Firemní školky podpora vstupu na trh práce

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Firemní školky podpora vstupu na trh práce Company Nursery Schools The Support of Entry into the Labour Market Bakalářská diplomová práce Petra Blažková Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Fafejta, Ph.D. Olomouc 2014

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. Ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 15. března

3 OBSAH OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Situace matek na trhu práce po ukončení rodičovské dovolené Slaďování práce a rodiny po návratu matek z rodičovské dovolené na trhu práce Změny v čerpání rodičovského příspěvku od Problém nedostatku kapacit veřejných mateřských škol v České republice Aktuální systém veřejné služby kolektivní denní péče o děti předškolního věku Bariéra nedostatek zařízení a služeb péče o děti předškolního věku Jak řeší stát nedostatek mateřských škol? Firemní školky Firemní školky objasnění termínu Firemní školky aktuální legislativní možnosti provozování Podmínky provozu zařízení péče o děti předškolního věku Firemní školky výhody i nevýhody PRAKTICKÁ ČÁST Seznam firemních školek v České republice Realizace firemních školek Rozmístění firemních školek Kapacita firemních školek Provozní doba firemních školek Věkové omezení pro přijetí dětí do firemních školek Kritéria přijímaní dětí do firemních školek

4 2.2.6 Finanční náklady rodičů dětí navštěvujících firemní školku Vzdělávací program firemních školek ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

5 ÚVOD V dnešní době je kladen velký důraz na propojování rodinného a pracovního života. Nová úprava čerpání rodičovského příspěvku, která je platná od 1. ledna 2012, umožňuje současnou návštěvu zařízení péče o děti, jako jsou mateřská škola nebo jesle, a pobírání rodičovského příspěvku. Pro děti do dvou let věku s horní hranicí 46 hodin měsíčně a pro děti, jež dovršily dva roky, tento limit mizí úplně (BOSNIČOVÁ, KOLÁŘOVÁ 2012). Tato část úpravy týkající se umísťování dětí do mateřských škol a současného pobírání rodičovského příspěvku by měla umožnit matkám dřívější návrat do zaměstnání. Ale v dnešní době, kdy je velký nedostatek kapacit ve veřejných mateřských školách, je obtížné, ne-li nemožné, umístit zde dítě před dosažením tří let věku. Což samozřejmě neusnadňuje dřívější návrat matek z rodičovské dovolené. Řada zaměstnavatelů se proto rozhodla pro založení firemní školky, tedy podnikového zařízení pečujícího o děti svých zaměstnanců. Firemní školky jsou trendem posledních pár let a mnoho publikací zatím nebylo k této problematice vydáno. Proto jsem se v této práci rozhodla blíže popsat tento typ zařízení pro předškolní děti. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretická a praktická část. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole práce se budu věnovat situaci matek v České republice po návratu z rodičovské dovolené na trh práce. Také zde detailněji popíši změny v rodičovském příspěvku, které nastaly V druhé části teoretické práce se již budu zabývat aktuálním systémem kolektivní denní péče o děti předškolního věku a s tím souvisejícím nedostatkem kapacit veřejných mateřských škol, kterému musí čelit rodiče - 5 -

6 dětí při jejich umísťování do těchto zařízení. Také se zaměřím na postoj státu k nedostatku mateřských škol v České republice. V závěrečné části teoretické práce se již zaměřím na konkrétní popis a bližší seznámení s termínem firemní školka, na legislativní možnosti jejich provozování, výhody a nevýhody, které mohou tato zařízení mít, a také na nároky na provoz těchto zařízení. V praktické části bakalářské práce se nejdříve zabývám aktuální situací firemních školek v České republice a konkrétní nabídkou těchto zařízení na našem území. V druhé části praktické práce se zabývám informacemi z již zjištěných konkrétních firemních školek. Popíši jejich rozmístění v rámci České republiky, kapacitu, provozní dobu, věkové omezení pro přijetí dětí do těchto zařízení, kritéria pro přijímání dětí, finanční náklady pro rodiče, ale také vzdělávací program firemních školek. Touto práci se budu snažit blíže seznámit s problematikou firemních školek v České republice, jejichž zřízení by mělo usnadnit matkám návrat z rodičovské dovolené zpět na trh práce

7 1 TEORETICKÁ ČÁST Problém se špatným uplatněním žen po rodičovské dovolené není dán ani tak jejím tříletým či čtyřletým trváním, ale spíše diskriminací na trhu práce, předsudky, nedostatkem zařízení péče o děti a malou mírou pozitivně flexibilních pracovních úvazků, které umožňují slaďování rodinného a pracovního života. Právě odstraňování diskriminace, dostupnost zařízení a služeb péče o děti a pozitivní flexibilita práce jsou jedněmi ze základních předpokladů kladně působící rodinné politiky. (BOSNIČOVÁ, KOLÁŘOVÁ 2012, s. 11). 1.1 Situace matek na trhu práce po ukončení rodičovské dovolené S postupným otevřením trhu práce ženám narostly aspirace mnohých žen na rovnocenné profesní a společenské uplatnění a orientace na materiální blahobyt zase předpokládá plné zapojení práce schopných členů rodiny na trhu práce, v profesi, která vynáší. Tyto změny ovlivňují hierarchii dosavadního hodnotového žebříčku. Hodnota dětí a rodiny se dostala do rozporu s hodnotami jinými v soudobé společnosti mají totiž lidé stále vyšší požadavky ve smyslu přání využít všech příležitostí, jež jim život nabízí a tak dominance rodiny v životních plánech lidí postupně oslabuje, a to v situaci značně proměnlivého pracovního trhu. Stále dynamičtější změny pracovního trhu totiž kladou nové požadavky nejen na pracovní výkon v zaměstnání, ale stejně tak na schopnost lidí přizpůsobit se změnám ve vykonávaných činnostech, v kvalifikačních požadavcích, v pracovním režimu a dalších podmínkách práce. S těmito změnami narůstá i nejistota konkrétního pracovního místa, což podněcuje nároky na individuální schopnost pracovní místa opakovaně získávat a udržet si je. V tomto rizikovém kontextu děti pro rodiny na jednu stranu znamenají nenahraditelný emocionální přínos, na druhé straně ale činí dosažení jiných cílů rodičů obtížnější. (SIROVÁTKA, HORA 2008, s. 9) - 7 -

