Teorie mezinárodních ekonomických vztahů

Transkript

1 Mezinárodní obchod I. Lecture 5 Mezinárodní obchodní vztahy Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Renata Mudrová

2 Obsah přednášky/semináře Neoklasická teorie ředpoklady Heckscher-Ohlinův model

3 Vývoj a základní směry Merkantilismus ( ) 1750) Klasická ekonomie (zhruba ) 1850) Neoklasická ekonomie (zhruba od 1850) Sem spadá i Heckscher-Ohlinův model Vychází z ní i současný mainstream Navíc protekcionistické přístupy: Teorie nezralého průmyslu (19. století) Teorie periferijní ekonomiky (2. pol. 20. století) Teorie mimo hlavní proud: osnerova hypotéza imitačního zpoždění Teorie výrobkového cyklu Moderní přístupy a doplňky Nedokonalá konkurence a rostoucí výnosy z rozsahu (od 70. let) Teorie her (80. léta) Krugmanův model

4 Tradiční a moderní teorie Tradiční teorie Klasická teorie Teorie komparativních výhod Neoklasická teorie obecně H-O Model Alternativní teorie Odbourávají některé z tradičních předpokladů Mohou analyzovat i tyto situace: Dynamické změny technologií a poptávky Vnitrooborová vs. mezioborová směna zboží Rostoucí výnosy z rozsahu

5 Neoklasická teorie

6 Neoklasická teorie Navazuje na klasiky v řadě prvků Na rozdíl od klasiků je zde možno analyzovat více důvodů k obchodu Rozdíly v produktivitě práce (klasici) Rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory Rozdíly ve struktuře poptávky Neoklasici zavrhli pracovní teorii hodnoty Cena je zde výsledkem nabídky a poptávky Neoklasická teorie pracuje s tzv. indiferenčními křivkami

7 Neoklasický pohled na obchod Mainstream teorií mez. obchodu Rozšíření a zobecnění klasické teorie komparativních výhod Mikroekonomický charakter, vychází z modelu všeobecné rovnováhy (současné optimum výrobní i poptávkové strany ekonomiky) Základní předpoklady: Dokonalá konkurence, dokonalé informace Racionální chování všech ekonomických subjektů Konstantní výnosy z rozsahu Klesající mezní výnosy z využití výrobního faktoru Výrobní faktory jsou dokonale mobilní uvnitř ekonomik, nemohou se však pohybovat mezi ekonomikami

8 Neoklasici versus klasici Neoklasická teorie je podstatně formalizovanější a komplexnější Snadno lze pracovat s více výrobními faktory a analyzovat tak např. vliv obchodu na vývoj příjmů jednotlivých skupin uvnitř ekonomiky Model přímo pracuje s preferencemi spotřebitelů Neoklasická teorie je obecnější, rozdíly v produktivitě jsou jen jednou z možných příčin mezinárodního obchodu Základ je však shodný: Model komparativních výhod Země vyváží to, co je v ní levnější než v zahraničí Rozdíly v cenách jsou způsobeny rozdíly mezi zeměmi

9 Model chování spotřebitele ředstava racionálního spotřebitele, který je schopen porovnávat užitek, který mu přináší spotřeba různých košů zboží Koncept indiferenčních křivek každá indif. křivka zachycuje všechny body, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek Rozpočtové omezení spotřebitel je omezen svými příjmy (majetkem) Spotřebitel se snaží optimalizovat tj. spotřebovat veškerý příjem, který má k dispozici a koupit za něj kombinaci zboží, která mu přináší nejvyšší užitek Obdobnou logikou jsou odvozeny společenské indiferenční křivky

10 Indiferenční křivky Indiferenční křivky - kombinace a dávající stejný užitek Bod optima - max.dosažitelný užitek Rozpočtové omezení + I IC 2 d d =

11 Bod optima = spotřebitel spotřebovává celý svůj příjem a yároveň nemůže přerozdělit svou spotřebu tak, aby se získal vyšší užitek Sklon indiferenční křivky MU Sklon rozpočtového omezení: x x. = MU.. =. Sklon rozpočtového omezení a sklon indiferenční křivky musí být stejné, proto: d d = x y

12 Hranice výrobních možností (F) Zachycuje všechny výrobní programy, při kterých jsou plně využity všechny výrobní faktory, kterými ekonomika disponuje. Optimum ekonomiky nastává při využití všech výrobních faktorů, tj. někde na F. Z hlediska celé ekonomiky lze F pokládat za rozpočtové omezení. Sklon F ukazuje v jakém poměru je ekonomika schopna transformovat jednu komoditu na druhou, tento sklon proto musí v bodě rovnováhy odpovídat relativním cenám těchto komodit.

