ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Transkript

1 Sborník příspěvků z odborného sympozia ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU května 2010 Liberec, Česká republika Workshop proceedings DEVELOPMENT OF HUMAN RESOURCES IN SCIENCE AND RESEARCH 11 th 12 th May 2010 Liberec, Czech Republic 1

2 2

3 Tato publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Za obsah a formu příspěvků odpovídají jejich autoři. ISBN

4 4

5 Organizátoři sympozia: Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta Inovační a technologické centrum při VÚTS, a.s. 5

6 6

7 OBSAH VZDĚLÁVACÍ PLATFORMA PRO TRANSFER VAV Ing. Radka Pittnerová, Ing. Petra Rydvalová, Ph.D BUDOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH TÝMŮ A ROZVOJ UNIVERZITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VÝZKUMNÝCH ODBORNÍKŮ PRO MIKRO - A NANOTECHNOLOGIE Jana H. Církvová, Jaromír Hubálek ROLE ZPROSTŘEDKOVATELE VE VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH AKTIVITÁCH Adolf Filáček PROJEKT "ROZVOJ PEDAGOGICKÝCH A MANAŢERSKÝCH KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ UNIVERZITY PARDUBICE" Ing. Jitka Genserová ZEFEKTIVNĚNÍ PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ = KVALITNÍ LIDSKÉ ZDROJE - JEDEN ZE ZÁSADNÍCH NÁSTROJŮ ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚ PaedDr. Marcela Göttlichová ROMODIS Mgr. Hana Jiříčková, Ing. Zuzana Šitavancová KURZY IMUNOANALÝZYA ENDOKRINOLOGIE - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VAV V BIOMEDICÍNSKÉM VÝZKUMU RNDr. Marie Karlíková, PhD., MUDr. Ondřej Topolčan, CSc NOVÝ KURZ "VĚDECKÉ METODY PRO DOKTORANDY" NA ČVUT V PRAZE Prof. h. c., Dr., Ing. Václav Liška, Dr. h. c KOMUNIKACE MEZI EXPERTEM, VEŘEJNOSTÍ A POLITIKOU Petr Machleidt PUBLIC FUNDING FOR RESEARCH IN HEIS IN SELECTED EUROPEAN COUNTRIES Kateřina Maršíková APLIKACE DIVERSITY MANAGEMENTU V PROJEKTU FRVŠ Č. 207/2009 Karina Muţáková 1, Jana Přívratská ZKUŠENOSTI S FUNGOVÁNÍM TRANSFERU KNOW-HOW NA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITĚ V PLZNI Jan Podola, Jaroslav Šíp "KLÍČ" K IDENTIFIKACI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU - VÝSTUP PROJEKTU "APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VAV" Dana Pokorná, Vladimíra Sedláčková, Hana Šůstková PŘIZPŮSOBENÍ PEDAGOGICKÉ KOMUNIKACE CÍLOVÉ SKUPINĚ STUDENTŮ (PŘÍPADOVÁ STUDIE Z ČVUT V PRAZE) Monika Schmidtová ROLE VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jaroslava Syrovátková WEBOVÁ APLIKACE PRO SDÍLENÍ DAT A PODPORU KOMUNIKACE V PROJEKTU TE-ERA Ing. Petra Šeflová VÝZKUM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH: CESTA K 3G UNIVERZITÁM Václav Urbánek

8 PŘÍRUČKA INOVACÍ INNOSKILLS A PODPORA RYCHLE ROSTOUCÍCH ZNALOSTÍ FIREM A FASTER Jiří Vacek, Dana Egerová, Milan Edl ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V PODMÍNKÁCH UNIVERZITNÍHO VĚDECKOVÝZKUMNÉHO CENTRA Ing. Monika Vejchodová SCICOM - ROZVOJ KOMPETENCÍ PRO KOMUNIKACI VĚDY Irena Vlachynská

9 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. VZDĚLÁVACÍ PLATFORMA PRO TRANSFER VaV Ing. Radka Pittnerová VÚTS, a. s. Liberec (Inovační a technologické centrum) radka.pittnerova@vuts.cz Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci (Ekonomická Fakulta, katedra podnikové ekonomiky) petra.rydvalova@tul.cz Abstrakt Procesy, které zajišťují efektivní učení a spolupráci v rámci projektů VaV patří mezi nejdůleţitější dynamické schopnosti inovačních organizací. Cílem článku je představit novou společnou vzdělávací platformu sedmi českých organizací zaměřenou na vzdělávání v oblasti transferu výsledků vědecké činnosti. V tomto příspěvku se soustředíme na čtyři oblasti, které jsou pro úspěšný transfer výsledků V a V v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) podstatné: technologické a ekonomické znalosti pro ERA; řízení financí a auditing VaV projektů v mezinárodních souvislostech; rozvoj komunikačních dovedností ve vědě; zapojení pracovníků VaV do projektů mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce. Tato témata jsou řešena v rámci projektů Operačního programu Vzdělávaní pro konkurenceschopnost. Klíčová slova: vzdělávací platforma, věda, výzkum a vývoj, transfer výsledků VaV, Evropský výzkumný prostor. Abstract Most important dynamic skills of the innovative organisations are the processes that provide effective learning and cooperation intra-project R & D. The aim of the paper is to present the new educational platform with the intention to transfer of the science findings among seven Czech organisations. Here we would like concentrate on four areas which are major for the successful transfer of the results R & D in the ERA: Technology and economic knowledge for European Research Area; Financial management and auditing of the R & D projects in the international environment; Development of communication skills in science; Researchers integration to the projects of the R & D international co-operation. These subjects 9

10 are solved in the projects of the OP VK (Operational program Education for the competitive). Key words: Educational platform, science, research and development, transfer of the R & D results, European research area. 1 Úvod Cílem článku je představit vzdělávací platformu vytvořenou propojením čtyř inovačních projektů. Tyto projekty jsou realizovány díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Vznik společné platformy vzdělávání uceleného procesu transferu výsledků VaV byl iniciován na základě zjištěné potřeby z dotazníkového průzkumu pracovníků inovačních oragnizací. Ten byl realizován v roce 2008, a to v rámci inovačního projektu OP RLZ Regionální centrum vzdělávání v oblasti znalostního a technologického transferu pod akronymem TRANSCEN. [5] Z výsledků průzkumu vyplynulo, ţe Největší důraz respondentů byl kladen na rozvoj komunikačních a prezentačních dovedností včetně jazykové vybavenosti, dále na souhrn aktivit spojených s projektovou činností (příprava projektů, projektový management, finanční řízení projektů, ) a v neposlední řadě také na rozvoj mezioborové spolupráce, komercializace a vyuţití výsledků VaV v praxi a práci s informacemi. [4, s. 25, citace] Koncepci vzdělávací platformy lze chápat jako jádro znalostního klastru pro efektivní transfer výsledků výzkumu a vývoje. Rozhodující roli (z ekonomického hlediska) v úspěšnosti výstupů výzkumu a vývoje hraje zavedení jeho výsledků na trh. Úspěšnost výsledků vědy a výzkumu měříme vznikem inovace na daném trhu produktu. Aby byla inovace na trhu úspěšná, nelze řešit výzkum, vývoj a realizaci produktu či technologie atd. odděleně od trhu jeho uplatnění. Cestou je: - Vytvoření kvalitního technicky, technologicky, znalostně a administrativně vybaveného prostředí, které bude podporovat tvorbu nápadů a nových projektů s minimálním mnoţstvím bariér. - Motivace soustavného vzdělávání a podpora vzniku tacitních znalostí v organizaci. - Zabezpečení celého procesu transferu výsledků V a V vhodným systémem ochrany duševního vlastnictví, a to jiţ od počátku projektového návrhu na výzkum či vývoj. - Zapojení původců řešení do procesu transferu (komercializace). 2 Rámcové představení jednotlivých projektů Představovaná vzdělávací platforma spojuje projekty, jejichţ aktivity jsou zaměřeny na jednotlivé kompetence procesu transferu poznatků VaV do praxe, viz obr

11 Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 1 Vzdělávací platforma pro transfer VaV 2.1 Technologické a ekonomické kompetence pro Evropský výzkumný prostor (TE-ERA) Předloţený projekt vychází z myšlenky tzv. Evropského výzkumného prostoru. Koncept projektu je postaven na vzájemné spolupráci akademického prostředí s praxí a interdisciplinárním přístupu ke vzdělávání propojujícím znalosti nových technologií, ekonomie a evropské politiky. Akronym projektu TE-ERA byl proto sestaven z počátečních písmen nosných znalostních disciplín Technologie (Technology), Ekonomie (Economy) a European Research Area (Evropský výzkumný prostor; v českých dokumentech se častěji pouţívá zkratky anglického termínu). Strategicky zvolený akronym projektu TE-ERA evokuje latinské pojmenování země (terra). Akronym má v cílové skupině vyvolat v mysli představu objevování nové země. Cílem projektu je podpořit vzájemnou spolupráci mezi institucemi terciárního vzdělávání a sektorem výroby a sluţeb tak, aby kompetence absolventů i akademických pracovníků byly v souladu s potřebami firemní sféry a byl podpořen zájem studentů o práci v technologicky orientovaných oborech. Partnery projektu jsou Technická univerzita v Liberci (dále jen TUL), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen UTB), Ostravská univerzita v Ostravě (dále jen OSU), VÚTS, a.s. a Elmarco s.r.o. z Liberce. [6] 2.2 Řízení financí a auditing VaV projektů v mezinárodních souvislostech (PROFIN) Cílem projektu s akronymem PROFIN je zvýšit prostřednictvím systému vzdělávání znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníků V a V v oblasti financí. Základní otázkou projektu je: Jak efektivně a v souladu se zákonnými normami připravovat a řídit rozpočet vědeckovýzkumných projektů v mezinárodním prostředí EU? Jedním z předpokladů úspěchu V a V aktivit financovaných z veřejných zdrojů je kvalitní finanční řízení projektů završené úspěšným auditem. Projekt PROFIN proto prostřednictvím specifických vzdělávacích aktivit usiluje o zvýšení takových manaţerských dovedností 11

12 a znalostí pracovníků ve V a V, které jim při úspěšně realizovaném výzkumném, vývojovém či inovačním projektu přinesou kýţený efekt ať uţ jen ve formě pozitivní auditorské zprávy daného projektu či dokonce dobře připravené komercializaci výsledků projektu na trhu. Vzdělávací aktivity, které vědecko-výzkumným pracovníkům nabízí projekt PROFIN, jsou rozděleny do tří modulů zaměřených na finanční řízení, auditing a manaţerské kompetence ve dvou základních úrovních manaţer VaV a expert. Partnery projektu jsou TUL, OSU, VÚTS, a. s., Vysoké učení technické v Brně (dále jen VUT) a Interexpert Bohemia, spol. s r. o. [2] 2.3 Podpora zapojení pracovníků VaV do projektů mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce (PROMOTE) Cílem projektu s akronymem PROMOTE je podpořit mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu prostřednictvím rozvoje specifických kompetencí regionálních pracovníků VaV. Realizace projektu je rozdělena do tří základních oblastí: SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ pracovníků VaV; podpora MEZINÁRODNÍHO NETWORKINGU; PŘÍMÉ AKCE na podporu a propagaci vědy a výzkumu v regionu. Projekt PROMOTE navazuje na činnosti sítě regionálních kontaktních organizací pro Rámcové programy EU (RKO), které jsou součástí národní sítě NINET (více viz PROMOTE doplňuje standardní nabídku sluţeb sítě NINET o specifické vzdělávací a podpůrné aktivity, které mají za cíl umoţnit pracovníkům VaV získat takové kompetence a podporu, které maximálně eliminují moţné bariéry jejich zapojení do mezinárodních VaV projektů. Partnery projektu jsou VÚTS, a. s., OSU, VUT v Brně a Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i. [3] 2.4 Rozvoj komunikačních dovedností ve vědě s vyuţitím modelového pilotního projektu NANO (MUNRO) Cílem projektu je zvýšit úroveň a kvalitu komunikačních dovedností lidských zdrojů ve vědě a výzkumu tak, aby pracovníci VaV byli schopni zvýšit efektivitu komunikačního sdělení ve vazbě na různé cílové skupiny. Akronym projektu MUNRO má v cílové skupině evokovat jednak snahu o rozvoj komunikace v oblasti vědy a výzkumu. Označení munro rovněţ charakterizuje skotské hory s výškou nad 914,4 m. Poprvé na přelomu 19. a 20. století je klasifikoval Sir Hugh Munro, kdy výsledkem jeho výzkumu bylo vypracování tzv. Tabulky MUNRO. Zvolený akronym tak vyjadřuje rovněţ snahu o výstup k vrcholům vědecké práce ve vazbě na kvalitní popularizaci výsledků vědy a výzkumu. Partnery projektu jsou TUL, UTB ve Zlíně, OSU, VÚTS, a.s. a Elmarco s.r.o. z Liberce. [1] Závěr - shrnutí Jak vyplývá z textu druhé kapitoly článku, společná vzdělávací platforma zahrnuje regiony od severu k jihozápadu České republiky spojující jak organizace vzdělávání, tak i výzkumné a inovační. Výstupem je trénink kompetencí pro úspěšný transfer výsledků V a V, viz obr. 2. Jiţ z podstaty teorie týmových rolí je zřejmé, ţe vědec jako jedinec nemůţe zastat všechny potřebné dovednosti a znalosti pro úspěšný transfer výsledků VaV. Je však důleţité, aby v organizacích zabývajících se vzděláváním, výzkumem, vývojem a realizací inovací byly vytvořené týmy, které společně vytvoří kvalitní základnu pro daný proces transferu výsledků V a V. 12

13 Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 2 Charakteristika osobností úspěšného transferu výsledků VaV O společné vzdělávací platformě partnerských projektů pro transfer výsledků VaV byla připravena reportáţ, ve které byly všechny uvedené projekty rámcově představeny. Odborná veřejnost se s touto skutečností mohla poprvé seznámit na konci roku 2009 na R1 - v Minutách regionu TV Genus. Seznam pouţité literatury [1] MUNRO [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [2] PROFIN [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [3] PROMOTE [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [4] RYDVALOVÁ, P., PITNNEROVÁ R. Technologické a ekonomické kompetence pro Evropský výzkumný prostor. In Sborník z odborného sympozia Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, 2. ročník, , Sychrov, s Liberec: VÚTS, ISBN [5] TRANSCEN [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] TE-ERA [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 13

14 BUDOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH TÝMŮ A ROZVOJ UNIVERZITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VÝZKUMNÝCH ODBORNÍKŮ PRO MIKRO- A NANOTECHNOLOGIE Abstrakt (NANOTEAM) Jana H. Církvová, Jaromír Hubálek Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav mikroelektroniky Údolní 53, Brno hubalek@feec.vutbr.cz Projekt je zaměřen na vzdělávání budoucích pracovníků výzkumu a vývoje Ústavem mikroelektroniky ve spolupráci s dalšími ústavy VUT a partnerskými institucemi. Bude vytvořen tým ze zkušených vědeckých pracovníků pro kvalitní vzdělávání, který zajistí výchovu nových vědecko-pedagogických pracovníků z řad postgraduálních studentů a dalších zájemců o moderní mikro- a nanotechnologie. Přístup a skladba kurzů bude vysoce multidisciplinární, coţ nemá v ČR obdoby. Cílem projektu je vyškolené pracovníky formovat do týmů, jeţ se budou podílet na excelentní vědě v připravovaném Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) a regionálním centru s názvem Centrum pro senzorické, informační a komunikační systémy (SIX) budovaných z programů OP VaVpI. Klíčová slova: mikro- a nanotechnologie, multidisciplinární přístup, vědecko-výzkumná činnost, odborné vzdělávání, budování vědeckého týmu. Abstract In our project we want to educate future researchers for the branches of micro- and nanotechnologies region, with the help of targeted lectures at the Department of Microelectronics and other BUT departments plus partner institutions. There is a team of experienced research workers to be built up to provide quality education of new advanced research workers among PhD students, post-doctoral workers and other potential interested persons in the region of these advanced technologies. The approach and lecture syllabus will be multidisciplinary which is unique in Czech Republic. The aim of our project is to build up teams of trained workers that will participate in excellent science in the future Central European Technology Institute (CEITEC) and regional Center of sensoric, information and communication systems (SIX) supported by OP VaVpI programmes. Key words: micro- and nanotechnologies, multidisciplinary approach, scientific research, targeted education, targeted lectures, building-up research team. 1 Úvod V příštích několika letech bude v Jihomoravském regionu vybudováno několik vědeckovýzkumných center v rámci Operačních programů VaVpI. Tím největším je Středovevropský technologický institut (CEITEC), který bude vybudován v Brně za cca 6 miliard Kč a bude slouţit k rozvoji exceletní vědy v ČR. Zároveň se na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií připravuje projekt názvem Centrum pro senzorické, informační a komunikační systémy (SIX). V obou projektech se část výzkumu 14

15 zaměřuje na vyuţití mikro- a nanotechnologií s velmi širokou aplikační sférou od elektroniky aţ po medicínu za vyuţití nejmodernějších metod a zařízení. To obnáší potřebu poměrně velkého počtu odborníků s multidisciplinárním přehledem vzhledem k širokému aplikačnímu potenciálu těchto technologií. Bohuţel v rámci zmiňovaného operačního programu nelze financovat vybudování a školení těchto odborníků. Z tohoto důvodu byl vyuţit operační program OP VK prioritní osy 3, ve které jsou tyto aktivity podporovány. Byl vypracován projekt NANOTEAM, který byl přijat k financování. Partnerem projektu je Mendelova univerzita, především tým doc. Kizeka z Ústavu chemie a biochemie, který vnese do projektu disciplíny zaměřené na oblast biologických materiálů a heteromateriálů, jeţ umoţní spojení mikro- a nanotechnologií a biochemie, které má vysoký potenciál v oblasti ekologie, medicíny a farmacie. To jsou taky cílové oblasti projektu CEITEC a částečně i projektu SIX. Obr.1 Předpokládaná participace institucí na vzdělávání a budování týmů. Z VUT se podílí dva ústavy FEKT a jeden ústav FSI, partnerem projeketu je Mendelova univerzita, Ústav chemie a biochemie a dále předpokládáme osobní participaci některých pracovníků Masarykovy univerzity, Ústavu přístrojové techniky AVČR a zahraničních lektorů. Cílem projektu je maximálně podpořit získávání nových perspektivních vědců pro obory v oblasti mikro- a nanotechnologií uspořádáním workshopu, prostřednictvím novin, rádia či televize a cílenými přednáškami na různých vědeckých institucích. Budou osloveni studenti doktorského studia, postdoktorští pracovníci i zkušení vědečtí pracovníci jako potenciální zájemci o vědeckou práci a záměrem projektu je vyškolit je pro vysoce odbornou práci v těchto pokročilých technologiích na špičkovou úroveň za pomocí expertů z VUT, MENDELU a dalších institucí z ČR a ze zahraničí (Obr.1). Na realizaci projektu se budou podílet vědecko-pedagogičtí pracovníci z následujících ústavů VUT v Brně: Ústav mikroelektroniky a Ústav fyziky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, a Ústav fyzikálního inţenýrství Fakulty strojního inţenýrství. Dále partnerská instituce Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně, se kterou byla jiţ v minulosti navázána úspěšná spolupráce právě na úrovni aplikací nanosenzorů v biomedicíně a farmacii. Vedle této činnosti budou formovány týmy odborníků různých specializací pro vědeckou činnost v oblasti těchto technologií pro projekt OP VaVpI Středoevropský technologický institut (CEITEC). Výsledky budou popularizovány nejenom pro zatraktivnění tohoto projektu, ale i získávání zájmu podniků a firem o výsledku projektu a získání informací o stavu vědy v daných oblastech, převádění výzkumu do praxe a transferu technologií. 15

16 V oblasti mikro- a nanotechnologií byl v posledních letech zaznamenán velký pokrok nejen z hlediska miniaturizace systémů, ale rovněţ v moţných aplikacích v různých průmyslových odvětvích, jako optika či biomedicína a farmacie. Nové atraktivní materiály, od uhlíkových nanotrubek aţ po kvantové tečky pro výrobu mikro- a nanosenzorů, se zpracovávají stále dokonalejšími technikami. Vzdělávání ve výše zmíněných oborech se zaměřením na mikro- a nanotechnologie v takto ucelené podobě s vysokou multidisciplinaritou v ČR nemá obdoby a zatím ţádná fakulta ho nezajišťuje pro jeho náročnost po stránce velkého počtu odborníků a také finanční. Rovněţ odborníků s takto širokým záběrem je málo a noví odborníci se častěji zaměřují úzce. Proto je nutné vytvořit podmínky pro vzdělávání v takto široce otevřené oblasti pokročilých technologií a zaměřit se na mladé perspektivní vědce a další zájemce o vědu, kteří budou moci na svých institucích výrazně zvýšit přidanou hodnotu své práce, popřípadě se stát členem týmu pro nově vznikající technologická centra, jeţ by měla přinést našemu průmyslu řadu nových aplikací. V podstatě se jedná o nadstandardní aktivitu vysoké školy, jejíţ inovativnost spočívá v zavedení školícího týmu skládajícího se z odborníků z různých ústavů a institucí, sdruţených s cílem vzdělávat vědecké pracovníky v mnoha směrech v oblasti mikro- a nanotechnologií a posílit tak jejich pozici v ČR a přinést silný potenciál pro rozvoj průmyslu. 2 Klíčové aktivity Projekt je koncipován do 3 klíčových aktivit časově na sebe navazujících: přípravná, vzdělávání dvou skupin vědeckých pracovníků a budování týmů pro oba zmíněné projekty (Obr. 2). Obr. 2. Jednotlivé fáze projektu. Ve třetí fázi vzdělávání 2. skupiny bude souběţně pokračovat praktické vzdělávání 1. skupiny, její podíl na vzdělávání 2. skupiny a budování týmů. 2.1 Příprava vzdělávacího týmu a podmínek pro vzdělávání V této aktivitě bude vytvořen vzdělávací tým z vědecko-pedagogických pracovníků v počtu asi 30 ze všech na projektu se účastnících pracovišť a pracovníků, kteří budou mít na starosti vytvořit sylaby, přednášky, materiály a praktická cvičení ke vzdělávacím předmětům, na nichţ se budou podílet jako vyučující v druhé aktivitě. Jedná se o následující oblasti vzdělávání: mikroelektronické technologie a mikroelektronika, vytváření nanosoučástek a nanosystémů, mikro- a nanosenzory, fyzika a metody diagnostiky nanomateriálů, kvantová fyzika, molekulární polovodiče a nanoelektronika, vyuţití a vlastnosti heteronanomateriálů, nanomedicína a vyuţití nanotechnologií ve farmacii pro diagnostiku. Na této aktivitě se budou podílet všichni vědecko-pedagogičtí členové realizačního týmu. Dále očekáváme přínos min. dvou zahraničních lektorů v oblastech nanotechnologií, jako jsou nanostruktury vytvářené metodou bottom-up, spintronika apod., které nejsou u nás zatím výrazně rozšířeny. 16

