Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Převody vlastnických práv k družstevním jednotkám Eva Plevová 2010/2011

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Převody vlastnických práv k družstevním jednotkám zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně, dne 28. března 2011 Eva Plevová 2

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu prof. JUDr. Josefovi Fialovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce a všem, kteří mi byli při její zpracování oporou. 3

4 Obsah Obsah... 3 Seznam použitých zkratek... 5 Úvod Historický přehled vývoje družstevnictví Vymezení pojmů Družstvo a bytové družstvo Družstevní jednotka Družstevní byt Družstevní nebytový prostor Charakteristika právního vztahu bytového družstva a jeho člena Vznik členství v družstvu Zánik členství v družstvu Společné členství manželů Obecná práva a povinnosti člena družstva Členská práva Povinnosti člena družstva Specifická práva a povinnosti spjaté s členstvím v bytovém družstvu Vznik a zánik nájmu bytové družstevní jednotky Práva a povinnosti nájemce družstevní bytové jednotky Práva a povinnosti nájemce družstevní nebytové jednotky Převody družstevních jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb Transformace bytových družstev Kategorizace bytových družstev Povinné převody vlastnických práv k družstevním jednotkám Předpoklady nezbytné pro povinný převod družstevních jednotek Okruh oprávněných Okruh povinných bytových družstev Trvání nároku na převod jednotky Bezplatnost převodu Lhůty pro uplatnění výzvy a realizaci převodu Výzva Smlouva o převodu vlastnických práv k družstevním jednotkám Prohlášení vlastníka Právní režim smlouvy Náležitosti smlouvy Sankce při nesplnění povinnosti družstva Účinky převodu vlastnických práv k družstevní jednotce Nepovinné převody vlastnických práv k družstevním jednotkám Převody družstevních bytů vybudovaných pomocí nástaveb a vestaveb Převody družstevních jednotek manželům, respektive jednomu z nich Členský podíl v družstvu a společné jmění manželů Vyloučení členského podílu ze společného jmění manželů Převod vlastnického práva k družstevní jednotce manželům Kontraktační povinnost družstva, na jehož majetek byl vyhlášen konkurs Další judikatura týkající se převodu vlastnických práv k družstevním jednotkám ve vlastnictví družstva, na jehož majetek byl prohlášen konkurs Závěr Resumé Seznam použité literatury

5 Seznam použitých zkratek BytZ ObčZ ObchZ TransfZ ZoNaPNP ZKV StavZ DKVB zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé další zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů zákon č. 42/1992 Sb., zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů družstevní komplexní bytová výstavba SBD stavební bytová družstva LBD SJM lidová bytová družstva společné jmění manželů 5

6 Úvod V 50. letech 20. století panovala na našem území bytová krize, která byla řešena formou družstevní komplexní bytové výstavby, zahájené v roce 1959 a trvající až do roku Během této výstavby bylo na území České republiky postaveno celkem družstevních bytů. 1 V období komunistické éry byl potlačován princip podílení se člena družstva na jeho chodu a možná i proto se po listopadu 1989 vlastnictví bytů (tzv. osobní vlastnictví bytů) začalo preferovat před vlastnictvím družstevním. Z důvodu radikálních změn ekonomických a politických poměrů po roce 1989 bylo nutností, aby někdejší SBD a LBD prošla transformací a přizpůsobila se novým podmínkám. Transformace probíhala na základě zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 42/1992 Sb. Jedním z cílů bylo umožnit členům (nájemcům) někdejších stavebních a lidových bytových družstev převody družstevních bytů a nebytových prostorů do jejich vlastnictví. Na nedostačující úpravu výše zmíněných převodů navázal zákon č. 72/1994 Sb. Cílem diplomové práce je, pomocí kompilační metody, analyzovat problematiku převodů vlastnických práv k družstevním jednotkám, a to jak k bytům, tak k nebytovým prostorům a nastínit rozličné názory týkající se této problematiky. Pro podložení jednotlivých výkladů byla do práce zakomponována i judikatura soudů České republiky. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Nejprve se věnuji historii družstevnictví. Výklad o vývoji bytového družstevnictví považuji za esenciální, neboť právě orientace v historii nám pomáhá pochopit aktuální stav právní úpravy, a pokud pak hovoříme o převodech vlastnických práv k družstevním jednotkám, snadněji si uvědomíme, proč k převodům vůbec dochází. Po historickém exkurzu se práce zabývá definicemi základních pojmů a charakteristikou právního vztahu bytového družstva a jeho člena. Následuje stěžejní kapitola této práce, ve které se zabývám převodem vlastnických práv k družstevním jednotkám podle zákona č. 72/1994. Sb. Tato kapitola se věnuje zejména předpokladům nezbytným pro povinný převod družstevních jednotek, smlouvě o těchto převodech a kontraktační povinnosti bytového družstva, na jehož majetek byl vyhlášen konkurs. Důležitou částí kapitoly je i výklad o převodu družstevních jednotek manželům, který navazuje na výklad o společném členství manželů. Téma diplomové práce bylo zvoleno zejména kvůli jeho aktuálnosti, protože i přes fakt, že převody podle zákona č. 72/1994 Sb. probíhají již několik let, stále mnoho 1 DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s

7 družstevních jednotek nebylo dosud převedeno do vlastnictví členů, čemuž nasvědčuje i prodloužení promlčecí lhůty pro povinný převod družstevních jednotek zákonem č. 345/2009 Sb., který novelizoval zákon č. 72/1994 Sb., podle něhož může být smlouva o převodu vlastnictví k družstevní jednotce uzavřena až do Za velice zajímavou otázku považuji povinný převod družstevních jednotek manželům a s tím spojený institut společného členství manželů, který je specifický pro bytové družstevnictví. Je také velice zajímavé pozorovat rozmanitost právních výkladů sporných ustanovení právní úpravy týkající se dané problematiky. 7

