České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství"

Transkript

1 České vsoké čení echncké v Prze Fkl bomedcínského nženýrsví Úloh KA3/č. /: Měření pohb pomocí kmer (čás ) Ing. Prk Kílek, Ph.D., Ing. Adm Žžk (klek@fbm.cv.cz, zzk@fbm.cv.cz) Poděkování: To epermenální úloh vznkl z podpor Evropského socálního fond v rámc relzce projek Modernzce výkových pospů zvýšení prkckých dovednosí návků sdenů obor Bomedcínský echnk, CZ..7/../5.45. Období relzce projek

2 . Měření pohb pomocí kmer Úkol měření výpoč - Určee rnslční rchlos zrchlení vbrného segmen ěl, ěl jko celk, ssémem. - Určee úhlové rchlos zrchlení vbrného segmen ěl, ěl jko celk. - Určee vzájemno mmální fle/eenz segmenů horní č dolní končen - Idenfkje vroz nebo vlgoz noho. Teorecký zákld řešených úloh Sledovcí zřízení bývá sconární jeho čás jso nslován ve známých pozcích scén. Sledovcích ssémů, keré nám poskjí nformc o poloze sledovného objek v obor bomechnk, je celá řd, s nejčsěj jso požíván kmerové ssém, elekromgnecké ssém č lrzvkové ssém. Ssém se ed lší podle echnologe snímání záznm d. Pro snímání pohbjících se objeků je možné poží nejjednodšších kmer, jko jso npř. webkmer, č držší Moon Cpre (MoCp) ssém, keré nám přímo vhodnoí pohb v 3D prosor pomocí více než jen jednoho sledovcího senzor. Sledovcí ssém rozděljeme n psvní kvní podle způsob deekce mrkerů (ké zv. znček) mísěných n poždovných nomckých bodech ěl. Mrker se msí mísťov v sold s meodko doporčeno výrobcem ssém nebo zvedeným sndrd, z důvod přesné deekce vzájemného pohb segmenů ěl, následné možnos srovnání výsledků mez různým prcovš. Zvedené sndrd popsjí rozmísění mrkerů, zv. se mrkerů, kerým jso přřzen příslšné 3D model svlově-koserních ssémů ěl. Příkldem moderního kvního sledovcího kmerového ssém je ssém rkoské společnos Lkoronc AS, jehož zákldem je kmerová soprv, kero voří nfrčervené kmer zbdovné v kovovém rám, kerý lze přpevn n sv. Pomocí sv je možné nsvov výšk kmerové soprv, j. nfrčervených kmer, podle oho, kerá čás ěl má bý sdován. Kmerový ssém může bý vořen několk kmerovým soprvm pro sdm rozsáhlejších pohbů segmenů ěl nebo ěl jko celk. Kmer snímjí pohb pomocí kvních mrkerů. Mrker jso očíslován pro lepší orenc očíslování mrkerů odpovídá jejch oznčení v ovládcím sofwre ssém. Hlvní čásí kždého mrker je IR LED dod, kerá je npájen z dobíjecího kmláor. Z důvod zchcení mrker ssémem, msí bý mrker nočen během pohb přímo pro kmerám zchcen mnmálně dvěm kmerm kmerové soprv. Dosh zřízení je dán nsvelno vzorkovcí frekvencí. Čím je vzorkovcí frekvence všší, ím je dosh nžší nopk. Znázornění výseče pokrí jedno kmerovo soprvo názorně kzje obr.3. Z důvod poží kvních mrkérů přesného vzájemného svení kmer kmerové soprv v kovovém rám není nné ssém klbrov, pokd chceme pohb sdov v ssémovém sořdném ssém, n brá ohled n kální svěelné podmínk. Ssém je ké přenosný, což možňje fleblnos poží. Klbrce je nná poze v přípdě defnování poží jného než ssémového sořdného ssém, č v přípdě poží více kmerových soprv pro soběžné snímání pohb. Všechn výše vedené MoCp ssém nám vžd, s věší č menší přesnosí, poskjí nformc o poloze vbrných objeků č bodů v prosor vzhledem k poloze k ssém nebo sosvě ssémů. Jko příkld vžjme sledování pohb čásí ěl, s kerým se sekáme nejen v knemogrf, le ké v rehblc č sporovní bomechnce. Jk je z obr.4 vdě, ze záznm sledovcího ssém získáme poloh jednolvých mrkerů ěl v rčých okmžcích, přčemž množsví záznmů během defnovného čsového úsek je dáno nsvením frekvence dobo sledování ěl ssémem. Úloh měření nlýz pohb mrkerů resp. segmenů ěl se řeší bď jko rovnná nebo jko řírozměrná. U úloh dvorozměrné je možné mnální odečíání sořdnc mrkerů n záznm. V přípdě 3D úloh je požo sereo záznm dvo č více senzorů (pck kmer) od sebe vzdálených, keré předávjí nměřená d do počíče, proo je nné pro vhodnocení záznm poloh, j. sořdnc mrkerů (znček) n ěle, poží 8

