DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ"

Transkript

1 DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ JOSEF HOR K Fakulta chemickè technologie, Vysok ökola chemicko-technologick v Praze, Technick 5, Praha 6 Doölo dne 3.X.2002 KlÌËov slova: dioxiny, chlorovanè bifenyly, perzistentnì organickè polutanty, potravnì etïzec Obsah 1. V znam termìnu dioxiny 2. Historie zjiöùov nì ökodliv ch Ëink dioxin 2.1. Post ik silnic zneëiötïn mi oleji v USA 2.2. PouûitÌ defoliant ve v lce ve Vietnamu 2.3. Ëinky dioxin na uûivatele herbicid 2.4. Ëinky dioxin na zamïstnance v pr myslov ch v robn ch 2.5. Hav rie v Sevesu 2.6. JinÈ zdroje vzniku dioxin 3. POPs ñ StabilnÌ organickè polutanty 3.1. Obsah pojmu POPs 3.2. Vstupl tek do potravnìho etïzce 4. PCB ñ polychlorovanè bifenyly 4.1. V znam termìnu PCB 4.2. Pr myslov nehoda v Japonsku 4.3. OmezenÌ pouûitì a v roby PCB 4.4. PCB jako potenci lnì zdroj dioxin Poû ry transformaënìch stanic Vznik dioxin p i likvidaci PCB 5. Perspektivy eöenì 5.1. StarÈ ekologickè z tïûe 5.2. ZneökodnÏnÌ star ch ekologick ch z tïûì 6. Z vïr 1. V znam termìnu dioxiny Tento zjednoduöen termìn byl zaveden pro soubornè oznaëenì skupiny chlorderiv t odvozen ch od dibenzodioxinu a dibenzofuranu. Pro slouëeniny prvnì skupiny je v odborn ch textech pouûìv na zkratka PCDD (Polychlorodibenzodioxins), pro slouëeniny skupiny druhè zkratka PCDF (Polychlorodibenzofurans). P Ìkladem slouëenin uveden ch skupin jsou 2,3,7,8-tetrachlordibenzo[1,4]dioxin (I) a 2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (II). Pojem dioxiny je bïûnï pouûìv n v odbornè praxi i organizacemi zamï en mi na ochranu ûivotnìho prost edì. Je pouûìv n i v textech urëen ch pro öirokou ve ejnost, pro kterou je chemick struktura slouëenin problèmem nepr hledn m. UvedenÈ slouëeniny tvo Ì skupinu zahrnujìcì vìce neû 100 slouëenin. Mohou to b t slouëeniny vysoce toxickè; toxicita jednotliv ch slouëenin z visì na poëtu atom chloru v molekule a na jejich poloze v molekule. NejvyööÌ toxicitu m zejmèna slouëenina oznaëovan zkratkou TCDD (tetrachlorodibenzoparadioxin). U tèto slouëeniny bylo pokusy na laboratornìch zvì atech prok z no, ûe jiû v extremnï nìzk ch koncentracìch p sobì rakovinu jater, poökozenì plodu a uhynutì laboratornìch zvì at. Dioxiny jsou pokl d ny za jedny z nejjedovatïjöìch zn - m ch slouëenin, p Ìpady smrteln ch otrav tïmito slouëeninami nejsou vöak zn my. Je to proto, ûe uvedenè slouëeniny nejsou vyr bïny jako pr myslovè produkty, ale vznikajì ve velmi nìzk ch koncentracìch jen jako vedlejöì produkty p i v rob ch nïkter ch slouëenin obsahujìcìch chlor, zejmèna p i v robï chlorderiv t fenolu, kterè byly v minulosti z kladnì sloûkou herbicid, tj. l tek pouûìvan ch k hubenì plevel. Dioxiny mohou takè vznikat v mal ch mnoûstvìch i p i jin ch pr myslov ch procesech a p i neodbornè likvidaci nïkter ch odpad. Koncentrace tïchto vedlejöìch produkt jsou tak nìzkè, ûe v minulosti nebyly Ëasto dostupn mi analytick mi metodami postiûitelnè. 