RYBÁŘSTVÍ PSTRUHAŘSTVÍ HISTORICKÝ VÝVOJ - SVĚT SOUČASNÝ STAV HISTORICKÝ VÝVOJ - ČR JAKÝCH DRUHŮ SE TÝKÁ ZARYBNŇOVÁNÍ REVÍRŮ

Transkript

1 RYBÁŘSTVÍ PSTRUHAŘSTVÍ HISTORICKÝ VÝVOJ - SVĚT 1725 Štěpán Ludvík Jacobi (Německo) mokrá metoda, 1837 a 1840 v Anglii a Francii Remy a Géhin. Nezávisle norský rybář Sandungen - mokrá metoda, Miloslav Petrtýl petrtyl@af.czu.cz 1856 suchá metoda ruský statkář V.P. Vrasskij z Nikolského u Novgorodu, 1864 rozšíření suché metody Američan S. Green HISTORICKÝ VÝVOJ - ČR 1823 první experimenty v Horažďovicích (Rumerkirchen a Studený) umělý výtěr lososa, 60. léta 19. století (za Fričovy éry) se budují líhně pro výtěr lososa, 1860 v Malči, 1865 v Nedošíně, 1867 Českém Krumlově, atd., 1883 první import sivena amerického, 1888 dovoz pstruha duhového. SOUČASNÝ STAV V roce 2002 bylo u nás v provozu 77 objektů s kapacitou 150 milionů kusů jiker. Perspektivní úkoly: 1) Zajištění nárůstu domácí spotřeby P ryb (současnost g/ob., plán r až 500 g) 2) Pokrytí potřeby plůdku a násad pro zarybňování 3) Vytváření podmínek pro ochranu genofondu našich původních populací 4) Reprodukce síhovitých ryb (čisté populace = problém) JAKÝCH DRUHŮ SE TÝKÁ ZARYBNŇOVÁNÍ REVÍRŮ Losos obecný Pstruh duhový Většinou se jedná o stanovištní ryby. Tomu nutno uzpůsobit vypouštění ryb na lokalitě. Pstruh obecný Siven americký Nemá cenu vysypat stovky ryb na jedno místo. Lepší je po menších skupinách rozmístit v celém profilu toku. Lipan podhorní Hlavatka podunajská Kanalizované toku jsou obtížně osídlovány, neboť postrádají přirozené ukryty, které lososovité ryby vyhledávají. Síh maréna Síh peleď

2 PŘIROZENÝ x UPRAVENÝ TOK LOSOS OBECNÝ SALMO SALAR Ještě koncem 19. Století významný výlov na území ČR. LOSOS 2000 Repatriace lososa na českém území povodí : Kamenice, Ohře, Ploučnice LOSOS OBECNÝ Po vykulení vysazování plůdku do potoka fixace na chemizmus vody, do které byl vysazen návrat do stejné řeky. Vysazování počátkem května, 3-5 (10) ks plůdku na běžný metr toku už byli odchyceni dospělí lososi, kteří se sem připluli vytřít Kvalita vody V devadesátých letech se začala kvalita našich toků zlepšovat Průchodnost vody budování rybích přechodů na řece Kamenici Ryby jsou z divoké populace ve Švédsku na řece Lagan LOSOS OBECNÝ ŽIVOTNÍ CYKLUS Tření od října do konce roku. Jedna samice tis. jiker o průměru 5-7 mm. V mateřském toku zůstává zhruba 2 roky, než doroste délky cca cm. Při této délce postupně splouvá do dolních toků, do řeky Labe odkud se dostává do Severního moře. Losos ve fázi vývoje před splavováním se nazývá strdlice. V moři setrvá přibližně 2-4 roky, doplouvá až k Islandu a Grónsku a postupně se zase vrací k ústí řeky Labe, kde hledá přítok Kamenice, a vydává se proti proudu k jejímu hornímu toku. celý cyklus se opakuje. Na statisíce vypuštěných plůdků lososa se řádově vrací 0,001% - obrovské ztráty. Většina lososů táhne na konci října a začátku listopadu LOSOS OBECNÝ ŽIVOTNÍ CYKLUS Část lososích samců zůstává trvale v horních částech toků a působí zde jako záloha k výrazně větším tažným lososům jež mají vyšší mortalitu. Losos obecný se dokáže vrátit do moře a ještě třeba několikrát zase zpět do řeky na tření. Část lososů (hlavně samců) po tření hyne. Během třecího tahu se lososům hákovitě deformuje spodní čelist, která zabraňuje požrat své potomstvo. V této fázi jen velmi těžko přijímá potravu, respektive téměř vůbec