8 1 Historický přehled vývoje družstevnictví Historie družstevnictví sahá až do 18. století (počátky bytových družstev zaznamenáváme v období Rakouska-Uherska). Vznik družstev koncem první poloviny 19. století byl podmíněn průmyslovou revolucí spolu s počátkem kapitalistického tržního hospodářství. Velký význam pro družstevnictví mělo založení družstva ve městě Rochdale v Anglii v roce I když někteří autoři dávají Rochdalskému družstvu prvenství, za první doložené družstvo se považuje i družstvo tkalcovské, které bylo založeno již v roce 1769 na jihovýchodě Skotska. 2 V této době měla průmyslová revoluce, v podobě mechanizace průmyslu, nepříznivý dopad na dělníky, kteří byli nuceni spolu spolupracovat navzájem, aby zlepšili svoji životní situaci a tím unikli chudobě. Rochdalské družstvo bylo družstvem spotřebním a je významné zejména pro principy, které byly schváleny jeho členy. Tyto tzv. Rochdalské principy, které dávají základy družstevnictví, přežívají v různých podobách až dodnes. 3 Od samého vzniku družstevnictví se družstva začala specializovat a od 80. let 19. století vznikají i první bytová družstva. 4 5 Družstevnictví na našem území má dlouhou tradici a patří k nejstarším na světě. Počátek jeho vzniku sahá do roku 1847, ve kterém byl založen Pražský potravní a spořitelní spolek. Od 80. let 19. století vznikají, díky specializaci družstev, i družstva bytová, která podporovala výstavbu bydlení pro chudší vrstvy společnosti a vyvíjela i kulturně - společenskou činnost. Nepříznivé následky 1. světové války zapříčinily rozvoj bytového družstevnictví, protože bylo nutné reagovat na špatnou situaci bytového fondu. Příznivé demokratické podmínky a funkční tržní ekonomika vytvořily ekonomicky silné odvětví a družstevnictví v tomto období zaznamenává vrcholný rozmach. 6 Bytová družstva byla závislá na podpoře státu, který poskytoval státní záruky na hypotekární zápůjčku, přímou finanční pomoc a různé daňové úlevy. V tomto období měl stát stěžejní roli, 2 Již v 60. letech 18. století zaznamenáváme společnost spolupracující na družstevních principech. Tento systém spolupráce byl obranou proti vlastníkům mlýnů, kteří využívali svého monopolistického postavení na trhu a určovali si vysoké ceny mouky. (The Rochdale Pioneers. BBC Guide [online]. Last modified 28 November 2010 [cit ]. Dostupné z: 3 Mezi Rochdalské principy patří například princip demokratické kontroly (při hlasování měl jeden člen jeden hlas), otevřenost členství, politická a náboženská neutralita, omezený výnos kapitálu, spolupráce členů, zabezpečení vzdělání členům družstva aj. (Tamtéž.) 4 Historie českého družstevnictví. Družstevní asociace České republiky [online]. Poslední úpravy 28. ledna 2010 [cit ]. Dostupné z: 5 The Rochdale Pioneers. BBC Guide [online]. Last modified 28 November 2010 [cit ]. Dostupné z: 5 Historie českého družstevnictví. Družstevní asociace České republiky [online]. Poslední úpravy 28. ledna 2010 [cit ]. Dostupné z: 8

9 protože poskytoval pomoc nejen stavebním družstvům, ale i obcím, podnikatelům a soukromým individuálním stavebníkům. Soubor zákonů vydaných v meziválečném období spolu s novelizovanými zákony z bývalého Rakouska-Uherska 7 byly nástroji k rozvoji stavebního ruchu, kterým se tehdy označoval rozvoj stavební činnosti. Během 2. světové války mnoho družstev zaniklo a další zanikla záhy po ní z důvodu platební neschopnosti zapříčiněné tzv. milionářskou daní, kdy družstva musela odvést částky získané z nájemného během okupace. Bytová družstva byla považována za soukromé subjekty, a proto jim státní politika v 50. letech 20. století nepřála. To se projevovalo například v omezení autonomie bytových družstev na státu (stát kontroloval bytový fond ve vlastnictví družstev a národní výbory rozhodovaly o přidělování bytů) a došlo ke slučování bytových družstev do okresních bytových družstev. Bytová sdružení, která neměla formu družstva, byla zrušena bez náhrady. Slučování družstev, kdy platilo pravidlo na jeden okres jedno bytové družstvo, vedlo k zániku důležitého principu družstevnictví, a to podílení se členů na řízení družstva. Uplatnění tohoto principu bylo prakticky nemožné, protože například Okresní bytové družstvo Praha (později lidové bytové družstvo dle zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích) vlastnilo okolo bytů. Podíl členů na řízení je tedy nahrazen vlivem národních výborů, respektive vedením a zaměstnanci bytových družstev Bytová krize v 50. letech 20. století vedla k zahájení družstevní komplexní bytové výstavby (dále jen DKVB). Cílem komplexní bytové výstavby bylo na území Československa postavit do roku bytů v bytových a rodinných domech. DKVB zahrnovala výstavbu bytových budov a rodinných domů, ale také úpravu prostor v budovách ve vlastnictví socialistických organizací na prostory bytové, spolu s úpravou bytů nižší kategorie na byty kategorie vyšší. DKVB byla financovaná jednak ze státního příspěvku na výstavbu bytu (tento příspěvek stát poskytoval jen do 85 m² užitkové plochy, později do 94 m²) nebo rodinného domu dlouhodobým investičním úvěrem na výstavbu, ale také se samozřejmě počítalo s majetkovou účastí člena ve stavebním bytovém družstvu (měla ryze finanční povahu u dodavatelské výstavby, u výstavby svépomocné se majetková účast odvíjela i od finančního ohodnocení odpracovaných hodin na výstavbě). 7 např. zákon č. 242/1910 Říšského zákona 8 Historie českého družstevnictví. Družstevní asociace České republiky [online]. Poslední úpravy 28. ledna 2010 [cit ]. Dostupné z: 9 LÉBL, František. Vybrané kapitoly z historie bytového družstevnictví před 2. světovou válkou. Družstevní asociace České republiky [online]. Poslední úpravy 28. ledna 2010 [cit ]. Dostupné z: 10 DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, s