8 V této kapitole popíši změny, jaké s sebou přináší návrat žen (matek) vracejících se z rodičovské dovolené zpět do zaměstnání. Dále se budu zabývat změnami v čerpání rodičovského příspěvku, které nastaly 1. ledna Slaďování práce a rodiny po návratu matek z rodičovské dovolené na trhu práce Jak sladit rodinu a práci? Jak se uplatnit v zaměstnání a nepřijít o šanci mít rodinu a děti? Sféra práce, ať už ji můžeme chápat jako zdroj příjmu nebo jako prostor pro seberealizaci, zabírá první místo v žebříčku základních hodnot člověka jen v období před založením vlastní rodiny. Narození dětí způsobuje, že dominující význam sféry práce se oslabuje a na první místo se dostává rodina a děti (SIROVÁTKA, HORA 2008). Vysoká participace žen v České republice na trh práce je podporována také faktory, jakými jsou například potřeba druhého příjmu do domácnosti, nebo také rostoucí snaha žen budovat vlastní pracovní kariéru související s jejich stále vyšší vzdělaností a individualizací životních drah (SIROVÁTKA, HORA 2008). Existuje systém formálních opatření, jakými jsou rodinná politika, politika trhu práce, ale také neformálních opatření, jako je výpomoc prarodičů při zajištění domácnosti, které usnadňují slaďování pracovních a rodinných povinností rodičům dětí. Dostupnost takovýchto opatření ovlivňují strategie rodičů v této oblasti (SIROVÁTKA, HORA 2008). Sirovátka soudí, že dle Castlese je pro ženy žádoucí sladit požadavek účasti v zaměstnání s péčí o děti a že v (post)moderních společnostech se stává normativním předpokladem a osou životních plánů, že mladí lidé chtějí mít - 8 -

9 možnost založit rodinu a současně realizovat svou pracovní dráhu (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dle Sirovátky se Kuchařová domnívá, že celkem dlouhá doba přerušení pracovní kariéry (v případě České republiky se jedná o tří až čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku) z důvodů péče o dítě a následný návrat do práce, s velkou převahou zaměstnání na plné úvazky, jsou specifikem chování matek v České republice. Tyto okolnosti můžou mít za důsledek ztrátu lidského kapitálu a mohou přispívat ke složitějšímu naplnění profesních ambicí žen a jejich nižšímu platovému ohodnocení (v porovnání s muži či bezdětnými ženami) v době po rodičovské dovolené nebo později v jejich pracovní kariéře (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dlouhé přerušení pracovní kariéry, které se při více dětech může prodloužit až na 6-7 let, není pozitivním ukazatelem pro zaměstnavatele. Ženy si samy uvědomují, že takto dlouhé přerušení pracovní kariéry je může v soutěži o pracovní místo znevýhodňovat (ztráta nebo snížené sebevědomí, ztráta jistoty v komunikaci s lidmi), což může vést ke stresu a strachu. Některé z žen proto dobu před ukončením rodičovské dovolené někdy využívají k přípravě na návrat do zaměstnání ve formě různých kurzů (SIROVÁTKA, HORA 2008). V dnešní době existuje spousta firem nabízející různé bezplatné kurzy. Například vzdělávací, nabízející rodičům získat zpět svou kvalifikaci, kterou ztratili po dobu na rodičovské dovolené. Po dobu, kterou je rodič mimo zaměstnání a pracuje například jako účetní, ve státní sféře, atd. se toho určitě spoustu změní a tyto kurzy napomáhají získat zpět potřebnou kvalifikaci. Dále se může jednat o kurzy zaměřující se na přípravu žen matek na pracovní pohovory, sestavování životopisů a motivačních dopisů, kurzy zaměřené na komunikaci, zvyšování sebevědomí, atd. Spousta projektů pořádajících kurzy zajišťuje také podobu rekvalifikace profesionální hlídání dětí. Mezi subjekty, které pořádají takovéto projekty či - 9 -

10 kurzy, patří například i ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce, projekt Aktivní máma s cílem prevence nezaměstnanosti žen po ukončení rodičovské dovolené nebo různé projekty a rekvalifikační kurzy financované z Evropského sociálního fondu. Dalším problémem, který může bránit uskutečnění preferovaného návratu do zaměstnání, je nedostatek flexibilních pracovních míst a částečných pracovních úvazků, které by mohly být jako přechodná stanice pro postupný návrat do zaměstnání. Ty jsou však nedostupné, navíc také finančně nepřijatelné a může se stát, že skutečná pracovní doba je delší než smluvená. Plné pracovní úvazky jsou pak finančně mnohem více přijatelné. Částečné pracovní úvazky by mohly ženy využívat nejen během rodičovské dovolené, aby unikly stereotypu nebo obavě ze ztráty určitých znalostí a dovedností, ale i jako možnost pozvolného slaďování zaměstnání a rodiny (SIROVÁTKA, HORA 2008). Zkrácené pracovní úvazky mohou být pro rodiče malých děti velmi příjemné. Nabízela by se možnost pracovat určitý počet hodin každý den či být v práci jen některé dny v týdnu. Na západ od České republiky jsou tyto úvazky zcela běžné, mnohdy na ně pracuje až polovina žen. Práce na částečné úvazky má své výhody i nevýhody: výhody: - žena si chozením do zaměstnání může odpočinout od péče o dítě a starosti o domácnost, ale také jí zbývá stále dost času na dítě; - nebylo by třeba se zatěžovat krátkými otevíracími hodinami mateřských školek. S částečným úvazkem by bylo dost času děti rozmístit do zařízení o péče o děti a dorazit do práce včas; nevýhody: - může nastat situace, kdy za méně peněz bude rodič vykonávat tolik práce jako na plný úvazek; - až dítě odroste, rodič se bude chtít vrátit naplno do práce, ale to nebude muset zaměstnavatel chtít dovolit (MARKSOVÁ-TOMINOVÁ 2009)

