Vyšší odborná škola sociální a pedagogická Evropská 33, Praha 6 obor studia: sociální pedagog

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyšší odborná škola sociální a pedagogická Evropská 33, Praha 6 obor studia: sociální pedagog"

Transkript

1 Vyšší odborná škola sociální a pedagogická Evropská 33, Praha 6 obor studia: sociální pedagog PROGRAMY PRO VOLNÝ ČAS UPRCHLÍKŮ V AZYLOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Václava Kordíková školní rok: 2000/ 2001 vedoucí absolventské práce: Mgr. Marie Šafariková oponent absolventské práce: Mgr. Helena Kovariková

2 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Historický vývoj uprchlictví Období do konce II. světové války Období studené války Situace v 90. letech Mezinárodní uprchlické právo Úmluva o právním postavení uprchlíků Restriktivní opatření Právní postavení uprchlíků v ČR Právní vývoj Současná právní úprava Státní instituce působící v oblasti uprchlictví Odbor pro azylovou a migrační politiku MV ČR Správa uprchlických zařízení MV Nevládní organizace zabývající se uprchlíky Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Organizace pro pomoc uprchlíkům(opu) Poradna pro uprchlíky Českého helsinského výboru Poradna pro integraci Sdružení občanů zabývající se emigranty (SOZE) Sdružení pro sociální a psychologickou pomoc LOCUS Sociální práce s žadateli o azyl Potřeby uprchlíků Práce s klientem Sociální pracovníci Sociální práce v azylových zařízeních II. PRAKTICKÁ ČÁST Azylová zařízení Volnočasové aktivity v jednotlivých azylových zařízeních Červený Újezd Bělá - Jezová Zastávka u Brna Vyšní Lhoty Havířov Seč Zbýšov u Brna Stráž pod Ralskem Bruntál Shrnutí ZÁVĚR Seznam literatury Příloha: Definice základních pojmů

3 Úvod Tato absolventská práce se zaměřuje na volnočasové aktivity v jednotlivých azylových zařízeních. K tomu, abych mohla psát o volnočasových aktivitách, mi připadá důležité znát i situaci, ve které se uprchlíci nacházejí. Jen tak si můžeme odpovědět na otázku, zda tyto aktivity mají svůj smysl. V teoretické části se proto zaměřuji na historický vývoj, který předcházel uprchlictví, tak jak ho známe v dnešní době. Pouze díky migraci, která se vyskytovala ve všech dějinných etapách, vznikly národy, které známe dnes. V dnešní době je situace rozdílná. Vyspělé státy se snaží o zachování svého ekonomického standardu, a proto je z jejich pohledu celkem pochopitelné, že se snaží příliv uprchlíků omezit. K tomu slouží právní normy j ednotlivých států, ale i mezinárodní smlouvy, o kterých se rovněž zmiňuji v teoretické části. V naší zemi platí od roku 2000 nový zákon o azylu, jehož tvůrci si kladli za cíl přiblížit se právu Evropské unie. Tento zákon má své klady, ale i nedostatky, které se ukazují až nyní. Zákonu č. 325/1999 Sb. věnuji samostatnou kapitolu, ve které upozorňuji především na změny oproti dřívější právní úpravě. Pro poznání života žadatele o azyl je nezbytné znát instituce, se kterými žadatel přichází do kontaktu. V následujících kapitolách popisuji jak státní instituce, tak nevládní organizace. Pro volnočasové aktivity jsou právě nevládní organizace nezbytné. Teoretická část má tedy čtenáři přiblížit základní situaci, ve které se uprchlík nachází, a jeho možnosti. V poslední kapitole se zaměřuji na sociální práci s žadateli o azyl, které se věnují jak zaměstnanci jednotlivých azylových zařízení, tak i zaměstnanci nevládních organizací, na které se žadatelé o azyl obracejí. Praktická část je zaměřena pouze na volnočasové aktivity, přičemž vycházím z nezbytnosti těchto aktivit pro život v azylových zařízeních. Pro tyto aktivity není možné uplatnit jedno hledisko pohledu, protože každé azylové zarizení má jiné možnosti, a i obyvatelé jednotlivých zařízení jsou různí. Přesto se pokouším volnočasové aktivity rozčlenit do kategorií, jako jsou kulturní, sportovní a zábavné akce. Věřím že toto zmapování volnočasových aktivit napomůže k většímu pochopení života těchto lidí. Žadatelé o azyl tráví v azylovém zařízení někdy měsíce, ale někdy i roky. Volným časem se pro mnohé z nich stává každý den, který zde prožijí. Většina z nich prochází nejtěžším obdobím svého života, daleko od domova, v cizí zemi. Nerozumí naší řeči, kultuře a netuší, zda obdrží azyl. Těmto lidem volnočasové aktivity nabízejí možnost, jak alespoň na chvíli zapomenout na své problémy. Velké uznání si jistě zaslouží všichni, kterým osud těchto lidí není lhostejný a snaží se jim pobyt v naší zemi zpříjemnit. 2

4 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Historický vývoj uprchlictví Mezi přistěhovalectvím, jak ho chápeme v dnešní době a jak bylo vnímáno v minulosti, je značný rozdíl. V minulosti, stejně jako dnes, byly příčinami politické a sociální problémy, jako je bída, nezaměstnanost, války či revoluce. Je jen málo civilizací, které postrádají zkušenost exodu. Od současných migračních proudů se uprchlictví lišilo především tím, že bylo definitivní změnou v životech lidí. Emigrace znamenala většinou navždy opustit mateřskou zemi bez úmyslu ještě se někdy vrátit. V současném mezinárodním právu týkajícím se problematiky migrace existuje mnoho mezistupňů - pobyt může být na různě dlouhou dobu a s různým stupněm začlenění do hostitelské společnosti (získání pracovního povolní, možnost podnikat). Zvláště pokud jde o hromadné uprchlické proudy v důsledku nějaké katastrofy, požadují hostitelské státy, aby se uprchlíci po zlepšení situace opět vrátili domů (tzv. programy na podporu repatriace). (Bendíková 2000, str. 5) 1.1 Období do konce II. světové války Silná populační exploze v Evropě 19. století vyústila do mnoha vystěhovaleckých vln, z nichž většina mířila za oceán. První výraznou uprchlickou vlnu v Evropě 20. století způsobily balkánské války. Na ně navázala vlna uprchlíků z východní Evropy, prchajících před bolševickou revolucí a jejím terorem: na konci občanské války se počet uprchlíků ze sovětského území pohyboval kolem jednoho milionu. SSSR vydalo dekret, jenž zbavil občanství všechny osoby žijící déle než 5 let mimo území státu, nebo ty, které opustily stát po bez povolení úřadů. Běženci se stali bezdomovci a pozbyli právně ochrany sovětského státu. Pouhá pomoc humanitárních organizací už nestačila řešit takovou situaci. Proto se prezident Červeného kříže G. Ador obrátil s dopisem na Radu Společnosti národů výzvou k využití nadnárodní politické autority organizovaného společenství. Liga národů, vzniklá roku 1919, se uprchlickým problémem začala zabývat v roce 1921, kdy se rozhodla jmenovat Vysokého komisaře pro uprchlíky. Vysokým komisařem pro uprchlíky byl jmenován norský delegát Dr. Fridtjof Nansen. Jeho hlavním úkolem bylo řídit repatriaci válečných zajatců. Pro tento účel se mu podařilo prosadit zvláštní uprchlický dokument, který uznalo 52 zemí, známý jako "Nansenův pas". V roce 1929 se začal prosazovat názor, že mezinárodní pomoc uprchlíkům by měla být ukončena, ale Nansenovi se podařilo pomoc ještě v potřebném rozsahu rozšířit. V roce 1922 obdržel Nobelovu cenu míru. První rezoluci o uprchlících schválila Rada Společnosti národů 26. února Tato rezoluce vycházela z předpokladu, že emigrace je důsledkem aktuální situace, po jejímž zlepšení uprchlický problém ustane. To se odrazilo na definici uprchlíků i na navrhovaných způsobech řešení jejich potíží. Ve třicátých letech (po hromadném odchodu uprchlíků z Německa) mezinárodní společenství uznalo, že příčinou hromadného uprchlického exodu nebyly pouze důsledky první světové války. K vyhasnutí uprchlické otázky nedošlo. Zásadní politické změny, nástup národního socialismu a směřování německého státu k totalitnímu uspořádání oživilo uprchlický problém v Evropě. (Bendíková 2000, str. 8) 3