10 Jelikož náklady na výstavbu bytů rostly 11 a státní příspěvek nevzrůstal ruku v ruce s inflací, majetková účast členů se zvyšovala. V rámci DKVB probíhala i výstavba družstevních nebytových prostorů (např. družstevních garáží, ateliérů aj.). Tato výstavba však nemohla být hlavní činností bytových družstev, a proto se jednalo pouze o činnost doplňkovou. Na rozdíl od výstavby bytů, na výstavbu nebytových prostorů nebyl poskytován státní příspěvek. Do roku 1976 byl stavebním bytovým družstvům poskytován zvýhodněný úvěr, ale poté byla tato výstavba financována z prostředků stavebního bytového družstva. 14 Předmětem kritiky DKVB je kvalita výstavby, která byla mnohdy nízká, její neestetičnost a nevhodná lokalizace bytových sídlišť. I přes nespočet negativních stránek, po ekonomické stránce bylo vlastnit bytovou družstevní jednotku pro členy stavebního bytového družstva velice výhodné, když byla, zejména po roce 1989, růstem cen nemovitostí jejich investice zhodnocena Náklady na výstavbu jednoho bytu se mezi lety 1965 a 1988 zvýšily asi o Kčs. (DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. Vyd. Praha : C.H. Beck, s. 15.) 12 Tamtéž s LÉBL, František. Vybrané kapitoly z historie bytového družstevnictví před 2. světovou válkou. Družstevní asociace České republiky [online]. Poslední úpravy 28. ledna 2010 [cit ]. Dostupné z: 14 DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. Vyd. Praha : C.H. Beck, s Tamtéž s

11 2 Vymezení pojmů Problematika tématu této diplomové práce obsahuje několik stěžejních pojmů, jejichž vymezení považuji za nezbytné. Tím je pojem družstvo, bytové družstvo a družstevní jednotka. Další důležité pojmy budou definovány v rámci jednotlivých kapitol. 2.1 Družstvo a bytové družstvo Pojem družstvo je vymezen v 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ), který stanoví, že družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Pokud hovoříme o družstvu, jedná se vždy o právnickou osobu. Družstvo má tedy právní subjektivitu čili způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Z pojmových znaků právnických osob tedy vyvodíme majetkovou samostatnost a vlastní odpovědnost družstva v majetkových vztazích. 16 Družstvo může být založeno jak za podnikatelským účelem, tak za účelem jiným. Vždy si však, bez ohledu na účel založení, zachovává podnikatelský status ( 2 odst. 2 písm. a), 34 odst. 1 písm a) ObchZ). V těchto případech pak hovoříme o tzv. fiktivním podnikateli neboli o podnikateli podle právní formy. 17 Z gramatického výkladu zmíněného ustanovení plyne, že družstva nemohou být založená zároveň za účelem podnikání a nepodnikatelských aktivit. Nejvyšší správní soud reagoval na tuto spornou otázku rozsudkem, ve kterém konstatuje, že družstvo ve smyslu 221 odst. 1 ObchZ může být založeno za účelem podnikání, za účelem uspokojování potřeb svých členů, ale také za účelem podnikání a uspokojování potřeb svých členů současně. 18 Bytová družstva jsou zvláštním druhem družstev, převážně nepodnikatelského typu. 221 odst. 1 ObchZ stanoví, že pokud družstvo zajišťuje bytové potřeby svých členů, jedná se o družstvo bytové. Soudní judikatura zpřesnila legální definici v ObchZ takto: Bytovým družstvem je každé družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, a to zejména tím, že svým členům pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání byty nebo jiné místnosti, nebytové prostory. Bytovým družstvem je nejen družstvo, které má zajišťování bytových potřeb uvedeno ve svém předmětu podnikání (činnosti), ale i takové 16 DVOŘÁK, T. Družstevní právo.3. vyd. Praha : C.H. Beck, s ELIÁŠ, K., BEJČEK, J., HAJN, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, S Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 8 Afs 125/

12 družstvo, jež bytové potřeby svých členů skutečně zajišťuje. 19 Legální definici bytového družstva zavádí až novela ObchZ č. 370/2000 Sb. Před touto novelou zákonná definice bytového družstva neexistovala. S ohledem na výše uvedené můžeme bytové družstvo vymezit jako právnickou osobu sdružující neuzavřený počet osob za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, ale i takové družstvo, které tuto činnost nemá uvedenou v předmětu podnikání, ale fakticky bytové potřeby svých členů zajišťuje. 20 To ovšem neplatí absolutně, protože za určitých okolností můžeme za bytové družstvo považovat i družstvo, které fakticky bytové potřeby svých členů nezajišťuje, jak rozhodl i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2004/2009: Projeví-li členové družstva ve stanovách vůli založit družstvo jako bytové (např. tím, že výslovně do stanov uvedou, že družstvo zakládají za účelem bytových potřeb svých členů), a vyjádří-li tak vůli, aby družstvo bylo vázáno i úpravou vztahující se pouze na bytová družstva, je nutno takové družstvo považovat za bytové i v době, kdy nezajišťuje (např. proto, že k tomu dosud nevlastní potřebnou nemovitost) fakticky bytové potřeby svých členů Družstevní jednotka Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňující některé zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen BytZ) stanoví, že jednotkou se rozumí byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona. Družstevní jednotka tedy zahrnuje jak bytové, tak nebytové prostory. Vlastník budovy určí svým prohlášením prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek v BytZ a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami a společnými částmi domu. Pro vymezení jednotek je nutné určení jejich účelu v předcházejícím stavebním řízení. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObčZ) stanoví, že předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem dále mohou být též byty nebo nebytové prostory. V 119 potom ObčZ rozlišuje mezi věcmi movitými a nemovitými. Ze zmiňovaných ustanovení vyplývá, že byty a nebytové prostory (vymezené jako jednotky 19 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 21 Cdo 327/ DVOŘÁKOVÁ, J. Družstevní byt či bytová jednotka ve vlastnictví? Právní fórum 6/2010, s 289 an. 21 Nejvyšší soud České republiky: K vymezení bytového družstva v případě, kdy bytové potřeby svých členů nezajišťuje. Právní rozhledy 4/2011, s