3 PSTRUH OBECNÝ SALMO TRUTTA Samec Samice PSTRUH OBECNÝ SALMO TRUTTA Prostředí: čisté, proudivé toky s tvrdým dnem a dostatkem úkrytů. t vody: optimum C. Kyslík: 9-11 mg na litr. Je rybou stanovištní. Potrava: v mládí drobná zvířena. Pak larvy hmyzu a jiná živěna. Starší kusy i rybky. Růst: 1. rok 6-12 cm, 2. rok cm, 3. rok cm. Dorůstá cm a hmotnosti 1,0-1,5 kg. Výtěr a inkubace: od poloviny X. do začátku XII. Mlíčáci svatební šat, jikernačky vytloukají trdliště. Počet jiker Jikry oranžové o velikosti 4,5-5,0 mm. Inkubační doba většinou 520 denních stupňů ( ). Význam: sportovně ceněná ryba s kvalitním masem PSTRUH OBECNÝ SALMO TRUTTA PSTRUH DUHOVÝ - ONCORHYNCHUS MYKISS VID PSTRUH DUHOVÝ - ONCORHYNCHUS MYKISS Chované populace: PSTRUH DUHOVÝ - ONCORHYNCHUS MYKISS Výskyt barevných mutací okrasné účely Albíni zbarvení těla jasně žluté, temné oči Palomino tělo žluto-bronzové až bronzové, černé oči Apaloosa nepravidelné tmavé skvrny (plameny) na žlutém podkladě nebo obráceně Bílá jednolitá bílá barva, boky často s bledě-řůžovým proužkem, oči černé Modrá různé odstíny modré až k typicky nebeské, černé oči, někdy slabý růžový proužek

4 PSTRUH DUHOVÝ - ONCORHYNCHUS MYKISS SIVEN AMERICKÝ SALVELINUS FONTINALIS VID SIVEN AMERICKÝ SALVELINUS FONTINALIS Prostředí: dovoz k nám r z Německa, dobrá aklimatizace. Nároky jako Po, ale nepotřebuje tolik úkryty. Možnost vysazování i do regulovaných toků. Dobře snáší i kyselejší vodu (ph pod 5). Citlivější na organické znečistění a teplejší vodu (optimum T vody a kyslíku jako Po). Potrava: jako Po. Příjem potravy i v zimě. Dobře přijímá i předkládaná krmiva. SIVEN AMERICKÝ SALVELINUS FONTINALIS Růst: o něco rychlejší než Po. Pohlavní dospělost 2. až 3. rokem života. Výtěr, inkubace: v XI. Podobně jako Po. Občas křížení. Výsledek neplodná tygrovitá ryba. Počet jiker: ks. Jikry: žluté až žlutorůžové o velikosti kolem 4 mm. Inkubační doba denních stupňů. Význam: vhodný pro zarybňování regulovaných toků i pro intenzivní výkrm SIVEN JINÉ DRUHY SIVEN JINÉ DRUHY

5 LIPAN PODHORNÍ THYMALLUS THYMALLUS Prostředí: širší potoky či říčky s proudivou vodou. Snese i mírný zákal vody. V mládí v hejnech. Starší jedinci žijí samostatně. Potrava: bentos, hlavně chrostíci, pak náletová potrava. Starší kusy i drobné rybky. LIPAN PODHORNÍ THYMALLUS THYMALLUS Růst: 1. rok 8-13 cm, 2. rok cm, 3. rok cm. Je rybou krátkověkou (6 let). Pohlavní dospělost mlíčáků rokem, jikernaček rokem. Výtěr, inkubace: III.- do začátku V. na mělčinách při T- vody 8-10 stupňů C. Trdliště zřizuje a chrání mlíčák. Mlíčáci svatební šat (boky a Hp). Počet jiker: žlutých o velikosti 3-3,5 mm. Inkubační doba kolem 200 denních stupňů. Význam: sportovně ceněná ryba. Provádí se umělý výtěr a odchov násad s vysazováním do volných vod REPRODUKČNÍ UKAZATELE LÍHEŇ P. obecný P. duhový S. americký L. podhorní H. poddunajská S. severní S. peleď doba výtěru dospělost samec samice tis. jiker/kg váhy samice 2, ,5 3, , jikra mm 4, , , ,6-3,2 2,0-2,5 inkubace d t při výtěru LÍHEŇ PSTRUŽÍ LÍHEŇ

