Sociodemografická studie města

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociodemografická studie města"

Transkript

1 Sociodemografická studie města Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/P Z15-49* 1000, kde Nv je počet ţivě narozených dětí, P Z15-49 je počet ţen v reprodukčním věku (15 49 let) Index stáří (IS): IS=P 65+/P 0-14*100, kde P 65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P 0-14 je počet obyvatel ve věku 0 aţ 14 let. Index ekonomické zátěţe (IEZ): IEZ = (P P 65+)/P Třinec 20-64*100 kde P 65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P 0-19 je počet obyvatel ve věku 0 aţ 19 let, P je počet obyvatel ve věku 20 aţ 64 let Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tyto výstupy zpracovala společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci s Vysokou školou podnikání, a.s.. Autorský kolektiv: Společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky, vedení pracovních skupin prof. Ing. Vítězslav Zamarský CSc. spolupráce při vedení pracovních skupin Miroslava Hrušková organizace terénního průzkumu Ing. Ivana Foldynová - interpretace výzkumu, koordinace řešitelského týmu Ing. Kamila Frenová - interpretace výzkumu, zpracování dat Bc. Jakub Ohanka - mapové výstupy a zpracování dat Ing. Pavel Kukuliač - mapové výstupy a zpracování dat Ing. Radek Fujak zpracování dotazníkového šetření - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: ,,

3 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obsah Obsah... 3 Úvod Rozbor stávající situace v oblasti bydlení Sociodemografická studie s důrazem na problematiku bydlení Analýza současného stavu domovního a bytového fondu Dotazníkové šetření na reprezentativní skupině bydlících Metodologie Zpracování průzkumu Dílčí shrnutí Prognóza budoucího vývoje s důrazem na oblast bydlení Demografická prognóza města Třinec Definování skupin sociálně potřebných Změny v oblasti bydlení v souvislosti se sniţováním příjmů, deregulaci nájemného, demografickým vývojem apod Návrh opatření Opatření v oblasti bydlení a bytového fondu Moţnosti, funkce a pouţití sociálního fondu Moţnosti poradenství Návrh nastavení efektivních komunikačních procesů Současný stav Návrh Závěr Pouţité zkratky Seznam zdrojů a pouţitá literatura Přílohy

4 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozvojové plány obcí, měst, regionů a dalších prostorových jednotek se opírají o analytické posouzení demo-sociálních parametrů vázaných na obyvatelstvo. Řada demografických poznatků, především změny populační velikosti dané přirozenou měnou a migračním chováním, jsou výchozím momentem pro posouzení a vyhodnocení řady sociálních aktivit regionu. A především to platí pro oblast komunitního plánování rozvoje sociálních sluţeb, které jsou jedním z hlavních strategických plánů územních jednotek. Tento analytický dokument charakterizuje situaci oblasti v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níţ bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů ţivota v oblasti, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Dokument byl zpracován na základě statistických dat dostupných z ČSÚ, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Sociálně demografická analýza Třinecka je nutnou součástí při sestavování prognózy vývoje obyvatel v dlouhodobém výhledu. Populační projekce se opírají o analytické vyhodnocení základních měr vitality a migračního chování. Výstupem populačních prognóz je rovněţ sledování změn podle základních věkových struktur. Týká se to především nejmladších a nejstarších věkových skupin. Sledování vývoje přirozeného přírůstku, migračního salda a celkové změny populace bylo provedeno aţ ke konci roku Jsou to poslední dostupné údaje o populačním vývoji, u kterých správnost na základě statistiky běţné evidence přirozené měny a migrace garantuje ČSÚ. Některé sociodemografické charakteristiky jsou získávané pouze z pravidelných cenzů (Sčítání lidu, domů a bytů), a proto u nich nebylo moţné provést rozšíření o novější poznatky. Poslední cenzus se u nás uskutečnil v roce 2001 a další proběhl v roce 2011, výsledky však budou dostupné aţ v roce

5 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 1 Rozbor stávající situace v oblasti bydlení 1.1 Sociodemografická studie s důrazem na problematiku bydlení Základní charakteristiky Město Třinec nalezneme na jihovýchodě České republiky na území historického Těšínského Slezska. Leţí v podhůří Moravskoslezských Beskyd při řece Olši. Severovýchodní hranice obce tvoří rovněţ státní hranici s Polskem. Správně je město součástí okresu Frýdek-Místek. Obec Třinec je rovněţ obec s rozšířenou působností, pod kterou spadá dalších 11 obcí. Město je rozděleno do třinácti městských částí a to: Dolní Líštná, Guty, Horní Líštná, Kanada, Karpentná, Kojkovice, Konská, Lyţbice, Nebory, Oldřichovice, Osůvky, Staré město a Tyra. Plocha města zabírá 85 km 2. Svoji rozlohou je Třinec největší obcí v rámci SO ORP Třinec (zaujímá více neţ třetinu území). Počet obyvatel města se pohybuje okolo , coţ je více neţ 60% celkového počtu obyvatel v SO ORP Třinec. V rámci SO ORP má Třinec silnou ekonomickou pozici, jejíţ důkazem je počet obsazených pracovních míst (téměř 90% z celého SO ORP se nachází v Třinci)

6 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Základní charakteristiky SO ORP Třinec Výměra Počet obyvatel Obsazená pracovní místa Název obce km 2 % Počet % Počet % Bystřice 16,09 6, , ,21 Hnojník 6,37 2, , ,20 Komorní Lhotka 19,88 8, , ,76 Košařiska 17,23 7, , ,18 Nýdek 28,26 12, , ,69 Ropice 10,14 4, , ,04 Řeka 13,47 5, , ,26 Smilovice 7,86 3, , ,23 Stříteţ 6,16 2, , ,50 Třinec 85,38 36, , ,96 Vělopolí 2,97 1, ,50 4 0,01 Vendryně 20,88 8, , ,95 Celkem SO ORP 234, Zdroj dat: Výměra - ČSÚ, 2011, Počet obyvatel - ČSÚ, , Obsazená pracovní místa - GIS 0, Třinec byl několikrát předmětem sporů Československa s Polskem. Poprvé tomu bylo v letech 1918 aţ 1920 a podruhé těsně před vypuknutím druhé světové války. Při Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 se 17,7 % obyvatel přihlásilo k polské národnosti

7 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

8 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Ekonomická základna města a okolí Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků. Zaloţení Třineckých ţelezáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště ţelezné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit ţelezárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těţba ţelezné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými loţisky rudy na Slovensku, umoţnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu ţeleza na vzdálených trzích. Graf č znázorňuje registrované uchazeče a volná pracovní místa ve městě Třinec a to v období od ledna roku 2005 do prosince roku Z grafu je zřejmý, s mírnými krátkodobými růsty, celkový pokles registrovaných uchazečů o volná pracovní místa, který od ledna roku 2005 aţ do listopadu roku 2008 činil pokles o osob. Největší počet volných pracovních míst ve městě Třinec byl v září roku 2008, který činil 432 míst. Nabízená pracovní místa měla aţ do tohoto období rostoucí tendenci. Od října roku 2008 počet volných pracovních míst klesá a k prosinci roku 2010 činí tento počet pouhých 57 volných pracovních míst. Graf č : Dosaţitelní uchazeči a volná pracovní místa ve městě Třinec (01/ /2010) Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky Míra nezaměstnanosti města Třinec se pohybuje v celém období od ledna roku 2005 aţ do prosince 2010 těsně nad průměrem ORP Třinec a zároveň pod průměrem Moravskoslezského kraje. Od listopadu roku 2008 má míra nezaměstnanosti s mírnými sezónními poklesy rostoucí tendenci a to jak ve městě Třinec a ORP Třinec tak v Moravskoslezském kraji. K prosinci roku 2010 činila míra nezaměstnanosti města Třinec 8,56-8 -

9 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. %, míra nezaměstnanosti ORP Třinec 8,73 % a Moravskoslezský kraj se potýkal k prosinci 2010 s mírou nezaměstnanosti 13,17 %. Graf č : Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, ORP Třinec a ve městě Třinec Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky Míra podnikatelské aktivity ve městě Třinec dosahovala v roce ,4 a byla tak mírně pod mírou podnikatelské aktivity ORP Třinec a o více jak 16 pod mírou Moravskoslezského kraje. V roce 2010 převýšila míra podnikatelské aktivity města Třinec míru ORP Třinec o více jak 2, míra podnikatelské aktivity Moravskoslezského kraje se mírně zvýšila oproti roku 2010 a činila 155,

10 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Míra podnikatelské aktivity Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky

11 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Následující kartogram znázorňuje intenzitu nezaměstnaných v jednotlivých částech města Třinec dle doručovací adresy obyvatel v období let 2009 aţ Je zřejmé, ţe největší nezaměstnanost je nejintenzivnější v částech Lyţbice, Staré Město a Dolní Líštná, coţ však souvisí také s největší koncentrací obyvatel v těchto oblastech. Naopak nejmenší nezaměstnanost je v oblastech Tyra a Guty. Obrázek č : Intenzita nezaměstnaných dle doručovací adresy

12 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obyvatelstvo Populační vývoj obyvatelstva Správní obvod ORP Třinec získával své obyvatele od roku 1970 aţ do roku Během tohoto období došlo k nárůstu o obyvatel. V následujících třech letech počet obyvatel mírně klesal, poté došlo opět k nárůstu obyvatel a v roce 1989 měl SO ORP Třinec největší počet obyvatel a to V roce 1991 došlo k poklesu o téměř obyvatel a od tohoto roku počet obyvatel neustále klesá. K měl SO ORP Třinec obyvatel. Graf č : Vývoj počtu obyvatel SO ORP Třinec od Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k

13 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Významnými roky, ve kterých dochází k výrazným změnám počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Třinec jsou roky 1977 a 1984, kdy je celkový přírůstek ovlivněn migrací obyvatelstva. Do roku 1979 byla vysoká hodnota celkového přírůstku ovlivněna přirozeným přírůstkem způsobený silnými ročníky narozených. Přirozený přírůstek však od tohoto období s mírnými změnami klesá, avšak od roku 2004 začíná opět růst. Od roku 2007 aţ dodnes celkový přírůstek obyvatel města mírně klesá. Graf č : Celková změna počtu obyvatel ORP Třinec a její sloţky Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

14 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Celková míra přirozeného přírůstku v rámci SO ORP Třinec je nejniţší ve městě Třinec, naopak nejvyšší je v obcích Vělopolí a Smilovice, coţ je ovlivněno zejména migračním saldem. Zatímco migrační saldo v Třinci klesá, v okolních obcích toto saldo roste, tento jev je moţné vysvětlit procesem suburbanizace. Suburbanizaci lze chápat jako proces rozšiřování předměstí, pro který je typický rozvoj nízkopodlaţní zástavby v územích nacházejících se mimo kompaktní město. Okolí města roste rychleji neţ město samotné, často je tato fáze spojována se stěhováním obyvatel s vyšším sociálním statusem z centrálních částí města na jeho předměstí či na jeho okraj, mnohdy za administrativní hranice městského celku se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Migračně nejatraktivnější venkovské obce bývají situovány v těsném okolí města s dobrou návazností na integrovaný systém veřejné dopravy. Obrázek č :HMCP populace obcí SO ORP Třinec Jak je z následujícího kartogramu zřejmé, nejvyšší hodnoty migračního salda jsou v obcích Komorní Lhotka, Smilovice a Vělopolí, naopak nejniţší hodnoty jsou v Třinci, Stříteţi a Řece. Obrázek č : HMMP populace obcí SO ORP Třinec

15 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Významným obdobím populačního růstu města Třinec byla léta 1971 aţ V tomto období deseti let počet obyvatel města vzrostl o více jak V období let 1982 aţ 1994 se počet obyvatel pohyboval okolo 45 tis. a nedocházelo k výrazným změnám počtu obyvatel. V roce 1995 však došlo k poklesu o obyvatel a klesá aţ dodnes. K byl počet obyvatel města Třince obyvatel. Graf č : Vývoj počtu obyvatel ve městě Třinec od Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Pozn.: Nárůst počtu obyvatel v roce 1980 je v důsledku připojení obcí: Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně, které se staly místními částmi Třince Prudký pokles obyvatel v roce 1995 je způsoben odtržením obce Vendryně. Pokles v roce 2000 je následkem odtržení obce Ropice

16 <= Počet obyvatel - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Mezi roky 2005 a 2010 došlo ve městě Třinec k mírnému nárůstu lidí ve věku kolem 30 let. Došlo také k nárůstu počtu lidí ve věkové skupině let a také ve věkové skupině let. Naopak je znatelný úbytek lidí ve věku let, přičemţ největší úbytek je u obyvatel ve věku let. V roce 2005 byl ve městě, na rozdíl od roku 2010, vyšší počet obyvatel ve věku 0 19 let, největší rozdíl je patrný u obyvatel ve věku let a let, kdy hodnoty o 5 let později ukazují niţší počty neţ by měly být v případě zestárnutí vybraných věkových kategorií. Graf č : Vývoj počtu obyvatel ve městě Třinec v letech 2005 a Věkové kategorie Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Celkově ve městě Třinec v roce 2010 ubylo z důvodu migrace 196 obyvatel, kdy se odstěhovalo 647 osob a přistěhovalých osob bylo pouze 451, přičemţ rozdíl v úbytku ţen a muţů je velmi malý. Graf č : Saldo migrace ve městě Třinec celkem muži ženy Zdroj dat: ČSÚ, Bilance obyvatelstva, 2010 přistěhovalí vystěhovalí saldo migrace

17 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Třinec za rok 2009 dosáhl záporného přirozeného přírůstku (-9), který je dán rozdílem mezi ţivě narozenými a zemřelými. Konkrétně za rok 2009 zemřelo v Třinci 396lidí a ţivě narozených bylo 387. U muţů je celkový přirozený přírůstek kladný (1), u ţen dosáhl záporné hodnoty (-10). Graf č : Přirozený přírůstek ve městě Třinec celkem muži ženy Zdroj dat: ČSÚ, Bilance obyvatelstva, 2010 živě narození zemřelí přirozený přírůstek K výraznému sníţení celkového přírůstku obyvatel na území města Třinec docházelo v letech 1977 aţ 1984, kdy došlo postupně ke sníţení o 31,6 a to z 25,97 na -5,63. Od roku 1985 se celkový přírůstek obyvatel zvýšil na 9,32 indikujících přibývání obyvatel. Po roce 1988 se dostal celkový přírůstek do záporných hodnot, ze kterých lehce vystoupil v roce 1993, nicméně od roku 1994 se celkový přírůstek města Třince pohybuje v záporných číslech. Graf č : Celková změna počtu obyvatel ve městě Třinec a její sloţky Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

18 <= Index maskulinity - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Struktura obyvatel podle pohlaví Index maskulinity nám udává, kolik muţů připadá na kaţdých sto ţen v populaci, dokáţe ještě přesněji vystihnout změnu váhy obou pohlaví. Následující graf znázorňuje index maskulinity ve městě Třinec a to v letech 1995 a Z grafu č je zřejmé, ţe v roce 1995 se protnula hranice, kdy na 100 muţů připadá 100 ţen jiţ ve věkové skupině let. V roce 2010 se toto protnutí posunulo aţ na věkovou skupinu let. Graf č : Index maskulinity ve městě Třinec v letech 1995 a Věkové kategorie Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.Pozn.: Index maskulinity = počet mužů na 100 žen

19 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Následující graf detailně znázorňuje index maskulinity v roce 2010 ve městě Třinec a protnutí hranice, kdy na 100 muţů připadá 100 ţen. K tomuto protnutí došlo aţ ve věkové skupině let, kdy v Třinci ţilo 50,3 % ţen a 49,7 % muţů. Přičemţ s rostoucím věkem roste podíl ţen a klesá podíl muţů v celkovém počtu obyvatel města. Oproti roku 2000 došlo v roce 2010 ve věkové skupině let k poklesu podílu ţen a naopak k nárůstu podílu muţů o 3,1 %. Graf č : Index maskulinity a podíl ţen a muţů ve městě Třinec v roce 2010 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k Věková struktura obyvatel Věková skladba obyvatelstva není jen vyjádřením rozdílů v početním zastoupení různých věkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpovědí na otázky spojené s populační velikostí, populačním vývojem a charakterem populačního chování. Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává moţnost k vyuţití při jakékoliv demografické analýze. Věková skladba obyvatelstva se za posledních 15 let výrazně změnila. Od roku 1995 aţ do současnosti dochází k poklesu dětské sloţky obyvatel ve věku 0-14 let, která dosahovala v roce 1995 hodnoty 19,4 % a v roce 2010 uţ pouhých 13,9 % z celkového počtu obyvatel města, přičemţ tento pokles nadále pokračuje. Naopak podíl poproduktivní sloţky obyvatel (nad 65 let) kontinuálně narůstá, a zatímco v roce 1995 bylo pouze 11,9 % obyvatel nad 65 let, pak o 15 let později to jiţ bylo více jak 16,3 %. Tento nárůst je způsoben hlavně změnou v migračním chování obyvatel, kdy přistěhovalci byli tvoření hlavně mladší skupinou obyvatel. V roce 2005 došlo ke změně v zastoupení obou věkových skupin, kdy je poprvé v historii města více obyvatel nad 65 let neţ dětí mladších 15 let a rozdíl tvořil v roce 2010 dokonce 2,4 %. Tomu nasvědčuje také index stáří, který je definován jako podíl obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 15 let. Ten překonal právě v tomto období hranici 100 % a populace Třince tak můţe být označena jako stará

20 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Proces stárnutí obyvatelstva ve městě Třinec Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Také věková pyramida obyvatel v Třinci potvrzuje negativní vývoj. Porovnávána je situace mezi lety 2000 a 2010 a evidentní je nárůst v počtu obyvatel nad 55 let a v některých z těchto věkových kohort je nárůst velmi výrazný (zejména u ţen ve věku let). Tento vývoj tak napovídá, ţe v roce 2020 by měla být situace ještě výrazně horší, jelikoţ silné zastoupení obyvatel ve věku bude za 10 let jiţ v poproduktivní etapě ţivota. Naopak největší poklesy zaznamenaly věkové kohorty obyvatel mladších neţ 30 let a to hlavně ve věku let a let. Tento vývoj nadále prohlubuje regresní typ pyramidy, a i kdyţ v posledních několika letech dochází ke zlepšení, jelikoţ se do plodného věku dostaly silné ročníky ze 70. let, tak se Třinec i tak musí stále více spoléhat na mladé přistěhovalce

21 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Věková pyramida pro město Třinec Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Jak je z následujícího kartogramu patrné, z hlediska prostorového uspořádání počtu obyvatel dle věku je evidentní, ţe je území ORP tvořeno odlišnými oblastmi. Existují obce, kde je index stáří menší neţ 70 %, jedná se o obec Košařiska a Vělopolí. Naopak v rámci SO ORP Třinec jsou evidentní také oblasti s velmi vysokým indexem stáří, kde jsou překročeny i hodnoty 130 % a tak zde ţije 13 obyvatel nad 65 let na 10 obyvatel do 15 let. Jedná se o obec Komorní Lhotka a obec Nýdek

22 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obrázek č :Index stáří v obcích SO ORP Třinec Jak znázorňuje následující kartogram, v obci Komorní Lhotka je zároveň největší počet seniorů (20 %) na celkový počet obyvatel v obci v rámci SO ORP Třinec. V obcích Nýdek a Hnojník je počet seniorů na celkový počet obyvatel v obci v rozmezí 17,5 19,9 %. Méně jak 12,49 % osob + 65 let na celkový počet obyvatel v obci je pouze v obci Košařiska

23 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obrázek č : Celkový počet obyvatel a podíl obyvatel nad 65 let v obcích SO ORP Třinec Na území města Třinec je nejvyšší index stáří v městských částech Karpentná, Oldřichovice, Lyţbice a Kanada, naopak nejniţší jsou hodnoty indexu stáří v městských částech Tyra, dále pak Horní Líštná a Dolní Líštná

24 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obrázek č : Index stáří na území města Třinec Vzdělanostní struktura V Třinci má necelých 26 % obyvatel pouze základní vzdělání, střední vzdělání bez maturity má necelých 39 % obyvatel, 25 % obyvatel má úplné střední vzdělání, více jak 3 % obyvatel má vyšší odborné vzdělání a 7,5 % obyvatel má vzdělání vysokoškolské. 0,4 % obyvatel z celkového počtu produktivních osob je bez vzdělání a u 0,6 % obyvatel Třince vzdělání nebylo zjištěno. Ve městě Třinci je ve srovnání s celorepublikovým průměrem patrný rozdíl počtu lidí se základním vzděláním, kteří převyšují republikový průměr téměř o 2,4 %. Naopak je znatelný menší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kterých je ve městě o 1,4 % méně, neţ je republikový průměr

25 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Vzdělanostní struktura obyvatel města Třinec v porovnání s ČR Zdroj dat: ČSÚ, SLDB

26 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 1.2 Analýza současného stavu domovního a bytového fondu Údaje ze SLDB 2001 Analýza současného stavu celkového měřítka domovního a bytového fondu města Třinec je zaloţena jak na informační základně Českého statistického úřadu šetření Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, tak na údajích poskytnutých městem Třinec. Je faktem, ţe databáze ČSÚ je jiţ vzhledem k Censu v roce 2011 poněkud zastaralá a nemusí tudíţ mapovat současnou situaci jiţ příliš přesně. Celkový domovní a bytový fond Celkový domovní fond ve městě Třinec činil v roce 2001 celkem domů, z toho většina, konkrétně domů je trvale obydlených a 286 neobydlených domů. Z celkového počtu trvale obydlených domů mají největší zastoupení, více jak 80 %, rodinné domy, bytové domy jsou zastoupeny více jak 18 %. Největší zastoupení celkového domovního fondu je v části obce Lyţbice, naopak nejmenší zastoupení tohoto fondu je v části obce Kojkovice. Tabulka č : Celkový domovní fond dle typu domu v roce 2001 Část obce Celkem Celkem Trvale obydlené RD BD Ostatní abs. [%] abs. [%] abs. [%] Neobydlené celkem 1 Dolní Líštná , ,64 3 0,07 10 Guty ,11 1 0,02 2 0,05 25 Horní Líštná , ,02 9 Kanada , ,70 1 0,02 12 Karpentná ,18 4 0,09 1 0,02 10 Kojkovice , Konská ,84 3 0,07 1 0,02 32 Lyţbice , ,00 4 0,09 18 Nebory ,70 1 0, Oldřichovice , ,28 4 0,09 40 Osůvky , Staré Město , , ,60 35 Tyra ,06 1 0, Celkem , , Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy Zatímco některé části obce mají vesnický charakter představující vysoký podíl rodinných domů (např. Guty, Karpentná, Kojkovice, Nebory, Oldřichovice, Osůvky, atd.), jiné části obce, kterých 1 Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla v rozhodném dni sčítání sečtena ţádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty také všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena ţádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem

27 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. je méně, jsou typické vyšším podílem bytových domů (např. Dolní Líštná, Lyţbice, Staré Město). Celkový bytový fond ve městě Třinec v roce 2001 činil bytů, z toho bytů je trvale obydlených a neobydlených je 556 bytů. Největší podíl trvale obydlených bytů tvoří bytové domy, které činí více jak 68 %, coţ je bytů. V rodinných domech je více jak 31 % trvale obydlených bytů. Trvale obydlené byty ve skupině ostatních jsou tvořeny byty v jiných objektech neţ rodinných domech nebo domech bytových (např. ubytovny, školy, hasičské zbrojnice apod.). Největší zastoupení celkového bytového fondu je stejné jak u domovního fondu, v části obce Lyţbice a nejmenší zastoupení tohoto fondu je v části obce Kojkovice, coţ je opět stejné jak u domovního fondu. Největší zastoupení bytů v bytových domech je v části obce Lyţbice, které tvoří 42,5 % z celkového trvale obydleného bytového fondu v Třinci. Naopak největší zastoupení bytů v rodinných domech je v části obce Oldřichovice, které tvoří téměř 6,3 % z celkového trvale obydleného bytového fondu ve městě. Tabulka č : Celkový bytový fond dle typu domu v roce 2001 Část obce Počet bytů Celkem Trvale obydlené v RD v BD Ostatní abs. [%] abs. [%] abs. [%] Neobydlené byty celkem Dolní Líštná , ,54 2 0,01 74 Guty ,50 6 0,04 2 0,01 1 Horní Líštná ,68 0 0,00 1 0,01 1 Kanada , ,27 1 0,01 11 Karpentná , , Kojkovice ,57 0 0, Konská ,33 8 0,06 1 0,01 15 Lyţbice , ,50 5 0, Nebory ,47 5 0, Oldřichovice , ,58 5 0,03 41 Osůvky ,94 0 0, Staré Město , , ,24 88 Tyra ,78 6 0, Celkem , , , Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy Plošné kvalitativní indikátory trvale obydleného bytového fondu města Třinec jsou uvedeny v následující tabulce. Průměrná obytná plocha v rodinných domech na 1 byt představuje více jak 89 m 2, v bytových domech pak více jak 32 m 2. Největší průměrná plocha bytu je v části obce Tyra, kde tato hodnota činí 105 m 2 a v části obce Konská s hodnotou 97 m 2. Naopak nejmenší průměrná plocha bytu je v části obce Kanada s pouhými 39 m 2 průměrné obytné plochy bytu. Největší průměrná plocha bytu v rodinných domech je v části obce Lyţbice, která činní 110 m 2, v bytových domech je největší průměrná plocha bytu v části obce Tyra

28 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Průměrná obytná plocha bytu v m 2 v roce 2001 Část obce Průměrná obytná plocha bytu v m 2 Celkem v RD v BD Dolní Líštná Guty Horní Líštná Kanada Karpentná Kojkovice Konská Lyţbice Nebory Oldřichovice Osůvky Staré Město Tyra Průměrná obytná plocha v m 2 83,08 89,62 32,31 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy Celkový počet osob bydlících v domech v roce 2001 je osob, z toho necelých 64 % bydlí v bytových domech a 36 % v rodinných domech. Tabulka č : Počet osob v domech v roce 2001 Část obce Celkem Počet osob v BD v RD abs. [%] abs. [%] Dolní Líštná , ,90 Guty , ,72 Horní Líštná , ,80 Kanada , ,75 Karpentná , ,57 Kojkovice , ,67 Konská , ,92 Lyţbice , ,95 Nebory , ,98 Oldřichovice , ,36 Osůvky , ,11 Staré Město , ,33 Tyra , ,99 Celkem , ,05 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy

29 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Bytový fond v bytových domech je charakteristický největším podílem dvoupokojových bytů, následován třípokojovými byty. Větší byty čtyřpokojové tvoří pouze 3 % všech trvale obydlených bytů v bytových domech, naopak jednopokojové byty 19 %. Nejvíce bytů v rodinných domech v Třinci je třípokojových. Celkově je však ve městě Třinec největší zastoupení dvoupokojových bytů v domech, které tvoří necelých 38 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Tabulka č : Počet trvale obydlených bytů podle počtu místností v roce 2001 Počet trvale obydlených bytů 1 pokoj 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 a více pokojů Byty v domech celkem [%] 13,89% 37,96% 32,83% 9,12% 6,19% Byty v RD Byty v BD Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy Následující tabulka znázorňuje celkový počet dokončených a zrušených bytů ve městě Třinec v období let 2000 aţ Je patrné, ţe největší mnoţství dokončených bytů bylo v roce 2005 (89 bytů) naopak největší mnoţství zrušených bytů bylo v roce 2006 (44 bytů). Tabulka č : Celkový počet dokončených a zrušených bytů ve městě Třinec Rok Počet bytů Dokončených Zrušených nezjištěno Zdroj: MOS V následujícím grafu je znázorněn vývoj počtu dokončených bytů ve městě Třinec od roku 2000 do roku Z grafu je patrná kolísavost v počtech dokončených bytů s poklesy zejména v roce 2004 a Od roku 2006 se počet dokončených bytů ve městě Třinec neustále zvyšuje, přičemţ v roce 2009 zůstal tento počet na 76 bytech

30 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Celkový počet dokončených bytů ve městě Třinec Zdroj: MOS Z hlediska počtu trvale obydlených domů dle období výstavby je město Třinec charakteristické převahou domů postavených v letech Z celkového počtu trvale obydlených domů tvoří domy postavené v tomto období cca 60 % všech trvale obydlených domů. Bytové domy z tohoto období sice počtem nepřevyšují stav rodinných domů, ale v porovnání pouze v mnoţině bytových domů se bytové domy období podílí na celkovém počtu více jak 75 %. Tabulka č : Charakteristika trvale obydlených domů dle období výstavby Období výstavby Domy celkem Rodinné domy Bytové domy do Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy Grafické znázornění charakteristiky trvale obydlených bytových domů dle období výstavby na základě výše uvedené tabulky vyjadřuje následující graf

31 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Charakteristika trvale obydlených bytových domů dle období výstavby Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Situace trvale obydlených bytů ve městě Třinec z hlediska období jejich výstavby je podobná situaci domů; 74 % trvale obydlených bytů je postaveno v období , z toho bytů v letech a bytů v letech Byty z časové periody , které jsou situovány v bytových domech, tvoří z celkového počtu trvale obydlených bytů více jak 80 %; byty bytových domů z období tvoří více jak 54 %. V období bylo z celkového počtu 469 nově postavených bytů 91 % v rodinných domech a pouze 9 % v domech bytových. Tabulka č : Charakteristika trvale obydlených bytů podle období výstavby Období výstavby Byty celkem Rodinné domy Bytové domy do Nezjištěno Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy

32 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Charakteristika trvale obydlených bytů podle období výstavby Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Se situací období výstavby bytového fondu úzce souvisí charakteristika trvale obydleného bytového fondu podle technologie výstavby. Ve městě Třinec převaţují (87,3 %) domy postavené klasickou zděnou technologií z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Tato velká převaha je způsobena zejména vyšším podílem rodinných domů, stavěných klasickou zděnou technologií, v části obce Lyţbice a Oldřichovice. Stav ve skupině trvale obydlených bytů na úrovni celého města je však opačný, zde panelová technologie převyšuje o cca 9 % počet trvale obydlených bytů v domech z cihel, tvárnic apod. Při hlubší analýze situace v členění částí obce je patrno, ţe převaha bytů panelové technologie je způsobena zejména vysokým počtem trvale obydlených bytů z panelů v části Lyţbice (83 % všech trvale obydlených bytů z panelů). Panelový bytový fond je v Třinci soustředěn do 3 částí jde o 99,7 % všech trvale obydlených bytů v panelových domech; v pořadí podle kvantity to jsou: Lyţbice, Dolní Líštná a Staré Město. Tabulka č : Trvale obydlené byty a domy dle materiálu nosných zdí pro rok 2001 Panel Cihla, tvárnice, cihlové bloky Část obce TOB [%] domy [%] TOB [%] domy [%] Dolní Líštná 841 6, , , ,48 Guty 7 0,05 2 0, , ,60 Horní Líštná , ,30 Kanada , ,07 Karpentná , ,77 Kojkovice , ,25 Konská 1 0,01 1 0, , ,02 Lyţbice , , , ,30 Nebory 2 0,01 2 0, , ,19 Oldřichovice 3 0,02 3 0, , ,

33 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Část obce Panel Cihla, tvárnice, cihlové bloky TOB [%] domy [%] TOB [%] domy [%] Osůvky , ,94 Staré Město 339 2, , , ,15 Tyra 10 0,07 5 0, , ,72 Celkem , , , ,30 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: TOB- Trvale obydlené byty Z hlediska vlastnictví domů k bydlení připadá největší podíl (79,2 %) na soukromé fyzické osoby. Druhý nejvyšší podíl domovního fondu k bydlení (12,6 %) připadá ostatním vlastníkům. Do kategorie ostatních vlastníků patří například společnost CPI BYTY, a.s.. Město Třinec mělo v roce 2001 ve svém vlastnictví celkem 144 domů, coţ činí cca 3,3 % z celkového domovního fondu. Tabulka č : Domovní fond dle vlastnictví v obci Třinec v roce 2001 Vlastník Celkem RD Z toho BD abs. [%] abs. [%] abs. [%] Soukromá fyzická osoba , ,41 6 0,76 Obec, stát 144 3,34 5 0, ,32 Bytové druţstvo 211 4,90 2 0, ,62 Ostatní vlastníci , , ,29 Celkem Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy

34 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Údaje poskytnuté městem Třinec Na základě dat poskytnutých Městským úřadem Třinec byly zjištěny podrobnější a nejaktuálnější informace charakterizující domovní a bytový fond ve městě. Následující tabulka znázorňuje domovní fond v jednotlivých částech města Třinec dle podílu vlastníků. Bytové druţstvo ve městě Třinec vlastí 100 % podíl domovního fondu v části Guty. Obec či stát naopak vlastí 100 % podíl domovního fondu v části Tyra, 80 % podílu domovního fondu z části Karpentná vlastní ostatní vlastníci, zejména však společnost CPI BYTY, a.s. Největší podíl ze soukromých fyzických osob vlastní domovní bytový fond v části Oldřichovice (66,7 % domovního fondu z této části města). Tabulka č : Domovní fond dle vlastnictví v obci Třinec Podíl vlastníků v % Část obce Bytové druţstvo Obec, stát Ostatní vlastníci Soukromá FO Dolní Líštná 33,75 1,25 60,63 4,38 Guty 100,00 0,00 0,00 0,00 Kanada 0,00 15,15 78,79 6,06 Karpentná 20,00 0,00 80,00 0,00 Lyţbice 35,70 20,00 40,76 3,54 Oldřichovice 0,00 33,33 0,00 66,67 Staré Město 8,02 12,24 79,75 0,00 Tyra 0,00 100,00 0,00 0,00 Zdroj: MěÚ Třinec, 2011 Pozn.: FO = Fyzická osoba Město Třinec má ve svém vlastnictví, dle údajů z roku 2011 poskytnutých Městským úřadem, celkem 121 domů (oproti tomu v roce 2001 mělo ve vlastnictví město/stát 144 domů). Největší mnoţství těchto domů (105 domů) bylo postaveno v letech Umístěním je nejvíce domů v části Lyţbice (77 domů) a v části Staré Město (21 domů). Zatímco 86 % těchto domů v Lyţbici je panelových, v části obce Staré Město je téměř 93 % domů zděných, coţ je znázorněno v tabulce 1 v příloze. Tabulka č : Domovní fond ve vlastnictví města Třinec podle stáří budovy Bytovky Třinec Část obce do Nezjištěno Celkem Dolní Líštná 1 1 Kanada Konská 2 2 Lyţbice Nebory 1 1 Oldřichovice Staré Město Tyra 1 1 Celkem Zdroj: MěÚ Třinec,

35 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Oproti roku 2001 je k ve městě Třinec evidováno o 6,4 %, tedy o 952 bytů více, celkem tedy bytů. V následující tabulce je znázorněn počet a procentuální vyjádření bytů ve městě Třinec v letech 2001 a 2011 dle jednotlivých částí, přičemţ největší početní nárůst bytů je v části Lyţbice (nárůst o 262 bytů) a v části Oldřichovice (nárůst o 175 bytů). Naopak nejmenší početní nárůst bytů je oproti roku 2001 evidován v části Staré Město, kde došlo k nárůstu pouze o 14 bytů. Procentuálně nejvyšší nárůst bytů byl v části Tyra, kde oproti původnímu bytovému fondu z roku 2001 došlo k nárůstu o 43,7 %. Tabulka č : Celkový bytový fond ve městě Třinec Rok Rozdíl ( ) Část obce Počet % Počet % Počet % Dolní Líštná , , ,8 Guty 225 1, , ,1 Horní Líštná 99 0, , ,2 Kanada 420 2, , ,9 Karpentná 261 1, , Kojkovice 82 0, , ,7 Konská 502 3, , ,1 Lyţbice , , ,6 Nebory 522 3, , ,3 Oldřichovice , , ,9 Osůvky 140 0, , ,4 Staré Město , , ,5 Tyra 126 0, , ,7 Celkem ,4 Zdroj ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov, Mezi nejvýznamnější vlastníky bytového fondu ve městě Třinec patří bezesporu společnost CPI BYTY, a.s.. Tato společnost vlastní celkem bytů z celkového bytového fondu ve městě. Pokud pouţijeme nejnovější data města Třinec týkající se celkového bytového fondu, společnost CPI BYTY, a.s. vlastní cca 26,3 % bytů ve městě. Nejvíce bytů ve vlastnictví této společnosti jsou byty o velikosti 2+1, coţ činí 45,5 %. Co se umístění týče, nejvíce těchto bytů je v části Lyţbice (44 %) a v části Staré Město (37,5 %). Tabulka č : Bytový fond ve vlastnictví CPI BYTY, a.s. dle velikosti bytů Bytový fond CPI BYTY, a. s. Část obce Celkem Dolní Líštná Kanada Karpentná Lyţbice Staré Město Celkem Zdroj: MěÚ Třinec, 2011 Oproti tomu ve vlastnictví města Třinec je pouze bytů, coţ činí cca 11,6 % z celkového bytového fondu města. Stejně jako společnost CPI BYTY, a.s. má město nejvíce bytů, 56 %, o velikosti 2+1. Zároveň nejvíce bytů, 75 %, vlastní město v části Lyţbice. 73 % bytů ve vlastnictví města bylo postaveno v letech

36 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Bytový fond ve vlastnictví města Třinec podle stáří bytů je uveden v tabulce 2 v příloze. Tabulka č : Bytový fond ve vlastnictví města Třinec dle velikosti bytů Bytový fond města Třinec Část obce Celkem Dolní Líštná Kanada Konská Lyţbice Nebory Oldřichovice Staré Město Tyra Celkem Zdroj: MěÚTřinec, 2011 Více neţ 70 % bytového fondu ve vlastnictví města Třinec je panelového typu, přičemţ 96 % tohoto fondu se vyskytuje v části Lyţbice. 25 % bytového fondu je zděného typu, přičemţ 61 % se vyskytuje v části Staré Město. Podrobný přehled je uveden v tabulce 3 v příloze. Finanční prostředky, které město Třinec vynaloţilo do oprav a modernizací bytového fondu v průběhu let 2006 aţ 2010 jsou znázorněny v následující tabulce. Je patrné, ţe nejvíce finančních prostředků město vynaloţilo v roce 2009, kdy částka přesáhla 29,8 mil. Kč. Tabulka č : Finanční prostředky vloţené do oprav a modernizací bytového fondu (dle plánu oprav) za roky Rok Opravy a údrţba (Kč) Modernizace a rekonstrukce (Kč) Celkem , , , , , , , , , , , , , , ,61 Celkem , , ,35 Zdroj: MěÚTřinec, 2011 K bylo evidováno městem Třinec celkem 450 ţádostí o byt, přičemţ nejvíce ţadatelů bylo věkové kategorii let a ve věkové kategorii let. Tabulka č : Počet a struktura ţadatelů o byt (stav k ) Věková struktura ţadatelů Počet ţádostí Vyjádření k celkovému počtu ţádostí v % let let let více let Ţádosti celkem Zdroj: MěÚTřinec,

37 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Jak je z následující tabulky patrné, do roku 2004 se příjmy města Třinec z nájemného z bytů pohybovaly okolo 23 mil. Kč. V roce 2005 došlo k poklesu těchto příjmů, ale od tohoto roku tato částka neustále roste a v roce 2010 činila částka přes 36,4 mil. Kč. Přehled příjmů z nájemného z bytů města Třinec v průběhu let 2001 aţ 2010 je znázorněn v následující tabulce. Tabulka č : Příjmy z nájemného z bytů města Třince za rok Období Byty ,80 Kč ,70 Kč ,70 Kč ,50 Kč ,50 Kč ,50 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,50 Kč ,50 Kč Celkem ,70 Kč Zdroj: MěÚTřinec,

38 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2 Dotazníkové šetření na reprezentativní skupině bydlících 2.1 Metodologie Výzkum byl vypracován na základě zadání města Třinec. Design výzkumu a příprava dotazníku byla provedena společností - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Sběr dat, vytvoření datové matice a zpracování dotazníkového šetření provedla společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Datum sběru: Počet respondentů: 540 Výzkum byl proveden ve dnech metodou CATI dotazování. V reprezentativním výběrovém souboru bylo dotázáno celkem 540 občanů města Třinec. Průměrná délka dotazování činila okolo 18 minut (přesně 17:38 minut). Dotazníky byly posléze podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS. Zdroje telefonních čísel pro dotazování 1. Internet a. telefonní seznam firem b. telefonní seznam bytových stanic 2. Inzerce a. tištěné periodikum v Třinci b. webová inzerce na stránkách zabývající se bezplatnou inzercí 3. Veřejné databáze na CD a. Albertina b. Inform CZ 4. Sběr telefonních čísel přímo v Třinci a. vyţádání si telefonických kontaktů na jiţ dotázaných respondentech 5. Databáze a. Náhodně generovaná čísla mobilních telefonů, u kterých byly informace, ţe jsou z Moravskoslezského kraje Do databáze pro telefonické oslovení potencionálních respondentů byla zařazena čísla telefonních linek firem, které mají svou provozovnu na území města Třinec. V telefonickém průzkumu bylo celkem osloveno 1685 osob. S dotazováním souhlasilo 540 z nich, coţ tvoří 32 % všech oslovených. Naopak dotazování odmítlo 47 % oslovených. Tabulka č : Výsledek volaného kontaktu Výsledek kontaktu Počet % vyplněný dotazník % nikdo nezvedá % záznamník 12 1% odmítnutí % respondent nesplňuje podmínky výzkumu 102 6% telefonní číslo neexistuje, špatné číslo 41 2% Celkem telefonních kontaktů % Zdroj:, Výzkum veřejného mínění občanů města Třinec,

39 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Struktura základního souboru V tabulce je uvedeno rozdělení základního souboru na muţe a ţeny v absolutních a relativních hodnotách. K získání informací o základním souboru byla pouţita data z Českého statistického úřadu bilance obyvatelstva k Ve městě Třinec k bydlelo obyvatel starších 18 let. V obyvatelstvu nad 18 let věku byli zastoupeni ze 48 % muţi a z 52 % ţeny. Tabulka č : Struktura základního souboru v absolutních a relativních hodnotách Absolutní hodnoty Relativní hodnoty Věková kategorie muţi ţeny Celkem muţi ţeny Celkem % 5% 11% % 17% 36% % 17% 33% 65 a více % 12% 20% nad 18 celkem % 52% 100% Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k Struktura výběrového souboru Struktura výběrového souboru vychází ze souboru základního. Výběrový soubor dotazníkového průzkumu občanské spokojenosti se skládá ze 260 muţů a 280 ţen. Tabulka č : Struktura výběrového souboru v absolutních a relativních hodnotách Absolutní hodnoty Relativní hodnoty Věková kategorie muţ ţena Celkem muţ ţena Celkem % 5% 11 % % 17 % 36 % % 17 % 33 % 65 a více % 12 % 20 % nad 18 celkem % 52 % 100% Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k Výběrový soubor lze povaţovat za reprezentativní (testováno testem dobré shody na hladině významnosti 0,05). V následující části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Nejvíce respondentů ve všech věkových kategoriích mělo úplné střední vzdělání s maturitou, VOŠ, pouze u občanů nad 65 let bylo největší zastoupení lidí bez vzdělání nebo se základním vzděláním či se středním vzděláním bez maturity. Tabulka č : Vzdělání respondentů dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity Úplné střední s maturitou, VOŠ Vysokoškolské do 25 let 34,9 55,0 10, let 30,7 57,0 12, let 41,1 50,9 8,0 65 a více let 48,8 40,5 10,6 Muţ 35,5 54,9 9,6 Pohlaví Ţena 40,3 48,7 11,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec

40 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvyšší procento občanů bez maturity a s niţším vzděláním bydlí v bytech společnosti CPI a v pronajatém bytě. Občanů s úplným středním vzděláním ţije nejvyšší procento (60,7 %) v druţstevních bytech a v bytech s osobním vlastnictví (60,2 %), u občanů s vysokoškolským vzděláním je situace shodná, v druţstevním bytě ţije nejvíce respondentů, a to 20,1 % respondentů a v bytech v osobním vlastnictví ţije 12,2 %. Tabulka č : Vzdělání respondentů v závislosti na typu bydlení Odpověď v % Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity Vzdělání Úplné střední s maturitou, VOŠ Vysokoškolské V osobním vlastnictví 27,5 60,2 12,2 Obecním vlastnictví 41,5 47,7 10,8 Druţstevním 19,2 60,7 20,1 Druh bytu Byty CPI 62,2 32,4 5,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 39,0 58,7 2,3 V pronajatém bytě 59,1 40,9 0,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec

41 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2.2 Zpracování průzkumu Blok identita s městem a kvalita ţivota Na otázku, která se týkala tří slov či slovních spojení, která se obyvatelům Třince vybaví při vyslovení pojmu Třinec, odpovídali dotázaní různě. Pro vyhodnocení je nejdůleţitější první slovo či slovní spojení, které se dotázanému vybavilo. Tyto asociace jsou znázorněny v tabulce První slovo či slovní spojení se vybavilo celkem pouze 330 respondentům, zbylých 210 respondentů na tuto otázku nedokázalo odpovědět nebo si nedokázali nic vybavit. Je zřejmé, ţe nejčastěji se respondentům vybaví při vyslovení pojmu Třinec ţelezárny, s čímţ se ztotoţňuje celkem 130 respondentů. Na druhém místě se řadí hokej s celkovým počtem 20 respondentů, domov s počtem 16 respondentů. 15 respondentů volilo takové slovní spojení, ze kterých jednoznačně vyplynulo, ţe se jim v Třinci líbí a dobře se jim zde ţije. 14 respondentů si nedokázalo ţádné slovní spojení ani výrok vybavit. Části respondentům (po sečtení výroků celkem 26 respondentům) se vybavovala spíše negativní slova a slovní spojení týkající se špatného ovzduší, smogu a velké prašnosti ve městě. Tabulka č : Nejčetnější odpovědi respondentů 1 Asociace Počet respondentů Ţelezárny 130 Hokej 20 Domov 16 Líbí se mi to tady, dobře se tu ţije 15 Nic, nic mě nenapadá 14 Průmysl, průmyslové město 13 Pěkné město 13 Hory, Beskydy, Javorový 12 Huť, hutě, hutnické město 10 Špína, prach 9 Smrad, smradlavé město 8 Zelené město 7 Rodiště, rodné město 6 Špatné ovzduší 5 Ocelové město, ocelárny 5 Smog, smogové město 4 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Druhá nejčastější asociace, která se respondentům vybavila, byl hokej a hokejisti, coţ beze sporu k městu Třinec patří. Ţelezárny zmínilo celkem 23 respondentů, 20 respondentů zmínilo špatné ovzduší a smog. Druhý pojem či slovní spojení si vybavilo pouze 163 respondentů. Tabulka č : Nejčetnější odpovědi respondentů 2 Asociace Počet respondentů Hokej, hokejisti 35 Ţelezárny, Třinecké ţelezárny 23 Špatné ovzduší, smog, špinavý vzduch 20 Sport, fotbal 12 Práce 10 Prach, špína 6 Smrad 5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC,

42 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Za třetí nejčetnější asociaci lze povaţovat pojem týkající se hor a přírody, dále hokej a na třetím místě ţelezárny. Třetí pojem či slovní spojení si však dokázalo vybavit pouze 82 respondentů z celkového počtu 540. V dotazníkovém průzkumu je 540 respondentů. Odpovědi na otázku týkající se celkové spokojenosti se životem v Třinci jsou seřazeny na 7 bodové škále od 1- velmi nespokojen(a) po 7- velmi spokojen(a), tudíţ v této i ve většině ostatních statistikách platí, ţe čím niţší je hodnota spokojenosti, tím více je respondent nespokojen. Na následujícím grafu vidíme, ţe 28,2% respondentů odpovědělo hodnotou spokojenosti 5, 27,3 % dotázaných odpovědělo hodnotou 6 a maximálně bylo spokojeno 18 % respondentů. Pouze 0,8 % dotázaných bylo se svým ţivotem v Třinci nespokojeno. Graf č : Spokojenost s ţivotem v Třinci Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka:Jak jste celkově spokojen(a) s životem v Třinci? Použitá škála: 1-7, kde1 = naprosto nespokojen(a) a 7= naprosto spokojen(a) Respondenti ve velké míře na otázky týkající se spokojenosti s určitými oblastmi, viz tabulka , odpovídali kladně. V Třinci jsou celkově lidé ze všech kategorií nejvíce spokojeni se svými dětmi (6,3), se vztahy s partnerem (6,2) a se vztahy se svými příbuznými (6,1). Nejméně jsou spokojeni lidé ve věkové kategorii nad 65 let a to s ţivotní úrovní (4,2) a zdravím (4,6). V této věkové kategorii svůj zdravotní stav a ţivotní úroveň hodnotili niţším číslem, tedy horším hodnocením, ţeny. Z toho vyplývá, ţe starší lidé důchodového věku se cítí hůře zdravotně a i jejich ţivotní úroveň s věkem klesá

43 V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Spokojenost s oblastmi ţivota ve srovnání s věkem a pohlavím Průměr odpovědí Věk Pohlaví a více do 25 let Celkem Muţ Ţena Celkem let let let Celkově 5,3 5,4 4,9 5,3 5,2 5,2 5,2 5,2 Kvalita bydlení 5,2 5,1 4,9 4,8 5,0 5,0 5,0 5,0 Přátelé 6,3 6,1 5,9 6,0 6,1 6,1 6,0 6,1 Osobní ţivot 6,4 6,1 5,9 5,7 6,0 6,0 6,0 6,0 Vztah s partnerem 6,4 6,3 6,0 6,2 6,2 6,1 6,2 6,2 Práce 5,4 5,4 5,6 5,2 5,5 5,4 5,6 5,5 Děti 6,3 6,2 6,4 6,0 6,3 6,1 6,4 6,3 Volný čas 5,7 5,6 5,5 5,5 5,6 5,4 5,8 5,6 Vztahy s okolím 5,7 5,8 5,9 5,8 5,8 5,8 5,9 5,8 Vztahy s příbuznými 6,5 6,2 6,1 5,7 6,1 6,0 6,2 6,1 Zdraví 5,9 5,8 5,2 4,6 5,4 5,6 5,2 5,4 Ţivotní úroveň 5,3 5,3 5,0 4,2 5,0 5,1 4,9 5,0 Pocit bezpečí 5,6 5,4 5,3 4,9 5,3 5,4 5,2 5,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života? Použitá škála: 1-7, kde 1 = velmi nespokojen(a), 7 = spokojen(a) a -1 = nedokážu posoudit. Odpovědi na otázku Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života? se různily v závislosti na místě bydliště. Největší rozdíly jsou patrné mezi občany, kteří bydlí v bytech CPI a ostatními obyvateli města Třinec. Nejméně spokojeni jsou respondenti bydlící v bytech CPI s kvalitou bydlení (3,3), s níţ klesá také jejich ţivotní úroveň (4,4). Naopak nejspokojenější jsou lidé v bytech v osobním vlastnictví (5,9). Tabulka č : Spokojenost s oblastmi ţivota v závislosti na místě bydliště Průměr odpovědí Druh bytu Celkově 5,4 5,3 5,5 4,6 5,4 5,7 5,2 Kvalita bydlení 5,9 4,6 5,7 3,3 5,5 4,8 5,0 Přátelé 6,3 5,9 6,3 5,6 5,9 5,9 6,1 Osobní ţivot 6,2 6,1 6,4 5,6 5,7 5,8 6,0 Vztah s partnerem 6,3 6,4 6,7 5,7 6,3 6,6 6,2 Práce 5,8 4,7 6,0 5,1 5,0 6,2 5,5 Děti 6,4 6,2 6,2 6,1 6,5 7,0 6,3 Volný čas 5,7 5,3 6,1 5,5 4,7 5,6 5,6 Vztahy s okolím 6,1 5,6 6,1 5,3 5,9 5,7 5,8 Vztahy s příbuznými 6,1 6,3 6,6 5,7 6,2 6,4 6,1 Zdraví 5,5 5,4 5,6 5,0 5,3 5,9 5,4 Ţivotní úroveň 5,2 4,5 5,4 4,4 5,4 5,3 5,0 Pocit bezpečí 5,5 5,3 5,8 4,8 5,2 5,4 5,3 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života? Použitá škála: 1-7, kde 1 = velmi nespokojen(a), 7 = spokojen(a) a -1 = nedokážu posoudit

44 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Blok rozvoje města Dle občanů se město Třinec v posledních deseti letech významně rozvíjelo. Tomuto tvrzení odpovídá největší mnoţství odpovědí rozhodně se rozvíjelo na 5 bodové škále, kde 1- rozhodně upadalo a 5- rozhodně se rozvíjelo. Takto odpovědělo 40,3 % respondentů. Skutečnost, ţe se Třinec rozvíjel, podporovali zejména občané ve věku od 18 do 44 let. Úpadek Třince připustilo pouze 1,5 % respondentů. Jednoznačné tvrzení o rozvoji města poskytuje průměrná hodnota odpovědí 4,1. Graf č : Vývoj města Třinec v posledních deseti letech Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec se v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1-5, kde1 = rozhodně upadalo a 5= rozhodně se rozvíjelo V odpovědích respondentů je citelný rozdíl mezi věkovými kategoriemi do 25 let společně s kategorii let a kategorií nad 65let, kdy starší kategorie hodnotila stávající situaci (3,9), načeţ v kategorii do 25 let a kategorie od let se respondenti domnívají, ţe se město více rozvíjí (4,2). V ohledu k pohlaví jsou pesimističtější muţi (3,9), neţ ţeny (4,2). Tabulka č : Rozvoj města Průměr odpovědí Věk Pohlaví do 25 let 4, let 4, let 4,0 65 a více let 3,9 Celkem 4,1 Muţ 3,9 Ţena 4,2 Celkem 4,1 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně upadá, 5 = rozhodně se rozvíjí a -1 nedokážu posoudit V závislosti na typu bydlení, hodnotili respondenti niţší hodnotou, tedy méně pozitivně současnou městskou situaci lidé, kteří bydlí v bytě ve vlastnictví jiného subjektu (4,0) a lidé, kteří bydlí v bytech CPI(3,9). Naopak nejpozitivnější hodnocení města zvolili lidé bydlící v pronajatých bytech (5,0)

45 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Rozvoj města v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměr odpovědí V osobním vlastnictví 4,1 Obecním vlastnictví 4,2 Druţstevním 4,3 Byty CPI 3,9 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 4,0 V pronajatém bytě 5,0 Celkem 4,1 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně upadá, 5 = rozhodně se rozvíjí a -1 nedokážu posoudit. U otázky rozvoje města v budoucnosti nejpozitivnější prognózu předpovídají lidé ve věkové kategorii let (4,3), nejhůře pak hodnotili budoucnost města lidé nad 65 let (3,6). V závislosti na pohlaví předpovídají městu lepší budoucnost ţeny (4,1). Tabulka č : Vnímání budoucnosti města Průměr odpovědí do 25 let 4,2 Věk Pohlaví let 4, let 3,9 65 a více let 3,6 Celkem 4,0 Muţ 3,9 Ţena 4,1 Celkem 4,0 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: A jak vnímáte budoucnost Vašeho města? Bude se město rozvíjet? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně bude upadat, 5 = rozhodně se bude rozvíjet a -1 nedokážu posoudit. Co se týče budoucnosti města a jeho rozvoje, nejvyšší hodnotu volili lidé bydlící v druţstevních bytech (4,7), nejméně pozitivně vnímají budoucnost města lidé ţijící v bytech CPI (3,7). Celkově všechny kategorie v průměru hodnotili rozvoj města v budoucnosti hodnotou 4,0. Tabulka č : Vnímání budoucnosti města v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměr odpovědí V osobním vlastnictví 3,9 Obecním vlastnictví 4,0 Druţstevním 4,7 Byty CPI 3,7 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 3,9 V pronajatém bytě 4,4 Celkem 4,0 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: A jak vnímáte budoucnost Vašeho města? Bude se město rozvíjet? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně bude upadat, 5 = rozhodně se bude rozvíjet a -1 nedokážu posoudit

46 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Respondenti dostali 13 moţností, ze kterých mohli zvolit 3 moţnosti podle priority. Hodnoty zachycené v tabulce znázorňují oblasti, do kterých by si obyvatelé Třince přáli, aby bylo nejvíce investováno. Respondenti nejvíce zmiňovali oblast zlepšení dopravy, tuto moţnost zvolilo celkem 233 respondentů. Investováním financí do problematiky doprava by tedy nejvíce investovalo 42,3%. Co se týče rozvoje moţností pro volný čas, 41,5% respondentů by investovalo do této oblasti. Mezi další, velmi často zmiňované, patří bytová výstavba s 38,1% a rozvoj sociálních sluţeb s 30,5%. Nejméně by pak Třinečtí obyvatelé investovali do cestovního ruchu 4,8% a výstavby nových průmyslových zón 4,3%. Tabulka č : Směřování prostředků z rozpočtu města Odpovědi Počet Procent Procento respondentů Zlepšení dopravy ,9% 42,3% Rozvoj moţností pro volný čas ,6% 41,5% Bytová výstavba ,3% 38,1% Rozvoj sociálních sluţeb ,5% 30,5% Sníţení nezaměstnanosti ,1% 29,5% Rozvoj zdravotnictví 113 7,7% 20,6% Jiné 87 6,0% 15,9% Rozvoj školství 75 5,1% 13,6% Rozvoj sluţeb 55 3,8% 10,0% Podpora drobného a středního podnikání 44 3,0% 8,0% Zvýšeni bezpečnosti 39 2,7% 7,1% Cestovní ruch 27 1,8% 4,8% Výstavba průmyslové zóny 24 1,6% 4,3% Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro město nejdůležitější. Rozhodněte, kam by jste nejvíce směřovat(a) prostředky z rozpočtu města? Respondenti zvolili 3 moţnosti z daných 13, načeţ jednotlivým prioritám byly přisouzeny váhy, kdy priorita 1 = 1,5, priorita 2 = 1 a priorita 3 = 0,5. Tedy největší váha je přisouzena prioritě 1 a nejmenší váha prioritě 3. Vynásobením jednotlivých priorit odpovídající váhou pak získáme hodnotu indexu uvedeného v následující tabulce. Z výsledků uvedených v tabulce vyplývá, ţe respondenti by nejvíce financí investovali do zlepšení dopravy a to u priority 1 v 19,9%, v prioritě 2 tuto moţnost volili v 15,7% a v prioritě 3 tuto moţnost zvolili v 10,8%. Coţ v důsledku znamená největší hodnotu zmíněného indexu (index = 17,0). Další významnou sférou, do které by chtěly obyvatelé Třince investovat je rozvoj moţností pro volný čas (index = 15,7). Nejméně by pak investovali do cestovního ruchu (index = 1,4) a výstavby nových průmyslových zón (index = 1,4). Tabulka č : Směřování prostředků z rozpočtu města na základě priorit Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Počet [%] Počet [%] Počet [%] Index Zlepšení dopravy , , ,8 17,0 Rozvoj moţností pro volný čas 89 16, , ,5 15,7 Bytová výstavba , , ,3 15,3 Sníţení nezaměstnanosti , ,2 Rozvoj sociálních sluţeb 53 9, , ,1 Rozvoj zdravotnictví ,5 37 9,1 7,4 Jiné 25 4,6 30 5,9 32 7,8 5,6-46 -

47 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Počet [%] Počet [%] Počet [%] Index Rozvoj školství 20 3, ,2 4,7 Rozvoj sluţeb 8 1,4 35 6, ,5 Podpora drobného a středního podnikání 11 2,1 23 4,5 10 2,4 3,0 Zvýšeni bezpečnosti 15 2, ,4 2,6 Cestovní ruch 7 1, ,3 1,7 Výstavba průmyslové zóny 5 0,9 6 1, ,4 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro město nejdůležitější. Rozhodněte, kam by jste nejvíce směřovat(a) prostředky z rozpočtu města Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, ţe všechny věkové kategorie vnímají jako největší problém parkovací místa. Největší nedostatek parkovacích míst vnímá věková kategorie let (2,0). V závislosti na pohlaví tuto situaci hůře hodnotí muţi a to hodnotou 2,1. U otázky zdali mají respondenti pocit, ţe je ve městě dostatek pečovatelských domů, kategorie do 25 let volila vyšší hodnotu (3,8), naopak starší kategorie nad 65 let, se domnívá, ţe je pečovatelských domů méně (3,0). Respondenti u otázky zdali podle nich je ve městě dostatek, odpovídali ve všech kategoriích velmi podobně a volili podobné hodnoty, pouze věková kategorie do 25 let se domnívá, ţe u otázky zdali je ve městě dostatek obchodů volili mírně niţší hodnotu (4,2). Tato věková kategorie lépe hodnotila mnoţství parkovacích míst (2,6), neţ respondenti ve zbývajících věkových kategoriích. Tabulka č : Je podle Vás ve městě dostatek.? Průměr odpovědí Věk Pohlaví do 25 let a více Celkem let let let Muţ Ţena Celkem Obchodů 4,2 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,4 4,5 Kulturního vyţití 3,7 3,6 4,0 3,8 3,8 3,6 3,9 3,8 Sportovního vyţití 4,1 4,0 4,1 4,4 4,1 4,0 4,2 4,1 Parkovacích míst 2,6 2,1 2,0 2,4 2,2 2,1 2,3 2,2 Pečovatelské domy 3,8 3,4 3,1 3,0 3,2 3,3 3,2 3,2 Zdravotnická zařízení 4,4 4,3 4,3 3,9 4,2 4,3 4,2 4,2 MHD 4,2 4,2 4,2 4,0 4,2 4,2 4,1 4,2 Kontejnery na tříděný odpad 4,3 4,2 4,3 4,1 4,2 4,3 4,2 4,2 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Je podle Vás ve městě dostatek? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit. V závislosti na hodnocení podle místa bydliště jsou hodnoty opět velmi podobné u všech odpovědí respondentů bydlících ve všech typech bytů. Největší nespokojenost je citelná u otázky týkající se mnoţství parkovacích míst a mnoţství pečovatelských domů. Nejvíce jsou nespokojeni respondenti bydlící v pronajatých bytech a to konkrétně s parkovacími místy (1,9). Je také zřetelná nespokojenost s mnoţstvím pečovatelských domů, nejvíce nespokojeni jsou pak osoby bydlící v bytech, které vlastní jiný subjekt (2,9), nejlépe mnoţství pečovatelských domů hodnotili respondenti ţijící v druţstevních bytech (3,6). Dalším mírně výraznější rozdíl je patrný u otázky zdali je dostatek MHD, kdy všichni respondenti odpovídali podobně aţ na kategorii bydlící v pronajatých bytech (3,4). Podle dat v tabulce je znatelné, ţe celkově jsou nejvíce respondenti spokojeni v otázce, co se týče mnoţství obchodu (4,5) a velmi jsou spokojeni s mnoţstvím kontejnerů na tříděný odpad (4,2). V obou případech jsou nejspokojenější lidé bydlící v pronajatých bytech

48 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Je podle Vás ve městě dostatek.? v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve V V osobním Obecním Byty vlastnictví Druţstevním pronajatém Celkem vlastnictví vlastnictví CPI jiného bytě subjektu Obchodů 4,4 4,7 4,5 4,4 4,6 5,0 4,5 Kulturního vyţití 3,8 3,8 3,9 3,8 3,6 3,7 3,8 Sportovního vyţití 4,1 4,2 4,3 4,2 3,9 3,7 4,1 Parkovacích míst 2,2 2,0 2,0 2,3 2,3 1,9 2,2 Pečovatelské domy 3,3 3,2 3,6 3,1 2,9 3,2 3,3 Zdravotnická zařízení 4,3 4,3 4,5 3,9 4,4 4,3 4,2 MHD 4,1 4,3 4,4 4,1 4,1 3,4 4,1 Kontejnery na tříděný odpad 4,2 4,4 4,6 4,1 4,0 4,7 4,2 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Je podle Vás ve městě dostatek? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit. Z celkového počtu 540 respondentů odpovědělo na otázku Co ve městě postrádáte (co Vám chybí), případně za čím dojíždíte a kam?, 298 respondentů, zbylých 242 respondentů si v daný okamţik nedokázalo nic vybavit. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Vzhledem k tomu, ţe někteří respondenti uvedli více věcí, které postrádají v Třinci nebo za kterými dojíţdějí, byly odpovědi roztřízeny do jednotlivých skupin a jejich počet je větší neţ počet respondentů. Nejčastější odpovědí respondentů byla, ţe jsou v Třinci spokojení a nic zásadního nepostrádají. Pokud něco občané Třince postrádají, pak je to obchodní centrum a kulturní vyţití, za čímţ většinou dojíţdějí do Ostravy a Frýdku-Místku. Obyvatelé dále postrádají dětská hřiště, specializované obchody typu OBI a obchody se značkovým oblečením, za kterými musí dojíţdět do okolních měst, nejčastěji do Ostravy. Podrobné informace jsou uvedeny v tabulce Tabulka č : Nejčetnější odpovědi respondentů Výrok Počet odpovědí Nic 39 Obchodní centrum 33 Kultura 32 Dětská hřiště 24 Specializované obchody typu OBI 23 Obchody se značkovým oblečením 18 Školy (SŠ, VŠ) 14 Sport 13 Volnočasové aktivity 13 Aquapark, bazén 11 Práce 11 Kvalitní doprava, dopravní napojení 8 Cyklostezky 7 Parky 7 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Otázka: Uveďte, co ve městě postrádáte (co Vám chybí), případně za čím dojíždíte a kam?