2. Historie zjiöùov nì ökodliv ch Ëink dioxin Post ik silnic zneëistïn mi oleji v USA PrvnÌ p Ìpady rozs hlèho zneëiötïnì ûivotnìho prost edì dioxiny byly zaznamen ny v USA. V roce 1971 jedna spoleënost pouûila odpadnì automobilovè oleje jako post ikov materi l pro snìûenì praönosti silnic v okolì St. Louis ñ p edmïstì Times Beach, Missouri. Post ik silnic oleji byl v USA bïûnï vyuûìv n. Den po post iku naöel jeden farm ve stodole blìzkè silnici nïkolik mrtv ch pt k. VÏtöina ps a koëek na ranëi zhubla a byla dehydratov na, opad vala jim srst a zvì ata uhynula do mïsìce po post iku. BÏhem jednoho roku po post iku uhynulo 43 konì, kte Ì byli pravidelnï cviëeni v objektu blìzko silnice a vïtöina b ezosti klisen vedla k p edëasnèmu potratu h Ìbat. VÏtöina h Ìbat narozen ch v tè dobï, aû na jedno, uhynula bïhem prvnìho roku ûivota. Jeden majitel ranëe trpïl bolestmi hlavy, bolestmi hrudnìku a pr jmy. Jedna z jeho dcer trpïla prudk mi bolestmi hlavy, druh musela b t hospitalizov na pro akutnì vnit nì krv cenì. O O I II O 863

2 O nïkolik let pozdïji provedenè anal zy pouûitèho odpadnìho oleje prok zaly, ûe olej byl zneëiötïn vysoce toxick mi slouëeninami chloru, vëetnï dioxin. P i vyöet ov nì tohoto p Ìpadu vyölo najevo, ûe spoleënost, kter post iky prov dïla, odkoupila odpadnì oleje s tìm, ûe budou rafinov ny a vr ceny k opïtovnèmu vyuûitì. MÌsto rafinace pouûila oleje k post iku silnic. Od firmy, kter pouûila neëiötïnè oleje k post iku, obdrûelo 128 obyvatel odökodnïnì ve v öi 19 milion USD. LÈka skè vyöet ov nì zdravotnìho stavu 154 obyvatel Times Beach, kte Ì byli vystaveni p sobenì kontaminovanè p dy o koncentraci nejmènï 2200 ppb TCDD, prok zalo jistè poökozenì imunitnìho systèmu spolu se slab m poökozenìm jater. V souvislosti s uveden m p Ìpadem bylo zjiötïno, ûe p da v nïkter ch p edmïstìch mïsta Times Beach byla natolik kontaminov na, ûe v roce 1983 EPA (Environmental Protection Agency USA) odkoupila pozemek v cenï 37 milion USD a p emìstila 2200 obyvatel na jinè mìsto. Ve st tï Missouri bylo zjiötïno 26 oblastì kontaminovan ch dioxiny, dalöìch 75 oblastì bylo za azeno do kategorie oblastì podez el ch. V znamnè koncentrace dioxin byly zjiötïny i ve vodï eky Michigan a v mase ryb z Velk ch jezer PouûitÌ defoliant ve v lce ve Vietnamu Spory o moûnèm toxickèm Ëinku dioxin byly v USA vedeny i v souvislosti s v lkou ve Vietnamu. V tèto v lce pouûila americk arm da ohromn mnoûstvì defoliant (prost edk p sobìcìch opad nì listì) odvozen ch od dichlor- a trichlorfenolu (obchodnì znaëky Silvex, 2,4,5-T, 2,4-D a Agent Orange). Stopovou p ÌmÏsÌ tïchto v robk byly i dioxiny. Post ik byl aplikov n na moë ly a dûungli, aby bylo snazöì odhalit nep telskè jednotky a partyz ny a aby byl znesnadnïn p echod nep telsk ch jednotek demilitarizovanou zûnou; d - le byl aplikov n i na zemïdïlskou p du, aby bylo znesnadnïno z sobov nì nep telskè arm dy. Post iky byly aplikov ny i v bezprost ednì blìzkosti t bor americkè arm dy, aby byla zajiötïna jejich bezpeënost. Byly zdevastov ny rozs hlè oblasti zemïdïlskè p dy, vìce neû polovina rozlohy mangrovèho pralesa a bylo zniëeno asi 5 % pralesa se z sobou d eva v cenï 500 milion USD, kter by zemi pokryla spot ebu 30 let. V letech 1965 a 1966 byly provedeny toxikologickè studie zamï enè na Ëinky trichlorfenolu, kter je sloûkou post ik, a bylo zjiötïno, ûe slouëeniny pouûitè k post iku zvyöovaly u laboratornìch zvì at podìl defektnìch ml Ôat. V sledky v zkumu