3 vhodnocovcí sofwre. Předpokládejme, že ssém v konkréním okmžk zznmená sořdnce bod n objek v krézské sořdné sosvě, pro D úloh je pk poloh dán hodnom,. Jž smoné zjšění poloh ěl jko celk č jednolvých bodů n segmenech ěl se vžívá npříkld v rehblc. Věšno se všk, npříkld ve sporovní bomechnce, zbýváme komplenějším sdem knemk dnmk pohb (rchlos zrchlení běžců, d.). Nměřená d se čso normlzjí n konkréní pohbovo kv (npř. n % jednoho ckl chůze) nebo chrkersk sbjek (npř. kg hmonos pcen) p., z důvod možnos objekvnějšího snzšího srovnání hodnocení výsledků měření. Měření rchlos zrchlení v prosor Pokd předpokládáme pohb ěles přímočrý, zn. rjekorí pohb je přímk, pk eno pohb můžeme rozděl n rovnoměrný přímočrý nerovnoměrný přímočrý pohb. Rovnoměrný přímočrý pohb je pohb po přímce se sálo rchlosí. Pokd přímočrý pohb není rovnoměrný, oznčje se jko nerovnoměrný přímočrý pohb, což je pohb s proměnno rchlosí. Dráh rovnoměrného přímočrého pohb je rčen vzhem s v s, () kde v je rchlos, je čs, s je počáeční dráh (dráh v čse = ), je-l s =, pk s v () Pro rchlos rovnoměrného přímočrého pohb ( v = kons.) píšeme s s v, (3) zrchlení rovnoměrného přímočrého pohb je. Podle Newonov zákon víme, že n ěleso, keré se pohbje rovnoměrně přímočře, nepůsobí žádná síl. Nní předpokládejme pohb ěles rovnoměrně zrchleným přímočrým pohbem, kerého směr velkos zrchlení zůsává konsnní, rjekorí je přímk nebo čás přímk velkos rchlos se mění přímo úměrně s čsem. Směr rchlos se nemění. Jeslže je zrchlení kldné, pk se rchlos zvšje jedná se o zrchlený pohb, jeslže je zrchlení záporné, pk se rchlos snžje jedná se o pohb zpomlený. Pro rovnoměrně zrchlený pohb, kd rchlos rose lneárně, rčíme průměrno rchlos v p v v v v v, (4) kerá je rmeckým průměrem okmžých rchlosí n zčák n konc vžovné dráh. Překonná dráh je ed rčen vzhem s s vp s v, (5) v kde je zrchlení, je počáeční rchlos (rchlos v čse = ), s je počáeční dráh (dráh v čse = ), je čs. Předpokládejme, že frekvence snímání poloh bod v prosor dným sledovcím ssémem nám defnje čsový krok. Rel-me výpoče rchlos zrchlení ze znlos překonné dráh, kerá je dán rozdílem sořdnc poloh v konkréním směr ve dvo různých čsových okmžcích záznm, je prováděn npříkld jednodše meodo zpěné nmercké dervce v, (6) v, v, v, (7) 9

4 v kde je okmžé zrchlení, je rchlos, je čs, znčí kální hodno, - je předchozí zznmenná hodno. V přípdě, že jso čsové bod ekvdsnní, pk lze npříkld ř bod prolož prbolo odvod promc dervce pro offlne nlýz záznm: v, (8) pro sejné ř bod lze ké odvod vzorec pro odhd drhé dervce. (9) Idenckým způsobem b se rčovl rchlos zrchlení pro zbývjící směr, pro 3D úloh směr z. Měření náklon segmenů v prosor Zím jsme se zbývl nlýzo poloh pohb jednoho bod denfkovného n sledovném objek. Pokd všk sledjeme více bodů, můžeme vvoř dráový model sledov vzájemno poloh jednolvých bodů vůč sobě v krézské sořdné sosvě. Tohoo můžeme vží npříkld př sledování poloh objek defnovného dvěm bod. Může se jedn npříkld o segmen dolní končen př sd chůze. Znčk se pk čso mísťjí n zčáek konec segmen ěl v mísech klobního spojení. Poloh znček defnje úhel nočení segmen v sořdném ssém. Z dvo denfkovných bodů můžeme defnov vekor, j. sčí zná sořdnce dvo mrkerů v prosor. Npříkld pro D úloh vpočíáme složk vekor v příslšných osách pomocí rozdíl sořdnc obo bodů v dné ose: Výsledný vekor je pk,, (). (). () Pokd nás zjímá poloh segmen ve zvolené krézské sořdné sosvě (bsolním sořdném ssém), pk nechť vekor vzžné horzonál je odd úhel nočení segmen v v, v, vůč horzonálním směr okolního prosor: v v v rccos rccos. (3) v v v Obr.5: Určení vekor z dvo bodů.