49 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Respondenti nejvíce záporně hodnotí informovanost o práci samosprávy, celkově ji ohodnotili (3,3). U srovnání s různými věkovými kategoriemi jsou rozdíly nepatrné, nejmenší hodnotou pak informovanost o práci samosprávy hodnotili respondenti ve věkové kategorii do 25 let a kategorie nad 65 let. Nejvíce jsou lidé, ţijící v Třinci, spokojeni s prací městské policie (3,6), mírně spokojenější jsou respondenti ve věkové kategorii let. V ohledu k pohlaví jsou s prací městské policie mírně spokojenější muţi (3,6). Tabulka č : Hodnocení Městského úřadu a samosprávy Průměr odpovědí Informovanost o Práce městské Práce úředníků práci samosprávy policie do 25 let 3,2 3,0 3,4 Věk Pohlaví let 3,4 3,3 3, let 3,4 3,5 3,7 65 a více let 3,1 3,0 3,4 Celkem 3,3 3,3 3,6 Muţ 3,3 3,3 3,6 Ţena 3,4 3,3 3,5 Celkem 3,4 3,3 3,6 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatné, 5 = velmi dobré a -1 nemohu posoudit. U otázky, jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy v závislosti na formě bydlení, jsou nejvíce spokojeni s prací městské policie respondenti ţijící v pronajatých bytech (3,9), mírně nespokojenější s prací městské policie lidé ţijící v bytech v obecním vlastnictví (3,3). U otázky jak jste spokojen s informovaností samosprávy, je mírně citelný rozdíl mezi respondenty ţijícími v bytech CPI (3,2), kteří jsou více nespokojeni, neţ respondenti ţijící v bytech vlastněných jiným subjektem (3,7). S prací úředníků na MÚ jsou všichni respondenti spokojeni v podobné škále, nejméně pak lidé ţijící v bytech vlastněných jiným subjektem (3,2). Tabulka č : Hodnocení Městského úřadu a samosprávy v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Informovanost o práci Práce městské Práce úředníků samosprávy policie V osobním vlastnictví 3,4 3,3 3,6 Obecním vlastnictví 3,5 3,3 3,3 Druţstevním 3,4 3,3 3,7 Byty CPI 3,3 3,2 3,6 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 3,2 3,7 3,5 V pronajatém bytě 3,2 3,4 3,9 Celkem 3,4 3,3 3,6 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatné, 5 = velmi dobré a -1 nemohu posoudit. U otázky, která informační média využíváte nejčastěji, respondenti zvolili v průměru, ţe nejčastěji se k nim informace dostanou přes periodikum Hutník (3,2), kdy jej nejčastěji čtou respondenti ve věku let, nejméně pak lidé ve věku nad 65 let. Velmi vyuţívány jsou webové stránky, které nejvíce vyuţívají respondenti do 25 let (3,6), nejméně pak tato věková kategorie (z ostatních věkových kategorií) vyuţívá periodikum Zpravodaj města (1,7). Velmi málo je vyuţívaná úřední deska, kterou v průměru respondenti hodnotili číslem (1,6). Nejméně respondenti vyuţívají jako zdroj informací, informace z veřejného zasedání, ze schůzí

50 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. V průměru lidé volili hodnotu (1,2), mírně více vyuţívají veřejná zasedání respondenti ve věkové kategorii let (1,4). V závislosti na pohlaví se hodnocení prakticky skoro vůbec nelišilo. Tabulka č : Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy Ze schůzí 1,2 1,2 1,4 1,1 1,2 1,2 1,3 1,2 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Odkud se dozvídáte nejvíce informace o práci Městského úřadu a samosprávy a o dění ve městě? Použitá škála: 1 5, kde 1 = vůbec ne, 5 = velmi často a -1 nemohu posoudit. V závislosti na druhu a formě bydlení je cítit rozdíl u zdroje informací z městského Zpravodaje, kdy tyto informace nejméně vyuţívají lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem (1,6), v ostatních kategoriích je hodnota velmi podobná průměrné hodnotě (2,3). Jako zdroj informací od známých nejméně vyuţívají respondenti bydlící v bytech obecního vlastnictví (1,7), nejvíce naopak informace od známých vyuţívají lidé bydlící v pronajatém bytě (3,7). Co se týče informací v periodiku Hutník, ten nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech (1,7), tato hodnota je i u stejného druhu bydlení u periodika Horizont, který nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech. Tabulka č : Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy v závislosti na typu bydlení Druh bytu Z úřední desky Z místní kabelové TV Od známých Průměr odpovědí Věk Pohlaví do 25 let a více let let let Celkem Muţ Ţena Celkem Z úřední desky 1,4 1,7 1,6 1,4 1,6 1,6 1,6 1,6 Z místní kabelové TV 2,9 1,9 2,3 2,6 2,3 2,2 2,3 2,3 Od známých 2,3 2,3 2,3 2,1 2,3 2,3 2,3 2,3 Z webových stránek 3,6 3,3 3,0 1,8 2,9 2,9 2,9 2,9 Zpravodaj města 1,7 2,3 2,4 2,5 2,3 2,2 2,4 2,3 Horizont 2,3 2,5 3,0 2,3 2,6 2,7 2,6 2,6 Hutník 3,3 3,1 3,4 2,9 3,2 3,2 3,2 3,2 Z webových stránek Zpravodaj města Horizont Hutník Ze schůzí V osobním vlastnictví 1,5 1,9 2,1 3,3 2,3 2,5 3,3 1,3 Obecním vlastnictví 1,4 3,2 1,7 3,2 2,5 2,7 2,9 1,1 Druţstevním 1,9 2,5 2,1 2,9 2,3 2,5 3,0 1,2 Byty CPI 1,5 2,4 2,8 2,2 2,5 2,7 3,3 1,2 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 1,7 1,9 2,8 2,8 1,6 3,2 3,3 1,1 V pronajatém bytě 1,6 1,5 3,7 3,6 2,5 1,7 1,7 1,0 Celkem 1,6 2,3 2,3 2,9 2,3 2,6 3,2 1,2 Zdroj., Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Odkud se dozvídáte nejvíce informace o práci Městského úřadu a samosprávy a o dění ve městě? Použitá škála: 1 5, kde 1 = vůbec ne, 5 = velmi často a -1 nemohu posoudit. V následující otázce respondenti vyjadřují důvěru ke sdělovacím prostředkům poskytujících informace o městě. Odpovědi jsou rozděleny do dvou tabulek, přičemţ v první tabulce jsou respondenti rozděleni podle jejich pohlaví a podle věkové kategorie. V tabulce druhé pak podle druhu bytu, ve kterém ţijí

51 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Při pohledu na první tabulku je zřejmé, ţe větší důvěru ke sdělovacím prostředkům obecně, projevují lidé mladší generace, u kterých jednoznačně vedou elektronické prostředky, jako webové stránky a kabelová televize. Rovněţ u dalších dvou věkových kategorií vzbuzují největší důvěru internetové stránky města. U generace důchodového věku převaţuje důvěra v místní tisk, tyto zdroje informací nejsou ovšem zcela zatraceny ani u mladších generací. Zato nejmenší důvěru napříč všemi věkovými kategoriemi vzbuzuje zpravodaj města a to nejvíce ve věkové kategorii mezi 45 aţ 64 lety, kde se hodnoty důvěry vyšplhala pouze na 3,7 bodů. Největší rozdíl u odpovědí mezi muţi a ţenami je právě u městského zpravodaje, kde se ţeny zdají být vůči tomuto médiu více důvěřivé. Tabulka č : Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací Průměr odpovědí do 25 let let Věk let 65 a více let Pohlaví Celkem Muţ Ţena Celkem Z úřední desky 4,6 4,4 3,9 4,1 4,3 4,4 4,1 4,2 Z místní kabelové TV 4,7 4,2 4,0 4,0 4,2 4,2 4,2 4,2 Od známých 4,4 4,2 3,8 4,1 4,1 4,1 4,0 4,1 Z webových stránek 4,8 4,5 4,6 4,2 4,5 4,5 4,6 4,5 Zpravodaj města 4,1 4,2 3,7 3,9 4,0 3,8 4,1 4,0 Horizont 4,3 4,3 4,1 4,3 4,2 4,1 4,3 4,2 Hutník 4,5 4,4 4,1 4,4 4,3 4,2 4,4 4,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete při získávání informací:? Použitá škála: 1 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji Z pohledu rozdělení respondentů podle vlastníka jejich bytu je patrná zcela maximální důvěra lidí bydlících v pronajatém bytě k úřední desce a překvapivě nízká důvěra vůči webovým stránkám. Největší důvěry se webové stránky těší od obyvatel ţijících ve vlastních bytech. Zpravodaj města, jakoţto nejméně důvěryhodný zdroj informací, má nejmenší hodnocení u obyvatel v pronajatém bytě a bytě ve vlastnictví jiného subjektu. Tabulka č : Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Z místní Z Z úřední Od Zpravodaj kabelové webových Horizont Hutník desky známých města TV stránek V osobním vlastnictví 4,3 4,4 3,9 4,9 4,0 4,2 4,4 Obecním vlastnictví 4,0 4,0 4,1 4,3 4,1 4,4 4,2 Druţstevním 4,4 4,1 3,9 4,5 4,2 4,2 4,2 Byty CPI 4,0 4,1 4,2 4,1 3,9 4,2 4,3 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 4,5 4,3 4,4 4,6 3,2 4,3 4,4 V pronajatém bytě 5,0 4,0 4,1 3,3 3,0 4,0 4,0 Celkem 4,2 4,2 4,1 4,6 4,0 4,2 4,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete při získávání informací:? Použitá škála: 1 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji V následujících dvou tabulkách jsou zobrazeny průměry odpovědí na otázku týkající se důvěry občanů k daným institucím. V první tabulce jsou respondenti opět rozděleni podle jejich pohlaví a podle věkové kategorie. V tabulce druhé podle druhu bytu, ve kterém ţijí

52 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Z první tabulky je patrné, ţe celkově největší nedůvěru u občanů budí soudy a to nejvíce v kategorii od 45 do 64 let, kde dosáhl průměr odpovědí na hodnotu 2,8. Hned po soudech občané pociťují menší důvěru k místním úřadům práce. Naopak největší důvěru sklízí u občanů Třince policejní sbory a to jak městská policie, tak policie ČR, která má opět nejlepší hodnocení ve věkové kategorii let. Při pohledu na odpovědi strukturované podle pohlaví respondentů nejsou rozdíly nikterak velké. Drobný rozdíl je vidět u důvěry vzhledem k policii, kde mají ţeny nepatrně větší důvěru neţ muţi. Tabulka č : Hodnocení důvěry k institucím Průměr odpovědí Krajský Městský Úřady Městská Policie Soudy úřad úřad práce policie ČR do 25 let 3,3 3,5 3,4 3,8 3,9 3,9 Věk Pohlaví let 3,6 3,7 3,3 3,4 3,8 3, let 3,3 3,4 2,8 3,0 3,9 4,0 65 a více let 3,5 3,4 3,3 3,3 3,7 3,9 Celkem 3,5 3,5 3,1 3,3 3,8 3,9 Muţ 3,5 3,5 3,1 3,3 3,7 3,8 Ţena 3,4 3,6 3,1 3,3 3,9 4,0 Celkem 3,5 3,5 3,1 3,3 3,8 3,9 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete následujícím institucím? Použitá škála: 1 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji Při rozdělení respondentů podle typu bytu, ve kterém ţijí, se jeví jako nejméně důvěřující lidé, kteří ţijí v bytech vlastněných obcí nebo jiným subjektem. Nejméně lidé bydlící v obecních bytech důvěřují soudům a krajskému úřadu. Lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem nedůvěřují úřadům práce a opět soudům. Jako nejvíce důvěřivá je skupina obyvatel ţijících v pronajatých bytech, kteří oproti všem ostatním skupinám důvěřují soudům nejvíce, v řeči čísel je jejich důvěra vyčíslena na hodnotu 4,4 z maximálních pěti bodů. Tabulka č : Hodnocení důvěry k institucím v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Krajský Městský Úřady Městská Policie Soudy úřad úřad práce policie ČR V osobním vlastnictví 3,6 3,6 3,1 3,4 3,8 4,0 Obecním vlastnictví 3,0 3,1 2,8 3,1 3,5 3,6 Druţstevním 3,8 3,9 3,4 3,5 3,8 4,0 Byty CPI 3,4 3,5 3,2 3,2 3,9 4,0 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 3,3 3,3 2,9 2,7 3,4 3,4 V pronajatém bytě 4,2 4,0 4,4 4,3 4,3 4,3 Celkem 3,5 3,5 3,1 3,3 3,8 3,9 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete následujícím institucím? Použitá škála: 1 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji

53 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Na internetových stránkách města Třinec vyhledávalo v poslední době informace zhruba 40 % dotázaných respondentů. Nejvíce z nich, necelých 18% ze všech dotázaných, patřilo do věkové skupiny 25 aţ 55 let, nejméně pak přirozeně do skupiny obyvatel v důchodovém věku. Na webových stránkách vyhledává informace vesměs více muţů neţ ţen. Tabulka č : Internetové stránky města jako zdroj informací Odpověď v % Věk Ano Ne do 25 let 4,0 7, let 17,9 17, let 13,7 19,2 65 a více let 3,4 16,1 Celkem 38,9 60,4 Muţ 20,3 27,7 Pohlaví Ţena 18,8 33,2 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Hledal (-a) jste v poslední době informace na internetových stránkách města Třince? Internetové stránky města obecně připadají lidem přehledné, informativní a často aktualizované. Nejlépe se na stránkách orientují lidé mladší generace. Moderní a zajímavé připadají stránky spíše lidem ve věku 25 aţ 64 let. Na názoru o informativnosti a časté aktualizaci se všechny věkové kategorie vcelku shodují. Jiné názory na webové stránky mají lidé ve věku nad 65 let, kteří mají přirozeně odlišné reakce na tento druh médií. Pro většinu z nich nejsou internetové stránky důleţité a obracejí se na jiný typ médií (viz otázka 22) Tabulka č : Názor na internetové stránky města Třinec Průměr odpovědí Věk Pohlaví Do 25 let a let let více let Celkem Muţ Ţena Celkem Jednoduchá orientace 4,3 4,1 4,2 3,2 4,1 4,0 4,2 4,1 Moderní 3,5 3,8 3,9 2,9 3,8 3,7 3,9 3,8 Zajímavé 3,5 3,9 3,8 3,5 3,8 3,7 3,8 3,8 Informativní 4,0 4,1 4,0 4,1 4,1 3,9 4,2 4,1 Často aktualizované 4,0 4,1 4,0 4,3 4,1 3,9 4,2 4,1 Odlišné od ostatních 3,1 3,5 3,4 2,1 3,3 3,3 3,3 3,3 Sloţitá orientace 1,9 2,3 2,0 2,7 2,2 2,3 2,0 2,2 Stejné jako jiné 2,9 2,7 2,4 3,0 2,6 2,6 2,6 2,6 Nejsou pro mě důleţité 2,3 2,5 2,2 3,7 2,5 2,5 2,5 2,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Které z těchto výroků nejlépe vystihují Váš názor na internetové stránky města Třinec? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano Nejkladnější názory na internetové stránky města pochází od obyvatel ţijících v pronajatých bytech a bytech ve vlastnictví jiných subjektů. Stránky se jim zdají být přehledné, moderní, zajímavé, informativní a často aktualizované. O něco méně kladné jsou reakce lidí, kteří bydlí v druţstevních bytech a bytech v obecním vlastnictví

54 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Názor na internetové stránky města Třinec v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Druh bytu Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem Jednoduchá orientace 4,0 3,9 4,0 4,2 4,6 4,7 4,1 Moderní 3,6 3,8 3,6 4,1 4,5 4,0 3,8 Zajímavé 3,7 3,9 3,7 3,9 3,6 4,2 3,8 Informativní 4,1 4,2 3,8 4,0 4,4 4,2 4,1 Často aktualizované 4,1 4,1 3,9 3,9 4,8 4,5 4,1 Odlišné od ostatních 3,1 3,5 3,5 3,3 3,5 4,4 3,3 Sloţitá orientace 2,3 2,3 2,0 2,0 1,8 1,6 2,2 Stejné jako jiné 2,7 2,7 2,4 2,6 2,9 2,0 2,6 Nejsou pro mě důleţité 2,3 2,6 2,7 2,8 2,0 2,3 2,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Které z těchto výroků nejlépe vystihují Váš názor na internetové stránky města Třinec? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano

55 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Blok bydlení Oproti ostatním odpovědím se průměr odpovědí, na otázky hodnotící byty, výrazně sníţil k podprůměrným hodnotám (2,5 a méně). Nejhůře se respondenti vyjadřují k cenové dostupnosti a jejich kvalitě. Jako cenově nedostupné byty se zdají být lidem nejstarší generace a celkově pak ţenám, hlavně vdovám. S kvalitou bytů pak nejsou spokojeni obyvatelé ve věkové kategorii 45 aţ 64 let. Naopak z odpovědí vyplývá, ţe jsou lidé celkově spokojeni s lokalizací bytů a jejich prodejností. Největší spokojenost projevují lidé spadající do prvních dvou věkových kategorií a naopak hůře na tom jsou byty v očích obyvatel starších. Z hlediska pohlaví jsou s byty vţdy více spokojeni muţi neţ ţeny. Tabulka č : Hodnocení bytů v Třinci Průměr odpovědí Cenově Nevhodně Kvalitní Neprodejné dostupné lokalizované do 25 let 2,6 2,7 2,3 2,0 Věk Pohlaví let 2,4 2,5 2,0 2, let 2,3 2,2 2,5 2,8 65 a více let 2,1 2,3 2,8 2,9 Celkem 2,3 2,4 2,3 2,5 Muţ 2,4 2,5 2,3 2,4 Ţena 2,3 2,3 2,4 2,5 Celkem 2,3 2,4 2,3 2,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Byty v Třinci jsou (cenově dostupné, kvalitní, nevhodně lokalizované, neprodejné): Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano Zajímavé je porovnání odpovědí u respondentů rozdělených podle vlastníka jejich bytu. Nejlepší cenovou dostupnost bytů pociťují obyvatelé ţijící v druţstevních bytech a bytech v osobním vlastnictví, naproti tomu stojí odpovědi obyvatel pronajatých bytů a bytů ve vlastnictví CPI, jejichţ odpovědi se na škále od 1 do 5 pohybují kolem 2. Obyvatelé bytů CPI nejsou rovněţ spokojeni s kvalitou jejich bytů, kterou oproti tomu nejpozitivněji hodnotí obyvatelé bytů v osobním vlastnictví. Ke špatné lokalizaci bytů a jejich neprodejnosti se nejvíce přiklonili obyvatelé obecních a CPI bytů. Tabulka č : Hodnocení bytů v Třinci v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Cenově dostupné Kvalitní Nevhodně lokalizované Neprodejné V osobním vlastnictví 2,5 2,8 2,2 2,3 Obecním vlastnictví 2,2 2,5 2,6 2,9 Druţstevním 2,7 2,5 2,1 2,3 Byty CPI 2,1 1,8 2,5 2,7 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 2,3 2,4 2,3 2,2 V pronajatém bytě 2,0 2,6 2,4 2,3 Celkem 2,3 2,4 2,3 2,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Byty v Třinci jsou (cenově dostupné, kvalitní, nevhodně lokalizované, neprodejné): Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano

56 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Z průzkumu občanské spokojenosti města Třinec vyplynulo, ţe největší počet respondentů, celkem 40,7 %, bydlí v bytě v osobním vlastnictví. Větší část respondentů, celkem 25,3 % respondentů, bydlí v bytech společnosti CPI. Naopak pouze 1 % dotázaných bydlí v pronajatých bytech. Graf č : Typ obývaného bytu Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: V jakém bytě bydlíte? Největší převahu bytů v osobním vlastnictví vlastní respondenti ve věkové kategorii do 25 let a ve věku nad 65 let. Lidé bydlící v bytech společnosti CPI jsou dle věkových kategorií rozloţeni dá se říct rovnoměrně. Největší část obyvatel bydlících v těchto bytech je ve věkové kategorii 65 a více let. Na druhé straně jsou byty pronajaté a byty ve vlastnictví jiného subjektu, odkud pochází minimum dotázaných občanů. Například ve skupině obyvatel do 25 let a obyvatel nad 65 let není ani jeden respondent z pronajatého bytu. Tabulka č : Typ obývaného bytu v závislosti na věku a pohlaví Odpověď v % V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druh bytu Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě do 25 let 45,5 12,6 14,0 25,1 2,8 0, let 40,1 11,2 16,4 23,4 6,9 1,9 Věk let 37,9 12,5 14,3 23,2 11,1 1,0 65 a více let 41,5 14,4 6,6 32,8 4,7 0,0 Pohlaví Muţ 42,3 10,9 12,9 24,1 9,5 0,3 Ţena 39,1 13,9 13,9 26,0 5,5 1,6 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: V jakém bytě bydlíte? Z tabulky je patrné, ţe pokud se jedná o otázku koupě bytu, ve kterém respondent ţije, nejmenší zájem by měli lidé ve věku nad 65 let (2,7), ve vztahu k pohlaví. U ostatních kategorií je zájem o koupi bytu téměř totoţný, pohybuje se ve výší celkové průměrné hodnoty (2,7)

57 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Zájem o koupi bytu Průměr odpovědí Věk Pohlaví do 25 let 2, let 2, let 2,8 65 a více let 2,4 Celkem 2,7 Muţ 2,7 Ţena 2,6 Celkem 2,7 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Měli byste zájem o koupi svého bytu? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu odpovědět. V tabulce v souvislosti s druhem bydlení je patrné, ţe nejmenší zájem o koupi bytu mají lidé bydlící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (2,1), naopak největší zájem by měli respondenti bydlící v bytech v obecním vlastnictví (3,7) a svůj velký zájem sdílí s lidmi bydlícími v bytech CPI (3,4). Tabulka č : Zájem o koupi bytu v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Zájem o koupi bytu Obecním vlastnictví 3,7 Druţstevním 2,4 Byty CPI 3,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 2,1 V pronajatém bytě 3,3 Celkem 2,7 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Měli byste zájem o koupi svého bytu? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu odpovědět. Z pohledu cenové dostupnosti mají nejdraţší bydlení obyvatelé do 25 let, kteří měsíčně zaplatí průměrně něco přes 7150 Kč. Zhruba o 600 Kč méně zaplatí průměrně obyvatelé od 25 do 44 let, o dalších 300 Kč méně zaplatí lidé v kategorii od 45 do 64 let a nejméně za bydlení utratí důchodci, kteří měsíčně platí za bydlení v průměru 5800 Kč. Tabulka č : Náklady na bydlení Průměrná částka v Kč Věk Pohlaví do 25 let 7153, let 6525, let 6219,4 65 a více let 5814,6 Celkem 6325,2 Muţ 6510,6 Ţena 6162,6 Celkem 6332,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaká je Vaše celková měsíční částka za bydlení tj. nájem + elektřina + plyn + voda + další služby spojené s bydlením? Pozn.: Na tu otázku neodpovědělo 60 respondentů

58 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Podle další tabulky ukazující odpovědi na stejnou otázku, ale rozdělené podle typu bytů, mají nejdraţší bydlení lidé v pronajatých bytech, kteří měsíčně v průměru utratí za bydlení 9200 Kč. Obyvatelé všech ostatních typů bytů zaplatí průměrně kolem 6000 Kč, přičemţ nejméně odevzdají obyvatelé druţstevních bytů (5900 Kč). Tabulka č : Náklady na bydlení v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměrná částka v Kč V osobním vlastnictví 6597,3 Obecním vlastnictví 6098,8 Druţstevním 5900,1 Byty CPI 6098,2 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 6471,7 V pronajatém bytě 9207,6 Celkem 6325,8 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaká je Vaše celková měsíční částka za bydlení tj. nájem + elektřina + plyn + voda + další služby spojené s bydlením? Další otázka poukazuje na kvalitu samotného bytu, konkrétně na vlhkost. Ve většině bytů, dotázaných občanů, se známky vlhkosti neobjevují. Z těch, kteří známky vlhkosti ve svém bytě zpozorovali, je většina z bytů společnosti CPI a někteří z bytů svých vlastních. Tabulka č : Vlhkost na zdech v bytech/domech v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměr odpovědí v % Ano Ne V osobním vlastnictví 9,3 31,4 Obecním vlastnictví 2,9 9,6 Druţstevním 1,2 12,3 Byty CPI 18,3 6,6 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 2,0 5,4 V pronajatém bytě 0,2 0,8 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Objevují se uvnitř Vašeho bytu/domu známky vlhkosti na zdech? Na otázku, zda jsou lidé ve svých bytech obtěţováni některým z druhů hluků, odpovídali respondenti vesměs záporně, tedy ţe jsou hlukem rušeni velmi málo. Nicméně pokud jsou občané obtěţování nějakým druhem hluku, jedná se většinou o hluk z dopravy, u kterého je průměrná známka nejvyšší, tedy na hodnotě 2,2. Hluk obtěţuje nejvíce obyvatele ve věku nad 65 let. Nejméně pak lidi obtěţuje hluk ze společných prostor domu a ze zábavných podniků