5 V roce 1931 byla vytvořena samostatná Mezinárodní Nansenova kancelář pro uprchlíky. V roce 1933 byla tato kancelář formálně oddělena od Ligy národů na žádost Německa, které se ohradilo proti přijímání německých uprchlíků. Proto v témže roce vznikl úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky z Německa. V roce 1938 bylo pod jeho mandátem již uprchlíků. Roku 1933 vznikla Úmluva, vztahující sek mezinárodnímu postavení uprchlíků. Byl to první mezinárodní dokument, který se nezaměřoval jen na specifickou skupinu utečenců, ale pokusil se o vytvoření univerzálnější definice. Signatářské státy se zavázaly umožnit uprchlíkům, zahrnutým do Úmluvy, vstup na svá území. Tento dokument podepsalo jen 8 států. Jedním z těchto států bylo i tehdejší Československo. (Bendíková 2000, str. 9) Vzhledem k tomu, že uprchlický problém stále narůstal, se v roce 1938 sešla v Evianu konference 32 vlád. Rozhodly se založit Mezivládní komisi pro uprchlíky (IGCR). Tato organizace asistovala řízené migraci osob, které chtěly opustit teritoria, okupovaná Německem. Roku 1938 se změnilo i tradiční pojetí pojmu uprchlík a zahrnulo do své definice nové prvky. Uprchlíkem se mohl stát i jedinec, jenž setrvával na území domovského státu, za předpokladu nevyhnutelné emigrace v blízké budoucnosti (situace fašistického Německa). Už od roku 1941 uvažovali spojenci o tom, že bude třeba poskytnout pomoc válečným obětem na okupovaných územích i při obnově jejich zemí. V listopadu 1943 podepsalo ve Washingtonu 44 vlád smlouvu, zakládající organizaci pro tyto úkoly: Administraci Spojených národů pro pomoc a obnovu - UNRRA. Zatímco IGCR hledala pro uprchlíky možnosti vystěhování, UNRRA organizovala jejich dobrovolnou repatriaci. V roce 1946 byli IGOR a UNRRA sloučeny do Mezinárodní uprchlické organizace - IRO. Jejím úkolem bylo co nejrychleji vyřešit problém válečných uprchlíků. Její mandát trval do března 1952 a za tuto dobu asistovala osobám. V roce 1950 ustavuje OSN stálý orgán pro uprchlické otázky - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. O rok později je v Bruselu založen Mezivládní výbor pro evropskou migraci, pověřený poskytováním technických služeb k zabezpečení poválečné migrace. V osmdesátých letech byl přetvořen v Mezinárodní organizaci pro migraci. Vedle těchto organizací, které jsou především partnery vlád, působí v oblasti uprchlictví a migrace také mezinárodní nevládní instituce a církevní organizace, především Červený kříž. V roce 1951 přijalo Valné shromáždění OSN Úmluvu o právním postavení uprchlíků, která reviduje a sjednocuje předchozí mezinárodní dohody o postavení uprchlíků a stanoví minimální standard zacházení s uprchlíky, platný až do současnosti. 1.2 Období studené války V 50. a 60. letech se do bohatších států dostalo poměrně málo žadatelů o azyl a uprchlíků. Jedním z mála případů hromadné migrace byla uprchlická vlna ze střední a východní Evropy na počátku 50. let, která souvisela se sovětským obsazením těchto států. Dále to byly v roce 1956 dozvuky maďarského povstání a v roce 1968 uprchlická vlna z Československa. Kromě toho prožívala poválečná ekonomika obrovský rozmach a bylo zapotřebí mnoha zahraničních dělníků. Tak se celá řada lidí z chudších zemí dostala do bohatších států. 4

6 Ve druhé polovině 70. let se v Evropě objevilo větší množství neevropských přistěhovalců převážně z Indočíny a Jižní Ameriky. Většina z nich však přišla v rámci programu organizovaného přesídlení. Neorganizovaný příliv většího počtu žadatelů o azyl z Afriky, Asie, Střední Ameriky a Středního východu začal až v 80. letech. V této době se také začal zvyšovat počet žadatelů o azyl z komunistických zemí střední a východní Evropy. Ve světle těchto událostí panoval ve většině průmyslových zemí v polovině 80. let názor, že průmyslové státy procházejí azylovou krizí, přičemž se často přehlížela skutečnost, že opravdová azylová krize nastala v chudších regionech světa, kde počty uprchlíků rostly rychlostí dříve nevídanou. (Bendíková 2000, str. 10) Panika západoevropských států pramenila ze skutečnosti, že na počátku 80. let skončila doba poválečné hospodářské prosperity a nastalo období stagnace. Na západě rostla nezaměstnanost a začínalo být zjevné, že zahraniční dělníci, kteri přišli v období zvýšené poptávky po nekvalifikované pracovní síle, se už domů nevrátí. Naopak, za řadou z nich se přistěhovali další příbuzní. Tato situace vyvolávala v původních obyvatelích úzkost z toho, že zahraniční dělníci konkurují domácím na omezeném trhu práce a zvyšují sociální náklady státu. Problematika masové imigrace se zhoršovala i v chudších zemích světa, které nebyli hospodářsky ani sociálně stabilní, a kde politické problémy často ústily v ozbrojené konflikty. V této době došlo i k ekonomickému zpřístupnění dopravy chudším lidem, což mělo za následek zvýšenou migraci do bohatých zemí. Protože vyspělé státy v té době vydaly opatření, která omezovala imigraci, přistěhovalci často žádali o azyl, aby měli naději získat povolení k pobytu, i když se nejednalo o uprchlíky v pravém slova smyslu. Za takové situace bylo obtížné rozlišovat mezi těmi, kteří skutečně prchali před pronásledováním, a těmi, kteří si útěkem chtěli zlepšit ekonomickou situaci. V důsledku těchto událostí se náklady států spojené se zpracováním žádostí o azyl, stejně jako finanční částky na zajištění ubytování, sociálních služeb a sociálních dávek pro žadatele o azyl, vyšplhaly velmi vysoko, což napětí ve vztahu mezi přijímacími státy a uprchlíky ještě zvětšilo. 1.3 Situace v 90. letech V posledním desetiletí se globální uprchlický problém změnil v mnoha ohledech. Především se zvětšil celkový rozsah problému. Například v roce 1987 poskytovalo UNHCR ochranu a pomoc asi 12ti milionům lidí na celém světě, o deset let později vzrostl počet na 22 milionů. K tomuto číslu je možné přičíst velký počet přesídlených osob, kterým se nedostává žádné formy ochrany nebo pomoci a které většinou zůstávají na území svého státu. (Situace uprchlíků ve světě 1997, str. 2) Tento vývoj souvisí především s koncem studené války a se změnou politické situace na celém světě. Hlavními problémy, které jsou důsledkem této změny a podílejí se na vzniku nerovnováhy ve světě, je rozpad mnohonárodnostních států a zánik politické orientace východ-západ v zemích třetího světa. Rozpad komunistických států, především Jugoslávie a Sovětského svazu, způsobil jednu z největších migračních vln, jakou Evropa v moderních dějinách pamatuje. Mnoho západoevropských zemí muselo z ekonomických důvodů zpřísnit svou azylovou a imigrační politiku. Výsledkem této politiky jsou restriktivní opatření, která způsobují, že se tyto státy vyhýbají posuzování žádostí o azyl a snaží se, aby se žadatelé vůbec nedostali na jejich území. 5

7 2. Mezinárodní uprchlické právo Na úvod bych ráda objasnila, čím se zabývá mezinárodní uprchlické právo. Mezinárodní uprchlické právo se využívá ve chvíli, kdy dochází k porušení lidských práv a oběti tohoto porušování prchají ze země, kde k němu došlo. Úkolem toho, kdo prosazuje zásady uprchlického práva, je přesvědčit státy, které uprchlým obětem poskytují azyl, aby dodržovaly minimální standardy zacházení s cizinci, kteří nepožívají ochrany žádného jiného státu. (Bendíková 2000, str. 20) Uprchlické právo se tedy stává poslední záštitou pro ty, kteří se obávají, že i nadále budou jejich lidská práva v zemi původu porušována a rozhodnou se pro útěk. Mezi prvními se v této situaci angažují organizace, zasazující se o dodržování lidských práv. Tyto organizace jsou politicky nezávislé a spolupracují s vládou proti porušování lidských práv. Takovou organizací je například Amnesty International, která je nezávislá na kterékoli vládě ve světě, aby v případě potřeby mohla vyslovit nesouhlas s jejím jednáním. Ještě dříve, než se začne uplatňovat uprchlické právo, angažují se v této situaci také humanitární organizace. Největší humanitární organizací je v současné době Červený kříž. Tyto organizace uplatňují humanitární právo pomocí širokého spektra intervencí přímo během ozbrojených konfliktů a pokouší se přesvědčit zúčastněné strany o tom, že je i v jejich zájmu respektovat určitá základní práva, vztahující se k válečným situacím (například práva, týkající se civilistů, zdravotnického personálu apod.). Tyto 3 disciplíny mezinárodního práva (humanitární, uprchlické a lidská práva) jsou velice úzce propojeny. Ochranou uprchlíků se tedy zabývají organizace, angažující se v každé z nich. Mezi hlavní úkoly uprchlického práva patří stanovit, kdo je to uprchlík a formy jeho mezinárodní ochrany. Mezinárodní právní ochrana uprchlíků také zakazuje vyhošťovat a vypovídat uprchlíky do státu jejich původu s výjimkou takových opatření, která jsou vynucena zájmy národní bezpečnosti a veřejného pořádku. Po II. světové válce byl stále naléhavější požadavek vytvořit samostatný dokument, týkající se ochrany uprchlíků. Tento dokument měl, na rozdíl od dosud přijímaných dohod, vztahujících se ke specifickým situacím, podat obecnou definici toho, kdo má být považován za uprchlíka. Tímto dokumentem je Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku Úmluva o právním postavení uprchlíků Na konferenci zmocněnců OSN byla dne přijata Úmluva týkající se právního postavení uprchlíků. Účelem této Úmluvy bylo sjednotit a revidovat předcházející mezinárodní dohody, týkající se postavení uprchlíků, a rozšířit jejich působnost. Ke stanovení definice uprchlíka používá Úmluva 3 klauzule - zahrnující, pozastavující a vylučující. Tyto klauzule jsou obsaženy v článku 1 Úmluvy. Zahrnující klauzule definuje kritéria, na jejichž základě lze osobu pokládat za uprchlíka. Uprchlík, praví se v Úmluvě, je jakákoliv osoba, která vzhledem k opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité soc. skupině nebo politického smýšlení, se nachází mimo území své státní příslušnosti a není schopna, nebo, vzhledem k takovému strachu, není 6