5 Pokd b nás zjímlo vzájemné nočení dvo segmenů, přčemž b kždý bl defnován vlsním vekorem, pk je výpoče dencký. Idenck b se ké řešl 3D úloh s rozšířením o z sořdnc: rccos rccos z z z z, (4) kde jso vekor defnjící poloh dvo lbovolných segmenů je úhel mez nm. Obr.6: Ilsrce úhlů mez segmen dolní končen. Pokd vhodnoíme velkos změn nočení segmenů v rčém čsovém nervl, můžeme rč dlší chrkersk ročního pohb, npř. pomocí nmercké dervce, jko je úhlová rchlos ( ) úhlové zrchlení ( ), ve D plí ( nlogck bde odpovíd pro 3D):, (5). (6) To velčn ké můžeme rč přímo z jž vpočených velčn pro rnslční pohb př znlos vzdálenos znček, j. délk segmen, npř. sn cos,,,,. (7) Pokd známe úhlové rchlos zrchlení jednolvých segmenů v sořdném ssém, z rozdílů hodno ěcho velčn různých segmenů můžeme rč vzájemné úhlové rchlos č zrchlení pohbjících se segmenů vůč sobě, npř. holenní sehenní čás v kolenním klob. Hodnocení pohblvos segmenů ěl Pohblvos sosv segmenů rozsh pohblvos je dán vzájemným vzbm segmenů, j. knemckým dvojcem jejch vzájemno pohblvosí, dále konfgrcí celé sosv, j. knemckým řeězcem. Pohblvos vjdřje speň volnos, kerý je dán počem nezávslých proměnných ve vzžném ssém, keré pořebjeme k jednoznčném rčení poloh bod v omo

6 vzžném ssém. V mechnce se z spně volnos oznčjí zákldní os posn os oáčení, podél kerých se segmen může pohbov oáče. Rozsh pohblvos dílčích spňů volnos je vmezen nrrklárním errklárním komponenm. V ploše má ěleso ř spně volnos (posn podél os, os oočení v rovně, j. kolem os z). V prosor má ěleso šes spňů volnos (posn podél os, os, os z oočení kolem os, os, os z). Obr.7: Zákldní nlové posvení pcen, [3]. 8 sgální rovn fronální rovn S : 45 () 8 F : 8 Obr.8: Zobrzení roce rmene v sgální () ve fronální rovně (b), [3]. Nní s kážeme příkld vží sledovcích, popř. nercálních, ssémů k všeření hbného ssém, j. hbnos klobů horní končen. K měření se čso požívá meod SFTR (S sgální rovn, F fronální rovn, T rnsverzální rovn, R roce). Meod SFTR zhrnje měření zznmenávání pohb v klob. To meod se sl zákldem oropedckého měření klobní pohblvos. Předsvje sndrdní meod pro měření pohbů v jednolvých klobech. V pr meod SFTR vžívá pro měření npř. specálního úhloměr, přčemž měření úhlů probíhá v kždé (b) 45 45

7 rovně jednolvě. Výsledek měření je vžd ovlvňován držením ěl měřené osob, proo se výsledk sejné osob moho neprně lš. Komplenějším esem lze získ nejen hodno úhlů pohblvos klobů končen, le nformce o délce končen, velkos obvod končen p. Gonomercký záznm meodo SFTR ed zhrnje nlýz vkonného kompleního pohb. N zčák měření je nné dodrže zákldní posvení ěl zv. nlové posvení, obr.7. Nlové posvení je vzpřímený soj zdrvého člověk, kde hlv je držen k, b pohled očí bl vodorovný, směřjící k proější srně mísnos. Hrdník je ve sředním posvení mez vdechem výdechem. Břšní svl jso npjé. Horní končen jso volně přpžen k ěl s dlněm nočeným směrem dopřed. Kolen jso nžená choddl jso vedle sebe, kde se doýkjí pm plc. Z vedeného vzpřímeného soje vchází pohb mmo jné pro měření horní končen. Měření se obvkle provádí pro rmenní lokení klob v rovně sgální fronální. Pohb rk nemsí bý měřen v rnsverzální rovně, neboť pro dná měření jso dosčjící nformce z rovn sgální fronální. Rozsh pohbů pro roc v rmen jso veden n obr.8 (, b). Rozsh pohbů v lokech jso veden n obr.9 (, b). Rozsh pohbů vedených n obr.8 obr.9 složí k zhodnocení výsledků měření, keré jso zjšěn sledovcím č nercálním ssém. Sledjeme zejmén změn úhlů př pohb plnlos pohb. roce f. 9 s. flee 45 F 9 () hpereen ze Obr.9: Zobrzení pohb loke v sgální () ve fronální rovně (b), [3]. 9 (b) Způsob měření kžme n příkld měření roce rmene pohb loke ve fronální sgální rovně: Jso sledován koncové úhl pohb svírné pží od výchozího nlového posvení. Měření se zpsje dle oropedckých sndrdů, ve kerých se nejprve vádí první koncový úhel získný pohbem pže č rk od nlového posvení (eenze, bdkce, ) nlové posvení ( ) drhý koncový úhel získný ké pohbem pže č rk od nlového posvení (flee, ddkce, ). Následně jso poszován mmální hodno úhlů, kerých klob v dném směr může dosáhno. Dlší nformcí z měření je celkový úhel, kerý vznkl sečením koncových úhlů. Celkový úhel rčí, zd odchlk nměřených referenčních hodno je způsoben špným vjádřením nlového posvení nebo zd změřená odchlk bl způsoben pohbovým ssémem měřené osob. Celkový soče úhlů se vádí v závorce z zápsem hodno. Příkld měření roce rmene MoCp ssémem v sgální rovně je veden v Grf. 3