59 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Hodnocení míry obtěţování hlukem Průměr odpovědí Věk Pohlaví a do 25 let Celkem Muţ Ţena Celkem let let více let Hluk přes stěny 1,8 1,5 1,7 1,9 1,7 1,7 1,7 1,7 Hluk přes podlahu 1,7 1,4 1,6 1,7 1,6 1,5 1,6 1,6 Hluk ze společných prostor domu 1,7 1,3 1,5 1,6 1,5 1,4 1,5 1,5 Hluk z venku 1,7 1,6 1,8 2,2 1,8 1,7 1,8 1,8 Hluk z dopravy 2,1 2,0 2,4 2,5 2,2 2,2 2,3 2,2 Hluk z hospodářské činnosti 1,6 1,6 1,9 1,9 1,7 1,7 1,8 1,7 Hluk ze zábavných podniků 1,3 1,4 1,8 1,5 1,5 1,5 1,6 1,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jak často, pokud vůbec, Vás ve vašem bytě/domě obtěžuje některý z následujících druhů hluku? Použitá škála: 1 5, kde 1 = nikdy a 5 = velmi často O něco pestřejší jsou výsledky odpovědí strukturovaných podle typu bytů respondentů. Například obyvatelé pronajatých bytů jsou nadprůměrně rušeni hlukem ze zábavných podniků. Nejméně jsou hlukem obtěţováni občané bydlící ve vlastních bytech a bytech ve vlastnictví jiného subjektu. Naopak hluk trápí nejvíce obyvatele v bytech pronajatých a bytech společnosti CPI. Nejčastěji se jedná o hluk z dopravy, který trápí nejvíce občany v obecních bytech, bytech CPI a bytech pronajatých. Tabulka č : Hodnocení míry obtěţování hlukem v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve V V osobním Obecním Byty vlastnictví Druţstevním pronajatém Celkem vlastnictví vlastnictví CPI jiného bytě subjektu Hluk přes stěny 1,4 1,9 1,7 2,1 1,3 2,1 1,7 Hluk přes podlahu 1,3 1,9 1,6 1,9 1,3 1,8 1,6 Hluk ze společných prostor domu 1,2 1,9 1,6 1,8 1,1 1,8 1,5 Hluk z venku 1,4 2,0 1,7 2,4 1,4 2,5 1,8 Hluk z dopravy 2,0 2,7 1,9 2,6 2,2 2,5 2,2 Hluk z hospodářské činnosti 1,4 1,8 1,7 2,4 1,3 1,7 1,7 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jak často, pokud vůbec, Vás ve vašem bytě/domě obtěžuje některý z následujících druhů hluku? Použitá škála: 1 5, kde 1 = nikdy a 5 = velmi často

60 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. K otázce hodnotící kvalitu jednotlivých dílčích prvků bydlení se vyjádřila většina respondentů vesměs kladně. Nejspokojenější jsou občané s kvalitou vytápění, elektrorozvody a vodovodními rozvody. O něco menší spokojenost vyjadřují vůči oknům, tepelné a protihlukové izolaci. Největší spokojenost vyjádřila skupina obyvatel do 25 let a to konkrétně s kvalitou vytápění. Na druhou stranu nejméně spokojení jsou obyvatelé starší 65-ti let a to nejvíce v otázce kvality oken. Tabulka č : Hodnocení kvality prvků bydlení Průměr odpovědí Věk Pohlaví Do 25 let a více let let let Celkem Muţ Ţena Celkem Kvalita vytápění 4,2 4,0 4,2 3,7 4,0 4,0 4,0 4,0 Kvalita elektrorozvodů 4,1 3,9 3,8 3,7 3,8 3,7 3,9 3,8 Kvalita vodovodních rozvodů 4,1 4,1 3,9 3,8 4,0 4,0 4,0 4,0 Kvalita oken 3,6 3,7 3,7 3,2 3,6 3,7 3,5 3,6 Kvalita tepelné izolace 3,7 3,5 3,6 3,3 3,5 3,4 3,6 3,5 Kvalita protihlukové izolace 3,8 3,4 3,6 3,4 3,5 3,6 3,5 3,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Zhodnotil (-a) byste, prosím? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatný (-á) a 5 = velmi dobrý (-á) Z průzkumu dále vyplynulo, ţe s kvalitou všech prvků bydlení, jsou nejvíce nespokojeni ti občané Třince, kteří bydlí v bytech společnosti CPI. Nejméně jsou tito respondenti spokojeni s kvalitou oken a tepelnou izolací. Naopak nejvíce jsou spokojeni občané bydlící v bytech osobního vlastnictví, na druhém místě pak respondenti bydlící v druţstevních bytech. Tabulka č : Hodnocení kvality prvků bydlení v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve V V osobním Obecním Byty vlastnictv Druţstevním pronajatém vlastnictví vlastnictví CPI í jiného bytě subjektu Celkem Kvalita vytápění 4,5 3,9 4,7 2,8 4,2 3,8 4,0 Kvalita elektrorozvodů 4,5 3,5 4,3 2,6 3,8 4,1 3,8 Kvalita vodovodních 4,6 3,9 4,4 2,7 4,1 4,4 4,0 rozvodů Kvalita oken 4,6 3,2 4,2 1,7 4,0 2,3 3,6 Kvalita tepelné izolace 4,4 3,5 4,1 1,7 3,9 2,5 3,5 Kvalita protihlukové izolace 4,4 3,5 3,9 1,8 3,8 2,8 3,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Zhodnotil (-a) byste, prosím? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatný (-á) a 5 = velmi dobrý (-á) Z níţe uvedené tabulky je patrné, ţe nejhůře občané Třince hodnotili kvalitu ovzduší a to průměrnou hodnotou (2,2), Všechny věkové kategorie u této otázky volily zhruba stejnou hodnotu, v závislosti na pohlaví je tato hodnota zcela stejná. Respondenti dále méně kladně hodnotili kvalitu ulic, cest a chodníků průměrnou hodnotou (3,3). Nejvíce nespokojení s kvalitou

61 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ulic jsou pak respondenti ve věku nad 65 let (2,8). V závislosti na pohlaví jsou mírně nespokojenější muţi (3,4). V ostatních oblastech lidé odpovídali velmi podobně, a to jak v závislosti k věku, tak i v závislosti k pohlaví. Podle dat v tabulce jsou respondenti nejvíce spokojeni s dostupností hromadnou dopravou (4,3), vztahy s ostatními obyvateli a kvalitou zeleně (4,2). Tabulka č : Hodnocení situace v okolí bytu/domu pokud jde o? Průměr odpovědí Věk Pohlaví do a více let let let let Celkem Muţ Ţena Celkem Kvalita ulic 3,7 3,4 3,3 2,8 3,3 3,4 3,2 3,3 Vztahy s ostatními obyvateli 4,3 4,2 4,3 3,8 4,2 4,3 4,1 4,2 Bezpečnost 3,8 4,1 4,0 3,6 3,9 4,0 3,8 3,9 Kvalita zelených ploch 4,3 4,3 4,3 3,9 4,2 4,2 4,3 4,2 Klid 4,1 4,1 3,8 3,7 3,9 4,0 3,8 3,9 Dostupnost MHD 4,3 4,2 4,3 4,2 4,3 4,2 4,3 4,3 Dostupnost automobilovou dopravou 3,7 3,7 3,6 3,6 3,7 3,6 3,8 3,7 Kvalita ovzduší 2,3 2,2 2,2 2,3 2,2 2,2 2,2 2,2 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že je situace v okolí Vašeho bytu/domu dobře nebo špatná, pokud jde o? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatný(á), 5 = velmi dobrý(á) a -1 nedokážu odpovědět. V souvislosti s druhem bydlení, k otázce kvalita ovzduší, jsou nejvíce nespokojeni respondenti bydlící v pronajatých bytech (1,7) a podobně nespokojeni jsou lidé ţijící v bytech CPI (1,8). Celkově nejvíce spokojeni jsou, ve všech oblastech, lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem. Nejspokojenější jsou pak s dostupností autobusovou dopravou (4,6). Tabulka č : Hodnocení situace v okolí bytu/domu pokud jde o? v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Druh bytu Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem Kvalita ulic 3,5 3,2 3,4 2,8 3,9 3,7 3,3 Vztahy s ostatními 4,4 4,0 4,3 3,9 4,2 4,0 4,2 obyvateli Bezpečnost 4,3 3,8 4,0 3,3 4,4 4,0 3,9 Kvalita zelených ploch 4,3 4,3 4,5 3,8 4,8 4,3 4,2 Klid 4,2 3,7 4,0 3,5 3,9 3,7 3,9 Dostupnost MHD 4,4 4,5 4,4 3,8 4,4 3,5 4,3 Dostupnost automobilovou 4,0 3,6 3,1 3,3 4,6 3,3 3,7 dopravou Kvalita ovzduší 2,4 2,1 2,2 1,8 2,5 1,7 2,2 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že je situace v okolí Vašeho bytu/domu dobře nebo špatná, pokud jde o? Použitá škála: 1 5, kde 1 = velmi špatný(á), 5 = velmi dobrý(á) a -1 nedokážu odpovědět

62 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Z průzkumu dále vyplynulo, ţe obyvatelé města Třinec jsou, co se údrţby a správy domu týče, celkem spokojeni. Tomu odpovídá celková průměrná hodnota spokojenosti 4,4. Naprosto spokojeno je celých 36,5 % respondentů, avšak 24,8 % dotázaných je naprosto nespokojeno. Graf č : Spokojenost s úrovní údrţby a správou domu Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Použitá škála: 1 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á). Nejvíce spokojeni s úrovní údrţby a správy domu jsou občané ve věku let, naopak nejméně spokojení jsou obyvatelé nad 65 let. Nespokojenost je celkově vyšší u muţů neţ ţen. Tabulka č : Hodnocení spokojenosti s úrovní údrţby a správy domu Průměr odpovědí Věk Pohlaví Do 25 let 4, let 4, let 4,4 65 a více let 4,1 Celkem 4,4 Muţ 4,6 Ţena 4,3 Celkem 4,4 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s úrovní údržby vašeho domu? Použitá škála: 1 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á). Nejvýraznější propad hodnot v tabulce zachycující spokojenost s údrţbou domu, ve kterém respondent ţije, v závislosti na druhu bydlení, je u bytu CPI. Respondenti bydlící v těchto bytech hodnotili průměrnou hodnotou (1,6), kdyţ průměrná hodnota ze všech kategorii je (4,4). Nejvíce jsou pak spokojeni respondenti ţijící v domech s byty v osobním vlastnictví (6,7)

63 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Hodnocení spokojenosti s úrovní údrţby a správy domu v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměr odpovědí V osobním vlastnictví 6,7 Obecním vlastnictví 4,3 Druţstevním 5,4 Byty CPI 1,6 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 4,2 V pronajatém bytě 5,3 Celkem 4,4 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s úrovní údržby vašeho domu? Použitá škála: 1 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á). Respondenti se domnívají, ţe přímo v Třinci je méně volných ploch pro výstavbu, neţ v okolních obcích. Na otázku, zdali je v Třinci dostatečná nabídka pozemků k výstavbě, odpovědělo 245 respondentů, průměrná hodnota jejich odpovědi je 3,4. Na otázku dostatečné nabídky pozemků k výstavbě domů v okolních obcích, odpovědělo 281 respondentů s průměrnou hodnotou odpovědi 3,8. Ve vtahu k věkovým kategoriím hodnotili nabídku pozemků nejkladněji lidé ve věku nad 65 let. Nejhůře pak situaci v Třinci vidí lidé ve věkové kategorii let, v okolních obcích lidé do 25 let. Tabulka č : Hodnocení dostatečnosti nabídky pozemků Průměr odpovědí Přímo v Třinci V okolních obcích do 25 let 3,3 3, let 3,6 3,8 Věk let 3,2 3,8 65 a více let 3,7 3,9 Celkem 3,4 3,8 Muţ 3,5 3,9 Pohlaví Ţena 3,4 3,7 Celkem 3,4 3,8 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že nabídka pozemků k výstavbě domů? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit. Na otázku týkající se dostatečné nabídky pozemků k výstavbě domů odpovídali respondenti různě v závislosti na typech jejich bydlení. Lidé v pronajatých bytech se domnívají, ţe je přímo v Třinci méně pozemků k výstavbě, neţ je tomu u ostatních respondentů. Nejkladněji hodnotili volné plochy k výstavbě v okolních obcích lidé ţijící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (4,2). Tabulka č : Hodnocení dostatečnosti nabídky pozemků Průměr odpovědí Druh bytu Přímo v Třinci V okolních obcích V osobním vlastnictví 3,6 3,9 Obecním vlastnictví 3,2 3,4 Druţstevním 3,2 3,7 Byty CPI 3,4 3,8 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 3,2 4,2 V pronajatém bytě 3,0 3,4 Celkem 3,4 3,8 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že nabídka pozemků k výstavbě domů? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit

64 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Sociální rizika a problémy U otázek týkajících se sociálních rizik respondenti s danými výroky ve většině případech souhlasili. Na škále od 1 do 5 se průměr odpovědí pohybuje nad hodnotou 4, souhlas s poloţenými výroky je tedy vysoce nadprůměrný. Slabší reakce jsme se dočkali především od respondentů do 25-ti let, kteří na tyto problémy nemusí mít ještě ucelený názor. Naopak nejčastěji vyjadřují s výroky souhlas lidé ve věku 25 aţ 44 let a nad 65 let. Výrazně zápornější reakce jsou pozorovány u výroku týkajícího se pořízení dítěte, kde se hodnota souhlasu pohybuje kolem 3,3. Z pohledu rozdělení odpovědí na muţe a ţeny vyjadřují větší souhlas ţeny. Tabulka č : Hodnocení postoje sociálních problémů Průměr odpovědí Přestoţe lidé pracují, tak se mohou jejich příjmy pohybovat na hranici chudoby Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce Jsou lidé, kteří celý ţivot pracovali přesto proţijí staří v chudobě Kdyţ ţivitel(-ka) závaţně onemocní tak je celá rodina ohroţena chudobou Pokud si manţelé pořídí dítě tak je rodina ohroţena chudobou V současné době se můţe předluţit prakticky kdokoliv Lidé mají stále větší potíţe s hrazením nákladů na bydlení Matky samoţivitelky jsou do 25 let let Věk let 65 let a více Pohlaví Celkem Muţ Ţena Celkem 3,9 4,5 4,2 4,5 4,3 4,2 4,4 4,3 4,2 4,3 4,1 3,9 4,1 4,1 4,2 4,1 3,8 4,5 4,4 4,3 4,3 4,3 4,4 4,3 4,0 4,3 4,2 4,2 4,2 4,3 4,2 4,2 3,1 3,4 3,2 3,5 3,3 3,2 3,4 3,3 4,3 4,5 4,4 4,5 4,4 4,4 4,5 4,4 4,2 4,5 4,3 4,5 4,4 4,3 4,5 4,4 3,8 3,9 4,0 4,1 4,0 4,0 3,9 4,0 nejchudší skupinou Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nyní Vám předložím několik výroků, které se týkají sociálních problémů. Mohl (-a) byste uvést do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně nesouhlasím a 5 = rozhodně souhlasím U respondentů, rozdělených do kategorií podle jejich bytu, nejsou tak výrazné rozdíly jako u tabulky předcházející. Nicméně nepatrně větší souhlas s danými výroky vyjadřují obyvatelé obecních bytů a bytů CPI. Otázka zadluţení nejvíce trápí lidi ţijící v pronajatém bytě, kteří však nevidí jako příčinu chudoby moţné pořízení dítěte. S potíţemi s hrazením nákladů za bydlení se zase nejvíce ztotoţňují obyvatelé obecních bytů, bytů CPI a lidé v pronajatých bytech

65 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Hodnocení postoje sociálních problémů v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Přestoţe lidé pracují, tak se mohou jejich příjmy pohybovat na hranici chudoby Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce Jsou lidé, kteří celý ţivot pracovali přesto proţijí staří v chudobě Kdyţ ţivitel(-ka) závaţně onemocní tak je celá rodina ohroţena chudobou Pokud si manţelé pořídí dítě tak je rodina ohroţena chudobou V současné době se můţe předluţit prakticky kdokoliv Lidé mají stále větší potíţe s hrazením nákladů na bydlení Matky samoţivitelky jsou nejchudší V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Druh bytu Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem 4,3 4,5 4,1 4,4 3,9 4,2 4,3 4,1 4,2 4,2 4,3 3,8 3,9 4,1 4,3 4,5 4,0 4,5 4,4 4,3 4,3 4,3 4,6 3,9 4,2 3,9 3,8 4,2 3,4 4,0 3,3 3,1 3,2 2,4 3,3 4,4 4,7 4,5 4,5 4,0 5,0 4,4 4,3 4,7 4,4 4,6 4,2 4,5 4,4 4,0 4,4 4,2 3,8 3,5 3,5 4,0 skupinou Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nyní Vám předložím několik výroků, které se týkají sociálních problémů. Mohl (-a) byste uvést do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně nesouhlasím a 5 = rozhodně souhlasím V další otázce dotázané osoby označují, podle svého názoru skupiny lidí, o kterých si myslí, ţe jsou nejvíce ohroţeny sociálními problémy. Podle všech respondentů jsou nejméně ohroţeni mladí lidé do 30-ti let, o něco více pak rodiny s malými dětmi a pracující s nízkými příjmy. Za nejrizikovější skupiny pak jsou označeni nemocní, nezaměstnaní a senioři. Zajímavé je, ţe za nejvíce ohroţenou skupinu označili senioři sami sebe a naopak nejmladší respondenti se označili za skupinu ohroţenou nejméně

66 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Hodnocení ohroţenosti skupin obyvatel sociálními problémy Průměr odpovědí Věk Pohlaví a více do 25 let Celkem Muţ Ţena Celkem let let let Senioři 3,8 4,2 4,4 4,6 4,3 4,3 4,2 4,3 Nezaměstnaní 4,2 4,4 4,2 4,2 4,3 4,2 4,3 4,3 Nemocní 4,2 4,4 4,5 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 Zadluţené domácnosti 4,5 4,4 4,3 4,0 4,3 4,3 4,3 4,3 Matky samoţivitelky 4,0 4,1 4,2 4,3 4,2 4,2 4,2 4,2 Mladí do 30 let 2,9 2,9 2,7 2,7 2,8 2,8 2,8 2,8 Rodiny s malými dětmi 3,5 3,7 3,4 3,5 3,6 3,5 3,6 3,5 Pracující s velmi nízkými příjmy 4,1 4,1 4,0 3,6 4,0 4,0 4,0 4,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nakolik jsou vybrané skupiny obyvatel ve Vaší obci ohroženy sociálními problémy? Použitá škála: 1 5, kde 1 = Nejméně rizikové a 5 = Nejrizikovější V následující tabulce, zobrazující názory respondentů rozdělených dle vlastníka jejich bytu, je moţné všimnout si některých rozdílných názorů. Například občané ţijící v obecních bytech mají odlišný názor na ohroţení matek samoţivitelek neţ občané v bytech pronajatých. Tento rozdíl činí na pětistupňové škále hodnotu 1,2. Obyvatelé obecních bytů rovněţ pociťují oproti ostatním respondentům větší zranitelnost i u osob mladších 30-ti let. Nájemníci pronajatých bytů naopak shledávají nejohroţenějšími skupinami nemocné osoby či zadluţené domácnosti. Tabulka č : Hodnocení ohroţenosti skupin obyvatel sociálními problémy v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve V V osobním Obecním Byty vlastnictví Druţstevním pronajatém Celkem vlastnictví vlastnictví CPI jiného bytě subjektu Senioři 4,3 4,4 4,3 4,1 4,5 3,5 4,3 Nezaměstnaní 4,2 4,7 4,4 4,2 4,2 3,9 4,3 Nemocní 4,3 4,5 4,6 4,4 4,2 5,0 4,4 Zadluţené domácnosti 4,2 4,7 4,4 4,2 4,1 5,0 4,3 Matky samoţivitelky 4,2 4,6 4,1 4,1 3,7 3,4 4,1 Mladí do 30 let 2,7 3,5 2,8 2,6 2,3 2,5 2,8 Rodiny s malými dětmi 3,4 4,1 3,7 3,6 3,1 2,8 3,5 Pracující s velmi nízkými příjmy 3,9 4,4 3,9 4,0 3,7 3,7 4,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nakolik jsou vybrané skupiny obyvatel ve Vaší obci ohroženy sociálními problémy? Použitá škála: 1 5, kde 1 = Nejméně rizikové a 5 = Nejrizikovější

67 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Blok migrace důvody Následující tabulka znázorňuje ochotu obyvatel ke stěhování do jiné části Třince, okolních obcí, do jiného města v kraji, příp. mimo region. Názory na stěhování se různí v závislosti na věku. Větší ochotu projevují občané mladší 44 let. Naprostou neochotu se stěhovat pak respondenti ve věku 65 a výše. Dotázání jsou ochotni stěhovat se do jiných částí Třince případně do okolních obcí. Stěhování do jiných měst v kraji nebo mimo region je pro občany Třince, s výjimkou občanů ve věkové kategorii do 25 let, neatraktivní. Tabulka č : Stěhování obyvatel Průměr odpovědí Do jiné části Do okolních Do jiného Mimo region města obcí města v kraji Do 25 let 2,5 2,6 2,5 2,8 Věk Pohlaví let 2,6 2,8 2,0 1, let 2,2 2,3 1,8 2,0 65 a více let 1,6 1,5 1,3 1,5 Celkem 2,3 2,4 1,9 2,0 Muţ 2,2 2,3 1,9 2,0 Ţena 2,3 2,4 1,9 1,9 Celkem 2,3 2,4 1,9 2,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Byla(a) byste ochoten/ochotna? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit. Při rozdělení respondentů do kategorií v závislosti na druhu bydlení, jsou rozdíly velmi nepatrné. Jediným, mírně výraznějším údajem, je priorita lidí v pronajatých bytech odstěhovat se do jiného města v kraji (3,5). Na základě souhrnných dat uvedených v tabulce vyplývá, ţe by se obyvatelé Třince spíše nestěhovali. Tabulka č : Stěhování obyvatel v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Do jiné části Do okolních Do jiného Mimo region města obcí města v kraji V osobním vlastnictví 1,9 2,1 1,8 2,0 Obecním vlastnictví 2,3 2,5 1,8 2,0 Druţstevním 2,5 2,8 2,0 2,3 Byty CPI 2,7 2,5 1,9 1,7 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 2,2 2,2 1,7 1,7 V pronajatém bytě 2,8 3,0 3,5 1,9 Celkem 2,3 2,4 1,9 2,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Byla(a) byste ochoten/ochotna? Použitá škála: 1 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit

68 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Z celkového počtu540 respondentů na otázku Z jakých důvodů byste se odstěhoval/a? odpovědělo 357 respondentů. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Nejsilnějším motivem k odstěhování z Třince je práce, zaměstnání. Na druhém místě bydlení, cena bytů, nájem, na třetím místě v četnostech odpovědí je to ţivotní prostředí a ovzduší. Tabulka č : Nejčetnější odpovědi respondentů Důvod stěhování Počet odpovědí Práce, zaměstnání 127 Bydlení, byt, nájem, cena bytů 70 Ţivotní prostředí, ovzduší, smog 17 Vztah, rodina, partner, partnerka, láska, rozvod 12 Příroda 9 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Mezi nezařazené výroky respondentů patří např.: Hodně velký důvod - jedině kdyby mi spadl meteorit na barák. Pokud by to bylo za něčím lepším a levnějším. V mém věku se uţ nebudu stěhovat. Na otázku Z jakých důvodů byste zůstal v Třinci? odpovědělo celkem 335 respondentů. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Nejvíce obyvatel Třince uvedlo jako důvod svého setrvání rodinu. Druhou nejčastější odpovědí byla práce, dále respondenti uvedli, ţe jsou v Třinci celkově spokojeni. Tabulka č : Nejčetnější odpovědi respondentů Výrok Počet odpovědí Rodina 51 Práce 42 Spokojenost 28 Ţádné 17 Finance 16 Přátelé 14 Zvyk 13 Věk 10 Dům, byt 10 Domov 10 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC,

69 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Blok nezaměstnanost Současná situace respondentů, znázorněná následujícím grafem nám ukazuje, ţe 53,8 % dotázaných jev zaměstnaneckém poměru. Další významnou skupinou jsou respondenti, kteří jsou jiţ v důchodu (27,1 %). 11,4 % dotázaných je v současné době nezaměstnaných a 7,7 % jsou studenti nad 18 let. Graf č : Současná situace respondenta Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaký výrok nejlépe odpovídá Vaší současné situaci? Respondenti měli v dotazníkovém průzkumu dále vyjádřit délku nezaměstnanosti v posledních 5 letech. Z následující tabulky vyplývá, ţe existuje závislost jak na věku, tak na pohlaví respondenta. Nejkratší dobu byli nezaměstnaní mladí lidé do 25 let (0,2 měsíce). Je patrný nárůst délky nezaměstnanosti v závislosti s rostoucím věkem respondenta. Nejdéle byli v posledních 5 letech nezaměstnaní lidé ve věku nad 65 let (20,7). V závislosti na pohlaví byli v posledních letech více často nezaměstnány ţeny neţ muţi. Tabulka č : Délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech Průměr odpovědí v měsících do 25 let 0,2 Věk Pohlaví let 14, let 18,0 65 a více let 20,7 Celkem 12,0 Muţ 10,1 Ţena 13,8 Celkem 12,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak dlouho jste byl(a) nezaměstnán(á) v posledních 5 letech?

