. Analýza OSMD Pr vlastnické bydlení byl třeba vytvřit fungující hyptéční úvěrvání. Puţití stavebníh spření pr vytvření kapitálvéh prtflia se ukázal jak zcela zbytečné, nebť jiţ d saméh pčátku nebyl mţné nalézt trh pr půjčky z takt vytvřenéh kapitálu a brz pté jiţ měly a dsud mají všechny banky spíše přebytek kapitálu a jde dnes jiţ jen zvrhlu diskriminaci statních bank, za něţ stát neplatil část úrků vkladatelům jak privilegvaným stavebním spřitelnám. Z tht nástrje se vyvinula černá můra státníh rzpčtu dčerpávající jednu dbu aţ 17 mld. Kč rčně za stálé pdpry tvůrců bytvé plitiky, přičemţ byl jasné, ţe špatné nastavení pdmínek vede k zvýhdnění něklika bank a k hrmadnému vyuţívání zejména bhatými bčany k lukrativnímu zhdncení jejich kapitálu a je tak dalším asciálním nástrjem zvětšujícím sciální nervnsti. Téměř všechny ministerstvem připravené a vládu schválené nástrje bytvé plitiky byly zvleny tak, ţe vyhvvaly lbbistickým tlakům některých bank (stavební spření) i dalších bank (dpčet úrků z úvěrů z daňvých základů, úrkvé dtace, státní záruky za úvěry, dplatky 63

64 druţstvům na úrkvé sazby), ale zejména bhatým develperům, investrům bankám a bhatým střadatelům. Jediným instrumentem, který v suladu s ústavním přádkem řešil alespň částečně pvinnst státu pstarat se všechny v nezaviněné nuzi pdle 26 Listiny, byla iniciativa Ministerstva práce a sciálních věcí, zaměřená na adresné sciální dávky na bydlení v rámci zákna 117 a 111. Z celkvých výdajů na pdpru bydlení však byl na tut jedinu sciálně správně zacílenu pdpru vyčleněn jen asi 5 % prstředků, které se pstupně zvyšvaly na dnešní úrveň, která nepřesahuje výrazně 5 mld. Kč rčně. Všechny prgramy MMR vykazvaly ptenciál zneuţití. Výstavba nájemních bytů bcemi, která sknčila většinu jejich dlţeným prdejem bhatým investrům, byla s výraznu slevu ze státních prstředků. Dtace na nvu výstavbu vlastnickéh bydlení, kteru si mhli dvlit pět jen příjmvě silnější. Sdruţení pr regeneraci bytvéh fndu ve svém hdncení prgramů na pdpru bydlení shledal, ţe naprstá většina těcht prgramů je kntraprduktivní a vede k chátrání nájemníh bytvéh fndu a pmáhá zejména develperům, bankám a bhatým. Výjimku byly jen prjekty na pmc blastem a jedincům pstiţeným pvdněmi, případně dtace na stavební úpravy nařízené nvu legislativu (lvěné ptrubí) a pzději zateplvání budv. I zde však systematicky přetrvávala diskriminace zvýhdňující bce, druţstva, vlastníky panelvých dmů a defrmující nrmální trţní prstředí a veducí splu s regulací nájemnéh jak nekaléh knkurenta k nezájmu rzšiřvání nabídky nájemníh bydlení. Větší pmc však přišla d ministerstva ţivtníh prstředí na základě prdeje emisních pvlenek. I v tét blasti by však MMR měl trvat na tm, aby mhly být jak závazné úpravy nařizvány puze takvé, které jsu pr investra alespň plně návratné a nediskriminační. Těţiště bytvé plitiky v sučasné dbě leţí a ještě dluh bude leţet ve správné knstrukci adresných dávek na sciální bydlení za bvyklé trţní nájemné v suladu se správným přechdem na smluvní principy pdle nvely OZ, kteru velmi dbře připravil MMR i připravvanéh nvéh OZ. I kdyţ i zde je nezbytně třeba dknčit liberalizaci nájemníh práva, aby nevyvlával zbytečné sudní pře a aby mhl pět přejít na nájemní smluvy na dbu neurčitu, nikliv neknečnu s pmcí řádné výpvědi mţné pr bě strany nájemníh vztahu. Rzhdně není rzumné pkračvat byť v mezené výstavbě a pdpře jakýchkliv nvých bytů s regulvaným nájemným, ať uţ se jim bude říkat jakkliv. Tt je ple pr individuální dčasnu finanční pmc státu bez stigmatizace sciálně ptřebných a bez časvě nemezenéh zvýhdňvání některých dmácnstí, které budu v bydlení za regulvané nájemné vidět trvalé řešení. Tt je ple pr charitativní rganizace, pkud si stanví vlastní kritéria, kmu budu chtít pmci. Tyt byty se nijak neliší d jiných bytů a tak se snadn stávají vyhledávaným řešením i pr bhatší klientelu a státní pdpra pak zcela ztrácí své pdstatnění a vede k vytváření nvých ghet sciálně vylučených míst jejich systematickéh začleňvání mezi spřádanu většinu byvatel. Tak jak je stát pvinen se pstarat všechny, kteří se dstanu d nezaviněné nuze pdle 26 Listiny, měly by být bce pvinny se v suladu s 30 Listiny pstarat všechny v zaviněné nuzi na principu individuální sciální pmci, veducí jen k dčasné nezbytné pmci a následnému návratu mezi většinvu splečnst. Obce by také měly mít pvinnst ubytvat dčasně všechny tyt své bčany za pdmínek mezenéh phdlí, které nepvedu u většiny k trvalému setrvání na kraji splečnsti, ale napak které jim umţní pdstatně kvalitnější ţivt i bydlení, pkud se začnu ţivit vlastní prací. Pkud se stát pstará všechny v nezaviněné nuzi, budu mci bce účtvat všem svým nájemníků bvyklé trţní nájemné a i s dnes zbývajícím becním bytvým fndem si vydělají cca 15 mld. Kč rčně, bhatě převyšující náklady péče všechny jejich bčany v zaviněné nuzi. Zákn sciálním bydlení frmu dčasných adresných dávek je jiţ dluh připraven a jeh pdpra ze strany MMR a dplnění ptřebnu mapu místně bvykléh nájemnéh by byla nejlepším příspěvkem MMR k řešení skutečných prblému plitiky bydlení v ČR. 64

65 Jaké by tedy měly být principy nvé bytvé plitiky? 1. Předně by vláda měla kamţitě zastavit všechny stávající i připravvané daňvé úlevy, subvence a pbídky pr financvání stávajících i výstavbu nvých rezidenčních prjektů a pnechat develpery, aby investvali jen svůj kapitál, pkud najdu segment, kde unesu rizik prdejnsti takvých nemvitstí. Je třeba, aby se nabídka a pptávka p bydlení na trhu vyrvnala a trh se stabilizval. 2. Vláda by měla přestat pdprvat bhaté vlastníky bytvéh fndu (kaţdý vlastník bytu má majetek v průměrné výši Kč) jakýmikliv subvenčními nástrji při pravě a mdernizaci jejich majetku, jakým je jednznačně např. prgram PANEL, přestavba bytů na sciální, daňvé dpčty úrků z úvěrů apd. Pkud uţ vůbec má takvá pdpra mít smysl, měla by se týkat jen činnstí, kde vznikla pvinnst jejich prvedení na základě vynucenéh přijetí jakékliv záknné nrmy pd tlakem direktiv EU. 3. Péče všechny sciálně ptřebné by měla být vedena s c nejniţším zatíţením veřejných rzpčtů zásadně jen jak dčasná a adresná pmc s pravidelným testváním ptřebnsti včetně majetkvých pměrů, a t dděleně pr všechny v nezaviněné nuzi prstřednictvím nárkvých státních dávek sciálníh bydlení a pr všechny v zaviněné nuzi prstřednictvím individuální pmci bcí při ubytvávání těcht bčanů a dmácnstí v rámci finančních mţnstí bce. 4. Sučasná hdnta bytvéh fndu bcí představuje přes 500 mld. Kč, takţe jen 2 % výns z prnájmu těcht nemvitstí bude genervat cca 10 mld. Kč rčně d rzpčtu bcí, cţ je pdstatně víc, neţ bude třeba na financvání ubytvání všech v zaviněné nuzi, kterým by měly bce pmáhat. Čím lukrativnější bude pmc bce, tím více dmácnstí v zaviněné nuzi se bude d takvé bce stěhvat. Obce tak mhu regulvat i pčty dmácnstí, kterým budu pvinny pskytvat pmc. 5. Zvláštní skupinu bčanů, ptřebujících v některých případech finanční pmc při zajišťvání bydlení, jsu seniři. Zde by byl třeba, aby dávky sciálníh bydlení byly těmt bčanům pskytvány bez časvéh mezení p dsaţení určitéh věku a splnění pdmínek sciální ptřebnsti. Dnes se v průměru ţeny dţíjí 83 let a muţi 79 let. Z th je třeba vycházet a věk d kdy jiţ nebude platit časvé mezení dávky sciálníh bydlení stanvit někde v rzmezí kl 75 let. Vzhledem k tmu, ţe tit bčané jiţ nejsu vázáni ke zdrji své bţivy, je třeba jim pskytnut finanční pmc, která jim umţní si najít přiměřené bydlení puze za průměrné nájemné v celé České republice. 6. Státní subvence d bydlení by se měly mezit puze na pmc některým bcím při zajišťvání péče jejich bčany v zaviněné nuzi, ale jen ptud, pkud nikdy neměly dstatečný bytvý fnd, z jehţ výnsů by si bývaly mhly financvat tyt své úkly samy. Pkud si tent bytvý fnd rzprdaly, budu si muset vystačit s částku, kteru za prdej získaly. Dalším segmentem, který má jiţ i sukrmu knkurenci, je výstavba dmů pr seniry s různými stupni ddatkvé péče. Sukrmé aktivity vyţadují mezi 12 a 24 tisíci měsíčně pdle ptřebnéh stupně péče senira, cţ představuje eknmické náklady takvýcht sluţeb s určitým výnsem, ale tat částka nebude pr řadu senirů dstupná. Stát by prt měl v rámci kmbinvané sciální a zdravtní péče sciálně ptřebným senirům na takvu péči přispívat. Také bce by měly z výnsu prnájmu becníh bytvéh 65

66 fndu za bvyklé trţní nájemné financvat bdbná zařízení pr své seniry s případnu mezenu státní pdpru. V tmt sektru by se měly phybvat všechny aktivity Státníh fndu rzvje bydlení, a t na plně revlvingvém principu bez jakýchkliv dalších dtací ze státníh rzpčtu. (stejně jak tmu je např u Canadien Husing and Mrtgage Assciatin). 7. Jelikţ výdaje na bydlení jsu dsud pvaţvány pdstatnu částí ppulace za něc, c by měl zajišťvat stát, byl by alespň p určitu dbu dbré, aby stát sníţil DPH zejména při renvacích zchátraléh bytvéh fndu, kde byla d nedávna uplatňvána regulace nájemnéh a sučasné nájemné ještě nebyl schpn genervat dstatečný výns, ze kteréh by byl mţné zahájit pravy a reknstrukce. 8. Hlavní část státní pdpry d blasti bydlení by měla jít adresně sciálně ptřebným prstřednictvím Ministerstva práce a sciálních věcí všem v nezaviněné nuzi, a t dčasně jen p nezbytně dluhu dbu se silným akcentem na pvinnst kaţdéh se přednstně pstarat své bydlení vlastním přičiněním a nikliv spléhat na trvalu pmc státu, neb bcí. V případě péče ty v zaviněné nuzi je třeba klást hlavní důraz na převýchvu veducí k návratu mezi většinvu splečnst ţivící se prací. Mtivací by měla být výrazně niţší úrveň pmci tét skupině tak, aby v suladu s Ústavu pskytvala pmc ptřebnu puze k zajištění základních ţivtních ptřeb, nikliv standardní úrvně bydlení. Tent zákn byl jiţ připraven prdiskutván a předán Ministerstvu práce a sciálních věcí. P drbných úpravách je přijatelný i pr ty, pr něţ je navrhván, a t je pr Radu senirů i Sdruţení nájemníků. 9. Nezbytnu sučástí bytvé plitiky musí být i vyrvnání právníh pstavení prnajímatelů zejména v blasti rychlé exekuce neplatičů a prblémvých nájemníků stejně jak mţnsti uknčit nájemní vztah řádnu výpvědí stejně běma stranami, aby se sníţil rizik prnájmu, nájemní byty byly k dispzici všem sciálním skupinám a nemusel být rizik prnájmu kmpenzván výrazně vyšším nájemným. Stejně by měl být pět umţněn prnajímatelům pskytvat individuální slevy např. u nájmů sjednaných na dţití. Také u prnájmu sciálně slabším bude třeba šetřit chranu majetku prnajímatele v případě nucených exekucí nájemce. RNDr. Tmislav Šimeček předseda Občanskéh sdruţení majitelů dmů, bytů a dalších nemvitstí v ČR 66

67 Vážený pane náměstku, Analýzu minulé a sučasné situace v blasti bydlení pvažujeme za dstatečně vypvídající. K návrhům d buducna plně pdprujeme výrazně větší pdpru nájemníh bydlení v městských aglmeracích s tím, že tent úkl nesnese dkladu. Pdprujeme též sustředění na garanční a úvěrvu pmc státu vůči nájemnímu bydlení. Dpručujeme dále hledat i legislativní zaktvení třístupňvéh veřejnéh sektru tj. státu, krajů a bcí, včetně dpvědnsti za realizaci bytvé plitiky. Návrh zásad státní pdpry bytvé plitiky V první řadě je třeba přesně definvat cíle a pravidla pdpry bytvé plitiky státu,bez hledu na mmentální plitické a lbistické zájmy. Cíle a pravidla: Cíle: 1) zajištění dstatečnéh pčtu nájemních bytů, pr zajištění dstatečné knkurence pr nvě se tvřící trh s byty; 2) tyt nvé nájemní byty musí být dstupné pr všechny příjmvé skupiny bčanů (začínající rdiny, rdiny s dětmi i seniry v důchdvém věku), tzn. nediskriminační nájemné; 3) investrem může být kterýkliv subjekt, který splňuje státem stanvená kriteria příjmu pdpry; 4) státem přijatá kncepce musí být přijata s dluhdbým výhledem na 25 až 30 let a nemůže se zásadním způsbem měnit plitickými změnami p vlbách. Musí být tedy širce knsensuální. Tím se vytvří jednak stabilní pdmínky v tmt sektru pdnikání (cž si přejí především investři), vytvří se stabilní pdmínky v tmt segmentu bydlení, (cž si přejí bčané) a sučasně se vytvří pdmínky pr návratnst finančních zdrjů vynalžených státem (cž si přeje pan ministr Kalusek); 5) stát sučasně pdpří v dluhdbém hrizntu tvrbu pracvních míst a návratnst vlžených investic; Pdmínky: 67