11 Helena Bartáková soudí, že klíčovou úlohu v chování žen po rodičovské dovolené sehrávají osobní hodnoty a preference žen spojené se sférou rodiny a práce. Ženy jsou ochotnější se navracet do zaměstnání dříve, čím silnější je jejich orientace na sféru mimorodinnou a na seberealizaci ve světě práce. Čím více ženě hrozí (v důsledku mateřství) snížení lidského kapitálu, devalvace dovedností, hrozba zhoršení pracovní pozice, ale také finanční problémy v domácnosti, tím má větší snahu o rychlejší návrat do zaměstnání. Upřednostňování (ve vztahu k návratu na trh práce) jsou rozlišované podle vzdělání, zejména preference rychlosti návratu. Ženy s vysokoškolským vzděláním mají větší potenciál být rovnocenným živitelem jako muž, což ovlivňuje jejich smýšlení a ambice. Právě tyto ženy upřednostňují rychlejší návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené. Dle Bartákové ženy se středním vzděláním a zvláště pak ženy s vyučením či základním vzděláním preferují především sféru rodiny, roli matky. Je to do jisté míry dáno jak institucionálním nastavením, tak i platovými podmínkami, horším postavením těchto žen s malými dětmi na trhu práce (myšleno omezenějšími šancemi) (SIROVÁTKA, HORA 2008). Jelikož se snaha žen o návrat zpět do zaměstnání časově odlišuje dle jejich vzdělání, jiné jsou tak i problémy žen s tímto návratem spojené. Podle Bartákové se ženy s vyšším vzděláním nejvíce potýkají s nevyhovujícím nastavením institucionální péče o děti předškolního věku a děti mladší tří let. To vše pro ně znamená delší pracovní přestávku. Naopak ženy se středoškolským vzděláním a zejména ženy s vyučením a základním vzděláním a jejich omezenějšími šancemi na trhu práce si upevňují preferenci setrvat v domácím prostředí delší dobu. Tímto upřednostňováním delšího setrvání s dítětem v domácnosti představuje institucionální nastavení péče o děti (zvláště pak o děti do tří let věku) menší problémy. Naopak společným problémem všech vzdělanostních kategorií je nevyhovující otevírací doba mateřských školek, ale také složitější umísťování dětí do školek mezi jejich 3. a 4. rokem (SIROVÁTKA, HORA 2008)

12 Návrat žen do zaměstnání z rodičovské dovolené závisí tedy na více faktorech. Svou úlohu při návratu hraje nejen vzdělání, ale také životní situace každé ženy, preferování pracovního či rodinného života, kulturní podmínky, individuální nastavení každé ženy a v neposlední řadě také institucionální nastavení (SIROVÁTKA, HORA 2008) Změny v čerpání rodičovského příspěvku od Podoba mateřské i rodičovské dovolené, zejména její délka, pružnost a její výše, má přímý vliv na sociální postavení rodičů, především pak matek ve společnosti a na trhu práce (SOKAČOVÁ 2010). Čerpání rodičovského příspěvku upravuje novela zákona o státní sociální podpoře platná od Rodiče mají nyní větší volnost při jeho čerpání a mohou rozhodovat pružněji než dříve o jeho délce a také výši. Systém je mnohem jednodušší a vstřícnější k potřebám rodin, které mají malé děti. Rodičovský příspěvek rodiče získají i tehdy, pokud dítě starší dvou let umístí do předškolního zařízení. Tato doba není nijak omezena. Cílem je, aby se rodiče mohli snadněji vracet zpět na trh práce a zvýšily se tímto šance na další budování jejich kariéry ( Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Od můžou rodiče dítěte pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace každé rodiny. Celkem můžou rodiče vyčerpat částku až Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možno měnit však jednou za 3 měsíce. Výše měsíčního příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství tedy 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše činí Kč za měsíc (

13 Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může zvolit i rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, jenž se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmů (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale pouze v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte. Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení a tím nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách Kč do 9. měsíce věku dítěte a následně Kč do 4 let věku svého dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011 ( Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012: - může se rozhodnout, zda bude čerpat příspěvek postaru nebo podle právní úpravy od 1. ledna obecně však bude platit podmínka, že pokud rodič setrvá ve variantě pobírání rodičovského příspěvku podle staré právní úpravy k , bude pro něj tato úprava platit jako celek, to znamená i se sledováním omezené docházky dítěte do zařízení pro děti předškolního věku po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku - pokud však rodič přejde na novou právní úpravu platnou od , bude se na něj vztahovat ustanovení o nesledování docházky v předškolním zařízení u dětí starších 2 let věku. Rodič musí o tuto změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy požádat - možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je ponechána i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším dítětem ( Rodičovský příspěvek i na děti ve školce od U dětí, které dovršily dva roky, se touto úpravou ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, ale jen za

14 předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od U dětí mladších než dva roky se tímto zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v předškolním zařízení, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek ( Poslední zmíněnou změnou v čerpání rodičovského příspěvku, tedy možností navštěvování dítěte předškolního zařízení již od dvou let věku a současné pobírání výplaty rodičovského příspěvku byla snaha vylepšit sociální situaci rodiny výdělečnou činností rodiče. Na druhé straně Česká republika se potýká s nedostatkem kapacit veřejných mateřských škol. Když se tedy rodič rozhodne pro čerpání kratší rodičovské dovolené, potýká se tak s problémy ohledně umístění dítěte do předškolního zařízení. 1.2 Problém nedostatku kapacit veřejných mateřských škol v České republice První dosud známou institucí budovanou se záměrem péče a výchovy o malé (předškolní) děti v českých zemích byla Opatrovna malých dítek, založená v roce 1832 Janem Vlastimírem Svobodou v dnešní ulici Na Hrádku, blízko Emauzského kláštera v Praze. Tím vlastně začala v českých zemích institucionalizace předškolní výchovy, pro kterou byly vytvořeny ale systémové podmínky až tzv. Hasnerovým zákonem v roce (RÝDL, ŠMELOVÁ 2012, s. 5). V roce 2012 jsme tedy oslavili 180 let existence předškolních institucí v českých zemích. V této kapitole se budu zabývat nynějším systémem předškolních institucí v České republice, jejich rozdělením dle věku dětí přijímaných do těchto zařízení a také zřizovateli zmíněných institucí. Dále se budu snažit popsat