70 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. U odpovědi týkající se délky nezaměstnanosti v posledních 5 letech existuje také závislost. Z následující tabulky je patrné, ţe respondenti bydlící v bytech osobního vlastnictví a v druţstevních bytech byli v posledních 5 letech výrazně kratší dobu nezaměstnaní, coţ nám potvrzuje hodnota 5,5 a 7,3. Naopak z průzkumu vyplynulo, ţe nejdéle byli nezaměstnaní lidé bydlící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu. Průměrná délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech u všech respondentů činí dobu 12,2 měsíců. Tabulka č : Délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí v Druh bytu měsících V osobním vlastnictví 5,5 Obecním vlastnictví 17,0 Druţstevním 7,3 Byty CPI 17,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 18,4 Celkem 12,2 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak dlouho jste byl(a) nezaměstnán(a) v posledních 5 letech? Pokud volili respondenti skupiny osob, se kterými ţijí, nejčastější odpovědí byla moţnost s partnerem (41,7), nejméně pak volili moţnost souţití s nepříbuznou osobou (2,7). Zcela nejčetnější odpovědí, ve věkové kategorii do 25 let, byla moţnost s rodiči (62,0). S partnerem vedle výsledků ţije v domácnosti nejvíce respondentů ve věkové kategorii let (56,2). Tabulka č : Sloţení domácnosti Kladná % odpovědí Věk do 25 let let let 65 a více let Celkem S partnerem 9,7 44,9 56,2 28,5 41,7 S dětmi 12,4 23,7 18,7 6,6 17,8 S rodiči 62,0 11,2 2,9 1,6 12,5 S jinými příbuznými 33,6 8,6 9,8 5,1 11,1 S nepříbuznými osobami 6,7 3,0 0,9 3,2 2,7 S nikým 1,4 5,7 16,5 27,5 13,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: S kým žijete v domácnosti?

71 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Počet členů domácností jednotlivých respondentů je různý. Nejvíce respondentů (28 %) ţije ve dvoučlenné domácnosti, 22,3 % ţije v domácnosti se čtyřmi členy. Ve tříčlenné domácnosti ţije 17,6 % respondentů a s rozdílem pouze o 0,11 % méně respondentů, ţije v domácnosti jednočlenné. Graf č : Počet členů domácnosti Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Můžete mi říci, kolik členů, i s Vámi, má celkem Vaše domácnost? Obyvatelé města Třinec odpovídali také na otázku týkající se počtu dětí do 5 let, které s nimi ţijí ve společné domácnosti. Z jednotlivých odpovědí vyplynulo, ţe většina dotázaných (78,2 %) respondentů má pouze 1 dítě do 5 let, 20 % respondentů má tyto děti 2 a pouze 1,8 % respondentů ţije v domácnosti společně se třemi dětmi do 5 let. Graf č : Počet dětí do 5 let v domácnosti Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí do 5 let?

72 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Počet dětí ve věku 6 15 let, které ţijí ve společné domácnosti respondentů, je ze 76,2 % pouze jedno. 22,6 % domácností má tyto děti dvě. Graf č : Počet dětí ve věku 6-15 let v domácnosti Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí, kterým je 6 až 15 let? Počet dětí ve věku let, které ţijí ve společné domácnosti respondentů, je stejně jako v niţších věkových kategoriích, pouze jedno u největšího počtu domácností. Graf č : Počet dětí ve věku let v domácnosti Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí, kterým je 16 až 18 let?

73 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Jak je z následujícího grafu patrné, největší mnoţství respondentů (39,6 %) zařadilo svoji domácnost, v kategorii chudí/bohatí, na průměrnou hodnotu 4. Pouze 2,4 % respondentů povaţuje svoji domácnost za chudou. Graf č : Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Kam byste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následujícím žebříčku? V případě rozdělení odpovědi dle věku a pohlaví je znatelná mírná závislost, a to tak, ţe s rostoucím věkem respondenta se sniţuje průměrná hodnota odpovědi, tzn., ţe starší lidé se povaţují za chudší, neţ mladší. V závislosti na pohlaví se hodnotily ţeny jako chudší neţ muţi. Tabulka č : Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí Věk Pohlaví Průměr odpovědí do 25 let 4, let 4, let 3,8 65 a více let 3,7 Celkem 3,9 Muţ 4,1 Ţena 3,8 Celkem 3,9 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: V naší společnosti žijí lidé, kteří patří k bohatým, nebo do střední vrstvy, ale i k chudým. Kam by jste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následující škále? Použitá škála: 1 7, když 1 = chudý, 7 = bohatý. V případě rozdělení respondentů dle druhu bydlení je znatelný rozdíl u osob ţijících v bytech v osobním vlastnictví (4,3) a u respondentů bydlících v bytech CPI (3,4). Lidé v bytech ve vlastnictví společnosti CPI se povaţují za chudší, neţ lidé, kteří mají byt v osobním vlastnictví. Celkově se však, ale všechny odpovědi pohybovaly v podobné škále

74 Druh bytu - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí v závislosti na typu bydlení Druh bytu Průměr odpovědí V osobním vlastnictví 4,3 Obecním vlastnictví 3,5 Druţstevním 4,0 Byty CPI 3,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 4,0 V pronajatém bytě 4,0 Celkem 3,9 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: V naší společnosti žijí lidé, kteří patří k bohatým, nebo do střední vrstvy, ale i k chudým. Kam byste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následující škále? Použitá škála: 1 7, kde 1 = chudý, 7 = bohatý. Nejvíce respondentů, ve všech věkových kategoriích, mělo úplné střední vzdělání s maturitou, VOŠ, pouze u občanů nad 65 let bylo největší zastoupení lidí bez vzdělání nebo se základním vzděláním či se středním vzděláním bez maturity. Tabulka č : Vzdělání respondentů dle věku a pohlaví Odpověď v % Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity Úplné střední s maturitou, VOŠ Vysokoškolské do 25 let 34,9 55,0 10, let 30,7 57,0 12,3 Věk let 41,1 50,9 8,0 65 a více let 48,8 40,5 10,6 Muţ 35,5 54,9 9,6 Pohlaví Ţena 40,3 48,7 11,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jaké je vaše nejvyšší zdělání? Nejvyšší procento občanů bez maturity a s niţším vzděláním bydlí v bytech CPI a v pronajatém bytě. Občanů s úplným středním vzděláním ţije nejvyšší procento (60,7 %) v druţstevních bytech a v bytech v osobním vlastnictví (60,2 %). U občanů s vysokoškolským vzděláním je situace shodná, v druţstevním bytě ţije nejvíce respondentů, a to 20,1 % respondentů a v bytech v osobním vlastnictví ţije 12,2 %. Tabulka č :Vzdělání respondentů v závislosti na typu bydlení Odpověď v % Vzdělání Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity Úplné střední s maturitou, VOŠ Vysokoškolské V osobním vlastnictví 27,5 60,2 12,2 Obecním vlastnictví 41,5 47,7 10,8 Druţstevním 19,2 60,7 20,1 Byty CPI 62,2 32,4 5,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 39,0 58,7 2,3 V pronajatém bytě 59,1 40,9 0,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jaké je vaše nejvyšší zdělání?

75 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2.3 Dílčí shrnutí Blok identita s městem a kvalita ţivota Při poloţení otázky Které slovní spojení se Vám vybaví kdyţ se řekne město Třinec? se většina respondentů shodla na Třineckých ţelezárnách (ty pak tvoří i jeden z hlavních bodů problémů ve městě, který trápí místní obyvatelstvo). Jak však lidé potvrdili ve spoustě telefonátech, ţelezárny jsou hlavním zaměstnavatelem a bez nich by nebyl rozvoj města, stejně tak budoucnost města ovlivňují podle respondentů hlavně ţelezárny. V otázce slovního spojení zazněly kontrasty průmyslového města a Beskyd a v souvislosti s proběhlým hokejovým utkáním také Třinečtí oceláři. Obyvatelstvo Třince trápí hlavně kvalita ovzduší (v souvislosti s ţelezárnami), nadcházející zdraţování bytů a nekvalitní bydlení (týká se to hlavně lidí bydlících v CPI bytech). Většina respondentů je se svým ţivotem ve městě spokojena a hodnotila vysokými známkami také otázky ohledně práce, partnera nebo osobního ţivota, ale i bezpečnost ve městě. Výjimku opět tvořili lidé v CPI bytech, kteří nebyli spokojení s kvalitou bydlení ( Všechno je zastaralé a byty i domy jim doslova padají na hlavu a nezbývá jim nic jiného neţ opravovat a rekonstruovat, ale za své. ). Blok rozvoje města Rozvoje města si všimla většina dotazovaných a rozvoj v budoucnosti vidí pozitivně. Finanční prostředky z rozpočtu města by měly putovat hlavně na rekonstrukce stávajících a výstavbu nových bytů. Od seniorů zazněl poţadavek také na výstavbu malometráţních bytů, jelikoţ starý člověk, který zůstal sám, nemá zapotřebí obývat velký byt, ale pokud se rozhodne odstěhovat do pečovatelského domu, je čekací doba velmi dlouhá a ceny těchto zařízení jsou dosti často i vyšší, neţ celý měsíční příjem jednoho seniora. Staří lidé jsou zvyklí bydlet ve staré části města a velice by uvítali, kdyby město takovouto formu bydlení vybudovalo. Dále by prostředky města měly jít na dopravu (dokončení obchvatu města, oprava silnic a výstavba dálnice na Slovensko) a v neposlední řadě častých odpovědí zaznělo i více moţností pro volný čas. Ve městě je ţalostný nedostatek parkovacích míst (moţným řešením by byla výstavba podzemních garáţí, jeden respondent uvedl, ţe je zde spousta chodníků a zelených ploch na úkor malého počtu parkovišť). Většina dotazovaných ani nevěděla, kolik je v jejich okolí pečovatelských domů, ale i v tomto směru informovaní občané uvedli, ţe by se hodila školka pro seniory a samozřejmě více budov s tímto zaměřením. Bylo by potřeba více kulturního a sportovního vyţití, chybí hřiště pro děti, skluzavky, pískoviště, aquapark, inline stezky, cyklostezky a také zábavní kluby pro mladé. Ve městě je dostatek obchodů, podle slov některých aţ moc, ale přesto chybí obchod pro kutily (Baumax nebo něco podobného) a velké nákupní centrum, za těmito věcmi lidé z Třince jezdí do Ostravy. Na práci policistů ve městě nebyl skoro ţádný negativní ohlas, jen by mohli více kontrolovat dětská hřiště, ať se tam nepoflakují teenageři s flaškou v ruce a jeden dotazovaný podotknul, ţe i kdyţ jsou ve městě bezpečnostní kamery a něco se tam děje, tak policie stejně nepřijede. Informovanost obyvatel o práci na úřadě a o práci samosprávy je na dobré úrovni, hlavně jsou pouţívány webové stránky města, místní tisk Zpravodaj, Hutník, Horizont, ve městě je sledována kabelová televize, informace jsou v menší míře získávány i na úřední desce. Blok bydlení V této části bylo hodnocení ze stran respondentů nejhorší, hlavně k otázce na cenovou dostupnost bytů občané odpovídali, ţe cenově dostupné tedy rozhodně nejsou a o kvalitě nemůţe být ani řeč (nejhorší je situace u CPI bytů), respondenti nemají pocit, ţe byty jsou nevhodně lokalizované a ani úplně neprodejné

76 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Pokud bydlel respondent v CPI bytě, tak celkové hodnocení bydlení (kvalita vytápění, oken, izolace, spokojenost s majitelem apod.) bylo hodně nízké, ale i přesto by si hodně lidí rádo koupilo i byt v takovém stavu. Citace: Stejně si opravy musíme platit sami, tak bychom si aspoň zvelebovali na svém vlastním. Hodně respondentů uvedlo, ţe se objevuje uvnitř bytu nebo domu plíseň. Pokud se jednalo o druţstevní nebo městské byty byla spokojenost s bydlením o hodně lepší i co se týče vztahů s majitelem bytu, u bytů v osobním vlastnictví nebo u rodinných domů byla spokojenost téměř 100%. Na extrémní hluk si stěţovali občané, kteří bydlí u silnice (není dokončen obchvat města a spousta kamiónů jezdí přímo přes město), a pak ti, co bydlí v blízkosti továrny (ţelezárny vydávají dlouhé táhlé hučení). Většina lidí vychází se svým okolím a sousedy dobře, proto si ani nijak moc nestěţovali na hlučnost procházející přes stěny pokojů. Některé občany však ruší zábavní podniky, tedy spíše lidé, kteří se z nich po půlnoci vypotácí ven. Občané byli spokojení s prací starostky, která nechala opravit většinu chodníků a veřejných prostranství, chválí i kvalitu zelených ploch. Mnohým se zdá dostatečné pokrytí města MHD, samozřejmě ti, co ţijí na okrajích města uvádějí, ţe spoje nejezdí vţdy tak, jak potřebují. Otázka parkování byla uţ zmíněna, stejně jako nedostavěný obchvat města, to je problém způsobující silniční zácpy. Respondenti odpovídali hojně na otázku nabídek pozemků k výstavbě domů a uváděli, ţe v Třinci je málo dostupných pozemků, v okolních obcích je situace lepší. U otázky důvodu nespokojenosti s bydlením byly většinou zopakovány odpovědi z předešlých bloků a nebo lidé soucítili s občany, kteří musí bydlet v CPI bytech (znovu poukázali na kvalitu bytů, jejichţ vzhled hyzdí celkovou atraktivnost města). Sociální rizika a problémy Lidé souhlasili s většinou zmíněných výroků, největší počet rozporuplných hlasů obdrţel výrok Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce., výrok Pokud si manţelé pořídí dítě, tak je rodina ohroţena chudobou. a výrok Matky samoţivitelky jsou nejchudší skupinou. Jako skupina obyvatel nejvýrazněji ohroţena sociálními problémy byli identifikováni senioři, nezaměstnaní, nemocní a zadluţené domácnosti. Lidé si nemysleli, ţe by mladí lidé do 30 let, rodiny s malými dětmi ani pracující s velmi nízkými příjmy měli být zvláště ohroţeni sociálními problémy. Blok migrace důvody Obyvatelé města jsou spokojení v Třinci a většina se stěhovat nechce. Důvody proč se nestěhovat jsou vesměs stejné nebo podobné, a to stáří, zvyk, rodina, přátelé, zázemí, práce. Důvodem ke stěhování je zejména příleţitost práce (Praha, Brno, Ostrava, Český Těšín), příroda a čistší ovzduší (zejména Jiţní Morava, dále pak Beskydy) nebo velkoměsto. Blok nezaměstnanost Pro mnoho respondentů byla úsměvná otázka zařazení mezi chudé nebo bohaté, většina se zařazovala na střed

77 Počet obyvatel - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 3 Prognóza budoucího vývoje s důrazem na oblast bydlení 3.1 Demografická prognóza města Třinec Projekce obyvatelstva ve městě Třinec do roku 2025 navazuje na Projekci obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, vydanou Českým statistickým úřadem, resp. střední variantu republikové prognózy 2. Do zpracování projekce nevstupovala migrace, a to ani vnitřní ani zahraniční, neboť její vývoj je prakticky nepředvídatelný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých v jednotlivých regionech (a směry jejich toku) jsou silně podmíněny vnějšími vlivy, ekonomickou, sociální, bytovou situací jednotlivců, rodin i celé společnosti daného regionu, svou roli hrají také např. legislativní úpravy vstupu do republiky. Prezentovaná projekce tedy vypovídá o vývoji počtu obyvatel a věkovém sloţení daného kraje/oblasti, který by byl výsledkem pouze očekávaného vývoje přirozené měny. Prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec, byla vyhotovená ve dvou variantách. Pozitivní prognóza vyhází z měr porodnosti dle věku na Třinecku a předpokládá další pokračovaní relativně pozitivních současných trendů. Negativní prognóza vychází z výše zmíněné prognózy Českého statistického úřadu, a přebírá obecnou míru plodnosti Moravskoslezského kraje. Níţe uvedený graf zobrazuje obě varianty prognózy. Graf č : Prognóza počtu obyvatel Počet obyvatel Prognóza pozitivní varianta Prognóza negativní varianta Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,2000 až 2010, údaje vždy k 1.1., výpočet 2 Střední varianta: v nejbliţších dvou letech předpokládá stagnaci úhrnné plodnosti na úrovni 1,50, poté plynulý růst plodnosti na úroveň 1,65 v roce 2025 a dále pak na 1,72 v roce 2050 se současným posunem průměrného věku matek do vyššího věku (z nynějších 29,3 na 31,0 let). Úhrnná plodnost je jeden z hlavních ukazatelů plodnosti, jedná se o součet měr plodnosti podle věku, a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace. Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ţeně během jejího ţivota za předpokladu, ţe by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ţeny neměnila

78 Míra plodnosti dle věku Míra plodnosti dle věku - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec - pozitivní varianta Vychází ze současné míry plodnosti dle věku vypočítané pro SO ORP Třinec a její prognózy při zachování nynějších trendů do roku 2025, viz následující grafy. Tato prognóza zohledňuje nárůst věku ţeny při prvním porodu. Graf č : Prognóza počtu obyvatel Míry plodnosti ţen dle věku pro SO ORP Třinec Prognózy míry plodnosti dle věku pro SO ORP Třinec 250 Věk ženy při porodu Věk ženy při porodu Věk ženy při porodu Zdroj: ČSÚ Běžná evidence obyvatelstva 1995 až 2010, údaje vždy k 1.1. Pozn.: Míry plodnosti dle věku (fx), definované jako poměr počtu živě narozených dětí ženám ve věku x (Nvx) k počtu žen ve věku x (PZx) obvykle v ročním vymezení na 1000 žen Graf č : Prognóza počtu obyvatel 25,0% 140,0 20,0% 117,0 125,2 128,9 131,4 21,8% 120,0 15,0% 10,0% 19,4% 11,9% 61,2 17,4% 75,7 99,8 14,7% 13,9% 14,5% 15,8% 16,6% 100,0 80,0 60,0 Index stáří Podíl osob 0-14 let Podíl osob ,0 5,0% 20,0 0,0% ,0-78 -

79 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Základní výstupy z pozitivní prognózy počtu obyvatel ve městě Třinec Prognóza pozitivní Skutečnost varianta Počet obyvatel Podíl osob 0-14 let 17,4% 14,7% 13,9% 14,5% 15,8% 16,6% Podíl osob ,2% 14,7% 16,3% 18,1% 20,4% 21,8% Index stáří 75,7 99,8 117,0 125,2 128,9 131,4 Index ekonomické zátěţe 59,9 56,5 57,3 59,8 67,9 76,4 Počet ţen v reprodukčním věku (15 49 let) Počet ţivě narozených dětí Obecná míra plodnosti vychází z míry porodnosti dle věku za SO ORP Třinec 43,2 47,9 54,0 56,0 Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/PZ15-49* 1000, kde Nv je počet živě narozených dětí, PZ15-49 je počet žen v reprodukčním věku (15 49 let) Index stáří (IS): IS=P65+/P0-14*100, kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-14 je počet obyvatel ve věku 0 až 14 let. Index ekonomické zátěže (IEZ): IEZ = (P P65+)/P20-64*100 kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-19 je počet obyvatel ve věku 0 až 19 let, P20-64 je počet obyvatel ve věku 20 až 64 let Prognóza -negativní varianta Vychází z obecné míry plodnosti Moravskoslezského kraje. Dle této prognózy se zvýší podíl seniorů na 22 % v roce 2025, přičemţ podíl dětské sloţky zůstane přibliţně na stejné úrovni. Jak jiţ bylo uvedeno, tato prognóza nepočítá s migrací, která by mohla být způsobena výraznějším propouštěním v Třineckých ţelezárnách