8 ochotna využívat ochrany této země, nebo osoba, která z důvodu, že nemá státní příslušnost a nachází se mimo území svého bývalého obvyklého pobytu v důsledku takových událostí, není ochotna vzhledem k takovému strachu, se do ní vrátit. Na základě této definice je dnes na světě podle hrubých odhadů asi 22 milionů uprchlíků. (Situace uprchlíků ve světě 1997, str. 2) Pozastavující klauzule vyjmenovává události, které ukončují status uprchlíka a vylučující klauzule vypočítává skutečnosti, které určité osobě znemožňují stát se uprchlíkem a požívat výhod tohoto postavení. Důležitým předpokladem pro uznání postavení uprchlíka je požadavek exteritoriality, tzn. že žadatel o status uprchlíka se musí nalézat mimo stát svého občanství nebo dosavadního pobytu. Úmluva pevně stanoví zásadu non-refoulement", která zajišťuje ochranu uprchlíků před tím, aby byli vráceni do země svého původu proti své vůli. Uprchlík má právo na zaměstnání, vzdělání, veřejnou pomoc i sociální zabezpečení. Tato práva ho mají učinit soběstačným v ekonomickém smyslu a zajistit mu právní jistoty. Současně se uprchlík musí podrobit zákonům, které platí v zemi, jež mu poskytla azyl. Nadto jsou smluvní státy zavázány vystavit osobní doklady každému uprchlíkovi, který se nachází na jejich území a nemá platný cestovní doklad. Dále státy disponují oprávněním vyhotovit cestovní doklad každému uprchlíkovi, který se nachází na jejich území a nemá možnost obdržet cestovní průkaz země svého zákonného pobytu. Dále Úmluva stanoví povinnosti smluvních států vůči uprchlíkům i povinnosti uprchlíků vůči státům, v nichž se nacházejí. Další ustanovení se zabývají uplatňováním právních nástrojů ze správního a diplomatického hlediska. Článek 35 Úmluvy a článek II Protokolu (viz dále) obsahují závazek smluvních států spolupracovat s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při výkonu jeho funkcí a zejména mu usnadňovat jeho povinnost dohlížet na aplikování těchto nástrojů. Úmluva byla přijata Její tvůrci tehdy předpokládali, že poválečná uprchlická vlna, posílená sovětským záborem střední a východní Evropy, opadne během několika let. Vývoj však šel zcela jiným směrem a nové uprchlické vlny zpochybňovaly ustanovení Úmluvy, podle něhož pričinou útěku uprchlíka jsou události, nastalé před 1. lednem Proto byla v roce 1967 Úmluva doplněna Protokolem, týkajícím se právního postavení uprchlíků - Newyorským protokolem, který toto časové ohraničení ruší. Principy Úmluvy doplněné Protokolem vyjadřují společný morální standard, který musí smluvní stát splnit v zacházení s cizinci, kteri jsou v nebezpečí. Úmluva je tedy univerzálním dokumentem, který je do jisté míry i kompromisem rozdílných zájmů svých tvůrců. Česká republika přistoupila k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z r i k Protokolu z r Vnitrostátní ratifikace byla učiněna dne Protokol vstoupil v platnost pro území ČSFR dne , Ženevská úmluva dne Ve Sbírce zákonů Č`R byla Ženevská úmluva publikována Restriktivní opatření Trendem mezinárodní uprchlické politiky se v posledních letech stala restriktivní opatření, která mají za cíl omezit počet žadatelů o azyl. Průmyslově vyspělé státy vynakládají velké úsilí na to, aby žadatelům o azyl zabránily vstoupit na svá území, a to se jim daří díky následujícím opatřením: 7

9 zrychlení posuzování žádostí o azyl a následná repatriace těch, jejichž žádost byla zamítnuta stanovení vízové povinnosti pro cestující z určitých zemí neposkytnutí pracovního povolení žadatelům o azyl, kteří čekají na výsledek vyřízení žádosti Dalšími restriktivními opatřeními bylo přijetí pojmů bezpečná země původu, bezpečná třetí země a zjevně nedůvodná žádost v rámci Londýnské rezoluce Evropské unie. Koncept bezpečné země původu stanovuje země, u nichž se pokládá za velmi nepravděpodobné, že by zde docházelo k porušování lidských práv. Z tohoto důvodu jsou žádosti o azyl občanů těchto zemí považovány za předem neopodstatněné. Institut bezpečné země byl počátkem roku 2000 zaveden i v České republice zákonem o azylu (viz kapitola č. 3). Koncept bezpečné třetí země vymezuje státy, v nichž se má za to, že existuje určitá záruka demokratického jednání s respektem k lidským právům. Pokud uprchlík žádá o azyl ve státě, do kterého přešel přes tzv. bezpečnou zemi, může být jeho žádost s odůvodněním, že ji mohl podat již v této zemi, zamítnuta. Tímto způsobem se bohatší státy snaží řešit ekonomicky motivovanou migraci s odůvodněním, že v případě, kdy uprchlík skutečně utíká před pronásledováním, přijme azyl rád v kterékoli zemi, kde existuje právní režim, a nesnaží se vycestovat do země, která má vyšší životní standard. Londýnská rezoluce Evropské unie označuje za zjevně nedůvodnou žádost o azyl takovou žádost, která uvádí pouze ekonomické důvody nebo jsou v ní úmyslně uvedeny nesprávné údaje. Žadatel o azyl bud' správné údaje odmítá uvést, nebo nesprávné údaje vydává za pravé. Neopodstatněná je také žádost toho, kdo se pouze snaží uniknout situaci všeobecné nouze. Pokud má žadatel více než jedno státní občanství a nevyužil přitom možnosti uchýlit se pod ochranu některého ze států, jehož občanství má, je jeho žádost také urychleně zamítnuta. Záminkou pro posouzení žádosti jako zjevně nedůvodné je i bezpečná země původu a bezpečná třetí země. (Bendíková 2000, str. 16) 3. Právní postavení uprchlíků v ČR Základním východiskem práv uprchlíků je Všeobecná deklarace lidských práv, schválená Valným shromážděním OSN, která ustanovila zásadu, že všichni lidé mají právo užívat základní práva a svobody bez diskriminace, a její článek 14 zaručuje každému člověku právo zvolit si k životu jakoukoliv zemi. Z Všeobecné deklarace lidských práv vychází i český dokument - Listina základních práv a svobod, která se usnesením předsednictva ČNR ze stala součástí ústavního pořádku. Všechny dohody týkající se postavení uprchlíků, které vznikly v první polovině tohoto století, byly zrevidovány, sjednoceny a rozšířeny v Úmluvě o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem z roku Oba mezinárodní dokumenty mají v České republice platnost a byly vyhlášeny jako zákon č. 208/1993 Sb. 3.1 Právní vývoj Mezinárodní předpisy se staly podkladem pro přijetí zákona č. 498/1990 Sb. o uprchlících. Tento zákon stanovoval, kdo je oprávněn žádat o azyl v souladu s Ženevskou konvencí, v té době Československem ještě neratifikovanou. Zákon také 8

10 určil rozsah práv a povinností žadatelů o azyl i práva a povinnosti uznaných uprchlíků, stanovil procesní postup a kompetentní orgán - Ministerstvo vnitra. Byl rovněž stanoven rozsah odpovědnosti státu za zajištění ubytování, obživy i zdravotní péče o uprchlíky a stát rovněž uznal právo na tlumočníky v rizení, jakož i své další povinnosti v azylovém řízení i hmotně právních stránkách uprchlictví. Tento zákon byl novelizován v roce 1993 a v roce Zákon č. 317/1993 Sb. zavedl nově institut tzv. zkráceného řízení, které se uplatňuje v případech zjevně nedůvodných žádostí. Touto novelou byla také bez náhrady zrušena možnost udělit status uprchlíka z humanitárních důvodů. K tomuto rozhodnutí vedly zřejmě obavy, že tohoto ustanovení budou využívat žadatelé, kteří přicházejí především z ekonomických důvodů. Druhá novelizace byla schválena jako zákon č. 150/1996 Sb. Tato novela zrušila pětiletou lhůtu, na kterou se pňznávalo postavení uprchlíka. Toto časové omezení bylo v rozporu s Úmluvou z roku 1951, která stanoví, že postavení uprchlíka má trvat tak dlouhou, dokud trvají podmínky, pro které byl status přiznán. Tato novela se nevztahovala na ty uprchlíky, kterým zmíněná pětiletá lhůta do této doby již uplynula. Pro tyto osoby byla vydána koncem roku 1995 směrnice, která upravovala postup Cizinecké policie v těchto případech. Podle této směrnice mělo být s uprchlíky, kterým vypršela pětiletá lhůta, nakládáno jako s cizinci, nevztahoval se na ně již zákon o uprchlících. Tito lidé měli také možnost požádat znovu o přiznání postavení uprchlíka podle zákona č. 498/1990 Sb. 3.2 Současná právní úprava Od 1. ledna 2000 nabyl účinnosti nový zákon o azylu č. 325/1999 Sb. a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zkráceně zákon o azylu. Jedním z významných kritérií, k němuž bylo při tvorbě zákona pňhlíženo, byl soulad nejen s mezinárodně právními závazky České republiky, ale i slučitelnost s právem Evropské unie. Dále se při tvorbě této právní úpravy azylu vycházelo z několikaletých zkušeností s uprchlickou problematikou u nás a ze zkušeností s řízením. Byla zde snaha řešit nebo alespoň se pokusit najít řešení takových záležitostí, které se jako problematické objevily v dosavadní praxi a nebyly bud' vůbec právně regulovány nebo regulovány sice byly, ale nedostatečně a neaplikovatelně. V tomto zákoně se nově objevily především pojmy, které byly stanoveny Londýnskou rezolucí v roce 1992, a to pojmy bezpečná země původu, bezpečná třetí země a zjevně nedůvodná žádost, o kterých jsem se zmiňovala v předchozí kapitole. Bezpečnou třetí zemí se podle tohoto zákona rozumí stát, ve kterém cizinec žádající Českou republiku o azyl, určitou dobu pobýval a měl již v ní (za svého pobytu) možnost požádat o ochranu před pronásledováním. Do této země tedy může být odeslán bez obav, že bude vrácen do země, v níž má důvodné obavy z pronásledování ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na rozdíl například od německé legislativy je český zákon tolerantnější a za bezpečnou zemi nepovažuje stát, jehož územím cizinec pouze procházel. Bezpečná země původu je taková země, o které lze jednoznačně tvrdit, že z jejího území běžně nepřicházejí uprchlíci. Seznamy bezpečných zemí" jsou vydány na návrh Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí formou nařízení vlády a jsou určeny pouze pro interní potřebu odboru pro azylovou a migrační 9