17 2.2 Vzdělávání vědeckých pracovníků v oblasti moderních mikro- a nanotechnologií V této aktivitě bude cílová skupina studentů a vědeckých pracovníků školena v oblasti moderních mikro- a nanotechnologií. Školení bude probíhat ve dvou 10 měsíčních cyklech. Tím bude moţné vyškolit dvě skupiny vědeckých pracovníků. Školení bude vycházet z připravených sylabů z první aktivity. Z časového hlediska se jedná o aktivitu, která bude mít průběţný charakter. První cyklus je spíše přípravný a více teoretický, druhý naopak více praktický. Po skončení prvního cyklu jedné skupiny započne cyklus druhé skupiny. Ve druhém cyklu se předpokládá rozdělení cílové skupiny na nezkušené a zkušené vědecké pracovníky. Kaţdá skupina bude mít odlišný vzdělávací přístup. Budou vytvořeny heterogenní skupiny pro praktickou výuku, kde se vyuţije toho, ţe nezkušení vědečtí pracovníci se budou moci učit také od zkušenějších. Většina předmětů bude mít vedle teoretické části i praktickou. Budou se vyuţívat programové prostředky pro simulace a návrhy systémů (CADENCE, COVENTOR, MATLAB a další) pro praktické procvičení, dále budou vyuţívány čisté prostory pro nácvik práce s technologickými zařízeními, kde se budou realizovat či pozorovat zajímavé struktury. Učitelé budou mít za úkol vyhodnotit, pro kterou oblast pokročilých technik a technologií má kaţdý vědecký pracovník předpoklady, aby je bylo moţné později profilovat do budoucích týmů vytvářených v rámci aktivity č. 3. Vyškolení pracovníci první skupiny se budou po skončení druhého cyklu podílet na školení druhé skupiny jiţ v rámci týmů. 2.3 Budování týmů V této aktivitě se budou profilovat vybraní školení studenti v různých oblastech tak, aby mohly být vytvořeny multidisciplinární týmy. Ke konci druhého cyklu bude první skupina rozdělena na jednotlivé týmy dle jejich profilace a potřeb navazujících projektů. V této aktivitě budou řešit výukové vědecké úkoly v rámci týmů, aby se naučili týmové práci, tzn., ţe povaha školení bude výhradně praktická. Členové nových týmů se budou podílet na školení pracovníků druhé skupiny, z nichţ někteří se stanou součástí těchto týmů a jejich školení bude tak spontánně urychleno, aby dosáhli úrovně blízké první skupině a tým mohl být vyrovnaný. Z časového hlediska je výběr a profilace jednotlivých pracovníků opět aktivitou s průběţným charakterem. 3 Zapojení a motivace cílové skupiny, očekávaný přínos První motivací pro vstup cílové skupiny budou prezentace projektu a moţností pokročilých technologií v oblasti mikro a nano. Ta bude provedena na jejich domovských institucích a následným workshopem. Domníváme se, ţe vhodnou motivací pro participující studenty a pracovníky je samotná atraktivnost oboru nanotechnologie a přístup k inovativním informacím, které sledují jejich vlastní zájmy a poţadavky. Dalším motivačním prvkem cílové skupiny bude bezesporu moţnost uplatnění v některém z týmů, které budou pracovat ve špičkových technologických centrech nebo vyšší kvalifikace pro práci v domovských institucích. Z důvodu náročnosti práce je vhodné projekt rozdělit do několika dílčích etap, od nichţ se bude odvíjet zapojení jednotlivých pracovníků cílové skupiny. Úspěšnou realizací a ve fázi dokončení projektu získá cílová skupina multidisciplinární přístup k řešení problémů při vytváření nanotechnologií. Přímou účastí na projektu si tak mladí proškolení vědci zajistí lepší pozici při výběru budoucího povolání ve vědeckých institucích, jako je v blízké budoucnosti vznikající špičkové technologické centrum CEITEC. Tento úspěch vědeckých pracovníků či absolventů terciálních vzdělávacích zařízení na trhu práce rovněţ zajistí zpětnou vazbu pro participující pracoviště v tomto projektu tím, ţe 17

18 prokáţe atraktivitu vědního oboru nanotechnologie pro potenciální zájemce z řad dalších studentů. 4 Očekávané výstupy projektu 4.1 Výstup klíčové aktivity Příprava vzdělávacího týmu a podmínek pro vzdělávání Budou vytvořeny materiály, sylaby, přednášky a praktická cvičení k asi 15 kurzům pro školení cílové skupiny. Některé kurzy budou zcela nové, některé jsou v rámci ústavů jiţ zajišťovány, ale budou inovovány pro potřeby tohoto projektu. Kurzy budou zahrnovat vzdělávání v oblasti teoretické fyziky nanomateriálů, kvantové fyziky, mikroelektronické technologie a mikroelektroniky, nanotechnologie, nanostruktury vytvářené metodou bottomup, nanoelektroniky a spintroniky, moderních metod diagnostiky nanosvěta, molekulárních polovodičů, vyuţití a vlastností heteromateriálů, nanomedicíny, nanotechnologie ve farmacii pro diagnostiku, mikro- a nanosenzory. Vytvořené kurzy budou rozděleny do dvou 10 měsíčních cyklů a týmové ukázkové příklady do třetí aktivity. V této skladbě půjde o jedinečný materiál a přípravu pro multioborové vzdělávání, která nemá v ČR obdoby, a posun v oblasti mikro- a nanotechnologií tak bude významný pro jejich rozvoj u nás. Dalším výstupem bude elektronický portál jako interaktivní webové stránky pro účastníky kurzu a dále pro zájemce o vědeckou práci v oblastech pokročilých mikro- a nanotechnologií, pro zvýšení informovanosti odborné veřejnosti o moţnostech a uplatnění v oblasti nanotechnologií a prezentace informací o projektu. Výstupem bude i laboratoř pro praktickou výuku vybavená počítači a software pro cílovou skupinu. 4.2 Výstup klíčové aktivity Vzdělávání vědeckých pracovníků v oblasti moderních mikro- a nanotechnologií Výstupem této aktivity budou hlavně pracovníci vyškolení pro vědeckou práci v oblasti mikro- a nanotechnologií. Z hlediska budování týmů plánujeme, ţe jeden odborný tým by se měl skládat z přibliţně 7-10 členů, a předpokládáme sestavení 4-5 týmů. To znamená vyškolit minimálně 28 pracovníků. Našim plánem je však vyškolit 35 pracovníků v prvním cyklu a 35 pracovníků ve druhém cyklu. 4.3 Výstup klíčové aktivity Budování týmů Výstupem této klíčové aktivity bude sestavení 4-5 multidisciplinárních týmů pro navazující projekty. Z hlediska budování týmů plánujeme, ţe jeden odborný tým by měl být tvořen přibliţně 7-10 členy. Cílové týmy se tedy budou skládat dohromady z 28 pracovníků. Předpokládáme dosáhnout 35 plně vyškolených pracovníků z prvního cyklu, kteří budou dle potřeby doplněni školenými pracovníky z druhého cyklu. 5. Závěr VUT je veřejná vysoká škola, která získává kaţdoročně celou řadu projektů, jeţ podávají vědecko-pedagogičtí pracovníci. Tyto projekty jsou s úspěchem řešeny. Mnohé z těchto projektů jsou zaměřeny nebo se dotýkají oblasti lidských zdrojů. Projekt NANOTEAM si klade za cíl vzdělávání budoucích pracovníků výzkumu a vývoje v rámci vysoce multidisciplinárních kurzů v oblasti moderní mikro- a nanotechnologie s výstupem vybudování týmů sloţených ze špičkových odborníků. V této rozvinuté a ucelené formě nemá toto vzdělávání v ČR obdoby. V tomto projektu chceme přiblíţit všechny disciplíny dotýkající se nanotechnologií široké cílové skupině, čímţ všem zainteresovaným umoţníme 18

19 dostat se na takovou úroveň, aby byli schopni dynamicky řešit vědeckou problematiku včetně aplikací s širokým oborovým uplatněním. Seznam pouţité literatury Vypracováno podle Návrhu projektu NANOTEAM reg.č. CZ.1.07/2.3.00/ Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, MŠMT, Praha: [cit. 2002/12/5] Dostupné na WWW:< 19

20 Role zprostředkovatele ve výzkumných a inovačních aktivitách Adolf Filáček Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR, v.v.i. filacek@kav.cas.cz, stsscz@cesnet.cz Abstrakt V příspěvku analyzovaná role zprostředkovatele vychází z výsledků řešení evropského projektu SUPER-SME [1] - Supporting Potential and Existing Research Intensive SMEs. Klíčová slova: Inovační procesy, zprostředkovatel ve výzkumu a vývoji. Abstract In the contribution is described the role of intermediator based on results of SUPER-SME Project of FP6 [1] - Supporting Potential and Existing Research Intensive SMEs. Key words: Innovation processes, intermediator in research and development. 1 Koncept zprostředkovatele (intermediátora) ve výzkumu a inovačních procesech Produkce, distribuce, transfer, přijetí, porozumění, osvojení, a efektivní pouţití znalostí je jednou z podstatných výzev, se kterou se setkává integrující se Evropa nacházející se v globální světové soutěţi. Hladký a efektivní průběh sociálních a ekonomických procesů, osvojení si a zvládnutí všech souvisejících znalostních procesů, budou rozhodující pro potřebnou kulturní, sociální expanzi a navazující ekonomický růst, bez čehoţ si lze evropskou cestu k překonání krize a k tzv. znalostní společnosti jen stěţí představit. Navíc, ovládnutí znalostních procesů a osvojení si shromáţděných znalostí představuje ve svých důsledcích významné mocenské postavení v globální ekonomice. V obecném slova smyslu je zprostředkovatel (intermediátor) takový vyjednávač (agent, činitel, angl. negotiator), který vytváří vztahy a propojení mezi jednotlivými subjekty, a poskytuje sluţby pro tuto vzájemnou provázanost. Zprostředkování (angl. intermediation) výzkumných, vývojových a inovačních aktivit má za cíl zdokonalení a optimalizaci (v ideálním případě také harmonizaci) nabídky vědeckých, výzkumných a technologických sluţeb s poptávkou po těchto sluţbách ze strany výzkumných, vývojových a inovačních organizací a firem, příp. dalších aktérů zainteresovaných nebo angaţovaných na vyuţívání těchto sluţeb, jako např. veřejných činitelů a administrátorů na regionálních i národní úrovni. Je zřejmé, ţe efektivní a úspěšná komunikace je nezbytnou součástí všech aktivit zprostředkovatelů v tomto pojetí. Definice zprostředkovatele ve výzkumu a vývoji (tak jak byla zformulována při řešení výše zmíněného evropského projektu SUPER-SME [1]) je následující: Zprostředkovatel ve výzkumu a vývoji je definován jako veřejná nebo soukromá resp. nezisková instituce s posláním optimalizace vztahů (rozhraní) mezi nabídkou vědeckých, výzkumných a technologických sluţeb a poptávkou po těchto sluţbách ze strany výzkumných, vývojových a inovačních organizací a firem, skupin průmyslových podniků, nebo dalších institucí vyuţívajících tyto sluţby; Zprostředkovatelé komunikují, podporují a napomáhají realizovat společné projekty uskutečňované ve spolupráci malých a středních podniků a výzkumných institucí, přičemţ působí jako katalyzátor těchto vztahů a aktivit. Univerzity, výzkumné ústavy a centra, soukromé podnikatelské subjekty nebo technologická centra pro transfer 20

21 technologií (technologické parky, inkubátory, apod.) uskutečňují tuto úlohu zprostředkovatele ve výzkumu, vývoji a inovacích. Právě tyto subjekty hrají rozhodující roli v národních i regionálních inovačních systémech svojí podporou spolupráce a prosíťování (networking) mezi výzkumným a podnikatelským sektorem. 2 SUPER-SME Projekt Hlavním cílem projektu SUPER-SME bylo nalézt a popsat nástroje a mechanismy jak povzbudit investice do výzkumu a inovačních procesů ze strany podnikatelské sféry na regionální úrovni a jak zdokonalit know-how regionálních zprostředkovatelů (intermediátorů) v této oblasti. V průběhu řešení projektu byly v zúčastněných regionech realizovány průzkumy a uskutečněny aktivity, které těmto regionům umoţnily lépe zformulovat svoje potřeby a moţnosti zdokonalení zprostředkovatelských sluţeb v regionálním výzkumu a inovačních procesech. Došlo ke zmapování fungování, předností i nedostatků podnikatelského prostředí v těchto regionech, především pokud jde o informační a zprostředkovatelské sluţby vztahující se k vyuţívání výsledků výzkumu, vývoje a nových technologií[2]. Získané poznatky byly přeneseny do regionů partnerů projektu; např. dobré příklady z úspěšných regionů byly předány do podnikatelské sféry i přímo při osobních návštěvách. K tomuto účelu byl v rámci projektu vytvářen Panel vybraných malých a středních podniků (Panel MSP), který byl sestaven ze skupiny vybraných MSP vyuţívajících výstupy z oblasti výzkumu a vývoje, a dále ze zástupců zprostředkovatelských subjektů. Tento panel sestavený pro praţský region se kaţdoročně sešel a vyjadřoval k analýze zprostředkovatelských sluţeb v praţském regionu a k pilotnímu projektu na síťové propojení zprostředkovatelských subjektů. Pro jednotlivé regiony byly podle jednotné metodiky vypracovány případové studie [2], které byly prezentovány při studijních návštěvách v partnerských regionech. Těchto návštěv se zúčastnili vybraní představitelé malých a středních podniků zařazených do panelů MSP. Malé a střední podniky (MSP) jsou přitom v současnosti definovány jako kategorie malých a středně velkých podniků, které zaměstnávají méně neţ 250 zaměstnanců a jejichţ roční obrat nepřesahuje 50 mil Kč, a / nebo jejich roční bilance nepřesahuje 43 mil. EUR. Typologie malých a středních podniků pouţitá v projektu SUPER-SME byla zaloţena na následující technologickém rozčlenění [4]: o MSP zabývající se výzkumem (Research performer SME) Malý nebo střední podnik zabývající se výzkumem je takový podnik (firma), která provozuje výzkumné aktivity jako nedílnou součást svého fungování a produkce. Takový podnik provádí výzkum provázaný na inovace technologií i výrobních produktů, a to většinou na základě kontraktů. Obvykle firmy tohoto druhu mají výzkumná oddělení a vytvořily si vlastní výzkumnou a inovační strategii. Při formulaci této strategie, která má většinou dlouhodobější charakter, bývají vyuţívány metodiky prognózování, předvídání a vytváření scénářů. Podniky tohoto druhu vyuţívají podpůrné programy a grantové systémy na regionální a národní úrovni, některé z nich i na mezinárodní úrovni. Část příjmů malých a středních podniků zabývajících se výzkumem je často tvořena příjmy z patentů a poskytnutých licencí. 21

22 o Technologicky kompetentní MSP (Technological competent SME) Technologicky kompetentní malý nebo střední podnik je taková firma, která zaměstnává více neţ jednoho inţenýra, její rozpočet zahrnuje prostředky vydávané na výzkum a vývoj, a je schopna se podílet na technologické spolupráci a technologických sítích (technology networks). Tyto firmy představují hlavní potenciál pro navyšování výdajů na výzkum a vývoj ze strany regionálních podnikatelských subjektů. To však zároveň vyţaduje, aby tyto společnosti všeho druhu byly efektivně vedeny a podporovány zprostředkovateli (intermediátory) ve výzkumu a vývoji, hlavně pokud jde o poskytování informací o zdrojích expertíz, know-how, dostupných technologií a o finančních zdrojích. o Zaváděcí (technologicky svépomocný) MSP (Bootstrap SME) Zaváděcí (technologicky svépomocný) malý nebo střední podnik je taková firma, která zaměstnává alespoň jednoho inţenýra a je schopna zavést a osvojit si připravená zpracovaná řešení. Taková firma obvykle potřebuje pomoc při implementaci tohoto zvoleného technologického řešení. o MSP pouţívající technologie niţšího řádu (Low technology SME) Mezi malé a střední podniky pouţívající technologie niţšího řádu patří takové firmy, které nemají technologický potenciál pro náročnější technologie vyšších řádů a z tohoto důvodu je další výzkum a vývoj vedoucí ke špičkovým technologiím nezajímá. Pokud jde o typy regionů vybraných pro projekt SUPER-SME, byly konkrétní regiony zvoleny tak, aby umoţňovaly získání zkušeností a učení se z dobré praxe v regionech nacházejících se v různých etapách rozvoje zprostředkovatelských sluţeb ve výzkumu a vývoji na regionální úrovni. Koncepce projektu vycházela z toho, ţe regiony zúčastněné v projektu patřily do dvou principiálních kategorií: tři z regionů patřily mezi rozvinuté, tzv. mentory. V těchto regionech jiţ jsou implementována různá opatření podporující malé a střední podniky zabývající se výzkumem a vývojem, a existuje zde také síť regionálních zprostředkovatelů sluţeb ve výzkumu a vývoji. Tyto tři mentorské regiony poskytly poznatky o fungování různých modelů zprostředkovatelských aktivit; ostatní čtyři méně rozvinuté regiony, tzv. mentorované regiony, nacházející se v různých stadiích rozvoje systému podpory regionálního výzkumu a vývoje a zprostředkovatelských sluţeb. Dva z těchto regionů byly v té době v nových členských zemích EU, jeden v kandidátské zemi a jeden ve státě s uvaţovaným kandidátstvím (Turecko). Projekt SUPER-SME dále vycházel z předpokladu, ţe jak malé a střední podniky zabývající se výzkumem, tak technologicky kompetentní MSP, mají potenciál a vyuţívají sluţby zprostředkovatelů ve výzkumu a vývoji, takţe se projektové aktivity změřily na tyto subjekty jak v mentorských regionech, tak i v mentorovaných regionech. V kaţdém regionu byla vybrána skupina malých a středních podniků, ze kterých byl vytvořen Panel MSP vyuţívajících sluţby zprostředkovatelů ve výzkumu a vývoji. Hlavním úkolem tohoto panelu podnikatelských subjektů bylo identifikovat potřeby a poţadavky kladené na zprostředkovatelské aktivity v regionu jejich působnosti a navrhnout řešení s cílem zdokonalení zprostředkovatelského systému. Účastníci Panelu MSP také aktivně 22

23 spolupracovali při zmapování konkrétních sluţeb poskytovaných regionálními zprostředkovateli ve výzkumu a vývoji; za tímto účelem byl proveden s kaţdým subjektem řízený rozhovor na základě formalizovaného dotazníku. Navíc, za českou stranu tři účastníci reprezentující podnikatelské subjekty z Panelu MSP vyjeli (za finanční prostředky projektu) na studijní cesty do mentorských regionů a seznámili se tam s příklady dobré a vyzkoušené praxe na regionální úrovni. 3 Typy zprostředkovatelů ve výzkumu a inovačních procesech Analýza intermediátorského systému v zúčastněných regionech ukázala [3], ţe v kaţdém regionu existuje více typů regionálních zprostředkovatelů výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Poslání těchto subjektů a struktura poskytovaných sluţeb se liší v závislosti na poptávce ze strany malých a středních podniků a stupni ekonomického rozvoje regionu. Mezi významné typy zprostředkovatelů patří [3]: Specializovaní zprostředkovatelé ve výzkumu a vývoji s posláním šířit a přenášet výsledky výzkumu a technologického rozvoje do podnikatelské sféry; Univerzitní instituce pro technologický transfer (specializované jednotky při univerzitách a dalších vysokých školách, jejichţ úkolem je šířit výsledky výzkumu získané na těchto školách a nabízet je v podnikatelské sféře); Specializované jednotky pro technologický transfer (organizace se specializovaným posláním přenášet technologie do malých a středních podniků, např. technologická centra, technologické parky, inkubátory, apod.); Zprostředkovatelé zaměření nikoliv na transfer technologií, ale na podporu ostatních aktivit spojených s inovačními procesy, Jde např. o řízení projektů a marketing (školení koordinátorů a manaţerů), poradenství při vyuţívání informačních databází (školení MSP a výzkumných organizací o moţnostech národních i evropských programů), posuzování uskutečnitelnosti projektových záměrů (školení o způsobech financování), apod.; Obchodní komory, podnikatelské asociace (organizace a instituce podporující vytváření spolupracujících sítí, vyhledávání partnerů, získávání finanční podpory pro projekty, apod.). 4 Zprostředkovatelé informací ve výzkumu a vývoji v Praţském regionu Následující tabulka přehledně ilustruje různost ve struktuře a rolích u vybraných subjektů zprostředkovatelského systému ve výzkumu a vývoji v Praţském regionu [3]. 23

24 Tab. 1 Různost ve struktuře a rolích u vybraných subjektů zprostředkovatelského systému ve výzkumu a vývoji v Praţském regionu Druh organizace Univerzity Název České vysoké učení technické Univerzita Karlova Veřejné a soukromé výzkumné ústavy Zprostředkovatelé mezi výzkumem a podnikatelskou sférou Sítě organizací aktivních ve výzkumu, technologickém rozvoji a inovacích Obchodní a průmyslové komory Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. Technologické a inovační centrum ČVUT Technologické centrum AV ČR Ústav leteckého výzkumu Asociace výzkumných organizací (AVO) Asociace inovačního podnikání (AIP) Praţská obchodní a průmyslová komora 5 Mapování zprostředkovatelského systému Zprostředkovatelské subjekty ve výzkumu a vývoji na regionální úrovni se mohou různit svým zacílením na různé typy malých a středních podniků a z toho se odvíjející povahou svých sluţeb. V této souvislosti je moţné rozlišit dvě hlavní osy typologie [4], a to podle jejich sektorového a technologického zaměření. Tzv. generické zprostředkovatelské subjekty poskytují sluţby širokému spektru podniků nezávisle na jejich sektorové resp. oborové orientaci, naproti tomu sektorově orientované subjekty se specializují na vybraný podnikatelský sektor. Ve druhé typologii zprostředkovatelů jsou technologicky orientované subjekty zaměřené na podporu vývoje, komercionalizaci a transfer technologií, zatímco netechnologické zaměřené subjekty se soustřeďují na poradenství, management, školení pracovníků, licenční a autorská práva, apod. Je zapotřebí poznamenat, ţe však řada zprostředkovatelských subjektů poskytuje jak technologické, tak i netechnologické sluţby; tyto subjekty se nazývají hybridní. Regionální intermediární systém v Praţském regionu není dostatečně diverzifikovaný. Jeho orientace je převáţně jednak generická, jednak hybridní; hlavním důvodem je omezená poptávka ze strany malých a středních podniků. Určitou změnu této situace můţe přinést asistence podnikům při realizaci projektů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů EU. 24

25 Společné informační akce Pomoc při financování z veřejných zdrojů Vznik a vytváření produkčních sítí a shluků Podpora technologické a výzkumné spolupráce Podpora vývoje nových produktů a služeb Mobilita pracovních sil Komercionalizace a právní ochrana Podpora inovativních start-up a spin-off Licenční a patentové služby Základní aktivity Odvozené aktivity Obr. 1 Základní a odvozené aktivity zprostředkovatelských subjektů v Praţském regionu Obrázek 1 podává základní informaci o fungování, přednostech i nedostatcích poskytovaných základních i odvozených zprostředkovatelských sluţeb ve vzorku dotazovaných zprostředkovatelských subjektů v Praţském regionu. Z dotazníku vyplynulo, ţe systém sluţeb umoţňuje dostatečné šíření a přístup k datům týkajícím se financování ze Strukturálních fondů a podpory výzkumu a technologického rozvoje. Na druhou stranu se ale ukázalo, ţe zprostředkovatelé nejsou dostatečně připraveni pro praktické konzultační sluţby [3], které vyţadují specifické znalosti a dovednosti (licenční sluţby, ochrana autorských práv, právní podpora start-up a spin-off firem. Také podpora vývoje nových produktů a sluţeb (podnikatelský plán, komerční vyústění, apod.) není dostatečně rozvinuta. Chybí hlavně kvalifikovaní experti schopní s dostatečným přehledem konzultovat poţadavky a potřeby malých a středních podniků. Sluţby související s vyuţíváním Strukturálních fondů jsou hlavní současnou výzvou a zároveň příleţitostí pro všechny zprostředkovatele ve výzkumu a vývoji. Vznikají podmínky pro to, aby byly rychle vybudovány regionální vědecké parky, inkubátory, univerzitní jednotky pro transfer technologií, apod. Čerpání ze strukturálních fondů vyţaduje konkrétní dovednosti a znalosti specializovaných manaţerů a povede k prohloubení jejich schopností spolupracovat ve výrobních a zprostředkovatelských sítích. Vzájemná spolupráce mezi zprostředkovatelskými subjekty v Praţském regionu je ovlivněna především rolí Prahy jako hlavního města země. Proto konkrétní zprostředkovatelské sluţby jsou součástí sluţeb na celonárodní úrovni a ve většině případů nemají nezávislé specifické určení jen pro Praţský region. Na jedné straně to představuje určitou výhodu pro malé a střední podniky, protoţe mají přímý přístup k informacím o evropských a světových inovačních trendech; na druhé straně to vede k tomu, ţe lokální 25