80 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č : Vývoj věkové struktury obyvatelstva negativní prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 19,4% 11,9% 61,2 17,4% 13,2% 75,7 14,7% 99,8 16,3% 117,0 18,2% 127,5 13,9% 14,3% 20,6% 138,5 22,4% 153,6 14,9% 14,6% 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 Index stáří Podíl osob 0-14 let Podíl osob 65+ 5,0% 40,0 20,0 0,0% ,0 Tabulka č : Základní výstupy z negativní prognózy počtu obyvatel ve městě Třinec Skutečnost Prognóza negativní varianta Počet obyvatel Podíl osob 0-14 let 17,4% 14,7% 13,9% 14,3% 14,9% 14,6% Podíl osob ,2% 14,7% 16,3% 18,2% 20,6% 22,4% Index stáří 75,7 99,8 117,0 127,5 138,5 153,6 Index ekonomické zátěţe 59,9 56,5 57,3 59,4 66,1 72,2 Počet ţen v reprodukčním věku (15 49 let) Počet ţivě narozených dětí, Obecná míra plodnosti MSK 42,9 43,5 43,3 41,5 Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/P Z15-49* 1000, kde Nv je počet živě narozených dětí, P Z15-49 je počet žen v reprodukčním věku (15 49 let) Index stáří (IS): IS=P 65+/P 0-14*100, kde P 65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P 0-14 je počet obyvatel ve věku 0 až 14 let. Index ekonomické zátěže (IEZ): IEZ = (P P 65+)/P 20-64*100 kde P 65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P 0-19 je počet obyvatel ve věku 0 až 19 let, P je počet obyvatel ve věku 20 až 64 let

81 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 3.2 Definování skupin sociálně potřebných Specifické skupiny obyvatelstva Při vymezení specifických skupin obyvatelstva s ohledem na zajištění potřeb v oblasti bydlení je vycházeno z tohoto rozdělení: Senioři Obecně se za seniory povaţuji osoby ve věku 65 a více let. Potřebnost sociální pomoci se ale vyskytuje i u osob mladšího věku, tedy dospělých ( problematická začíná být věková kategorie od cca 50 let věku). Z hlediska popisu cílové skupiny, resp. vymezení osob v nepříznivé sociální situaci, vyţadujících sociální pomoc, zde můţeme zahrnout: Osoby, ţijící ve svém domácím prostředí nebo pobytové sociální sluţbě, které vyţadují pomoc v oblastech kaţdodenního ţivota, a to při zajištění své sebeobsluhy či chodu domácnosti, včetně pomoci udrţování kontaktu s vnějším společenským prostředím; osoby, vyţadující pomoc z důvodu sníţených schopností, a to v důsledku oslabení funkčnosti své paměti, nebo chronického duševního onemocnění; osoby seniorského věku tzv. bez přístřeší (tedy většinou osoby pouze s fiktivním trvalým bydlištěm); osoby seniorského věku s různými typy závislostí, např. nejčastěji se závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách; osoby seniorského věku, vyţadující současně také pomoc pro své jiţ dospělé dítě s určitým handicapem, např. dospělou osobu se zdravotním postiţením či chronickým duševním onemocněním; osoby, které se ocitly v období své poslední fáze ţivota. Osoby se zdravotním postižením Občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtíţemi Okruh těchto osob tvoří lidé s duševním onemocněním, kteří nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvaní duševní nemoci a dále lidé (bez diagnózy duševní nemoci) s psychosociálními obtíţemi a lidé v psychosociální krizi, tedy lidé, kteří se ocitli v takové ţivotní situaci, kdy jejich vlastní moţnosti a schopnosti řešení situace selhávají nebo jsou nedostatečné. Mezi nejčastěji uváděné potřeby těchto osob patří zajištění bydlení v rámci sociální sluţby podpora samostatného bydlení, tréninkového bydlení, chráněného bydlení, či bydlení v domově pro osoby se zvláštním reţimem. Občané se zrakovým postiţením Cílovou skupinu tvoří: občané se zrakovým postiţením; občané se zrakovým a kombinovaným zdravotním postiţením; rodiny a zákonní zástupci osob v raném věku s výše uvedenými druhy postiţení. Občané s tělesným a kombinovaným postiţením Cílovou skupinu, lze definovat následujícím způsobem: Občané jakéhokoli věku s tělesným handicapem, mobilní či imobilní a s druhotně vzniklými problémy; občané jakéhokoli věku, kteří mají kombinaci tělesného handicapu (s mobilitou či imobilitou) s dalším handicapem (poruchy smyslové, mentální, psychiatrické, autismus aj.) anebo občané s kombinací nejméně dvou handicapů

82 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Občané s mentálním postiţením Cílovou skupinou jsou osoby s mentální retardací, u kterých je snahou dosaţení integrace v majoritní společnosti a to především v oblastech přípravy na pracovní uplatnění, celoţivotního vzdělávání, samostatného způsobu ţivota a smysluplného trávení volného času. Osoby ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučené Cílovou skupinu představují jednotlivci, skupiny či komunity, kteří mají znesnadněný nebo zamezený přístup ke zdrojům a příleţitostem, které umoţňují zapojení do společenských, ekonomických a politických aktivit většinové společnosti. Tato skutečnost se v praxi projevuje omezeným přístupem ke společenským institucím zajišťujícím např. vzdělání, zdraví, ochranu a uspokojení základních ţivotních potřeb. Fakticky to znamená ţivot v chudobě, bez účasti na trhu práce (u mladých lidí bez účasti na systematickém vzdělávání), bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci či v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Do této cílové skupiny mohou být zahrnuti: občané nezaměstnaní a obtíţně zaměstnatelní, domácnosti (jednotlivci/rodiny) s nízkými příjmy, manţelské páry/mladé rodiny s dětmi s nízkými příjmy, jednotlivci a rodiny v nepříznivé sociální situaci, národnostní a etnické menšiny, osoby bez přístřeší, osoby ohroţené ztrátou bydlení; osoby mající dluh na nájmu/či sluţbách, osoby ţijící v nevyhovujících komerčních ubytovnách, osoby ţijící v přelidněných nevyhovujících bytech, občané, kteří se nacházejí v hmotné nouzi dle zák. č. 111/2006Sb., o pomoci v hmotné nouzi; občané, kterým byl uloţen alternativní trest těchto občanů bylo v roce 2010 dle vyjádření městského úřadu 39 občané propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody 47 občanů (v roce 2010) osoby, které opouštějí pobytová zařízení jako jsou azylové domy (v roce 2010 to bylo 96 osob), azylové domy pro matky s dětmi (45 osob) a domy na půli cesty (12 osob) mladí dospělí opouštějící dětské domovy a výchovná zařízení, osoby, které opouštějí domy na půli cesty, migranti a uprchlíci. Sociální východiska obyvatel Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě rodičovský příspěvek sociální příplatek příspěvek na bydlení dávky pěstounské péče porodné pohřebné

83 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Systém pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Systém pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení ţivotních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na ţivobytí doplatek na bydlení mimořádná okamţitá pomoc V současné době dochází ke změnám v souvislosti se Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

84 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvyšší intenzita obyvatel na území města Třinec je v městských částech Lyţbice, Staré Město a Dolní Líštná. V kartogramu 3.2.1je ukázáno i rozmístění budov na území města Třinec, aby byla zřejmá obydlená místa na jeho území. Obrázek č : Intenzita obyvatel na území města Třinec Nejvyšší intenzita výskytu příjemců příspěvku na ţivobytí je v městských částech Staré Město, Lyţbice, Dolní Líštná a Kanada, kde je největší bytová zástavba. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zachycen v kartogramu

85 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Obrázek č : Intenzita příjemců příspěvku na ţivobytí na území města Třinec

86 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvyšší počet příjemců příspěvku na ţivobytí je v místní části Lyţbice, dále pak Staré Město a Dolní Líštná. V roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu počtu vyplácených dávek, ale v roce 2010 došlo oproti roku 2009 k přibliţně padesátiprocentnímu nárůstu. Tabulka č.3.2.1: Vyplacené dávky příspěvek na ţivobytí v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Část Třince Počet příjemců Vyplacená částka Dolní Líštná Kč Kč Kč Guty Kč 0 Kč 0 Kč Horní Líštná Kč 0 Kč 0 Kč Kanada Kč Kč Kč Karpentná Kč 0 Kč 0 Kč Kojkovice Kč Kč Kč Konská Kč Kč Kč Lyţbice Kč Kč Kč Nebory Kč Kč Kč Oldřichovice Kč Kč Kč Osůvky Kč 0 Kč 0 Kč Staré Město Kč Kč Kč Tyra Kč Kč Kč Celkem Kč Kč Kč Zdroj: MěÚ Třinec,

87 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvyšší intenzita příjemců doplatku na bydlení je na hranici městských částí Lyţbice a Staré Město. Obrázek č : Intenzita příjemců doplatku na bydlení na území města Třinec

88 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvyšší počet dávek doplatku na bydlení je poskytován v městských částech Lyžbice, Staré Město a Dolní Líštná. Tabulka č : Vyplacené dávky doplatku na bydlení v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Část Třince Počet příjemců Vyplacená částka Dolní Líštná Kč Kč Kč Guty Kč 0 Kč 0 Kč Horní Líštná Kč 0 Kč 0 Kč Kanada Kč Kč Kč Karpentná Kč 0 Kč 0 Kč Kojkovice Kč 0 Kč 0 Kč Konská Kč 264 Kč 0 Kč Lyţbice Kč Kč Kč Nebory Kč 0 Kč Kč Oldřichovice Kč Kč 834 Kč Osůvky Kč 0 Kč 0 Kč Staré Město Kč Kč Kč Tyra Kč 0 Kč 0 Kč Celkem Kč Kč Kč Zdroj: MěÚ Třinec, 2011 Mimořádná okamţitá pomoc byla v roce 2010 vyplacena v celkem 28 případech. K nejvýraznějšímu nárůstu oproti roku 2008 došlo v městské části Lyţbice. Tabulka č : Vyplacené dávky mimořádná okamţitá pomoc v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Počet příjemců Vyplacená částka Část Třince Dolní Líštná Kč Kč 570 Kč Guty Kč 0 Kč 0 Kč Horní Líštná Kč 0 Kč 0 Kč Kanada Kč 0 Kč 540 Kč Karpentná Kč 0 Kč 0 Kč Kojkovice Kč 0 Kč 950 Kč Konská Kč 0 Kč 0 Kč Lyţbice Kč Kč Kč Nebory Kč 0 Kč 0 Kč Oldřichovice Kč Kč 0 Kč Osůvky Kč 0 Kč 0 Kč Staré Město Kč Kč Kč Tyra Kč 0 Kč 500 Kč Celkem Kč Kč Kč Zdroj: MěÚ Třinec,

89 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Intenzita příjemců příspěvku na péči je nejvyšší v městské části Dolní Líštná. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zachycen v kartogramu Obrázek č : Intenzita příjemců příspěvku na péči na území města Třinec

90 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Vyplacené dávky příspěvku na péči byly nejvyšší v městské části Lyţbice, kde bylo v roce 2010 vyplaceno Kč. Ve Starém Městě bylo vyplaceno Kč. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zobrazen v tabulce Tabulka č : Vyplacené dávky příspěvek na péči v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Část Třince Počet příjemců Vyplacená částka Dolní Líštná Kč Kč Kč Guty Kč Kč Kč Horní Líštná Kč Kč Kč Kanada Kč Kč Kč Karpentná Kč Kč Kč Kojkovice Kč Kč Kč Konská Kč Kč Kč Lyţbice Kč Kč Kč Nebory Kč Kč Kč Oldřichovice Kč Kč Kč Osůvky Kč Kč Kč Staré Město Kč Kč Kč Tyra Kč Kč Kč Celkem Kč Kč Kč Zdroj: MěÚ Třinec,

91 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Dluhy na nájemném Jak je z následujícího kartogramu patrné, nejvyšší dluhy na nájemném ve městě Třinec, jsou v místních částech Lyţbice, Staré město, Karpentná a Kanada. Počty osob jsou stanoveny na číslo popisné, čili do výsledného počtu jsou zahrnuty všechny osoby, které bydlí na adrese, u které je veden dluh na nájemném. Dluţníci jsou rozděleni dle věku a pohlaví. Intenzita dluhů na nájemném v roce 2011 je nejvyšší v městské části Karpentná, Staré Město, Kanada a Lyţbice. Obrázek č : Intenzita dluhu na nájemném na území města Třinec

92 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Podrobnější údaje týkající se intenzity dluhu na nájemném na území města Třinec jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č : Intenzita dluhu na nájemném na území města Třinec součet dluhů z toho 65 let a Část obce suma obyvatel z toho muţů 0-14 let let v Kč ţen více Dolní Líštná Kanada Karpentná Konská Lyţbice Oldřichovice Staré Město Tyra Zdroj: MěÚ Třinec, údaje k Pozn.: Počet obyvatel a jejich charakteristika se nevztahuje pouze na dlužníky, ale jsou to hodnoty za celý dům, ve kterém bydlí nějaká zadlužená osoba. Mezi nájemci bytů ve vlastnictví města Třinec jsou také dluţníci, kterých v roce 2010 eviduje město celkem 236, jejichţ dluţná částka činí více neţ 3,87 mil. Kč. Oproti předchozích let je však tento počet dluţníků skoro třetinový. V roce 2005 bylo evidováno dokonce 680 dluţníků, nejvyšší dluţná částka byla evidována v roce 2007, která činila více neţ 5,3 mil. Kč. Tabulka č : Seznam dluhů k datu splatnosti - nájemní byty Rok Výše dluhů Celkový počet dluţníků Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 236 Zdroj: MěÚ Třinec,

93 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 3.3 Změny v oblasti bydlení v souvislosti se sniţováním příjmů, deregulaci nájemného, demografickým vývojem apod. Pokud respondenti nebyli ochotni odpovědět konkrétní částku průměrného čistého měsíčního příjmu celé své domácnosti ze všech zdrojů, měli moţnost zařadit tento příjem do kategorie. Celkem na otázku týkající se zařazení příjmu domácnosti do kategorie, odpovědělo 423 respondentů. Z výsledků průzkumu vyplynulo, ţe nejvíce respondentů (20,4 %) má příjem domácnosti v rozmezí Kč. O pouhé procento méně respondentů, tedy 19,4 %, zařadilo příjem své domácnosti do kategorie příjmu v rozmezí od do Kč. Nejméně respondentů, pouze 4,8 %, má příjem celé své domácnosti v rozmezí od do Kč. Celých 16,8 % respondentů má příjem celé domácnosti pouze částku do Kč. Tabulka č.3.3.1: Kategorie příjmu domácnosti v Třinci Počet % Patná % Kumulativní % do Kč 71 13,0 16,8 16, Kč 20 3,7 4,8 21, Kč 68 12,4 16,0 37, Kč 60 10,9 14,1 51, Kč 86 15,7 20,4 72, Kč 82 15,0 19,4 91, Kč a více 36 6,5 8,4 100,0 Celkem platných odpovědí ,2 100,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Průměrný čistý měsíční příjem celé domácnosti v Třinci je tedy Kč. Na spotřební jednotku je tato částku ve výši Kč a na osobu připadá v Třinci průměrný čistý příjem Kč. Tabulka č.3.3.2: Rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci v (Kč) celé domácnosti na spotřební jednotku na osobu Průměr Medián (střední hodnota tj. 50% hranice) Směr. odchylka (ukazatel variability) Dolní kvartil (spodních 25 % domácností) Horní kvartil (horních 25 % domácností) Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Pro stanovení spotřební jednotky domácnosti byl vyuţit metodický přístup EU, kde jsou definovány členové domácnosti takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, kaţdý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.5, kaţdé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.3. V grafu je znázorněno rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci formou boxplotu, ve kterém se respondenti pohybují, včetně extrémních odpovědí. V červeném obdélníku se nachází 50 % všech domácností ve městě Třinec a prostřední čára značí střední hodnotu, nebo-li medián

94 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č.3.3.1: Grafické rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Domácnosti, příjmy a náklady na bydlení Pokud rozčleníme domácnosti dle typu, je vyjma jiného typu domácnosti, převaţující typ domácnosti respondenta, bezdětné páry. Bezdětné páry tvoří 33,9 % domácností respondentů, naopak nejmenší část respondentů (5,3 %) je součástí neúplné domácnosti s dětmi. Tabulka č : Členění domácností Typ domácnosti Počet % Platná % Jednočlenné domácnosti 51 9,4 13,5 Neúplné rodiny s dětmi 20 3,7 5,3 Úplné rodiny s dětmi 69 12,8 18,4 Bezdětné páry ,7 33,9 Domácnosti seniorů ,2 28,9 Celkem platných odpovědí ,6 100 Jiný typ domácnosti ,4 Celkem ,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Průměrný měsíční příjem domácnosti dle typu domácnosti je znázorněn v následující tabulce. Je patrné, ţe nejvyššího příjmu dosahují bezdětné páry, jejichţ příjem je Kč. Podobné výše příjmu dosahují úplné rodiny s dětmi, jejichţ průměrný měsíční příjem činí Kč. Naopak nejniţší příjem vykazují domácnosti jednočlenné, coţ je pochopitelné. Celkový průměrný měsíční příjem domácností v Třinci činí Kč. Na základě směrodatné odchylky je patrná největší rozdílnost v odpovědích týkající se průměrného měsíčního příjmu u neúplných rodin s dětmi. Tabulka č : Průměrný měsíční příjem domácnosti Typ domácnosti Průměr Směr. odchylka Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec

95 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Pokud se zaměříme na spotřební jednotku, celkový průměrný měsíční příjem činí v Třinci Kč. Pokud tento příjem rozčleníme dle typu domácnosti, opět je nejvyšší částka průměrného měsíčního příjmu u bezdětných párů, která činí Kč. Oproti průměrnému měsíčnímu příjmu celé domácnosti, vykazuje spotřební jednotka nejniţší příjem spadající do domácnosti typu neúplné rodiny s dětmi. Směrodatná odchylka vyjadřuje odchylku od průměru, tzn., jak moc se lišily jednotlivé odpovědi respondentů od průměrné částky. Čím je směrodatná odchylka vyšší, tím je rozdílnost v odpovědích vyšší. Je patrný velký rozdíl v odpovědích u jednočlenných domácností. Tabulka č : Průměrný měsíční příjem domácnosti na spotřební jednotku Typ domácnosti Průměr Medián Směr. odchylka Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Z průzkumu občanské spokojenosti v Třinci byly dále zjištěny průměrné náklady domácnosti spojené s bydlením. Pokud rozčleníme tyto náklady dle typu domácnosti, nejvyšší náklady na bydlení vykazují úplné rodiny s dětmi, coţ je pochopitelné, protoţe tento typ domácnosti má ve většině případů nejvíce členů. Náklady této domácnosti činí měsíčně Kč. Naopak nejniţší náklady spojené s bydlením vykazují domácnosti jednočlenné. Rozdílnost v odpovědích, resp. ve výši nákladů, je největší u úplných rodin s dětmi. Celkový průměrný náklad domácnosti spojený s bydlením v Třinci činí Kč. Tabulka č : Průměrný náklad domácnosti spojený s bydlením (nájem, elektřina, plyn a další sluţby spojené s bydlením) Typ domácnosti Průměr Medián Směr. odchylka Jednočlenné domácnosti ,5 Neúplné rodiny s dětmi ,4 Úplné rodiny s dětmi ,4 Bezdětné páry ,0 Domácnosti seniorů ,0 Celkem ,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Největší podíl nákladů spojených s bydlením zaplatí měsíčně ze svého příjmu jednočlenné domácnosti. Tyto náklady u jednočlenných domácností činí celých 46,4 % jejich příjmů. Oproti tomu nejmenší podíl nákladů na bydlení z měsíčního příjmu vykazují bezdětné páry a úplné rodiny s dětmi. Celkový průměrný podíl nákladů na bydlení v Třinci činí 29,8 % z celkového průměrného měsíčního příjmu domácnosti. Největší rozdílnost v odpovědích respondentů byla u jednočlenných domácností

96 do Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč a více - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Průměrný podíl nákladů na bydlení Typ domácnosti Průměr Medián Směr. odchylka Jednočlenné domácnosti 46,4 40,7 28,7 Neúplné rodiny s dětmi 36,4 30,4 24,8 Úplné rodiny s dětmi 24,6 24,7 11,5 Bezdětné páry 21,9 22,9 10,8 Domácnosti seniorů 35,3 38,2 16,6 Celkem 29,8 26,7 18,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Vlastník bytu/domu * kategorie příjmu domácnosti Nejvyšší průměrný měsíční příjem domácnosti v závislosti na typu bydlení vykazují respondenti bydlící v druţstevních bytech ( Kč) a bytech ve vlastnictví jiného subjektu, jejichţ příjem činí Kč. Nejniţší příjem vykazují respondenti bydlící v bytech v obecním vlastnictví. Tabulka č : Průměrný měsíční příjem domácnosti Vlastník bytu/domu Průměr Medián Směr. odchylka V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Z tabulky vyplývá, ţe u bytů v osobním vlastnictví se pohybují nejvíce příjmy domácností v kategorii Kč (28,2 %), u druţstevních bytů je situace stejná. U bytů v obecním vlastnictví a CPI převaţují příjmy v nejniţší kategorii. Tabulka č : Kategorie příjmu domácnosti v závislosti na typu bydlení kategorie příjmu domácnosti Celkem V osobním vlastnictví 8,7% 2,0% 14,1% 16,8% 16,8% 28,2% 13,4% 100,0% Obecním vlastnictví 34,6% 5,8% 13,5% 11,5% 25,0% 9,6% 100,0% Druţstevním 8,3% 21,7% 3,3% 21,7% 26,7% 18,3% 100,0% Byty CPI 27,0% 10,7% 18,9% 15,6% 19,7% 6,6% 1,6% 100,0% Byt ve vlastnictví jiného subjektu 8,3% 2,8% 8,3% 22,2% 27,8% 25,0% 5,6% 100,0% Celkem 17,2% 4,8% 16,0% 14,3% 20,3% 19,1% 8,4% 100,0% Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec

97 do Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč a více - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Nejvíce respondentů s nízkým příjmem domácnosti (do 12 tis. a do 15 tis. Kč) bydlí v bytech CPI. Naopak lidé v nejvyšší příjmové kategorii bydlí v bytech v osobním vlastnictví a v druţstevních bytech. Tabulka č : Kategorie příjmu domácnosti v závislosti na typu bydlení kategorie příjmu domácnosti Celkem V osobním vlastnictví 18,1% 15,0% 31,3% 41,7% 29,4% 52,5% 57,1% 35,6% Obecním vlastnictví 25,0% 15,0% 10,4% 10,0% 15,3% 6,3% 12,4% Druţstevním 6,9% 19,4% 3,3% 15,3% 20,0% 31,4% 14,3% Byty CPI 45,8% 65,0% 34,3% 31,7% 28,2% 10,0% 5,7% 29,1% Byt ve vlastnictví jiného subjektu 4,2% 5,0% 4,5% 13,3% 11,8% 11,3% 5,7% 8,6% Celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Průměrné náklady domácnosti na bydlení včetně poplatků spojených s bydlením jsou nejvyšší u respondentů bydlících v bytech vlastněných jinými subjekty (6 839 Kč). Na druhém místě se umístili obyvatelé bytů v osobním vlastnictví, těsně za nimi jsou nájemníci bytů CPI. Nejniţší náklady na bydlení mají lidé ţijící v obecních bytech. Největší rozdílnost v částkách za bydlení je u bytů v osobním vlastnictví, kde je nejvyšší směrodatná odchylka. Tabulka č : Průměrné náklady domácnosti na bydlení včetně poplatků spojených s bydlením v závislosti na typu bydlení Vlastník bytu/domu Průměr Medián Směr. odchylka V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Nejvyšší náklady domácnosti na spotřební jednotku mají v průměru obyvatelé druţstevních bytů ( Kč), u této kategorie je však zároveň nejvyšší směrodatná odchylka, tzn. ţe je velká rozdílnost mezi jednotlivými domácnostmi. Na druhém místě jsou pak domácnosti z bytů v osobním vlastnictví, kde i rozdílnost v nákladech na bydlení u jednotlivých domácností je mnohem menší neţ u druţstevních bytů. Nejniţší náklady na bydlení mají obyvatelé CPI a obecních bytů