11 politiku. Kritéria pro posuzování zemí jako bezpečných jsou přejata z Londýnské rezoluce a jsou to: způsob a míra dodržování lidských práv, stanovení počtu osob, které ze státu uprchly v minulosti a počet kladně vyřízených žádostí o azyl, ochota země umožnit monitoring situace nevládním organizacím, existence demokratických institucí, konání voleb, svoboda projevu i vyznání a stabilita země. (Komentář k zákonu o azylu č. 325/1999) V případě, že osoba pochází z bezpečné země nebo přes takovou zemi procházela, její žádost o azyl se posuzuje jako zjevně nedůvodná. Další důvody pro zamítnutí žádosti o azyl jsou stanoveny Londýnskou rezolucí (viz kapitola č. 2.2.) Nová právní úprava dále vymezuje právní status cizince v roli účastníka rizení a jeho práva a povinnosti jako účastníka řízení o azylu, stejně jako právní status osob, jimž byl azyl přiznán. Samotné azylové řízení má 2 instance. Cizinec, který chce požádat o azyl, podá návrh na řízení o udělení azylu, do něhož uvede důvody, proč o azyl žádá. Důvody pro udělení azylu mohou být jednak důvody podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků, jednak důvody obsažené v Listině základních práv a svobod. Na základě vysokého věku či zdravotního stavu existuje i možnost udělení humanitárního azylu. O žádosti rozhoduje komise odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. V případě zamítnutí žádosti může cizinec podat rozklad (forma odvolání), o kterém rozhoduje ministr vnitra (II. instance). Ministr vnitra rozhoduje o rozkladu na návrh zvláštní komise, složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4. (viz kapitola 4.1.) Prokázat oprávnění žádosti musí účastník sám, současně však Odbor azylové a migrační politiky sbírá informace o zemích původu i o konkrétních žadatelích. Zdroje informací jsou Ministerstvo zahraničí ČR, partnerské úřady v zahraničí, UNHCR a další nevládní organizace, zabývající se ochranou lidských práv, jako například Amnesty International. Pokud je i ve druhé instanci žádost vyřízena negativně, má cizinec právo podat žalobu proti rozhodnutí ministerstva. V momentě, kdy je žadateli doručeno druhé negativní rozhodnutí, však cizinci končí pobytový režim účastníka řízení o udělení azylu a sním i všechna práva, která jsou s tímto postavením spojena. Pokud žadatel podá žalobu, má nárok na udělení víza za účelem strpění. Strpění je institut, který se v zákoně objevuje nově a má za úkol poskytnout cizincům, kteří podali žalobu, určitý sociální standard, jako je ubytování a ňnanční dávky. Nedostatkem tohoto ustanovení je časové údobí mezi doručením zamítavého rozhodnutí o žádosti a obdržením víza za účelem strpění, které se počítá na týdny, někdy měsíce. V této době nemají cizinci nárok na žádnou podporu ze strany státu a jejich existence je tak velmi svízelná. Od počátku roku 2000 proto nevládní organizace SOZE a SČKCH (Sdružení Česká katolická charita) uzavřeli smlouvu se Správou uprchlických zarizení o poskytování ubytování a dalších služeb pro uprchlíky, kteří čekají na obdržení víza za účelem strpění. Tento program prevence" tedy umožňuje cizincům získat přechodné ubytování. Cizinci si ubytování hradí ze svých vlastních prostředků, v odůvodněných případech za zvýhodněných podmínek. Cizinec, který obdrží vízum za účelem strpění, může, pokud nemá žádné vlastní prostředky, Ministerstvo vnitra požádat o ubytování a finanční příspěvek až do výše životního minima. Ubytování těmto cizincům zajišťují nevládní a církevní organizace, kterým na provoz přispívá MV. V zákoně se nově uvádí 2 kategorie azylových zařízení, a to přijímací a pobytová střediska. Pobyt v přijímacím středisku (PrS) je pro žadatele povinný, ale zákon nově umožňuje, aby účastníci řízení pobývali jak v pobytových střediscích 10

12 (PoS), tak i mimo tato zarizení. V případě, že se zdržují mimo pobytové středisko, musí mít správní orgán k dispozici současnou adresu pobytu. Dále podle 80 může pobytová a integrační azylová střediska provozovat nejen ministerstvo, ale i právnická osoba v rozsahu pověření uděleného MV a za úplatu. Pro získávání nových ubytovacích kapacit pro ubytování účastníků řízení o udělení azylu zadává Správa uprchlických zařízení veřejnou zakázku formou výzvy k podání nabídky na provoz pobytového střediska. Na základě výběru vhodného objektu je poté uzavřena smlouva mezi Správou uprchlických zařízení a příslušným právním subjektem o provozování pobytového střediska. Provozováním pobytového střediska se rozumí poskytování ubytování, stravování a služeb s tím souvisejících, a zajištění dalších služeb v objektu, který je pobytovým střediskem zřízeným Ministerstvem vnitra. Novinkou, oproti letům minulým, je i finanční příspěvek obcím, který je zakotven v 84 zákona o azylu. Stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obcím příspěvek k částečné úhradě nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. Jedná se o 7 Kč na osobu/den pro uprchlíka Zákon o azylu obsahuje i kapitolu o státním integračním programu, který sestává z bezplatných kurzů českého jazyka, poskytovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zajištění trvalého bydlení, které se realizuje formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi ministerstvem. Součástí integračního programu je i tzv. asistenční program, který funguje od roku V rámci tohoto programu ministerstvo vytipuje obec, která dá k dispozici určitý objekt - byt nebo dům, který je v dané chvíli většinou neobyvatelný. Ministerstvo obci poskytne příspěvek, z něhož je tento objekt opraven a obec se přijetím příspěvku zaváže objekt pronajmout azylantovi na dobu deseti let. (viz kapitola 4.1) Novým opatřením je příspěvek, který stát poskytne obci, ve které se nachází azylové zařízení, aby tím přispěl k úhradě nákladů, jež obec vynakládá na infrastrukturu, kterou využívají i azylanti. Stát nově upravuje i pozici nevládních organizací při azylovém řízení, zvláště pak pozici UNHCR. Pokud tyto organizace bezplatně poskytují účastníku řízení o přidělení azylu služby právní pomoci, přispěje jim ministerstvo na úhradu nákladů, vynaložených na tuto pomoc. 4. Státní instituce působící v oblasti uprchlictví Státní politika, zabývající se uprchlíky, je řízena Ministerstvem vnitra, konkrétně Odborem azylové a migrační politiky. Další státní institucí, která zajišťuje péči o uprchlíky, je Správa uprchlických zařízení. O těchto dvou institucích pojednává následující kapitola. 4.1 Odbor pro azylovou a migrační politiku MV ČR Od 1. července 2000 došlo z rozhodnutí ministra vnitra ke sloučení odboru pro uprchlíky a integraci cizinců MV s odborem pro imigraci a ochranu státních hranic MV. Činnosti těchto odborů přešli v plném rozsahu do nově zřízeného odboru azylové a migrační politiky MV. Tento odbor je tedy útvarem ministerstva vnitra pro výkon vymezené působnosti v oblasti azylu, uprchlictví, vstupu, pobytu a integraci cizinců a schengenské spolupráce. V rámci této působnosti je předmětem jeho činnosti: 11

13 a) plnění úkolů ministerstva v oblasti azylu a uprchlictví b) plnění úkolů ministerstva podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), s výjimkou úkolů stanovených zřizovací listinou rozpočtové organizace Správa uprchlických zařízení MV. (viz kapitola 4.2.) c) integrační politika ve vztahu k azylantům a cizincům a příprava humanitárních programů d) zastupování v soudním řízení k žalobám cizinců podaným proti rozhodnutím vydaným ve správním řízení ve věci azylu, správního vyhoštění, prodloužení víza k pobytu nad 90 dní, nepovolení a zrušení pobytu e) zajištění činnosti zvláštní (rozkladové) komise ministra vnitra v azylovém řízení t) plnění úkolů ministerstva v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Odbor azylové a migrační politiky předkládá ministrovi návrhy na zřízení azylových zařízení. Je útvarem ministerstva pro odborné řízení činnosti azylových a jiných uprchlických zařízení v oblasti správy azylu a uprchlictví, které uplatňuje prostřednictvím Správy uprchlických zařízení MV zabezpečuje a koordinuje plnění úkolů ministerstva při přípravě podmínek na přijetí Schengenských dohod a jejich realizaci Některé body činnosti bych zde ráda popsala podrobněji. Odbor azylové a migrační politiky je správním orgánem, který rozhoduje o udělení azylu v I. instanci. Pokud žadatel azyl neobdrží, má právo se odvolat. Odvolacím orgánem je ministr vnitra, který o podaném rozkladu rozhoduje na návrh zvláštní komise. Tyto zvláštní (rozkladové) komise byly zřízeny na základě Pokynu ministra vnitra č. 6 ze dne Tyto komise jsou složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4, kteří jsou státními občany České republiky. Komise je sedmičlenná a členství v ní je nezastupitelné. V komisi působí: a) 3 zástupci státních orgánů, a to: po jednom za Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí b) 4 zástupci nestátních institucí, a to: dva za Český helsinský výbor a po jednom za Českou advokátní komoru a právnickou fakultu. Díky značnému množství projednávaných rozkladů vznikly dvě rovnocenné rozkladové komise, které se pravidelně střídají ve svých zasedáních. V čele komise stojí ministrem vnitra stanovený předseda - zástupce nestátní instituce. Každá z komisí se schází jednou za dva týdny. Její činnost zajišťuje sekretariát rozkladové komise ministra vnitra v azylovém řízení, který připravuje podklady pro jednání komise formou předkládací zprávy k jednotlivým případům. Odbor dále zastupuje ministerstvo vnitra před senátem Vrchního soudu v případech, kdy žadatel o azyl po obdržení negativního rozhodnutí ve druhé instanci podá proti rozhodnutí žalobu k Vrchnímu soudu. Vrchní soud rozhodnutí ministra vnitra bud' potvrdí a žadatel nemá další možnost odvolání, nebo zruší rozhodnutí správního orgánu a obnoví řízení v I. nebo II. instanci. Oddělení integrace cizinců má na starosti plnění státního integračního programu ( zákona č. 325/1999 Sb.). Tento program je zaměřen na pomoc 12