naznaëujì, ûe p ÌËinou mohla b t p Ìtomnost stop dioxin. Tyto v sledky vöak byly publikov ny aû v roce V d sledku tlaku organizacì na ochranu ûivotnìho prost edì i tlaku zdravotnìch organizacì bylo pouûitì defoliant v roce 1970 zastaveno. Na konci sedmdes t ch let se u veter n vietnamskè v lky, dosud zdrav ch, poëaly projevovat r znè zdravotnì obtìûe, jako jsou z vratï, poruchy zraku, nespavost, z chvaty nekontrolovatelnèho vzteku, nechutenstvì nebo bolestivè vyr ûky. Neobvykle vysokè procento dïtì tïchto veter n se narodilo p edëasnï, zv öen byl i poëet dïtì, kterè se narodily mrtvè, a poëet dïtì s defekty. U jin ch veter n byl pozorov n neobvykle vysok v skyt leukemie a nïkter ch m lo bïûn ch typ rakoviny. V roce 1980 vìce neû 1200 veter n podalo organizaci Veterans Administration û dost o odökodnïnì spolu s prohl öenìm o potìûìch, kter mi trpïli v d sledku vystavenì vlivu post ik. Jak organizace Veterans Administration, tak spoleënost vyr bïjìcì post iky vöak odmìtly uznat souvislost potìûì s vystavenìm vlivu post ik a potìûe p isoudily vlivu tzv. stresovèho pov leënèho syndromu. NicmÈnÏ spoleënost se vyrovnala s veter ny mimosoudnï, aniû by p iznala vztah mezi pouûitìm post iku a obtìûemi veter n Ëinky dioxin na uûivatele herbicid V roce 1986 provedl National Cancer Institute statistickou studii, kter prok zala, ûe u farm a zahr dk, kte Ì pouûìvali herbicidy odvozenè od dichlorfenolu, je ËastÏjöÌ v skyt nïkter ch mènï bïûn ch druh rakoviny. V zkum s podobn mi z vïry byl proveden i ve ävèdsku Ëinky dioxin na zamïstnance v pr myslov ch v robn ch DÏlnÌci a zamïstnanci chemick ch z vod vystavenì Ëink m dioxin p i pr myslov ch hav riìch trpïli bolestmi hlavy, ztr celi v hu, vypad valy jim vlasy, trpïli podr ûdïnostì, nespavostì, poökozenìm nervovèho systèmu rukou a nohou, r zn mi bolestmi, poklesem sexu lnì aktivity a bolestiv mi vyr ûkami Hav rie v Sevesu Z jem ve ejnosti o dioxiny v EvropÏ se dramaticky zv öil po hav rii v chemickèm z vodï vyr bïjìcìm prost edky na ochranu rostlin v italskèm Sevesu. Ve v robnï trichlorfenolu selhalo ÌzenÌ teploty v reaktoru, obsah reaktoru se p eh l a vyva il se do ovzduöì. P ÌËinou byla chyba obsluhy 4. Odhaduje se, ûe p i hav rii vzniklo asi p l kilogramu dioxinu. Nehoda nemïla za n sledek otravu lidì, ale uhynula nïkter drobn dom cì zvì ata. NicmÈnÏ hav rie vyvolala bou livou aû hysterickou reakci evropskè ve ejnosti, protoûe podrobnïjöì proöet ov nì prok zalo, ûe v EvropÏ jsou p epravov ny a likvidov ny, nïkdy patrnï i nez konn m zp sobem, odpady obsahujìcì stopy dioxin. O intenzitï reakce na tuto hav rii svïdëì skuteënost, ûe z vod v Sevesu byl zruöen, a ûe direktivy EvropskÈ unie zamï enè na z branu v ûn ch hav riì v chemickèm pr myslu, kterè byly po hav rii p ijaty, se bïûnï oznaëujì zkr cen m n zvem Seveso I. SouËasnÏ platìcì inovovan verze je oznaëov na n zvem Seveso II. Od tïchto direktiv je takè odvozen z kon ÑO p edch zenì v ûn m pr myslov m hav riìm s ËastÌ chemick ch l tekî p ijat v»eskè republice JinÈ zdroje vzniku dioxin Zde je t eba upozornit na to, ûe sledov nì zdroj dioxin a sledov nì pohybu dioxin v ûivotnìm prost edì v minulosti nebylo moûnè. Bylo umoûnïno aû v vojem nov ch vysoce citliv ch analytick ch metod, jimiû je moûnè stanovit velmi nìzkè koncentrace dioxin ve vzduchu, ve vodï i v tuh ch materi lech. Tato stanovenì jsou ovöem velmi n roën a velmi drah (jedno stanovenì m ûe st t aû nïkolik desìtek tisìc korun). StanovenÌ mohou prov dït jen dob e vybavenè laborato e s pracovnìky s vysokou kvalifikacì. Proto jsou metody 864