68 1) velikst bytu musí být mezena na minimální a maximální. Minimální výměru bytu p dluhletých zkušenstech pvažuji mezi 35 až 40 m2. Maximální mezi 60 až 65 m2. Je t prt, že je v první řadě třeba zajistit minimální kmfrt, v druhé řadě přinutit investry, prjektanty a stavební firmy, aby účelně využily dané limity k slušnému bydlení v bytech nevelkých, ale zcela dstačujících výměr. Je třeba zdůraznit, že pr většinu ppulace tt nebude tzv. cílvé bydlení, ale bydlení řešící určitu živtní situaci (mladé rdiny startvací byty, rdiny či jejich části p rzvdu samživitelé, abslventy p sknčení studia a nástupu d prvních zaměstnání, seniry p prdeji svých velkých bytů, neb dmů atd.). Rzhdně jsem prti pdpře výstavby bytů překračujících výměru 65 m2, prtže tím lgicky již v zadání vytváříme překážku pr pzdější financvání tht druhu výstavby investry (viz příklady níže); 2) cena bytu včetně DPH nesmí překrčit částku ,-Kč/m2, a t abslutně.jakékliv vedlejší ujednání hledně ceny jsu nepřípustné. 3) příjemcem pdpry mhu být jen ty subjekty (investři, develpeři, stavební a servisní firmy, bytvá družstva), která dávají ve své histrii a referencích záruku, že nebudu státní investice v buducnu zneužity. Přest navrhuji kntrlu celéh spuštěnéh systému svěřit jinému rgánu než SFRB, neb MMR, ale dpručval bych MF a její celní správě, příp. FÚ; Základní předkvalifikací by byla výstavba vlastními kapacitami bytů v psledních 10 letech, neb správa minimálně 500 bytů v dbě nejméně rk před pdáním žádsti. Státní pdpra: 68 1) státní záruky kmerčním bankám za 100% úvěrů pskytnutých na výstavbu (úvěry by mhly pkrývat nejvýše 90% skutečné ceny nvě pstavenéh bytu). Stát by tak měl garantvány, při ddržení shra uvedených limitů ceny bytů, své vynalžené prstředky tržní cenu ve výši 100% vynalžené garance; 2) sučasně by byl pskytván státní příspěvek investrvi k úrkům na hypteční úvěr ve výši 2 až 3 % p dbu splácení úvěru (20 až 30 let), (zde je třeba pravděpdbně vyjednat v Bruselu výjimku z pravidla nedvlené pdpry, pkud by byla takt klasifikvána. Z dstupných materiálů jsem zjistil, že by t tak nemusel být, ale není t stprcentní); Příklady: Státní pdpra bytů rčně p dbu 8 let. Celkem je za tut dbu pdpřena výstavba bytů. Průměrná výměra pdprvanéh bytu je 50 m2. Pdpra, krmě garance za úvěr, je 3 % z úrku. Cena bytu vč. DPH je max ,- Kč/m2 tj.1, ,- Kč -90% úvěr je ,-Kč na 20 let, celkvý úrk je 5,5%(z

69 th 3% státní pdpra). Celkem státní pdpra za 28 let splácení 3% pdpry k úrkům (pslední splátky za byty pstavené v psledním 8 rce prgramu jsu umřeny v 28 rce p nastartvání prgramu) činí méně jak 48,0 mld. Kč. Eknmické nájemné v tmt případě činí cca 3.500,- Kč měsíčně pr klienta cž je naprst dstupné 90 % bčanů tht státu (pr zbývajících 10 % je mžn realizvat své bytvé záměry v sciálním bydlení). Multiplikační efekt: Celkem za bytů vystavěných rčně je prinvestván při průměrné ceně 1, ,-Kč/byt celkem cca 11,0 mld. Kč rčně, cž je příjem při 10% DPH, 1,1 mld. na DPH rčně, vytvření pracvních míst na 10 let, cž přináší při průměrné mzdě včetně sc. a nem. pjištění ,- Kč (měs.) a daně ze mzdy příjem d státních a sukrmých pjišťven částku 1,2 mld. Kč rčně. Další výnsy ve zpracvatelském a nábytkářském průmyslu. Trvale bude vytvřen cca pracvních míst na správu a údržbu tht bytvéh fndu. Při průměrných nákladech na sptřebu energii ve výši 2.000,- Kč na jeden byt a měsíc bude za dvacet let sptřebván energii za 38,5 mld. (jen DPH za tut dbu činí cca 8 mld. Kč). Celkvé příjmy státu za 28 let se násbně vrátí. Zvláštní kapitlu jsu tzv. sciální byty: Jednal by se zde bdbné principy jak uveden shra s některými bměnami: Investrem by měly být výhradně bce, neb jimi vybraný (zmcněný investr). Garance za úvěry by měly dávat bce samtné, aby si sami redukvali pčet bytů ve vztahu ke své ptřebě a sučasně zdpvědně vybrali případně zmcněnéh investra. Výměra sciálníh bytu by neměla převýšit 50 m2 a cena (tedy standard) bytu by neměl závazně převýšit ,- Kč/m2. Příspěvek státu k úrku na úvěr (až 100% přizvací ceny) by měl být 4 % p dbu splácení úvěru. Pčet takt pdprvaných bytů by v bcích neměl překrčit za dbu trvání prgramu (8 let) celkem 5% celkvéh evidvanéh pčtu bytů a dmů v dané bci. Květen 2011 Ing. Milan Taraba předseda Sdružení nájemníků ČR 69

70 Rada senirů České republiky,. s. nám. W. Churchilla 2, Praha 3 Telefn: Web adresa: Váţený pan, Ing. Kamil Jankvský ministr pr místní rzvj ČR Starměstské náměstí 6, Praha 1 Váš dpis zn./ze dne Naše značka (uveďte v dpvědi) Vyřizuje/linka V Praze dne 31.května 2011 STANOVISKO Rady senirů České republiky k Bytvé plitice České republiky d rku Stanvisk k naplňvání práva na bydlení u senirské ppulace: Práv na bydlení je senirské ppulaci ústavně garantván na základě Evrpské sciální charty, kteru Česká republika ratifikvala. Nastavené nástrje chrany a realizace tht práva českým státem ale nejsu ve vztahu k některým sciálním skupinám starších lidí funkční, dba prdlení k nápravě přesáhla více neţ dva rky! Náklady na bydlení senirů bydlících v nájemních bytech jsu nepřiměřeně vyské a u samělých senirek a senirů extrémně vyské. Např. v hl. m. Praze dsahují náklady na bydlení u průměrné senirské rdiny (1,5 sby) bydlící v průměrném nájemním bytě (55,6 m 2 ) jiţ 49 % penze a u jednčlenných senirských dmácnstí bydlících ve větších bytech 90 a více % penze. Vyské náklady na nájemní bydlení eliminují jeh dstupnst, kteru je český stát pvinen starším lidem zajistit. Situace je způsbena řadu faktrů, ze kterých vyjímáme: a) nervnváţné trţní prstředí na bytvém trhu, vyský převis pptávky nad nabídku cenvě dstupných malmetráţních nájemních bytů a bytů s pečvatelsku sluţbu, b) rychlejší růst nájemnéh a dalších sluţeb suvisejících s bydlením prti valrizaci penzí, který je nedstatečně vykmpenzván sciálními dávkami na bydlení, c) nefunkčnst sciální chrany státu, která je nastavena na byty nrmativně stanvené veliksti, města je k přestěhvání ale nenabízejí, např. jen v hl. m. Praze nejsu k dispzici pr starbních důchdců, d) absence sektru neziskvéh nájemníh bydlení a zákna sciálním bydlení, který měl existvat nejpzději d sknčení deregulace nájemnéh, tj. d , e) anmálie českéh prstředí, tj. vyšší cena nájemníh bydlení prti ceně bydlení vlastnickéh, a t včetně umřvání např. hyptéky, f) vágní nastavení záknné dpvědnsti bcí za senirské bydlení, navíc ani stát nedispnuje nástrji, aby mhl nárkvu stránku senirskéh práva na bydlení u bcí prsazvat. Výše uvedená fakta naznačují, ţe stanvené cíle Kncepce bytvé plitiky státu na léta 2005 aţ 2010 splněny nebyly a nvě zavedené nástrje sciální chrany (příspěvek na bydlení, dplatek na bydlení) významným skupinám senirské ppulace práv na bydlení negarantují. Navíc pdle nvě zakládané sciální plitiky státu mají být bě dávky pskytvány časvě mezeně, cţ je u starších senirů nepřijatelné. Neziskvý nájemní sektr pr cílvé skupiny zřízen nebyl a bytvý trh je defrmván výrazným převisem pptávky p cenvě dstupných, zejména malmetráţních bytech.. 70

71 2. Stanvisk k analytické části kncepce: Rada senirů ČR ceňuje kmplexní, kvalifikvané a bjektivní zpracvání analytické části kncepce, která nezamlčuje ani významné nedstatky bytvé plitiky státu za hdncené bdbí. Seniři jsu z důvdu věku na trhu s byty nejvíce hrţenu sciální skupinu, u které je chrana státu a bcí nejen nezbytná ale také nenahraditelná. Exekuce na vyklizení bytu má u senirů charakter váţné újmy na zdraví a také přímé hrţení ţivta. Rada senirů upzrňuje autry analytické části kncepce plitiky bydlení, ţe pr prkázání nízké funkčnsti nastavené sciální chrany senirů je nezbytné mdelvý prpčet nákladů na bydlení samcenéh senira s průměrným důchdem bydlícím v bytě nrmativně stanvené veliksti dplnit prpčty další. A t např. byty 50 m 2 pdlahvé plchy, 60 m 2 pdlahvé plchy a 80 m 2 pdlahvé plchy. Za důleţité pvaţujeme téţ demgraficku analýzu ppulace, zejména ve vztahu k čekávaným změnám velikstní struktury českéh bytvéh fndu. Rada senirů ČR nabízí MMR kvalifikační a persnální ptenciál k pravidelnému mnitrvání bytvých ptřeb senirské ppulace. 3. Stanvisk k návrhvé části kncepce: Od návrhvé části kncepce státní plitiky bydlení čekává Rada senirů ČR vyřešení dstupnsti a tím také realizaci garantvanéh práva na bydlení senirům sektrvě i teritriálně. Rada senirů pdpruje naznačené vize státu zajistit dstupnst přiměřenéh bydlení všem a sučasně trvale zvyšvat jeh kvalitu. Rada senirů dufá, ţe stát se na rzdíl d uplynulých let bude chvat dpvědněji. Rada senirů ČR pţaduje. - aby stát pvaţval senirské bydlení a jeh dstupnst za splečensku a sciální priritu a u bcí za veřejný zájem, - aby nastavení legislativních pravidel a dalších nástrjů bytvé plitiky státu senirům garantval naplnění práva na bydlení, a t ve všech sektrech bydlení, tj. vytvření právních, eknmických a sciálních předpkladů, aby kaţdá senirská dmácnst mhla na bytvém trhu najít a udrţet finančně dstupné bydlení v dpvídající kvalitě, - legislativně zabezpečit, aby sjednávané nájemné v nájemním bytvém sektru šetřval vybavenst a další kvalitativní parametry bytu, - dtační plitiku státu rientvat k dstranění výraznéh deficitu malmetráţních bytů, bytů s pečvatelsku sluţbu a dmvů a pr seniry, - urychleně zavést neziskvý nájemní sektr bydlení, tj. zpracvat zákn sciálním bydlení a d dby jeh účinnsti dčasně legislativě upravit knstrukci stávajících dávek na bydlení, - zvláštní péči věnvat senirským neplatičům nájemníh, rzvinut sciální práci v bcích, nepřipustit uplatnění institutu exekuce na vyklizení bytu a bezdmvectví senirů, - umţnit senirům výměny větších bytů za menší, a t mezi všemi sektry nájemníh bydlení, - u starších senirů (nad 75 let věku) uplatnit v nájemním bytvém sektru institut dţití ve stávajícím bytě. A t i za cenu sníţenéh, tj. z důvdu věku garantvanéh sciálníh nájmu, Rada senirů ČR pdpruje záměr zajistit Státnímu fndu rzvje bydlení stálé zdrje příjmů. A t bdbně jak u Fndu dpravní infrastruktury, tj. prstřednictvím daňvých výnsů (daň z převdu nemvitstí, statní darvací daně, energetické daně, emisní pvlenky, atd.). S úctu Dr. Zdeněk Pernes předseda 71

72 V České republice neexistuje plitika bydlení (pkud plitiku bydlení chápeme jak dluhdbý výhled); existují jen jedntlivé aktuální nástrje pdpry bydlení (ministr pr místní rzvj Ing. Kamil Jankvský na knferenci Věcí veřejných, ) Princip a cíl bytvé plitiky státu spčívá zejména ve vytváření vhdnéh právníh, institucinálníh a fiskálníh prstředí pr aktivity všech aktérů na trhu s byty. Stát by neměl překážet eknmickému fungvání trhu s byty, zárveň však musí činit pdpůrné krky zacílené na ty skupiny dmácnstí, které se samy své bydlení na trhu pstarat nemhu. Kncepce bytvé plitiky schválená vládu představuje pr jedntlivé rezrty závazný strategický dkument, v němž jsu stanveny základní směry vývje i knkrétní cíle v blasti bydlení. (Ministerstv pr místní rzvj, webvé stránky 1 Suvislsti a výchdiska Práv na přiměřené bydlení sice nezařadil Parlament ČR d kategrie základních práv a svbd, ale je bsaţen v mezinárdních smluvách lidských právech a základních svbdách, jimiţ je Česká republika pdle čl. 10 Ústavy bezprstředně vázána (Mezinárdní pakt hspdářských, sciálních a kulturních právech, Všebecná deklarace lidských práv a Evrpská sciální charta). Pdrbně se tut tázku zabýval Ústavní sud ve svém nálezu publikvaném ve Sbírce záknů pd číslem 231/2000 Sb. 2 Státní bytvá plitika Stát by se měl zaměřit puze na tvrbu právníh a eknmickéh rámce, který by bčanům, nevládním rganizacím a sukrmému sektru umţňval efektivnější zajištění bydlení všech skupin byvatel, neţ by kdy mhl stát svu přímu nabídkvu intervencí (Glbal Strategy Until 2000) V bdbí mezi knferencemi lidských sídlech HABITAT 1976 a HABITAT II 1996 dšl k zásadní změně chápání dpvědnsti vlády za zajištění bydlení. Obecně lze tent psun charakterizvat jak přechd d zajišťvání výstavby bytů k vytváření pdmínek umţňujících získat dstupné bydlení na vlném trhu. Veřejné rgány by prt jiţ neměly být vnímány jak zprstředkvatelé bydlení; jejich úlhu by měla být aktivizace a zajištění ptimálních pdmínek pr fungvání bytvéh trhu. (HABITAT je agenturu OSN, která vznikla v rce 1978 a usiluje zlepšvání ţivtních pdmínek ve městech a bcích p celém světě.) K záměrům bytvé plitiky by měl patřit zejména umţnit rdinám získat přiměřené bydlení pdle jejich příjmvé situace, umţnit mbilitu pracvní síly, přednstně před nvu výstavbu se rientvat na vyuţívání stávajícíh bytvé fndu a péči něj, pzrnst u stávajícíh bytvéh fndu věnvat zejména vadám a pruchám, které mhu negativně půsbit na zdraví uţivatelů a bezpečnst při uţívání (vedle náhrady lvěných rzvdů, výměny starých výtahů je t např. prblém azbestu, rvněţ znvuvznikající prblém plísní v utěsněných stavbách), vytvářet a psilvat v blasti bydlení partnerství veřejnéh, sukrméh a nevládníh sektru, vycházet z principů trvale udrţitelnéh rzvje, energetické a eknmické efektivnsti a sciální slidarity, eliminvat vytváření ghet sciálně vylučených skupin. Zpracvání státní bytvé plitiky by se měl pírat mj. výsledky sčítání lidu, dmů a bytů (první výsledky 72