14 azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Tomuto programu přecházel asistenční program integrace, který byl realizován od roku 1994 podle instrukce MV. V rámci programu stát převede finanční příspěvek majiteli domu, který uprchlíkovi pronajme byt na deset let, a obci, v níž se byt nachází, poskytne finanční částku na rozvoj infrastruktury. Dále od roku 1997 MV stejným způsobem realizuje projekt trvalého řešení situace osob v dočasném útočišti na území České republiky. Tento projekt řeší situaci osob v dočasném útočišti, které se nemohly k datu ukončení poskytování dočasného útočiště (tj. k 30. září 1997) v důsledku svého zdravotního postižení vrátit zpět na území Republiky Bosna a Hercegovina a zahrnuje i řešení situace a pobytu nejbližších rodinných příslušníků těchto zdravotně postižených osob, kteří o ně dosud pečují. Od roku 1998 pomáhá pň realizaci integračního programu smluvně vázaná nevládní organizace. Do konce roku 1999 vykonávala tuto činnost Poraďna pro integraci, která vyhledávala byty pro uznané uprchlíky, asistovala při stěhování lidí do integračních bytu a pomáhala jim orientovat se v novém prostředí. Ministerstvo vnitra si ponechalo odpovědnost za schválení každého bytu, za převod finančních prostředků majiteli bytu a obci, a též dohlíží na kvalitu práce nevládní organizace. Nedílnou součástí práce odboru je evidence všech žadatelů o azyl a uznaných uprchlíků. Odbor zveřejňuje pravidelné statistické přehledy o uprchlících v České republice. 4.2 Správa uprchlických zařízení MV Začátkem roku 1996 se od odboru pro uprchlíky odloučilo pracoviště, které odpovídá za provoz azylových zařízení ministerstva vnitra. Vznikla samostatná rozpočtová organizace ministerstva vnitra, metodicky i nadále vedená odborem pro azylovou a migrační politiku. Zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, platným od 1. ledna 2001 Správa uprchlických zařízení není již rozpočtová organizace, ale organizační složka Ministerstva vnitra. Název Správa uprchlických zařízení (SUZ) napovídá, že organizace zajišťuje vše, co souvisí s pobytem v zařízeních. To znamená, že spravuje a provozuje azylová zarizení a zajišťuje poskytování stravovacích, ubytovacích, zdravotních, sociálních a jiných služeb v zarizeních, včetně služeb volnočasových. SUZ rozhoduje také o tom, do kterého z AZ bude žadatel o azyl umístěn. Toto umístění závisí na momentálních volných místech v jednotlivých AZ, ale i na tom, jestli žadatel žádá o azyl v I. nebo ve II. instanci. Dále SUZ provádí programy MV pro účastníky řízení, které se týkají především prevence. Organizační struktura SUZ je budována tak, aby tato instituce byla schopna pružně reagovat na možné změny v problematice uprchlíků. V souvislosti s vývojem mezinárodní situace se mění počty uprchlíků, jejich sociální struktura, země původu apod. SUZ musí v každé situaci splnit úkoly vyplývající z mezinárodních i vnitřních právních norem, které řeší problematiku uprchlíků. Tomu odpovídá organizační struktura. K 1. lednu 2001 zde bylo zaměstnáno 430 pracovníků mnoha profesí: vedoucí azylových zařízení, ekonomičtí pracovníci, právníci, sociální pracovníci, vychovatelky, lékaři, zdravotní sestry, programátoři, sekretářky atd. Pro zlepšování činnosti SUZ je nutné zvyšování kvalifikace a vzdělávání pracovníků. Vzdělávání se uskutečňuje na několika úrovních - dálkové studium zaměstnanců, školení a kurzy podle profesního zaměření, kurzy výpočetní techniky, jazykové kurzy a semináře věnované aktuálním problémům organizované UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). 13

15 Uprchlíci mohou na SUZ také požádat o repatriaci do své země kdykoliv během azylové procedury. Zde podepíší, že se nevrátí na naše území v průběhu příštích 2 let a nepožádají zde znovu o azyl. S repatriací musí vyslovit souhlas Odbor pro azylovou a migrační politiku, který posoudí, jestli stát, do kterého se uprchlík chce vrátit, patří mezi bezpečné země. Hrazená repatriace osob pobývajících v azylových zařízeních do zemí původů je ze strany SUZ vysoce preferovaným programem, který znamená nejen možnost důstojného ukončení azylové procedury, ale také prevenci sociálně patologických jevů, jako jsou obecná kriminalita a prostituce u těch osob, které by setrvaly po ukončení azylové procedury i nadále na území ČR, bez možnosti legalizace svého pobytu. Hrazení nákladů spojených s repatriací do země původu není ze strany žadatele nárokové a v některých případech lze žádosti nevyhovět. Při realizaci návratu do země původu je nutno vycházet z následujících předpokladů: - o úhradu finančních nákladů za účelem repatriace má účastník řízení možnost požádat kdykoliv během azylové procedury za předpokladu, že požádal o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o udělení azylu o úhradu finančních nákladů za účelem repatriace může požádat i osoba, která obdržela zamítavé rozhodnutí MV o udělení azylu za předpokladu, že takto učiní ve lhůtě 24 hodin po pravomocně ukončeném řízení - repatriovaná osoba musí mít vždy pravomocně ukončené rizení ve věci návrhu na zahájení řízení o udělení azylu podle zákona č. 325/1999 Sb. V loňském roce pocházelo nejvíce repatriovaných osob ze Slovenska (343), dále z Ruska (26), Rumunska (23) a Bulharska (20). Správa uprchlických zařízení spravovala k azylových zařízení a 6 zařízení pro osoby s vízem za účelem strpění, z toho 4 azylová zařízení zajišťovala obec. O jednotlivých zařízeních pojednávám více v 7. kapitole. 5. Nevládní organizace zabývající se uprchlíky Vedle státních institucí, zabývajících se uprchlíky, existují i nestátní neziskové organizace, tzv. nevládní organizace. Tyto organizace mají v demokratické společnosti své důležité místo, nebot' zajišťují ochranu práv uprchlíků, a společně s nimi formulují a hájí jejich zájmy, názory a požadavky. Pomáhají řešit jejich problémy a mají úlohu prostředníka mezi klientem a státem. Nevládní organizace nepřebírají odpovědnost státu za zajištění základní péče a ochrany uprchlíků, ale vyplňují mezery ve státních službách. Mezi státem a nevládními organizacemi může existovat úzká spolupráce, kdy stát je zodpovědný za financování a nevládní organizace za provedení služeb. Finanční prostředky na svou činnost získávají nevládní organizace většinou z programů od mezinárodních a českých organizací a nadací, ze sponzorských darů, ze státních dotací nebo z příjmů z vlastní činnosti. Zvláštní místo ve společnosti zaujímají mezinárodní nevládní organizace, které umožňují šíření informací do České republiky i ven, a fungují jako kontrolní mechanismus, který upozorňuje na případy porušování lidských práv a mezinárodních smluv a může vyvolat mezinárodní reakci (Tranová 1998, str. 19) Mezinárodní organizací, zabývající se uprchlíky, je Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Tato organizace u nás zahájila činnost v roce 1992, kdy mimo jiné pomáhala při budování sítě nevládních organizací zabývajících se uprchlíky. UNHCR dodnes financuje jednotlivé projekty nevládních organizací ze zdrojů OSN a koordinuje činnost těchto organizací. UNHCR podporuje tyto 14