15 situaci týkající se nedostatku kapacit zařízení denní péče o předškolní děti, která v České republice v posledních letech panuje Aktuální systém veřejné služby kolektivní denní péče o děti předškolního věku Jakékoliv předškolní vzdělávání představuje nejen velmi příznivý vliv na rozvoj i učení dítěte v dětství, ale také má pozitivní význam i pro jeho další životní etapy. Kvalitní a vůči potřebám dítěte odpovídající výchovná péče, kterou poskytuje mateřská škola, je považována za významný počátek procesu celoživotního učení a vzdělávání a tím také za jeden z důležitých předpokladů pozdějšího pracovního a životního uplatnění. Mělo by být proto i snahou rodičů, aby i ve fungujících rodinách mělo dítě možnost navštěvovat nějaké zařízení předškolní výchovy. Význam těchto zařízení není pouze v tom, aby měl rodič čas na práci a dítě se tam možná něco naučilo, ale také ve skutečnosti, že se dítě začíná a učí pohybovat v sociálním světě. Učí se, jak fungují mezilidské vztahy, jak rozumět instituci, tedy školce, a pohybovat se v ní a vše ostatní, co mu žádná rodina nemůže poskytnout (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Zařízení péče o děti jsou v kontextu slaďování rodinného a pracovního života důležité pro rodiče dětí různého věku. Jen kvalitní zařízení a služby mohou zajistit dostačující a v pozdějším předškolním věku také vzdělávání dětí mimo rodinné prostředí (SOKAČOVÁ 2010). Podoba mateřské, ale také rodičovské dovolené velmi ovlivňuje postavení rodičů, zejména pak matek, které jsou primárně odpovědné za péči o děti. Bez existence dostupných zařízení služeb a péče o děti předškolního věku však chybí svobodná volba vztahující se k možnostem slaďování rodinného a pracovního života. Zařízení a služby péče o děti musí být dostupné jak na finanční úrovni, tak na úrovni geografické, kvalitativní a kapacitní. Pokud tato zařízení dostupná nejsou, nemohou se pečující rodiče dostatečně uplatnit na trhu práce a hrozí jim tak ekonomický a sociální propad, který se dotýká nejen samotných rodičů, ale také jejich dětí (SOKAČOVÁ 2010)

16 Zařízení a služeb péče o děti předškolního věku je celá řada. Rozlišujeme je jak podle věku dítěte, které navštěvuje toto zařízení, tak podle toho, kdo je jejich zřizovatelem. Začneme s popisem a základní charakteristikou zařízení, které v současné době v České republice poskytuje péči dětem do tří let věku. JESLE Jedná se o zařízení, která u nás poskytují kolektivní péči o děti zpravidla od šesti měsíců do tří let věku. Svými službami navazují na péči o děti v rodině. Jejich péče se zaměřuje na duševní a tělesný vývoj dětí. Podle režimu provozu jsou rozlišovány jesle s denním a zcela výjimečně s týdenním provozem. V posledních 20letech u nás docházelo ke značnému poklesu počtu jeslí. Také jsou tato zařízení regionálně rozmístěna značně nerovnoměrně. Jejich koncentrace je zejména ve větších městech. Při přijímání dětí se většina zařízení řídí kritérii, jakými je zaměstnání rodičů a trvalé bydliště na území obce (PALONCYOVÁ 2013). Zřizovateli tohoto zařízení mohou být jak obce, tak jiné právnické či fyzické osoby. Většinou se jedná o obce či města. O jejich zřízení rozhoduje zastupitelstvo dle svého uvážení a potřeb území. Neexistuje tedy pro obec žádná povinnost jesle zřizovat. V dnešní době vzniká také řada soukromých zařízení, která slovo jesle nebo jesličky ve svém názvu mají, ale nejedná se o zařízení známá z minulosti, která byla evidována ve zdravotnických statistikách, ale jedná se o služby provozované na základě živnostenského oprávnění (PALONCYOVÁ 2013). Až do března 2012 spadaly jesle jako zdravotnická zařízení pod resort Ministerstva zdravotnictví. Ukončení provozování jeslí jako zdravotnického zařízení bylo stanoveno do konce roku Nová legislativní úprava vyřazující jesle z režimu zdravotnických zařízení situaci ve svém důsledku spíše komplikuje namísto jejího zjednodušení. Zástupci jeslí byli postaveni

17 před rozhodnutí, v jaké režimu budou od roku 2014 fungovat. Toto rozhodnutí bylo na jejich vlastním uvážení. Jedná se o zřízení vázané živností, dále pokračování v dosavadní činnosti (tak mohou fungovat pouze v režimu obecných právních předpisů), nebo pokud by vešla v platnost nová právní úprava pro zavedení dětské skupiny, mohou tato zařízení přejít pod tento režim. Další komplikací může být, jak mají být odměňováni stávající zaměstnanci, kteří podle nové úpravy nebudou poskytovat zdravotní péči. Jesle, jako jediná tradiční kolektivní zařízení péče o děti do tří let věku, mohou tak být provozována na základě různých právních předpisů a spadat pod různé rezorty. Naopak je zde více prostoru pro zřizování nových zařízení péče o děti do tří let, jelikož podmínky pro získání živnosti nebo pro zakládání zařízení podle obecných právních předpisů jsou mírnější než v případě zdravotnických zařízení (PALONCYOVÁ 2013). Pokud tedy tato nová úprava dopomůže k otevírání nových zařízení pro děti do tří let věku, mohla by více uspokojit poptávku rodičů na umístění dětí do těchto zařízení při návratu z rodičovské dovolené. MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřské školy spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jedná se o tradiční kolektivní předškolní zařízení navazující na výchovu dětí v rodině, zajištující všestrannou péči, vzdělání a výchovu dětem zpravidla od věku tří let do doby jejich nástupu do základní školy. Cílem předškolního vzdělávání je podle definice ve školském zákoně podpora rozvoje osobnosti dítěte předškolního věku a snaha podílet se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělání, napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami ( 33 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání školský zákon). Rámcový vzdělávací program vydává Ministerstvo školství,