26 specifické potřeby místních podniků jsou těmito trendy do značné míry zastíněny a praţští zprostředkovatelé je dostatečně neberou ve svých aktivitách v úvahu. Následující Obrázek 2 ukazuje, ţe regionální zprostředkovatelé spolupracují intenzivně s veřejnými a soukromými výzkumnými organizacemi (průměrná známka intenzity je 4,5 z celkově moţných 5ti bodů), dále s univerzitami (UK a ČVUT) a dalšími vysokoškolskými institucemi (3,5), a s obchodními a průmyslovými komorami a asociacemi (3,3). Kaţdý ze zprostředkovatelů navíc spolupracuje s nejméně jedním pracovištěm Akademie věd ČR. Je zajímavé, ţe při průzkumu nebyl dotazovanými organizacemi zmíněn další výzkumný ústav nebo soukromá výzkumná firma kromě výše uvedených. Uváděná intenzita spolupráce s vysokými školami je celkově niţší neţ s ústavy AV ČR. A. Univerzity a další vysokoškolské instituce H. Ostatní organizace působící ve výzkumu a vývoji G. Regionální politikové a administrátoři výzkumu, vývoje a inovačních procesů B. Veřejné a soukromé výzkumné Instituce a laboratoře C. Soukromé společnosti a konsorcia F. Obchodní a průmyslové komory a asociace D. Zprostředkovatelé ve výzkumu a vývoji E. Sítě organizací a společností působících ve výzkumu, technologiích a inovacích Obr. 2 Spolupráce zprostředkovatelů ve výzkumu a vývoji s ostatními regionálními subjekty (měřeno průměrnou intenzitou této spolupráce ve škále 0 5 bodů) Odkazy [1] Dostupné na [2] Podrobný popis lze nalézt na [3] Dostupné na [4] Science and technology intermediary services for SMEs: A guide via practices. SUPER- SME Project, Regional Council of Lorraine, Metz 2008, 50 s.; ke staţení na 26

27 Abstrakt PROJEKT ROZVOJ PEDAGOGICKÝCH A MANAŢERSKÝCH KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ UNIVERZITY PARDUBICE Ing. Jitka Genserová Univerzita Pardubice Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy jitka.genserova@upce.cz Zaměření projektu je patrné jiţ z jeho názvu. Projekt svými aktivitami vede k posílení pedagogických kompetencí začínajících akademických pracovníků a manaţerských dovedností všech akademiků i podpůrné administrativy. Tím přispívá ke zkvalitnění procesu výuky a řízení vysoké školy i k celkovému zatraktivnění podmínek pro výzkum v akademickém prostředí. Jeho hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti Univerzity Pardubice a posílení jejího začlenění do Evropského vzdělávacího a výzkumného prostoru (EHEA, ERA). Klíčová slova: akademický pracovník, vzdělávání, manaţerské dovednosti, pedagogické vzdělávání. Abstract The scope of project suggests the title itself : Development of Pedagogical and Managerial Skills of the University Pardubice Staff. The project activities (courses, seminars, lectures and workshops) support the improvement of teaching skills of signing academics and development of managerial and soft skills of both academical and supporting employees. The project contributes to improvement of all processes inside the university. Its main aim is to enhance the competitiveness of the University of Pardubice and strengthen its integration into EHEA and ERA. Key words: academical staff, training, managerial skills, teaching education. 1 Úvod Návrh projektu byl podán v první výzvě Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Vysokoškolské vzdělávání. Rozhodnutím řídícího orgánu MŠMT byl zahájen 1. června Na jeho implementaci spolupracuje Univerzita Pardubice s partnerem firmou Centrum andragogiky, s.r.o. z Hradce Králové, která má se vzděláváním dospělých rozsáhlé zkušenosti. Projekt je koncipován jako dvouletý, plánovaný rozpočet činí 8,4 miliónů Kč a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. V době publikace sborníku (květen 2010) je projekt téměř v polovině; proto bychom se rádi podělili o dosaţené výsledky a zkušenosti při jeho realizaci. 2 Kurz Pedagogika pro vysokoškolské učitele Prvním klíčovou aktivitou projektu je vytvoření a realizace kurzu Pedagogika pro VŠ učitele, který je určen všem začínajícím vysokoškolským učitelům Univerzity Pardubice. Většina z nastupujících akademiků neprošla pedagogickou průpravou, zkušenosti získávají intuitivně aţ při vlastním působení ve výuce. Absolvování tohoto kurzu jim přinese základní dovednosti z oblasti pedagogické komunikace. Naučí se přesněji formulovat vzdělávací cíle, analyzovat a metodicky připravovat učivo, sestavovat zadání testů a zejména psát srozumitelnější a názorné výukové texty. 27

28 Kurz je koncipován jako dvousemestrální, v kaţdém semestru (ve zkouškovém období) je pořádán jeden výukový tutoriál o délce 40 hodin. Na závěr kurzu kaţdý účastník přednese krátký pedagogický výstup, který bude vyhodnocen komisí sloţenou z lektorů a zkušených pedagogů univerzity. Studijní materiály byly vytvořeny ve formě interaktivních skript na CD. Výukové texty (pedagogika, didaktika, psychologie učení, tvorba srozumitelných textů atd.) dodali přednášející kurzu, grafické a SW zpracování bylo zadáno externímu dodavateli. Výukové CD je určeno především pro samostudium v mezidobí mezi tutoriály. V lednu 2010 proběhl první tutoriál, účastnilo se ho celkem 32 akademiků ze všech fakult Univerzity Pardubice. Druhý tutoriál proběhne v září 2010, závěrečná zkouška v říjnu Předpokládáme, ţe kurz úspěšně dokončí 30 osob, coţ je naplánovaná hodnota indikátoru. 3 Manaţerské vzdělávání Druhou klíčovou aktivitou projektu je vytvoření modulárního programu manaţerského vzdělávání pro všechny zaměstnance univerzity. Poptávku po tomto typu školení potvrdily výsledky průzkumu vzdělávacích potřeb zaměstnanců z března 2008 i facilitované setkání vedení univerzity a fakult se zástupci Centra andragogiky před podáním projektové ţádosti. Manaţerské vzdělávání je rozčleněno do 3 modulů: Osobní rozvoj (komunikace, prezentační dovednosti, řízení času), Vedení lidí (týmová práce a spolupráce, vyjednávání, koučování, vedení porad aj.) a Právní povědomí (Zákoník práce, zákony o VŠ a VaV, ochrana duševního vlastnictví a další). Seznam aktuálně nabízených kurzů, jejich přesné zaměření, doba trvání, termíny konání jsou zveřejňovány na zaměstnaneckém intranetu a na webových stránkách projektu. Kurzy byly zahájeny v říjnu 2009 a budou probíhat průběţně do března Jsou určeny všem zaměstnancům, kteří projeví zájem či potřebu rozvíjet své měkké dovedností k doplnění dosaţené odborné způsobilosti. V rámci projektu je moţné absolvovat jen jednotlivé kurzy, celé moduly, nebo si navolit libovolnou kombinaci kurzů z nabídky. K 28. únoru 2010 se alespoň jednoho kurzu v této aktivitě zúčastnilo 134 osob, z toho 57% byli akademici. Do konce projektu se má do vzdělávání zapojit celkem 220 osob. Po kaţdém kurzu odevzdávají jeho účastníci hodnotící formulář. Převaţuje kladné hodnocení, protoţe právě měkké dovednosti, zejména otevřená komunikace, působení na lidi a uplatňování vlivu, jakoţ i týmová práce a spolupráce jsou často tím, co odlišuje úspěšného pracovníka od těch ostatních. Několik zúčastněných ovšem povaţuje manaţerské vzdělávání akademiků za nepatřičné aktivity na půdě univerzity, neboť v akademickém prostředí je tradičně kladen důraz na odbornou a vědeckou způsobilost. Úplné prolomení tohoto stereotypu bude dlouhodobější záleţitostí, většina hodnocení se však přiklání k tomu, ţe v kurzech získané znalosti a dovednosti příznivě ovlivní pedagogické, řídcí a komunikační procesy v rámci celé univerzity. 4 Sdílení dobré praxe Třetí klíčová aktivita je zaměřena na posílení kompetencí k vedení lidí. Sestává ze dvou dílčích aktivit, nazvaných incoming a outgoing. Incoming obsahuje soubor přednášek, seminářů a workshopů hostujících odborníků z ČR i ze zahraničí na téma přístup rozvoji lidských zdrojů v akademickém prostředí. Akce jsou určeny zájemcům za řad vedoucích kateder, ústavů, vědeckých týmů ale i podpůrných útvarů rektorátu a fakult. S velkým ohlasem mezi zaměstnanci se setkal seminář zkušené personalistky PhDr. Zdenky Brázdové s tématikou systémového přístupu k rozvoji zaměstnanců v prostředí vysoké školy. Outgoing spočívá v uskutečnění několika krátkodobých stáţí akademiků na zahraničních univerzitách za účelem sdílení dobré praxe v práci s lidskými zdroji v akademickém prostředí. Stáţisté budou sbírat zkušenosti o personální práci s kolegy na obdobné pozici na zahraniční 28

29 univerzitě a se svými zkušenostmi pak vystoupí na informačním semináři pro zájemce z řad vedoucích zaměstnanců univerzity. Stáţe proběhnou na podzim roku 2010, souhrnný seminář v lednu Ve spolupráci s Oddělením lidských zdrojů absolventi stáţí sestaví stručnou příručku dobré praxe ze zahraničních univerzit, kterou by se rozvoj lidských zdrojů na UPa měl v období po projektu řídit. 5 Shrnutí Vzdělávání není nikdy otázkou jen zaměstnavatele nebo jen zaměstnance. Dobře nastavený systém vzdělávání nese oboustrannou spokojenost a moţnost rozvoje a o to se i projekt snaţí. Vzdělávaný pracovník přispívá lépe k dosahování strategických cílů celé univerzity. Na druhé straně rozvoj přináší zaměstnanci osobně trvalou hodnotu, o kterou uţ nikdy nepřijde. Vzdělávání vede ke zvyšování jeho vlastní ceny na trhu práce a v tomto smyslu je také výrazem, ţe si ho univerzita jako jeho zaměstnavatel cení, důvěřuje mu a poskytuje mu prostor pro jeho osobní růst, na kterém také sama profituje. 29

30 ZEFEKTIVNĚNÍ PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ = KVALITNÍ LIDSKÉ ZDROJE JEDEN ZE ZÁSADNÍCH NÁSTROJŮ ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚ Abstrakt PaedDr. Marcela Göttlichová Univerzita Tomáše Bati Zlín (Fakulta multimediálních komunikací, ÚMK) gottlichova@fmk.utb.cz Jedním z principiálních nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti země je orientace na rozvoj kvalitních lidských zdrojů. Nezbytnou podmínkou k dosaţení daného cíle je zefektivnění procesu vzdělávání. Je to pak zejména vysoké školství, bez jehoţ rozvoje nebude moţno výrazně pozvednout úroveň ţádných dalších skupin lidských zdrojů. Rozšiřování, diverzifikace, zkvalitňování a úzké spojení vysokého školství s vědeckým výzkumem a hospodářskou praxí (ziskové i neziskové sféry) se dnes stávají jednou z nejvýznamnějších cest k celonárodní prosperitě. Prioritním úkolem se tak stává poskytnout absolventům takové znalosti a dovednosti, aby se stali zaměstnatelnými a byli schopni uplatnit se i při rychle se měnících poţadavcích trhu práce. Významným příkladem propojení teorie a praxe v rámci studijního programu je i FMK Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Klíčová slova: Rozvoj lidských zdrojů, terciární školství, zaměstnatelnost a zaměstnanost, elearning (elektronické učení), teorie a praxe. Abstract One of the principal instruments for increasing the competitiveness of the country is to focus on developing quality human resources. The necessary condition to achieve the target is to streamline the process of learning. It is then particularly higher education, without which development won t be possible to significantly raise the level of any other group of human resources. Expansion, diversification, improvement and close connection of higher education with scientific research and economic practices (of profit and nonprofit sector) is nowadays becoming one of the most important ways to national prosperity. Priority task then becomes to provide graduates such knowledge and skills to become employable and capable of asserting themselves even in rapidly changing labor market requirements. An important example of linking theory with practice within the study program is also the FMC of UTB in Zlin. Key words: Human resource development, tertiary education, employability and employment, "e-learning (electronic learning), theory and practice. 1 Rozvoj lidských zdrojů Obsahovou náplň pojmu rozvoj lidských zdrojů koncipuje Strategie rozvoje lidských zdrojů (RLZ) pro Českou republiku v souladu s převládající současnou mezinárodní praxí. Ta daný termín postihuje jako celoţivotní vzdělávání a učení (formální i neformální), včetně učení z praxe (informální), orientované zejména na lepší pracovní uplatnění, zvýšení kompetencí a výkonnosti jednotlivců i týmů. Pod daný pojem tak zařazuje širokou škálu aktivit, příležitostí a stimulů ve vzdělávací soustavě, v hospodářské praxi, veřejné správě i jiných sektorech. Hned v úvodu se tak setkáváme vedle vzdělávání neformálního, jeţ míří k určitým cílovým skupinám a je realizováno mimo formální vzdělávací systém různými typy 30

31 institucí, a vzdělávání informálního (institucionálně nekoordinovaného), které představuje proces nabývání poznatků, získávání dovedností a formování postojů v rámci kaţdodenního ţivota, prioritně se vzděláváním formálním. To je realizováno ve vzdělávacích institucích, přičemţ jasně definovány a legislativně vymezeny musí být jejich funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení. Charakteristickým reprezentantem se tak stává škola. [ Právě způsobilost dostatečně disponovat tvůrčím potenciálem všech členů společnosti, jak ve vztahu k ekonomickému růstu, společenské i individuální prosperitě, tak k zvyšování zaměstnanosti představuje důleţitou podmínku formování současné demokratické společnosti. Nezbytností se stává potřeba občanů schopných převzít zodpovědnost sami za sebe i za společné rozhodování, coţ se neobejde bez náleţitého vzdělávání, jelikoţ právě to predeterminuje nové eventuality společenského vzestupu. Moţnost poskytnutí rozvoje kvalifikace kaţdému členu společnosti je v současnosti principiálním společenským, etickým i politickým poţadavkem. Vzdělání a kvalifikace tak prezentují pro lidstvo jediný bezmezný zdroj a lidský kapitál se tak stává tím nejcennějším bohatstvím. 2 Terciární vzdělávání Je to pak zejména vysoké školství, bez jehoţ rozvoje nebude moţno výrazně pozvednout úroveň ţádných dalších skupin lidských zdrojů. Posílení významu celého terciárního vzdělávání (tzn. veškerého standardního vzdělávání následujícího po maturitní zkoušce), především pak vysokoškolského sektoru vzdělávání v kontinuitě s výzkumem a vývojem, sehrává prioritní roli v cestě k celonárodní prosperitě. Jak uvádí Strategie RLZ, rozvoj vysokého školství, to znamená jeho rozšiřování, diverzifikace, zkvalitňování a úzké spojení jak s vědeckým výzkumem, tak s hospodářskou praxí, je jádrem a základem jakékoliv národní strategie RLZ. Nezvolíme-li právě tuto strategii a neučiníme-li ji nikoli jen jednou z mnoha priorit, ale klíčovou prioritou rozvoje lidských zdrojů v ČR, rozdíl mezi námi a nejvyspělejšími zeměmi se bude jen zvětšovat. [ 2.1 Rozšiřování vysokého školství Pokud bychom vycházeli z uvedených tří základních indikátorů, které sehrávají významnou roli v rozvoji lidských zdrojů v oblasti terciárního vzdělávání, na prvním místě je zmiňováno rozšiřování vysokého školství. Daný ukazatel patří k těm, jeţ jsou naplňovány od tzv. sametové revoluce, která znamenala pro naši výchovně-vzdělávací soustavu celou řadu závaţných změn, v plné míře. Za významný aspekt zde můţeme povaţovat zejména otevření prostoru pro rozvoj soukromého sektoru vysokého školství. Jak uvádí Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2008, v daném roce uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 74 vysokých škol, z toho 26 veřejných, 2 státní a 46 soukromých. Obě státní, 2 soukromé vysoké školy (Univerzita Jana Amose Komenského a Metropolitní univerzita Praha) a 24 veřejných vysokých škol bylo univerzitního typu. 44 SVŠ a 2 VVŠ (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) bylo neuniverzitního typu. [ Prudký rozvoj počtu VŠ se samozřejmě odrazil i ve stejně prudkém nárůstu počtu posluchačů. V roce 2008 na veřejných a soukromých vysokých školách studovalo studentů, coţ představuje oproti roku 2007zvýšení o 6,9 %. Na veřejných vysokých školách studovalo studentů (86, 5 %) a na soukromých studentů (13,5 %). (Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2008). 31

32 2.2 Diverzifikace vysokého školství Za druhý významný ukazatel je pokládána diverzifikace vysokého školství. Charakteristickým znakem současnosti je odraz ekonomického rozvoje jdoucího ruku v ruce se zvyšující se ţivotní úrovni ve vyšší, sloţitější a diferencovanější spotřebě, coţ se projevuje v mnohostranné a rozmanité poptávce; v nutnosti širší a sloţitější nabídky a ve větší diferenciaci trhu na trhy dílčí. [Komárková, Rymeš, Vysekalová, 1998, s. 19] Daný stav se pak úměrně odráţí i vzhledem k trhu vzdělávacích potřeb, coţ následně vyúsťuje v nezbytnost rychlé reakce ze strany vzdělávacích institucí, tzn. schopnosti flexibilně reagovat nabídkou nových produktů, coţ můţe představovat např. realizaci nových vzdělávacích programů nebo různých dalších sluţeb, jeţ tak mohou zaplnit doposud nepokryté mezery trhu. Významnou roli zde sehrála také postupná implementace modelu strukturovaného studia v rámci tzv. Boloňského procesu, který představoval oddělení bakalářských, magisterských a doktorských studií, coţ se následně odrazilo v zásadním růstu nabídky vysokoškolského vzdělávání. 2.3 Zkvalitňování vysokého školství V pořadí na třetím (avšak zásadním) místě ve Strategii RLZ stojí zkvalitňování vysokého školství. Dynamika kvantitativního rozvoje vysokého školství v České republice v posledních letech, jak jsme mohli vidět, je vnímána díky svému prudkému vzestupu jako nejvyšší ze všech rozvinutých zemí světa. V současnosti je však nezbytným úkolem zaměřit pozornost české vysokoškolské politiky nikoli jiţ na narůstající kvantitu postupně se odráţející v masovosti vysokoškolského vzdělávání (v kontrastu s výběrovostí), ale především na zvyšování kvality vysokého školství. Ve spojitosti s budováním společného evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (v rámci jiţ zmíněného Boloňského procesu) je pro zajištění kvality nezbytností realizace uceleného systému vnitřního hodnocení na jednotlivých vysokých školách, a to v provázanosti na systém vnějšího hodnocení. V rámci Strukturovaného vypořádání připomínek k Bílé knize terciárního vzdělávání jsou uvedeny základní priority z pohledu zkvalitňování vysokoškolského vzdělávání, které zahrnují jednak podporu rozvoje vlastního pracoviště (vysoké školy) s cílem hledat a odstraňovat slabiny na straně jedné a rozvíjet silné stránky na straně druhé. V konfrontaci s ostatními vysokými školami se pak do popředí dostává podpora úspěšných postupů v akademické soutěţi; v kontextu celé ČR úsilí obstát jak z hlediska specifičnosti akademického prostředí a mnohaleté tradice, tak i z pohledu řady aspektů, jeţ jsou klíčovými pro jiné instituce, neţ jsou vysoké školy a konečně v mezinárodním měřítku je nezbytností usilovat o to, aby české VŠ nejen jako jednotlivé instituce, ale i české vysoké školství jako celek obstály v tvrdé mezinárodní soutěţi podle jejích měřítek a zároveň, aby české vysoké školství dokázalo prosadit a obhájit své specifické rysy jako svoji výhodu, nikoli slabinu, na mezinárodním fóru. [ Zvyšování kvality je jednoznačně úzce spojeno jak s oblastí vědeckého výzkumu, tak s hospodářskou praxí. Příklady bychom mohli čerpat z modelů, jeţ jsou úspěšně realizovány v zemích, které se umisťují na nejvyšších stupních konkurenceschopnosti. Ať jiţ se jedná o akademické vědy představující německý model spojení univerzitní výuky s výzkumem, postakademický model průmyslové vědy, neboli anglo-saský model spojení průmyslu s vědou) či vytváření trilaterální spolupráce mezi vysokými školami, průmyslem a vládou ve výzkumu a vývoji (tzv. triple helix). Právě poslední jmenovaný model, přestoţe je relativně jednoduchý, představuje vysoce efektivní princip spočívající v poskytování vědeckého, odborného a částečně i materiálně-technického kapitálu univerzitami, přičemţ průmysl se stává jednak hlavním garantem finančního kapitálu a současně také zákazníkem univerzit, zatímco vláda vytváří potřebné podmínky (zejména legislativní) pro tento druh spolupráce, coţ znamená, ţe odstraňuje moţné překáţky ve spolupráci vysokých škol s podniky. Česká 32

33 republika je však doposud povětšině v systému produkce a transferu znalostí zaloţena na zastaralém industriálním modelu, ve kterém stále přetrvává relativně vysoká míra oddělenosti jednotlivých partnerů, coţ se odráţí v neschopnosti intenzivního propojení výzkumu na VŠ s potřebami praxe průmyslových firem. Neschopnost konstruktivní komunikace má negativní dopad na efektivitu celého systému výzkumu a vývoje. [ 3 Spojení teorie a praxe Stávající oddělitelnost jednotlivých partnerů (vysoká škola x podnik) se kontinuálně odráţí i v současném vztahu teorie x praxe na řadě vysokých škol. Stále si plně neuvědomujeme, ţe právě kooperace s ekonomickou sférou, vycházející z konstruktivní komunikace obou zúčastněných stran, patří k primárním faktorům, jeţ výrazně ovlivňují konkurenční způsobilost vzdělávací instituce, a umoţňuje tak získat vysokým školám principiální konkurenční reference. Jedná se o prvek tzv. kapitálu vzdělávací instituce, významně se odráţejícího v kvalitnější tvorbě kurikula, jeţ vychází z poţadavků praxe, čímţ dává moţnost posluchačům získávat potřebné mnoţství informací a podkladů vyuţitelných v rámci vzdělávacího procesu. Významným přínosem je následný odraz do inovace výuky a obohacení vzdělávacího programu směřujícího ke zvyšování kvality odborného vzdělávání, ať jiţ jde o formu řízené odborné praxe či stáţe přímo v podnicích (veřejných institucích), nebo formu účasti odborníků z praxe přímo ve výuce. Stále významnější pozici si rovněţ vydobývající moţnost přímé účasti studentů na reálných projektech při komplexním zvládnutí znalosti metod projektového řízení. Cílem realizace odborných praxí je na jedné straně umoţnit posluchačům proniknout do reálných podmínek zaměstnání, které v budoucnu mohou představovat základ jejich profesní orientace, tzn. poskytnout jim komplexní soubor teoretických i praktických znalostí a dovedností. Na straně druhé pak ekonomickým subjektům komerčního i nekomerčního charakteru poskytnout moţnost konkrétně si ověřit úroveň znalostí, schopností a dovedností studentů a získat povědomí o jejich vztahu k práci. Na základě získaných informací pak mohou předloţit absolventům VŠ nabídku pracovního uplatnění, coţ představuje důleţité pozitivum pro obě strany. Vzájemná součinnost nevede k podřízení vysokých škol sféře politiky a zaměstnavatelským zájmům, ale představuje velmi přínosné otevření se institucí terciárního vzdělávání zájmům zaměstnavatelů, široké občanské společnosti i regionům. Podstatným faktorem se stává propojení potřeb a přání zákazníků s potřebami a zájmy společnosti, s jejími dlouhodobými ekonomickými, sociálními i etickými zájmy, coţ vede k vytváření nezbytných podmínek ke stále naléhavější spolupráci odborníků školy a praxe. Zachována však musí zůstat rovnováha tří důleţitých faktorů, a to jsou cíle školy, uspokojení přání a potřeb zákazníků a veřejný zájem. [Světlík, 2006] 4 Zaměstnatelnost a zaměstnanost Na nevyhnutelnost propojení školy a praxe, jako formy zefektivnění vzdělávacího procesu odráţejícího se v RLZ, odkazují i výsledky řady šetření, ať jiţ realizovaných VŠ či ekonomickými subjekty. Právě ty poukazují zejména na nezbytnost dostatečné praktické připravenosti studentů VŠ na vstup do zaměstnání a rozvoj schopností vedoucích k dostatečné orientaci v podnikových procesech. Důleţitým aspektem se pak stává potřeba souladu nabídky struktury absolventů s poptávkou na trhu práce, s čímţ jednoznačně souvisí diverzifikace studijní nabídky směřující mimo jiné k rozvoji profesního studia na VŠ a k rozvoji praktické výuky. Příprava na zaměstnání však musí počítat se zvyšujícími se nároky zaměstnatelnosti a vzdělávání fungovat jako nástroj k její udrţitelnosti a obnově, tzn. podílet se na rozvoji kompetencí v konkrétních oblastech, vědomostí a dovedností dávajících šanci uspět na trhu práce. Právě zaměstnatelnost a zaměstnanost, tzn. aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské a hospodářské činnosti, se tak řadí mezi hlavní 33