13 F F - maximální kombinace a, které ekonomika může vyrobit Bod optima z hlediska nabídky Tečna vyjadřující relativní ceny Sklon tečny: F d d =

14 Model uzavřené ekonomiky odmínky rovnováhy: Ekonomika se nachází na hranici výr. možností Sklon F v bodě rovnováhy se rovná relativním cenám Spotřebitelé jsou na nejvyšší dostupné ind. křivce (té, která se právě dotýká F) Sklon ind. křivky v bodě optima se rovná relativním cenám Vše, co se doma vyrobí, je doma také spotřebováno (celková výroba každé komodity se rovná spotřebě)

15 Model uzavřené ekonomiky Spotřebované množství = vyrobené množství C = Q E Relativní ceny jsou determinovány sklonem indiferenčních křivek a F C = Q F IC TT Sklon TT: d d =

16 Model uzavřené ekonomiky Bod optima: Sklon indiferenční křivky odpovídá relativním cenám Sklon F odpovídá relativním cenám Vyrábí se kombinace, která je na F (tj. využívají se všechny zdroje) Spotřebovávané množství každé komodity je stejné jako vyráběné množství

17 Uzavřená ekonomika říčiny rozdílných relativních cen Rozdílné technologie Rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory Rozdíly v preferencích Na rozdíl od Ricarda není možné se spoléhat jen na rozdílnost v relativní produktivitě práce

18 Rozdíly v autarkních rel. cenách IC A < A Země A B Zboží je v zemi A relativně levnější než v B, zboží je naopak dražší Země B F A TTB IC B TT A F B

19 Model otevřené ekonomiky Téměř vše je stejné jako u uzavřené ekonomiky, neplatí zde však, že objem výroby určité komodity se přesně musí rovnat také jejímu objemu spotřeby. Místo toho předpoklad vyrovnané obchodní bilance, tj. hodnota exportu se rovná hodnotě importu (v modelu není žádný finanční účet, tj. možnost si půjčit v zahraničí!). Tato podmínka je splněna, pokud najdeme přímku, jejíž sklon odpovídá světovým cenám a která je současně tečnou F i jedné z indif. křivek.

20 Model otevřené ekonomiky Q V ý v C o z IC 0 Q IC 1 A F Světová cena zboží je vyšší než domácí, u zboží je tomu naopak Dovoz A C W

21 Ekonomiky se tedy v situaci rozdílných autarkních cen (a tedy i opportunity costs) ) mohou ocitnout ze tří důvodů: Rozdílné technologie (podobné Ricardovi) Rozdílná vybavenost výrobními faktory (Heckscher- Ohlinův model) Rozdíly v preferencích spotřebitelů Nezávisle na příčině však má obchod pozitivní dopady (ekonomika se dostane na vyšší indif. křivku), protože: Je možné přizpůsobit strukturu výroby Je možné přizpůsobit strukturu spotřeby Ekonomika je v optimu ani s pomocí vládní intervence se její situace nemůže zlepšit, spíše může dojít k vychýlení z optima

22 Neoklasická teorie ředpoklady - shrnutí Dokonalá konkurence Nerostoucí výnosy z rozsahu Dokonalá racionalita výrobců i spotřebitelů Neexistence překážek pro volný pohyb zboží mezi jednotlivými zeměmi Dokonalá homogenita výrobních faktorů a mobilita v rámci země a nemobilita mezi zeměmi

23 Neoklasická teorie Heckscher-Ohlinův model

24 Heckscher-Ohlinův model Eli Heckscher (1919), Bertil Ohlin (1933) Doplnění:.A. Samuelson, J. Vaněk Základní logika: Země se liší vybaveností výr. faktory (K, L) Výroba jednotlivých komodit je na výrobní faktory rozdílně náročná Země hojně vybavená kapitálem bude vyvážet zboží náročné na kapitál a dovážet zboží náročné na práci Zajímavější jsou závěry modelu ohledně dopadů obchodu na domácí ekonomiku (zejména mzdy a odměny kapitálu).

25 HO model předpoklady: Dokonalá konkurence Žádné překážky obchodu, pružné ceny Rozdílná vybavenost 2 výrobní faktory - L a K Výroba 1. zboží náročnější na práci, výroba 2. zboží na kapitál, nicméně v obou zemích se zboží vyrábí stejným způsobem a s konstantními výnosy z rozsahu Homogenní výrobní faktory - mobilní v rámci zemí, ale ne mezi zeměmi Identické preference

26 HO model zjednodušený příklad Země, vybavenost a ceny výr. faktorů: USA: 1000 K, 500 L; r=1, w=2 Čína: 1000 K, 2000 L; r=2, w=1 Technologie: Auta: 2K : 1L Textil: 1K : 2L Autarkní ceny: Auta: 4 (USA), 5 (Čína) Textil: 5 (USA), 4 (Čína) o otevření USA specializace na auta, Čína na textil, současně tendence ke změně cen výrobních faktorů