16 organizace: Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývající se imigranty, Poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru, Sdružení pro sociální a psychologickou pomoc LOCUS a Poradnu pro integraci. Činnost těchto organizací popisuji podrobněji na následujících stránkách. Působení těchto organizací lze rozdělit do několika oblastí: 1. poskytování informací uprchlíkům o jejich právech a povinnostech, o průběhu azylové procedury, o možnostech bydlení, práce a vzdělání a o systému zdravotní a sociální péče 2. právní poradenství a služby 3. sociální poradenství a péče 4. psychologická podpora a pomoc 5. vzdělávání lidí pracujících s uprchlíky, organizování a účast na odborných seminářích a konferencích 6. spolupráce s dobrovolníky 7. pozitivní ovlivňování veřejného mínění ve vztahu k uprchlíkům, výchova k toleranci Aby byl výčet aktivit úplný, je třeba upozornit také na služby, směřující k uprchlíkům v zahraničí. Jedná se o zprostředkování a odvoz humanitární pomoci do oblastí postižených válkou nebo přírodní katastrofou, organizování zdravotní péče v těchto oblastech, poštovní služba do postižených oblastí nebo pomoc při repatriaci uprchlíků. Tento druh pomoci zajišťuje křesťanská organizace ADRA (Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj). Také Český červený kříž a Mezinárodní červený kříž nabízejí služby uprchlíkům Jedná se především o tzv. pátrací službu", jejímž úkolem je nalézat v oblastech válečných konfliktů rodinné příslušníky uprchlíků a doručit jim dopis formou rodinné zprávy". Služeb Červeného kříže využívají především uprchlíci, usilující o sloučení s ostatními členy rodiny, žijícími mimo území České republiky. 5.1 Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) UNHCR působí v České republice od roku 1992 a od roku 2000 je jeho pozice při řízení o azylu vymezena zákonem. Pražskou styčnou kancelář tvoh zástupce Vysokého komisaře, dva právní poradci, programový asistent, tiskový mluvčí a technický personál. Kancelář je podřízena ústřednímu orgánu v Ženevě. Činnost úřadu se opírá o článek 14 Všeobecné deklarace lidských práv, z něhož vyplývá, že každý člověk má právo vyhledat si v jiných zemích útočiště před pronásledováním a užívat tam azylu. Toto poskytování ochrany zahrnuje: zajištění povolení vstupu do země žadatelům o azyl, zejména v případě států, které mají tendenci neprodyšně uzavřít své hranice sledování dodržování principu non-refoulement, principu zabraňujícímu vyhoštění uprchlíka do země, kde by jeho život nebo svoboda mohly být ohroženy zajišťování dodržování určitých základních humanitárních norem při jednání s žadateli o azyl. Povinnosti UNHCR je podporovat úsilí vlád při přijímání potřebných legislativních opatření a právních norem a zajistit potřebnou aplikaci těchto právních úprav v praxi zajištění přístupu uprchlíků k řádnému projednání jejich žádosti o přiznání postavení uprchlíka 15

17 povinnost intervenovat v případě, že osobní bezpečnost uprchlíka, navrátilce nebo žadatele o azyl je ohrožena vojenskými útoky, fyzickým násilím nebo násilným zadržováním podpora sloučení rozdělených rodin uprchlíků (UNHCR 1993, str ) Podle zákona č. 325/1999 Sb. je UNHCR deklarováno právo na informace o počtu zahájených řízení o azylu, právo na kontakt s účastníkem řízení, právo nahlížet se souhlasem účastníka do jeho spisu a být přítomen při pohovoru a ústním jednání. UNHCR tedy v České republice vykonává spíše funkci dohlížitele nad dodržováním mezinárodních standardů pro zacházení s uprchlíky a žadateli o azyl. Věnuje se také vzdělávací a informační činnosti a podporuje činnost některých nevládních organizací. 5.2 Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Organizace pro pomoc uprchlíkům je nezisková, nevládní, humanitární organizace, která byla založena v roce V současné době zde pracuje sedm zaměstnanců a spolupráci s OPU udržuje i skupina dobrovolníků. Aktivity OPU jsou z velké části financovány UNHCR, dále nadací Open Society Fund a mnoha menšími sponzory. V roce 1995 se OPU stala členskou organizací Evropské rady pro uprchlíky a exulanty (ECRE). V rámci České republiky spolupracuje s řadou nevládních organizací, jako je Česká katolická charita, Sdružení občanů zabývající se emigranty, Poradna pro uprchlíky Českého helsinského výboru a některé další humanitární organizace. OPU je také zakládajícím členem středoevropského sdružení organizací zabývajících se uprchlíky, v jehož rámci se účastní výměny zkušeností s organizacemi na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a dalších zemích střední a východní Evropy. Základní náplní práce je sociální a právní poradenství při jednání žadatelů o azyl s českými úřady a organizacemi a informování žadatelů o azyl o situaci v České republice a zdejších právech a povinnostech. Mezi další aktivity patří projekty, z nichž některé bych zde ráda popsala blíže. Programy pro děti V azylových zařízeních se nachází poměrně velký počet dětí, pro které OPU organizuje řadu aktivit k náplni jejich volného času. Na těchto aktivitách se podílejí i dobrovolníci, kteří s OPU spolupracují. Patří sem tábory v přírodě a návštěvy kulturních událostí, kin a divadel. V předvánoční době OPU pořádá Mikulášskou nadílku a rozdělování vánočních dárků - viz praktická část. Terapeutické programy pro ženy Cílem tohoto projektu je spojit ženy, které ovládají ruční práce (pletení, šití, háčkování, keramika, malování) do skupiny, vytvářející rukodělné výrobky. Činnost této skupiny probíhá pod profesionálním vedením sociálních asistentek OPU. Protože v azylových zařízeních žijí ženy z mnoha různých zemí, poskytuje jim tento projekt možnost se setkat a prostřednictvím kreativní činnosti se vzájemně poznat a komunikovat mezi sebou. Činnost v pracovně-terapeutické skupině pomáhá ženám získat nové dovednosti, které mohou uplatnit v budoucím životě. Pracovníci OPU také zajišťují prodej výrobků na různých charitativních akcích. Psychologické poradenství pro ženu v krizi 16

18 Tento projekt probíhá od roku Tým psycholožek společně s pracovníky Opu navštěvuje pravidelně uprchlické tábory a poskytuje psychologickou pomoc metodou skupinových diskusí s cílem identifikovat problémy a následně poskytovat cílené individuální poradenství. Jedním z cílů tohoto projektu je pomoci ženám, které prošly traumatickou zkušeností ve své vlasti, a nejsou bez psychologické pomoci schopny pokračovat v běžném životě. Součástí skupinové terapie je také výuka relaxačních technik, přispívajících k celkovému psychickému uvolnění. Dalším cílem tohoto projektu je rodinná terapie včetně pomoci při řešení problematických vztahů v rodině. Právní kliniku Projekt právních klinik má přiblížit studentům práva na Karlově univerzitě situaci uprchlíků prostřednictvím teoretických přednášek z mezinárodního práva a prakticky orientovaných seminářů. Studenti se tedy seznámí s azylovou infrastrukturou a azylovým řízením v České republice a zároveň poskytují uprchlíkům bezplatné právní poradenství. 5.3 Poradna pro uprchlíky Českého helsinského výboru Český helsinský výbor sleduje dodržování lidských práv v České republice a proto v roce 1993 inicioval vznik Poradny pro uprchlíky. Poslání poradny se odvíjí od ochrany práv uprchlíků. V poradně jsou zaměstnáni 2 psychosociální asistentky, 2 sociální asistentky, 3 právní poradci, koordinátor výuky češtiny a koordinátor projektu pracovní terapie. Poradna úzce spolupracuje s UNHCR a organizacemi, které se rovněž zabývají uprchlickou problematikou. Se svými nálezy také seznamuje příslušné orgány, včetně státní správy, členů zastupitelských sborů a pracovníků sdělovacích prostředků. Hlavní činnosti Poradny pro uprchlíky jsou: právní poradenství žadatelům o azyl (včetně žalob k Vrchnímu soudu), sociální a psychologické poradenství poradenství pro cizince, kteří byli nuceni opustit svou zemi v důsledku války nebo jiné humanitární katastrofy kurzy českého jazyka, kombinované s občanskou výchovou, pořádané v azylových zařízeních opatrovnictví pro nezletilé bez doprovodu ve věci správního řízení žádosti o azyl projekt pracovní terapie pro cizince, čekající na rozhodnutí Vrchního soudu: výroba recyklovaného papíru, základy práce s počítačem připomínky k návrhům zákonů a jejich novelám, vztahujícím se k cizincům a žadatelům o azyl přednášky pro střední a vysoké školy, veřejná vystoupení v médiích a při různých setkáních občanské i odborné veřejnosti odborná průprava studentů a dobrovolníků, vykonávajících v poradně praxe a stáže Projekt pracovní terapie probíhá v současné době v pobytovém středisku Bělá- Jezová, kde každé pondělí mají žadatelé o azyl možnost podílet se na výrobě papíru. Každodenní výuka českého jazyka probíhá v azylových zařízeních Červený Újezd, Bělá-Jezová, Zastávka u Brna a Vyšní Lhoty. 17

19 5.4 Poradna pro integraci Poradna pro integraci vznikla v lednu 1998 osamostatněním skupiny sociálních pracovnic dříve působících v rámci Poradny pro uprchlíky Č`HV. Záměrem poradny je soustředit se na problematiku integrace uznaných uprchlíků a zajistit svým klientům na území celé republiky přiměřenou péči. V Poradně pro integraci pracují 3 terénní sociální pracovnice. Klientem poradny se uprchlík stává poté, co převezme rozhodnutí o přidělení statutu uprchlíka. Pracovníci poradny informují uprchlíky o jejich právech a povinnostech, o možnostech bydlení, zaměstnání, vzdělání, soc. zabezpečení, zdrav. pojištění a o změnách, které je v následující době čekají. Hlavní důraz je kladen na řešení bytové otázky. Uznaní uprchlíci mají nárok na tzv. integrační byt v rámci státního asistenčního programu (viz kapitola 3.2.). Aby se zkrátila doba čekání na integrační byt, která se někdy protáhne až na několik let, podporují pracovníci poradny uprchlíky v samostatném aktivním hledání bytu. Vysvětlují svým klientům, jak se píše a podává žádost o byt na místním zastupitelstvu, a tam, kde je třeba, vstupují do jednání s úřady. Poradna pro integraci uznaným uprchlíkům zprostředkovává kurzy češtiny. Pokud se nepodaří zajistit výuku prostřednictvím školského úřadu, který má tuto povinnost ze zákona, platí poradna kurzy češtiny z vlastních zdrojů. Poradna pro integraci věnuje zvýšenou pozornost sociálně slabším rodinám s dětmi a poskytuje jim mimořádné finanční příspěvky (např. na školní potřeby, kurzy nebo letní tábory pro děti). 5.5 Sdružení občanů zabývající se emigranty (SOZE) Sdružení bylo zaregistrováno v roce 1992, ačkoliv počátky jeho činnosti spadají do roku Od ostatních nevládních organizací se liší tím, že působí v moravsko-slezském regionu. Svou hlavní kancelář má v Brně a působí tedy v azylových zařízeních svého regionu - Vyšní Lhoty, Havířov, Zastávka u Brna, Zbýšov a Bruntál. Ve sdružení jsou zaměstnáni 2 psycholožky, 2 sociální asistenti a 5 právních poradců. Činnost SOZE zahrnuje: Právní a sociální poradenství pro žadatele o azyl i uznané uprchlíky Sociální a kulturní aktivity v jednotlivých azylových zařízeních Osvětová a kulturní činnost Formou přednáškových cyklů a seminářů o uprchlících, konaných na vybraných vysokých školách, usiluje SOZE o širší porozumění této problematice mezi studenty vysokých škol. SOZE využívá i mediálních možností k boji proti xenofobii a rasismu. Formou výstav a kulturních večerů seznamuje širší veřejnost s pozitivními aspekty přítomnosti uprchlíků v zemi. 5.6 Sdružení pro sociální a psychologickou pomoc LOCUS Sdružení poskytuje sociálně psychologickou podporu a pomoc uprchlíkům v České republice. V letech LOCUS plnil zakázku ministerstva vnitra. Náplní práce psychologů Locusu bylo dojíždět do humanitárních středisek za uprchlíky z bývalé Jugoslávie a poskytovat jim terapeutickou pomoc. Hlavním účelem těchto 18