34 cíle rozvoje lidských zdrojů. Cílem politiky zaměstnanosti je směřovat k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, k produktivnímu vyuţití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Kaţdý student by si však měl uvědomovat zodpovědnost k zajištění své budoucí zaměstnatelnosti, neboť to, co představuje klad v moţnosti volné volby oboru studia, můţe znamenat zápor v přesycení některých oborů a vést v konečném efektu k nezaměstnatelnosti zapříčiněné převisem nabídky. Neoddiskutovatelným faktem je, ţe mnohem výhodněji budou zaměstnatelní ti, kteří budou schopni prokázat vyšší kvalifikaci, tzn. rozvoj schopností, vědomostí, dovedností, návyků a zkušeností potřebných k získání oficiálně potvrzené způsobilosti k výkonu určité činnosti (povolání, funkce), nejen na základě osvědčení (diplomů), ale zejména tím, co umí. 5 Efektivita vzdělávacího procesu Jak jiţ bylo zmíněno, jedním z významných faktorů vedoucích k zefektivnění procesu vzdělávání, tzn. zkvalitnění vzdělávacího procesu, je diverzifikace studia, jeţ se (se zřetelem ke konkrétním podmínkám jak vysoké školy, tak regionu i praxe) promítá do programů VŠ (od obecnějšího zaměření aţ k úzce specializované orientaci), do jejich inovace i obsahové skladby. Kdyţ se podíváme na současnou orientaci vysokých škol v procesu inovace, je naprosto evidentní, ţe bezprostředně koresponduje s poţadavky zaměstnavatelů na kvalitu absolventů VŠ. Jedná se zejména o zvyšování jazykových kompetencí, počítačové a informační gramotnosti (rozvoj informačních technologií, vyuţívání pozitiv e-learningu - dostupnost, masová pouţitelnost, překonávání vzdáleností, flexibilita, rychlost, zpětná vazba, kontrola tempa učení jednotlivcem) a dále o upevňování komunikačních a manaţerských dovedností, coţ koresponduje se současným neuspokojivým projektovým myšlením absolventů vysokých škol, ať jiţ jde o nedostatečné komunikační dovednosti, nezpůsobilost řešit problémové situace nebo konflikty v ţivém pracovním prostředí apod. VŠ by tak měly směřovat svou pozornost na kvalitu absolventů (tzn. rozvoj jejich znalostí, dovedností a schopností odpovídajících poţadavkům zaměstnavatelů). Ke zvýšení atraktivnosti VŠ pak přispívá jejich efektivní spolupráce s regionálními institucemi, potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků výzkumu a vývoje, která umoţní studentům snazší přechod z akademického do profesně-praktického prostředí a na otevřenost profilu absolventa v souladu s potřebami společnosti, rozvojem regionu a s trhem práce. 6 Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati Zlín Fakulta multimediálních komunikací (FMK) se řadí k těm vzdělávacím institucím, kterým se daří standardy RLZ dobře naplňovat. Je jednou z šesti fakult Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB), vrcholné vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce charakteristické rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Ta v současnosti nabízí zájemcům o studium 54 studijních oborů v 30 akreditovaných studijních programech. Jedním z nich je i mladý studijní program Mediální a komunikační studia, obor Marketingové komunikace realizovaný na Ústavu marketingových komunikací (ÚMK) FMK UTB. Zlín. [ 6.1 Ústav marketingových komunikací FMK UTB Zlín Zefektivnění procesu vzdělávání je prioritou i Ústavu marketingových komunikací FMK UTB ve Zlíně. Zvyšování kvality vzdělávání přímo koresponduje s inovací výuky, jejímţ cílem je vzdělávat studenty v souladu s poţadavky trhu, novými trendy v oboru, posílit jejich kompetence, naučit je pracovat podle zásad projektového řízení a umoţnit jim získat během studia praxi při řešení konkrétních zadání, kampaní a komunikačních strategií. Konkrétně to znamená umoţnit studentům doplnit si získané teoretické znalosti praktickými zkušenostmi 34

35 z workshopů, vedenými odborníky z praxe z oblastí marketingu, marketingových komunikací i dalších souvisejících oborů; moţnost vybírat si z nabídky odborných školení, seminářů, konferencí, výstav a veletrhů a získávat tak cenné informace a zkušenosti. Aktivní účasti při řešení případových studií v rámci workshopů jsou studenti pro praxi lépe vybaveni, chápou obor v širších souvislostech, získávají přehled v multidisciplinárních oborech. Multimediální výukové materiály z workshopů a seminářů zabezpečují kontinuitu předávaných informací a zkušeností. Studenti se tak mohou interaktivním způsobem vzdělávat v souladu s aktuálními trendy v oblasti marketingových komunikací a projektového řízení; interaktivní web pak umoţňuje nabídku kreativního potenciálu studentů směrem k budoucím zaměstnavatelům a naopak poptávku firem a agentur po kvalitních absolventech. [ Komunikační agentura a Projekty neziskových organizací Marketing a marketingové komunikace jako dynamicky se rozvíjející obor vyţaduje aktivního odborníka s rozvinutými klíčovými kompetencemi, schopného řídit projekt, pracovat v týmu, coţ vyúsťuje ve vzdělávání studentů v oblasti projektového řízení aplikací zásad projektového managementu do projektů realizovaných v rámci výuky. Jednu z moţností získání potřebných kompetencí předkládá předmět Komunikační agentura (KOMAG), jehoţ cílem je realizace studentských projektů formou nekontaktní výuky pod vedením pedagogů od myšlenkového záměru aţ po veřejnou prezentaci. Cíle projektů se shodují s podnikatelskými cíli, tzn. umět se prosadit na trhu a být schopen konkurence. Podstatou je naučit studenty komunikovat s vnějšími subjekty, pracovat v týmu, plánovat, zvládat ekonomiku projektu, delegovat a plnit úkoly, přistupovat k úkolům kreativně, umět vyhodnotit a prezentovat vlastní práci a podílet se na vytváření image univerzity a fakulty. K významným projektům se řadí např.: Multimediální festival MIXER, Cena SALVATOR, TOP 10 firem Zlínského kraje, Televizní studio, MISS ACADEMIA ČR a řada dalších. [ Předmět Projekty neziskových organizací naopak přibliţuje moţnosti uplatnění týmové práce při řešení sociálních projektů neziskové povahy. Obsahem kurzu je rozšíření reciproční kooperace s organizacemi neziskového sektoru se zaměřením na zpracování projektů neziskových organizací v aktuálním sociálním kontextu partnerského prostředí. Při zpracování projektů je kladen důraz na systémové teoretické řešení všech fází marketingového procesu, stejně jako na jejich praktickou realizaci. Jedná se tedy o předmět ryze praktického charakteru, ve kterém na základě navázání trvalé spolupráce posluchačů s neziskovými organizacemi zlínského regionu (soukromými i veřejnými) aplikují studenti získané teoretické poznatky při realizaci vlastních i předloţených projektů. Přínosem je nejenom prohloubení jejich zájmu o dění v regionu a moţná i vymezení budoucí profilace na nekomerční marketingové komunikace, ale zejména moţnost vyzkoušet si realizaci projektu se vším, co projektové řízení obnáší. Z celé řady projektů uveďme alespoň některé: např. Výstava neziskových organizací, Konference OS Českého červeného kříţe ve Zlíně pod názvem Cesty krve,paraparáda aneb Spolu jedem světem a další. [Göttlichová, 2008] FMK UTB Zlín můţe jednoznačně konstatovat, ţe zefektivněním vysokoškolského vzdělávání - procesu vzdělávání (aplikací nových vzdělávacích metod) dosahuje zvyšování kvality studentů - kvalitních lidských zdrojů, coţ je jedním ze zásadních nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti VŠ - země. Je potřeba, aby se tento fakt týkal celého terciárního školství a nejen jeho. 35

36 Seznam pouţité literatury [1] GÖTTLICHOVÁ, M. Projekty neziskových organizací. Zlín: UTB ISBN [2] KOMÁRKOVÁ, R., RYMEŠ, M., VYSEKALOVÁ, J.: Psychologie trhu. Praha: Grada, ISBN [3] SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy. Praha: ASPI, ISBN [4] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Bílá kniha, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Tauris, ISBN Elektronické zdroje [1] [2] [3] [4] [5] 36

37 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ROMODIS Mgr. Hana Jiříčková, Ing. Zuzana Šitavancová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. hana.jirickova@cdv.cz, zuzana.sitavancova@cdv.cz Abstrakt ROMODIS (Rozvoj moderních dopravních inteligentních systémů) je projekt financovaný z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Jeho cílem je vzdělávání výzkumných pracovníků a studentů VŠ v oblasti inteligentních dopravních systémů. Nejnovější poznatky z oboru podepřené zkušenostmi získanými na zahraničních stáţích a vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných subjektů (CDV, VUT, VŠB) budou zpracovány do ucelených témat v podobě jednotlivých vzdělávacích modulů, které budou obsahem e-learningového portálu. Nezbytnou součástí projektu je aktivní práce s cílovou skupinou zaměřená na motivaci cílové skupiny zúčastnit se e-learningového vzdělávání. Klíčová slova: dopravní telematika, vzdělávání pro konkurenceschopnost, transfer informací, vzdělávání výzkumných pracovníků Abstract ROMODIS (Development of modern intelligent transport systems) project is funded by the Operational Programme Education for Competitiveness (VK OP). Its objective is education of researchers and university students in the field of intelligent transport systems (ITS). Recent findings from ITS field supported by experience in international internships and collaboration of all project partners (CDV, VUT, VŠB) will be processed into coherent themes in the form of particular training modules that will be the content of e-learning portal. Essential part of the project is active working with the target group aimed at motivating the target group to participate in e-learning. Key words: transport telematics, education for competitiveness, transfer of informations, education of researchers 1 Úvod V současné době prudce roste poptávka lidí po mobilitě. Neustále stoupá počet dopravních prostředků, ale kapacita prostoru dopravní sítě je omezena. Vzniká tím rozpor mezi nabídkou a poptávkou, který ústí ve ztráty celé společnosti z důvodu nedostatečné moţnosti uspokojení lidských potřeb spojených s mobilitou. 37

38 Inteligentními dopravními systémy (dopravní telematika) se rozumí systémy, u nichţ je moţno zprostředkováním informací a jejich vyhodnocením ovlivnit jednání účastníků dopravy nebo technických sloţek v oblasti dopravních prostředků nebo dopravních cest. Díky prudkému rozvoji technologií v posledních letech se z dopravní telematiky stává velmi dynamicky se rozvíjející obor. Rapidně roste počet praktických aplikací těchto systémů ve světě i v ČR. Z těchto důvodů je nezbytné danou problematiku rozšiřovat mezi potenciální vědecké pracovníky, kteří mohou v budoucnu tvořit vědeckou platformu dané oblasti. Díky kontinuálnímu vzdělávání vědeckých pracovníků bude docházet ke zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti výzkumu a vývoje inteligentních dopravních systémů. Projekt s názvem Rozvoj moderních dopravních inteligentních systémů (ROMODIS) si klade za cíl kvalitativní posun v informovanosti odborné veřejnosti v oblasti inteligentních systémů. Poznatky a vědomosti nabyté díky projektu budou slouţit jako základ dalšího výzkumu a vývoje inteligentních dopravních systémů. Projekt Rozvoj moderních inteligentních dopravních systémů je financován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), coţ je víceletý tematický program v gesci Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (MŠMT), jehoţ prostřednictvím lze v programovacím období čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF). Projekt ROMODIS je financován z prioritní osy č. 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji. Realizátorem projektu a příjemcem podpory je Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV). Jedná se o veřejnou výzkumnou instituci působící v oblasti dopravy, která má mimo jiné také zkušenosti v oblasti vzdělávání, je akreditovanou vzdělávací institucí. Někteří výzkumní pracovníci CDV jsou zapojeni do výuky na vysokých školách. Projekt si klade za cíl zvyšování úrovně vzdělání výzkumných, vědeckých pracovníků a zájemců z řad studentů VŠ v problematice výzkumu a vývoje dopravních inteligentních telematických systémů se zaměřením na kvalitu a objem získávaných dat pro potřeby plánování a strategie rozvoje silniční dopravy. 2 Základní informace o projektu Projekt ROMODIS je plánován na 3 roky. Datum zahájení bylo , předpokládané datum ukončení je Udrţitelnost projektu je 5 let po ukončení. Celkový rozpočet projektu je cca 10 mil. Projekt je realizován za spoluúčasti dvou partnerů s finančním příspěvkem. Jedním z partnerů je Vysoké učení technické v Brně (VUT), konkrétně Fakulta strojní a její součást Ústav automatizace a informatiky a Fakulta stavební a její součásti Ústav automatizace inţenýrských úloh a informatiky a Ústav pozemních komunikací. Dalším partnerem je Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava (VŠB-TU), Fakulta stavební. Cílovou skupinou projektu jsou vědečtí pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje moderních dopravních inteligentních systémů z řad příjemce dotace a jeho partnerů, dále pak studenti magisterských oborů a doktorandi partnerských univerzit. 3 Cíle projektu a jejich dosaţení Cílem projektu ROMODIS je kvalitní kontinuální vzdělávání současných odborníků a budoucích vědeckých pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje nových inteligentních přístupů pro efektivní plánování a strategii rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v dlouhodobém 38

39 horizontu, transfer nejnovějších poznatků v oblasti inteligentních dopravních systémů směrem k cílové skupině. Cíle bude dosaţeno systematickou kooperací všech zainteresovaných subjektů. V první fázi projektu byly stanoveny cíle pro získání poznatků ze zahraničních stáţí, na jejichţ financování je v rámci rozpočtu projektu vyčleněna rozpočtová kapitola přímá podpora. Instituce (CDV, VUT) si stanovila v souladu s cíli projektu své vzdělávací priority a s ohledem na ně zvolila pro stáţe významné zahraniční instituce, které se orientují na poţadovanou problematiku. Zatím proběhly dvě zahraniční stáţe. Skupina tří odborníků z řad partnera VUT se během měsíce října 2009 zúčastnila školení v sídle společnosti TSS Transport Simulation Systems v Barceloně (Španělsko). V rámci školení byla pořízena řada výukových multimediálních materiálů, dotyčné osoby získaly certifikáty potvrzující jejich proškolení a v současné době existuje intenzivní komunikace mezi institucí partnera a uvedenou firmou. Došlo k poloţení základů předpokládané dlouhotrvající spolupráce a tím i transferu nejnovějších poznatků z této oblasti do prostředí českého vysokého školství. V průběhu měsíce března 2010 proběhla zahraniční stáţ pracovníků CDV. Sedm podpořených osob navštívilo mezinárodní veletrh INTERTRAFFIC 2010 v Amsterdamu. Tento veletrh je jednou z nejvýznamnějších událostí v oblasti telematiky a inteligentních dopravních systémů na světě. Prezentovalo zde přes 700 vystavovatelů z více neţ 40 zemí, včetně prakticky celé světové špičky tvořené 50 globálními koncerny. Veletrh poskytuje vyčerpávající přehled nejnovějších trendů a výsledků vývoje v oboru. Celá výstava je doprovázena kongresy, semináři a mnoha dalšími doprovodnými akcemi. Na měsíc duben je plánována další stáţ pracovníků VUT do Velké Británie, konkrétně na univerzitu Greenwich v Londýně. Poznatky a zkušenosti nabyté v průběhu zahraničních stáţí budou nejprve zpracovány jako samostatné téma pro vyškolení dalších výzkumných pracovníků z cílové skupiny a následně budou poznatky vyuţity při zpracování jednotlivých výukových modulů. Vzdělávací obsah jednotlivých modulů pak bude syntézou poznatků v oblasti dopravních inteligentních systémů a nově nabytých znalostí a zkušeností, které vědečtí pracovníci získají na zahraničních stáţích ve světově významných institucích z oboru. Paralelně s přípravou zahraničních stáţí dochází od října 2009 k důkladné rešeršní činnosti, k postupné formulaci a naplňování vzdělávacích témat, které budou tvořit obsah e-learningu. Tato témata byla rozdělena podle profesního zaměření partnerů projektu a společně dojde k vytvoření 11 vzdělávacích okruhů, tzv. vzdělávacích modulů. Dojde k vytvoření celkem 11 vzdělávacích modulů: fyzikální vlastnosti detektorů; moţný transfer technologií a technik z jiných oblastí do dopravy; laboratorní postupy, stanovování veličin, vyhodnocování, vývoj nových technologií; obsah a forma dopravních dat; přenosy dopravních dat radiokomunikace; výstup čidel data; vyuţitelnost dopravních dat řízení, plánování, strategie; rozvoj ITS pro plánování dopravy; věda a výzkum Evropa vs. ČR; vyuţití simulačních modelů v dopravě; modelovací mikroskopické a makroskopické SW. Na tvorbě obsahu modulů se podílí CDV, VUT a částečně VŠB-TU. V rámci tvorby vzdělávacích modulů budou vytvořeny instruktáţní animace týkajících se problematiky inteligentních dopravních systémů. Animacemi bude detailně a přehledně představena a vysvětlena vybraná problematika. Cílové skupině budou tímto způsobem objasněny i velmi sloţité problémy a celá oblast inteligentních dopravních systémů se tak stane pro cílovou skupinu přístupnější a srozumitelnější. 39

40 V červnu 2010 proběhne série několika workshopů, kde dojde k transferu nejnovějších informací z oboru mezi výzkumné pracovníky. Workshopy budou zaměřeny převáţně na výsledky zahraničních cest se zohledněním specializace jednotlivých výzkumníků. Výzkumníci budou takto školeni i v modulech, které primárně nespadají do ohniska jejich odborného zájmu, čímţ získají širší přehled v celé oblasti inteligentních dopravních systémů. Workshopů se zúčastní výzkumní pracovníci všech partnerů (CDV, VUT, VŠB-TU). Touto cestou docílíme proškolení části cílové skupiny (výzkumní pracovníci). Projekt je nastaven tak, ţe všichni odborní řešitelé projektu jsou zároveň cílovou skupinou. Před pořádáním samotného workshopu se v zahraničí vyškolení výzkumní pracovníci připraví na tento workshop formou zpracování podkladových materiálů k předání informací ostatním zainteresovaným výzkumným pracovníkům. Souběţně s procesem vzdělávání cílové skupiny vědeckých pracovníků bude docházet k tvorbě webových stránek projektu ( k vytváření e-learningového prostředí a postupně k jeho naplňování vzdělávacími obsahy v podobě jednotlivých modulů. Konečná podoba e-learningu bude hotova v září 2010, provoz e-learningového portálu bude zahájen v říjnu 2010 spolu se začátkem zimního semestru. Na obou partnerských univerzitách VUT a VŠB-TU dojde k aktivní práci se studenty magisterských oborů, jejímţ cílem bude motivovat studenty k zapojení do e-learningového kurzu. E-learningový kurz bude probíhat vţdy jeden semestr, k přihlašování do systému bude kaţdému studentovi přiděleno unikátní přihlašovací jméno a heslo. Díky přihlašování studentů pod jménem a heslem budeme moci mimo jiné sledovat plnění monitorovacích indikátorů. Kaţdý týden bude studentům zpřístupněn jeden vzdělávací modul, kaţdý modul pak bude zakončen testem. Výsledek kaţdého testu bude bodově ohodnocen a body za kaţdý další splněný test se budou studentům sčítat. První tři studenti s nejvyšším počtem bodů získají na závěr propagační materiály projektu dle pravidel publicity. E-learningový portál nebude fungovat pouze jednostranně směrem ke studentům, ale bude rovněţ umoţňovat komunikaci studentů s výzkumníky - tvůrci modulů. Ti budou v tomto prostředí schopni odpovídat na otázky studentů a poskytovat jim tak zpětnou vazbu. Celý kurz se bude v rámci projektu opakovat celkem 4 krát (4 semestry, v kaţdém jeden kurz). Po ukončení kaţdého kurzu bude provedena evaluace celé vzdělávací akce z hlediska její organizace i obsahu. Bude realizováno dotazníkové šetření (na straně studentů jako účastníků vzdělávací akce i na straně výzkumných pracovníků jako realizátorů akce). Výsledky evaluace budou zapracovány do podoby dalšího kurzu, budou provedeny případné korekce obsahu i formy vzdělávací akce s cílem zkvalitnit celý proces vzdělávání. V červnu 2012, po ukončení posledního čtvrtého vzdělávacího kurzu, bude v prostorách VŠB-TU FAST uspořádána závěrečná konference, kde budou shrnuty výsledky a poznatky nabyté v průběhu řešení projektu, proběhne zhodnocení celého projektu, budou vyhlášeni vítězové studentské soutěţe, kterým budou předány ocenění. Jako součást závěrečné konference bude pro zájemce připravena exkurze do NDIC (Národní dopravní informační centrum). NDIC je centrálním operačním pracovištěm pro sběr, zpracování, sdílení, publikování a distribuci dopravních informací a dopravních dat o provozu na pozemních komunikacích v celé České republice. Po ukončení realizace projektu dojde v rámci udrţitelnosti projektu k zachování webové stránky projektu, jakoţto i e-learningového portálu. Dojde ke změně prezenční týdenní formy odpovídající semestrální výuce do podoby umoţňující zájemcům informace vstřebávat v libovolném tempu a pořadí. Informace na těchto stránkách budou pravidelně aktualizovány a 40