3 sledov nì dioxin zav dïny nejprve v zemìch s nejvyööì technickou rovnì a postupnï pak i v zemìch s technickou rovnì niûöì. Zv öen z jem o zdroje vzniku dioxin spolu s v vojem dokonalejöìch analytick ch metod pak vedly k objevenì tïchto zdroj : ñ dioxiny vznikajì ve stopov ch mnoûstvìch nap. ve v robn ch chloru a louhu reakcì chloru s grafitov mi elektrodami 2, ñ dioxiny vznikajì ve stopov ch mnoûstvìch p i v robï komponent benzin v rafineriìch ropy p i pouûitì katalyz tor, kterè jsou aktivov ny mal mi mnoûstvìmi chlorderiv t uhlovodìk 3, ñ dioxiny mohou vznikat z organick ch slouëenin obsahujìcìch chlor, nap. chlorovan ch bifenyl v procesu spalov nì (problèm bude diskutov n d le). PatrnÏ by mohly vznikat i p i neodbornèm spalov nì uhlì, ve kterèm jsou p imìseny odpady organick ch materi l obsahujìcìch chlor, nap. odpadnì p edmïty z polyvinylchloridu. Vznik je umoûnïn jejich mimo dnou termodynamickou stabilitou i p i vysok ch teplot ch. 3. POPs ñ StabilnÌ organickè polutanty 3.1. Obsah pojmu POPs Dioxiny pat Ì do skupiny slouëenin oznaëovan ch v oborech zamï en ch na ochranu ûivotnìho prost edì zkratkou POPs. Tato zkratka je odvozena od anglickèho oznaëenì Persistent Organic Pollutants a oznaëuje umïle vyrobenè chemickè slouëeniny, jejichû stabilita je tak vysok, ûe v ûivotnìm prost edì setrv vajì desìtky aû stovky let. SlouËeniny tèto skupiny jsou zpravidla m lo rozpustnè ve vodï, ale dob e rozpustnè v tucìch. Tato jejich vlastnost, spolu s vysokou stabilitou, je rozhodujìcì pro jejich nebezpeënost. SlouËeniny tèto skupiny, dìky rozpustnosti v tucìch, vstupujì do potravnìho etïzce a mohou b t akumulov ny v tucìch ûiv ch organism a p sobit chronickè obtìûe. Skupina slouëenin POPs je v souëasnè dobï v pop edì pozornosti profesion lnìch v zkumn ch institucì i obëansk ch organizacì zamï en ch na ochranu ûivotnìho prost edì p ed d sledky v roby syntetick ch chemick ch produkt. V souvislosti s ochranou ûivotnìho prost edì je nutnè si uvïdomit, ûe p edstavy o tom, kterè slouëeniny jsou nebezpeënè pro ûivotnì prost edì a zdravì, jsou z vislè na stupni pozn nì v biologii, medicìnï i jin ch vïdnìch oborech a d le na moûnostech analytickè chemie sledovat p Ìtomnost slouëenin a pohyb slouëenin v ûivotnìm prost edì a v organismech. Ochota spoleënosti respektovat informace o nebezpeënosti slouëenin je navìc z visl na ekonomick ch moûnostech spoleënosti. Proto byly v minulosti v ohromn ch mnoûstvìch vyr bïny a pouûìv ny i slouëeniny, kterè pokl d me za sou- ËasnÈho stavu znalostì za ökodlivè pro ûivotnì prost edì i zdravì, kterè se vöak v dobï jejich masovèho pouûìv nì jevily jako zcela bezpeënè. Ale i po rozpozn nì rizika byly z ekonomick ch d vod nïkterè slouëeniny po jistou dobu d le vyr bïny a pouûìv ny. To se t k i slouëenin skupiny POPs. Klasick m p Ìkladem je l tka pro hubenì hmyzu oznaëovan jako DDT (p-dichlordifenyltrichlorethan). Tato slouëenina