20 pravidelných návštěv bylo umožnit klientům vyjádřit pocity vyvolané traumatickými zážitky z války a nashromážděné během pobytů v uprchlických zařízeních. Psychologové věnovali svůj čas také dětem, pro které připravovali programy a hry. V záři 1997 vláda ukončila program dočasného útočiště pro uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a zrušila provoz humanitárních středisek. Mezitím o služby psychologů projevili zájem sociální pracovníci z azylových zařízení, a Locus našel nové klienty mezi žadateli o azyl. Pracovníci Locusu v současné době pravidelně navštěvují azylová zařízení, kde se snaží psychicky podporovat a doprovázet své klienty. Svůj čas věnují zejména kriticky vyhroceným případům v azylových zařízeních. Od června 1996 Locus provozuje v Praze psycho-sociální poradnu, která je určena především pro všechny uprchlíky žijící mimo zařízení ministerstva vnitra, bez rozdílu jejich právního postavení. Několik klientů této možnosti využívá k pravidelné terapii. Další činností Locusu je organizování vzdělávacích kurzů pro pracovníky azylových zařízení. Tato setkání jsou zaměřena především na komunikaci, sebezkušenostní trénink, relaxaci a supervizi. Pracovníci Locusu se formou přednášek a besed účastní výchovy mladých lidí k toleranci vůči odlišným názorům, postojům a přesvědčením. 6. Sociální práce s žadateli o azyl Sociální práce s uprchlíky je odlišná o běžné sociální práce, i když se jí v mnohém podobá. Sociální pracovník zde nepracuje podle předpisů, ale především se pokouší vcítit do druhých, využívat své intuice a spoléhat na své pocity. Očekává se od něj, že bude znát zákony související s uprchlíky a bude mít přehled o institucích, které se uprchlíky zabývají. Př1 konkrétní práce s klientem je třeba přistupovat ke každému uprchlíkovi individuálně a na jeho potíže pohlížet v kontextu jeho původu, zázemí a rodiny, a také v kontextu společenskopolitické situace. Pracovník si musí stále dávat pozor, aby respektovat právo uprchlíka na vlastní kulturu a důstojnost. Neměl by zapomínat na to, že uprchlík je ten, kdo rozhoduje o svém životě. V uprchlíkovi můžeme vidět zákazníka, který přichází s určitým záměrem, a žádá pracovníka o pomoc nebo radu. Proto je důležité, aby pracovník nejprve správně pochopil, co od něj klient potřebuje, a společně s klientem se snažil jeho očekávání naplnit. Následná spolupráce by měla být užitečná především pro uprchlíka, a ne pro pracovníka nebo organizaci, kterou zastupuje. Abychom práci s uprchlíky mohli prožívat jako příjemnou a krásnou, měla by se uskutečňovat v atmosféře otevřenosti, důvěry a spolupráce (Tranová 1998, str. 32). Při psaní této kapitoly jsem vycházela z knihy Sociální práce a uprchlíci, kterou napsala v roce 1995 nizozemská autorka Marina Hendriks. Český překlad této brožury vydala pro vlastní potřebu Poradna pro uprchlíky Českého helsinského výboru. Zatím je to jediná publikace o sociální práci s uprchlíky v češtině. Brožura shrnuje zkušenosti a pozorování účastníků jednoho kurzu pro holandské sociální pracovníky. 6.1 Potřeby uprchlíků Uprchlíci jsou lidé, kteří ztratili téměř vše, co považujeme v životě za důležité 19

Sociální práce s uprchlíky LS 2016

Sociální práce s uprchlíky LS 2016 Sociální práce s uprchlíky Specifické metody SP LS 2016 Migrace, uprchlíci, legislativa Uprchlík člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát kde žil. Důvody ekonomické, politické, válečné,.

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Rezoluce Valného shromáždění OSN

Rezoluce Valného shromáždění OSN Rezoluce Valného shromáždění OSN UNHCR Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 428 ze dne 14. prosince 1950 Valné shromáždění

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Základy práva, 21. listopadu 2016

Základy práva, 21. listopadu 2016 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy práva, 21. listopadu 2016 ké právo Přehled přednášky ké právo ké právo ké právo Soubor právních norem, které ukládají cizincům povinnosti nebo

Více

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s.

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Část I. Základní ustanovení 1 Název, sídlo a působnost spolku 1. Název spolku: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z. s. 2. Asociace institucí

Více

S t a t u t. R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a

S t a t u t. R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a S t a t u t R a d y v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y p r o l i d s k á p r á v a Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády České republiky pro lidská práva (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem

Více

Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie

Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Problematika migrace v právu Evropské unie

Problematika migrace v právu Evropské unie Problematika migrace v právu Evropské unie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropská unie a

Více

Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace Platné znění Statutu Rady pro výzkum, vývoj a inovace, schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 30. listopadu 2009 č. 1457, ve znění usnesení vlády ze

Více

Stanovy Farní charity Prachatice

Stanovy Farní charity Prachatice Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

Migrace lidské společnosti

Migrace lidské společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Návrh na registraci občanského sdružení

Návrh na registraci občanského sdružení Věc: Návrh na registraci občanského sdružení V souladu s 6 zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, předkládá přípravný výbor ve složení: Veronika Kolářová, bytem: Bítov 2, 266 01 Beroun r.č. 776105/0660

Více

343/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna školského zákona

343/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna školského zákona 343/2007 Sb. ZÁKON ze dne 27. listopadu 2007, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Stanovy Sdružení nájemníků ČR

Stanovy Sdružení nájemníků ČR Stanovy Sdružení nájemníků ČR Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Sdružení nájemníků České republiky (dále jen SON ) je dobrovolné sdružení občanů České republiky, založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

Více

UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH (PROFESNÍCH) KVALIFIKACÍ

UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH (PROFESNÍCH) KVALIFIKACÍ UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH (PROFESNÍCH) KVALIFIKACÍ V RÁMCI EU Seminář 2016 AKADEMICKÉ UZNÁVÁNÍ Uznání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné vzdělávací instituce (zahraniční) jinou vzdělávací

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ MANA,o.s. I.Úvodní ustanovení 1. Sdružení Mana,o.s. / dále jen sdružení / je občanským sdružením, jehož cílem činnosti je: morální, hmotná, odborná a jiná obdobná podpora, poskytovaná

Více

Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013)

Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013) Článek l Úvodní ustanovení Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013) (1) Rada pro zdraví a životní prostředí (dále jen "Rada") je stálým

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 11. června 2007 č Statut. Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 11. června 2007 č Statut. Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 11. června 2007 č. 642 Statut Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády České republiky pro

Více

57/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o azylu

57/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o azylu 57/2005 Sb. ZÁKON ze dne 27. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějích předpisů, (zákon o azylu), ve znění

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Křtiny. Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2 Statut spolku. Čl. 3 Cíl činnosti spolku. Čl.

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Křtiny. Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2 Statut spolku. Čl. 3 Cíl činnosti spolku. Čl. Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Křtiny Čl. 1. Název a sídlo Název: Spolek rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Křtiny (dále jen spolek ) Sídlo: Křtiny 240, 679 05 Křtiny Čl. 2 Statut spolku

Více

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje

Více

Stanovy APEK. 1 Název a sídlo Asociace. 2 Právní postavení Asociace. 3 Cíl činnosti Asociace. 4 Předmět činnosti Asociace

Stanovy APEK. 1 Název a sídlo Asociace. 2 Právní postavení Asociace. 3 Cíl činnosti Asociace. 4 Předmět činnosti Asociace Stanovy APEK 1 Název a sídlo Asociace 1.1 Název Asociace je "Asociace pro elektronickou komerci", zkráceně APEK. 1.2 Sídlem Asociace je Praha, Sokolská 23, 120 00 Praha 2. 2 Právní postavení Asociace 2.1

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t 108 9. funkční období 108 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU Část první Základní ustanovení 1 1) Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou (dále jen komora ) je sdružení podnikatelů, zřízeným zákonem ČNR

Více

Platné znění. Článek 1

Platné znění. Článek 1 III. Platné znění Statutu Grantové agentury České republiky schváleného usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 770, ve znění usnesení vlády ze dne 16. března 2009 č. 305, usnesení vlády ze dne 29. září

Více

14708/16 vho/aj/mb 1 DGD 1B

14708/16 vho/aj/mb 1 DGD 1B Rada Evropské unie Brusel 28. listopadu 2016 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0133 (COD) 2016/0222 (COD) 2016/0223 (COD) 2016/0224 (COD) 2016/0225 (COD) 14708/16 ASILE 80 ASIM 157 RELEX 972 CODEC

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 593/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 593/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 593/0 Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

Článek 1 Úvodní ustanovení

Článek 1 Úvodní ustanovení Statut Vláda ČR svým usnesením vlády ze dne 16. února č. 195 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti ČR kromě jiného schválila Statut Bezpečnostní rady státu. Článek 1

Více

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ STATUT GRANTOVÉ AGENTURY ČESKÉ REPUBLIKY (úplné znění) (zrušeno usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 770) P ř í l o h a č. 2 k usnesení vlády ze dne 13. června 2001 č. 590 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Více

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 40 Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Více

Stanovy Charita Česká republika

Stanovy Charita Česká republika Stanovy Charita Česká republika Charita Česká republika (Charita) je součástí římskokatolické církve. Činností Charity je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost,

Více

S T A N O V Y ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ

S T A N O V Y ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ S T A N O V Y ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ - úplné znění - tak, jak vyplývá ze znění stanov AVO, schválených ustavujícím valným shromážděním dne 18. 6. 1990, registrovaným MVČR pod č. j. VSP/1-2063/90-R

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat

Více

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Otázky a odpovědi Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 OSN usiluje "zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat... základních práv a svobod".