8 Grf : Příkld grf závslos úhl roce rmene n čse v sgální rovně. Pohb: Eenze Flee Referenční hodno: 8 45 (5 ) Nměřené hodno: 78 7 (49 ) Porovnáním referenčních nměřených hodno úhlů ze vzorového měření roce rmene v sgální rovně je zřejmé, že nměřená hodno flee přeshje hodno 45. Soče nměřených úhlů v závorce nznčje, že došlo k zvěšení celkového úhl. Obdobně bchom měřl roc rmene ve fronální rovně, j. pohb: Abdkce Addkce; pohb loke v sgální rovně, j. pohb: Hpereenze (není prvdlem) Flee; pohb loke ve fronální rovně, j. pohb: Zevní roce Vnřní roce př bdkovném rmen (loke v 9 fle), p. 4

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb 1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění

Více

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí

Více

10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem Trnsformce 3D Sudijní cíl Teno blok je věnován rnsformcím 3D grfik. V eu budou popsán ákldní rnsformce v prosoru posunuí oočení kosení měn měřík používné při prcování 3D modelu. Jednolivé rnsformce budou

Více

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech ..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení

Více

Kinematika hmotného bodu

Kinematika hmotného bodu DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3

Více

Vztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb

Vztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb 1.1.23 Vzhy mezi veličinmi popisujíscími pohyb Předpokldy: 010122 Pedgogická poznámk: Cílem hodiny je: získání ciu pro diferenciální chování veličin, nácvik dovednosi dodržování prvidel (kreslení derivovných

Více

9 - Zpětná vazba. Michael Šebek Automatické řízení 2015 16-3-15

9 - Zpětná vazba. Michael Šebek Automatické řízení 2015 16-3-15 9 - Zpětná vz Michel Šeek Atomtické řízení 2015 16-3-15 Atomtické řízení - Kernetik rootik Proč řídit? Řídicí sstém msí zjistit stilit chování Klsické poždvk n chování přípstná stálená reglční odchlk při

Více

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická

Více

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I 741 Paramerické vyjádření přímky I Předpoklady: 7303 Jak jsme vyjadřovali přímky v rovině? X = + D Ke všem bodů z roviny se z bod dosaneme posním C o vekor Pokd je bod na přímce, posováme se o vekor, E

Více

7. CVIČENÍ - 1 - Témata:

7. CVIČENÍ - 1 - Témata: České vsoké čení echnické v Praze Fakla informačních echnologií Kaedra číslicového návrh Doc.Ing. Kaeřina Hniová, CSc. Kaeřina Hniová POZNÁMKY 7. CVIČENÍ Témaa: 7. Nespojié regláor 7.1Nespojié regláor

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

VI. Nevlastní integrály

VI. Nevlastní integrály VI. Nevlsní inegrály Obsh 1 Inegrál jko funke horní meze 2 2 Nevlsní inegrály 2 2.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze... 3 2.2 Nevlsníinegrályvlivemfunke... 3 2.3 Výpočeneurčiýhinegrálů.... 4 2.3.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze...