41 budou zpřístupněny všem zájemcům o problematiku telematických systémů z řad široké veřejnosti. 4 Popis cílové skupiny, práce s cílovou skupinou, motivace Cílovou skupinu projektu je moţno analyticky rozdělit do dvou dalších podskupin. Jde jednak o vědecké pracovníky působící v oblasti výzkumu a vývoje nových inteligentních přístupů pro efektivní plánování a strategii rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury dopravních systémů cílem projektu je podpora výzkumných pracovníků z řad CDV i obou partnerských univerzit VŠB-TU a VUT. Druhou cílovou podskupinou jsou studenti magisterských oborů a studenti doktorandských programů partnerských univerzit VUT a VŠB-TU. Co se týče počtu úspěšně podpořených osob cílové skupiny, jsou stanoveny dva kvantifikované cíle projektu, tzv. monitorovací indikátory, kdy dosaţení (nedosaţení) jejich hodnoty určuje, zda byl projekt úspěšný (neúspěšný). Počet podpořených osob v dalším vzdělávání vědeckých a výzkumných pracovníků byl stanoven na 55 osob, počet úspěšně podpořených osob studentů VŠ byl stanoven na 440 osob. Od května 2010 bude zahájena spolupráce všech subjektů (CDV, VUT, VŠB-TU) na motivačních aktivitách cílové skupiny studentů. Bude vypracován manuál na téma Jak postupovat při propagaci projektu ROMODIS Tento manuál bude slouţit jako vodítko při práci se studenty pro vyučující v předem vytipovaných studijních oborech. Spolu se začátkem zimního semestru (říjen 2010) bude pro studenty v prostorách VŠB-TU FAST i na VUT uspořádán motivační seminář. Na tyto semináře budou pozváni studenti oborů a ročníků, které si vytipuje na svých školách kaţdý z partnerů. K této aktivitě bude vytvořen materiál Moţnosti dalšího zahrnutí studentů VŠB-TU (VUT) do projektu ROMODIS. Na kaţdé fakultě budou vybrány obory a předměty, kde se dá předpokládat zájem studentů o problematiku a tudíţ i zapojení do projektu. Na motivačním semináři i mimo něj budou mezi studenty distribuovány informační letáky o projektu ROMODIS. Motivační aktivity budou dále v průběhu semestru směřovány také ke studentům, kteří se motivačního semináře nezúčastní. I tento postup bude upraven v manuálu Jak postupovat při propagaci projektu ROMODIS. Motivační aktivity a obsahy manuálů budou po ukončení kaţdého vzdělávacího kurzu aktualizovány a zkušenosti získané z jiţ proběhlých kurzů budou zapracovány do dalších vzdělávacích kol. 5 Závěr Cílová skupina získá díky projektu nejnovější informace o vědě a výzkumu v oblasti dopravních inteligentních systémů, které se stávají stěţejním nástrojem k udrţitelnosti dopravy v Evropě i ve světě. Následně bude schopna nabyté poznatky vyuţít pro další vědeckou práci. Ve svém oboru se tak zdokonalí a zároveň dojde k rozšíření a upevnění personální základny v oblastech dopravní telematiky, sběru dopravních informací, modelování dopravy a dopravním inţenýrství, čímţ bude zároveň podpořen rozvoj tohoto odvětví v budoucích letech. Studenti budou motivováni k další vědecké práci a zároveň bude do budoucna posílena konkurenceschopnost České republiky v oblasti výzkumu a vývoje inteligentních dopravních systémů. 41

42 Kurzy imunoanalýzy a endokrinologie další vzdělávání pracovníků VaV v biomedicínském výzkumu Abstrakt RNDr. Marie Karlíková, PhD., MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Univerzita Karlova v Praze - Lékařská fakulta v Plzni marie.karlikova@centrum.cz topolcan@fnplzen.cz Odborné kurzy pro pracovníky VaV, připravované v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jsou zaměřeny na dvě důleţité problematiky: imunoanalytické metody a endokrinologii, a jejich optimální vyuţití v biomedicínském výzkumu. Následující text přiblíţí význam a charakteristiku kurzů a diskutuje téţ zkušenosti z probíhajícího pilotního kurzu. Klíčová slova: imunoanalýza endokrinologie biomedicínský výzkum. Abstract Two specialised courses for R&D workers which are prepared in the frame of EU fading, are focused on two important issues: immunoanalysis and endocrinology, and thein optimal use in biomedical research. Following text will summarize the signifikance and feature sof teh courses and will discuss the experiences form the pilot course. Key words: immunoanalysis endocrinology biomedical research. 1 Úvod Na pracovišti Centrální radioizotopové laboratoře Univerzity Karlovy v Praze - Lékařské fakulty v Plzni odstartovaly v září 2009 dva vzdělávací projekty zaměřené na pracovníky ve výzkumu a vývoji: 1/ Imunoanalýza v klinické praxi - cyklus kurzů pro lékaře a odborné pracovníky ve výzkumu (CZ 1.07/2.3.00/ ), a 2/ Endokrinologie - multidisciplinární kurz pro lékaře a VŠ pracovníky ve výzkumu (CZ 1.07/2.3.00/ ). Jedná se o projekty v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.3, a jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projekty trvají od do a dostaly dotaci Kč, respektive Kč. 2 Cíle a charakteristika projektů Cílem obou projektů je připravit a realizovat prezenční kurzy pro vyškolení v daných specializacích. Inovativnost projektů spočívá v komplexním, multidisciplinárním a interaktivním přístupu k problematice a v úzkém spojení teoretických přednášek špičkových odborníků s praktickými laboratorními cvičeními. Absolventi kurzu by měli být schopni lépe připravovat a řešit výzkumné projekty a ovládat vzájemnou komunikaci a interakci s odborníky z jiných oborů, a to na národní i mezinárodní úrovni. 42

43 2.2 Proč se vzdělávat v imunoanalýze? Imunoanalytické metody (metody diagnostiky in vitro) umoţňují stanovit v ţivém organizmu aţ desítku tisíc látek, včetně látek ve stopových koncentracích v řádu g/l, coţ je přibliţně jedna molekula proteinu v litru. Příkladem stanovovaných látek jsou hormony, enzymy, solubilní receptory, proteiny, protilátky, virové a bakteriální antigeny. V současné době dochází k rychlému rozvoji imunoanalytických metod nejen po stránce metodické, ale především aplikační. Imunoanalytické metody jsou vyţívány jak v základním výzkumu pro objasnění etiopathogeneze chorob (tzn. změn, které vedou ke vzniku a rozvoji chorob), tak i v aplikovaném klinickém výzkumu pro postupy v prevenci, diagnostice a optimalizaci a monitoraci léčby. Tyto metody jsou tedy především součástí multidisciplinárně prováděného výzkumu. V zemích EU jsou pracoviště základního i aplikovaného výzkumu aktivními iniciátory zavádění nejnovějších laboratorních metod a postupů a laboratorní pracovníci jsou nedílnou součástí výzkumného týmu Naproti stav výzkumu v ČR je bohuţel zcela opačný. Imunoanalytické laboratoře disponují optimální přístrojovou technikou a mají zavedeny nejnovější analytické metody a s tím vším se přímo vnucují výzkumným pracovištím a doţadují se spolupráce. V nejlepším existujícím případě většinou jen servisně dodávají výsledky s minimální nebo ţádnou moţnosti ovlivnit vlastní výzkum. Na Lékařské fakultě Plzeň existuje jiţ řadu let optimální situace - řešitelské pracoviště úzce spolupracuje jak s teoretickými ústavy (fyziologie, farmakologie) tak i klinickými pracovišti (interními klinikami, chirurgickou klinikou, klinikou tuberkulosy a respiračních chorob a onkologickým oddělením) a podílí se na přípravě, provádění i prezentaci výsledků grantových projektů a výzkumných záměrů. O tyto dosaţené zkušenosti se chceme podělit s frekventanty kurzů a konečným cílem kurzů by mělo být docílit stav výzkumu, jaký je samozřejmostí v zemích EU. Jinými slovy, připravované kurzy mají umoţnit výzkumným pracovníkům dokonale poznat moţnosti analytických metod a kriticky je zhodnotit a tím účelně začleňovat a vyţívat ve výzkumném programu. 2.3 Portfolio kurzů Forma kurzů je prezenční. Výuka je komplexní, multidisciplinární a interaktivní (náplň kurzů je přizpůsobována profesním potřebám účastníků), nedílnou součástí výuky jsou laboratorní praktika. Kurz připravuje tým zkušených lektorů z LF Plzeň, část přednášek je zajištěna externími lektory z akademického (Fakulta zdravotnických studií Ostravské univerzity) i soukromého (SEKK s.r.o., Omega Mediation GmBH.) sektoru. První kurz Imunoanalytické metody a jejich vyuţití ve výzkumných projektech právě probíhá a je zaměřen na principy imunoanalytických metod. Je určen zejména pro vědecké pracovníky z teoretických ústavů LF Plzeň a dalších fakult/univerzit a pracovníky z laboratoří. Následující tři specializované kurzy budou klinického zaměření. Bude se jednat o Klinické vyuţití imunoanalýzy v interním lékařství, Klinické vyuţití imunoanalýzy v onkologii, Klinické vyuţití imunoanalýzy v gynekologii. Tyto kurzy jsou určeny zejména pro klinické pracovníky zabývající se výzkumem ve vybraných specializacích. Jejich obsah je zaměřen na aplikace imunoanalytických metod a na případové studie. 2.4 Pilotní kurz Imunoanalytické metody a jejich vyuţití ve výzkumných projektech Úvodní kurz Imunoanalytické metody a jejich vyuţití ve výzkumných projektech probíhá v letním semestru akademického roku 2009/2010. Je sloţen ze 7 teoretických lekcí a 4 praktických cvičení v laboratoři, s frekvencí 1 lekce týdně po dobu 11 týdnů. 43

44 Na kurz se přihlásil 21 zájemců, coţ organizátoři hodnotí velice pozitivně vzhledem k časové i odborné náročnosti kurzu. Zde je několik údajů o účastnících: Pracoviště (v závorce počet účastníků): Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni (10), Fakultní nemocnice Plzeň (9), soukromá laboratoř z Plzeňského kraje (2). Zastoupení odborností (v závorce počet účastníků): Gynekologicko-porodnická klinika (4), Ústav lékařské chemie a biochemie (3), Ústav mikrobiologie (2), Ústav fyziologie (2), Interní klinika (2), Dětská klinika (2), Soukromá laboratoř (2), Ústav klinické biochemie a hematologie (1), Ústav imunologie a alergologie (1), Transfúzní oddělení (1), Oddělení nukleární medicíny (1). Vzdělání (v závorce počet účastníků): VŠ lékaři (10) (z toho lékaři-klinici (4)), VŠ nelékaři (7), středně zdravotničtí pracovníci - laboranti (4). Jednotlivé lekce kurzu se podobali spíše seminářům, sloţených z 2 aţ 4 přednášek různých lektorů. Kromě odborných přednášek byly do harmonogramu včleněny doplňkové přednášky s tématy úzce souvisejícími s prací výzkumníků (Jak přednášet a hlavně jak nepřednášet, Příprava výzkumné studie z pohledu statistika, Vyhledávání a třídění odborných publikací). Kaţdou přednášku navíc obdrţeli účastníci jako prezentaci v tištěné podobě. Účastníci měli moţnost hodnotit kvalitu jednotlivých přednášek a přednášejících. V dotazníku známkovali následující kriteria: obsah přednášky, zda přednáška byla dostatečně detailní, srozumitelnost přednášky, úroveň dokumentace, projev přednášejícího, a jaký má téma přednášky pro kaţdého účastníka kurzu význam. Celkové hodnocení dopadlo výborně, nepřekvapilo, ţe jediné a největší rozdíly byly v hodnocení významu tématu přednášky. Kurz se blíţí k závěru, poslední lekce proběhne 3. května 2010 a bude věnována především diskuzi s účastníky o tom, co jim kurz dal a co naopak postrádali. Během celého semestru měli účastníci moţnost samostatné práce na téma vyuţití imunoanalytických metod ve vlastní specializaci, např. ve formě návrhu experimentu nebo projektu. Bude vyhodnocena účast jednotlivců na kurzu a úspěšní absolventi obdrţí certifikát. Dva nejpilnější účastníci, kteří zároveň zpracují samostatnou práci, získají navíc odměnu: pozvánku na konferenci XXXI. Imunoanalytické dny v Mikulově s kompletní úhradou nákladů, zároveň tam absolventi budou moci přednést krátký příspěvek. 2.5 Proč kurzy endokrinologie? Endokrinologie zkoumá endokrinní systém, coţ je systém ţláz s vnitřní sekrecí. Mezi tyto ţlázy patří například nadledviny, pohlavní ţlázy, podvěsek mozkový (hypofýza), štítná ţláza, příštítná tělíska a slinivka břišní. V současném pojetí se do endokrinního systému zahrnují i další orgány, např. mozek a ukazuje se, ţe je výrazně svázán i s dalšími systémy zejména nervovým a imunitním. Tyto ţlázy tvoří hormony, kterých v důsledku poruchy mohou tvořit buď málo, nebo naopak nadbytek. V kurzu endokrinologie jde o multidisciplinární a komplexní výuku zabývající se uplatněním hormonálních regulací v patofyziologii závaţných civilizačních onemocnění, jako např. kardiovaskulárních, nádorových a reprodukční endokrinologie. Výuka bude interaktivní a bude zahrnovat jak laboratorní metodiky (včetně molekulární biologie a histologických a 44

45 imunohistologických metod), zobrazovací techniky, klinický a především patofyziologický pohled na probírané chorobné stavy. 3 A co bude dál? Pozvolna začíná příprava dalšího z kurzů imunoanalýzy, který se věnuje aplikacím imunoanalytických metod v interní medicíně. Náplň kurzu bude více zaměřená na klinické aplikace, principy imunoanalytických metod budou předneseny ve zkrácené formě. Forma kurzu bude rozdílná, kurz pravděpodobně proběhne jako několik (2-3) celodenních či vícedenních seminářů tak, aby se kurzu mohli účastnit i zájemci z jiných krajů. Do týmu lektorů přibydou kliničtí lékaři se zkušenostmi s imunoanalytickými metodami. Připravované kurzy imunoanalýzy a endokrinologie by neměly zůstat pouze specifikem Lékařské fakulty v Plzni či Plzeňského kraje, naopak organizátoři je aktivně nabízejí i dalším akademickým institucím, zdravotnickým zařízením či firmám v České republice. Jiţ několik institucí projevilo o kurzy zájem. Probíhá jednání o formě a délce kurzů, o jejich případném propojení, optimalizaci a individualizace náplně podle cílové skupině účastníků apod. 45

46 NOVÝ KURZ VĚDECKÉ METODY PRO DOKTORANDY NA ČVUT V PRAZE Prof. h. c., Dr., Ing. Václav Liška, Dr. h. c. České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, Katedra společenských věd liska@fsv.cvut.cz Abstrakt Katedra společenských věd FS ČVUT připravila nový kurz Vědecké metody pro doktorandy, který si klade za cíl připravit doktorandy na odpovídající vyuţívání vědeckých metod při zpracování doktorské práce, v jejich pedagogickém působení a následně i v profesním uplatnění. Probíhá od listopadu Kurz je primárně zaměřen na perspektivní studenty doktorských programů ČVUT, kteří mají technické vzdělání a chtějí dále rozvíjet svou vědeckou, výzkumnou i pedagogickou činnost. Hlavním cílem kurzu je zvýšení jejich teoretických i praktických kompetencí, neboť úroveň jejich znalostí vědeckých metod není dostatečná. Vědecké metody dosud nebyly součástí výuky doktorského studia ani studia předcházejícího a jejich znalost doktorandům chybí. Projekt chce přispět k rozvoji vědecké metodologie následně k rozvoji schopnosti analýzy a logického myšlení. Abstract Department of social sciences prepared a new course The scientific methods for graduants, aiming to make the graduants ready to use appropriate scientific methods when working out their theses, in their pedagogic activities and consequently in their further professional careers. It started since November The course is primarily directed for the prospective students of doctor s program of Czech Technical University with technical education and willing to develop their scientific, research and pedagogic activities. The main target of this course is increasing of theoretical and practical competences, because the recent level of their knowledge of the scientific methods is not satisfactory. These scientific methods were not yet a part either of graduants education or the fore coming studies. The project desires to contribute to the development of scientific methodology and consequently to the development of analytical and logical thinking. 1 Zájem ze strany doktorandů a průběh výuky Zájem absolvovat tento kurz byl nad očekávání velký, počet zájemců převyšoval kapacitu učebny. Doktorandi, kteří se do kurzu nedostali, mají příleţitost navštěvovat jej v letním semestru. Výuka je rozvrţena do šesti odpoledních 4-hodinových bloků, kaţdý blok pak rozdělen na 2 části teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována vědeckým metodám, praktická část navrţena tak, aby byla pro doktorandy po náročnější teoretické části určitým odreagováním, nicméně jednotlivá témata byla vybírána jak v návaznosti na vědecké metody, tak z hlediska co moţná největšího přínosu pro doktorandy. Úvodní část výuky se týkala metodologie, metodických postupů a hypotéz, doktorandi se seznámili s pojmy a terminologií pouţívanými ve vědeckých metodách, dozvěděli se, jak prakticky vědecké metody pouţívat při psaní disertační práce, jaké cíle si klást. 46

47 Vědecké metody nejsou jen úzce specializované laboratorní či experimentální postupy, stejně jako vědci nejsou izolovaní jedinci v uzavřeném prostoru (jak tomu často bývalo v minulosti). Vzdělávání, věda, výzkum jsou dnes globalizované. Prostřednictvím internetu má vědecký pracovník v USA i v Česku prakticky stejný přístup k nejnovějším poznatkům. Doktorandi, jako budoucí vědci, se musí naučit komunikovat mezi jednotlivými vědecko výzkumnými pracovišti univerzit, mezi univerzitami v České republice a v zahraničí stejně jako mezi univerzitami a jinými výzkumnými či průmyslovými subjekty. Účel je zřejmý - spontánní společná realizace vědecko výzkumných úkolů, projektů, atd. Cílem našeho projektu pro jeho účastníky doktorandy má být zvýšení jejich kompetencí pro vědeckou práci, coţ předpokládá i dovednost komunikace s vyuţitím inteligentních technologií. Takovou je i videokonferenční zařízení. Videokonference jsou ideálním a stále ţádanějším řešením pro vědecké instituce, právě proto, ţe umoţňují sdílet data s ostatními výzkumníky a společně plánovat postupy. Zvládnutí práce s touto technologií (alespoň na určité elementární úrovni) v rámci realizace projektu by mělo být součástí profesionální kompetence vědeckého pracovníka. To byl důvod, proč jsme se rozhodli zahrnout tuto problematiku do výuky Vědeckých metod pro doktorandy, neboť lze předpokládat, ţe i naši doktorandi se jako budoucí vědci zapojí z různě vzdálených pracovišť prostřednictvím inteligentních technologií do přímé diskuze v obraze a zvuku v reálném čase. 2 Fáze kurzu První hodina výuky tedy zahrnovala prezentaci k videokonferenčnímu zařízení se snahou ukázat našim doktorandům jaké moţnosti tato nová technologie nabízí a naučit je s ní pracovat s ohledem k další přidané hodnotě, kterou toto zařízení pro účely výuky přináší moţnosti nahrávání, správy k dalšímu vyuţití dat pro tréninky, školení, semináře či vlastní prezentace vědeckých výsledků. Z původně plánovaných 45 minut věnovaných této problematice se stala 1hod 30min a to díky velmi ţivé a zajímavé diskusi, které toto téma vyvolalo. Druhé setkání s doktorandy proběhlo ve speciální počítačové učebně K105, neboť první - praktická - část čtyřhodinového vyučování byla věnována tvorbě vědecké fotodokumentace v digitálním prostředí. Zde se doktorandi seznámili se základními cestami, které vedou k maximální věrnosti fotografického zobrazení, ke shodě zobrazovaného subjektu a jeho zobrazení. V prvé řadě byly popsány oblasti, v kterých dochází k odchylkám fotografického zobrazení od reality a potom také způsoby jak tyto odchylky regulovat. Pozornost byla věnována sféře snímkové i editační. Na část teoretickou se doktorandi po krátké přestávce přemístili do učebny slouţící k výuce prezentačních a komunikačních dovedností, učebny vhodnější k další části výuky, neboť ta nyní probíhala formou konzultace a diskuse mezi dvěma našimi odborníky a doktorandy, kteří si s sebou přinesli teze svých disertačních prací a vyuţili moţnosti konzultovat své návrhy a představy budoucí vědecké práce nejen s odborníky, ale i mezi sebou navzájem. Atmosféra byla aţ překvapivě tvůrčí a inspirativní a jak potvrdili někteří doktorandi - díky diskusi získali cenné a uţitečné postřehy a podněty, které by si sami ani neuvědomili. Třetí poslední setkání v roce 2009 bylo věnováno problematice Jak prezentovat vědecké informace aneb rétorika, komunikace na konferencích, workshopech a seminářích, kde v rámci praktické části doktorandi zábavnou formou pronikli do tajů komunikace a prezentace. Tento blok byl veden formou interaktivního výcviku, doktorandi se na řadě zajímavých ukázek dozvěděli jaká jsou základní pravidla verbálního i neverbálního projevu, prakticky se seznámili s technikami, jak před veřejným vystoupením působit na sebe samé, 47

48 aby se uvedli do optimálního duševního i fyzického stavu a technikami vedoucími k zaujetí posluchačů a udrţení jejich pozornosti. K velmi důleţitým vědeckým metodám patří sběr a analýza dat při vědecké činnosti. Rozhodli jsme se v rámci dalšího praktického bloku připravit výuku, která by seznámila doktorandy s jedním nejrozšířenějších statistických softwarů pro komplexní práci s daty, pouţívaným ve vědě a výzkumu - systémem SPSS. Přípravná fáze spočívala ve výběru témat, zajištění dat, s kterými doktorandi v rámci svého oboru pracují, v předjednání spolupráce s odborníky přímo z SPSS, kteří nabídli praktickou ukázku práce se softwarem (testování statistických hypotéz). 3 Součásti přípravy výuky Vědeckých metod pro doktorandy Během přípravné fáze jsme se dohodli v kaţdé části vyučování vyčlenit prostor pro diskusi, která by výuku jednak oţivila, ale hlavně by měli doktorandi příleţitost diskutovat probíranou látku i moţnost konzultovat své disertační práce s vyučujícími i doktorandy navzájem (jak potvrdily jiţ realizované bloky tuto část výuky povaţují doktorandi za velmi přínosnou). Na závěr kurzu jsme se rozhodli dát doktorandům moţnost zkusit si před komisí obhájit teze svých disertačních prací. Z hlediska větší atraktivity kurzu Vědecké metody pro doktorandy i motivace doktorandů zpracovat teze své disertační práce co nejdůkladněji, byl jednohlasně schválen návrh člena realizačního týmu spojit tuto obhajobu se soutěţí o nejlepší teze disertační práce. Přípravná fáze pak zahrnovala výběr členů komise, výběr učebny vhodné k těmto účelům, realizaci soutěţe, návrh cen, jejich nakoupení, atd. Přípravná fáze se dále týkala propagace chystaného kurzu mezi doktorandy. Společné schůzky členů realizačního týmu byly věnovány přípravě a tvorbě informačních plakátů, jejich obsahu a grafické podobě, tisku, distribuci,, reklamě na webových stránkách ČVUT, vytvoření registrace na webové stránce doctorandus.info. K větší propagaci mezi doktorandy, ale i širší veřejností, byly vytvořeny reklamní kapesní kalendáře na rok 2010 s logem Vědeckých metod pro doktorandy a reklamou na 4 Konkrétní výstup přípravné fáze Tím bylo jednak vytvoření interaktivní webové stránky doctorandus.info, kde jsou kromě základních informací o projektu umístěny informace o výuce, odkazy na literaturu, je zde k dispozici prostor pro komentáře a dotazy a hlavně zpracování 7 pracovních sešitů, které slouţí jako podklady k výuce a jsou na této webové stránce umístěny. Sešity představují komprimované (v rozsahu několika stránek) verze odborných textů, základní uplatňované ideje, postupy a metody výkladu pro usnadnění navigace v rozsáhlejších elektronických textech i jejich pochopení, obsahují stručný výtah k jednotlivým vědeckým metodám a otázkám týkajících se dané problematiky probírané na cvičeních, které jsou postaveny na vzájemné interakci a diskuzi s doktorandy. Jedná se o tyto pracovní sešity: Poznání do středověku a od středověku do konce 19. století seznamující studenty s historii vědeckého myšlení, Vědecké metody ve společenských vědách a Vědecké metody v přírodních vědách obsahující vysvětlení základních pojmů se stručným popisem jednotlivých vědeckých metod, Informační báze vědeckého výzkumu s kapitolami jak získávat informace k vědeckým účelům, jak tyto informace třídit, o etice vědecké práce, pracovní sešit Vědecké prezentace, v němţ jsou uvedeny základní ţánry a formy předávání a šíření informací spolu s normami, jimiţ se řídí. Pozornost je zde věnována zvláště anglofonním zásadám pro strukturování textu mluveného i psaného a poslední pracovní sešit Významné české vědecké osobnosti obsahující nejdůleţitější objevy a vynálezy českých vědců s jejich 48