13 podle BytZ) nejsou nemovitostmi, protože nejsou věcmi v právním smyslu a jedná se tedy o specifické předměty občanskoprávních vztahů. BytZ ve svém 3 odst. 2 však výslovně odkazuje na ustanovení ObčZ a další právní předpisy, které se týkají nemovitostí, které se použijí na právní vztahy k jednotkám, nestanoví-li BytZ jinak Družstevní byt Zákon výslovně pojem družstevního bytu nedefinuje, proto vymezení tohoto pojmu musíme dovozovat z judikatury. Nejvyšší soud ve svém rozsudku uvedl, že družstevním bytem se rozumí byt, který družstvo pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání svým členům. 22 V právní úpravě nalezneme pouze definici bytu obecně, a to v BytZ, který bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. 23 Všechny náležitosti pojmu byt musí splňovat i byt družstevní. Jeho specifikem přitom je, že vlastníkem bytu je bytové družstvo a to ho pak dává do užívání, zpravidla formou nájmu, svým členům na neziskovém principu. 24 Družstevní byt nelze tedy definovat pouze jako byt ve vlastnictví družstva, protože bychom museli byt pronajatý nečlenovi považovat také za byt družstevní. Nečlen by pak mohl uplatňovat práva spojená s nájmem družstevního bytu a byl by tak potřen rozdíl mezi družstevními a nedružstevními byty. Pronájem bytu družstvem nečlenovi (např. zaměstnanci družstva, který není členem) však nemůžeme vyloučit, protože zákon tuto situaci nezakazuje. Potom se však nejedná o družstevní byt, ale např. o byt služební nebo standardní nájemní byt Družstevní nebytový prostor Nebytovým prostorem rozumí BytZ místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení, přitom příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu nebytovými prostory 22 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 8 Afs 125/ Existence kolaudačního rozhodnutí je předpokladem toho, aby určité místnosti mohly být předmětem občanskoprávních vztahů jako byty. Účelové určení místností, které byt tvoří, k trvalému bydlení, dané pravomocným kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu je pojmovým znakem bytu jako předmětu občanskoprávních vztahů ve smyslu 118 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 2980/2005.) 24 SELUCKÁ, M., PETROVÁ, R., Vlastnictví bytu. 1. vyd. Brno:Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s., s DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, s

14 nejsou. Rozdílnou definici nebytového prostoru nalezneme také v zákoně č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostorů, ve znění pozdějších předpisů. Toto vymezení však platí pro nebytové prostory, na které se vztahuje zvláštní úprava týkající se jejich nájmu, nikoliv vlastnictví. Pokud má být nebytový prostor vymezen jako jednotka, musí splňovat podmínky uvedené v 2 písm. c) BytZ. 26 Vlastník nemůže sám rozhodnout, že pronajme byt k nebytovým účelům. Takto může rozhodnout pouze stavební úřad. V tomto duchu vydal Nejvyšší soud usnesení: Ust. 1 písm. b) zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, podle něhož se za nebytový prostor považují také byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům, nelze vykládat tak, že vlastník bytu může sám posoudit možnost užívání bytu jiným způsobem, zejména odporujeli to veřejnému zájmu ČÁP, J., SCHÖDELBAUEROVÁ, P. Zákon vlastnictví bytů. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 3073/

15 3 Charakteristika právního vztahu bytového družstva a jeho člena Vztah mezi družstvem a členem, pokud vyplývá z členského vztahu k družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností, má de lege lata obchodněprávní povahu obchodně - závazkových vztahů, jak stanoví 261 odst. 3 písm. b ObchZ, a je odvozen ze základních principů družstevnictví, které se odráží i v právní úpravě práv a povinností člena. Mezi významné družstevní principy řadíme princip dobrovolnosti (nikdo nemůže být nucen k členství a může z družstva kdykoliv vystoupit), kolektivismu (družstvo je společenstvím osob, nemožnost existence družstva s jedním členem), družstevní demokracie (v družstvu se rozhoduje na základě hlasování v členské schůzi, kdy každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši jeho podílu), rovnosti členů (členové mají stejná práva a povinnosti, pokud stanovy neurčí jinak) a princip otevřenosti členství, který nezakládá právní nárok na členství v družstvu, ale možnost se členem stát, pokud subjekt projeví takový zájem a zaváže se k respektování principů družstva. 28 Jak již bylo zmíněno dříve, družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, přitom musí mít nejméně pět členů nebo dva členy, pokud jsou to právnické osoby. Je tedy zřejmé, že členství je základním stavebním kamenem tohoto právního vztahu. Jako subjekty zde figurují družstvo a jeho členové, fyzické nebo právnické osoby. V případě bytových družstev vzniká mezi družstvem a členem nájemní vztah, kde družstvo vystupuje jako pronajímatel a člen jako nájemce. Otázky týkající se členství upravuje ObchZ v 227 a násl. spolu se speciálními ustanoveními v ObčZ. Podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku upravují družstva ve svých stanovách. Se vznikem členství v bytovém družstvu vznikají oběma subjektům tohoto vztahu určitá práva a povinnosti. Jednak jsou to práva a povinnosti, které se uplatňují i v jiných než bytových družstvech, a jednak práva a povinnosti, které jsou typické pro členství v bytovém družstvu Vznik členství v družstvu Vznik členství v družstvu se řídí pravidly, která jsou zakotvená v ObchZ, a dle pravidel uvedených ve stanovách družstva, které podrobněji upravují vznik a zánik členství a zároveň musí respektovat kogentní ustanovení ObchZ. Pokud vzniká členství bez právního předchůdce, hovoříme o originárním nabytí členství. Naopak o derivativním nabytí členství 28 DVOŘÁK, T. Družstevní právo.3. vyd. Praha : C.H. Beck, s Práva a povinnosti z nájemního vztahu mezi družstvem a členem. 15