18 mládeže a tělovýchovy. Většina mateřských škol je zřizována obcemi, popřípadě krajem, výjimečně Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dále mohou být mateřské školy soukromé a církevní (PALONCYOVÁ 2013). Firemní či soukromé mateřské školy, které jsou zapsány ve školském rejstříku, se musí řídit při zřizování a zajišťování služeb právními předpisy platnými pro všechny mateřské školy. Zřízení těchto škol je z hlediska právních a ekonomických aspektů složitější než založení neregistrovaného zařízení. Je zde například nutnost splňovat požadavky dané školským zákonem, vyhláškou o předškolním vzdělávání a hygienickou vyhláškou. Tyto vyhlášky školy, které nejsou zapsané ve školském rejstříku, splňovat nemusí. Školka takto zapsaná zaručuje, že její provoz a služby, které poskytuje, mají určitou úroveň a podléhají kontrole České školní inspekce (PALONCYOVÁ 2013). SLUŽBY PÉČE O DĚTI ZŘIZOVANÉ A PROVOZOVANÉ POUZE NA ZÁKLADĚ OBECNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Existují služby péče o děti, provozované pouze podle obecných právních předpisů, tzn. bez konkrétního právního podkladu, který by se přímo vztahoval k oblasti péče o děti. Tyto služby nejsou zřizovány za účelem zisku. Musí splňovat obecně platné právní předpisy v oblasti hygieny, stravování, požární a stavební oblasti. Zřizovatel se nemusí řídit požadavky, jako jsou: o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, jakou odbornou způsobilost musí dosahovat pečující osoba, nemusí řešit nutnost mít k dispozici přilehlý pozemek o rozloze stanovené vyhláškou, jestli má být o děti pečováno na základě určitého programu, dokonce zde není řešena otázka pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku (PALONCYOVÁ 2013). Takto nastavená pravidla dávají provozovatelům jistou volnost, jelikož nejsou svazováni přísnými a někdy poměrně obtížně splnitelnými právními

19 předpisy, jako je například hygienická vyhláška. Z praxe vyplývá, že v průběhu provozu služby, které neposkytují dětem stravování, nejsou ze strany úřadů příliš kontrolovány. Často tak jedinou záruku kvality poskytovaných služeb představují rodiče, kteří by měli fungovat i jako určitý kontrolní orgán. Nicméně nespokojený rodič je pro provozovatele riziko podání podnětu k uskutečnění kontroly ze strany úřadů (PALONCYOVÁ 2013). V současné době tato zařízení provozují převážně obecně prospěšné společnosti či občanská sdružení. Ale také zaměstnavatelé, kteří se pro své zaměstnance rozhodnou zřídit firemní školku, ne však na základě provozování činnosti nebo podle školského zákona. V současné době poskytují nemalé finanční dotace na vznik a provoz zařízení péče o děti předškolního věku výzvy Evropského sociálního fondu, což je velkým motivem pro zřizování služeb péče o děti zaměstnavateli (PALONCYOVÁ 2013). Od roku 2014 budou moci své služby na základě obecně právních předpisů poskytovat také jesle, protože novou právní úpravou byly vyřazeny z režimu zdravotnických zařízení. Škála možných poskytovatelů služeb je velmi různorodá, stejně tak jako variabilita služeb poskytovaných podle obecných právních předpisů je velice široká. V praxi tak vedle sebe mohou podle těchto předpisů poskytovat své služby jak tradiční kolektivní zařízení těšící se výborné kvalitě a důvěře rodičů, tak i nově vznikající alternativní zařízení, jejichž kvalita a služby mohou být velice různorodé (PALONCYOVÁ 2013). Což určitě neznamená, že by nově vznikající zařízení znamenala špatnou kvalitu. Někteří rodiče naopak upřednostňují umísťování dětí do zařízení nabízejících dětem širokou škálu alternativních pedagogických přístupů odpovídajících jejich pohledu na způsob výchovy dítěte

20 ZISKOVÉ (KOMERČNÍ) FORMY KOLEKTIVNÍ PÉČE NEZAPSANÉ V REJSTŘÍKU ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Tato kolektivní péče o děti podléhá režimu živnostenského zákona, který pro tyto účely upravuje dvě živnosti: a) vázaná živnost péče o děti do tří let věku v denním režimu - ta umožňuje provozovat nejrůznější zařízení typu miniškoliček, mikrojeslí, dětských hlídacích center. Může se jednat jak o zařízení poskytující kvalitní výchovnou péči, tak o zařízení omezující se především na hlídání dětí. b) volná živnost mimoškolní výchova a činnost, pořádaní kurzů, školení včetně lektorské činnosti - ta umožňuje provozování soukromých školek nezapsaných ve školském rejstříku pro děti od tří let. Tato zařízení musí respektovat platné obecně závazné právní předpisy, jako jsou obchodní a občanský zákoník, živnostenský zákon, správní řád a hygienické předpisy = volba živnosti se řídí věkem dětí, pro které je zařízení určeno (PALONCYOVÁ 2013). U těchto živností nejsou stanoveny podmínky pro maximální počet dětí ve skupině, povinnost vést evidenci dětí, povinnost upravit výchovný program, aj. Také zde není prováděna kontrola kvality poskytované péče. Tyto služby kolektivní péče nespadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jsou financovány výhradně ze soukromých zdrojů bez podpory státu, proto jsou poplatky rodičů podstatně vyšší v porovnání s obecnými jeslemi a mateřskými školami. Služby jsou tedy určeny pro rodiče s nadprůměrnými příjmy (PALONCYOVÁ 2013). Tyto služby kolektivní péče nejsou na našem území příliš rozvinuty, nejvíce se vyskytují ve velkých městech. Jak jsem se již zmínila výše, jsou využívány matkami s nadprůměrnými příjmy. Vzhledem s malou zkušeností rodičů s těmito formami kolektivní péče jsou preferovány u dětí starších tří let veřejné mateřské školky. Tyto služby jsou spíše voleny jako dočasné

21 východisko při nedostatečné kapacitě veřejných mateřských škol. Také kvalita těchto služeb může být různá. Některé ze zařízení poskytují kvalitní služby v péči o dítě, jiné naopak plní pouze funkci hlídání. Kvalita těchto služeb není kontrolována (PALONCYOVÁ 2013). DĚTSKÁ SKUPINA Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ostatními příslušnými rezorty připravilo novou právní úpravu pro zavedení nového druhu služby hlídání a péče o dítě v tzv. dětské skupině, s cílem zvýšit cenovou i místní dostupnost služeb péče o děti. Tento typ služby není dosud samostatným zákonem právně regulovaný a vztahuje se na oblast péče o děti mimo režim školských předpisů a také mimo režim zákona o živnostenském podnikání. Mělo by se jednat o jakousi alternativu dosažitelnou pro široký okruh poskytovatelů k umožnění zapojení zaměstnavatelů do poskytování péče o děti zaměstnanců. Rodičům by tak byl umožněn návrat do pracovního procesu s garancí péče o dítě za zákonem vymezených podmínek (PALONCYOVÁ 2013). Jedná se o kolektivní péči o dítě a je v nich poskytována nepříležitostná a nekrátkodobá péče. Služby by měly být určeny pro děti, kterým byla z nějakých důvodů odmítnuta docházka do veřejné mateřské školky, jako je například nízký věk, nedostatečná kapacita apod. V dětských skupinách by měla být dětem poskytována výchovná péče zaměřená na rozvoj jeho schopností, hygienických a kulturních návyků. Činnost v dětské skupině má mít za cíl formovat osobnost dítěte, zajišťovat pobyt dětí na čerstvém vzduchu, spánek, osobní hygienu, jejich bezpečnost a ochranu zdraví (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Rodiče při volbě, zda a jaké zařízení péče o dítě si zvolí, se rozhodují mezi spousty kritérií. Těmito kritérii mohou být: - pohodlí dítěte - výchovné a vzdělávací funkce