Více

PŘÍČNÉ PŘEMÍSTĚNÍ VOZIDEL PŘI ANALÝZE SILNIČNÍ NEHODY

PŘÍČNÉ PŘEMÍSTĚNÍ VOZIDEL PŘI ANALÝZE SILNIČNÍ NEHODY Ing. Albert Brdáč PŘÍČNÉ PŘEMÍSTĚNÍ VOZIDEL PŘI ANALÝZE SILNIČNÍ NEHODY V příspěvku jsou prezentován výsledk disertční práce utor, zbývjící se nlýzou součsného stvu možností výpočtu čsu potřebného n příčné

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

Ohýbaný nosník - napětí

Ohýbaný nosník - napětí Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se

Více

3D grafika. Modelování. Objemový model. Hranový model. Přednáška 9

3D grafika. Modelování. Objemový model. Hranový model. Přednáška 9 Přednášk 9 3D grfik Žár J. Beneš B. Felkel P. Moderní počíčová grfik. Compuer Press Brno 998. ISBN 8-7226-49-9. Pelikán J. PC-prosorové modelování. Grd Prh 992. ISBN 8-85424-53-3. Beneš B. Felkel P. Sochor

Více

Nakloněná rovina II

Nakloněná rovina II 1215 Nkloněná rovin II Předokldy: 1214 Pomůcky: siloměr 2,5 N, sd n měření řecí síly Pedoická oznámk: V éo následující hodině se nerobírá žádná nová lák Přeso jde o oměrně důležié hodiny, roože žáci se

Více

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Výpočet obsahu rovinného obrazce Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh

Více

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení (). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,9 s do 6,5 s. 3. Jakou rychlosí

Více

12. MOCNINY A ODMOCNINY

12. MOCNINY A ODMOCNINY . MOCIY A ODMOCIY.. Vypoči: ( 0 8 8 6 6 0 ( 8 9 7 7 d 8 6 0 ( 0 ( 6 00 ŘEŠEÍ: ( 0 8 ( 0 8+ 6 8 7 6 6 8 ( ( 8 8 6 6 8 96 08 0 8 8 8+ 96+ 08088 6 ( 6 ( ( 6 6 0 ( 0 ( ( ( 6 00 8+ 8+ 87 6 8+ 6+ 6 0 6 ( ( 9

Více

Analýza světla odraženého tenkým kmitajícím zrcadleěm s použitím MATLABu

Analýza světla odraženého tenkým kmitajícím zrcadleěm s použitím MATLABu Alýz svěl odžeého eký kijící zcdleě s požií MATLAB A.Mikš J.Novák ked fzik Fkl svebí ČVUT v Pze Absk Páce se zbývá eoeicko lýzo vibcí ekého oviého zcdl khového půřez vlive defocí kovéhoo zcdl svělo odžeé

Více

Určitý integrál

Určitý integrál 030 Určiý inegrál Předpokld: 00309 V několik minulých hodinách jsme se učili inegro - hledli jsme primiiní funkce Kráké shrnuí: F x dokážeme posupem, kerý nzýáme derioání, njí zcel přesně Pro hezké funkce

Více

Kap. 2. Spolehlivost složených výrobků z hlediska bezporuchovosti

Kap. 2. Spolehlivost složených výrobků z hlediska bezporuchovosti Kp. 2. Spolehlvos složených výrobků z hledsk bezporuchovos Výrobní sro e složen z řdy uzlů, komponen, prvků, keré sou chrkerzovány různým hodnom nenzy poruch, popř. prvděpodobnosí bezporuchového provozu

Více

Přehled modelů viskoelastických těles a materiálů

Přehled modelů viskoelastických těles a materiálů Přehled modelů vskoelsckých ěles merálů Klscké reologcké modely Klscké reologcké modely vycházejí z předsvy, že chováí ěles lze hrd chováím sysému složeého z pruž písů, edy z ookeových ewoových ěles. ookeovo

Více

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici 34 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici Předpoklady: 33 Opakování: K veličinám popisujícím posuvný pohyb exisují analogické veličiny popisující pohyb po kružnici: rovnoměrný pohyb pojíko rovnoměrný pohyb

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

ANALÝZA ODCHYLEK NPV NA BÁZI UKAZATELE EVA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI POSTAUDITU INVESIC

ANALÝZA ODCHYLEK NPV NA BÁZI UKAZATELE EVA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI POSTAUDITU INVESIC ANALÝZA ODCHYLEK NA BÁZI UKAZATELE A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI POSTAUDITU INVESIC Rchrová Dgmr ABSTRAKT Příspěvek je změřen n možnos využí nlýzy odchylek plkcí pyrmdového rozkldu čsé součsné hodnoy n báz ukzele

Více

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0 Generted b Foit PDF Cretor Foit Softwre http://www.foitsoftwre.com For elution onl. Kuželosečk I. Kuželosečk zákldních polohách posunuté to prtie je opkoání látk obkle probírné n střední škole. Kružnice

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

ANALYTICKÁ GEOMETRIE Technická niverzit v Liberci Fklt přírodovědně-hmnitní pedgogická Ktedr mtemtiky didktiky mtemtiky NLYTICKÁ GEOMETRIE Pomocný čební text Petr Pirklová Liberec, listopd 2015 NLYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne

Více

7.2.10 Skalární součin IV

7.2.10 Skalární součin IV 7.2.10 Sklární sočin IV Předpokld: 7209 Pedgogiká poznámk: Tto hodin je kontet čebnie zláštní. Obshje d důkz jeden příkld z klsiké čebnie. Všehn tři zdání jso znčně obtížná ždjí nápd, proto je řeším normálně