73 lze čekávat kncem rku 2011). Sčítání přinese zpřesněné údaje pčtu nebývaných bytů (pdle předchzíh sčítání se jednal 0,5 mil. bytů). Pzrnst je třeba věnvat také pčtu rzestavěných bytů (je tázku, zda statisticky vykazvaný pčet rzestavěných bytů dpvídá skutečnsti, byl by ţáducí prvést pdrbné šetření). ČSÚ v psledních letech údaje rzestavěných bytech nepublikuje, pslední údaj za rk 2008 uvádí rzestavěných bytů, cţ představuje 3% nárůst prti předcházejícímu rku. 3 Bytvá výstavba musí reagvat na stárnutí byvatel (bydlení senirů, bezbariérvé uţívání), na změny ve skladbě dmácnstí (stupá pčet jednčlenných dmácnstí), na zvyšující se standard bydlení. Zvýšený důraz bude v příštích letech kladen na bezbariérvé uţívání staveb, cţ je téma, kterému věnuje pzrnst i Evrpská unie. Bytvá plitika je sučástí veřejné plitiky, k níţ dále patří mj. hspdářská plitika, sciální plitika, plitika ţivtníh prstředí, plitika územníh rzvje, ppulační plitika, migrační plitika, plitika lidských práv a svbd, rdinná plitika, reginální plitika. Základním předpkladem reálnsti bytvé plitiky, tj. naplnění jejích záměrů a cílů, je její prvázanst s dalšími segmenty veřejné plitiky. 4 Kmunální bytvá plitika Vlastní bytvu plitiku by měly zpracvávat jedntlivé bce (s výjimku malých bcí). Výchzím dkumentem kmunální bytvé plitiky je schválená a aktualizvaná územně plánvací dkumentace. Úklem bcí je zejména zabezpečení pzemků a technické infrastruktury pr bytvu výstavbu, vytváření pdmínky pr bnvu bytvéh fndu včetně pskytvání infrmací a metdické pmci, prvzvání infrmačních systémů bytvém fndu a ptřebě bytů v bci. 5 Analýza pdpry bydlení z veřejných zdrjů v letech Krmě finančníh vyjádření jedntlivých prgramů a druhů pdpry bydlení z veřejných zdrjů je třeba hdntit splnění (resp. nesplnění) vyhlášenéh záměru a cílů dtačních prgramů a prvnat dvě hlavní skupiny pdpry: pdpra vlastnickéh bydlení pdpra nájemníh sciálníh bydlení. Třetí skupinu představují pdpry pskytvané při mimřádných událstech (pvdně a jiné ţivelní phrmy). Zatímc pdpra vlastnickéh bydlení je pměrně širká, pdpra nájemníh sciálníh bydlení je nedstatečná. K negativním stránkám dsavadních frem pdpry bydlení patří jejich krátkdbst, přerušvání prgramů, změny a úpravy pdmínek pr získání dtace. 6 Nastavení pdpry bydlení, jeh frmy Jedná se systém mtivačních a eknmických nástrjů v blasti dtační, úvěrvé a daňvé, který zabezpečí realizaci záměrů státní bytvé plitiky. Příprava a realizace staveb, včetně změn dknčených staveb, je dluhdbý, technicky a finančně nárčný prces. Nástrje pdpry bydlení by prt měly být kncipvány rvněţ s dluhdbým výhledem a platnstí. Pdpra bydlení z veřejných zdrjů nesmí ptlačvat trţní principy. V pdprách by měly převládat úvěrvé frmy. Výše pdpry by nikdy neměla překrčit 30 % nákladů (na nvu výstavbu, na změny dknčených staveb) např. v případě prgramu Zelená úsprám byla dtace nastavena na průměrných 50 %, v některých případech dsahvala aţ 100 % investičních nákladů; vyšší pdpra defrmuje trh. Jedntlivé druhy pdpry bydlení z veřejných zdrjů by měly mít dluhdbý charakter. V pdpře nájemníh sciálníh bydlení je třeba rzšířit kruh mžných pskytvatelů. Zatím jsu dtační tituly směrvány na bce, které nemusí být vţdy pr výstavbu a správu nájemních bytů dstatečně technicky a 73

74 rganizačně vybaveny. Na neziskvém principu by měla výstavbu a správu nájemních sciálních bytů prvádět bytvá druţstva, becně prspěšné bytvé splečnsti. Za předem jasně stanvených pravidel tu mhu půsbit u sukrmé pdniky (viz např. mdel uplatňvaný v USA: stavební pdnikatel pstaví bytvý nájemní dům v nákladech, které garantují nízké nájemné, získává nízkúrčenu půjčku a platí niţší daň). Za první republiky patřily mezi pskytvatele sciálníh nájemníh (i vlastnickéh) bydlení velké firmy, na prvním místě firma Baťa. V sučasných pdmínkách trhu (mbilita pdniků v území, přelévání kapitálu d jiných brů pdnikání aj.) není frma pdnikvé výstavby bytů příliš reálná. V ţádném případě by pdpra nájemníh sciálníh bydlení neměla mít frmu úlev z platnéh stavebníh řádu. Tut frmu bsahvaly zákny pdpře stavebníh ruchu za první republiky. S dstupem času lze dnes knstatvat, ţe dům pstavený v letech první republiky s ddrţením všech pţadavků stavebních předpisů je dnes ve stadiu zanedbané údrţby; dům pstavený ve stejném rce s vyuţitím úlev je dnes v havarijním stavu. Pskytvání technických úlev je ve svém důsledku stejně kntraprduktivní, jak hrmadná výstavba levných panelvých dmů: sníţení přizvacích nákladů přináší v dluhdbém hrizntu zvýšené náklady na údrţbu a pravy, dmy rychleji mrálně zastarávají a dříve vyţadují mdernizaci. Pdpra vlastnickéh bydlení by měla být vázána na dsaţení vyšších neţ pţadvaných standardů např. v blasti energetické nárčnsti budv, v blasti udrţitelnéh rzvje městských částí, upřednstňvání prgresivních frem zástavby. Zkušensti a příklady, které se v praxi nejlépe svědčily nejlepší praktické příklady v bytvé výstavbě (nákladvě ptimální výstavba uvaţující jak investiční, tak prvzní náklady, energeticky úsprná výstavba aj.) je třeba cenit a publikvat s vyuţitím mderních infrmačních a kmunikačních technlgií. 7 Právní a institucinální rámec plitiky bydlení Právním předpisem je třeba upravit status sciálníh bydlení (s plšnými, cenvými a vybavenstními limity), definvat bytvý standard, jednznačně vymezit pvinnsti a práva prnajímatelů a nájemníků bytů. Měl by být vytvřen přiměřený institucinální rámec pr veřejný, kmunální a sukrmý sektr, usnadňující zejména sukrmému a neziskvému sektru investvání d výstavby bydlení jak na venkvě, tak ve městech. U pdprvané bytvé výstavby vyţadvat prvádění staveb na základě realizační dkumentace ddavatele (dnes platí zlzvyk prvádět stavbu na základě dkumentace pr stavební pvlení); vyţadvat prvádění autrskéh dzru a technickéh dzru investra (puze autrizvanu sbu dnes ţivtnst vlná). Ulţit zhtvitelům staveb pvinnst zpracvat a předat stavebníkvi prvzní dkumentaci, která bude pdkladem pr vypracvání plánu údrţby a prav. Stanvit pvinnst pr majitele a správce bytvých dmů, pr bytvá druţstva a splečenství vlastníků bytvých jedntek zpracvávat krátkdbé plány údrţby dmů a dluhdbé plány bnvy bytvéh dmu. Umţnit vlastníkům nájemních bytvých dmů, aby část nákladů na sníţení energetické nárčnsti dmu mhli prmítnut d nájemnéh. V rámci pdpry vědy a výzkumu věnvat pzrnst staršímu bytvému fndu, frmám a mţnstem péče něj a jeh bnvy s cílem prdluţení ţivtnsti a dsaţení lepších parametrů energetické nárčnsti. Připravit a financvat piltní prjekty věnvané mţnstem ddatečnéh vnitřníh zateplení dmů s členitu fasádu a dmů památkvě chráněných. Vytvřit funkční a pravidelně aktualizvaný registr bytvéh fndu se základními srvnatelnými ukazateli. Největším zásahem d bytvé výstavby v příštích deseti letech bude transpzice druhé energetické směrnice EU (EPBD II). Všechny budvy (tedy nejen stavby pr bydlení) budu prváděny v energetickém standardu blízkém nule. Bude se jednat budvy s velmi nízku sptřebu energie; tat nízká energetická 74

75 sptřeba bude kryta z bnvitelných zdrjů energie získaných v místě stavby. Budvy (nvstavby i změny dknčených staveb) budu vyţadvat zpracvání průkazu energetické nárčnsti budv; tent průkaz bude dkládán při prdeji a při prnájmu budvy neb její části. Výstavba těcht budv bude klást nárčné pţadavky na umísťvání a pvlvání staveb, na prjektvu přípravu a prvedení. Bude třeba zabezpečit vzdělávací prgramy pr jedntlivé skupiny stavebních prfesí a metdicku pdpru implementace druhé energetické směrnice. Při umísťvání staveb bude hrát významnu úlhu rientace stavby ke světvým stranám, zastínění stavby aj. Při navrhvání, pvlvání a prvádění staveb nabude na významu návrh a prvedení vybraných detailů stavební části, řízené autmatické větrání, psuzení technické a eknmické efektivnsti technických zařízení budv včetně systémů získání energie z OZE. 8 Některá dpručení ČKAIT 8.1 Opatření v blasti bezbariérvéh užívání bytů V listpadu rku 2009 vstupila v platnst nvá vyhláška Ministerstva pr místní rzvj č. 398/2009 Sb., becných technických pţadavcích zabezpečující bezbariérvé uţívání staveb, která zrušila a v plném rzsahu nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., becných technických pţadavcích zabezpečujících uţívání staveb sbami s mezenu schpnstí phybu a rientace. Pd pjem mezená schpnst phybu a rientace nelze zahrnut puze sby se zdravtním pstiţením, tedy sby, které z důvdu nemci neb vrzenéh stavu se mhu jen btíţně phybvat, vidět, slyšet neb vnímat. Krmě tét skupiny sb sem patří také sby, které mají dčasně či přechdně mezenu schpnst phybu a rientace (d zlmené nhy aţ p skutečnst, ţe máme malé dítě či něklik těţkých nákupních tašek). V samtném stavebním zákně (zákn č.183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu, ve znění pzdějších předpisů) jsu v 2 dst. 2 písm. e) stanveny pţadavky na bezbariérvé uţívání stavby pr sby pkrčiléh věku, těhtné ţeny, sby dprvázející dítě v kčárku, dítě d tří let, sby s mentálním pstiţením a sby s mezenu schpnstí phybu neb rientace. V praktickém ţivtě kaţdý z nás zaţije minimálně dvakrát určitý stupeň zdravtníh mezení, a t jak malé dítě a na sklnku ţivta jak senir. V zásadě lze říci, ţe lze rzlišit čtyři základní skupiny sb s mezenu schpnstí phybu a rientace: 75 sby se zdravtním pstižením sby s těţkým phybvým pstiţením sby se smyslvým pstiţením zraku sby se smyslvým pstiţením sluchu sby s dčasným zdravtním pstiţením sby s akutním úrazem znemţňujícím phyb (např. zlmené knčetiny) a sby trpící náhlu zdravtní indispzicí (nevlnst, alergie, epilepsie, astma apd.) seniři sby s dčasným phybvým mezením (těhtné ţeny, rdiče s malými dětmi v kčárcích či bez nich, sby dprvázející lidi s mentálním pstiţením, sby přepravující bjemné či těţké nákupy neb zavazadla) sby maléh či nadměrnéh vzrůstu. Bezbariérvé uţívání staveb je jedním ze tří základních becných pţadavků na výstavbu, definvaných v 2 stavebníh zákna. Obecné technické pţadavky s detailním řešením staveb z phledu jejich bezbariérvé přístupnsti jsu předmětem vyhlášky č. 398/2009 Sb. V tét vyhlášce byl uplatněn nvý phled na prblematiku bezbariérvéh uţívání staveb, a t zejména ve frmulvání pţadavků technickéh řešení pr základní tři druhy zdravtníh mezení phybvéh, zrakvéh a sluchvéh. Přestţe se jedná jiţ v přadí čtvrtý předpis upravující pdmínky uţívání staveb sbami s mezenu schpnstí phybu a rientace, prblematika bezbariérvsti není mnhdy ve své plné šíři akceptvána, neb napak dchází k nelgickým řešením. Z těcht důvdů Česká kmra autrizvaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) přistupila k zajištění plné infrmvansti svých členů, a t frmu dbrných seminářů v rámci prjektu celţivtníh vzdělávání členů ČKAIT, vydáváním metdických a technických pmůcek k činnsti autrizvaných

76 sb. V nepslední řadě d minuléh rku nabízí kancelář Kmry v Praze a nvě také v Ostravě pravidelné dbrné knzultace v blasti bezbariérvéh řešení staveb. Jednu z aktivit ČKAIT v tét blasti je uplatnění metdiky přístupnéh prstředí bytvéh fndu pr celţivtní bydlení v činnsti autrizvaných sb, jejímţ cílem je vytváření pdmínek pr zabezpečení ptřeby důstjnéh a přiměřenéh bydlení vyuţitelnéh pr kaţdéh uţivatele bez hledu na věk, phlaví či zdravtní mezení. Základním předpkladem tht cíle je přístupnst samtnéh bytvéh dmu ve své vnitřní dispzici s návaznstí na přístupnst klí a zastavěnéh prstředí. Pr samtnu bytvu jedntku jde adaptabilitu s cílem minimálních úsprných úprav pr přizpůsbení měnících se ptřeb jedntlivých uţivatelů v průběhu jejich ţivta. Princip celţivtníh bydlení akceptuje pţadavky většiny dmácnstí rdin s kčárky, senirů, sb se sníţenu schpnstí phybu a rientace. 8.2 Evrpská technlgická platfrma Evrpská technlgická platfrma připravuje nvu iniciativu, která směřuje k výzkumu širších mţnstí zapjení stavbařů d prblematiky stárnucí ppulace. Princip tét aktivity spčívá v hledání mţnstí stavebnictví a architektury přispět nejen k řešení ptřeb handicapvaných splubčanů, nýbrţ pdpřit a mtivvat stárnucí generaci k vyšší aktivitě. Evrpská technlgická platfrma věří, ţe prstředí, které stavebnictví vytváří, můţe Implementvat nejnvější pznatky infrmačních technlgií k tmu, aby se minimalizval pbyt nemcných ve zdravtnických zařízeních tím, ţe bytné prstry budu vybaveny zařízením, mnitrujícím stav pacienta. Instalvané IT instrumenty mhu předcházet váţným kmplikacím při náhlých nemcněních stárnucích lidí. Správné pjení plánvání měst můţe mtivvat starší generaci k uchvání aktivity tím, ţe budu budvány nákupní mţnsti ve vzdálensti dstupné pěšky. Na těcht trasách mhu být jednduché testy fyzické kndice. Takvét kmunikace musí být příjemné a mtivujcí k pakvanému vyuţití. Pkud by se pdařil výše zmíněné strategie realizvat, ptm by se sníţily finanční náklady na léky a tyt prstředky by byl mţné investvat d výstavby mtivujícíh prstředí. ČKAIT je prstřednictvím svéh zástupce jediným členem z nvých členů EU a pdpruje tut iniciativu. 9 Mžnsti získávání zahraničních zkušenstí ČKAIT má velmi dbré kntakty na Inţenýrské kmry v Rakusku a v SRN (jednak na splkvé úrvni, jednak na úrvni jedntlivých splkvých zemí). Máme za t, ţe jejich zkušensti by byl dbré vyuţít, především ve způsbu investvání d veřejné infrastruktury t je u nás stále vysku zátěţí jedntlivých bytů a je paradxem, ţe veškeru infrastrukturu zaplatí uţivatel (majitel) bytu vícenásbně. Nejdříve při výstavbě (htvá infrastruktura bývá převáţně předávána bezplatně) a následně v pplatcích (vdné, stčné apd.); není dbré stavět startvní byty jak malmetráţní, vţdyť především nízkpříjmvé rdiny jsu vícečlenné; mají jasně stanveny standardy vybavení pr jasně frmulvané ceny (mţná by byl dbré u nás pr tent druh bydlení se vrátit ke státní expertize). Pkud budeme ministerstvem pţádáni, jsme schpni zahraniční kmry pţádat pmc. 10 Závěry 76