27 Fungování HO-modelu USA - vysoké K/L 4ína - nízké K/L Textil IC Textil IC F Auta F Auta

28 HO Teorém < A B IC A F A TTB IC B TT A F B

29 HO model odvozené teorémy: Heckscher-Ohlinův teorém vztah vybavenosti výrobními faktory a komoditní struktury obchodu Rybczynského teorém reakce struktury produkce na změnu vybavenosti výrobními faktory Teorém o vyrovnávání cen výrobních faktorů - pokud se při přechodu k volnému obchodu ustaví jednotné ceny zboží, vyrovnají se i ceny výrobních faktorů Stolper-Samuelsonův Samuelsonův teorém - zvýšení ceny zboží náročného na jeden z faktorů povede ke zvýšení reálných příjmů vlastníků tohoto faktoru a poklesu reálných příjmů vlastníků druhého z faktorů

30 Heckscher-Ohlin Empirické testy Nejznámější test: W. Leontief (1953) Data o zahr. obchodě USA z roku 1947 Kolik K a L se uvolní při snížení exportu o 1 mil. USD a kolik K a L by bylo potřeba k nahrazení 1 mil. USD dovozu Očekával: K L K L M < 1 Skutečnost: 1.3!! Leontiefův paradox

31 HO zjednodušený příklad uzavřená ekonomika Vybavenost USA Čína ráce Kapitál Země jsou vybaveny výrobními faktory různě. Vybavenost jednotlivými výrobními činiteli tedy ovlivňuje jejich cenu, takže cena toho výrobního faktoru, kterého má země dostatek je nízká a naopak cena nedostatkového faktoru vysoká. USA: r = 1, w = 2 Čína: r = 2, w = 1 okud je ekonomika uzavřená platí tedy, že v kapitálem lépe vybavené zemi je zboží náročné na kapitál levnější, v zemi lépe vybavené prací naopak dražší. Auta: 2K : 1L USA: 4 Čína 5 Textil: 1K : 2L USA: 5 Čína 4 V USA budou tedy levnější auta (kapitálově náročné zboží), v Číně naopak bude levnější texil (pracovně náročné zboží)

32 HO Zjednodušený příklad situace po otevření Vybavenost USA Čína ráce Kapitál okud je pak umožněn obchod, je situace podobná jako u Ricarda, země vyrábí více toho zboží, které je schopna nabídnout efektivněji, a bude jej i vyvážet., druhé komodity bude vyrábět méně a bude ji dovážet. Výsledkem bude specializace založená na rozdílné vybavenosti výrobními faktory. USA jsou více bohaté na kapitál tedy a budou tedy spíše vyvážet zboží náročné na kapitál (auta), Čína je spíše bohatá na práci a bude proto spíše vyvážet zboží náročné na práci (textil).

33 HO zjednodušený příklad situace po otevření Čína, která má dostatek práce, pokud je uzavřená, má nízké mzdy a zboží náročné na práci je levnější. o otevření pak USA, které jsou lépe vybavené kapitálem budou poptávat z Číny, která je lépe vybavena prací, pracovně náročné zboží (textil). Tím se zvýší poptávka po tomto zboží (textil), vytlačí jeho cenu nahoru a výrobci je budou chtít více nabízet. ředpokladem pro zvýšení nabídky zboží náročného na práci je získání výrobních faktoru za tímto účelem (dodatečné práce), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu kapitálově náročného zboží v Číně. Výroba pracovně náročného zboží však má vstupy v jiné proporci, než výroba kapitálově náročného zboží. Na trhu výrobních faktorů tak vznikne převis poptávky po práci a převis nabídky kapitálu. VČíně tedy mzdy porostou, odměny kapitálu budou klesat. V USA, které jsou lépe vybaveny kapitálem bude docházet ke stejnému procesu, resp. k opačné situaci, cena původně nedostatkového faktoru (práce) bude klesat a cena původně hojného faktoru (kapitálu) bude růst.

34 HO model závěry: Země se specializují dle své vybavenosti výrobními faktory ři vyrovnávání cen výrobků dojde i k vyrovnávání cen výrobních faktorů Obchod je výhodný, otevřená ekonomika je v optimu, vládní intervence nemůže vést k dalšímu zlepšení I přes celkovou výhodnost mohou být dopady na jednotlivé skupiny ve společnosti velmi diverzifikované (ale možnost kompenzací)

35 Domácí studium Kwan Choi: The Leontief aradox con355/choi/leo.htm

36 Děkuji za pozornost