22 - bezpečnost - hygiena - flexibilita - časový a obsahový rozsah služby - finanční nároky - prostorová dostupnost - odpovědnost a postavení poskytovatelů služby (PALONCYOVÁ 2013). Důležitým faktorem pro rodiče je, aby se mohli spolehnout na kvalitu služeb nerodinné péče o děti. Podle Paloncyové potřeba dvojího příjmu v domácnosti, rostoucí profesní ambice i postoje k dělbě práce partnerů ukazují, že aspirace na využívání nerodinné péče by se zvýšily, kdyby existovala společně s nabídkou pružných pracovních režimů širší a variabilní nabídka forem péče o děti předškolního věku (PALONCYOVÁ 2013). Veřejné služby kolektivní péče o děti do tří let se v České republice omezují na jesle. Jejich počet je velmi malý a kapacity jsou nedostatečné. Veřejné mateřské školy jsou primárně určeny pro děti od tří do šesti let (do doby, než zahájí školní docházku). Mohou být sice přijímány i děti mladší tří let, avšak v současné době, kapacita veřejných mateřských škol není dostačující ani pro děti z věkové kategorie od tří do šesti let. Alternativní formy kolektivní péče o předškolní děti zatím nejsou ještě příliš rozvinuté. Tyto služby v současné době provozují občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti (například prostřednictvím rodinných a mateřských center), ale také zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou pro své zaměstnance zřídit firemní školku. Zavedením již zmíněné dětské skupiny do praxe by podle Paloncyové mohlo přispět k určitému zaplnění mezery v kolektivní péči o nejmenší děti. Zatím však zůstává otázkou, zda a v jaké podobě bude zákon přijat (PALONCYOVÁ 2013)

23 1.2.2 Bariéra nedostatek zařízení a služeb péče o děti předškolního věku Dřívější návrat na trh práce je mnohdy ovlivněn nebo blokován některými okolnostmi. Může zde nastat rozpor s institucionálním nastavením, což může znamenat velkou bariéru při návratu zpět do zaměstnání. Jestliže by se chtěla žena vrátit zpět do práce dříve než ve třech letech věku svého dítěte, s největší pravděpodobností mu bude muset zajistit jinou péči než institucionální. Problémem může být nejen umístit do mateřské školky dítě před třetím rokem věku, ale také i po jeho dosažení. Poptávka po těchto místech zde zcela převyšuje nabídku (SIROVÁTKA, HORA 2008). Nedostatek míst v mateřských školkách v České republice je velkým problémem, který trápí rodiče předškolních dětí. Tato situace nedostačujících volných míst v těchto zařízeních je zde již několik let. Umístit v dnešní době dítě do mateřské školy si od rodičů dítěte žádá včasné jednání. Podstatné je, kdy dítě dovrší tři roky. Zápisy do školek probíhají zpravidla od ledna do května a děti jsou do zařízení přijímány jen v září. Pouze v případě, že v září některé z dětí nenastoupí, mohou školky doplňovat stavy. Během školního roku přibírají spíše výjimečně. Tento systém je pro ženy dost neflexibilní a často je tak velmi složité sladit nástup do zaměstnání s jistotou, že dítě bude do mateřské školy přijato, což může znamenat, že matka do zaměstnání nenastoupí a prodlužuje si tím pobyt na rodičovské dovolené. U nezaměstnaných žen je to ještě složitější. Ty neví, kdy se jim zaměstnání podaří najít, a tak nemusí vědět, kdy a kde si místo ve školce zajistit. Tím si mohou prodloužit pobírání rodičovského příspěvku do čtyř let, kdy je již jednodušší si místo ve školce vyjednat (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dalším problémem, který může nastat při umísťování dětí do veřejných mateřských škol, jsou také kritéria pro přijetí dítěte. Tyto školky používají z důvodu nedostačujících kapacit. Kritéria má každá mateřská škola jiná

24 Může jimi být dosažení určitého věku dítěte, sourozenec již navštěvující mateřskou školu, opakované podání žádosti, dítě hlásící se k celodennímu provozu, zaměstnanost rodičů, atd. Jedním z kritérií většinou bývá trvalé bydliště dítěte v místě zařízení péče o děti. To však může být velká potíž pro rodiny, které bydlí v menší vesnici, kde tato zařízení zcela chybí. Veřejná zařízení nemusí dítě přijmout, jelikož není splněno kritérium týkající se trvalého bydliště. Rodiče dítěte tak nemusí mít možnost dítě kamkoliv umístit. Současná situace v České republice je charakteristická nárůstem počtu dětí předškolního věku. Počet narozených dětí v posledních letech je vyšší, než jaká je kapacita aktuálních zařízení péče o děti do sedmi let věku. Na začátku devadesátých let 20. století došlo k poklesu počtu mateřských škol a zároveň se také snížila kapacita fungujících zařízení. Nynější veřejné služby jsou nerovnoměrně rozmístěny a také je jich málo nebo zcela chybí v místech, kde bydlí rodiny s dětmi předškolního věku (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Ve školním roce 2012/2013 do mateřských škol nebylo přijato bezmála tisíc dětí (viz. Příloha č. 1) Jak řeší stát nedostatek mateřských škol? Paloncyová soudí, že opatření rodinné politiky cílená na rané fáze rodičovství v České republice by měla směřovat k vytvoření takových podmínek, aby měli rodiče s malými dětmi možnost svobodně se rozhodovat na základě svých preferencí a potřeb. Rodiče by měli být podporováni v rozhodnutí pečovat o malé dítě sami (a přerušit tak na delší dobu své zaměstnání) nebo moci využívat různé formy nerodinné péče. Tyto by měly být dle Paloncyové dostupné pro děti bez ohledu na věk (PALONCYOVÁ 2013). Vláda si je plně vědoma prioritního významu rodiny jako základní jednotky společnosti a prostoru tvorby lidského kapitálu, na jejíž prosperitě závisí