77 Bydlení bude vţdy patřit d blasti plitickéh rzhdvání. Obdbí let devadesátých aţ d rku cca 2007 byl bdbím extenzivní výstavby, bhuţel ale i s mnha špatnými atributy (nízká kvalita výstavby, vyské ceny při prdeji bytů, ne vţdy dbře vypracvané splečenské smluvy atd.). T se drazí v následujících letech, knec knců jiţ začíná být prblémem splácení úvěrů. A t můţe způsbit brvský plitický prblém. Jestliţe se v závěru ještě vyjádříme k předlţené analýze, musíme knstatvat ţe, bsahuje řadu zbytečně pdrbných a detailních údajů. Chybí hdncení privatizace bytvéh fndu, prdej bytů nájemníkům čast za symblické ceny, hdncení regulace nájemnéh. Mezi výchzí údaje by měla patřit hdnta bytvéh fndu v České republice (pdle údajů ČSÚ činila hdnta bytvéh fndu v rce 1997 celkem mld. Kč). Důleţitst udrţvání bytvéh fndu ve vztahu k jeh ţivtnsti byla v České republice téměř generačně narušena (údrţba dmů byla zakázána za kupace, panelvu výstavbu prvázely kncepce bezúdrţbvéh krátkdbéh uţívání na cca let) a mnh půvdních nájemníků, z nichţ se stali majitelé bytů, si neuvědmval, ţe se dmy musí dále starat a vynakládat nemalé prstředky. Je třeba knstatvat, ţe k tmut uvědmění pmhly prgramy Panel, Nvý panel a Zelená úsprám. Pr zhdncení jedntlivých titulů pdpry bydlení je třeba zejména phled bcí, případně nevládních rganizací a dalších institucí v blasti bydlení. Pzrnst si zasluţí venkvský bytvý fnd, včetně fenménu druhéh bydlení. Analýzu si zasluţí také kvalita a ceny prjektvých a stavebních prací v bytvé výstavbě. Pskytvané pdpry bydlení by měly být jednznačně vymezeny z hlediska účelu (sciální ptřeba pr vybrané skupiny; dsahvání lepších neţ standardních/pţadvaných hdnt např. v energetické nárčnsti budv); jejich pdmínky by měly mít dluhdbý charakter. Přízení nvéh bytu/dmu i stavební úpravy jsu z hlediska přípravy a prvádění nárčné dbrně i časvě a celému prcesu neprspívají časté změny či úpravy pdmínek, rušení a nvé vyhlašvání prgramů. 11 Účast ČKAIT Kmra nabízí splupráci (a má k tmu dstatek příslušných dbrníků) na přípravě a kntrle pdmínek prgramů, zabezpečení jejich kmpatibility s předpisy stavebníh práva a dalšími suvisejícími předpisy. 1. Kmra se chce pdílet na implementaci druhé evrpské energetické směrnice, na přípravě prjektantů, realizační sféry a infrmvání širké veřejnsti a rvněţ na přípravě dbrníků zpracvávajících PENB. 2. Kmra je připravena splupracvat na piltním prjektu zateplvání památkvě chráněných bytvých dmů. 3. Zajištění prjektvé dkumentace a stavebních prací kvalitním výknem vybraných činnstí ve výstavbě a. Zpracvávání a kntrla stanvisek k ţádstem státní pdpru v prgramech vyhlašvaných MMR, MPO, SFŢP 4. Zpracván systém celţivtníh vzdělávání (v pslední dbě zaměřený na implementaci EUROKÓDŮ a směrnice a vyhlášky pr energeticky šetrné budvy, pţární dlnst staveb cca1 600 akcí za rk pr AO). 5. Účast v prjektech EU ve splupráci s ČVUT Praha, VUT v Brně a VŠB TU Ostrava zaměřených na EUROKÓDY, pdpru vyuţívání dřevstaveb pr bydlení, invace studijních prgramů, vzdělávání autrizvaných sb. 6. Přádání knferencí a seminářů a splupráce a finanční pdpra Městské inţenýrství, Prměny bydlení, Dřevěné stavění sbrníky jsu k dispzici. 7. Ediční činnst. 8. Vydávání a spluúčast při vydávání časpisů Stavebnictví, Zprávy a infrmace ČKAIT, Inţenýrská kmra, Stavební bzr. 9. Vydávání dbrných mngrafií a publikací např. řada pr pdpru zavádění EUROKODŮ 10. Pradenská činnst pr AO a veřejnst 77

78 11. Činnst Rady pr pdpru rzvje prfese ČKAIT 12. Infrmační prfesní systém PROFESIS (DVD a n-line) 13. Zajištění přístupu k nrmám 14. Splupráce při vyhlašvání a hdncení prjektů Technlgické agentury ČR (TA ČR přebírá vědecké a invační prgramy ministerstev) 15. Sledvání kvality činnstí stavebních úřadů 16. Oblast územníh plánvání, budvání technické infrastruktury 17. Splupráce při výběrvých řízeních Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT Marie Báčvá, dbrná pradkyně předsedy ČKAIT Praha, 31. května

79 SDRUŽENÍ BYTOVÝCH DRUŽSTEV A SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ ČR 1. Těšnv 5, PRAHA 1 registrace u MV ČR ze dne , č.j. II/S-OVS/ /97-R Stanvisk k návrhu kncepce bytvé plitiky d rku 2020 Vážený pane náměstku, bdrželi jsme z MMR návrh kncepce bytvé plitiky d rku 2020 a p jeh prstudvání máme za t, že je přehledně zpracván, zejména v analytické části. Navrhvané nástrje bytvé plitiky jsu zřejmě v dané dbě dstupné a prt by je byl mžné realizvat. K materiálu nemáme zásadních výhrad, ale puze připjujeme v tevřené lhůtě něklik pznámek k úvaze či pr vysvětlení našich stanvisek. 1. Ppis sučasnéh trendu z hlediska fungvání různých frem bydlení je správný, ale je zjevné, že dchází k defrmaci nabídky na trhu ve prspěch vlastnickéh bydlení a v důsledku th úbytku družstevních bytů a hržení tradičníh nájemníh bydlení, které jak z analytické části plyne, se nějak významně nevyvíjí,. Tent trend je varující, nebť vlastnictví bytů mezuje především ptřebnu mbilitu pracvních sil a váže jedntlivce k určitému místu. S hledem na t, že becně je phyb kapitálu glbální, je na druhé straně práce reginálně vázána. Ptřeba phybu pracvních sil pdle pracvních příležitstí je tedy nezbytná. Tmu je všem třeba přizpůsbit nabídku nájemníh bydlení prti vlastnickému. 2. Důvdy prč dchází k převdům bytů d vlastnictví spčívají v něklika faktrech. Vlastnické bydlení u nás nevznikl spntánně ani z eknmické ptřeby, nýbrž legislativním zásahem d vlastnictví bytvých družstev, které způsbil značný nárůst převdů bytů za extrémně výhdných pdmínek ppř. i zadarm. Druhým zdrjem je privatizace becníh bytvéh fndu, kde rvněž k převdům bytů dchází pd tržní cenu a vzniklý rzdíl je pak knzumván příjemci, cž je pr ně nepchybně výhdné. Tt přektné zbavvání se becníh bytvéh fndu na druhé straně vyvlává ptřebu nvé výstavby, cž negativně vlivňuje především živtní prstředí a vyvíjí tlak na veřejné rzpčty k pdpře tét výstavby. Psledním zdrjem jsu develperské prjekty, které se realizují výlučně frmu vlastnickéh bydlení, cž na druhé straně vede ke značnému zadlužení byvatelstva a nebezpečí hržení hyptečníh trhu. Je tedy zjevné, že by se měly utlumit pdpry vlastnickéh bydlení a přemístit je ve prspěch bydlení nájemníh. V tmt panuje shda. 3. V nájemním bydlení chápeme jisté rzdíly mezi sukrmým nájemním sektrem, becním nájemním sektrem a neziskvým nájemním sektrem. - sukrmý nájemní sektr pstupnu deregulací nájmu již zřejmě dpadne námitka, že regulací je trh defrmván. Smluvní nájemné krigvané, v případě nedhdy sudem, je nájemným v místě a čase bvyklým. Zejména však ve velkých městech bude zřejmě méně dstupné. Předpklad, že by sukrmí investři stavěli nájemní byty s dluhdbu návratnstí, je celkem nereálný. Develperská výstavba kalkuluje s krátkdbými rychle se vracejícími finančními prstředky Tel/fax: Bank. Spjení: Kmerční Tel: banka Praha Čísl účtu: / IČO:

80 - becní nájemní sektr je tázka vyjasnění becníh bytvéh fndu i ve vztahu k úklům plynucím ze zákna bcích, tzn., že by bce měly dispnvat určitými nájemnými byty, které by služili především k naplňvání veřejnéh zájmu a byly využívané bčany, kteří si nemhu bstarat bydlení na vlném trhu v sukrmém sektru. Máme za t, že by zde měla své míst i investiční výstavba sciálních nájemních bytů, ppř. pdpra tét výstavby určená všem i dalším investrům bez hledu na jejich právní charakter. Tt však také vyvlá ptřebu záchvné péče stávajícíh bytvéh fndu a mezení bezbřehé privatizace, která nemusí být všude účelná. - neziskvý nájemní sektr prtže jak uveden, nelze čekávat výrazný nárůst nájemníh bydlení sukrmými investry, dáváme k úvaze, aby se ještě zvážila mžnst využití bnvy nájemníh bydlení na členském principu, který lze pužít i pr blast senirskéh bydlení. Družstevní bydlení dává právě finanční účastí člena ptřebné jistty v garanci nájmů a jeh výše včetně všech nájemních vztahů. Obsah práva užívání družstevníh bytu je prakticky shdný s bsahem práva vlastnickéh při nesprné výhdě ve správě vlastníh majetku. Právní pstavení člena má výhdy vlastnictví bez nevýhd nájemníka a družstevnictví vhdně dplňuje nabídku bydlení na trhu zejména též pr mladé rdiny. Je zde vytvřen dluhdbý a stabilní rámec splácení, který není hržván výkyvy finančních trhů. Z hlediska sučasné právní úpravy se jedná typ nájemníh bydlení, které asi jediné má šanci kamžitéh růstu při vícezdrjvém financvání a za nezbytné pdpry veřejných rzpčtů. 4. V sučasné dbě byl předlžen d Pslanecké sněmvny návrh rekdifikace sukrméh práva, který bsahuje pr bydlení důležité změny. Pkud by skutečně nabyl účinnsti v rce 2013, musela by tat kncepce d rku 2020 dznat jisté změny. Návrh ObčZ. bsahuje nejenm změny v pjetí nájemních smluv a vztahů, ale prti všemu čekávání a v rzpru s věcným záměrem sem byla zařazena i část s názvem bytvé spluvlastnictví, která nahradí dsavadní zákn vlastnictví bytů. Bez hledu na t, že tat si vyžádá rzsáhlé dprvdné zákny, které ještě více situaci zkmplikují (nedknčená transfrmace bytvých družstev pdle zákna č. 72/1994 Sb.) bude t znamenat úplnu změnu v pjetí vlastnictví bytů. Prtže také dsavadní judikatura a výkladvá stanviska vzniklá p dbu 16ti let d účinnsti zákna, přestanu platit, bude situace pr bčany žijící ve vlastnickém bydlení značně slžitá, ba zcela nepřehledná. Pvažujeme prt za nutné, d kncepce zařadit také světvu činnst. V tét suvislsti připmínáme dpručení Výbru OSN pr lidská sídla, který vydal kmplexní směrnici, tykající se kndminiálníh vlastnictví bytů se zvláštním zřetelem k zemím výchdní a střední Evrpy. Materiál byl zpracván jak dpručení a výchdiska pr tvrbu nárdní právní úpravy a navrhuje se zde mj. ustanvit reginální rganizace a pradenská infrmační střediska v tét blasti, aby nví vlastníci nebyli dkázáni jen na kmerční služby. Vláda by měla přijmut dpvědnst za pdpru a vytváření rganizací zastřešujících splečenství vlastníků a vytvářet tak pdmínky pr zavedení tht nvě vznikléh segmentu trhu. Zejména by měly být pdprvány aktivity na vzdělávání a šklení funkcinářů vlastníků i prfesinálních správců splečně vlastněnéh majetku. Nepstačuje tedy, pdle tét měrnice, prvést jen změnu majetkvých vztahů, ale je třeba věnvat ze strany vlády i pdpru zavedení takvéh systému d praxe. T bude zejména aktuální při přijetí nvéh zákna, který zavede úplnu diskntinuitu s předchzím právním řádem a tudíž hrzí zásadní pžadavek trhu na stabilitu právníh prstředí. Tel/fax: Bank. Spjení: Kmerční Tel: banka Praha Čísl účtu: / IČO:

81 5. Pdprujeme názr uvedený v kncepci, že má být nadále zachván Státní fnd rzvje bydlení, ale že musí djít k určitým změnám v systému pskytvání finančních pdpr tht fndu. Nepchybně je třeba přistupit k revlvingvému pskytvání pdpr a pkud bude v nezbytné míře něc nevratně dtván, musí stát takvé prstředky fndu uhradit. Tent systém je znám i z jiných zemí a je puze pněkud zarážející, že byl navrhván již při zalžení fndu, avšak teprve nyní je částečně akceptván. Za dbu existence fndu při frmě pskytvání návratných prstředků mhl být již vytvřen vlastní kapitál fndu, který by mhl financvat stále se pakující prgramy bytvé plitiky bez hledu na výkyvy státníh rzpčtu. Takt všem za dby trvání fndu byl pskytnut něklik desítek miliard nevratným způsbem a i když nepchybně pdpřily určité aktivity, zejména v zateplvání neb záchvné péče, nebude již nadále mžné tut frmu zájemce dtvat. Tlik jenm něklik pznámek na pmc zpracvatelům při vytváření ptřebné kncepce, kteru musí dsuhlasit vláda a tudíž předpkládáme, že nebude prti ní zásadnějších S pzdravem JUDr. František Lebl, v.r. předseda SMBD Tel/fax: Bank. Spjení: Kmerční Tel: banka Praha Čísl účtu: / IČO:

82 SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV Ing. Vít Vaníček Předseda Připmínky ke KONCEPCI BYDLENÍ ČR DO ROKU: Základním předpkladem úspěšnéh fungvání lidské splečnsti v ČR i v Evrpě je dluhdbé zachvání sciálníh smíru. Prt dsažitelné bydlení pr všechny vrstvy byvatel tvří zásadní pilíř tht předpkladu. Přibližně 30% byvatel v ČR žije v bjektech pstavených panelvu technlgií. Tyt bjekty se vyznačují becně známými nedstatky a pruchami spjených s enrmní energeticku sptřebu, cž je dán pdmínkami a dbu jejich výstavby. Nedjde-li ke zvýšení standardů bydlení a snížení energetické nárčnsti v těcht dmech, které pskytují bydlení středně a nízk příjmvým skupinám byvatel, vystavuje se stát rzsáhlému riziku vzniku sciálně či jinak vyčleněných lkalit ne-li přím ghett. Prt je třeba v navrhvané KONCEPCI zdůraznit všechny krky a nástrje suvisející s reknstrukcemi těcht bjektů. Návrh KONCEPCE uvádí, že jedním z největších zásahů d bytvé výstavby v příštích 10 letech bude transpzice druhé energetické směrnice EU (EPBD II). Tat směrnice zavadí nejen d blasti nvé výstavby, ale také d blasti změn dknčených staveb nvé pžadavky na energeticku nárčnst budv. SČMBD dpručuje, aby Česká republika při transpzici tét směrnice v maximální mžné míře využil určitéh stupně vlnsti, který tent předpis dává, a t především v blasti změn dknčených staveb tedy při pravách a reknstrukcích zejména panelvých bjektů. Budu-li v blasti prav a reknstrukcí stávajících bytvých dmů uplatněny nvé pžadavky v plném rzsahu, djde k zastavení celéh prcesu mdernizace bytvých dmů. Splnění daných pžadavků, tj. dsažení prakticky nulvé sptřeby energie, bude pr vlastníky bjektů technicky i finančně prakticky nereálné. Při vědmí sučasné vágní definice sciálníh bydlení je vhdné knstatvat, že jsu t právě bytvá družstva, která v sučasné dbě plní na trhu s byty úlhu pskytvatele cenvě dstupnéh, tj. sciálníh bydlení. Je zřejmé, že s uknčením regulace nájmů na tut úlhu zcela rezignvala města a bce, když prakticky ve všech případech s kamžitu platnstí v maximální míře využila limity pr zvýšení nájmů. Náklady na bydlení tak jsu v becních nájemních bytech cca 2 3 krát vyšší než v bytech družstevních. Zcela jednznačně je tak nezbytné urychleně definvat pjem sciálníh bydlení a stanvit jeh úlhu na trhu s bydlením. Dle SČMBD by základní myšlenku měl být dkln d sučasné návaznsti na technické parametry bytu či dmu a definvat sciální bydlení také neb zejména ve vazbě na vymezené skupiny byvatelstva. Pr naplňvání rle státu v blasti bydlení je nezbytné zachvat bytvé družstevnictví jak jeden z pilířů bytvéh fndu v ČR. Tent stav je však zásadním způsbem hržván ingerencemi státu d vlastnických vztahů suverénní právnické sby, kteru by bytvé družstv měl být. Máme na mysli zejména ustanvení zákna vlastnictví bytů, které zakládají pvinnst družstvu uzavřít smluvu převdu bytu, přičemž tyt převdy jsu ze zákna bezplatné. Nezpchybňujeme řadu dbrých důvdů pr privatizaci bytvéh fndu becně, ale priritně by vždy měl jít vůli vlastníka tht fndu a nikli rzhdnutí státní mci. Tent stav nelze značit jinak, než, že se jedná vyvlastnění majetku bytvých družstev, které je v rzpru s Listinu základních práv a svbd, pdle níž Vlastnické práv všech vlastníků má stejný záknný bsah a chranu a Vyvlastnění neb nucené mezení vlastnickéh práva je mžné ve veřejném zájmu, a t na základě zákna a za náhradu. Paradxem zůstává, že 82

83 pkud definujeme družstevní bydlení jak bydlení vlastnickéh typu kmbinvaný s výhdami bydlení nájemníh, dchází k privatizaci již sukrméh majetku, cž dpruje principu sukrméh práva. Připmínám tyt skutečnsti zejména prt, že předlžená KONCEPCE se zmiňuje přípravě zákna splečenstvech a družstvech s cílem upřesnění úpravy družstevníh bydlení ve kterém je třeba výše uvedené připmínky zhlednit. D plánu KONCEPCE a SFRB je třeba zařadit i plánvanu pdpru družstevní bytvé výstavby, která se v minulsti svědčila výstavbu milinu bytů, vychází z mnhaleté středevrpské tradice a při minimální státní pdpře pmůže nastartvat zejména bčansku iniciativu v blasti bydlení a sbní účast byvatel na vládních prgramech. V blasti zdrjvéh krytí suhlasím se závěry KONCEPCE ptřebě revlvingvéh financvání prgramů SFRB. Významnější pzrnst je třeba věnvat nejenm piltním prjektům, ale masivnímu využití prstředku Strukturálních fndů EU a zdrjů EIB. Rekapitulace připmínek s pžadavky na zapracvání d KONCEPCE: - Reknstrukce panelvých bytvých dmů - Definvání sciálníh bydlení - Legislativní úpravy družstevníh vlastnictví bytů a družstevní bytvé výstavby - Revlvingvé financvání SFRB v blasti pdpůrných prgramů - Využití strukturálních fndů a zdrjů EIB Ing. Vít Vaníček Předseda V Praze dne

84 DRUŽŽSTTEVNÍ Í MARKETTI INGOVÉ SDRUŽŽENÍ Í ČR čísl registrační: 382/03 č. bank. účtu ČSOB, a.s., / 0300 IČ: / DIČ: CZ Kllárva 18, Praha 8, tel: Stanvisk Družstevníh marketingvéh sdružení ČR ke Kncepci bydlení ČR d rku 2020 Družstevní marketingvé sdružení ČR (dále také DMS ČR), které sdružuje bytvá družstva zajišťující správu více než jedntek na území hlavníh města Prahy velice vítá snahu MMR ČR a SFRB uceleně shrmáždit a publikvat bjektivní statistická data bydlení a vším, c s tímt tématem suvisí a kncepčně zpracvat pririty státu v blasti bydlení pr následující bdbí. Již jen pravidelné reprtvání aktuálních dat z blasti bydlení bude hrmným přínsem pr definici pririt veřejnéh i sukrméh sektru s přímu mžnstí sledvání dpadů jedntlivých patření v praxi. Analyticku část dpručujeme ve smyslu svých předchzích vystupení v buducnu dplnit právní a eknmicku analýzu jedntlivých frem bydlení (nájemní becní, družstevní či dalších investrů, vlastnické bydlení) se zhdncením jejich vlivů na splečnst, např. z phledu eknmickéh či scilgickéh. K hdncení některých pramenů (statistická data z rku 2001) lze puze znvu uvítat snahu ministerstva a fndu zabývat se i frmu a metdiku jejich sběru. V becné rvině avizvaný dkln d pdpry vlastnickéh bydlení ve prspěch bydlení nájemníh je třeba pdrbněji zhdntit z hlediska buducích dpadů na eknmické či sciální zajištění příštích generací, především důchdvéh věku. Dnes převážná většina bčanů vnímá svu investici d svéh (vlastnickéh, ale i družstevněnájemníh) bydlení za přirzený prces a při vstupu d senirskéh věku má velká část ppulace své efektivní bydlení zajištěn, ppřípadě má mžnst h vyměnit za bydlení s péčí svu sbu. V buducnu, při úvazvé pdpře nájemníh bydlení, však tmu tak být nemusí a celživtní nájemce nemusí vstupvat d důchdu s jisttu dstupnéh bydlení ve vztahu k jeh eknmickým mžnstem a na buducí zajištění svých živtních ptřeb jinu frmu nemusí vždy pamatvat. Uvítali bychm samstatné rzvinutí pasáže družstevním nájemním bydlení, které prkazuje svu efektivitu d sklnku předminuléh stletí. Půvdní princip spjení splečenství sb v družstvu za účelem zajištění svých základních živtních ptřeb, v tmt případě bydlení, zůstává platný v mírné bměně d sučasnsti. Dnešní vzrůstající zájem družstevní bytvu výstavbu ukazuje, že jde vhdný nástrj kmbinující nájemní vztah s pcí na buducí vlastnictví předmětu nájmu. Dmácnst zřetelně nezatěžuje dluhvu službu, nemezuje zájemce přízení bytu prkazváním jeh majetkvé či příjmvé situace, ale ani věkem či stavem, patří k cenvě nejdstupnějšímu bydlení z hlediska nákladů a pnechává účastníkvi velký prstr pr transparentní kntrlu jím vydávaných finančních prstředků. K tmut tématu připjujeme i dříve prezentvané návrhy pdpře družstevní bytvé výstavby s akcentem na vyrvnání pdmínek ve srvnání s dnešní pdpru vlastnickéh bydlení a v suladu s pdpru i jiných frem nájemníh bydlení. Suhlasíme s myšlenku ministerstva na hledání pdpr v blasti bydlení na principu jejich bnvitelnsti. Ve všech svých dřívějších stanviscích v blasti financvání revitalizací jsme vždy jasně zastávali názr, že státní pdpry, např. v rámci prgramu Nvý Panel, chápeme především jak mtivační, stimulující sukrmé zdrje k bnvě bytvéh fndu. Shdujeme se i v definici výjimečných situací, kdy se zřejmě nelze bejít bez přímé dtace (senirské bydlení neb bydlení pr sciálně definvané skupiny byvatel a mimřádné situace, např. v případě živelných katastrf). Dpručujeme však napřít pzrnst na zapjení evrpských zdrjů, např. ze strukturálních fndů, d blasti bydlení, údržby a bnvy jeh kvality a snižvání jeh energetické sptřeby. DMS ČR vřele pdpruje snahu MMR ČR a SFRB sjedncení kmpetencí veřejné správy v blasti bydlení pd jednu střechu. 84

85 V legislativní blasti bychm jednznačně pdpřili snahu stabilitu základních pravidel s úpravami kntinuálně navazujícími a rzvíjejícími zavedené zvyklsti. Některé sučasné návrhy pdle našeh názru nadbytečně a nevhdně mění pravidla, na která je již běžný bčan zvyklý a přitm budu mít dpad i na sudní praxi, které bude muset tvřit nvu judikaturu, cž v praxi bude znamenat větší právní nejisttu i výkladvu nejasnst pr všechny zúčastněné v blasti bydlení jak základní živtní ptřeby. V blasti veřejné správy uvítáme sjedncení metdiky stavebních úřadů v blasti stavebníh řízení, ale také větší zapjení bcí d architektnickéh vlivňvání jedntlivých urbanistických celků. Namíst sučasné, mnhdy nedůstjné pestrsti revitalizvaných sídlišť bychm uvítali kncepční návrh jejich vzhledu spjený s veřejnu diskuzí bydlících bčanů nad buducím vzhledem jejich bydlí a jeh klí. Uvítáme větší napření pzrnsti byvatel České republiky ke kvalitě a především efektivitě bydlení z hlediska nákladvsti. Při vývji cen energií a médií je zřejmé, že tyt výdaje již jsu a stále více budu rzhdujícím faktrem vlivňujícím výši nákladů na bydlení každéh z nás a budu nesrvnatelně vyšší i při srvnání s prstředky na pravu a údržbu bjektů. Bhužel i při sučasných revitalizacích lze čast pzrvat hdncení navrhvaných pstupů a jejich výběr jen z hlediska krátkdbéh vynalžení nákladů na jejich realizaci. V tét blasti je zaptřebí případné frmy pdpry přísně vázat na měřitelná kritéria dsažených úspr v blastech sptřeb energií a médií. Závěrem chceme pděkvat za snahu stanvit cíle v blasti bytvé plitiky a definvat prstředky, kterými bude mžné tyt cíle dsahvat. Věříme, že se tut frmu může zajistit i dluhdbá stabilita pdmínek v blasti bydlení, která je v blasti zajišťvání dluhdbých ptřeb bčanů jak je právě bydlení tlik ptřebná. V Praze dne 21. června 2011 Mgr. Martin Krh v.r. Ing. Oldřich Sva v.r. Ing. František Sjka v.r. předseda správní rady místpředseda správní rady místpředseda správní rady 85

86 Pdpra družstevní bytvé výstavby 1. Změna zákna dani z příjmů: Zvážit zavedení mžnsti dečítání zaplacených úrků z úvěrů, hrazených členy BD při splácení úvěrvých závazků BD, zajišťujících bytvu ptřebu jejich členů, d daňvéh základu těcht členů BD nájemců družstevníh bytu. Fyzické sby splácející hyptéku tut mžnst zatím mají, i když se již bjevily návrhy (ze strany MMR ČR) na její zrušení. Pkud ale tat mžnst zůstane zachvána pr fyzické sby jak vlastníky bytů, zatížených hyptéku, byl by na místě ji zavést i pr fyzické sby členy a nájemce BD, které splácí takvý úvěr BD (ve frmě družstevníh nájmu případně i dalšíh členskéh vkladu). 2. Garance SFRB: Prdlužení pskytvaných garancí za úvěr pr družstevní bytvu výstavbu až na 40 let jeh splatnsti. 3. Finanční pdpra SFRB: a. zrušení věkvéh limitu 36 let pr půjčku na bydlení ( Kč na 20 let za 2%p.a.) a její rzšíření i na mžnst slžení základníh členskéh vkladu v bytvém družstvu se získáním členských práv a pvinnstí s právem nájmu družstevníh bytu b. zvážit zvýšení půjčky na bydlení z prstředků fndu z Kč na Kč, becný mdel družstevní bytvé výstavby vychází z principu 30% financvání družstvem (jeh členy) a 70% prstřednictvím bankvníh úvěru družstvu. Při průměrné ceně bytu 2,5 mil. Kč připadá na člena výstavbvéh bytvéh družstva cca 800 tis. Kč, které by mhl slžit částečně vlastními úsprami (hlavně ze stavebníh spření) a dílem z půjčky SFRB c. zvážit přímu pdpru investra (bytvéh družstva) frmu zvýhdněné úrkvé sazby investičníh úvěru (2-3% p.a.) 4. Legislativní změny: DMS dále navrhuje inicivat legislativní změny v blasti družstevní výstavby, resp. financvání přízení bydlení členy bytvých družstev (BD): a. Nařízení vlády č. 370/2004 Sb. navrhujeme prvěřit, naklik mhu BD reálně využít sučasný prgram zárukách za splácení úvěrů na výstavbu, pkud jej nebude mžné využít, navrhujeme jeh nvelizaci b. Nařízení vlády č. 333/2009 Sb. výstavbě sciálních bytů navrhujeme se znvu pkusit jeh nvelizaci, tak aby byl využitelné i pr členy BD c. Zákn pdpře výstavby družstevních bytů č. 378/2005 Sb. navrhujeme jak nefunkční nahradit jiným předpisem. 5. Mediální pdpra: Pdpřit pzitivní mediální a marketingvé aktivity ze strany MMR ČR (pdpra družstevních svazů a sdružení, P.R. a mediální pdpra, splupráce 86

87 na knferenci bydlení, vzdělávací prgramy). V uvedeném směru nabízí zejména pr území hl.m. Prahy splupráci DMS ČR. Mgr. Martin Krh předseda správní rady DMS ČR 87