Více

Statut celý název komise vlády

Statut celý název komise vlády Statut celý název komise vlády Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Celý název komise vlády (dále jen Komise ) je dočasným pracovním orgánem vlády ve vymezené oblasti - uvede se stručně oblast působení. (2)

Více

Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130

Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 130 Statut Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity Článek I Úvodní ustanovení 1) Koordinační rada pro kosmické aktivity

Více

- Organizace volnočasových, kulturních a sportovních aktivit pro děti s PAS a jejích rodičů

- Organizace volnočasových, kulturních a sportovních aktivit pro děti s PAS a jejích rodičů Stanovy spolku Čl. 1. Název a sídlo Název: ADAM - autistické děti a my, z.s. (dále jen "spolek") Sídlo: Mozartova 1092/2, 736 01 Havířov - Podlesí Čl. 2 Doba trvání spolku Spolek je založen na dobu neurčitou.

Více

Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením

Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením Statut Vládního výboru pro osob y s e zdravotním postižením Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením (dále jen Výbor ) je stálým koordinačním, iniciativním a poradním

Více

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky

S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 172 S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Metodický pokyn č. 3

Metodický pokyn č. 3 Metodický pokyn č. 3 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Provozní řád poradny pro cizince a uprchlíky

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO.

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

S T A T U T Justiční akademie

S T A T U T Justiční akademie Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j.

Více

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1323 S t a t u t Vládního výboru pro zdravotně postižené občany Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Vládní výbor

Více

Statut Řídící rady projektů podpořených z Evropského sociálního fondu ČR a Operačního programu Zaměstnanost. Článek 1. Úvodní ustanovení.

Statut Řídící rady projektů podpořených z Evropského sociálního fondu ČR a Operačního programu Zaměstnanost. Článek 1. Úvodní ustanovení. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Palackého nám. 4 P.O. Box 60 128 01 Praha 2 Příloha 1 k příkazu ředitele ÚZIS ČR č. 14/2018 ze dne 31. července 2018 Statut Řídící rady projektů

Více

STANOVY. Článek 1 Základní údaje

STANOVY. Článek 1 Základní údaje STANOVY Článek 1 Základní údaje Název sdružení: Asociace ředitelů gymnázií České republiky, z. s. Zkrácené označení: AŘG ČR Sídlo: Gymnázium Nad Štolou, Nad Štolou 1, 170 00 Praha 7 Článek 2 Poslání a

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Stanovy Asociace speciálních pedagogů České republiky, o. s. 1. ASOCIACE SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ ČESKÉ REPUBLIKY, z. s. STANOVY. Článek 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Stanovy Asociace speciálních pedagogů České republiky, o. s. 1. ASOCIACE SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ ČESKÉ REPUBLIKY, z. s. STANOVY. Článek 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1 ASOCIACE SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ ČESKÉ REPUBLIKY, z. s. STANOVY Článek 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název sdružení Asociace speciálních pedagogů České republiky, z. s. Zkrácené označení ASP ČR Sídlo Základní škola

Více

Stanovy. Základní ustanovení

Stanovy. Základní ustanovení Stanovy Občanské sdružení Asociace pro mediální pedagogiku je dobrovolné společenství občanů, sdružující vědecké pracovníky, učitele a jiné osoby se zájmem o mediální pedagogiku a disciplíny hraniční a

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Metodický pokyn č. 1/2011

Metodický pokyn č. 1/2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor rodiny a dávkových systémů Č. j.: 2011/4258-21 V Praze dne 17. ledna 2011 Vyřizuje: Mgr. Petr Beck, PaedDr. Petr Niederle Metodický pokyn č. 1/2011 k rozšíření

Více

Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s.

Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. Článek I. Název a sídlo Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. 1. Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s., je spolkem

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. května 2014 č. 352 Statut Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Více

Základy práva I. Program:

Základy práva I. Program: Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 2 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ EVROPSKÉ UNIE 7 STÁŽ VE VÝBORU REGIONŮ 9 STÁŽ V EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM

Více

Česká asociace telekomunikací, z.s. Organizační řád

Česká asociace telekomunikací, z.s. Organizační řád Česká asociace telekomunikací, z.s. Organizační řád Organizační řád byl projednán a schválen Valnou hromadou ČAT dne 15.5.2015 Čl. 1 - Účel Organizačního řádu ČAT Účelem tohoto řádu je podrobně stanovit

Více

Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU. Článek 1 Úvodní ustanovení

Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU. Článek 1 Úvodní ustanovení S T A T U T ŘÍDICÍHO A KOORDINAČNÍHO VÝBORU Příloha č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. března 2005 č. 245 pro potřeby koordinace pomoci poskytované v programovacím období 2007-2013 Evropskými společenstvími

Více

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Akademické uznávání Profesní uznávání Instrumenty uznávání odborných kvalifikací Právní úprava uznávání odborných kvalifikací Budoucí systém

Více

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM SMĚRNICE č.2 O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM GYMNÁZIUM VODŇANY www.gymnaziumvodnany.cz Tel./fax 383 383 743, kancelar@gymnaziumvodnany.cz 1 GYMNÁZIUM VODŇANY Směrnice o svobodnému přístupu k informacím

Více

Repatriace Úvod k repatriacím

Repatriace Úvod k repatriacím Repatriace 2005 1. Úvod k repatriacím REPATRIACE JEJICH SMYSL A CÍLE Program dobrovolných repatriací do země původu (nebo jiné země) hrazených z rozpočtu státu, je jednou z priorit Správy uprchlických

Více

S T A T U T Justiční akademie

S T A T U T Justiční akademie Dle 131 zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění vydává Ministerstvo spravedlnosti: S T A T U T Justiční akademie Čl. 1 Úvodní ustanovení Statut Justiční akademie podrobněji vymezuje působnost a úlohy Justiční

Více

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ sekretariát Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.: 224 211 021 e-mail: masdem@seznam.cz STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ Věrni odkazu prezidenta Osvoboditele, zakladatele

Více

Informace o zpracování osobních údajů (GDPR)

Informace o zpracování osobních údajů (GDPR) Příloha č. 1 pokynu ředitele SUZ MV č. 34 /2018 Správa zařízení Informace o zpracování osobních údajů (GDPR) Informace jsou zveřejněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze

Více

STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL

STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL I. Název, sídlo, právní forma Název: Sdružení žen KDU-ČSL /dále jen Sdružení/, jeho zkratka je SŽ KDU-ČSL anglicky: Women's Association of KDU-CSL Sídlo: Ústřední kancelář

Více

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst. L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2016/0120(NLE) 29.9.2016 *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a

Více

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

P o m o c b e z h r a n i c

P o m o c b e z h r a n i c Stanovy občanského sdružení P o m o c b e z h r a n i c Článek I Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Pomoc bez hranic Sídlo sdružení: Neústupného 1839/8, Praha 5 Článek II Právní postavení sdružení

Více

Řeckokatolická charita

Řeckokatolická charita Řeckokatolická charita Výroční zpráva 2009 Charitní služba je založena na respektování, ochraně a rozvíjení přirozených práv každého člověka a na křesťanském pojetí etických hodnot, zakotvených v Písmu

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

SPRÁVNÍ POPLATKY žádost o vydání povolení k trvalému pobytu

SPRÁVNÍ POPLATKY žádost o vydání povolení k trvalému pobytu Přehled změn provedených novelou zákona o pobytu cizinců s účinností od 31.7.2019 (zákonem č. 176/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých

Více

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í generálního ředitele Vězeňské služby České republiky Ročník 2008 NAŘÍZENÍ č. 44 o organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky Podle ustanovení 1 odst. 2 zákona

Více

STANOVY. Článek I. Název, sídlo, postavení Spolku

STANOVY. Článek I. Název, sídlo, postavení Spolku STANOVY Článek I. Název, sídlo, postavení Spolku 1. Spolek je založen na principu dobrovolnosti a demokratických zásadách v souladu s ustanovením 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2.

Více

STANOVY TANEČNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY

STANOVY TANEČNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY STANOVY TANEČNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY I. Základní ustanovení 1. Taneční sdružení (dále jen "Sdružení") je dobrovolnou, otevřenou a politicky nezávislou organizací sdružující taneční interprety, choreografy,

Více

ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y

ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y Charita, jako milosrdná láska, je naplňováním Kristovy výzvy vyhledávat potřebné a pomáhat bližnímu v nouzi. I. Zřízení Arcidiecézní charita Olomouc (dále jen

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více