25 udržitelný rozvoj naší společnosti, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický (Národní koncepce podpory rodiny s dětmi 2008, s. 3). Vláda si také uvědomuje nedostatek mateřských školek, který trápí spoustu rodičů v celé České republice. V národní koncepci podpory rodiny s dětmi je uvedeno, že záměrem vlády je rozšířit škálu individuálních služeb péče o děti a odstranit legislativní překážky, které v současné době znemožňují využívání a rozvoj hlídání dětí na komerční bázi. Zároveň chce vláda podporovat vznik alternativních typů těchto služeb a usilovat o jejich rozvoj s garancí vysoké kvality jejich poskytování. Při rozvoji tohoto typu služeb by měly být více zohledňovány potřeby rodin a zájmy dětí. Zřizovatele a poskytovatele je třeba podněcovat k zavádění flexibilnějších služeb přizpůsobování doby poskytování služby či umožnit přijímání dětí v letním období. Vláda chce motivovat zaměstnavatele a další aktéry vytvořením podmínek, které jejich zapojení umožní. Vláda chce také odstraňovat legislativní i jiné překážky bránící rozvoji dostupnosti individuálních forem služeb péče o děti předškolního věku, je-li o ně dostatečný zájem (Národní koncepce podpory rodiny s dětmi 2008). Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, situaci s nedostatkem mateřských školek se snaží řešit Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zřizováním tzv. dětských skupin. MPSV připravilo Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Tímto návrhem se snaží umožnit návrat rodičů do pracovního procesu a odstranit překážku v podobě absence služeb pečujících o předškolní děti. Jako další opatření také navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli uplatnit náklady spojené s poskytováním služby péče o děti jejich zaměstnanců jako daňově uznatelné náklady. K posílení motivace návratu rodičů do zaměstnání a jejich participace na trhu práce také navrhuje vytvořit nástroj

26 podpory v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dlani (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Cílem opatření je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, která upraví oblast péče o děti od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky dosud právně neregulovanou. (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012, s. 23) Záměr tohoto opatření je snaha ulehčit rodiči postupný vstup nebo návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a pracovního života. Také budou stanoveny podmínky poskytování péče o děti a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Nový typ služby se nevztahuje na oblast péče o děti v režimu školského zákona ani v režimu zákona o živnostenském podnikání (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o předškolní děti se záměrem zapojení rodičů do pracovního procesu. Tato služba má za účel poskytování pravidelné péče o dítě mimo režim školských předpisů. Je poskytována po dobu, kdy rodič dítěte nemůže o dítě pečovat z důvodu pobytu v zaměstnání. Účel této právní úpravy je nastavit dosud právně neupravené podmínky péče o děti v kolektivu dětí (mimo domácnost dítěte), mimo režim škol a školských zařízení, které zajistí odpovídající kvalitu péče. Kolektiv dětí je od šesti měsíců věku dítěte do jeho zahájení povinné školní docházky. Avšak bude metodicky doporučeno rozlišovat kolektiv na mladší a starší děti v případě větších věkových rozdílů. Není zde zajištěno vzdělání dítěte ve smyslu školského zákona. V dětské skupině bude zajišťována bezpečnost dítěte, jeho základní potřeby, jako je strava a aktivní využití času v této skupině stráveného. V tomto čase bude dítěti nabízeno rozvíjení jeho dovedností a schopností a návyků s ohledem na jeho

27 individuální a věkové odlišnosti. Poskytovatel služby bude mít zpracovaný a schválený koncept výchovy a péče o dítě s cílem zajištění kvality péče, rozvoje schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených jeho věku (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Tento věcný záměr zákona počítá s přínosem, že zavedením nového typu služby umožní širší zapojení rodičů, především matek, na trh práce coby daňových poplatníků a poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. Také by vznikala nová pracovní místa v souvislosti s poskytováním nového typu služby hlídání a péče v dětské skupině. Přínosem by měla být také prevence sociální izolace rodičů pečujících o děti. Rodiče by takto měli možnost zvolit si strategii sladění pracovního, rodinného a osobního života, vylepšit svou finanční situaci a možnost zajistit hlídání dítěte po dobu časově kompatibilní s pracovní dobou a dostupností služeb (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Rozšíření spektra služeb péče o děti prostřednictvím zavedením nového typu služby je jednou za čtyř variant, která je v Návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012 uvedena. Dalšími variantami zde zmíněnými jsou: varianta zachovávající současný stav, rozšíření nabídky služeb péče o děti navýšením kapacity mateřských škol a rozšíření služeb péče o děti nelegislativními opatřeními. Po zvážení všech nákladů a přínosů v tomto návrhu uvedenými se jeví jako nejlepší varianta právě zřizování nového typu zařízení péče o dítě tzv. dětské skupiny (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Vláda ČR schválila návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů dne a uložila ministru práce a sociálních věcí zpracovat ve spolupráci s ministry financí a zdravotnictví