88 Připmínky k analýze bytvé plitiky Svaz pdnikatelů ve stavebnictví ceňuje zpracvanu část kncepce bytvé plitiky Analýzu bytvé plitiky. Je velmi kmplexní a zcela jistě se stane zdrjem infrmací pr zpracvání dalších částí kncepce. Velmi důležité je, že analýza bsahuje knstatvání, že ptřeba bydlení patří mezi sciální ptřeby splečnsti a účast státu je zde nezbytná. Jeh účast však spčívá převážně ve vytváření pdmínek pr výstavbu bytů, dtační plitika by měla platit puze pr výstavbu sciálních či startvacích bytů. Pr pdpru výstavby bytů v příštím bdbí by měla platit jasná a dluhdbá pravidla, která by se neměla měnit minimálně 10 let a měla by být centralizvána a kntrlvána jednu institucí např. SFRB. Pdpra výstavby bytů by měla být diferencvána pdle druhu bydlení např. u pdpry nájemnéh bydlení by t patrně byly daňvé úlevy investrům, zatímc u sciálních bytů stavěných bcemi a městy by se měl jednat přímé dtace, tedy bnvit prgram, který úspěšně v minulsti fungval. Významným nástrjem pr výstavbu bytů je i družstevní výstavba. Tent způsb by jistě pdpřily například výhdné hyptéky pr družstva. Dalším nástrjem pr zvýšení výstavby bytů a jejich prav by byl využití stavebníh spření, kde by měly být výrazně dlišeny pdmínky prstéh spření a využití úvěrů pr přízení bytu. K dalšímu rzjezdu výstavby bytů by pmhl i využití výjimky EU z výše DPH u bytvé výstavby a prav bytů d knce rku 2013, tj. její zachvání ve snížené sazbě. Všem patřením, která by měla trvale kladně vlivnit výstavbu bytů v ČR musí předcházet plitická rzhdnutí. Zpracvaná analýza bsahuje řadu pádných argumentů, které takvát plitická rzhdnutí umžňují. Za Svaz pdnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Pavel Ševčík a Ing. Milslav Mašek, CSc. 88

89 V Praze dne Stanvisk SIA ČR - Rada výstavby k prjednávané plitice bydlení Jedntlivé členské rganizace sdružení SIA ČR Rada výstavby byly přizvány k prjednávání materiálu Plitika bydlení. SPS v ČR, ČKA a ČKAIT zpracvaly svá písemná stanviska a připmínky, které byly d plitiky bydlení zahrnuty a celá stanviska k materiálu připjena. Na tázku, zda Česká republika ptřebuje bytvu plitiku, vyplývá z uvedených stanvisek jednznačné an. Na tázku, zda zpracvávaný materiál správně ppisuje stav a ptřebný rzsah a bsah plitiky bydlení a navrhuje pr t vhdné nástrje, zní dpvěď rvněž an. Z rzsáhléh materiálu pvažujeme za důležité zdůraznit zejména: 1) ptřebu kncentrace a krdinace všech rzhdnutí a nástrjů na úrvni státu vlivňujících pdmínky bydlení, bytvé výstavby a regenerace a ptřebu dluhdbé stabilizace takt přijatých patření, 2) využít Státníh fndu rzvje bydlení jak věřenéh realizátra při uplatňvání jedntlivých nástrjů bytvé plitiky v praxi, upřesnit pr Fnd nvé úkly a právně a eknmicky stabilizvat jeh pstavení, 3) u zvlených frem finanční pdpry sledvat zejména dvě čast prtichůdná hlediska: hledisk fiskální efektivnsti a hledisk sciální ptřebnsti, 4) zvláštní péči věnvat bydlení pr seniry, bydlení pr začínající rdiny a bydlení pr sby, kterým hrzí sciální vyčlenění i nadále pdprvat regeneraci panelvých sídlišť, 5) d rku 2020 bude rzhdující změnu ve výstavbě a regeneraci bytů pžadavek na pasivní standard dmů a zajištění bnvitelných zdrjů pr jejich energetické ptřeby, zde bude důležité zkrdinvat úsilí MPO, MŽP a MMR (nsitele plitiky bydlení), ale i převychvat a přerientvat prjektvu i ddavatelsku slžku na nvé pdmínky, 6) v buducnu větší péči věnvat vnějšímu vystavěnému bytnému prstředí, zajištění rzsahu vybavensti bytných subrů a péči ně, využít spjení veřejných i sukrmých prstředků pr kmplexní vybavení bytných subrů a vytvářením vzrvých příkladů a dalších nástrjů umžnit efektivní rzvj dbrné i bčanské péče vystavěné prstředí, 7) systematicky dkumentvat nejen prstu efektivnst nástrjů bytvé plitiky, ale i demgrafické a scilgické prcesy a čekávané ptřeby v jedntlivých typech lkalit (sídliště, satelitní zástavby, histrická jádra, venkvské bce apd.) a na základě těcht pznání kalibrvat přijatá, případně navrhvat nvá patření bytvé plitiky d rku Organizace SIA i sdružení jak celek jsu připraveny se na realizaci i dalším prhlubvání bytvé plitiky aktivně pdílet. S pzdravem Prezident sdružení Ing. arch. Jan Fibiger, CSc. 89

90 90

91 91

92 92

93 93

94 94

95 Jarmír Jech výknný místpředseda Praha, 20. června 2011 Č.j.: 617/11 Váţený pane ministře, svým dpisem vlţeným pd č.j.: 21845/ dne 7. června 2011 d Elektrnické knihvny Úřadu vlády ČR (eklep), jste pţádal Svaz měst a bcí České republiky připmínky k materiálu Kncepce bydlení ČR d rku Svaz měst a bcí České republiky má k tmut materiálu dpručující připmínky, které jsu uvedeny v přílze tht dpisu. Svaz měst a bcí České republiky ceňuje příns kncepce bytvé plitiky státu pr rzvj a převáţně zvýšení kvality bydlení a pdpruje frmulvané cíle a většinu navrhvaných patření. Obzvláště ceňujeme, ţe se kncepce věnuje v rámci bytvé plitiky i veřejným prstranstvím pr zvyšvání atraktivity prstru pr bydlení. S úctu Vážený pan Ing. Kamil Jankvský ministr Ministerstv pr místní rzvj ČR Starměstské náměstí Praha 1 95

96 3. Kncepce státu v blasti bydlení d rku Úvd Teretická výchdiska návrhvé části Bydlení je ve svbdné splečnsti zalžené na tržním hspdářství z pvahy věci privátním statkem (zbžím) bchdvaným na trhu, kde převažující nabídka nad pptávku ceny snižuje a napak převažující pptávka nad nabídku ceny zvyšuje. Není statkem veřejným, jak jej chápe eknmická terie. Veřejný statek je definván nedělitelnstí sptřeby (tj. jeh sptřebu nesniţuji uţitek ze sptřeby statních lidí) a nemţnstí vylučit ze sptřeby danéh statku statní sptřebitele. Bydlení nemůţe být veřejným statkem, jelikţ bydlet v určitém bytě znamená mít také práv vylučit statní lidi z jeh uţívání, sptřeby; vlastním bydlením navíc vlivňuji kvalitu bydlení (sptřebu, uţitek) mých susedů. Není-li veřejným statkem, prč by tedy stát měl bydlení svých bčanů pečvat? Prtţe je bydlení základní lidsku ptřebu, je typem privátníh statku, jehţ sptřeba je pr sudrţnu splečnst a udrţitelný eknmický růst důleţitá (pdbně jak kvalitní vzdělání neb zdravtnictví) takvé privátní statky jsu někdy nazývány jak prspěšné, resp. statky zasluhující si pdpru státu. Neuspkjení ptřeby bydlení můţe ttiţ vést k extrémním frmám sciálních nervnstí, psilvání sciálníh napětí, zvyšvání patlgických sciálních jevů (kriminality, dluhdbé nezaměstnansti) a hrţení plitické stability. Trh bydlení (trh s rezidenčními nemvitstmi) je jak na straně nabídky, tak na straně pptávky, zpravidla kmpetitivní a jen zřídka dchází k mnplní či ligplní situaci. Je mţné, ţe specifických bytů s určitými atributy v úzce vymezené lkalitě je mál, ale t ještě neznamená trţní selhání: mírná změna v pptávané dispzici neb lkaci zpravidla znamená rzšíření nabídky. Ani skutečnst, ţe jeden prnajímatel vládá pdstatnu část lkálníh trhu s nájemním bydlení, není důkazem trţníh selhání: pkud není ve zcela mnplním pstavení, pkud je cena dána výhradně trhem, pkud je daný lkální trh tevřený investicím zvenčí a pkud mají lidé mţnst si kupit byt i d svéh vlastnictví, pak nedchází k závaţnějším distrzím. Prč by tedy stát měl na trhu bydlení významněji intervenvat? Bydlení jak zbţí má pdstatné specifické rysy, které zapříčiňují, ţe je trh bydlení inherentně neefektivní: a) Hetergenita (kmplexnst) a z ní vyplývající významné infrmační bariéry na trhu; b) Fixace v prstru a z ní vyplývající nemţnst přesunu z míst nadbytku d míst nedstatku; c) Vyské transakční náklady, vyské náklady přízení a dluhé bdbí prdukce; z nich vyplývající niţší likvidita, nízká cenvá elasticita nabídky a menší brat; d) Vlastnické bydlení je vedle sptřebníh statku téţ investicí, z čehţ jednak vyplývá, ţe můţe vést k finančním ziskům i ztrátám (majetek v pdbě vlastnickéh bydlení přitm tvří hlavní část majetku dmácnstí a má tak vliv na agregvanu sptřebu dmácnstí), a jednak ţe se psiluje nebezpečí cenvých bublin a prudkých cenvých krekcí na trhu bydlení; e) Velmi významné pzitivní i negativní externality (externalita je nezamýšleným nákladem neb přínsem jiným subjektům; je ddatečným uţitkem neb nákladem, který k vlastníkvi statku plyne z důvdy sptřeby jinéh statku jiným vlastníkem). Duální charakter vlastnickéh bydlení (investiční i sptřební statek), vyské náklady kupě i výstavby bytů/dmů, nemalá trţní rizika při bytvé výstavbě pr develpery, dluhá délka bytvé výstavby, pmalá reakce nabídky existujících bytů na změny v pptávce, vyské transakční náklady, externality, infrmační bariéry na trhu, přírdu a státními hranicemi mezená nabídka stavebních pzemků t vše psiluje rigiditu trhu s rezidenčními nemvitstmi, a t jak na jeh nabídkvé, tak na jeh 96

97 pptávkvé straně. Růst pptávky se v krátkém i středně dluhém bdbí zpravidla drazí jen v růstu cen bytů a jejich návrat na rvnváţnu úrveň se čast děje jen náhle v dbách krizí. Dsahvání efektivní tržní rvnváhy na tmt trhu tak zůstává spíše eknmickým ideálem; v krátkém bdbí je v zásadě nemžné a v dluhém bdbí se zpravidla bjeví něklik ddatečných impulsů, které půvdní směřvání k rvnváze naruší. Externality a mezená nabídka pzemků jsu navíc hlavní příčinu, prč se bydlení ve vyspělých zemích stal velmi drahým zbţím. Územní a stavební regulace nezbytné pr minimalizaci negativních externalit cenu bydlení významně prdražují a úměrně tmu snižují jeh finanční dstupnst pr nízk-příjmvé dmácnsti. Tereticky ( ideálně ) jsu tak právněné cíle státních intervencí na trhu bydlení, resp. bytvé plitiky, zejména dvjíh rázu: 1) snižvat tržní distrze vyplývající z nedknalstí specifickéh trhu bydlení, a 2) zajistit redistribuci v blasti sptřeby bydlení s cílem zvýšit finanční dstupnst a kvalitu bydlení příjmvě slabých dmácnstí. Z důvdu existence externalit a přirzených neefektivit na trhu bydlení zahrnuje tereticky právněná rle státu i aktivity, které suvisí se snahu efektivnější fungvání trhu bydlení neb redistribuci ve sptřebě bydlení jen nepřím. Příkladem je pdpra mdernizace bytvéh fndu neb zajištění vyvážené struktury bytvéh fndu. Jelikţ jsu výnsy z mdernizace bytů realizvány i těmi, kteří nehradí její náklady (příklad pzitivní externality), je určitá výpmc státu při mdernizaci bytvéh fndu tereticky právněná; t více, dchází-li tím i ke sníţení negativních envirmentálních externalit (sníţení energetické zátěţe, sníţení vypuštění emisí při vytápění atd.). Oprávněnu rlí státu jsu také intervence zabezpečující vyváţenu a rzmanitu strukturu bytvéh fndu, zejména pak s hledem na tzv. právní důvd uţívání bydlení. Vyrvnaná struktura bytvéh fndu nejen psiluje svbdu rzhdvání, ale je také systémvu pjistku prti drastickým dpadům krizí na trhy bydlení a hyptečníh financvání. V nepslední řadě se v psledních letech v suvislsti s psilváním příjmvých nervnstí ve vyspělých zemích stále více mluví sciální a prstrvé segregaci, tedy vzniku tzv. špatných a dbrých adres; v extrému i k vytváření sciálně vylučených lkalit, tedy lkalit, které jsu charakteristické akumulací sciálních prblémů. Snaha prmísení různých příjmvých i prfesních skupin dmácnstí a minimalizaci nebezpečí vzniku segregace je čast priritu bytvých plitik západních zemí sučasnsti. Naplnění těcht tereticky právněných cílů státu v blasti bydlení je, d určité míry, mţné hdntit pmcí specifických indikátrů. Hlavní kritéria pr měření úspěšnsti nástrjů bytvé plitiky pak jsu efektivnst (míra naplnění stanvených cílů, zejména pak míra sníţení sciálních nervnstí ve sptřebě bydlení), efektivita (naplnění cílů za c nejniţších veřejných výdajů) a flexibilita (schpnst nastavení nástrjů flexibilně reagvat na makreknmické změny, resp. změny na trhu bydlení). Empirická výchdiska návrhvé části Vedle nepminutelných úspěchů analytická část kncepce pukázala i na následující slabá místa: 1. Nedstatečná transparentnst trhu bydlení, je nutné z úrvně státu zajistit s pstupující liberalizací a rzvjem trhu bydlení krdinvané pskytvání důleţitých a nezávislých infrmací, jakými jsu například pdrbné a strukturvané údaje pčtu uzavřených transakcí, splehlivé a aktuální indexy cen bydlení a nájemnéh neb reginální mapy cen bydlení a nájemnéh. 2. Nedstatečné zachvání neutrality státu při pskytvání pdpry z hlediska právníh důvdu uţívání bydlení, jelikţ výdaje české bytvé plitiky byly v minulsti vychýleny ve prspěch vlastnickéh bydlení a stávající právní úprava není schpna zajistit, aby se nájemní bydlení mhl stát plnhdntnu alternativu bydlení vlastnickému. 97

