ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

Transkript

1 Studie proveditelnosti Chotíkov ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ T I Centrum, a.s. PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ ČINNOST PROVÁDĚNÍ STAVEB SLOVANSKÁ ALEJ PLZEŇ tel.: fax : ticentrum@ticplzen.cz http: ZAKÁZKA: formát: A4 poř. číslo: Studie proveditelnosti Chotíkov OBSAH: TECHNICKÁ ZPRÁVA stupeň: S datum: I.09 vypracoval: Ing. Hejný projektoval: Ing. Hejný tech. kontrola: Ing. Holý ved. zakázky: Ing. Holý OBJEDNATEL: Plzeňská Teplárenská, a.s. MĚŘÍTKO: REV: 0 INVESTOR: Plzeňská Teplárenská, a.s. ARCH. ČÍSLO: DOKUMENTACE JE PRŮMYSLOVÝM A DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM T I CENTRUM, a.s. NESMÍ BÝT POUŽITA A KOPÍROVÁNA TŘETÍ OSOBOU, JÍ PŘEDÁNA ČI JINAK S NÍ NAKLÁDÁNO BEZ PÍSEMNÉHO POVOLENÍ T I CENTRUM, a.s. strana 1/12

2 Obsah: 1. Úvod Údaje o množství odpadů ukládaných do skládek v Plzeňské oblasti Údaje o produkci odpadů z území ORP Plzeň Údaje o složení a energetické výhřevnosti komunálních odpadů Další druhy odpadů energeticky využitelných vznikajících v Plzeňském kraji Závěr Seznam tabulek: Tab č. 1 Množství ukládaných odpadů na skládku Chotíkov v letech Tab č. 2 Množství ukládaných odpadů na skládku Vysoká v letech Tab č. 3 Množství ukládaných odpadů na skládku Rokycany - Němčičky v letech Tab č. 4 Celkové množství odpadů v ORP Plzeň v letech Tab č. 5 Vývoj produkce SKO a OO v ORP Plzeň v letech (zdroj - hlášení původců odpadů) Tab č. 6 Výhřevnost SKO dle jednotlivých tipů zástavby (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 7 Podíl látkových skupin v odpadu průměrné hodnoty v kg na obyvatele (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 8 Podíl látkových skupin v odpadu průměrné hodnoty v % hmotnostních (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 9 Výpočtové množství jednotlivých složek v SKO v ORP Plzeň za rok 2007 Tab č. 10 Množství jednotlivých složek v SKO v Rokycanech (Rozbor 09/2007) Tab č. 11 Množství odpadů uložených na skládku Chotíkov za období Tab č. 12 Způsob nakládání s odpadem (Papír a lepenka) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 13 Způsob nakládání s odpadem (plastové obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 14 Způsob nakládání s odpadem (dřevěné obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 15 Způsob nakládání s odpadem (směsné obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 16 Způsob nakládání s odpadem (Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 17 Způsob nakládání s odpadem (Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 18 Způsob nakládání s odpadem (Dřevo neuvedené pod číslem ) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 19 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2007 Tab č. 20 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2006 Tab č. 21 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2005 strana 2/12