16 hovoříme tehdy, pokud je vznik členství vázán na určitou právní skutečnost (například úmrtí člena), a členská práva a povinnosti tak přechází na právního nástupce. Členství může vzniknout již při založení družstva, a to dnem jeho vzniku, tj. jeho zápisem do obchodního rejstříku. Jelikož je podmínkou členství v družstvu majetková účast člena, je nutné, aby uchazeč o členství složil vstupní vklad nebo základní členský vklad, přitom kogentní ustanovení 227 odst. 4 ObchZ stanoví, že členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu. Ke vzniku členství může dojít také za trvání družstva, a to přijetím na základě písemné členské přihlášky, převodem členství nebo jiným způsobem stanoveným zákonem. Vznik členství podáním písemné členské přihlášky je dvoustranným aktem, protože členství vzniká až vyslovením souhlasu družstva, respektive jeho představenstva, popřípadě jeho členské schůze. Pokud však orgán družstva stanoví den vzniku členství, členství vzniká až tímto dnem nebo, nezaplatil-li uchazeč vstupní vklad, zaplacením vstupního vkladu. ObchZ dále stanoví možnost vzniku členství i jiným způsobem stanoveným zákonem, tzn. i jiným způsobem, než je uvedeno v ObchZ. 30 Jde například o situaci vzniku členství v souvislosti se sloučením nebo rozdělením družstev, popřípadě vyčleněním části družstva podle 29 BytZ. Účinností zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, se tato problematika řídí tímto zákonem. Dále sem také řadíme vznik členství v souvislosti s děděním ( 707 ObčZ). 31 Zvláštním případem vzniku členství je vznik společného členství manželů v družstvu za situace, kdy se jeden z manželů stane jako člen družstva nájemcem družstevního bytu. V této souvislosti judikoval Nejvyšší soud ČR: Pokud se jeden z manželů stane jako člen družstva nájemcem družstevního bytu dnem, kdy bytové družstvo nabylo vlastnické právo k domu, v němž se byt nachází, nelze než dovodit ( 703 odst. 2 obč. zák.), že vznikne právo společného nájmu družstevního bytu manželi i společné členství manželů v družstvu za předpokladu, že manželé spolu trvale žijí HELEŠIC, F. Družstevní právo v kostce. 1. vyd. Praha: EUROLEX BOHEMIA a.s., s ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, s. 839, Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 26 Cdo 1202/

17 3.2 Zánik členství v družstvu Úprava zániku členství v družstvu se nachází v 231 ObchZ, který stanoví způsob zániku členství v družstvu. Zánik členství právnické osoby upravuje 232 odst. 4 téhož zákona: Členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popřípadě jejím zánikem. Má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech dosavadních jejích členských práv a povinností odst. 1 ObchZ stanoví: Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva. ObchZ upravuje i další způsoby zániku členství, a to v 232 odst. 1, kdy členství fyzické osoby zaniká smrtí. V 227 odst. 3 je upraven zánik členství, kdy podmínkou k členství je pracovní vztah člena k družstvu. Takové členství zaniká dnem zániku pracovního vztahu člena k družstvu, nevyplývá-li však ze stanov něco jiného. A konečně 229 upravuje zánik členství převodem členských práv a povinností, respektive rozhodnutím představenstva nebo členské schůze o schválení dohody o jejich převodu (pokud je jedná o členství v bytovém družstvu, převod členských práv a povinností souhlasu orgánů družstva nepodléhá). Zákon též umožňuje, aby členství zaniklo dohodou. Jedná se o dvoustranný právní úkon, který musí mít obligatorně písemnou formu. Obsah dohody již zákon neupravuje, ale musí z ní být zřejmý cíl účastníků ukončit členský vztah. 33 Z dohody by mělo být zřejmé, jakým dnem členství končí, pokud se tak nestane, členství končí dnem uzavření této dohody. 34 V možnosti zániku členství vystoupením z družstva se odráží princip dobrovolnosti v družstevnictví. Člen může kdykoli svým jednostranným právním úkonem ukončit členství a nikdo mu v tom nemůže zabránit. V 231 odst. 3 ObchZ zákon požaduje písemnou formu tohoto úkonu. Výpovědní lhůta je určena ve stanovách družstva, nesmí být však delší jak šest měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva ( 231 odst. 3 ObchZ). ObchZ v 231 odst. 5 upravuje možnost vyloučení člena, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, popřípadě ze závažných důvodů uvedených ve 33 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, s. 839, DVOŘÁK, T. Družstevní právo.3. vyd. Praha : C.H. Beck, s