6 LÍHEŇ - NEDOŠÍN Přístroje na líhnutí jiker - horizontální Kombinovaný líhňový přístroj LÍHŇAŘSKÉ PŘÍSTROJE LÍHŇAŘSKÉ PŘÍSTROJE INKUBAČNÍ LAHVE

7 OPLOZOVÁNÍ JIKER UMĚLÝ VÝTĚR Oplozování jiker mlíčím ODBĚR MLÍČÍ POSTUP PŘI ODSÁVÁNÍ MLÍČÍ HODNOCENÍ MLÍČÍ

8 AKTIVAČNÍ ROZTOKY A LEPKAVOST JIKER PROPLACHOVÁNÍ OPLOZENÝCH JIKER EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ JIKRY AŽ PO KULENÍ LÍHNUTÍ Inkubační doba = délka doby po kterou probíhá inkubace jiker (vyjadřuje se počtem denních stupňů) Denní stupně = d průměrná denní teplota x počet dní např. 100 denních stupňů představuje 10 dnů s průměrnou teplotu 10 C PŘEPRAVA JIKER Realizuje se v době zřetelných očních bodů, na rámečcích bez vody, ve vlhkém prostředí. Délka přepravy oplozených jiker: max. 2 až 3 dny. Někdy se přepravují i neoplozené jikry a mlíčí (zákaz styku s vodou) v izotermických nádobách, mlíčí v kapalném N (kryoprezervace). Délka přepravy jikry max. 24 hodin, mlíčí i několik dní. Nejvyšší odolnost jiker je: u Po asi po d stupních, u Pd asi po d stupních. Konec přepravy : 8-10 dní před kulením. Ztráty jsou do 3 %. KULENÍ PLŮDKU Trvá několik dní Je třeba zvýšit 2-3 x průtok vody (O 2 ) Dobré je přistínění aparátů Odstraňování jikerných slupek a uhynulých jedinců Pak přemísťování na žlaby

9 ODCHOV PLŮDKU NA ŽLABECH Rozkrmování základní zásady: Používání vhodných nezávadných krmiv, Dodržování časových intervalů (1-2 hod.), Krmit přes den (10-12 hod.), Aplikace krmiva na celou hladinu, Odstraňování zbytků a exkrementů, Nepřipustit hladovění. Krmení nastává po vytvoření návyku na pravidelný příjem potravy. Snižuje se frekvence krmení na 5-6 x denně, Zařazují se koupele a kontrola přírůstků (asi 1 x za 14 dní). PŘEPRAVA PLŮDKU Provádí se většinou po ztrátě 2/3 žloutkového váčku či ve věku 4-6 týdnů. Podmínky přepravy: Dobrý zdravotní stav Šetrná manipulace Prázdný zažívací trakt Veterinární osvědčení CHOV TRŽNÍCH PD A SI Hlavní způsoby odchovu: Chov v zemních rybníčcích a náhonech, Produkce ve speciálních zařízeních, Chov v plovoucích odchovnách, Chov Pd v kaprových rybnících. CHOV PD V KAPROVÝCH RYBNÍCÍCH Obsádka: První orientační ks (ročka) na ha o prům.hmotnosti 30g a více + K (plůdek či slabá násada max. do 150 kg na ha. V příštích letech se obsádka zpřesňuje. Roček se nasazuje na jaře (koncem IV) nejlépe do klecí ks Pd1 na kubický metr. V červnu postupně vypouštění volně do rybníka. Přikrmuje se granulemi 2-3 x denně, podle výskytu zooplanktonu DOBA VÝKRMU TRŽNÍCH LOSOS. RYB Závisí na mnoha faktorech Technologii chovu, kvalitě a teplotě vody, jakosti krmiv, zdravotním stavu, hmotnosti a prošlechtěnosti chovného materiálu aj. TŘÍDĚNÍ TRŽNÍCH PD Vychází z ČSN Sladkovodní tržní ryby. Základní kategorie: Do 150 g nestandard, g porcový- tabulový pstruh, g pstruh k univerzálnímu použití ve zpracovnách, k přímému prodeji i na vývoz, Nad 350 g pro speciální účely (filetování, uzení apod.)

10 ZOOHYGIENA V CHOVU LOSOSOVITÝCH RYB MANIPULACE S RYBAMI ZPŮSOBY VÝLOVŮ A JEJICH ROZDĚLENÍ GRANULE KE KRMENÍ JEJICH VELIKOSTNÍ STRUKTURA KRMNÉ SMĚSI PRO P POUŽÍVANÉ V ČR HARMONOGRAM PRACÍ

11 HARMONOGRAM PRACÍ