98 3. Nedstatečné naplnění redistribuční rle státu v blasti sptřeby bydlení, jelikţ velká část veřejné pdpry, zejména pak v blasti vlastnickéh bydlení, měla tzv. regresivní charakter, tj. směřvala spíše k příjmvě silnějším dmácnstem a tak zvyšvala sciální nervnsti ve splečnsti. 4. Nedstatečný důraz na rstucí nebezpečí sciální a prstrvé segregace a absence preventivních nástrjů bránících jejich vzniku i udrţitelných nástrjů k jejich řešení především v dbě eknmickéh růstu.. 5. Nedstatečné hdncení efektů nástrjů bytvé plitiky. 6. Nedůsledná prvázanst jedntlivých nástrjů bytvé plitiky (nekncepčnst a rztříštěnst nástrjů). Nvé výzvy bytvé plitiky v ČR pr bdbí Oprti minulému bdbí bude navíc bytvá plitika v ČR d rku 2020 čelit následujícím nvým výzvám: 1. Zhršení finanční dstupnsti bydlení velké části dmácnstí. Dsavadní rzsáhlé eknmické dtace státu a bcí pskytvané vţdy puze určitým skupinám byvatel vyplývající z plšné regulace nájemnéh (dtace ve výši rzdílu mezi trţním a regulvaným nájemným) sknčí. Knec eknmických dtací bude znamenat psilvání nervnstí ve sptřebě bydlení a rstucí nebezpečí prstrvéh a sciálníh vylučení; bude rvněţ znamenat transfer některých výdajů státu z implicitní (regulace nájemnéh) d manifestní pdby (příspěvek na bydlení). 2. Růst cen energií, tepla a vdy a z nich vyplývající tlak na snižvání jejich sptřeby. 3. Demgrafické změny spčívající ve snižujícím se pčtu mladých rdin a napak zvyšujícím se pčtu dmácnstí starší generace. 4. Omezené veřejné prstředky. Hlavní principy návrhvé části kncepce Zjištění se stala pdkladem pr frmulvání návrhvé části. Všechny návrhy vycházejí ze tří základních principů: Eknmická přiměřenst. Způsb a frma zásahů státu, ať jiţ z vlastní iniciativy či kvůli zavádění nvé legislativy EU d právníh řádu České republiky, musí respektvat elementární eknmické principy. Udrţitelnst veřejných i sukrmých financí. Pkud předchzí výchdisk nebude respektván, djde ke zvyšvání nárků na státní rzpčet. Zvýší se tak vázanst výdajů veřejnéh i sukrméh rzpčtu, cţ pvede ke sníţení knkurenceschpnsti České republiky jak celku. Odpvědnst státu za vytváření pdmínek, které jedntlivcům umţní naplnění práva na bydlení. Míra pdrbnsti státní kncepce bydlení pr bdbí d rku 2020 dpvídá naléhavsti, s níţ je třeba nacházet v dílčích blastech řešení, která nesnesu dkladu. Analytická část dlţila, ţe jejich dsuvání by mhl znamenat vznik škd, které nebude mţné napravit vůbec neb jen za nepřiměřeně vysku cenu.. Například stárnutí ppulace je neddiskutvatelnu skutečnstí, která je předmětem nejrůznějších debat na téma refrma důchdvéh systému. Dstupné bydlení je jedním ze základních zájmů kaţdéh jedntlivce. Se stupajícím věkem klesá schpnst člvěka zajistit si své 98

99 bydlení svými silami. Vlbu vhdných mtivačních a pdpůrných nástrjů lze předejít situaci, kdy nedstatek malmetráţních bytů dispzičně dpvídajících ptřebám senirů bude stát muset nahrazvat velkými intervencemi v pdbě sciálních dávek neb dtací. Přinejmenším pr nejbliţší bdbí lze předpkládat vzrůst tlaku na zvyšvání uţivatelských a prvzních standardů bytnéh, pracvníh i rekreačníh prstředí, který bude sučasně vytvářet tlak na prměnu přírdně krajinnéh prstředí (zastavváním dalších dsud nezastavěných území) a zárveň na vyuţívání existujících zastavěných území a stavebních fndů včetně území a staveb památkvě chráněných. Na jedné straně pžadavky na péči přírdní prstředí a na druhé straně pžadavky na péči kulturní prstředí kladu tázku p vhdných urbánních a architektnických frmách, umţňujících vyuţití a revitalizaci histrickéh prstředí a jeh adaptaci na sučasné frmy a pţadavky ţivta a sučasně chranu dchvanéh přírdníh a kulturníh prstředí a jeh bnvu a rzvj. Tyt skutečnsti nepchybně vyvlají pţadavky na pdstatně vyšší efektivitu vyuţití zastavěných území bcí, pdstatně větší efektivitu investic krátce na hspdárnst nakládání s územím, zejména v suvislsti s pţadavky na kvalitu a dstupnst bydlení. Pr zpracvání návrhvé části státní kncepce je puţit následující členění, které respektuje pslání státu frmulvané v úvdní části dkumentu vize a její rzpracvání d knkrétních cílů v rámci cílů definvání pririt, kterým bude věnvána v bdbí platnsti státní kncepce v blasti bydlení věnvána největší pzrnst analýza stavu nástrjů ptřebných pr dsaţení stanvených cílů a tím i k naplnění vize frmulvání knkrétních úklů se stanvením termínů pr jejich splnění a dpvědnsti jedntlivých institucí 3.2. Vize státu v blasti bydlení Přestţe je bydlení primárně dpvědnstí jedntlivce (avšak téma bydlení je sdílenu dpvědnstí splečnsti) rle státu je nezastupitelná. Tam, kde jedntlivec nedkáţe z bjektivních důvdů svji dpvědnst naplnit, je pvinnstí státu mu pmci. Pmc státu musí spčívat v kmbinaci nástrjů, které půsbí preventivně, mtivačně a z phledu veřejných prstředků jsu maximálně efektivní. Pr tent účel musí stát především frmulvat vlastní cíle plitiky bydlení a nástrje tmu dpvídající. Vyuţití nástrjů nevratné finanční pmci je třeba vlit, s hledem na udrţitelnst veřejných financí, velmi bezřetně. Přest v některých případech takvá frma pmci státu zůstane nezbytná. Jedině přísné ddrţvání principů eknmické přiměřensti a udrţitelnsti veřejných financí můţe být záruku, ţe stát bude dluhdbě naplňvat své pslání v blasti bytvé plitiky. S vývjem splečnsti se mění také pdmínky v jedntlivých blastech jejíh ţivta. Prt v kaţdé dbě bude z phledu bčanů tázka dstupnsti bydlení, jeh kvality a stability systému, ve kterém bydlení získávají, aktuální. Prt cílem státu v blasti bydlení musí být: dstupnst přiměřenéh bydlení vytváření stabilníh prstředí pr blast bydlení trvalé zvyšvání kvality bydlení 99

100 Všechny návrhy nástrjů bytvé plitiky v buducnu budu muset být dstatečně flexibilní a budu bsahvat indikátry pr měření jejich úspěšnsti. Pdmínku jejich aplikace bude stanvení příslušných indikátrů i způsbů zjištění dat pr jejich výpčet. V nejbecnější plze má stát k dispzici tři skupiny základních nástrjů k prsazení kncepce/plitiky bydlení: právní předpisy (legislativa) a technické nrmy vhdné rzlţení pravmcí mezi stát kraje bce zákny, vyhlášky, nrmy, územní plánvání eknmické, specificky finanční nástrje prgramy na pskytvání návratných a nenávratných finančních pdpr daňvé pdpry infrmační a vzdělávací nástrje zajištění statistických a demgrafických dat sledujících dluhdbé tendence prstředí i jeh strukturální různrdst metdická pdpra, best praktice, evaluace pdpra výzkumu a vývje (bytnéh prstředí, např. pdpra experimentálníh bydlení apd.) 3.3. Cíle a pririty bytvé plitiky Dstupnst Základem půsbení státu v tét blasti je mtivace bčanů k tmu, aby si dkázali zajistit bydlení vlastními silami. Pr skupiny byvatel, které si své bydlení samy z bjektivních důvdů zajistit nedkáţí, stát vytvří takvé nástrje, jejichţ prstřednictvím bude schpen jim pskytnut účinnu pmc. Rzsah a intenzita pmci musí důsledně vycházet z principu eknmické přiměřensti a udrţitelnsti. Základním předpkladem pr maximální naplnění cílů v části vize dstupnst je naplnění cílů týkajících se stability. Pdmínku pr zvyšvání dstupnsti bydlení rvněţ je, aby stát úzce splupracval s becními a krajskými samsprávami. 100

101 Pririty v části vize dstupnst: Vyváženst pdpr Pdpra státu v blasti bytvé plitiky je zatím vychýlena ve prspěch vlastnickéh bydlení. Dsavadní systém různých způsbů veřejné pdpry výrazně upřednstňuje pptávku před nabídku. Tím je prušen pţadavek neutrality v zacílení a klesá tím úhrnná efektivnst státem pskytvaných pdpr. Zárveň pdpra pptávky v dbě cenvě neelastické nabídky můţe vést k jejímu vzestupu a následně k situaci, kdy pptávka táhne ceny bydlení vzhůru. Mţnsti zacílení na příjmvě slabší dmácnsti jsu v případě pdpr směřujících d blasti vlastnickéh bydlení mezené. Nadměrná pdpra pptávky p vlastnickém bydlení rvněţ přináší rizik v pdbě dčasné ztráty schpnsti určité části byvatelstva hradit své závazky z hyptéčních úvěrů. I na takvu situaci by stát měl být připraven. Nástrje: Úkly: celé prtfli pdpr v blasti bydlení návrh úpravy stávajících pdpr pskytvaných státem, případně jejich úplné zrušení, nahrazení či dplnění pdprami nvými Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín: průběţně, nejpzději d je třeba předlţit vládě legislativní úpravu piltníh prgramu návrh nařízení upravující pdmínky pskytvání nízkúrčených úvěrů na výstavbu nájemních bytů, případně reknstrukci, s výší úrkvé sazby diferencvané pdle cílvé skupiny nájemců. Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín: vyhdntit piltní prgram úvěrvé pdpry nájemníh bydlení z phledu zájmu investrů a rzhdnut dalším pkračvání Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín: Zvýšení dstupnsti bydlení pr cílvu skupinu Zvýšení dstupnsti bydlení pr skupiny hrţené sciálním a prstrvým vylučením je ptřeba řešit stimulací pptávky i nabídky. Mezi skupiny dmácnstí/sb hrţených sciálním a prstrvým vylučením náleţí zejména lidé na začátku a p sknčení své prfesní kariéry, lidé znevýhdnění na trhu bydlení z důvdu své nárdnsti, rasy či nábţenství, seniři, sby se zdravtním pstiţením, bezdmvci a nízk-příjmvé dmácnsti. Ptřeby sb, které mají ztíţený přístup k bydlení kvůli věku či zdravtnímu stavu, se dráţejí i ve zvláštních pţadavcích na stavebně technické parametry bytu. Vzhledem k mezensti zdrjů příjmů těcht sb můţe být jejich schpnst bstarat si a udrţet bydlení za standardních pdmínek mezená. Vedle bcí se d blasti bydlení pr dmácnsti hrţené sciálním a prstrvým vylučením zapjuje stále více i sukrmý sektr (např. neziskvé rganizace, mající zájem prvzvat i dluhdbé sciální nájemní bydlení). Sukrmý sektr je čast schpen realizvat cíle v blasti sciálníh bydlení s vyšší efektivnstí (zacílením na skutečně hrţené dmácnsti) a efektivitu (levnějšími nárky na veřejné rzpčty). Nástrje: pdpra výstavby nájemních bytů pr skupiny byvatel hrţené sciálním a prstrvým vylučením pdpra dstraňvání právních a technických bariér staveb pr bydlení stavební předpisy právní úprava sciálních sluţeb 101

102 Úkly: sciální dávky v blasti bydlení institut bytvé nuze a nastavení pravidel v blasti sciálníh bydlení návrh nařízení upravující pdmínky pskytvání pdpry na vznik bytů pr seniry a sby se zdravtním pstiţením, prstřednictvím výstavby a dstraňváním bariér ve stávajících bytech. Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín splnění: revize stavebních předpisů z phledu eknmické přiměřensti pţadvaných vlastnstí budv a na jejím základě příprava nvely příslušných právních úprav Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj Termín splnění: analýza stávajícíh legislativníh prstředí v blasti péče sciálně hrţené skupiny byvatel s vyšším prahem dstupnsti kvalitníh bydlení a návrh jeh úpravy s cílem zvýšení dstupnsti pdpry bydlení v tét blasti (především pr neziskvé rganizace), která bude předlţena vládě Odpvědnst: Ministerstv práce a sciálních věcí splečně s Ministerstvem pr místní rzvj, Státním fndem rzvje bydlení a zmcněncem vlády ČR pr lidská práva Termín splnění: v rámci nvely zákna sciálních sluţbách rzšířit nabídku pbytvých sciálních sluţeb Odpvědnst: Ministerstv práce a sciálních věcí ve splupráci s ministerstvem pr místní rzvj Termín splnění: analýza a případná revize sciálních dávek v blasti bydlení, analýza mţnéh převdu finančních prstředků určených na příspěvek a dplatek na bydlení splu se zaktvením kmplexní kmpetence bcí v tázkách bydlení, která bude předlţena vládě Odpvědnst: Ministerstv práce a sciálních věcí ve splupráci s Ministerstvem pr místní rzvj Termín splnění: návrh kmplexníh řešení sciálníh bydlení s vyuţitím institutu tzv. bytvé nuze. Bytvu nuzi je nutn definvat prstřednictvím sciální situace, resp. událstí, ve které se právněné sby nacházejí, a t ve spjení s neuspkjenu bytvu ptřebu. Je rvněţ třeba předlţit návrh legislativní úpravy sb v bytvé nuzi a vytvřit nástrje pr prevenci a řešení sciálníh a prstrvéh vylučení. Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Ministerstv práce a sciálních věcí vymezení sb v bytvé nuzi Termín splnění: Snižvání nákladů spjených s bydlením Energeticky nárčný prvz bytvéh fndu se prmítá d vyskéh zatíţení dmácnstí výdaji na energie. Jde blast, které je třeba se trvale věnvat s vědmím, ţe náklady na energie jsu pr nájemní i vlastnické bydlení sučástí nákladů na bydlení jak celku. Z celkvých výdajů na bydlení připadá asi plvina právě na energie a prvz. Sníţení energetické nárčnsti budv se tak nutně prjeví v nákladech dmácnstí na bydlení. Nejrzsáhlejší je tent prblém u jiţ vybudvanéh bytvéh fndu. Je však vhdné mtivvat k vyšším energetickým standardům i v nvé výstavbě. Stávající prgramy pdpry reknstrukcí a zateplvání jsu však v gesci dvu resrtů, nejsu tedy sladěné a překrývají se. Nástrje: 102