18 stanovách nebo z důvodu pravomocného odsouzení fyzické osoby pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. Vyloučení musí být členu oznámeno písemně. Rozhodovací pravomoc zákon svěřuje představenstvu, pokud však stanovy neurčí jinak. Proti tomuto rozhodnutí se může člen odvolat k členské schůzi. Zákon určí prekluzivní lhůtu 3 měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo dovědět mohl o rozhodnutí o vyloučení. Pokud je rozhodnutí členské schůze v rozporu se zákonem nebo stanovami, soud prohlásí na návrh člena rozhodnutí za neplatné. K vyloučení člena z družstva dojde až poté, co členská schůze zamítla odvolání, popřípadě uplynutím lhůty k podání odvolání k členské schůzi, jak také judikoval Nejvyšší soud: Rozhodnutím představenstva o vyloučení člena bytového družstva nekončí jeho účast v družstvu, je jím učiněn pouze první zákonem předvídaný krok směřující k vyloučení, přičemž členství v družstvu končí, je-li proti rozhodnutí představenstva podáno včasné odvolání, teprve rozhodnutím členské schůze o vyloučení člena, popřípadě marným uplynutím lhůty k podání odvolání k členské schůzi. 35 Zákon nevymezuje náležitosti výstrahy, ale z jejího účelu vyplývá (jak uvedl Nejvyšší soud), že musí obsahovat alespoň skutkové vymezení členské povinnosti, jehož porušení se člen družstva dopouští, spolu s konkrétním označením následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny. 36 Zánik členství prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na ohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností a vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce, byl do ObchZ začleněn z důvodu možnosti uspokojení věřitelů, respektive orgánů provádějících konkurzní řízení nebo exekuci. Pokud je subjekt členem družstva, jeho majetková účast je součást majetku družstva, pro věřitele tedy nedosažitelná. Jakmile bude členství ukončeno, vznikne nárok bývalému členovi na vypořádací podíl, z kterého pak může uspokojit věřitele. 37 Další způsob zániku členství je upravený v 231 odst. 1 ObchZ. Jde o zánik členství z důvodu zániku družstva samotného, kdy členství v družstvu končí zánikem družstva. Členství v bytovém družstvu může zaniknout převodem jednotky podle 24 BytZ, jak upravuje 24 odst. 9 BytZ. Členství zaniká až skutečným převodem vlastnictví 35 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 26 Cdo 2511/2004. Ve stejném duchu rozhodl Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne , sp. zn. 26 Cdo 3486/ Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 4002/ ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, s

19 jednotky, tj. zápisem vkladu vlastnictví jednotky do katastru nemovitostí. 38 BytZ dále uvádí, že členství v družstvu nezaniká, pokud majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje minimálně výše základního členského vkladu. 3.3 Společné členství manželů Společné členství manželů je institut, specifický pro členství v bytovém družstvu. Úpravu vzniku společného členství manželů najdeme v 703 odst. 2 ObčZ, který stanoví: Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. To ovšem neplatí, pokud manželé spolu trvale nežijí. Výše zmíněné ustanovení je kogentní povahy, nelze se tudíž od něho odchýlit a společnými členy se stávají oba manželé ex lege, a to obligatorně bezvýjimečně. 39 K tomu také Nejvyšší soud v roce 1983 uvedl: Lze souhlasit s názorem, že manželé, kterým svědčí jen společné právo užívání bytu, si nemohou smluvit vznik společného členství manželů. Nic ovšem nebrání tomu, aby manžel, kterému mu svědčí členství v družstvu, převedl se souhlasem družstva (čl. 28 Vzorových stanov stavebních bytových družstev) svá členská práva a povinnosti na druhého manžela. Okamžikem účinnosti této dohody ( 47 o. z.) zanikne dosavadní právní vztah k bytu a novou dohodou (i konkludentní) mezi novým členem a stavebním bytovým družstvem vznikne už s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu ( 175 odst. 2, 3 o. z.). 40 Pokud právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vznikne před uzavřením manželství, společné členství nevzniká, vzniká pouze společný nájem bytu podle ustanovení 703 odst. 1 ObčZ. Výlučným členem družstva je tak pouze jeden z manželů. Při vzniku společného členství jsou manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Považují se za jediného člena a členská práva a povinnosti jim náleží solidárně FIALA, J., NOVOTNÝ, M., OEHM, J. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 3. doplněné a přepracované vyd. Praha: C. H. Beck, s DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů. Obchodněprávní revue 9/2010, s Zpráva Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. Cpj 182/ ELIÁŠ, K., POKORNÁ, J., DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, s

20 Společný nájem manželů nevzniká u nájmu nebytového prostoru: Podle zákonné úpravy účinné od 1. května 1990 je vyloučen vznik práva společného nájmu nebytového prostoru manžely. 42 Možnost vzniku společného členství manželů v družstvu na základě vzniku práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního nebytového prostoru tedy nepřichází v úvahu. Společné členství manželů může vzniknout také při výměně bytů, kdy jeden z manželů byl členem bytového družstva a dojde k výměně bytu, ke kterému vznikne i společný nájem dle 702 ObčZ spolu se společným členstvím v družstvu při splnění podmínek v 703 odst. 2 a 3 ObčZ. 43 K rozdílným názorům dochází v otázce vzniku společného členství manželů, kdy jeden z nich zdědí členský podíl v bytovém družstvu. Názor, že zděděním členského podílu za trvání manželství, za předpokladu, že manželé spolu žijí, vzniká společný nájmem bytu manželi i společné členství v družstvu vyslovil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 22. října Proti tomuto usnesení byla podána ústavní stížnost. Ústavní soud považuje tuto interpretaci za nesprávnou a ústavně nekonformní a dodává, že manželovi, který zdědil členský podíl v družstvu za trvání manželství, nevzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu, nýbrž na něho smrtí zůstavitele tento nájem ex lege přešel. Dále cituji Ústavní soud: Prostor pro aplikaci ust. 703 odst. 2 o.z na věc stěžovatelky podle Ústavního soudu nejenže nevyplývá z žádného zákonného ustanovení, ale užití uvedeného ustanovení, a v jeho důsledku vyloučení zákonné výluky ze společného jmění manželů dle ust. 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, by v daném případě vedlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny. Není žádný důvod, aby ta skutečnost, že stěžovatelka žila v manželství v době úmrtí její matky, měla za důsledek nabytí části dědictví manželem stěžovatelky. Ústavní soud tímto přisvědčuje podstatě námitky stěžovatelky, dle které, obecnými soudy zastávaným hmotněprávním posouzením věci, bylo v rozporu s ústavněkonformním výkladem podústavního práva stěžovatelce odňato nejméně částečně vlastnictví zděděné hodnoty a zasaženo do jejího vlastnického práva Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 26 Cdo 1851/ DVOŘÁK, T. Družstevní právo.3. vyd. Praha : C.H. Beck, s Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 20 Cdo 3672/ Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. IV. ÚS 362/10. 20