28 návrh zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů do Ve dnech až proběhlo k návrhu tohoto zákona mezirezortní připomínkové řízení a dne byl návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů předložen k projednání ve vládě. Předpokládalo se přitom, že by zákon mohl vejít v platnost na začátku roku 2014 (PALONCYOVÁ 2013). Tento zákon o dětských skupinách díky rozpuštění Sněmovny spadl pod stůl. Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Roman Sklenák uvedl, že dětské skupiny nepodporují, není to instituce, která by dětem poskytovala předškolní vzdělání, ale spíše hlídací služba. Naopak předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že strana staví svůj volební program na podpoře rodin s dětmi, podporuje dětské skupiny, mobilní školky a rozšíření podnikání o profese jako jsou chůvy a au-pair. S těmito tento chystaný zákon také počítal. V tomto připravovaném zákoně byly dětské skupiny navržené jako neziskové, úhrada od rodičů nebo od firmy směla pokrývat nanejvýš zřizovací a provozní náklady a firma si tak vše mohla dát do daňově uznatelných nákladů. Šlo přitom již o několikátý návrh při řešení nedostatku míst ve školkách za posledních osm let (Mladá fronta dnes 2013). V České republice je desítky let zažitý zúžený model jeslí a školek, ve kterých není dostatek místa. Tato situace se v současné době začíná pomalu měnit a řada zaměstnavatelů zakládá různé formy předškolního zařízení, které vychází vstříc potřebám dnešních rodičů (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). 1.3 Firemní školky Zřízení a provozování zařízení péče o děti je jednou z mnoha forem pomoci, jakou mohou zaměstnavatelé podpořit své zaměstnance při slaďování rodinných a profesních rolí. Podnikové (firemní) školky nebo obdobná zařízení lze považovat jen za jakýsi vrchol pyramidy všech dalších

29 opatření, které firma může nabídnout svým zaměstnancům/zaměstnankyním rodičům. (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013, s. 23). V této kapitole se budu zabývat objasněním termínu firemní školka, jejími legislativními možnostmi provozování, podmínkami provozu těchto zařízení a v neposlední řadě také výhodami a nevýhodami, jaké přinášejí firemní školky Firemní školky objasnění termínu Zařízení, které může být považováno za mateřskou školku, je zařízení provozované podle školského zákona. Tento umožňuje, aby zřizovatelem mateřské školky byl zaměstnavatel, pak se jedná o tzv. firemní školku. Zařízení, která jsou provozována podle jiných právních norem, by pojem školka neměla používat. (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Paní Kateřina Jirková, ředitelka odboru sociální a rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kterou jsem žádala o poskytnutí informací ohledně firemních školek v České republice, mi sdělila následující informace: v právním řádu České republiky není termín firemní školka upraven, ale využívá opisu mateřská škola určená ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Co se týče péče služeb o děti, právní řád České republiky upravuje vzdělávací zařízení typu mateřských škol podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), a služby péče o děti provozované podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (zákon o živnostenském podnikání). Jiné služby péče o děti předškolního věku právní řád neupravuje. V případě, že poskytovatel ovšem nerealizuje péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho činnost nevykazuje znaky podnikání, není povinen řídit se ustanoveními výše jmenovaných právních předpisů, avšak poskytování péče musí být v souladu s obecně platnými předpisy, například v oblasti hygieny

30 a stravování, požární a stavební oblasti aj. Soulad s těmito předpisy poskytovatel konzultuje s místním stavebním úřadem, osobami odborně způsobilými v požární ochraně a orgánem ochrany veřejného zdraví, případně dalšími subjekty Firemní školky aktuální legislativní možnosti provozování LEGISLATIVNÍ MOŽNOSTI: Zařízení péče o děti předškolního věku lze tedy provozovat jako: - mateřské školy v souladu se školským zákonem, - nekomerční služby péče o předškolní děti poskytované v souladu s obecně platnými právními předpisy, - mimoškolní zařízení péče o děti předškolního věku dle živnostenského zákona (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). FIREMNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY V SOULADU SE ŠKOLSKÝM ZÁKONEM Tyto školy jsou školskými zařízeními zřízenými a provozovanými dle školského zákona, stejně tak jako mateřské školy. Pokud zřizovatel této školky splní zákonné podmínky a hodnocení školní inspekce, může si podat žádost o zapsání do rejstříku škol. Provoz firemní mateřské školy je pak upravován zákonnými vyhláškami. Na základě pravidelných kontrol České školní inspekce, kterým zařízení podléhá, může využívat na svůj provoz státní dotace. Firemní školy jsou určeny pro děti od tří do sedmi let věku. Spodní věkovou hranici stanovuje zákon neurčitou formulací, do zařízení jsou přijímány děti zpravidla ve věku od tří let. S rozhodnutím ředitele každé mateřské školy mohou být tedy přijímány i děti mladší tří let, pokud jsou schopny vzhledem ke své individuální vývojové kapacitě plně se účastnit vzdělávacího procesu. Mateřská škola může mít libovolný počet tříd za podmínky splnění prostorových a kapacitních zákonných podmínek (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013)

31 Mateřská škola musí mít vytvořen a také schválen vlastní školní vzdělávací program, jenž vychází ze standardních principů rámcového vzdělávacího programu. Ten je třeba vytvořit s ohledem na kapacitu a věkové složení tříd a také s ohledem na potřeby dětí, jež navštěvují zařízení v posledním roce před nástupem školní docházky. Od ledna 2012 kdy došlo k upřesnění školského zákona v části týkající se mateřských škol provozovaných pro děti zaměstnavatele, nelze již vnímat jako diskriminaci upřednostňování dětí zaměstnanců vůči jiným dětem (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Co se týká investičních nákladů na vybudování a provozování zařízení, ty nese zřizovatel. Pokud je zařízení zapsáno do rejstříku škol, jsou příspěvky zaměstnavatele daňově uznatelnými výdaji. Školský rejstřík vede příslušný školský odbor krajského úřadu. Zápis do tohoto rejstříku může požádat jen to zařízení, které splní všechny zákonem stanovené podmínky. Zařízení může požadovat dotace na provoz z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Mateřská škola, jež je zapsána v rejstříku škol, není plátcem DPH. Zřizovatel si sám určuje výši školkovného, to by však nemělo být užíváno jako zisk, jenž bude volně používán majitelem zařízení, ale platba by měla sloužit ke zlepšování poskytovaných výchovných a vzdělávacích služeb (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÁ PODLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA Jak bylo uvedeno v kapitole 1.2.1, poskytování zařízení těchto služeb je podle živnostenského zákona. Také jsem uvedla, že v živnostenském zákoně se zařízení péče o děti předškolního věku upravují pro dvě živnosti. Jednou je pro děti do tří let věku a druhou je péče o děti starší tří let. U těchto živností se u hygienického zázemí, venkovních prostor atd. rozlišuje, jestli v zařízení pobývají děti dlouhodobě a pravidelně, nebo zda jsou zde děti krátkodobě či příležitostně jako je tomu například v hlídacích koutcích na úřadech nebo v obchodních domech. Co se týká kontroly zařízení, podléhají pouze živnostenskému úřadu, případně hasičům,