3 1. Úvod Studie proveditelnosti Chotíkov Nakládání s komunálními odpady patří mezi zásadní cíle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje i POH města Plzně. Klíčovým cílem vyplývajícím z mezinárodních směrnic EU je požadavek na omezování množství odpadů ukládaných do skládek, a to zejména odpadů s vysokým obsahem biologicky rozložitelných látek, mezi které patří rovněž směsné a objemné komunální odpady. Tyto omezující cíle se vztahují k rokům 2010, 2013 a Národním cílem POH ČR je pak požadavek na zvýšení množství využívaného komunálního odpadu min. na 50 % do roku Úroveň třídění odpadů v domácnostech postupně narůstá, ale i při dosažení maximálního uvažovaného efektu nebude možno dosáhnout zadaných cílů pouze tímto způsobem. Dále je nutno se soustředit na odpady, které jsou ukládány do skládek z důvodu, že nemají přímé materiálové využití, ale jejich energetická hodnota je mnohdy vyšší než běžně používaná paliva, např. hnědé uhlí. Předpokladem pro splnění cílů zadaných místními nebo regionálními plány odpadového hospodářství je realizace technologie na úpravu a využívání odpadů v kombinaci materiálového a energetického využití tak, aby množství zbytkového odpadu ukládaného do skládek bylo co nejnižší. Využití energetické hodnoty odpadů představuje efektivní způsob náhrady fosilních paliv při výrobě tepla a rovněž elektrické energie. Předpokladem pro návrh konkrétní technologie je provedení analýzy vstupů a možných zdrojů odpadů, jejich množství, údaje o jejich složení a energetické hodnotě. Dále uváděné údaje byly získány ze systému evidence odpadů EVI, která je prováděna na základě hlášení původců odpadů (povinnost vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech). Údaje jsou zpracovány příslušnými obcemi s rozšířenou působností státní správy (ORP) a postoupeny Krajskému úřadu Plzeňského kraje. Systém zahrnuje údaje o produkci odpadů, ale také o způsobu nakládání s odpady, zahrnuje odpady vykázané původci, převzaté společnostmi podnikajícími v oblasti nakládání s odpady a také odpady skladované z předchozího období, které čekají na využití nebo odstranění. Dále uváděné údaje o odpadech jsou zaměřeny na ORP Plzeň a Plzeňský region. Údaje o skládkách odpadů se týkají tří největších skládek v blízkosti města Plzně, kam v současné době odpady z Plzně směřují. strana 3/12

4 2. Údaje o množství odpadů ukládaných do skládek v Plzeňské oblasti Skládky odpadů, na které jsou ukládány komunální odpady z města Plzně a blízkého okolí, jsou celkem tři. Jedná se o skládku Chotíkov, Vysoká u Dobřan a Němčičky u Rokycan. Následující tabulky uvádí celkové množství odpadů uložených do skládek za roky a podíly směsných a objemných komunálních odpadů. Tab č. 10 Množství ukládaných odpadů na skládku Chotíkov v letech celkem skládka Chotíkov , , ,55 z toho : SKO , , ,94 OO 8 326, , ,41 Tab č. 11 Množství ukládaných odpadů na skládku Vysoká v letech celkem skládka Vysoká , , ,16 z toho : SKO , , ,51 OO , , ,88 Tab č. 12 Množství ukládaných odpadů na skládku Rokycany - Němčičky v letech celkem skládka Rokycany , , ,66 Němčičky z toho : SKO , , ,38 OO 2 950, , ,77 Celkové množství odpadů uložených do skládky Chotíkov představuje v průměru cca tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství odpadů uložených do skládky Vysoká představuje v cca tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství odpadů uložených do skládky Němčičky představuje v průměru cca tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství směsných a objemných komunálních odpadů ukládaných do skládek v Plzeňském regionu představuje cca tun za rok. strana 4/12

5 Další významná množství komunálních odpadů jsou v Plzeňském kraji ukládána do skládek Lazce Horšovský Týn, Štěpánovice a Kdyně (Klatovsko a Domažlicko), skládek Černošín a Kladruby (Tachovsko) a další lokální skládky odpadů sloužící převážně jednotlivým obcím (např. Kralovice, Strašice). Pro návrh technologie na zpracování komunálních odpadů v Plzeňském regionu jsou tyto lokality již vzdálené a navíc tvoří místní uzavřený regionální systém nakládání s odpady s provázaností majetkovou i smluvní. Proto pro další úvahy je vycházeno pouze z množství produkovaného v oblasti Plzeňska dostupné v základní svozové oblasti (do 30 km od Plzně). Uvažované množství tun je však pro návrh technologie dostatečné. strana 5/12