49 stručnými ţivotopisy, tedy informace, které by měly být součástí všeobecného rozhledu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Tyto pracovní sešity slouţí jako základní učební materiály ve druhé ověřovací fázi projektu, v níţ je výuka vědeckých metod postupně pilotována s menší skupinou doktorandů. Problematika vědeckých metod v přírodních a společenských vědách spolu s významnými českými vědeckými osobnostmi bude navíc zpracována ve třech e- learningových kapitolách, jejichţ znalosti si budou moci doktorandi po prostudování ověřit v závěrečném testu, který bude součástí kaţdé kapitoly. 5 Otázky kvality pracovních materiálů po odborné stránce Po červnovém workshopu věnovaném pracovním sešitům byli osloveni dva nezávislí odborníci na problematiku vědeckých metod (jeden je dokonce autorem publikace o vědeckých metodách) a poţádáni, zda by se vyjádřili ke kvalitě zpracovaných sešitů. Oba souhlasili, takţe jakmile byly pracovní sešity vytištěny, oba oponenti je dostali k dispozici. V reakci na připomínky účastníků workshopu k pracovním sešitům byla započata práce na rozšíření tématu pracovního sešitu č. 3 Významné české vědecké osobnosti, byli vybráni další vědci a vynálezci, kteří se také zapsali do historie ČR a rozšířili by stávající seznam nejvýznamnějších osobností. Jak vyplynulo z červnového kolokvia, toto téma se ukázalo být natolik zajímavým, ţe bylo rozhodnuto zpracovat jej jako E-learningovou kapitolu a zároveň nabídnout doktorandům moţnost zapojit se do tvorby pracovního sešitu č. 3 v E-learningové podobě. Toto období bylo proto věnováno také přípravě a tvorbě e-learningu. Jako vhodné se nám zdálo dát pracovní sešity doktorandům kromě tištěné verze i na CD jako ţivý materiál, s kterým budou moci pracovat. Tvorba CD s jednotlivými tématy obsaţenými v pracovních sešitech byla tedy také zahrnuta do přípravné fáze. Ačkoli byly pracovní sešity jako takové připravené k výuce, práce na nich neskončila, ale naopak, spočívala v rozšiřování, doplňování či ujednocování si souvislostí u některých pojmů vyskytujících se v pracovních sešitech zmiňovaných v oponentských posudcích, které by se zároveň mohly objevit během výuky s doktorandy a bylo tudíţ nutné na ně odpovědět fundovaným způsobem. To si vyţádalo další studium k jednotlivým tématům pracovních sešitů. 6 Hlavní výstup celého projektu Primárním výstupem bude publikace Vědecké metody pro doktorandy, která bude syntetizovat a završovat klíčové realizační aktivity projektu. Měla by obsahovat přístupy, které se osvědčily při práci s pracovními sešity během výuky a zároveň by zde mělo být provedeno určité znalostní i metodické shrnutí. Publikace by také měla splňovat poţadavky na ni kladené, ať uţ ze strany obou nezávislých oponentů, tak názorů a připomínek samotných doktorandů v průběhu jednotlivých cvičení. 49

50 KOMUNIKACE MEZI EXPERTEM, VEŘEJNOSTÍ A POLITIKOU Petr Machleidt Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR, v.v.i. machleidt@post.cz, stsscz@cesnet.cz Abstrakt Příspěvek hodnotí výsledky projektu TAMI Hodnocení technologií v Evropě - mezi metodou a dopadem, který byl realizován v rámci programu STRATA (Strategic Analysis of Specific Political Issues). Projekt vytvářel prostor pro strukturovaný dialog mezi experty v oblasti sociálního hodnocení techniky (TA - Technology Assessment) a mezi decizní sférou v oblasti vědní a technologické politiky. Klíčová slova: Sociální hodnocení techniky, komunikace, veřejnost, politika, dopady technologií. Abstract The paper evaluates results obtained by realisation of TAMI project (Technology Assessment in Europe: between Method and Impact), in the framework of STRATA programme (Strategic Analysis of Specific Political Issues). The project provided space for a structured dialog between experts in the field of Technology Assessment and those in decision-making sphere in the domain of science and technology policy. Key words: Technology assessment, communication, public, policy, technology impacts. 1. Význam komunikace v praxi sociálního hodnocení techniky Projekt TAMI - Hodnocení technologií v Evropě - mezi metodou a dopadem byl podporován Evropskou komisí v 5. Rámcovém programu EU v letech Projekt koordinoval Dr. Michael Decker (ITAS Karlsruhe) a Dr. Miltos Ladikas (Europäische Akademie GmbH, Bad Neuenahr-Ahrweiler). Profesor Dr. Armin Grunwald (ITAS Karlsruhe) a Dr. Leonard Hennen (TAB Berlin) byli členové koordinačního týmu. Hlavním cílem projektu bylo zvýšit úroveň poradenství směrem k politické sféře a maximalizovat efekty evropské vědní a technologické politiky. Projektu se zúčastnilo 10 výzkumných pracovišť z celé Evropy. Českou republiku v projektu zastupoval Dr. Petr Machleidt (FLÚ AV ČR.) Zvláštní důraz byl kladen na zlepšení komunikace mezi experty a rozhodovací sférou, mezi poskytovateli a uţivateli výsledků TA. Přitom bylo nutno respektovat podstatný rozměr politického dopadu těchto aktivit. Zvolený referenční systém vedl k identifikaci osvědčených postupů ( best practices ) ve vztahu k sociálně politickému kontextu. Konečným cílem TAMI bylo pomoci při zvyšování úrovně vědní a technologické politiky v oblasti prognózování a poradenství při strategickém plánování evropské politiky. Přípravě projektu TAMI předcházely obecnější úvahy, které bilancovaly zkušenosti z více neţ dvě desítky let provozované praxe sociálního hodnocení techniky tzv. Technology Assessment (TA) - nejprve v USA, později také v některých rozvinutých evropských zemích. Ukazuje se, ţe nejvýznamnější přínos TA je v oblasti participativní - tj. v účasti občanů, expertů a laické veřejnosti, zástupců decizní sféry, sféry politiky a také zástupců z oblasti vědy a techniky tedy všech, které angličtina označuje jako stakeholder tj. ten, který uplatňuje v určité společenské oblasti svůj legitimní zájem, v tomto případě v segmentu 50

51 rozvoje vědy a nových technologií. S tím souvisí pro projekt klíčový význam komunikace. Projekt TAMI byl ojedinělý také v to, ţe vytvořil bázi pro komunikaci mezi různými národními institucemi s různými přístupy k TA, kde hrají významnou roli rozdílné kulturní, společenské a politické kontexty. Jako tzv. doprovodné opatření měl projekt TAMI za cíl iniciovat dialog mezi etablovanými evropskými institucemi k těmto tématům: kategorizace a evaluace state of the art ve vztahu k pouţívaným metodám TA, kategorizace různých forem dopadů TA a vývoj kriterií k jejich hodnocení, zkoumání vztahu metoda dopad ze systematických a strategických hledisek, identifikace relevantních faktorů, které ovlivňují TA např. institucionální a politický kontext, shrnutí výsledků do referenčního systému s dimenzemi: metoda, dopad a politika. V projektu TAMI sehráli důleţitou roli experti jako externí posuzovatelé z oblasti politiky a komunikací se vyjadřovali k těmto čtyřem aspektům: 1. cíle TA jako společenského hodnocení technologií, 2. kriteria kvality TA, 3. od vědeckého ke komunikativnímu procesu TA, 4. flexibilita. S aspektem č. 1 je spojena základní otázka po reálných moţnostech sociálního hodnocení techniky (TA) utvářet rozvoj vědy a techniky s ohledem na celospolečenské cíle. Je to zároveň otázka po roli, kterou TA sehrává v oblasti politického poradenství. Zde se ukázalo jako nezbytné analyzovat vztah mezi pouţívanými metodami TA a společenskými (politickými, ekonomickými, ekologickými) dopady aktivit TA, které tyto metody vyvolávají. K aspektu č. 2 - zde platí, ţe vysoká kvalita výsledků projektů TA je nutným předpokladem pro účinné politické poradenství. Problémem je často cílový konflikt mezi snahou o vysokou kvalitu výzkumu a přáním adresátů po rychlých výsledcích. Plyne z toho nutnost stanovení spolehlivých kritérií pro určování kvality výsledků aktivit TA. Pod aspektem č. 3 je nutno rozumět fakt, ţe kaţdý výstup projektu předpokládá vyvinout racionální komunikační strategii, aby bylo moţno zajistit adekvátní přijetí jeho výsledků. Co se týče komunikace, ukazuje se, ţe pro řadu institucí TA je kromě zajištění vysoké vědecké úrovně jejich výstupů přinejmenším stejně důleţitá odezva ve veřejnosti. Tato odezva můţe nabývat různých forem - od iniciace odborné debaty aţ k prvkům popularizace vědy a vědecké osvěty ve veřejnosti. Také např. u problematiky flexibility - (aspekt č. 4) - je významný prvek komunikace. Projekty TA startují obvykle s analýzou výchozí společenské, politické a technické situace. Ta se můţe v průběhu projektu změnit proto je zde důleţitá komunikace, aby se udrţel kontakt se společenskou, politickou a technickou realitou. Vţdy je nutno se ptát - jsou projekty TA dostatečně flexibilní na to, aby mohly adekvátně reagovat na probíhající změny ve společnosti a politice? 51

52 2 Praxe TA věda, interakce a komunikace: shrnutí výsledků expertní skupiny, která se zabývala problematikou metod Jedením z jiţ zmíněných cílů projektu TAMI bylo iniciovat dialog mezi různými evropskými institucemi TA. Mezi účastníky projektu byly jak parlamentní instituce, spojené se sférou legislativy, tak také z univerzitní sféry a nezávislé výzkumné organizace. Některé z nich jsou specializované na určité metody např. na expertní TA nebo na participativní přístupy. Tento institucionální rámec ovlivňuje výrazně celkový proces TA, přičemţ je nutno zohlednit jeho různé adresáty, cílové skupiny a formy expertízy. Z toho vyplývá nutnost sjednotit definici TA pro účely projektu TAMI byla formulována tato definice: Sociální hodnocení techniky (TA) je vědecký, interaktivní a komunikativní proces, který má za cíl přispívat k utváření veřejného a politického názoru na společenské aspekty vědy a techniky. Projekt TAMI potřeboval nejen společnou definici sociálního hodnocení techniky (TA), nýbrţ také společnou strukturu, na základě které by bylo moţno posuzovat vztah mezi metodikou na jedné straně a dopady, impakty na straně druhé. Tato struktura byla konstruována zpětně, tzn. vycházela z faktu, ţe se výstup z nějakého konkrétního projektu TA realizoval. Tento projektový design závisí na konkrétní situaci, ve které je projekt realizován. Na základě situační analýzy jsou pak definovány cíle, kterých má projekt dosáhnout. Z toho vyplývá prostor pro výběr metod, který je moţno povaţovat za výběr z nástrojové sady (Method Toolbox). Musí být adekvátní konkrétní situaci a pro definované cíle. S ohledem na definici jsou jak metody, tak také kriteria kvality děleny do vědeckých, interaktivních a komunikativních metod/kriterií. Dále by měl projektový design udrţovat kontakt s veřejnou či politickou diskusí. 3. Shrnutí výsledků skupiny, která se zabývala dopady TA: Pro účely TAMI byla pouţita širší definice impaktů nejedná se zde pouze o zlepšení politických rozhodovacích procesů ve vztahu k racionalitě či legitimitě rozhodování. Mají být zohledněny všechny moţné efekty, kterých můţe TA v politice a ve veřejné diskusi docílit. Impakt je pak definován jako kaţdá (nově vyvolaná) změna s ohledem na stav vědění, na názory veřejnosti a na jednání vybraných aktérů v procesu společenské diskuse o technice. V typologii dopadů sociálního hodnocení techniky jsou nejprve zohledněny tři rozměry dopadů, které můţe obecně TA v politickém poradenství dosáhnout. Jsou to dopady do oblasti vědění, které ústí do politického rozhodovacího procesu a do společenské debaty, dále dopady do oblasti názorů či způsobu jednání aktérů a konečně dopady ve smyslu konkrétních jednání politiků nebo jiných aktérů, které jsou vyvolány procesem TA. Napříč k těmto dimenzím byly nastaveny tři typické perspektivy, které TA zohledňuje při zpracování svých témat. Je to: 1) vědecko-technická perspektiva, která zahrnuje technickou realizovatelnost, analýzu rizik, analýzu nákladů a uţitku, bilanci ekologických dopadů apod. 2) společenská perspektiva, ve které jsou identifikovány relevantní aktéři a moţné společenské konflikty. 3) perspektiva politická, ve které jsou hodnoceny konkrétní postupy řešení. Zde jsou zohledněny jak moţné způsoby legislativní regulace, tak podpora výzkumu, daňové stimuly atd. a také jejich důsledky. 52

53 Tab. 1 Typologie dopadů sociálního hodnocení techniky (TA) IMPACT DIMENSION I. II. III. RAISING FORMING INITIALISING ACTIONS KNOWLEDGE ATTITUDES/OPINIONS ISSUE DIMENSION TECHNOLOGICAL/ SCIENTIFIC ASPECTS SCIENTIFIC ASSESSMENT a) Technical options assessed and made visible b) Comprehensive overview of consequences given AGENDA SETTING f) Setting the agenda in the political debate g) Stimulating public debate h) Introducing visions or scenarios REFRAMING OF DEBATE o) New action plan or initiative to further scrutinisethe problem decided p) New orientation in policies established SOCIAL MAPPING MEDIATION NEW DECISION MAKING c) Structure of conflicts i) Self-reflecting among PROCESSES SOCIETAL ASPECTS made transparent actors q) New ways of governance j) Blockade running introduced k) Bridge building r) Initiative to intensify public debate taken POLICY ANALYSIS RE-STRUCTURING THE DECISION TAKEN POLICY ASPECTS d) Policy objectives explored e)existing policies assessed POLICY DEBATE l) Comprehensiveness of policies increased m) Policies evaluated s) Policy alternatives filtered t) Innovations implemented u) New legislation is passed through debate n) Democratic legitimisation perceived Typologie dopadů TA (Tab.1) představuje matici 3x3 ze 6 kategorií. Těmto kategoriím bylo přiřazeno celkem 23 rolí, které můţe TA sehrát ve společenském kontextu: I. Nárůst znalostí Tři druhy dopadů v prvním sloupci jsou pro TA paradigmatické. Výsledky projektů TA doplňují existující poznatkovou základnu pro politické rozhodování o rizicích, šancích, očekávaných i neočekávaných důsledcích technického rozvoje (scientific assessment), o zájmech a perspektivách příslušných aktérů (social mapping) a o problémech popř. o moţnostech politického rozhodování (policy analysis). 53

54 II. Utváření názorů a forem jednání Nově produkované vědění je nutným předpokladem pro proces učení, který můţe vést ke změnám v jednání, popř. k přehodnocení postojů příslušných aktérů k vědě a technice. Tyto změny ovlivňují přímo politické diskuse nebo obecněji společenskou debatu (agenda setting). Prezentace výsledků TA můţe navíc ovlivňovat způsob, jak se aktéři diskuse vzájemně posuzují (mediace) a zohledňuje nové moţnosti v politických diskusích (restructuring the policy debate). III. Iniciace jednání V posledním sloupci matice jsou vyjmenovány dopady, které je moţno rozpoznat v politickém rozhodovacím procesu. S ohledem na vědeckotechnickou perspektivu to můţe být nový výzkumný program (reframing of debate). Ze společenského hlediska to můţe být program, ve kterém má být iniciována veřejná diskuse, nebo který má umoţnit účast veřejnosti či dalších stakeholderů do rozhodovacího procesu (new decision making processes). Zatímco první dvě políčka tohoto sloupce mohou být povaţována za reorientaci v řešení problému, představuje poslední kolonka definitivní rozhodnutí (decision taken). V praxi to znamená, ţe proces TA. vedl např. ke schválení nového zákona, který upravuje a reguluje zacházení s určitou technologií Na základě typologie impaktů TA a s nimi spojenými rolemi, které můţe TA sehrát, je moţno ukázat, ţe dopady TA představují více neţ jen přímý vliv na politické rozhodování. TA - nezávisle na tom, zda je spíše vědecké či participativní - přispívá nejrůznějším způsobem ke společenskému komunikačnímu a rozhodovacímu procesu. Pomocí vyváţené poznatkové základny, přes iniciování nových diskusí, přes hledání společenského konsensu při řešení problémů vědy a techniky. Skutečnost, ţe v Evropě v posledních letech posilují participativní metody TA, můţe být interpretována také tak, ţe se mění společensko politické prostředí občanská společnost chce být součástí politického rozhodovacího procesu, z čehoţ plyne zvýšená potřeba zvládání společenských konfliktů vyvolaných novými technologiemi. 4. Hlavní výstup projektu TAMI Nejdůleţitějším výsledkem projektu byla publikace DECKER, M., LADIKAS, M. (Eds.): Bridges between Science, Society and Policy. Technology Assesssment - Methods and Impacts. Springer Verlag Berlin Heidelberg New York, ISBN Kniha je strukturována do tří částí část 1. shrnuje hlavní výsledky celého projektu jak teoretické analýzy hlavních pojmů z oblasti TA, rozboru pouţívaných a osvědčených metod TA, tak také zkoumání předpokladů a důsledků rozvoje technologií z hlediska institucionálního zakotvení. Zvláštní pozornost je v knize věnována perspektivám evropské dimenze TA. V souladu se záměry projektu TAMI je zde hlavní dialog veden mezi rovinou metodologickou a rovinou analýzy konkrétních dopadů rozvoje nových technologií - jejich rozpoznání a uvedení do reálných komunikačních společenských struktur, zde zejména do roviny dialogu mezi tvůrci a uţivateli nových technologií, mezi experty a veřejností. Cílem pak je nikoli jen analýza konkrétních podob vztahu technologií a společností, nýbrţ kultivace dialogu jako nezbytné součásti rozvoje demokratické společnosti. Část 2. obsahuje komplementární analýzy dílčích problémů TA, které zde slouţí jako doprovodný a explikativní text k hlavní argumentaci, uvedené v části 1. Zajímavé je zde zejména srovnání kulturně podmíněných rámcových faktorů, které ovlivňují přijetí TA (hodnocení techniky) v 54

55 jednotlivých zemích. Část 3. se skládá z případových studií TA zde je zkoumána zejména povaha jednotlivých rolí TA, které jsou zde strukturovány a popisovány ve vzájemné interakci mezi sebou. Praktický je i připojený seznam institucí, které se v různých podobách a různou měrou zabývají procesy TA. K této části knihy je také připojen seznam autorů, který se v podstatě shoduje s účastníky projektu TAMI z jednotlivých evropských zemí. 5. Poznámky [1] V projektu TAMI se problematikou metod zabývali: Danielle Bütschi, Rainer Carius, Michael Decker, Soren Gram, Armin Grunwald, Petr Machleidt, Stef Steyaert, Rinie van Est. [2] Problematikou dopadů se v projektu TAMI se zabývali: Leonhard Hennen, Sergio Bellucci, Robby Berloznik, David Cope, Laura Cruz Castro, Theo Karapiperis, Lars Klüver, Miltos Ladikas, Luis Sanz Mendez, Jan Staman, Susanne Stephan, Tomasz Szapiro [3] Info: 55

56 Public Funding for Research in HEIs in Selected European Countries Abstract Kateřina Maršíková Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta katerina.marsikova@tul.cz Financing of research and development at Higher education instituionsa is an important financial source for this instituions to develop their research activities. The paper introduces various methods of funding which treat thier performance in different ways. It compares systems of selected European countries and focuses on changes negotiated for the Czech Republic. The paper was created within the TE-ERA project. Key words: Higher Education Instituttions, funding for research, research grants, indicators. Financování výzkumu na vysokoškolských institucích ve vybraných evropských zemích Abstrakt Financování vědy a výzkumu ve veřejném vysokém školství přináší pro tyto instituce důleţitý zdroj finančních prostředků pro jejich výzkumné activity. Příspěvek přibliţuje problamatiku financování výzkumu na veřejných vysokých školách ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na Českou republiku. V závěru seznamuje se změnami, které v oblasti vědy a výzkumu navrhuje připravovaná reforma veřejného vysokého školství v tzv. Bílé knize. Příspěvek vznikl v rámci projektu TE-ERA. Klíčová slova: Vysokoškolské instituce, financování výzkumu, výzkumné granty, indikátory. 1 Introduction HEIs in Europe receive public money for research and development (R&D) through various methods of funding which treat performance in different ways. This involves funding for expenditures related to fundamental or applied research at HEIs, including all research institutes and experimental units operating under their direct control, or administered by or associated with them. Research grants for graduate students are not considered here as they do not constitute direct public funding to institutions. At the public level, there are two main ways of funding research in higher education: Basic funding for research, which means the award of research grants that the institution may use as it wishes. These may be: awarded specifically for research; added to a block grant for other types of expenditure, namely teaching and/or operational activity. The award of funding via a competitive bidding procedure for specific schemes or research programmes. In almost all countries, public funds for research are provided under a dual support system composed of basic funding for research, whose use is determined by the institution, and the award of public funding on a competitive basis for given research projects. 56

57 In Romania, however, the only research funding mechanism in higher education involves a competitive bidding procedure for specific research projects. The funding source for specific research projects is usually a national body specialising in research and development (such as the national scientific fund, a national academy or a research council), whereas basic funding for research is distributed by the same body that awards financial support for teaching and operational activity. In several countries, such as Bulgaria, Finland and the United Kingdom (Scotland), most public funding for research is intended for specific projects. Basic funding for research allows institutions to set their own priorities and to finance their infrastructures and ongoing activities. However, the existence of this funding allocation mechanism does not indicate how much money is involved nor does it imply that public funding for research is sufficient. In approximately half of the countries, HEIs receive basic funding specifically for research. Elsewhere, research fuding is included in a block grant for other types of expenditure. The Flemish Community of Belgium and Italy use both of these methods of resource allocation. Figure 1: Criteria for the award of basic public R&D grants, public and government-dependent private higher education, 2006/07 Source: Eurydice Czech Republic: The information relates to institutions at ISCED level 5A. In order to define the amount of basic funding for research, countries refer to input (through criteria related to the cost of research activities carried out by the institution) or to the research-related institutional performance, or to both. Due regards for performance indicators may also be a way of stimulating institutions to compete to achieve higher quality research. When countries refer to research-related input, most of the time, the criteria focus on the number of doctoral students and/or the number of staff members who work in the field of research. They may also focus on the scale of research activities undertaken (Malta) or on past costs in this field (Bulgaria, Denmark and Iceland). The French Community of Belgium, Bulgaria, Germany and Malta use an approach based essentially on input in the award of basic funding for research. The situation is likely to 57

58 evolve in the near future in Bulgaria. In Bulgaria, the new strategy for higher education includes plans to elaborate a performance-based funding formula which will be applied to public funding, particularly for research allocated to HEIs. The other countries consider in varying proportions both the research costs borne by institutions and their performance in this field, to determine the amount of their basic research grants. In Sweden and in Liechtenstein, the award of basic public funding for research is basically based on political considerations. In Cyprus, the basic funding for research is based on the needs presented by institutions during the negotiation phase. In the Flemish Community of Belgium, Estonia, Ireland (universities), Hungary, Poland and Slovakia, the amount of the basic funding for research is based mainly on institutional performance in terms of the quality of research activities. 2 Indicators for Research Grants Among the countries that weight the amount of this grant according to institutional performance, the most commonly used indicators are: number of academic publications, number of quoted references in academic journals, extent of teaching activities of academic staff; number of master s degrees/doctorates awarded over a previous period, number of doctoral theses defended; amount of public funding obtained for given research projects on a competitive basis; amount of research funding from private sources; number and type of research projects undertaken; use of research results (licences, copyright, services provided, etc.); awards and distinctions received, quality certificates received; number of scientific titles conferred by the institution; participation in international scientific research projects; development of research staff. The amount of basic funding for research is linked to an institution s ability to obtain public funding for given research projects in the Czech Republic (ISCED level 5A), Denmark, Lithuania and Norway. The amount of private funding received for research is considered in Denmark, Estonia, Ireland (universities) and Lithuania. Estonia, Italy and Poland consider the volume of research (number and type of research projects undertaken) as a performance indicator. The commercial use of research results has a bearing on the amount of public funding awarded in Estonia and Poland. The last four indicators in the list concern only Lithuania and Poland. For basic funding for research, institutional performance can also be assessed by evaluating the quality of the strategic plans with respect to objectives established at national level. Hence, in the Czech Republic, the grant allocated to universities to implement their long-term plans for research (5 to 7 years) depends on the quality of the plan, which is evaluated by a committee of national and foreign experts. 58