21 Podobný názor ohledně nemožnosti vzniku společného členství manželů děděním členského podílu jednoho z nich zastává ve své publikaci i např. T. Dvořák 46, J. Oehm 47 nebo J. Spáčil 48. Hlavní důvody zániku společného členství manželů jsou smrt jednoho z nich ( 707 odst. 2 ObčZ) nebo rozvod manželů, kdy se rozvedení manželé dohodnou, který z nich zůstane nájemcem bytu, popřípadě, pokud tak neučiní, rozhodnutím soudu ( 705 odst. 2 ObčZ). Společné členství manželů může zaniknout také vyloučením jednoho člena z družstva. Nejvyšší soud konstatoval: V případech, kdy člen družstva opětovně porušuje členské povinnosti, které zákon nebo stanovy ukládají oběma společným členům družstva tak, že nesplní-li některý ze společných členů takovou povinnost, může ji splnit druhý z nich, lze pro porušení takové povinnosti po marné výstraze, poskytnuté každému ze společných členů, vyloučit z družstva oba. A dále doplnil: To platí obdobně i v případě jiných důležitých důvodů vyloučení uvedených ve stanovách. Má-li však být člen z družstva vyloučen proto, že byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členům družstva, pak takový závěr za situace, kdy se druhý ze společných členů na činu, pro který byl vylučovaný člen odsouzen, nepodílel, učinit nelze. 49 Vyloučením jednoho člena z družstva přestane být podíl v družstvu společným a společné členství manželů se změní na výlučné členství jednoho z nich. 50 Poslední zmínku o způsobu zániku společného členství manželů bych věnovala zániku společného členství z důvodu prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů. Tímto prohlášením zaniká členství v družstvu i druhému z nich. Totožný účinek má i nařízení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností vůči jednomu z manželů nebo vydání exekučního příkazu k postižení členských práv povinností vůči jednomu z manželů po právní moci usnesení o nařízení exekuce DVOŘÁK, T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s NOVOTNÝ, M. FIALA, J. HORÁK, T. et al. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 4. dopl. a přepr. vyd. Praha : C. H. Beck, s SPÁČIL, J. Členský podíl v bytovém družstvu jako součást společného jmění manželů. Právní fórum 7/2010, s Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 834/ Tamtéž 51 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 460/

22 3.4 Obecná práva a povinnosti člena družstva Členství v družstvu zakládá členům určitá práva a povinnosti, které jsou upraveny zejména ObchZ a stanovami družstva. Některé povinnosti vznikají uchazeči o členství, tedy před samotným vznikem členství, jako například povinnost podat písemnou členskou přihlášku ( 227 odst. 2 písm. b) ObchZ) a splatit vstupní vklad ( 227 odst. 4 ObchZ), respektive jeho část a právo účastnit se ustavující schůze a hlasovat na ní ( 224 odst. 3 ObchZ) Členská práva Mezi základní práva člena družstva řadíme právo hlasovací, kontrolní, právo podílet se na plnění předmětu činnosti družstva, na výhodách, které družstvo členům poskytuje, právo na vypořádací podíl, popřípadě právo na podíl na zisku. Člen družstva má právo podílet se na správě záležitostí družstva, jehož je členem, a to zejména prostřednictvím členské schůze. Ta může hlasovat o záležitostech uvedených v 239 odst. 4 ObchZ, popřípadě o dalších záležitostech, pokud tak stanoví ObchZ, stanovy nebo pokud si rozhodování o některé věci vyhradila ( 239 odst. 5 ObchZ). Člen má dále právo volit orgány družstva a zároveň být do nich volen. Další významné právo člena je zakotveno v 233 ObchZ odst. 1, a to právo dosavadního člena na vypořádací podíl při zániku členství nebo při zániku družstva samého. Vypořádací podíl je majetková hodnota, která představuje podíl na majetku družstva, na kterou má osoba, jejíž členství v družstvu zaniklo, právo. Výše zmiňované ustanovení je ustanovením kogentním, stanovy tedy právo na vypořádací podíl nemohou vyloučit. V některých případech nastávají z tohoto práva výjimky, a to například při převodu členského podílu. Zde se počítá s přijetím určité majetkové hodnoty od nabyvatele tohoto podílu. Pokud dojde k zániku členství prohlášením konkursu na majetek člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností nebo vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce, členský podíl se bývalému členovi nevyplácí přímo, ale slouží k uspokojení oprávněného. 52 Způsob určení podílu je stanoven v 233 odst. 2: Vypořádací podíl se určí poměrem splaceného členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství. Nárok na vypořádací podíl vznikne bývalému členovi, 52 DVOŘÁK, T. Družstevní právo.3. vyd. Praha : C.H. Beck, s

23 popřípadě jeho dědici, až po zániku jeho členství. Pro výpočet výše vypořádacího podílu je rozhodující počet ukončených roků členství. Nejedná se o roky kalendářní, ale skutečné odst. 2 ObchZ stanoví, že při určování výše vypořádacího podílu je rozhodný stav kapitálu družstva, kterým se rozumí zdroje financování obchodního majetku družstva vykazované v účetní závěrce družstva na straně pasiv. 54 Rozhodný je stav vlastního kapitálu družstva, podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. ObchZ přitom určí splatnost tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Toto ustanovení je však dispozitivní, protože v odstavci ObchZ je dána družstvům možnost upravit si splatnost nároku na vypořádací podíl ve svých stanovách. Je nutné si uvědomit, že tímto ustanovením zákonodárce nedává družstvům zcela volnou ruku při stanovení splatnosti nároku na vypořádací podíl, protože stanovy musí respektovat dobré mravy, tudíž i lhůta splatnosti nároku nemůže být nepřiměřeně dlouhá. Nejvyšší soud v této věci judikoval: Stanovy družstva, které určují lhůtu deseti let pro splatnost vypořádacího podílu, lze v této části považovat za rozporné s dobrými mravy ( 39 obč. zák.). 55 Právo člena na podíl na zisku je zakotveno v 236 ObchZ, který určí způsob rozdělení zisku. 226 odst. 1 písm. f) ObchZ stanoví, že způsob použití zisku a úhrady případné ztráty musí být obsaženy ve stanovách družstva Povinnosti člena družstva Základní povinnosti člena družstva je povinnost vkladová a uhrazovací. Vkladová povinnost je upravena v 233 ObchZ. Základní kapitál družstva se skládá ze souhrnu členských vkladů. Splnění vkladové povinnosti je předpoklad pro vznik členství v družstvu. Člen musí zaplatit celý základní členský vklad, pokud není stanovami určeno jinak. Stanovy mohou určit povinnost splatit vstupní vklad, což je jen část základního členského vkladu. Členský vklad přesahující vstupní vklad musí člen zaplatit do tří let, pokud však stanovy neurčí lhůtu kratší. Na základě rozhodnutí členské schůze může být ve stanovách určena povinnost splatit nesplacenou část členského vkladu před dobou její splatnosti, ale pouze za předpokladu pokud družstvo hospodaří se ztrátou. Uhrazovací povinnost je zakotvena v 222 odst. 2 ObchZ: Členové neručí za závazky družstva. Stanovy mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mají na 53 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, s. 839, Tamtéž s Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 1633/