103 Úkly: prgram na pdpru sniţvání energetické nárčnsti stávajících budv mtivace k dsahvání vyšších energetických standardů nvé výstavby vytvření jedntnéh stabilníh nástrje pdpry sniţvání energetické nárčnsti bydlení Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín splnění: zaktvení mtivačníh prvku, který pvede k dsahvání vyššíh energetickéh standardu. d všech prgramů pdpry výstavby a reknstrukcí Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín splnění: průběţně Pmc státu při živelních phrmách a předcházení vzniku škd způsbených živelními phrmami Obyvatelé stále více čekávají, ţe jim stát pmůţe při likvidaci škd, které vznikly v důsledku ţivelních phrm. Vývj stavu veřejných financí však jasně ukazuje, ţe s pmcí státu bude při dstraňvání následků škd mţn pčítat ve stále mezenější míře. Účinnější a efektivnější pmcí státu jsu patření preventivníh charakteru, která mají vzniku škd předcházet. Prevence by měla být zaktvena nejen d prgramů pdpry při dstraňvání následků pvdní, ale měla by se bjevit v pdbě prgramu pdprujícíh vhdná architektnick-urbanistická, jakţ i technická řešení ke sníţení rizik, ppřípadě přemístění zástavby z hrţených území. Nástrje: Úkly: pdpra při dstraňvání následků ţivelní phrmy frmu vratné i nevratné pmci prgram prevence výstavby v hrţených územích přemístění zástavby pr bydlení z hrţených území, neb pdpru architektnick-urbanistických včetně technických řešení výstavby v hrţených územích, minimalizujících rizika mtivační prgram na zvýšení kvality urbanizace v území s významnými riziky s návrhem vhdných finančních nástrjů k jeh pdpře revize stávajícíh prtflia prgramů na pmc pstiţeným ţivelní phrmu s důrazem na prevenci Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín : realizace piltníh prjektu prgramu zástavby v hrţených přemístění zástavby z hrţených území. Na jeh základě je třeba frmulvat dpručení pr prjekt Mtivačníh prgramu na zlepšení urbanizace v území s významným pvdňvým rizikem Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín: je třeba připravit a předlţit vládě Mtivační prgram na zlepšení urbanizace v území s významným pvdňvým rizikem. Bude připraven v návaznsti na úkly z Kncepce řešení prblematiky chrany před pvdněmi v ČR s vyuţitím technických a přírdě blízkých patření, kteru přijala vláda ČR usnesením č. 799 ze dne 10. listpadu Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj ve splupráci s ministerstvem zemědělství, ministerstvem ţivtníh prstředí Termín: Stabilita Bydlení je pr kaţdéh spjen s ptřebu bezpečí, jistty. Jistta znamená stabilitu stavu v něklikerém hledu: stabilitu sciální (zejména udrţení sciální vrstevnatsti a různrdsti), stabilitu 103

104 eknmicku (včetně finančních nástrjů pdpry), stabilitu prstředí a jeh kvality urbanistické a architektnické (včetně kulturní vrstevnatsti a různrdsti) při respektu ke kvalitě přírdní a krajinné, dpvídající alespň výchzím pdmínkám, ve kterých se nacházíme, spíše však určitým čekáváním. Z phledu adresátů pmci státu je stabilita jejíh pskytvání důleţitější, neţ úrveň míry pdpry. Předvídatelnst prstředí nejen v blasti bydlení je důleţitá pr mladé, pr střední generaci i pr seniry a měla by být zajištěna pr všechny. Stabilitu však vyţadují i investři, rizikvst jejich investic stupá s nejisttu vývje legislativy, ale i kvůli měnícímu se přístupu ke státní pdpře. Záruka předvídatelnsti půsbení státu v jakékli blasti je pdmíněna rvněţ stabilním institucinálním zajištěním a jeh respektváním všemi subjekty, které se pdílejí na zajišťvání funkcí státu. Příčinu neefektivity jedntlivých nástrjů státu vyuţívaných jedntlivými státními rgány je zejména nerespektvání kmpetencí a dpvědnstí. Předpkladem existence předvídatelnéh prstředí v bydlení napak je stabilita systému financvání, stabilita legislativy a stabilita institucí. Pririty v části vize stabilita financí: Stabilní prtfli zdrjů financvání Financvání bytvé plitiky puze ze zdrjů státníh rzpčtu je dluhdbě neudrţitelné. Státní fnd rzvje bydlení přitm nemusí být závislý puze na přesunech peněz ze státníh rzpčtu, ale můţe vyuţívat standardní nástrje finančníh inţenýrství pr t, aby zajistil dluhdbé zdrje pr naplňvání státní plitiky v bydlení a zárveň sniţval vázanst výdajů státníh rzpčtu. Mnh blastí (například výstavba a prvzvání zařízení pr seniry) se navíc jeví jak velmi zajímavý prstr pr vstup sukrméh pdnikatelskéh sektru - buď samstatně neb frmu partnerství s veřejným sektrem. Nelze se všem dmnívat, ţe mtivační nástrje mhu pmci všem. Vţdy budu existvat lidé, kterým bude stát muset pmáhat, aniţ by předpkládal jejich aktivní účast. K tmu je však třeba hledat stabilní zdrje. V bydlení by dále měly být vyuţity prstředky získané prdejem emisních pvlenek. Pkud se pdaří vyuţívat tyt prstředky prgramy spravvanými garantem bytvé plitiky, ministerstvem pr místní rzvj respektive Státním fndem rzvje bydlení, při zachvání sučinnsti ministerstva ţivtníh prstředí djde jednznačně ke zvýšení efektivity jejich vyuţití. Prblém kvality a dstupnsti bydlení je se většině zemí Evrpské unie řeší bdbně jak v České republice. Pr jeh řešení by Česká republika měla vyvinut maximální úsilí, aby dkázala lépe vyuţít evrpských zdrjů pr blast bydlení, cţ se dsud příliš nedařil. Nabízí se především vyuţití revlvingvých nástrjů. Nástrje: Úkly: vyšší zapjení sukrmých finančních zdrjů (PPP, SVJ, druţstva) vyšší vyuţití evrpských fndů zdrje z prdeje emisních pvlenek finanční inţenýrství metdická pmc územním samsprávám při přípravě splečných prjektů veřejnéh a sukrméh sektru; Odpvědnst: Státní fnd rzvje bydlení Termín: průběţně je nutn zahrnut pdpru bydlení mezi intervence v rámci přípravy rzvjvých pririt ČR pr buducí prgramvé bdbí Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení, Termín splnění: průběţně, kntrlní termín vţdy zárveň s předkládáním infrmace vládě stavu přípravy na čerpání evrpských fndů v rámci prgramvéh bdbí ,

105 piltní prvěření mţnéh vyuţití nástrje JESSICA v blasti bydlení, kde SFRB bude vystupvat jak fnd rzvje měst neb hldingvý fnd na nárdní úrvni Odpvědnst: Státní fnd rzvje bydlení, Ministerstv pr místní rzvj Termín splnění: dále je nutn navrhnut a předlţit vládě ke schválení nezbytné legislativní úpravy spjené se zapjením SFRB d implementačníh systému evrpských fndů a nástrjů finančníh inţenýrství; Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín splnění: návrh na vyuţití finančních prstředků získaných z prdeje emisních pvlenek na pdpru revitalizace zanedbanéh bytvéh fndu. Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení ve splupráci s ministerstvem ţivtníh prstředí Termín splnění: Snížení finančníh zatížení systému T, ţe je pskytvání finanční pmci plně závislé na státním rzpčtu, způsbuje zbytečnu vázanst veřejných rzpčtů i v těch případech, kdy lze předpkládat vyšší míru zapjení sukrméh sektru, který by mhl přinášet vlastní peníze. Zbytečná vázanst veřejných rzpčtů navíc sniţuje schpnst státu pdprvat skupinu hrţených sb ve větší míře. Na druhu stranu, analýza fiskálních dpadů jedntlivých druhů pdpr ukázala, ţe u některých z nich je jejich pskytvání ze strany státu vyváţen návratnstí frmu daňvých výnsů ve větším bjemu, neţ výše pskytnuté pdpry. Druhým efektem, který nelze zanedbávat a t zejména v bdbí eknmické krize, je zaměstnanst, která u bytvé výstavby dsahuje pměru 1000 pracvních míst na kaţdu investvanu miliardu. Nástrje: Úkly: prgramy revlvingvéh charakteru revize stávající pdpry pskytvané MMR a SFRB z phledu jejich udrţitelnsti a z phledu předpkládanéh vývje veřejných financí a předlţit návrhy úprav s důrazem na upřednstnění revlvingvých nástrjů, zachvání dtačních nástrjů pnechat puze tam, kde jsu nezbytné. Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj, Státní fnd rzvje bydlení Termín: a následně vţdy s předlţeným návrhem rzpčtu 105

106 Naplňvání pririt v části vize stabilita financí by měl vést k následujícímu schématu financvání investiční pdpry: Pririty v části vize stabilita legislativy: Stabilní právní úprava ve veřejnprávní blasti (specificky upravující prcesy ve výstavbě) Stabilní právní prstředí je předpkladem pr řádné fungvání splečnsti. Nedstatečná či nejasná právní úprava sniţuje právní jisttu všech účastníků správních prcesů a vytváří spleť nepřehledných a vzájemně klizních právních úprav s přímými dpady d účinnsti a účelnsti chrany práv a zájmů. Důsledkem nestability je výrazné zhršvání kvality vystavěnéh prstředí a zvyšvání prahu dstupnsti bydlení. Zdrj ČKA Nástrje: Úkly: stavební zákn a suvisející právní předpisy plitika rzvje stavební kultury (architektury) zahájit diskusi buducí pdbě úpravy blasti stavebníh práva za účelem dsaţení přehlednsti a maximální bezkliznsti práva Odpvědnst: Ministerstv pr místní rzvj Termín: Stabilní právní úprava v sukrmprávní blasti (nájem, vlastnictví bytu) Stabilní legislativní prstředí je předpkladem pr řádné fungvání trhu. Nedstatečná či nejasná právní úprava sniţuje právní jisttu všech účastníků (vlastníků, nájemců, develperů i investrů) a můţe vést k defrmaci trhu, niţší chtě investrů k realizaci prjektů či dalším negativním dpadům. V sučasnsti vzniká nvá kmplexní sukrmprávní úprava v pdbě nvéh bčanskéh zákníku. k jeh finalizaci je však nutné přijmut dprvdné právní předpisy. Zárveň je třeba revidvat některé blasti, jak rzúčtvání tepla a teplé vdy a institut trvaléh pbytu a vytvřit 106

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Zásady dotačního programu pro podporu činností, které navazují, kooperují nebo rozšiřují sociální služby v Královéhradeckém kraji pro rok 2012.

Zásady dotačního programu pro podporu činností, které navazují, kooperují nebo rozšiřují sociální služby v Královéhradeckém kraji pro rok 2012. Zásady dtačníh prgramu pr pdpru činnstí, které navazují, kperují neb rzšiřují sciální služby v Králvéhradeckém kraji pr rk 2012. I. Úvdní ustanvení Nestátní neziskvé subjekty, právnické a fyzické sby vyvíjející

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Zpráva o plnění úkolů uložených v Koncepci bydlení České republiky do roku 2020 za rok 2014

Zpráva o plnění úkolů uložených v Koncepci bydlení České republiky do roku 2020 za rok 2014 Zpráva plnění úklů ulžených v Kncepci bydlení České republiky d rku 2020 za rk 2014 III. Zpráva plnění úklů ulžených v Kncepci bydlení České republiky d rku 2020 (dále jen Zpráva ) je předkládána na základě

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC

POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC ZNALECKÝ POSUDEK č. 19/107/2014 O CENĚ NEMOVITÝCH VĚCÍ POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC (POVINNÍ VLASTIMIL ĎURIŠ A JAROSLAVA ĎURIŠOVÁ EX 660/09119) OBJEDNATEL OCENĚNÍ: ÚČEL OCENĚNÍ: EXEKUTORSKÝ

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 Úvd Předběžné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 1 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Zásady pro svěření částečné působnosti k pronajímání městských bytů odboru investic a majetku

Zásady pro svěření částečné působnosti k pronajímání městských bytů odboru investic a majetku Kancelář starsty a tajemníka nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškrun, www.mest-lanskrun.cz Čj.: MULA 31385/2012 Pčet listů dkumentu: 7 Pčet listů přílh: 3 Spisvý znak: 53 2 Zásady pr svěření částečné půsbnsti

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4130-80-2015 bvyklé ceně nemvitsti - pzemku parcel.č. 846 se stavbu garáže na pzem. parc.č. 846, bec Pardubice, k.ú. Svítkv, kres Pardubice, kraj Pardubický Objednavatel znaleckéh psudku:

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

a) DOZP Hliňany: b) DOZP Všebořice: c) DOZP Trmice:

a) DOZP Hliňany: b) DOZP Všebořice: c) DOZP Trmice: Čajkvskéh 1908/82, 400 01 Ústí nad Labem-centrum, IČ:75149541, tel.: 475 666 610, fax: 475 666 620, email:dzp@dzp-ul.cz Organizační struktura rganizace Dmvy pr sby se zdravtním pstižením Ústí nad Labem,

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO)

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO) SEGMENT SPOTŘEBITEL (úvěry pr FOO) I. Základní parametry AKCENTA sptřebitelských úvěrů (definvané záknem č. 145/2010 Sb., sptřebitelském úvěru a změně některých záknů) Výše úvěru : 300.000 Kč až 1.880.000

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu

Výzva k předkládání žádostí o podporu 1 Identifikace výzvy Výzva k předkládání žádstí pdpru Ministerstv práce a sciálních věcí Odbr realizace prgramů ESF sciální začleňvání vyhlašuje výzvu k předkládání žádstí pdpru v rámci Operačníh prgramu

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smlouva") Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710

SMLOUVA O DÍLO (dále jen Smlouva) Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710 SMLOUVA Č. S/2015/R1055 SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smluva") uzavřená pdle 2586 a násl. zákna č, 89/2012 Sb., Občanský zákník Smluvní strany Zadavatel: Sídlem: Osba právněná: Kntaktní sba: Česká republika

Více

Pravidla pro poskytování fakultativních služeb klientům

Pravidla pro poskytování fakultativních služeb klientům Centrum sciálních služeb Jindřichův Hradec Dmv Pístina Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárku Vnitřní předpis směrnice č. 109/2014 Pravidla pr pskytvání fakultativních služeb klientům I. Obecná ustanvení

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu Oznámení vyhlášení výběrvéh řízení na služební míst veducíh inspektra Oblastníh inspektrátu práce pr hlavní měst Prahu Praha 18. srpna 2015 Č. j. MV-108490-4/OSK-2015 Náměstek ministra vnitra pr státní

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

II. Vyhlašovatel programu, poskytovatel dotace. III. Cíle a priority programu (účelové určení)

II. Vyhlašovatel programu, poskytovatel dotace. III. Cíle a priority programu (účelové určení) I. Název prgramu (kód) Pdpra Místních akčních skupin Mravskslezskéh kraje 2015 (RRC/xx/2015) II. Vyhlašvatel prgramu, pskytvatel dtace Vyhlašvatelem prgramu a pskytvatelem dtace je Mravskslezský kraj,

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Smlouva č. /2014 o poskytování služby sociální péče domova se zvláštním režimem. Oáza pokoje pro psychicky nemocné

Smlouva č. /2014 o poskytování služby sociální péče domova se zvláštním režimem. Oáza pokoje pro psychicky nemocné Smluva č. /2014 pskytvání služby sciální péče dmva se zvláštním režimem Oáza pkje pr psychicky nemcné dle 91 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění. (dále jen Smluva) paní / panem (dále

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Povinně zveřejňované informace

Povinně zveřejňované informace Pvinně zveřejňvané infrmace 1. 1) Oficiální název Obec Tčník 2) Důvd a způsb zalžení Obec Tčník vznikla jak územní samsprávná jedntka v suladu s 1 a 2 zákna č. 367/1990 Sb. bcích a dle 4 tht zákna vystupuje

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Materiál pro schůzi Výkonného výboru ČUS

Materiál pro schůzi Výkonného výboru ČUS Materiál pr schůzi Výknnéh výbru ČUS 5 dne 13. května 2014 Věc: Subr usnesení 29.valné hrmady ČUS, vč.návrhů realizačních Zdůvdnění: Materiál se předkládá na základě závěrů 29.VH ČUS Návrh usnesení: Výknný

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více