59 In Portugal and the United Kingdom, the basic grant for research is calculated on the basis of periodic research evaluation exercises conducted in the HEIs. In Slovakia as well, basic funding for research is based on an evaluation of universities but which also concerns areas other than research. In Portugal, a panel of independent international experts evaluates all research centres every three years with reference to international standards, including publications in international journals, patent application activity, compliance with recommendations and the appropriate use of previously acquired funding. The outcome of this evaluation and the resultant classification of institutions are also taken into account when awarding funds for given projects on a competitive basis. In Slovakia, the ARRA (Academic Ranking and Rating Agency) conducts regular evaluations and classifications of HEIs, their faculties and study programmes, according to the quality of their activities (in the areas of education, research and technology). These results, as well as the scientific and technological capacities of institutions, their capacities in terms of research, and their scientific, technological or artistic achievements, are considered when awarding basic grants for research, development and artistic activities. In the United Kingdom, the Research Assessment Exercise (RAE) focuses on the quality of published products (publications, artistic products and performance) and on the quality of research with respect to national and international standards. RAE submissions from each subject area are ranked by a subject specialist peer review panel. The rankings are used to determine the amount of quality-weighted research funding which each HEI receives from the national funding council. The mechanisms that govern the allocation of public funding for research give rise to many questions. Grants allocated for specific projects on a competitive basis with qualitative and quantitative selection criteria very likely have a positive influence on quality. On the other hand, if the allocation of public funds for research is based on competition alone, it may become increasingly directed towards current political priorities, to the detriment of fundamental research. When research funding consists mainly of contracts for research programmes with a limited time scale centred on subjects defined by the political authorities, other activities such as fundamental research and education may suffer. According to several studies, the allocation of a basic research grant (not for specific projects) represents a means for institutions to carry out their fundamental research activities while allowing them to make long-term research plans. However, a basic grant must be based on performance-related parameters (and not mainly on past costs) in order to act as an incentive to improve quality. 3 Czech Republic In the Czech Republic at HEIs at ISCED level 5A there are grants for research connected directly to educational activities. The input criteria are the number of professors and associate professors (docent), and number of students in Master s and Doctoral study programmes. Grants for the institution s research plans, Quality of the university s long- term research plan (5 to 7 years), which is evaluated by a committee of national and foreign experts are also important. Performance criteria in the Czech Republic can be understood as a number of graduates, research support received from various projects in open competition for public money, grant 59

60 for the institution s research plans, quality of the university s long-term research plan (5 to 7 years), which is evaluated by a committee of national and foreign experts. Recommendation in the reform of higher education in the Czech Republic are: Universities should take greater responsibility for their own long-term financial sustainability, particularly for research: this implies pro-active diversification of their research funding portfolios through collaboration with enterprises (including in the form of crossborder consortia), foundations and other private sources. Competition for external research funds stimulates more dynamic research agendas by promoting applicability and quality of the results obtained from academic research. If competitive research funding is focused in the right areas, competition among researchers and HEIs would increase reflection, originality, creativity, and innovation, thus raising the social value of research outcomes. Additionally, HEIs would further increase their factual possibilities of autonomy and self-governance by gaining competitive research funds. However, increasing the share competitive research funds would result in three main risks if competition is ill-targeted. First, it would limit the possibilities for long-time research planning for the HEIs. Second, it would cut current research on areas where funding is more difficult to obtain, irrespective of its social value. Third, it would generate a move regarding strategic management of HEIs to the funding agencies. 4 Conclusion The overview of research funding at HEIs show that in many countries this systéme are not effective enough. As suggests a reform of the Czech higher education there should be the differentiation between universities which provide mainly education and those which focus on research activities. Also wider involvment of private sector should be imporatant step in increasing of efficiency o any research held at public higher education instituions and its use in practise. Also it shlould ensure HEIs more additional sources for their activities. References: [1] BADESCU, M. Measuring Investment Efficiency in Education, CRELL Research Paper 1. Luxemburg, [online]. Dostupné z < [citováno ] ISSN [2] BOTELHO, A., & PINTO, L. C. (2002). Hypothetical, real and predicted real willingness to pay in open-ended surveys: experimental results. Applied Economics Letters, 9, [3] EURYDICE. Higher Education Governance in Europe Policies, structures, funding and academic staff. April Belgium. [online]. Dostupné z < [citováno ] ISBN [4] MCTES. Reviews of National Policies for Education - Tertiary Education in Portugal: Background Report [online]. 2006, [cit ]. 188 pgs. Dostupné z WWW: [5] ROSA, M. J., TAVERES, D. A., AMARAL, A. Funding Systems and their Effects on Higher Education Systems: Country Study Portugal [online]. CIPES, [cit ]. 23 s. Dostupné z WWW: < UserFiles/Documentos%20Pol%C3%ADtica%20Educativa/ocde% PDF> 60

61 APLIKACE DIVERSITY MANAGEMENTU V PROJEKTU FRVŠ Č. 207/2009 Abstrakt Karina Muţáková 1, Jana Přívratská 2 Technická univerzita v Liberci ( 1 Ekonomická fakulta, Katedra pojišťovnictví) ( 2 Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra matematiky a didaktiky matematiky) 1 karina.muzakova@tul.cz, 2 jana.privratska@tul.cz Diversity management je strategie, která podporuje vnímání, uznání a implementaci rozmanitosti v organizacích a institucích. Je velice důleţité, ţe diversity management přináší nový pohled na pracovní skupiny v organizacích. Mezi jeho významná pozitiva patří vytvářet efektivní pracovní týmy a to, ţe celkově zvyšuje výkon organice (týmu). Jeho praktickou aplikaci v projektu je moţné demonstrovat na projektu FRVŠ č. 207/2010 Inovace a rozšíření předmětu finanční matematika. Klíčová slova: Diversity management, projekt, finanční matematika, tým. Abstract Diversity management is a strategy that supports the perception, recognition and implementation of diversity in organizations and institutions. It is very important that diversity management brings a new perspective on working groups in organizations. Its major strengths include the establishment of effective working teams and that increases the overall performance of organic (team). Its practical application in the project can be demonstrated by project FRVŠ No. 207/2010 "Innovation and expansion of financial mathematics course. Key words: Diversity management, project, financial mathematics, team. 1 Diversity management Disciplína diversity management vznikla v USA. Pojem managing diversity byl poprvé definován R. Rooseveltem Thomasem, Jr. v jeho knize Beyond Race and Gender. Unleashing the Power of Your Total Work Force by Managing Diversity (1992) [8]. Od té doby bylo napsáno mnoho významných knih zabývajících se problematikou diversity managementu viz [1], [4], [7]. Pojem diversity je překládán jako různorodost, ale ve své podstatě tento pojem v sobě zahrnuje širší význam: označuje koncept, jehoţ cílem je vytvořit ve společnosti a zejména podnikatelské sféře takové podmínky, které umoţní všem lidem, bez ohledu na jejich individuální odlišnost, plně rozvinout jejich osobní potenciál [2]. Právě od tohoto pojmu je odvozena strategie diversity managementu. Významné prvky diversity jsou uvedeny v Obr. 1. Mezi důleţitá pozitiva diverisity managementu patří následující: antidiskriminační nástroj, tvorba efektivního managementu a obchodních strategií, vytváření pozitivního pracovního prostředí, podpora osobního a profesionálního rozvoje, umoţňuje všem lidem vyuţívat celý svůj potenciál, 61

62 umoţňuje vytvářet více efektivní pracovní týmy a celkově zvyšuje výkon organizace (instituce či firmy) [3]. Obr. 1 Prvky diversity 2 Projekt FRVŠ č. 207/2009 Z výše uvedených pozitiv diversity managementu zejména poslední dvě lze aplikovat i na řešitelské týmy projektů. Návrh výše uvedeného projektu na Inovaci a rozšíření předmětu finanční matematika byl podán v roce Hlavním cílem projektu byla změna rozsahu výuky z 2/1 na 2/2 a také modulární koncept celého předmětu rozdělení na 7 základních modulů. Mezi další cíle patřilo i vytvoření podkladů pro teoretickou část včetně PowerPointových prezentací a sbírky příkladů. Hlavní řešitelkou byla Ing. Karina Muţáková (jeţ zabezpečuje více neţ dva roky cvičení tohoto předmětu), která vystudovala dříve Hospodářskou fakultu obor Pojišťovnictví, jenţ je specializován zejména na finanční sluţby. Hlavní řešitelka v tvorbě materiálů mohla zabezpečit pouze ekonomický obsah. Z tohoto důvodu byla poţádána o spolupráci prof. RNDr. Jana Přívratská, CSc. Ph.D. z Katedry matematiky a didaktiky matematiky, která by zabezpečila matematickou část jiţ zmiňovaných materiálů. Mezifakultní spolupráce, dá se říci, byla velice úspěšná. V rámci projektu byly vytvořeny následující materiály: 62

63 modulárně koncipovaná teoretická část: 7 modulů, celkem 110 stran textu; PowerPointové prezentace: 7 modulů, celkem 233 slaidů; sbírka příkladů: 42 stran. Spolupráce s prof. Přívratskou byla velice přínosná i v tom, ţe jako neekonom objevila ve stávajících učebnicích (hlavně v základní literatuře, jeţ se pouţívá ve výuce finanční matematiky pro obor Pojišťovnictví) nejednoznačně formulovaná zadání příkladů mnohdy i se zbytečnými informacemi, které studenty pouze matou. V teoretických částech skript (vysokoškolských učebnic) zabývajících se finanční matematikou zjistila mnoho nedostatků vzniklých nejen překlepy, chybnými definicemi matematických vztahů, ale i chybějící části textů, které nebyly do nových vydání učebnic správně zkopírovány. U řešených příkladů objevila zbytečně komplikované výpočty související s nedůslednou aplikací matematických vztahů a také skoky v řešených příkladech, coţ studentům můţe velice zkomplikovat přípravu na výuku. Do teoretické části byly dílky specializaci autorek zařazeny i praktické ukázky jednotlivých platebních nástrojů a jejich vyuţití. Nutno dodat, ţe právě tyto praktické ukázky chybí ve všech dostupných skriptech či celostátně publikovaných učebnicích, coţ je pro praktickou aplikaci znalostí studentů veliký problém. Např. studenti umějí vypočítat směnečnou částku, ale ani nevědí, jaké náleţitosti by měla směnka mít a uţ vůbec ne, ţe se její obsah řídí Zákonem směnečným a šekovým natoţ, aby si ji uměli vyplnit ukázka viz Obr. 2. Právě modulárním rozdělením látky a obsahem nejen teoretické části, ale i sbírkou příkladů byly nadšeni oponenti projektu, kteří uznali logickou návaznost a grafickou úpravu jednotlivých materiálů a praktických ukázek v nich. Finální grafická úprava materiálů byla výsledkem diskuze obou řešitelek. Postupné třídění názorů vedlo ke kompromisu, který se nakonec ukázal ve své jednoduchosti efektivní k prezentaci těchto materiálů ukázka viz Obr. 3. Kaţdý z modulů je vyveden v jedné paletě barev, a tím je student stále podvědomě upozorňován, v jakém modulu se právě nachází. Obr. 2 Ukázka jedné stránky z Modulu 2, [5] Obr. 3 Ukázka jedné stránky z Modulu 4, [6] 63

64 3 Zhodnocení aplikace diversity managementu v projektu FRVŠ Jak jiţ bylo v úvodu řečeno, tak aplikace diversity managementu v projektech můţe mít významná pozitiva, která v důsledku vedou k efektivnímu pracovnímu týmu, jehoţ členové vyuţívají celý svůj potenciál a tím celkově zvyšují jeho výkonnost. V našem případě nutno zdůraznit, ţe Ing. Muţáková se díky fantastické spolupráci s prof. Přívratskou si lépe uvědomila matematické aspekty problematiky finanční matematiky. Naopak prof. Přívratská se blíţe seznámila s provázaností matematického základu s ekonomickou aplikací. Seznam pouţité literatury [1] ARREDONDO, P. M. SUCCESSFUL DIVERSITY MANAGEMENT INITIATIVES A BLUEPRINT FOR PLANNING AND IMPLEMENTATION. 1. edition. London: SAGE Publications, Inc., p. ISBN [2] Diversity Management online. Co je diversity management? cit. 25. března Dostupné na WWW: [3] Diversity Management online. Diversity management. cit. 25. března Power pointová prezentace. Dostupné na WWW: /documents/diversitymanagementrevisedsept2004nocasestudy.ppt. [4] KONRAD, A. M., PRASAD, P., PRINGLE, J. K. Handbook of Workplace Diversity. 1. edition. London: SAGE Publications Ltd., p. ISBN [5] MUŢÁKOVÁ, K., PŘÍVRATSKÁ, J. MODUL 2. Teoretická část. Aplikace jednotlivých typů úročení a diskontování s. Nepublikováno. (Podpořeno projektem FRVŠ č. 207/2009). [6] MUŢÁKOVÁ, K., PŘÍVRATSKÁ, J. MODUL 4. Teoretická část. Umořování a jeho praktické vyuţití s. Nepublikováno. (Podpořeno projektem FRVŠ č. 207/2009). [7] STOCKDALE, M. S., CROSBY, F. J. The Psychology and Management of Workplace Diversity. 1. edition. London: Willey-Blackwell, p. ISBN [8] THOMAS, R., R. Beyond Race and Gender. Unleashing the Power of Your Total Workforce by Managing Diversity. 1. Edition. New York: American Management Association, 1992, 189 p. ISBN

65 ZKUŠENOSTI S FUNGOVÁNÍM TRANSFERU KNOW-HOW NA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITĚ V PLZNI Jan Podola, Jaroslav Šíp Západočeská univerzita v Plzni, Odbor legislativy a práva, Odbor ochrany duševního vlastnictví a strukturálních fondů jpodo@rek.zcu.cz, sipj@rek.zcu.cz Abstrakt Transfer technologií, jako výstup výzkumné, vývojové a tvůrčí činnosti vysokých škol, je nezbytným předpokladem pro fungování znalostní ekonomiky, která v současné době nabývá na významu. Proto je třeba klást důraz na skutečnost, aby národní legislativa i právní akty Evropských společenství respektovaly základní zásady vyjádřené řadou mezinárodních smluv z oblasti práva duševního vlastnictví. Tím dojde k vytvoření rozumných pravidel umoţňujících jednotlivým subjektům podle těchto pravidel se chovat a nastavit svoje vnitřní podmínky tak, aby i z jejich pohledu byly splněny podmínky pro zaměstnance, podílející se na uskutečňování výzkumu a vývoje. Problematika článku byla řešena v rámci projektu Vzdělávání akademických a vědeckých pracovníků v oblasti přípravy a řízení projektů financovaných z evropských zdrojů, CZ.1.07/2.3.00/ , který je zaměřen na vzdělávání pracovníků vysokých škol, tak aby projekty byly řešeny mimo jiné s ohledem na další aplikaci jejich výstupů. Klíčová slova: duševní vlastnictví, vysoké školy, vzdělávání. Abstract Technology transfer, as an outcome of research, development and other creative activities of universities, is necessary starting point for proper function of knowledge economy, with is growing importance. Therefore is important to stress the fact, that both national and European Community legislation have to follow basic rules expressed in a number of international treatises on intellectual property rights. Thus, reasonable rules would be created, which allow participating bodies to follow and set their internal rules in such way, that specific conditions for R&D personnel would be taken into account. The topic of this article was subject of project Education of academic and scientific staff in the field of proposing and managing EU financed projects, no: CZ.1.07/2.3.00/ , focused on educating university personnel so that the projects are directed towards the desired applied usage of their outcomes. Key words: intellectual property rights, universities, education Rozvoj moderní společnosti je v současné době silně ovlivněn směřováním ke znalostní ekonomice s důrazem na další související aspekty, jakými jsou například udrţitelné a šetrné vyuţívání zdrojů, sociální a lidské rozměry ekonomického počínání.[1] Celá řada jednotlivých procesů v této oblasti je upravena právními normami, které můţeme souhrnně nazvat téţ právem duševního vlastnictví.[2] V ideálním případě je třeba mít existenci těchto právních předpisů přinejmenším na zřeteli, aby nedocházelo k zásadním omylům, jeţ snadno mohou celý proces transferu znalostí znesnadnit. Nezastupitelnou roli v této oblasti by měly sehrát vysoké školy [3], zejména ve spolupráci s praxí.v této souvislosti dnes často objevuje pojem třetí role univerzit, kterým nemá být označeno nic jiného neţ spolupráce s fyzickými a právnickými osobami stojícími mimo půdu 65

66 vysokých škol, rozvoj partnerství, vytváření excelence a jiné. Je bytostným zájmem kaţdé vysoké školy, aby na tyto přístupy reagovala a dokázala zachytit společenské změny, které se v této oblasti rychlostí světla kaţdý den odehrávají. Cílem tohoto příspěvku není podrobný popis všech moţných faktorů ovlivňujících moţnosti vyuţívání výsledků tvůrčí práce, ale lze ho chápat jako podnět k širší diskuzi všech zúčastněných stran (vysoké školy, výzkumné instituce i soukromý sektor) týkající se vytvoření takových podmínek fungování celého procesu, včetně podmínek legislativních, aby přenosu poznatků nebyly kladeny zbytečné překáţky, ale na druhé straně byly dodrţeny všechny závazky vyplývající pro Českou republiku jako člena Evropské unie. Obecně se by se tato bipolarita dala vyjádřit tak, ţe proti poţadavku garantujícímu tvůrcům právo svobodně rozhodnout o tom, jakým způsobem svoje duševní vlastnictví uţijí resp. zabrání uţívat ostatním bez souhlasu (licence), stojí poţadavek prolamující tuto zásadu v případě, ţe na dosaţení výsledku byly pouţity veřejné prostředky, kdy autor je povinen výsledek poskytnout všem za rovných podmínek na poţádání. Jinými slovy jde o to, zda má převáţit právo jednotlivce nebo veřejný zájem. Jedním z nástrojů umoţňujících vysokým školám formulovat své záměry v jejich tvůrčí činnosti jsou jejich strategické dokumenty [4], zpravidla veřejné, jejichţ prostřednictvím lze aplikační a průmyslové sféře sdělit cíl svého směřování. Západočeská univerzita například ve svých hodnotících zprávách uvádí, ţe pro rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a v dalších činnostech byl v roce 2008 zaveden motivační systém pro podporu tvůrčí činnosti, z rozvojových projektů bylo podpořeno 36 mladých vědeckých pracovníků do tří let po absolvování doktorského studijního programu a 110 studentů doktorských a magisterských studijních programů. K zefektivnění projektového managementu významně přispělo i přijetí směrnice rektora č. 18R/2008 Správa projektů, která upravuje ţivotní cyklus všech projektů řešených na univerzitě a zároveň upravuje pravomoc a odpovědnost jednotlivých útvarů v oblasti správy projektů [5] Lze odkázat i na směrnici upravující ochranu duševního vlastnictví.[6] Do této koncepce posilování kompetencí v oblasti dosahování výsledků výzkumu a vývoje a jejich následný transfer zapadá i rámec stanovený univerzitou pro nadcházející období. Dlouhodobý záměr Západočeské univerzity v Plzni pro roky , aktualizovaný pro rok 2010 se problematikou nakládání s výsledky tvůrčí činnosti zabývá na dvou místech. Jde především o prioritu 3 Rozvoj výkonnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, motivace a hodnocení těchto činností a prioritu 7. Ochrana duševního vlastnictví a transfer poznatků. Obě tyto aktivity jsou nerozlučně spjaty. Nezbytným předpokladem pro úspěšný transfer znalostí je existence širokého portfolia kvalitních výsledků, se kterými lze vstoupit na trh. V případě poznatků se jedná především o výsledky výzkumu a vývoje. Celá řada těchto výsledků splňuje předpoklady pro poskytnutí právní ochrany, ať uţ podle autorského nebo práva průmyslového vlastnictví. Tuto ochranu je třeba výsledkům adekvátně zajistit. V tomto smyslu je tedy třeba nejprve zajistit, aby kvalitní výstupy vědecké činnosti vůbec vznikaly. Toto si klade za úkol výše uvedená priorita 3. Dlouhodobého záměru. Pro rok 2010 má být provedena analýza dosaţených výsledků ve výzkumu a vývoji, jejíţ výsledky se porovnají s výsledky ostatních výzkumných pracovišť v České republice. Podobné analýze má být podroben i motivační systém.[7] Cílem, který se povaţuje za splnění tohoto indikátoru, je částka přesahující 8 mil. Kč vyplacených v rámci motivačního systému na podporu jednotlivých aktivit. Cílovým stavem v oblasti ochrany duševního vlastnictví je zavedení funkčního systému předpokládaného vnitřními pravidly včetně specializovaného pracovníka, který se této problematice bude věnovat a prostřednictvím konzultací přispívat k vytváření katalogů jednotlivých součástí s nabídkou jejich součástí. Za splnění této priority 66

67 se povaţuje stav, kdy počet případů udělené ochrany v oblasti průmyslových práv bude v roce 2010 vyšší o alespoň 20 % oproti roku 2009.[8] Vnitřní předpoklady pro fungování systému přenosu poznatků tedy byly nastaveny. Pro úplnost lze, kromě výše uvedených, poukázat na existenci specializovaného útvaru, do jehoţ pravomoci patří mimo jiné téţ ochrana duševního vlastnictví. Je jím Odbor duševního vlastnictví a strukturálních fondů, který je logicky zařazen v působnosti prorektora pro vnější vztahy, kam spadají i kontakty s praxí. Pro samotné fungování transferu technologií je však také třeba zohlednit existenci vnějšího prostředí, resp. vzít v úvahu, jakým způsobem jsou nastavena pravidla hry existující mimo akademickou půdu Západočeské univerzity v Plzni. Především je nutno mít neustále na zřeteli, ţe většina výsledků, zejména pak výsledků aplikačních (průmyslových), je upravena souborem právních norem, dohromady označovaných jako právo průmyslového vlastnictví.[9] Krom toho je Česká republika vázána celou řadou mezinárodních smluv a právem Evropských společenství.[10] Z předchozího výkladu podle našeho názoru jednoznačně vyplynula vazba uţití výsledků na právní rámec, který v České republice představují normy upravující poskytování podpory výzkumu a vývoje. Jde především o zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.[11] Existenci tohoto vnějšího prostředí nelze opomíjet, neboť stanoví v některých případech poměrně přísná pravidla ať jiţ pro nakládání s výsledky jako takovými nebo pro případ zajištění jejich právní ochrany. Jaké tedy tyto podmínky vlastně jsou? Pokud jde o zajišťování ochrany duševního vlastnictví prostřednictvím průmyslového práva, vcelku lze konstatovat, ţe právní předpisy jsou obvyklé a podobné těm v ostatních zemích Evropy. Koneckonců toto právní odvětví je plně harmonizováno s právem Evropských společenství. Podstatou je existence národní registrační autority, jejímţ prostřednictvím a v příslušném řízení dojde k udělení právní ochrany a zapsání výsledku do příslušného rejstříku. Předpokladem pro zahájení řízení je podání přihlášky a zaplacení příslušného poplatku. Limitujícím faktorem je délka procesního řízení; s tím je však třeba počítat. Procesy v této oblasti fungují, prošly relativně dlouhým vývojem, jsou ustálené a navíc existuje celá řada specializovaných odborníků (společnosti oceňující nehmotný majetek, patentoví zástupci, advokáti) schopných poskytnout cenné rady, není tedy nutno přes jistá (avšak předvídatelná rizika) se jimi podrobněji zabývat. Poněkud odlišná je situace v oblasti podpory výsledků výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (viz výše). Tato problematika je, jak jiţ bylo výše naznačeno, upravena zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. Tento zákon je rozhodující pro vysoké školy i Západočeskou univerzitu v Plzni především proto, ţe upravuje podmínky, na nichţ je moţno získat z veřejných zdrojů podporu pro uskutečňování výzkumné a vývojové činnosti. Podpora získaná podle tohoto zákona činí významnou část příjmů vysokých škol. Podle hodnocení úspěšnosti ve výzkumu a vývoji je vysokým školám podle citovaného předpisu přiznávaná i dotace na specifický vysokoškolský výzkum a jiné typy podpory. Tak, jak jsou výsledky výzkumu a vývoje v tomto zákoně definovány [12], lze říci, ţe většina těchto definic více či méně můţe splňovat znaky výsledků tvůrčí činnosti tak, jak je chápe právo duševního vlastnictví. Jako nejzávaţnější chápeme otázku, zda je pojetí výsledků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje v souladu s pojetím ochrany práva duševního vlastnictví, na níţ je následně zaloţen transfer poznatků. Je totiţ nepochybné, ţe v případě transferu know-how nejde o nic jiného, neţ o uplatňování výsledků podle předpisů práva duševního vlastnictví. Ono ani jiným způsobem, neţ podle předpisů upravujících právo duševního vlastnictví 67