98 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Průměrný náklad domácnosti na spotřební jednotku Vlastník bytu/domu Průměr Medián Směr. odchylka V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Nejvyšší procento podílu nákladů na bydlení je u občanů bydlících v bytech v obecním vlastnictví (38,2 %) a CPI (35,8 %). U obyvatel obecních bytů je nejvyšší rozdílnost (směr. odchylka 23,7 %). Naopak nejniţší procento podílu nákladů na bydlení je u obyvatel druţstevních bytů. Tabulka č : Průměrný podíl nákladů na bydlení v % Vlastník bytu/domu Průměr Medián Směr. odchylka V osobním vlastnictví 24,7 19,5 15,9 Obecním vlastnictví 38,2 31,7 23,7 Druţstevním 21,9 17,5 18,8 Byty CPI 35,8 31,8 19,4 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 24,2 23,7 13,1 Celkem 29,4 25,1 19,4 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Respondenti do 25 let a starší 65 let věku uvádějí v největší míře, ţe nemají ţádné půjčky. Ve věkové kategorii let je bez půjček pouze 41% občanů. V závislosti k pohlaví jsou ţeny méně zadluţené, neţ muţi. Tabulka č : Existence půjček dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Pohlaví Do 25 let let let 65 a více let Muţ Ţena Ţádné půjčky 75,4 41,0 57,4 71,7 52,3 61,1 Do 50 tisíc 7,1 11,6 16,8 12,3 9,7 16, Kč 7,4 11,9 7,9 1,7 7,4 8, ,9 11,3 8,3 9,2 13,1 4, ,2 8,4 1,1 0,0 5,4 2, ,0 5,6 2,6 1,7 3,4 3,0 500 tisíc Kč a více 2,9 10,2 5,9 3,5 8,8 4,5 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte nějaké půjčky? (od banky, známých, příbuzných) Na otázku Máte nějaké půjčky? odpovídali respondenti většinou negativně. Jedinou skupinou, která má převaţující půjčky do , jsou respondenti ţijící v pronajatém bytě. Naopak v rozsahu půjčky Kč nemají tito občané ţádné půjčky

99 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Existence půjček v závislosti na typu bydlení Odpověď v % V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Druh bytu Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Ţádné půjčky 53,5 58,8 57,6 66,4 40,8 40,9 Do 50 tisíc 11,2 18,4 11,7 12,5 6,6 46, Kč 6,1 7,4 9,4 11,6 8,1 0, ,3 11,4 4,7 7,5 13,3 0, ,0 3,9 4,3 1,3 10,7 0, ,4 0,0 4,0 0,7 6,1 0,0 500 tisíc Kč a více 10,5 0,0 8,3 0,0 14,5 12,6 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte nějaké půjčky? (od banky, známých, příbuzných) Drtivá většina všech dotazovaných uvedla, ţe mají úspory v maximálně výši do Kč. Respondenti ve věkové kategorii let mají mírně vyšší procento naspořené částky v hodnotě Kč neţ ostatní dotázaní (19,7%). Zajímavostí je, ţe niţší naspořené částky mají většinou ţeny, zatímco muţi mají převahu v naspořených částkách vyšších. Tabulka č : Výše úspor dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Pohlaví Do 25 let let let 65 a více let Muţ Ţena Ţádné - do 50 tisíc 83,3 69,7 75,9 79,4 74,3 76, Kč 15,3 19,7 14,1 15,4 15,9 17, ,0 8,8 4,9 3,6 6,1 4, ,4 1,4 3,5 1,6 2,7 1, ,0 0,0 1,0 0,0 0,7 0,0 500 tisíc Kč a více 0,0 0,5 0,5 0,0 0,3 0,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Pokuste se, odhadnout, do kterého intervalu byste zařadil(a) celkový objem Vašich osobních úspor. Máme na mysli peníze, kterými můžete ihned nebo v blízké budoucnosti volně disponovat (jedná se například o peníze, které máte uloženy doma, na běžných účtech, na terminovaném vkladu, na vkladní knížce, na účtu stavebního spoření, penzijního připojištění apod.) Největší procento naspořené částky maximálně do Kč mají občané bydlící v bytech v soukromém vlastnictví. Naopak nejmenší podíl v kategorii úspor do Kč uváděli lidé ţijící v bytě ve vlastnictví jiného subjektu a lidé v pronajatém bytě. Jejich úspory pak tvoří z 38,4% (u bytů ve vlastnictví jiného subjektu), resp. z 28,3% (u pronajatých bytů) Kč

100 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Výše úspor v závislosti na typu bydlení Odpověď v % V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Druh bytu Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Ţádné - do 50 tisíc 75,1 84,2 76,0 80,3 46,7 46, Kč 14,4 11,1 19,1 13,7 38,4 28, ,8 2,1 1,0 4,7 12,8 25, ,2 1,3 1,4 1,3 2,1 0, ,0 0,0 2,5 0,0 0,0 0,0 500 tisíc Kč a více 0,4 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Pokuste se, odhadnout, do kterého intervalu byste zařadil(a) celkový objem Vašich osobních úspor. Máme na mysli peníze, kterými můžete ihned nebo v blízké budoucnosti volně disponovat (jedná se například o peníze, které máte uloženy doma, na běžných účtech, na terminovaném vkladu, na vkladní knížce, na účtu stavebního spoření, penzijního připojištění apod.) Při srovnání dat vycházejících z odpovědí respondentů na otázku, mají-li stavební spoření, je zřetelný rozdíl mezi věkovými kategoriemi respondentů a jejich vztahem ke stavebnímu spoření. S rostoucím věkem občanů klesá počet těch, kteří mají uzavřené stavební spoření. Nejpočetnější skupinou respondentů se stavebním spořením tvoří lidé do 25 let věku (59,6 %), nejmenší pak lidé nad 65 let věku (34,2 %). Mírnou převahu v uzavřených stavebních spořeních mají ţeny nad muţi. Tabulka č : Existence stavebního spoření dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Pohlaví do 25 let 59, let 57, let 48,6 65 a více let 34,2 Celkem 50,3 Muţ 47,5 Ţena 52,9 Celkem 50,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte stavební spoření? Odpovědi týkající se stavebního spoření se různily vzhledem k druhu bytu, jenţ dotazovaní obývají. Nejpočetnější skupinou obyvatel mající stavební spoření jsou respondenti, kteří ţijí v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (67,7%). Naopak občané ţijící v bytech CPI, uváděli sjednané stavební spoření pouze v 32,6% případů. U ostatních skupin jsou hodnoty velmi podobné

101 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka č : Existence stavebního spoření v závislosti na typu bydlení Druh bytu Odpověď v % V osobním vlastnictví 55,9 Obecním vlastnictví 54,5 Druţstevním 56,4 Byty CPI 32,6 Byt ve vlastnictví jiného subjektu 67,7 V pronajatém bytě 62,3 Celkem 50,3 Zdroj:, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte stavební spoření? Z hlediska dopadů na bydlení je nutné věnovat pozornost především nízkopříjmovým domácnostem, tzn. seniorské domácnosti, jednočlenné domácnosti a neúplné rodiny, jak bylo uvedeno v této kapitole, jejich podíl nákladů na bydlení je větší neţ 35 % z celkového příjmu domácností. Dále by se pozornost měla především zaměřit na početnou skupinu obyvatel ve věku let, která způsobí prudší nárůst počtu seniorů ve městě Třinec. Rovněţ demografická prognóza počítá s podílem seniorů v populaci v roce 2025 okolo 20 %, coţ je jedna pětina z celkového počtu obyvatel. Tyto trendy budou specifikovány na pracovních skupinách

102 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 4 Návrh opatření

103 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 4.1 Opatření v oblasti bydlení a bytového fondu SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Město vlastní 1847 bytů standartních s nájem 38,05 50,00Kč m 2 Nárůst neplatičů nájemného především a 20 bytů se sníženou kvalitou s nájmem 20 Kč m 2 u mladých lidí a osob v produktivním věku Příjem obecního rozpočtu cca 10 mil. Kč ročně z vybraných nájmů Financování postupných oprav bytového fondu (město vybere z nájmu 50 mil, 80% tj. 40 mil z vybraného nájmu jde na opravy např. výměny oken, generální oprava výtahů a rozvodů sítí) Koncepce plánů oprav dopředu na 10 let, do 5-ti let vyměněny všechny okna (v současné době u 35% městských bytů) V novém územním plánu jsou připravené rozvojové plochy pro zástavbu rodinných domů v příměstských částech (Oldřichovice, Guty, Nebory a Dolní Líštná) Vypracovaný general statické dopravy, dle finanční možnosti jeho postupná realizace V rámci města je dostatečně vybudovaná vodovodní i kanalizační síť (90% obyvatel je napojeno na čističky odpadních vod) Zabezpečení centrálního vytápění bytů Nezateplené panelové domy ve vlastnictví města Nedostatečná možnost parkování, především v sídlištní zástavbě Nové pozemkové možnosti k výstavbě zatím nemají kanalizaci Nižší kvalita bydlení v bytech CPI V rámci města nedostatečně vybudovaná síť cyklostezek Městské byty obývají domácnosti s nižšími příjmy Ukončení deregulace nájemného Příleţitosti Podpora výstavby sociálního (nízkonákladového) bydlení a navazujících služeb s využitím dotace Využití vhodných objektů města k přestavbě na nízkonákladové a malometrážní bydlení Postavení nových bytových domů soukromými vlastníky, s preferencí menších a vymezení části bytů z bezbariérovým přístupem Výstavba parkovišť a nastavení systému statické dopravy na sídlištích Dobudovaní páteřní cyklotrasy s vyvedením na okraj města Dobudovat kanalizační síť do okrajových částí města Revitalizace oblasti Borku a Folvarku domy ve vlastnictví CPI, nicméně je zde omezené Ohroţení Nedostatečně rozvinutý trh s byty Pokračování nárůstu dluhů, které povede ke zhoršení hospodaření s městským bytovým fondem Nárůst bezdomovectví, okolo 30-ti lidí ročně skončí nájemní vztah v bytech CPI, lze očekávat nárůst této skupiny lidí Zvyšování cen nájemného u bytů CPI Nekoordinovaná bytová politika na území města Roste potřeba menších bytů 1+1 (snaha slučování garsonek vedle sebe v byty 1+1 u městských bytů) Vzhledem k možnému nárůstu cen tepla zvážit

104 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. využití této lokality (majitel pozemku Třinecké železárny, ochranné pásmo plynojemu apod.) Uplatnění zvýšení nájemného/m 2 u všech standardních bytů na přiměřenou výši cca 50 Kč/m2 zateplení objektů města Z výnosů pronájmu obecního bytového fondu za obvyklé tržní nájemné financovat zařízení pro seniory se spojením podpory ze státního bytového fondu

105 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Cíl problémového okruhu Realizovat finančně efektivní a sociálně citlivou správu bytového fondu ve spolupráci s ostatními vlastníky

106 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Návrh konkrétních projektů Správa a financování obecního bytového fondu A.1.1 Realizace plánu oprav domovního a bytového fondu o financování postupných oprav z vybraného nájmu A 1.2. Nastavení modelu zvyšování nájemného o nastavení se sociální citlivostí o doporučená cena cca 50Kč za m 2 A 1.3. Inventura majetku správy města o účelem zmapování je vytipování objektů, které nabízí moţnost realizace nízkonákladového bydlení pro seniory, osamělé vdovy, matky samoţivitelky o např. projekt Rekonstrukce budovy na Smetanově ulici za účelem zřízení domu zvláštního určení pro seniory za vyuţití financování z vhodného dotačního programu (Evropské fondy, státní bytová podpora) o např. projekt Rekonstrukce budovy Líštná 12 za účelem zřízení startovacích bytů A 1.4 Přestavba garsonek na byty 1+1 o tyto byty mohou slouţit jako startovací byty pro mladé lidi, nebo jako finančně přijatelnější bydlení pro neúplné rodiny, matky samoţivitelky A 1.5. Prodej bytů do vlastnictví občanů o povolit odprodej celých domů, nebo vchodů ( bytů) o spolupráce s externí firmou o cena bytů dle znaleckého posudku Podpora další výstavby bytů a navazujících sluţeb na území města A 2.1. Návrh ploch pro výstavbu nových rodinných a bytových domů o návrh ploch pro výstavbu rodinných domů, ale i bytových domů s menšími byty (především bytů či 2 + 1) o zajištění napojení navrhovaných ploch na inţenýrské sítě A 2.2. Podpora výstavby bytů pro soukromé investory dle moţnosti města o např. nadstandardní bydlení pro seniory hotelového bytu, rozvojová lokalita v Lyţbicích, výstavba rodinných domů a zázemí pro bydlení soukromý vlastník A 2.3. Nastavení systému statické dopravy o např. prodání pozemků CPI k vytvoření parkovacích ploch o např. prodání ploch ve vlastnictví Třineckých ţelezáren Lyţbice o např. vyuţití ploch ve dvorech bytových domů, spolufinancování výstavby parkovacích ploch s nájemníky okolních bytů Komunikace s ostatními vlastníky bytového fondu A 3.1 Komunikace s ostatními vlastníky bytového fondu o koordinační schůzky mapující vývoj neplatičů (např. čtvrtletní schůzky)

107 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 4.2 Moţnosti, funkce a pouţití sociálního fondu SWOT analýza Silné stránky Kvalitně zpracovaný komunitní plán rozvoje sociálních služeb a jeho postupná realizace Existence chráněné dílny pro zdravotně postižené osoby (cca 120 míst) v průmyslové zóně Třinec - Baliny Široká nabídka i dostupnost sociálních služeb Projekt bezbariérové město (odstraňování bariér na úřadech, poště, nákupní centrum Tesco) Vybudovaná sociální infrastruktura (v pobytové formě Dobrá dostupnost ambulantních a terénních sociálních služeb Příleţitosti Ekonomická udržitelnost sociálních služeb Podpora začínajících i rozvíjejících se podnikatelů vstřícným přístupem úředníků Stabilizovaný počet osob se zdravotním postižením Zvýšení využívání pečovatelských služeb obyvateli z důvodu zvyšování nesoběstačnosti Výstavba Domu zvláštního určení (forma penzionu) nebo vymezení bytů zvláštního určení s pečovatelskou službou a to jak městem tak i soukromým subjektem Vytvoření poradny pro občany v tíživé sociální oblasti (prevence zadluženosti, neplacení nájemného) Slabé stránky Malá podnikatelská aktivita obyvatel, nerozvinuté podnikatelské prostředí Nedostatek pracovních příležitostí především pro osoby s vysokoškolským vzděláním Nárůst osob z příspěvkem na péči z důvodu stárnoucího obyvatelstva Lokální zdroje znečištění, špatné klimatické podmínky, doprava Stárnutí obyvatelstva, seniorské domácnosti, jednočlené domácnosti vdov Nedostatečná legislativa a četnost jejich změn Ohroţení Jednostranně orientovaný trh práce, který je velice citlivý na vývoj ekonomické situace u hlavního zaměstnavatele v regionu Změnou legislativy, může dojít k nedostatečné informovanosti města o sociálně slabých občanech Nejasnost budoucího financování služeb sociální prevence, hrozí omezení až případné zrušení těchto služeb V důsledku zvyšování cen nájmů a snižování kupní síly obyvatelstva může dojít k nárůstu bezdomovců (existují už první příznaky). Nejrizikovější skupinou jsou ženy samoživitelky, domácnosti seniorů a jednočlené domácnosti osob v produktivním věku Při demolici zchátralého domovního fondu oblasti Borku a Folvarku, případně jeho částečné revitalizaci (majetek CPI) přesun problémových skupin obyvatelstva do panelových domů Rozvoj komunikace mezi sociálním odborem a majetkovým odborem v oblasti bydlení Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb Podpora a rozšiřování bezbariérového bydlení

108 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. s dostatečnou kapacitou Cíl problémového okruhu Při aktualizaci komunitního plánování zohlednit bytovou problematiku u všech cílových skupin

109 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Návrh konkrétních projektů Senioři a zdravotně postiţení občané B.1.1. Nízkonákladové bydlení o např. projekt Rekonstrukce budovy na Smetanově ulici za účelem zřízení domu zvláštního určení pro seniory s vyuţitím financování ze vhodného dotačního programu (Evropské fondy, státní bytová podpora) o např. projekt Rekonstrukce budovy Líštná 12 za účelem zřízení startovacích bytů B 1.2. Výstavba domu zvláštního určení o zřízených jak městem, tak i soukromým subjektem ve formě penzionu se stanicí pečovatelské sluţby o navýšení kapacity v domově SOSNA rozšířením budovy formou dostavby o přístavba evakuačního výtahu a navýšení kapacity v domově pro seniory v Nýdku B 1.3. Rozvoj doprovodných sluţeb o např. domácí servis či sluţbu hodinový manţel, tedy pomoc všestranného řemeslníka pro ovdovělé ţeny příleţitost k podnikání o např. vyuţití moţnosti prostoru hotelu Javor v Řece (hospic, dům zvláštního určení) soukromým investorem B 1.4. Pokračování v realizaci projektu Bezbariérové město B 1.5. Zřízení sociálních lůţek v nemocnici B 1.6. Rozšíření pečovatelské sluţby a terénní zdravotní péče Rodina a prevence B 2.1. Startovací byty pro mladé lidi o např. projekt Rekonstrukce budovy Líštná 12 za účelem zřízení startovacích bytů B 2.2 Menší byty s niţším nájmem pro neúplné rodiny s dětmi o např. přestavba garsonek na byty Osoby ohroţené sociálním vyloučením B 3.1. Sociální inkluze vystěhovalých osob z oblasti Starého Borku a Folvarku o moţnost částečného zaměstnání sociálně vyloučených osob v městských technických sluţbách, například i na drobných pracích spojených s demolicí zchátralého domovního fondu oblasti Starého Borku a Folvarku B 3.2. Moţnost vystavění modulových domů (kontejnerů) o s doprovodnými sluţbami (sociální pracovník, městská policie) B 3.3. Prevence sociálního úpadku občanů o vytvoření poradny pro občany v tíţivé sociální oblasti (prevence zadluţenosti) o vydání informačních materiálů upozorňující na sociální hrozby

110 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 4.3 Moţnosti poradenství SWOT analýza Silné stránky Relativně rozsáhlá infrastruktura pro volnočasové aktivity (sportovní areál splňující mezinárodní parametry, lesopark, minigolf, tenisové areály, DDM) Existence mnoha komunikačních kanálů mezi městem a občany (Zpravodaj, webové stránky města, informovanost prostřednictvím kabelové televize každý pátek) Existence komunitní práce, zpětná vazba od občanů přes předsedy osadních výborů (s návazností na zastupitelstvo), setkání s občany Městská knihovna a akce pořádané touto institucí Bezpečná centra města i v podvečerních hodinách Grantový systém města na podporu kultury a sportu (3,5 mil ročně) a sociální oblasti (přes 3 mil. ročně) Příleţitosti Revidovat formu Zpravodaje, přiblížit ho více lidem (sociální služby formou příběhu) Posílení rodinných vazeb a komunitních vazeb Rozvinutí další možnosti práce s komunitou, s občany, vtahování občanů do rozhodování města Okénko pro právníka v médiích Třinecka Rozhovory s lidmi z města, odborníky v kabelové televizi Právní poradenství pro občany v nouzi a v tíživé soc. situaci se zaměřením na problematiku bydlení Slabé stránky Chybí prostory a zázemí pro spolkovou činnost občanů Neschopnost obyvatel využít volnočasové aktivity, které město nabízí Nepokrytí zájmové činnosti pro středoškolskou mládež Nedostatečně propagovaná činnost pro děti a mládež, ale také pro dospělé. Nutnost aktivizace Posouzení a srovnání s jinými městy Suchá forma čtvrtletníku Zpravodaj Problém bezbariérovosti kulturních zařízení (knihovna, kulturní dům) Ohroţení Nižší důvěra v média, dle některých názorů chybí nezávislé médium Z hlediska finanční dostupnosti chybí prostor pro konání větších akcí Není zájem o sportování ze stran dětí Ztráta sociálních jistot Lhostejnost obyvatelstva (skupiny lidí, kteří žádné problémy nepociťují, nechtějí spolupracovat) Podpořit setkávání občanů a to jak pořádáním akcí, tak i vhodnými prostorami

111 - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Cíl problémového okruhu Nastavit komunikační proces směrem k seniorským domácnostem, matkám samoţivitelkám, jednočlenným domácnostem v produktivním věku, osobám se zdravotním postiţením. Zamyslet se nad funkcí městského zpravodaje a jeho moţnostmi jako komunikačního nástroje. Zamyslet se, jak mobilizovat Třinečany a jak zvýšit právní povědomí občanů, najít příklady dobré praxe z jiným měst. Vytipovat moţnosti, jak zvýšit identitu města

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec a spádová oblast Sociodemografická studie města Třinec Sociodemografická studie města Třinec

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025

Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025 ANALYTICKÁ ČÁST Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016-2025 Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025 zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

Analýza sociálních služeb obce Bolatice

Analýza sociálních služeb obce Bolatice Analýza sociálních služeb obce Bolatice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%)

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%) VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na podzim 2014 probíhalo dotazníkové šetření mezi obyvateli města, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel na kvalitu života ve městě. S nabídkou zapojení byli osloveni

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA

URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA URBANISTICKÁ KALKULAČKA URBANKA NÁSTROJ PRO OPTIMALIZACI ROZSAHU ROZVOJOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ V ÚZEMNÍCH PLÁNECH OBCÍ RNDr. Milan Polednik, Ing. Milada Kadlecová, Ing. arch. Michal Hadlač VÝVOJ BYDLENÍ

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Celková spokojenost s životem v Broumově

Celková spokojenost s životem v Broumově Grafické znázornění odpovědí z dotazníkového šetření občanů Města Broumova Celkem bylo od respondentů získáno 1315 vyplněných dotazníků. Dotazníkové šetření mezi obyvateli proběhlo od června do srpna roku

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Analýza sociálních služeb obce Strahovice

Analýza sociálních služeb obce Strahovice Analýza sociálních služeb obce Strahovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více