z ejmï umoûnila zachr nit nejvìce lidsk ch ûivot (nïkolik desìtek milion ) ze vöech synteticky vyr bïn ch slouëenin. Umoûnila to tìm, ûe byla pouûita ve druhè svïtovè v lce k hubenì cizopasnìk, nap. vöì p en öejìcìch skvrnit tyfus, a takè tìm, ûe byla pouûita k hubenì kom r p en öejìcìch mal rii. Tato slouëenina se tehdy zd la b t naprosto bezpeën a netoxick. Bylo jì vyrobeno a pouûito ohromnè mnoûstvì, dokud se neuk zalo, ûe setrv v v ûivotnìm prost edì a vstupuje do potravnìho etïzce Vstupl tek do potravnìho etïzce Ve svïtov ch oce nech jsou koncentrace perzistentnìch organick ch zneëisùujìcìch l tek velmi nìzkè, v rozsahu part per trilion, coû je koncentrace, kter odpovìd p Ìdavku slou- Ëeniny v mnoûstvì 1 g do rybnìka hloubky 1 m a plochy 1 km 2. V oce nech vöak organick hmota cirkuluje a jak ûivè, tak uhynulè organismy i exkrementy organism jsou opakovanï vyuûìv ny v potravnìm etïzci fytoplanktonñzooplanktonñ mïkk öiñkor öiñrybyñpt ciñsavciñëlovïk. CirkulacÌ se mohou ökodlivè slouëeniny koncentrovat v tukov ch tk nìch aû milionkr t. Tak se nap. prok zalo, ûe eskym ci, kte Ì se ûivì masem tuleú, jsou ohroûeni DDT, kterè cirkuluje ve svïtov ch oce nech. NÏkdy je pr vï p ÌtomnostÌ tèto skupiny slou- Ëenin v mase ryb vysvïtlov na neplodnost nïkter ch mo sk ch drav ch pt k. SlouËeniny skupiny POPs mohou vstupovat do potravnìch etïzc i na pevninï a p ech zet do mlèka a tuk zvì at a lidì. Dioxiny pat Ì do skupiny POPs, mohou tedy cirkulovat v oce nech podobnï jako jinè slouëeniny, mohou i vstupovat do potravnìch etïzc na pevninï. Na rozdìl od jin ch l tek tèto skupiny nebyly dioxiny nikdy vyr bïny ve velk ch mnoûstvìch, na stranï druhè jsou vöak v porovn nì s jin mi slouëeninami extrèmnï toxickè. V tom je jejich nebezpeënost. MÏ- enì obsahu dioxin v tk nìch obyvatel USA a Kanady vedly k z vïru, ûe obsah dioxinu v tukov ch tk nìch se pohybuje v rozsahu 5 aû 10 ppt (part per trilion). Ëinek tak nìzk ch koncentracì na zdravì, pokud je v bec zjistiteln, nenì vöak zatìm zn m. V roce 1986 bylo zjiötïno, ûe kojenci vyûivovanì mate sk m mlèkem mohou b t vystaveni hladinï dioxin, kter p evyöuje 1300 kr t doporuëenè dennì maximum. U.S.Centres for Desease Control pokl d pro obytnè oblasti jiû koncentraci TCDD v p dï 1 ppb za potenci lnï nebezpeënou. 4. PCB ñ polychlorovanè bifenyly 4.1. V znam termìnu PCB Z hlediska rizik, kter p edstavujì dioxiny, je v znamn i dalöì skupina slouëenin, kterè spadajì do kategorie POPs, a to polychlorovanè bifenyly. Tyto deriv ty tvo Ì skupinu vìce neû 70 slouëenin. PCB se zd ly b t velice bezpeën mi chemick mi produkty, protoûe jsou prakticky netoxickè, netïkavè, bez z pachu, stabilnì a nekorozivnì. Byly vyr bïny po dlouhou dobu a bylo jich vyrobeno ohromnè mnoûstvì, velk podìl tohoto mnoûstvì je st le funkënì v transform torech a jin ch za ÌzenÌch. PCB byly pouûìv ny jako p enaöeëe tepla v pr myslov ch za ÌzenÌch vyûadujìcìch oh ev na vysokè teploty, d le pak jako chladicì oleje v transform torech napïtì a jin ch elektrick ch za ÌzenÌch, kde se uplatúujì jejich v bor- 865