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství Úloha KA03/č. 5: Měření kinematiky a dynamiky pohybu osoby v prostoru pomocí ultrazvukového radaru Ing. Patrik Kutílek, Ph.., Ing.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digiální učení meriál Číslo projeku CZ..7/../.8 Náev projeku Zkvlinění výuk prosřednicvím ICT Číslo náev šlon klíčové kivi III/ Inovce kvlinění výuk prosřednicvím ICT Příjemce podpor Gmnáium, Jevíčko,

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Unverza Tomáše Ba ve Zlíně ABOATONÍ VIČENÍ EEKTOTEHNIKY A PŮMYSOVÉ EEKTONIKY Název úlohy: Zpracoval: Měření čnného výkonu sřídavého proudu v jednofázové sí wamerem Per uzar, Josef Skupna: IT II/ Moravčík,

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t 7. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE 7.. Řeš v R rovnice: ) 5 b) + c) 7 0 d) ( ) 0,5 ) 5 7 5 7 K { } c) 7 0 K d) ( ) b) + 0 + 0 K ( ) 5 0 5, 7 K { 5;7} Strtegie: potřebujeme zíkt tkový tvr rovnice, kd je n obou trnách

Více

1.1.15 Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I

1.1.15 Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I ..5 Řešení příkldů n ronoměrně zrychlený pohyb I Předpokldy: 4 Pedgogická poznámk: Cílem hodiny je, by se sudeni nučili smosně řeši příkldy. Aby dokázli njí zh, kerý umožňuje příkld yřeši, dokázli ze zhů

Více

1.1.11 Rovnoměrný pohyb VI

1.1.11 Rovnoměrný pohyb VI 1.1.11 onoměrný pohyb VI ředpokldy: 11 edgogická poznámk: Náledující příkld je dokončení z minulé hodiny. Sudeni by měli mí grf polohy nkrelený z minulé hodiny nebo z domo. ř. 1: er yjede edm hodin ráno

Více

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence : Skládání různoběžných kmitů Uvědomme si principiální bod tohoto problému : na jediný hmotný bod působí dvě nezávislé pružné síl ve dvou různých směrech. Jednotlivé mechanické pohb, které se budou skládat,

Více

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Lineární nerovnice a jejich soustavy teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice

Více

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech .. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je

Více

Přibližná linearizace modelu kyvadla

Přibližná linearizace modelu kyvadla Přibližná linearizace model kyvadla 4..08 9:47 - verze 4.0 08 Obsah Oakování kalkl - Taylorův rozvoj fnkce... Nelineární savový model a jeho řibližná linearizace... 4 Nelineární model vs-výs a jeho řibližná

Více

PJS Přednáška číslo 2

PJS Přednáška číslo 2 PJS Přednáška číslo Jednoduché elekromagnecké přechodné děje Předpoklady: onsanní rychlos všech očvých srojů (časové konsany delší než u el.-mg. dějů a v důsledku oho frekvence elekrckých velčn. Pops sysému

Více

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava Okruhy z učiv sředoškolské memiky pro příprvu ke sudiu Fkulě ezpečosího ižeýrsví VŠB TU Osrv I Úprvy lgerických výrzů, zlomky, rozkld kvdrického rojčleu, mociy se záporým epoeem, mociy s rcioálím epoeem,

Více

ednáška Fakulta informačních technologií

ednáška Fakulta informačních technologií 7. přednp ednáška Doc. Ing. Kaeřina niová,, CSc. Kaedra číslicového návrhn Fakla informačních echnologií Ceské vsoké čení echnické v Praze 2011 1 7. Nespojié regláor PODLE ČINNOSTI PODLE PŘÍVODU P ENERGIE

Více

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha. Saika 1 Saika 1 2. přednáška ové veličin Saický momen Těžišě Momen servačnosi Hlavní ěžiš ové os a hlavní cenrální momen servačnosi Elipsa servačnosi Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvu.cz Konrolní

Více

Řešení soustav lineárních rovnic

Řešení soustav lineárních rovnic Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí

Více

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady: 443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější

Více

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud. Trnsformce do složkových sousv náhrd fázorů fyzikálních veličin složkmi V rojfázové sousvě plí I I I c Ic b bc b bc V rnsformovné sousvě plí o I o I I n In m omn m omn Definičně určíme pro npěí 1 bc u

Více

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy) KVADRATICKÁ FUNKCE (vlstnosti, gr) Teorie Kvdrtikou unkí se nzývá kždá unke dná předpisem ; R,, R; D( ) je proměnná z příslušného deiničního ooru unke (nejčstěji množin R),, jsou koeiient kvdrtiké unke,