6 3. Údaje o produkci odpadů z území ORP Plzeň Dále jsou uvedeny celkové produkce odpadů za ORP Plzeň (zahrnuje rovněž další obce jako Chrást, Dýšina, Starý Plzenec ve správní působnosti). Tato data jsou verifikována spol. Bohemiaplan, s.r.o. v rámci zpracování vyhodnocení POH Plzeňského kraje. Hodnoty jsou relativně stabilní, cca 1 mil. tun/rok, z toho cca 70 tis. tun nebezpečného odpadu. Tab č. 13 Celkové množství odpadů v ORP Plzeň v letech ORP Plzeň Nebezpečné odpady Ostatní odpady Celkem , , , , , , , , , , , , , , , , , ,85 Pokud se týká produkce vybraných komunálních odpadů, které jsou následně ukládány do skládek, je skutečná hodnota po verifikaci na úrovni cca tun u směsných komunálních odpadů a cca tun objemného odpadu. Problém v evidenci komunálních odpadů na území města Plzně spočívá v tom, že neexistuje centrální evidence, občané mají uzavřeny smlouvy přímo se svozovou společností a město nemá informace o skutečném množství odpadu. Toto se zjišťuje z množství převzatého a vyúčtovaného odpadu jednotlivými svozovými firmami, což je prováděno poměrovou metodou, když vozidlo sváží část po městě a část i v jiných obcích, tak celkovou hmotnost rozdělí mezi všechny zákazníky. Uvedená data zahrnují produkci odpadů od občanů i organizací v regionu. Na jednoho občana Plzně připadá cca 200 kg odpadu, proto poměrná část z celkového množství tun SKO za rok tvoří cca tun. Z hlediska zpracování odpadu tato hodnota nehraje žádnou roli, protože svoz je prováděn společně jak pro občany, tak pro organizace. strana 6/12

7 Tab č. 14 Vývoj produkce SKO a OO v ORP Plzeň v letech (zdroj - hlášení původců odpadů) ORP Plzeň Směsný komunální odpad Objemný odpad Celkem , , , , , , , , ,12 Uvedené údaje o produkci směsného a objemného komunálního odpadu z ORP Plzeň představují cca tun tohoto (využitelného) odpadu za rok. strana 7/12

8 4. Údaje o složení a energetické výhřevnosti komunálních odpadů Základní analýza směsných komunálních odpadů byla provedena v rámci výzkumného úkolu VaV/720/2/00 (ing. Kotoulová). Předmětem analýzy byly směsné odpady rozdělené dle typu zástavby. Rozbory byly prováděny během několika ročních období. Uváděné výsledky jsou prezentovány včetně množství odděleného sběru jednotlivých druhů odpadů (papír, plast, sklo...). Tab č. 15 Výhřevnost SKO dle jednotlivých tipů zástavby (zdroj VaV/720/2/00) Ukazatel Měrná jednotka Průměrné hodnoty ukazatelů Sídlištní Sídlištní Smíšená velkých měst menších měst měst Vesnická Vlhkost [ % hmot.] 25,8 27,1 24,1 29,7 Výhřevnost [ MJ/kg ] 12, ,2 7,8 Pro Plzeňský region lze aplikovat výsledky rozborů zahrnující převážně sídlištní zástavby velkých a menších měst, případně smíšenou zástavbu. Tyto hodnoty se vzájemně zásadně neliší. Tab č. 16 Podíl látkových skupin v odpadu průměrné hodnoty v kg na obyvatele (zdroj VaV/720/2/00) Látková skupina Podíl látkových skupin v odpadu - průměrné hodnoty [Kg/obyvatel/rok] Sídlištní velkých měst Sídlištní menších měst Smíšená měst Vesnická Papír, lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad 3 1 3,5 8 Nebezpečný odpad 1 1 0,5 1 Spalitelný odpad Zbytek mm Frakce 8-20 mm Frakce menší než 8 mm Celkem Tabulka č. 7 uvádí podíly množství odpadů v kg na obyvatele za rok, následující tabulka č. 8 pak procentuální podíly jednotlivých složek. strana 8/12