4 nè izolaënì vlastnosti a vysok stabilita. Vedle pouûitì v uzav- en ch systèmech vöak byly PCB pouûìv ny i jako spot ebnì materi l, jako plastifik tory polymer, p Ìsada do barev, n tïrov ch hmot a tiska sk ch barev, jako souë st prost edk na ochranu rostlin i pro jinè Ëely. Byly sloûkou n tïr v zemïdïlstvì, kterè tak p edstavujì jeden ze zdroj PCB; ty pak p ech zejì do mlèka nebo tuku jateënìch zvì at. Pokrok v pozn nì umoûnïn v vojem citliv ch analytick ch metod prok zal, ûe tyto slouëeniny vstupujì do potravnìho etïzce a kumulujì se v tukov ch tk nìch, a ûe pat Ì do skupiny slouëenin POPs. ChlorovanÈ bifenyly, kterè vstupujì do organismu pokoûkou, d chacìm systèmem a zaûìvacìm traktem, se podobnï jako ostatnì slouëeniny skupiny POPs ukl dajì do tukov ch tk nì. Testy na laboratornìch zvì atech prok zaly, ûe polychlorovanè bifenyly mohou p sobit poökozenì jater a ledvin, zaûìvacì potìûe, potìûe rozmnoûov nì, vyr ûky a n dory. D sledky dlouhodobèho vystavenì Ëinku mal ch mnoûstvì tïchto slou- Ëenin nejsou vöak zatìm zn my Pr myslov nehoda v Japonsku ChlorovanÈ bifenyly byly pokl d ny za relativnï neökodnè slouëeniny aû do roku 1968, kdy se PCB dostaly do potravin skèho oleje p i jeho zpracov nì netïsnostì teplosmïnnèho systèmu, v nïmû byly PCB pouûìv ny jako p enaöeë tepla. Po nehodï se u 1300 Japonc, kte Ì jedli zneëistïn potravinov olej, objevily bolestivè vyr ûky a poökozenì ledvin a jater. StatistickÈ zpracov nì daj o obïtech tèto pr myslovè hav rie vedlo k z vïru, ûe u obïtì nehody byl v skyt rakoviny ûaludku a jater vyööì neû u srovn vacìho vzorku obyvatel. V d sledku tèto nehody byla v roba PCB v Japonsku zak z na OmezenÌ pouûitì a v roby PCB V USA v robci chemick ch v robk dobrovolnï uzav eli v robu chlorovan ch bifenyl pro jinè Ëely neû pro uzav enè systèmy (transform tory napïtì) jiû v roce V roce 1976 kongres USA zak zal v robu a pouûitì tèto skupiny slouëenin i v uzav en ch systèmech, s v jimkou pouûitì v jiû existujìcìch za ÌzenÌch. V voj v ostatnìch zemìch postupnï n sledoval tento trend a v roba PCB byla postupnï ukonëov na. P ed tìmto z kazem EPA (Environmental Protection Agency ñ USA) zve ejnila odhad, ûe do ûivotnìho prost edì bylo vneseno t PCB jako d sledek nekontrolovatelnèho ukl d nì na skl dky, vypouötïnì do kanalizace, aplikace na silnice a jin ch pouûitì. Stopy PCB byly zjiötïny na vöech mìstech svïta v p dï, v povrchovè a spodnì vodï, v ryb ch, mate skèm mlèku, a dokonce i v arktickèm snïhu. Od roku 1980 je v USA p ik z no, ûe vöechny materi ly obsahujìcì PCB musì b t jasnï oznaëeny a ûe tyto materi ly musì b t likvidov ny p edepsan m zp sobem, uloûeny na ÌzenÈ skl dce nebo spalov ny ve vysokoteplotnìm spalovacìm za ÌzenÌ s Ìzen m a kontrolovan m reûimem. OstatnÌ zemï tento trend postupnï n sledovaly. Po zastavenì v roby, kterè postupnï akceptovaly i dalöì st ty, jsou niky PCB do ûivotnìho prost edì urëeny niky netïsnostmi ze st vajìcìch za ÌzenÌ a niky z likvidovan ch za ÌzenÌ, v nichû jsou PCB pouûity jako chladicì oleje. niky p i likvidaci za ÌzenÌ obvykle souvisejì s nespr vn m postupem likvidace PCB jako potenci lnì zdroj dioxin Poû ry transformaënìch stanic V souvislosti s ohroûenìm dioxiny se uk zaly jako v znamn zdroj rizika poû ry objekt, v nichû jsou instalov ny transformaënì stanice pouûìvajìcì jako chladicì olej PCB, a to zejmèna poû ry ve ejn ch budov, stanic podzemnì dr hy a n - kupnìch st