24 základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu do určité výše uhrazovací povinnosti přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva. Uhrazovací povinnost člena nemůže však přesáhnout trojnásobek členského vkladu. Předpokladem uhrazovací povinnosti je její zakotvení ve stanovách, reálná ztráta družstva a členská schůze musí o uhrazovací povinnosti kladně rozhodnout. 3.5 Specifická práva a povinnosti spjaté s členstvím v bytovém družstvu Členstvím v bytovém družstvu vznikají členovi specifická práva a povinnosti, která plynou zejména z nájmů družstevních bytů či nebytových prostorů. Následující oddíly se věnují právě těmto zvláštním právům a povinnostem Vznik a zánik nájmu bytové družstevní jednotky ObčZ upravuje nájem bytu v 685 a násl. Tato ustanovení jsou lex specialis k obecné úpravě o nájemní smlouvě v téhož zákona. Obecná úprava o nájemní smlouvě se použije pouze, pokud zvláštní úprava nestanoví jinak. Nájem k družstevní jednotce může vzniknout pouze při existenci členského vztahu subjektu v družstvu a to dohodou nebo ze zákona. Bez tohoto členství nájem nevznikne. Nejčastějším způsobem vzniku nájmu bytu je dohodou, tedy uzavřením nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem, respektive mezi bytovým družstvem a jeho členem, která má obligatorně písemnou formu. ObčZ ve svém 685 stanoví, že v případě družstevního bytu lze nájemní smlouvu sjednat pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. Nájem družstevní jednotky může vzniknout i ze zákona a to na základě právní skutečnosti (např. uzavření manželství, smrt). Nájem vzniká ex lege například při vzniku společného nájmu bytu mezi manželi, jak stanoví 703 ObčZ, nebo přechodem nájmu na dědice dle 706, popřípadě rozhodnutím soudu v dědickém řízení. Zánik nájmu družstevní bytové jednotky může být absolutní nebo relativní. O absolutním zániku nájmu hovoříme tehdy, pokud práva a povinnosti z nájmu bytu nepřechází na jinou osobu (tj. dohodou, uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, zánikem bytu, splynutím osoby nájemce a pronajímatele, výpovědí ze strany nájemce nebo pronajímatele, smrtí nájemce bez přechodu nájmu). V opačném případě jde o relativní 24

25 zánik nájmu bytu (tj. dohodou o výměně bytu, přechodem nájmu bytu z důvodu smrti výlučného nájemce, změnou vlastnického práva k bytovému domu či bytu). 56 Nájem družstevního bytu může skončit ještě jedním specifickým způsobem, a to zánikem členství v bytovém družstvu, jak stanoví věta první 714 ObčZ: Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. O samotném zániku členství bylo pojednáno v samostatné kapitole. V případě zániku společného nájmu manželi, jak upraví 705 ObčZ, zanikne toto právo rozvodem samým, nabyl-li jeden z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu před uzavřením manželství. Právo užívat byt zůstane právě tomuto z manželů. V ostatních případech rozhodne soud, pokud však nedojde mezi bývalými manželi k dohodě. Soud rozhodne o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom, kdo z nich bude nadále jeho nájemcem. Tímto rozhodnutím zaniká i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Nájem nebytových prostorů se řídí zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoNaPNP). Na tento zákon odkazuje ObčZ v 720. Vztah ObčZ a zákona č. 116/1990 Sb. je vztahem mezi obecným a speciálním právním předpisem, to znamená, že úprava v zákoně č. 116/1990 Sb. má přednost před obecnou úpravou v ObčZ, ta se použije za předpokladu, že daná otázka není zvláštním zákonem upravena jinak. Nájem nebytových prostorů vzniká na základě písemné nájemní smlouvy ( 3 ZoNaPNB) nebo v případě úmrtí nájemce, přechodem nájmu na dědice, pokud do třiceti dnů oznámí pronajímateli, že v nájmu pokračují ( 14 ZoNaPNP). 14 ZoNaPNP však nemá kogentní povahu, proto se smluvní strany mohou od toho ustanovení odchýlit. Nájem nebytových prostorů zaniká z důvodů uvedených v 9 ZoNaPNP, ale také z důvodů uvedených v obecné úpravě zániku závazků v ObčZ v části osmé Práva a povinnosti nájemce družstevní bytové jednotky Družstvo dává bytovou družstevní jednotku svým členům do užívání formou nájmu. Základní právo člena družstva, tedy nájemce, je užívat byt a na druhou stranu, jeho povinností je užívat byt řádně. Práva o povinnosti plynoucí z nájmu bytu jsou upraveny v ObčZ ( 687 a násl.) a v souvisejících předpisech. Další práva a povinnosti nájemce a pronajímatele jsou upraveny v samotné nájemní smlouvě, kterou strany uzavřely. Ustanovení v nájemní smlouvě se nemohou odchýlit od kogentních ustanovení ObčZ. 56 SELUCKÁ, M., PETROVÁ, R., Vlastnictví bytu. 1. vyd. Brno:Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s., s