9 Tab č. 17 Podíl látkových skupin v odpadu průměrné hodnoty v % hmotnostních (zdroj VaV/720/2/00) Látková skupina Podíl látkových skupin v odpadu - průměrné hodnoty [% hmotnostní] Sídlištní Smíšená měst menších měst Sídlištní velkých měst Vesnická Papír, lepenka 22,7 22,2 25,6 7,6 Plasty 13,8 16, Sklo 8,7 6,7 7,6 8,9 Kovy 3,4 3 3,1 4,5 Bioodpad 18,2 19,6 17,3 6,3 Textil 5,6 6,6 5,1 2,2 Minerální odpad 1,9 0,8 2,3 4 Nebezpečný odpad 0,5 1,1 0,4 0,5 Spalitelný odpad 12,4 6,7 7 6,2 Zbytek mm 3,1 8,4 5,4 5 Frakce 8-20 mm 6,6 5,1 3,8 8,9 Frakce menší než 8 mm 3,1 3 4,4 36,9 Celkem Následující tabulka uvádí přepočet roční produkce SKO za ORP Plzeň r po odečtu množství odpadů získaných odděleným sběrem. Tab č. 18 Výpočtové množství jednotlivých složek v SKO v ORP Plzeň za rok 2007 Průměr sídlištní velkých a menších měst Zastoupení odpadů v SKO celkem [ t ] Z toho vyseparováno dle EVI Skutečné množství odpadů v SKO [ t/rok ] Skutečné množství odpadů v SKO [ % ] Papír, lepenka 22,5% , , ,7 14,3% Plasty 15,3% 9 704, , ,6 11,5% Sklo 7,7% 4 884, ,9 614,1 1,4% Kovy 3,2% 2 029, ,4 0,0 0,0% Bioodpad 18,9% ,9 328, ,9 26,3% Textil 6,1% 3 869,1 29, ,9 8,7% Minerální odpad 1,4% 856,3 856,3 1,9% Nebezpečný 0,8% odpad 507,4 507,4 1,1% Spalitelný odpad 9,6% 6 057, ,4 13,7% Zbytek mm 5,8% 3 647, ,1 8,2% Frakce 8-20 mm 5,9% 3 710, ,5 8,4% Frakce menší než 3,1% 8 mm 1 934, ,6 4,4% Celkem 100,0 % , , ,6 100,0% strana 9/12

10 Zkreslujícím faktorem jsou údaje o odděleném sběru kovů, kdy jejich množství přesahuje jejich původní podíl v odpadu. Toto je způsobeno tím, že do množství odpadu je započteno i množství kovů odevzdaných do sběren od občanů. Tyto kovy nebyly nikdy v SKO obsaženy. Tato skutečnost ale na celkovou bilanci nemá prakticky žádný vliv. Pro specifikaci projektových podkladů ohledně složení komunálního odpadu je potřeba provést další konkrétní analýzy aktuálního odpadu z Plzně či blízkého okolí. Tyto rozbory jsou postupně prováděny a složení SKO bude postupně zpřesňováno. Jako příklad lze uvést rozbor směsného komunálního odpadu prováděného v Rokycanech v září Rozbor byl prováděn u kontejneru 1100 l v sídlištní zástavbě. Jedná se však o jediný vzorek, který může vybočovat z průměru. Hodnoty je nutno proto považovat za orientační. Tab č. 10 Množství jednotlivých složek v SKO v Rokycanech (Rozbor 09/2007) komodita popelnice č. váha popelnice váha celkem váha odpadu % zastoupení v KO Papír 9 15,50 21,70 6,20 8,26% Sklo 2 10,35 18,95 8,60 11,45% Plast ,80 32,80 9,00 11,98% NK 1,00 1,00 1,33% BIO 3 15,80 34,15 18,35 24,43% Celkem 43,15 57,46% Pro orientační návrh kapacit je možno uvažovat s průměrnou energetickou hodnotou zbytkového množství odpadu na úrovni 10 MJ/kg po odečtení podílu odděleného sběru odpadů. Množství papíru ve zbytkovém odpadu představuje cca % hm., množství plastu % hm., množství textilu 5-9 % (nadhodnoceno vzhledem k tomu, že evidence nezahrnuje sběr textilu pro Červený kříž a pod., skutečnost bude cca 6 %), tj. celkem 33 % látek využitelných jako palivo z odpadu. Při uvažované účinnosti strojní separace 90 % se jedná o cca 30 % podílu látkového množství zbytkových směsných odpadů využitelných jako palivo z odpadu. U objemného odpadu lze uvažovat s energetickou využitelností cca 50 %. Množství komunálního odpadu uvažované pro energetické využití jako palivo z odpadu z města Plzně (produkce tun/rok) bude představovat cca tun za rok, z celého Plzeňska (odpady ukládané na skládky Chotíkov, Vysoká a Němčičky t/rok) bude představovat cca tun tohoto materiálu za rok. strana 10/12