edisek. Odhaduje se, ûe v tïchto ve ejn ch objektech je v USA asi transformaënìch stanic naplnïn ch PCB. P i poû rech vznikajì z PCB toxickè produkty obsahujìcì i dioxiny. Tyto toxickè produkty pronikajì do budovy, jsou adsorbov ny ve stïn ch budovy a hasicì vodou jsou p en öeny i do kanalizace systèmu. P i poû ru transformaënì stanice v osmn ctipodlaûnì ednì budovï v New Yorku se rozöì ily PCB a toxickè produkty jejich oxidace ventilaënìm systèmem do celè budovy. N klady na dekontaminaci budovy, jejìû stavebnì n klady byly 20 milion USD, byly 30 milion USD Vznik dioxin p i likvidaci PCB Chemikovi nenì nutnè vysvïtlovat skuteënost, ûe za podmìnek spalov nì mohou z chlorovan ch bifenyl vznikat polychlordibenzodioxiny a polychlordibenzofurany, protoûe struktury slouëenin jsou velmi podobnè a dioxiny jsou velice st lè slouëeniny. Bohuûel, p i likvidaci n plnì elektrick ch za ÌzenÌ nenì moûnè vylouëit ani nevhodnou a ökodlivou iniciativu osob bez chemickèho vzdïl nì. NenÌ-li reûim spalov nì peëlivï Ìzen, mohou p i nïm vznikat i dioxiny. V znamn m rizikem vzniku dioxin je tedy neodborn likvidace n plnì transform tor a jin ch za ÌzenÌ neodborn m spalov nìm. Stopy dioxin mohou vznikat nap. p i spalov nì petroleje nebo topn ch olej, jimiû byla prom v na likvidovan elektrick za ÌzenÌ p vodnï naplnïn PCB. BezpeËn standardnì likvidace n plnì odstavovan ch elektrick ch za ÌzenÌ naplnïn ch chlorovan mi bifenyly nenì st le jeötï zcela do eöena a je velmi n kladn. 5. Perspektivy eöenì TechnickÈ eöenì problèmu dioxin bude patrnï obdobnè eöenìm jin ch problèm, kterè se objevily, kdyû bylo prok - z no, ûe nïkter v robek chemickèho pr myslu, kter se zd l b t bezpeën a jehoû v roba byla û d na a tolerov na, je p i dlouhodobèm poûìv nì nebezpeën. V robky, kterè se prok - zaly jako nebezpeënè, byly postupnï nahrazeny v robky jin mi a v roba nebezpeënèho v robku pak byla nejprve omezena a pozdïji zpravidla zak z na. Pro eöenì problèmu dioxin to znamen postupnï zastavit v robu vöech slouëenin, p i jejichû v robï dioxiny vznikajì jako vedlejöì produkt, a zastavit v robu produkt, z nichû mohou dioxiny vznikat nap Ìklad v p ÌpadÏ poû ru. HlavnÌm problèmem pak z st v tzv. star ekologick z tïû StarÈ ekologickè z tïûe Pod pojmem ÑstarÈ ekologickè z tïûeì se rozumïjì ohroûenì ûivotnìho prost edì, kter jsou d sledkem dlouhodobè v roby a pouûìv nì chemick ch l tek v minulosti, kdy byla ochranï ûivotnìho prost edì vïnov na mnohem menöì pozor- 866

5 nost a kdy roveú znalostì o potenci lnì nebezpeënosti chemick ch v robk byla niûöì. Z hlediska ohroûenì ûivotnìho prost edì dioxiny je ËelnÈ rozdïlit starè ekologickè z tïûe do Ëty skupin: Dioxiny adsorbovanè v p dï zemïdïlsk ch pozemk Prost edky na ochranu rostlin, v nichû mohly b t ve stopov ch mnoûstvìch p Ìtomny i dioxiny, byly pouûìv ny i v»eskè republice. Proto je pravdïpodobnè, ûe v p dï nïkter ch oblastì jsou adsorbov ny i stopy dioxin, kterè mohou p ech - zet do potravnìho etïzce a do povrchovè Ëi spodnì vody. Tuto historickou z tïû nenì moûnè jednoduöe odstranit, ochranou p ed nì je kontrola obsahu dioxin (a jin ch nebezpeën ch slouëenin) v mlèce a mase jateënìch zvì at. HistorickÈ skl dky chemick ch odpad V minulosti nebylo ukl d nì na skl