Více

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno Veletrh nápdů učitelů fyziky 18 Fyzik cyklist JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Ktedr fyziky, chemie odorného vzdělávání, Pedgogická fkult, Msrykov univerzit, Poříčí 7, 603 00 Brno Astrkt Jízdní kolo spojuje mnoho

Více

Pasivní tvarovací obvody RC

Pasivní tvarovací obvody RC Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :

Více

( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707

( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707 .7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Náhodná proměnná Vybrná spojitá rozdělení Zákldní soubor u spojité náhodné proměnné je nespočetná množin. Z je tedy podmnožin množiny reálných čísel (R). Distribuční funkce

Více

O s 0 =d s Obr. 2. 1

O s 0 =d s Obr. 2. 1 3 KINEMATIKA BODU Kinemik jko čás mechniky je nuk o pohybu ěles bez ohledu n síly, keré pohyb způsobily Těles nebudou mí nšich úhách hmonos budou popsán jen sými geomerickými lsnosmi Ty budou během pohybu

Více

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501 1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením

Více

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury. 2. přednáška N + M + M Jádro průřeu Šikmý ohb M + N M + N M + M + N Jádro průřeu Ecenrický lak a vloučeného ahu Konrolní oák Miroslav Vokáč miroslav.vokac@cvu.c ČVUT v Prae, Fakula archiekur 19. října

Více

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování INTEGRÁLNÍ POČET Primiivní unkce. Neurčiý inegrál Deinice. Jesliže pro unkce F einovné n oevřeném inervlu J plí F pro kžé J, říkáme, že F je primiivní unkcí k unkci n J. Vě. Je-li spojiá n J, pk k ní eisuje

Více

Parciální funkce a parciální derivace

Parciální funkce a parciální derivace Parciální funkce a parciální derivace Pro sudeny FP TUL Marina Šimůnková 19. září 2018 1. Parciální funkce. Příklad: zvolíme-li ve funkci f : (x, y) sin(xy) pevnou hodnou y, například y = 2, dosaneme funkci

Více

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav F Měření rozlišovcí schopnosti optických soustv Úkoly :. Měření rozlišovcí schopnosti fotogrfických objektivů v závislosti n clonovém čísle. Měření hloubky ostrosti fotogrfických objektivů v závislosti

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU VŠB T Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky Katedra obecné elektrotechnky. ELEKTCKÉ OBVODY STEJNOSMĚNÉHO POD.. Topologe elektrckých obvodů.. Aktvní prvky elektrckého obvod.3. Pasvní prvky elektrckého

Více

Měření napjatosti na povrchu tělesa Tenkostěnná trubka zatížená krutem a vnitřním přetlakem

Měření napjatosti na povrchu tělesa Tenkostěnná trubka zatížená krutem a vnitřním přetlakem 4. lekce Měření npjosi n povrcu ěles Tenkosěnná rubk zížená kruem vniřním přelkem Obs: 4.1 Úvod 4. Kru enkosěnné válcové rubk 4.3 Tenkosěnná lková válcová nádob 3 4.4 Dvouosá npjos Morov kružnice 4 4.5

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

Téma 9: Aplikace metody POPV

Téma 9: Aplikace metody POPV Tém 9: Aplikce meody POPV Přednášk z předměu: Prvděpodobnosní posuzování konsrukcí 4. ročník bklářského sudi Kedr svební mechniky Fkul svební Vysoká škol báňská Technická univerzi Osrv Osnov přednášky

Více

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Tehniká dokumente ng Lukáš Proházk Tém: hlvní část dokumentu, orázky, tulky grfy 1) Osh hlvní části dokumentu ) Orázky, tulky grfy ) Vzore rovnie Hlvní část dokumentu Hlvní část dokumentu je řzen v následujíím

Více

Zadání příkladů. Zadání:

Zadání příkladů. Zadání: Zdání příkldů Zdání: ) Popšte oblst vužtí plánovných expermentů ) Uveďte krtér optmlt plánů ) Co sou Hdmrdov mtce ké mí vlstnost? ) Co sou. fktorové plán k e lze vužít? 5) Blok čtverce - oblst ech vužtí

Více

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie 9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu

Více

Čas v kvantové. mechanice. Pavel Cejnar. ÚČJF MFF UK mff.cuni.cz

Čas v kvantové. mechanice. Pavel Cejnar. ÚČJF MFF UK mff.cuni.cz Čs v kvnové Pvel Cejnr mechnce ÚČJF MFF UK vel.cejnr @ mff.cun.cz Progrm: ) Zábvný úvod ) Nezábvné resumé QM 3) Relce neurčos E x 4) Neexonencální rozd Zenónův jev 5) Oeráor čsu 6) Šk čsu 7) Dskuze Slvdor

Více

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ Saické a dnamické vlasnosi paří k základním vlasnosem regulovaných sousav, měřicích přísrojů, měřicích řeězců či jejich čásí. Zaímco saické vlasnosi se projevují