11 5. Další druhy odpadů energeticky využitelných vznikajících v Plzeňském kraji Některé druhy odpadů jsou v současné době ukládány do skládek, přestože by za vhodných podmínek mohly být energeticky využívány. Pro uvažovaný způsob využití odpadů metodou MBÚ postačí jednoduchá úprava odpadu nebo může být odpad zpracován přímo. Také na skládku Chotíkov jsou ukládány odpady s potencionálním energetickým využitím. Dále uvedená tabulka specifikuje typy využitelných odpadů (označeny tučně). Neznamená to však 100%ní využitelnost, neboť pod daným kódem odpadu se mohou vyskytovat i směsi odpadů jinak nevyužitelné. Přesto se jedná o významné množství, kterým je potřeba se zabývat. Obdobná situace bude i u dalších skládek odpadů v regionu. Jako paliva z odpadu je možno využít rovněž nezpracovatelné podíly vytříděných složek odpadu a také průmyslové odpady s významnou energetickou hodnotou. Vytříděné složky komunálního odpadu s vysokou energetickou hodnotou představují především papír, plast, tetrapakové obaly, textil. Odbytové problémy se v současné době vyskytují prakticky u všech komodit. Nejzásadnější problém však představují podíly plastů po předchozím vytřídění dobře zpracovatelných PET obalů. Plast jako takový představuje vysoce energeticky hodnotný materiál (16-20 MJ/kg). Energeticky hodnotné jsou rovněž podíly papíru a další směsné obaly. U průmyslových odpadů přicházejí v úvahu materiály s obsahem pryže, dřeva (i upraveného), textilu, plastu, kůže, ale také materiály kontaminované ropnými látkami bez obsahu chloru. V průměru lze uvažovat s energetickou hodnotou takto využitelných materiálů cca 16 MJ/kg. Množství vhodného dostupného materiálu bude závislé na obchodních podmínkách (pro původce musí být cena zajímavá). Z hlediska výskytu by mohlo být k dispozici zhruba tun materiálu vhodného pro energetické využití. strana 11/12

12 6. Závěr Produkce odpadů na území města Plzně a přilehlých částí (území ORP Plzeň) představuje významný potenciál materiálu pro úpravu a následné energetické využití. Pro doplnění kapacity uvažovaného zařízení je možno získat i odpadní materiály ukládané kromě skládky Chotíkov ještě na další skládky na Plzeňsku, tj. skládky Vysoká a Němčičky u Rokycan. Významný podíl využívaných odpadů mohou tvořit rovněž odpady z podnikatelského sektoru, které jsou obtížně využitelné a mají vysokou energetickou hodnotu. V základní bilanci odpadů je uvažováno se tunami směsného a objemného komunálního odpadu původem z území města Plzně (ORP Plzeň). Úpravou tohoto množství lze získat cca tun energeticky hodnotného paliva z odpadu (13 16 MJ/kg). Další materiál pro výrobu paliva z odpadu je možné získat zapojením širšího území Plzeňska, jehož odpady by byly upravovány a dále zpracovány. Takto je možno uvažovat až tun směsného a objemného odpadu na vstupu do třídícího zařízení a výrobu cca tun paliva z odpadu. Při uvažovaném využití 30 až 40 tis. tun dalšího průmyslového energeticky hodnotného odpadu z Plzeňského kraje vzniká významný potenciál materiálu, který může být efektivně využit pro výrobu tepla a elektrické energie. Variantně lze uvažovat energetické využití veškerého směsného a objemného odpadu z Plzně ( tun/rok) bez další úpravy s energetickou hodnotou cca MJ/kg doplněnou dalšími energeticky hodnotnými odpady (až tun/rok) s energetickou hodnotou MJ/Kg. Energetická hodnota výsledného paliva by představovala cca 13 MJ/kg. strana 12/12