68 transferovat poznatky nelze, protoţe to bychom se pouštěli na tenkou půdu nejistoty vzniklých právních vztahů resp. vztahů právem neupravených. Klíčovým ustanovením, které nám můţe napomoci k zodpovězení výše poloţené otázky, je ust. 16 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Podstatou práva duševního vlastnictví je skutečnost, ţe autor (tvůrce) je ten, kdo rozhoduje o vyuţití výsledku, kterého dosáhl sám. Do tohoto vstupuje zákon o podpoře výzkumu a vývoje tak, ţe si nárokuje výsledky, které nelze chránit podle práva duševního vlastnictví. Pochopit tento poţadavek lze snad u výsledků veřejných zakázek, avšak poţadavek na převod vlastnického práva k výsledkům na poskytovatele je neuskutečnitelný, protoţe o vlastnických právech k výsledkům tvůrčí činnosti nelze vůbec hovořit, protoţe podstatou duševního vlastnictví jsou výsledky v nehmotné podobě, rozlišující osobnostní a majetková práva. Zajisti lze převod resp. poskytnutí majetkových práv, vlastnického však nikoliv. Poskytovatel však v tomto případě můţe stanovit i jinak. Ze zkušenosti Západočeské univerzity v Plzni však víme, ţe poskytovatelé jinak nestanoví a poţadavek na převod vlastnického práva uplatňují velmi důsledně. V ostatních případech patří práva k výsledkům příjemci, který upraví nakládání s nimi vnitřním předpisem. K tomuto poţadavku přijala Západočeská univerzita v Plzni zmiňovanou směrnici o ochraně duševního vlastnictví. I zde však platí jistá omezení. Pokud bylo dosaţení výsledku plně podporováno z veřejných prostředků, je nutno výsledek zpřístupnit všem zájemcům o jeho vyuţití za stejných podmínek. Toto se jeví jako limitující faktor ve vztahu k transferu know-how, protoţe ve prospěch veřejného zájmu je omezena vůle poskytnout výsledek podle svého uváţení pouze některému uchazeči o jeho vyuţití. Významným posunem podporujícím transfer technologií, se stala novela zákona č. 130/2002 Sb., která nabyla účinnosti dne Ta jiţ zohledňuje moţnost poskytnout přednostně výsledky výzkumu a vývoje těm subjektům, které si tento výzkum platily z neveřejných zdrojů, coţ je logické. [13] Stejným posunem kupředu je skutečnost, ţe smlouvy o vyuţití výsledků výzkumu a vývoje jiţ neuzavírá příjemce s poskytovatelem, ale přímo s jednotlivými uchazeči o jejich vyuţití, a to kdykoliv v průběhu projektu. Nutnou podmínkou je však předloţit tyto smlouvy poskytovateli nejpozději před ukončením řešení projektu.[14] Je nutno upozornit, ţe různí poskytovatelé i v současné době uplatňují právní reţim zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném před uvedenou novelou, a to odkazem na skutečnost, ţe některé úkony byly uskutečněny před nabytím účinnosti novely. Toto má za důsledek mimo jiné i to, ţe je třeba aplikovat ust. 16 zákona o podpoře výzkumu a vývoje ve znění před touto novelou, kdy podmínky byly ještě více limitující, neţ je tomu dnes. Věříme, ţe se k problematice uplatňování výsledků výzkumu a vývoje nebo obecněji řečeno transferu technologií budeme moci vrátit i v budoucnosti, a ţe tento článek odborná veřejnost přijme jako začátek a náměty do diskuse. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu Vzdělávání akademických a vědeckých pracovníků v oblasti přípravy a řízení projektů financovaných z evropských zdrojů, CZ.1.07/2.3.00/ Citace a seznam pouţité literatury [1] Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65. pole, Praha ISBN: [ 2 ] Horáček, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví, C. H. Beck, Praha 2005, s. 16. ISBN: [3] Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení 1 zákona. [4] Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení 21 odst. 1 písm. b) zákona. 68

69 [ 5 ] Výroční zpráva o činnosti Západočeské univerzity v Plzni za rok 2008, Plzeň 2009, s. 27 [ 6 ] Směrnice rektora č. 15R/2008 Ochrana duševního vlastnictví. [ 7 ] Aktualizace dlouhodobého záměru Západočeské univerzity v Plzni pro rok 2010, Plzeň 2009, s. 20 [8] Aktualizace dlouhodobého záměru Západočeské univerzity v Plzni pro rok 2010, Plzeň 2009, s. 24 [9] Zákon č. 527/1990 Sb., o patentech a zlepšovacích návrzích (patentový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o uţitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů apod. [10] Paříţská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883, Dohoda TRIPS, Smlouva o patentové spolupráci, Dohoda o udělování evropských patentů, Nařízení Rady Evropských společenství č. 40/1994 z 20 prosince 1993 o ochranné známce společenství [11] Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a řadu dalších souvisejících právních předpisů. [12] Ust. 2 odst. 2 písm. k) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. [13] Ust. 16 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. [14] Ust. 11 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 69

70 Klíč k identifikaci vzdělávacích potřeb pracovníků ve vědě a výzkumu výstup projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Dana Pokorná, Vladimíra Sedláčková, Hana Šůstková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. dana.pokorna@mvso.cz, vladimira.sedlackova@mvso.cz, hana.sustkova@mvso.cz Příspěvek je dedikován projektem z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, název Aplikovatelný systém vzdělávání ve vědě a výzkumu ; registrační číslo CZ 1.07/2.3.00/ , (dále jen projekt APSYS) Abstrakt Fáze identifikace vzdělávacích potřeb pracovníků v organizaci je jeden z klíčových kroků efektivního přístupu ke vzdělávání v organizacích. Projekt APSYS obsáhnul v první klíčové aktivitě zpracování metodiky pro identifikaci vzdělávacích potřeb. Cílovou skupinou jsou přitom pracovníci akademických i podnikatelských institucí, kteří si mají doplnit znalosti v oblasti vědy a výzkumu. Metodika identifikace vzdělávacích potřeb respektující potřeby pracovníků i potřeby zaměstnavatelské organizace, účelově zaměřená na rozvoj znalostí ve VaV, aplikovatelná do jakékoliv organizace je zpracovaným výstupem projektu. Klíčová slova: systematický přístup ke vzdělávání, identifikace vzdělávacích potřeb, pracovní výkon, kompetence, analýza pracovního místa. Abstract Identification phase of the training needs of workers in organizations is one of the key steps of the effective approach to education in organizations. The project APSYS included in the first key activity the elaboration of methodology for the training needs identification. The target groups are workers of academic and entrepreneurial institutions, who are supposed to complete their knowledge gaps in the field of science and research. The identification methodology of training needs respecting the workers needs as well as the needs of the employer organization, targeted on the knowledge development in science and research, applicable to any organization is the elaborated output of the project. Key words: systematic access to training, training needs identification, job performance, competence, job analysis. Projekt APSYS je zaměřený na další vzdělávání pracovníků v oblasti znalostí a dovedností VaV. Je určený pro pracovníky akademických institucí, ale i podnikatelských institucí, které se ve svém podnikání orientují i do oblasti VaV. Cílem je zvýšit produktivitu a kvalitu práce pracovníků na pomezí vědy a praxe, zvláště při transferu výsledků VaV do praxe a naopak, při kladení poţadavků praxe na VaV. Projekt APSYS je plánovaný na období 3let. Obsahuje vymezení a zpracování modulů vzdělávání obsahujících různé přístupy k VaV, identifikaci vzdělávacích potřeb pracovníků ve všech zpracovaných modulech, a pilotní ověření vytvořeného systému vzdělávání pracovníků. Do současné doby (za 10 měsíců trvání projektu) byly obsahově vymezeny všechny moduly vzdělávání a navrţen systém průběhu vzdělávání, proběhla identifikace vzdělávacích potřeb podle zpracovaného klíče. V současnosti probíhá příprava studijních materiálů pro jednotlivé moduly, která jiţ reflektuje zjištění a potřeby cílové skupiny identifikované klíčem. 70

71 Klíč k identifikaci vzdělávacích potřeb ( klíč ) je zpracovaný na základě pravidel systematického přístupu ke vzdělávání pracovníků v organizacích, vychází z pracovních kompetencí pracovníků a směřuje k vytvoření univerzálního kompetenčního modelu zpracovaného pro klíčové pozice pracovníků právě pro oblast VaV. 1. Systematický přístup ke vzdělávání Kvalitní vzdělávání zaměřené na změny v pracovním výkonu pracovníků v organizacích je řízený proces důsledně vycházející z reálného pracovního výkonu pracovníků. Cílem vzdělávání je dosaţení poţadovaných změn v pracovních výkonech pracovníků cestou, která je pro pracovníka i organizaci co nejefektivnější. Přitom efektivita ve vzdělávání je dána specifiky pracovníka (preferovaný způsob učení, osobnost, časové moţnosti, apod.), moţnostmi organizace (vyuţití potenciálu pracovní doby, finanční limity, apod.) a poţadovaným efektem realizovaného vzdělávacího procesu (zaměřením na rozvoj potřebných kvalit pracovníků znalosti, dovednosti, zkušenosti, postoje apod.). Identifikace vzdělávacích potřeb pracovníků je fáze, která je součástí cyklu systematického přístupu ke vzdělávání. Následující schéma ukazuje základní cyklus doplněný o důleţité otázky, které musí být v jednotlivých fázích zodpovězeny. Identifikace vzdělávacích potřeb Jak vytvořit optimální podmínky k učení se? Kdo je vhodný lektor? Vyhodnocení Kolik se účastníci naučili? Jak to dovedou aplikovat do své práce? Jaké podmínky pro pouţívání potřebují? Pracovní výkon současný, poţadovaný Plán vzdělávacích aktivit Jaká forma vzdělávání nejlépe vyřeší potřebu, která nejlépe odpovídá potřebám pracovníků a pracoviště? Realizace vzdělávání Jak vytvořit optimální podmínky k učení se? Kdo je vhodný lektor? Obr. 1 Systematický přístup ke vzdělávání Obrázek 1 ukazuje klíčovou pozici pracovního výkonu v celém cyklu. Současně ukazuje návaznost jednotlivých kroků celého cyklu. Kvalita identifikace vzdělávacích potřeb ovlivňuje kvalitu následujících kroků, protoţe je vstupem do celého cyklu. Současně v kaţdé fázi je nezbytné koordinovat realizované kroky s poţadavky na pracovní výkon, coţ tvoří kontrolní systém celého popsaného modelu. 2. Popis nároků pracovní pozice formou kompetencí Centrem veškerých poţadavků kladených na pracovníka v organizaci a potřeb pro jeho další rozvoj je kvalita pracovního výkonu. Kvalita pracovního výkonu pracovníka je daná mimo pracovní podmínky technického charakteru zvláště jeho schopnostmi pro výkon svěřených úkolů. Pracovní výkon proto musíme umět pracovníkovi jasně popsat jak v jeho obsahu, který stanovuje konkrétní úkoly a odpovědnosti pracovníka v různých oblastech 71

72 činnosti (tedy říká, co má pracovník dělat), tak v poţadované kvalitě zpracování úkolů (tedy říká, jak má pracovník úkoly zpracovávat). Stanovujeme takto tzv. pracovní kompetence. Kompetence jsou nároky kladené na úspěšné vykonávání profese nebo funkce. Pro výkon určité profese mohou být poţadovány kompetence, jako ovládání PC, pruţnost myšlení, komunikační dovednosti, samostatnost v rozhodování, organizační schopnosti apod. Ve výčtu poţadovaných pracovních kompetencí můţeme rozlišovat nároky na znalosti (teoretické informace, získané převáţně studiem, poslechem nebo odbornou činností), dovednosti (v praktické činnosti nabyté schopnosti, které umoţňují vykonávat jisté činnosti obratněji, efektivněji), postoje (vyjadřují vztah člověka k někomu nebo k něčemu, tedy k pracovní činnosti, spolupracovníkům apod.), vlastnosti osobnosti (poměrně stálý způsob chování v konkrétních situacích, jako citovost, rozhodnost apod.), zkušenosti (odraz poznání konkrétního prostředí, podmínek práce, kultury, země, zvyklostí). Kompetence jsou poţadovány na různých pozicích v různé kvalitě, v různé intenzitě. Kvalitní analýza práce umí poměrně přesně stanovit kompetence v příslušné kvalitě pro konkrétní pracovní pozice. V praxi se pracovní kompetence pouţívají při popisu pracovních pozic. Tyto nároky by měly být v organizaci zjišťovány formou analýzy pracovního místa. Je to systematický postup, který slouţí k získání podrobných a objektivních informací o práci, úkolu nebo funkci. Její provedení dokáţe odhalit náročnosti pracovní pozice i obsaţnosti činností na pozici obsaţených. Analýza pracovní pozice je proto důleţitým předpokladem pro: ujasnění mnoţství a rozsahu pracovních činností, které jsou na pracovní pozici vykonávány, určení, jaký konkrétní obsah pracovní činnost bude mít, zjištění náročnosti pracovní činnosti pro zaměstnance, který ji bude vykonávat, určení kritérií pro výběr pracovníka na pozici, hodnocení pracovního výkonu zaměstnance, zjištění poţadavků na odbornou přípravu pracovníka vykonávajícího pracovní činnost, stanovení poţadavků na vybavení pracovními pomůckami a prostředky pro pracovní činnost. Kompetence v poţadované kvalitě lze vyjádřit číselnou nebo slovně odstupňovanou škálou, do které se zaznamenává poţadovaný stupeň dané kompetence. Lze je také označovat konkrétními výroky, které označují poţadovaný způsob chování. Kompetence potřebné pro úspěšný výkon profese, jejich důleţitost pro profesionální úspěch. Kaţdá profese si vyţaduje jiný stupeň důleţitosti jednotlivých kompetencí. Důleţitost neboli úroveň kompetence lze vyjádřit: stupni (např. 1 aţ 5), slovy (průbojný neprůbojný), popisem (s klienty jedná vcelku přívětivě, výjimečně dává najevo netrpělivost). 3. Způsob identifikace vzdělávacích potřeb Profil nároků funkce stanovený poţadovanými kompetencemi modeluje ideálního pracovníka v určité funkci. Pokud do profilu kompetencí vneseme hodnocení kvalit člověka, který danou funkci zastává nebo se o ni uchází, můţe nastat pro jednotlivé kompetence několik moţností: 72

73 a) schopnost uchazeče odpovídá poţadavkům pozice, ideální stav, kdy není potřebný rozvoj, b) úroveň schopností uchazeče je vyšší neţ vyţaduje funkce, stav, kdy není kapacita pracovníka vyuţitá, c) úroveň schopností uchazeče nedosahují poţadavků pozice, jsou identifikovány rezervy pracovníka pro další rozvoj, tedy i vzdělávání. Toto je situace, kterou můţeme označit i jako identifikaci vzdělávacích potřeb. 4. Klíč k identifikaci vzdělávacích potřeb ve vědě a výzkumu Zpracovaný klíč je výsledkem konference odborníků pracujících v oblasti ŘLZ a současně zainteresovaných v projektu (personalisté, manaţeři VaV v různých institucích). Touto metodou byla provedena analýza nároků práce ve VaV, rozdělení pracovníků a klíčových pozic, obsah i formy vzdělávání. V projektu APSYS je identifikace vzdělávacích potřeb účelově směřovaná k vybrané kompetenci, a to do oblasti současné úrovně znalostí ve vědě a výzkumu. Cílovou skupinou jsou přitom pracovníci v organizacích, kteří se mají podílet na transferu poznatků vědy a výzkumu do praxe. Vedení organizací určilo jako cílové pracovníky zaměstnance, kteří působí na následujících pozicích: akademické instituce: začínající akademičtí pracovníci, administrativní pracovníci, vedoucí projektů, podnikatelská organizace: manaţeři odborných pracovišť, mladí perspektivní pracovníci, projektoví manaţeři vybraní odborníci v různých oborech. Analýzou pracovních pozic pracovníků delegovaných managementem organizací do projektu jako účastníků vzdělávání ve VaV, jsme dospěli k identifikaci tří klíčových pracovních pozic, na kterých pracovníci zodpovědní za zpracovávání úkolů v oblasti VaV působí a v různých organizacích mohou působit: administrativně-organizační pracovník (asistenti, sekretářky, pracovníci administrativní podpory), odborný pracovník (akademičtí pracovníci, odborníci realizující výzkum), řídící pracovník (manaţeři, vedoucí projektových týmů). Kompetence v oblasti VaV v podobě modulů znalostí, které současně mohou být i teoretickým vstupem do budoucího rozvoje dovedností různých oblastí vědy a výzkumu tvoří odborníky stanované oblasti přístupů k VaV. Jednotlivé oblasti byly vymezeny ve vazbě na cíl a zaměření projektu při zahájení projektu. Kaţdá oblast je dále členěna na jednotlivá témata; ve všech je jednoznačně zohledněno zaměření na problematiku vědy a výzkumu. Věcně i organizačně je kaţdá z oblastí zaštítěna odborným garantem pracovníkem vědy a výzkumu odborně profilovaným na příslušnou věcnou oblast. Spolupráce s odbornými garanty je v projektu hodnocena mimořádně úspěšně a jejich erudovanost a přínosnost pro řešenou problematiku je patrná i v samotném klíči. Přehled stanovených oblastí znalostí ve VaV rozdělených do oborových celků: Management vědecko-výzkumné činnosti Ekonomika Exaktní metody řešení VaV Společenské vědy 73

74 Právo ve VaV Logistika Věda a výzkum v praxi Odborná jazyková příprava pracovníků VaV Určení kvality kompetencí v podobě úrovně znalostí v jednotlivých oblastech VaV je rozdělena do 3 stupňů, které reprezentují realitu v praxi. Takto ohodnocenými úrovněmi kompetencí je v klíči vytvořen prostor pro ohodnocení aktuální úrovně znalostí u pracovníků. Kaţdé stanovené úrovni znalostí odpovídá i v biodatech doloţitelné ztvrzení: 1) Aktivní znalost pracovník je schopen v daném tématu samostatně pracovat, problematiku studoval, odborně se jí věnoval nebo věnuje. 2) Orientace v problematice pracovník se v daném tématu orientuje, jiţ v dané tématice pracoval. 3) Informovaný(á) pracovník se jiţ s danou problematikou setkal, má zprostředkované informace, nepracoval s ní. 4) Ţádná znalost s danou tématikou nepřišel pracovník nikdy do kontaktu. Analýzou pracovních pozic byly vytvořené modelové sestavy kompetencí ve VaV pro klíčové pozice vycházející z doporučených úrovní jednotlivých oblastí znalostí pro pracovníky na klíčových pozicích. Vycházeli jsme ze stejných úrovní kompetencí, přičemţ interpretace je následující: 1) Aktivní znalost pracovník podává samostatný výkon v daném tématu, dovede odborně řídit a vést i jiné. 2) Orientace v problematice pracovník je v rámci týmové spolupráce schopen participovat v dané problematice, dovede vyhledávat další informace a pracovat s nimi. 3) Informovaný(á) pracovník má dílčí znalost problematiky, dovede kvalifikovaně akceptovat v rámci širších souvislostí. 4) Ţádná znalost pracovník s danou tématikou nepracuje. Poslední, co jsme do klíče předdefinovali tak, abychom vystihli potřeby účastníků a moţnosti zaměstnavatelských organizací, jsou plánované formy realizace vzdělávání. Volba formy odpovídá porovnání poţadované úrovně kompetence na pracovní pozici a dosaţenému stupni kompetence, a to následujícím způsobem: nepoţaduji výuku v daném modulu (kompetence není poţadována nebo odpovídá poţadavek reálné úrovni), doplní v rámci probíhajícího studia (je rozdíl mezi poţadavkem a reálnou úrovní, identifikovaná potřeba je však obsahem jiţ probíhajícího vzdělávání), ţádáme zařazení do APSYS (je významný rozdíl mezi poţadavkem a reálnou úrovní, identifikovaná potřeba bude realizovaná v rámci vzdělávacího programu v projektu), uloţeno samostudium (je malý rozdíl mezi poţadavkem a reálnou úrovní, identifikovaná potřeba bude realizovaná formou studia studijních opor zpracovaných v projektu a prerekvizit), jiné (pracovník sám navrhne pro něj nejdostupnější formu vytvoření poţadované úrovně kompetence). 74

75 5. Postup vyplnění klíče Klíč je svým uţivatelům dostupný v elektronické podobě, vyuţito bylo nástroje MS Excel. Postup při vyplňování klíče v konkrétních podmínkách projektu APSYS sestává z více fází: První fází je sebehodnocení pracovníka. V této etapě jsou pracovníci vyzváni, aby sami ohodnotili vlastní kompetence. Pracovník formou kříţku (či slova ano ) hodnotí své kompetence v daných oborových celcích (jak je vidět na obrázku 2). Obr. 2: Sebehodnocení pracovníka Toto sebehodnocení je vnímáno jako východisko pro další fázi a podnět pro samotné hodnocení, realizované řídícími pracovníky, obvykle bezprostředními nadřízenými příslušných pracovníků. Současně jej vnímáme jako formu deklarace zájmu o vstup do projektu a prostor k vyjádření vlastního stanoviska k prioritám jednotlivých modulů a témat v nich obsaţených, případně k naplánování individuálního vzdělávacího programu. V následující fázi jsou k vyplnění klíčů vyzváni řídící pracovníci hodnotitelé. Hodnotitelé při svém hodnocení vychází z deklarovaného sebehodnocení a především z vlastního posouzení reálného aktuálního pracovního výkonu a kvalifikace pracovníka. Jak jiţ bylo zmíněno, celý klíč je logicky vázán na aktuální a předpokládanou pracovní pozici hodnoceného pracovníka. Zde se vychází ze zmíněných modelových sestav kompetencí, kterými jsou určeny kvalifikační poţadavky na danou pozici. Po vyplnění hodnocení reálné úrovně kompetencí dochází přímo v systému k porovnání poţadovaných a reálných kompetenci a identifikaci případných rezerv. V případě rezervy v kvalifikaci vůči poţadované úrovni se v příslušném řádku klíče objevuje sdělení Potenciál ke zlepšení. Na jeho základě je hodnotitel vyzván k výběru způsobu doplnění poţadované kvalifikace z jiţ uvedené nabídky variant. V následujícím obrázku 3 je na konkrétním příkladu vidět podoba klíče, jaké poţadavky a na jaké úrovni musí pracovník splňovat, kdyţ vykonává pozici administrativně organizačního pracovníka, ale do budoucna se plánuje, ţe tento pracovník bude vykonávat pozici odborného pracovníka (zatím na tomto obrázku není určena reálná úroveň pracovníka, proto je ve sloupci Hodnocení reálné úrovně kvalifikace uvedeno Ţádná znalost. Toto 75