Více

Přijímací test studijních předpokladů

Přijímací test studijních předpokladů Univerzit obrny Přijímcí test stdijních předpokldů Test ze dne 10. 4. 018 (03) Fklt vojenských technologií V kždém příkldě je právě jedn z nbízených vrint řešení správná. Z správně zkrožkovno vrint jso

Více

ROVNICE, NEROVNICE A PRŮBĚH FUNKCÍ

ROVNICE, NEROVNICE A PRŮBĚH FUNKCÍ MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ SEKCE ROVNICE, NEROVNICE A PRŮBĚH FUNKCÍ (EQUATIONS, UNEQUATIONS AND BEHAVIOUR OF FUNCTIONS) RIGORÓZNÍ PRÁCE OBOR UČITELSTVÍ MATEMATIKY PRO STŘEDNÍ

Více

Účinnost plynových turbín

Účinnost plynových turbín Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná

Více

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y Předmě: Ročník: Vvořil: Daum: MATEMATIKA ČTVRTÝ Mgr Tomáš MAŇÁK 5 srpna Název zpracovaného celku: DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE je monoónní na celém svém deiničním oboru D

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projek realizovaný na SPŠ Nové Měso nad Meují s finanční podporou v Operační prograu Vzdělávání pro konkurenceschopnos Královéhradeckého kraje Modul 3 - Technické předěy ng. Jan Jeelík 4. Pohybová energie

Více

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním

Více

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí 5. meznárodní konference Řízení modelování fnnčních rzk Ostrv VŠB-TU Ostrv, Ekonomcká fkult, ktedr Fnncí 8. 9. září 2010 Využtí nlýzy odchylek př hodnocení zskovost fnnčních nsttucí Dn Foršková, Dgmr Rchtrová

Více

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice 59 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 57, 58 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin Příkld 8 9 zůstávjí n vičení nebo polovinu hodin při píseme + b + - zákldní

Více

5. MĚŘENÍ KMITOČTU a FÁZOVÉHO ROZDÍLU

5. MĚŘENÍ KMITOČTU a FÁZOVÉHO ROZDÍLU 5. MĚŘENÍ KMIOČU a FÁZOVÉHO ROZDÍLU Měření kmioč: zdroje ealonového kmioč, přímé měření osciloskopem, elekronické analogové kmioměry a vibrační kmioměr, číače (měření f přímo, měření, průměrování, možnos

Více

Technická kybernetika. Linearizace. Obsah

Technická kybernetika. Linearizace. Obsah Aademcý ro 06/07 řpravl: adm Farana Techncá ybernea Idenface yémů, algebra bloových chéma Obah Lnearzace. Analycá denface. Expermenální denface. Algebra bloových chéma. Záladní přenoy reglačního obvod.

Více

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice 59 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 57, 58 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin Příkld 8 9 zůstávjí n vičení nebo polovinu hodin při píseme + b + - zákldní

Více

Logaritmická funkce teorie

Logaritmická funkce teorie Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x. VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální

Více

Riemannův určitý integrál.

Riemannův určitý integrál. Riemnnův určitý integrál. Definice 1. Budiž

Více

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace) Integrální počet - II. část (určitý integrál jeho plikce) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 7. přednášk z ESMAT Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 23 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)

Více

( a) Okolí bodu

( a) Okolí bodu 0..5 Okolí bodu Předpokldy: 40 Pedgogická poznámk: Hodin zjevně překrčuje možnosti většiny studentů v 45 minutách. Myslím, že nemá cenu přethovt do dlší hodiny, příkldy s redukovnými okolími nejsou nutné,

Více

Křivky 2D. Klasifikace křivek (1) Klasifikace křivek (2) Navazování a spojitost křivek. Přednáška 8

Křivky 2D. Klasifikace křivek (1) Klasifikace křivek (2) Navazování a spojitost křivek. Přednáška 8 Předáš 8 Křv D Žár, J., Beeš, B., Felel, P. Moderí počíčová grf. Compuer Press, Bro, 998. ISBN 8-76-49-9. Cee, P. Počíčová grf. Srp Uverz Prdubce, 999. ISBN 8-794-9-4. Klsfce řve ( Podle prosoru D D Podle

Více

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje. 4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost

Více

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306 7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu

Více

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

4. Střední radiační teplota; poměr osálání, Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných

Více

7.5.8 Středová rovnice elipsy

7.5.8 Středová rovnice elipsy 758 Středová rovnice elips Předpokld: 7501, 7507 Př 1: Vrchol elips leží v odech A[ 1;1], [ 3;1], [ 1;5], [ 1; 3] elips souřdnice jejích ohnisek Urči prmetr Zdné souřdnice už n první pohled vpdjí podezřele,

Více

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ] - FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé

Více