dky Ìzeno z kony, kterè jsou platnè nynì. Na skl dky byly ukl d ny odpadnì produkty, produkty nevyhovujìcì kvality, poökozen za ÌzenÌ, materi l z demolic a jinè odpady, v nichû mohou b t i dioxiny. Obsah dioxin vöak nenì hlavnìm problèmem tïchto skl dek. Sklady likvidovan ch elektrotechnick ch za ÌzenÌ V tïchto skladech mohou b t uloûena za ÌzenÌ naplnïn PCB urëen k likvidaci, p ÌpadnÏ i n doby s vypuötïnou n plnì tïchto za ÌzenÌ Ëi rozpouötïdly pouûit mi k promytì odstavovanèho za ÌzenÌ. HlavnÌ riziko tèto starè ekologickè z tïûe je v tom, ûe se nïkdo m ûe pokusit PCB likvidovat neleg lnìm nebo neodborn m zp sobem. P i neodbornèm spalov nì mohou vznikat toxickè slouëeniny, vëetnï dioxin. Pro bezpeënou likvidaci PCB bude nutnè vytvo it podmìnky pro standardnì odbornè eöenì, pro koncentrovanè smïsi patrnï uloûenì na Ìzenou skl dku a pro zneëiötïn rozpouötïdla pak ÌzenÈ spalov nì. Budovy zruöen ch v roben a pozemky v jejich okolì Zdivo budov v roben a zemina pozemk v jejich okolì jsou vûdy zneëiötïny chemick mi l tkami, kterè jsou ve v robnï vyr bïny. Ve v robn ch, kde se vyr bïly po dlouhou dobu chlorderiv ty fenol, nebo kde se vyr bïl po dlouhou dobu chlor elektrol zou, mohou b t souë stì zneëiöùujìcìch l tek i dioxiny, prov zenè dalöìmi slouëeninami. Z sadnì vliv na eöenì m rozhodnutì, zda m ûe b t dan objekt a pozemek zakonzervov n, nebo zda m b t znovu nïjak vyuûit. Budovy kontaminovanè dioxiny (a prov zejìcìmi slouëeninami) nemohou b t p Ìmo vyuûity jako pracoviötï pro jinou v robu s celodennìm pobytem zamïstnanc, protoûe pobyt v tïchto budov ch m ûe b t zdravì ökodliv. P i eöenì je nutnè p ihlìûet jak k ekonomickè, tak i k ekologickè str nce eöenì ZneökodnÏnÌ star ch ekologick ch z tïûì OzdravÏnÌ budov na bezpeënou roveú je zpravidla n - kladnè; v hodnïjöì b v existujìcì stavby odstranit i se zne- ËiötÏnou zeminou. Demolice, doprava suti a jejì uloûenì na skl dku jsou takè spojeny s n klady a s rizikem niku ökodliv ch slouëenin do okolì. Situaci je nutnè radik lnï eöit v p ÌpadÏ, kdy je chemick z vod ruöen a pozemek m b t vyuûit pro bytovou v stavbu, pro rekreaënì prostory nebo pro zemïdïlskè Ëely. Zkuöenosti s likvidacì tïchto star ch ekologick ch z tïûì ve svïtï ukazujì, ûe prvnìm krokem musì b t podrobn pr zkum budov a pozemku, jehoû v sledkem je zmapov nì obsahu ökodliv ch slouëenin v jednotliv ch jeho Ë stech, aby bylo moûnè materi l z demolic a skr vek t Ìdit podle stupnï zneëiötïnì, aby mnoûstvì silnï kontaminovanèho materi lu ukl danèho na skl dky bylo co nejmenöì. Zakonzervov nì objektu je spojeno s n klady na konzervaci a s rizikem, ûe ökodlivè slouëeniny z st vajì v danèm objektu. Pokud je objekt uvnit chemickèho z vodu, nemusì to p edstavovat v znamnè riziko pro ve ejnost, protoûe konzervovan objekt je pod kontrolou. Budova i pozemek jsou ovöem ztraceny pro dalöì vyuûitì. Diskutovanou ot zkou souëasnè doby je, zda historickè budovy zneëistïnè dioxiny a prov zejìcìmi slouëeninami nep edstavujì v ûnè ohroûenì pro obyvatele okolì. Dioxiny jsou m lo tïkavè, nenì tedy nebezpeëì, ûe by mohly vytvo it toxick oblak s akutnìm Ëinkem. D le jsou m lo rozpustnè ve vodï, proto nebezpeëì, ûe by p ech zely snadno do spodnì vody, je malè. P ÌpadnÈ nosy stop dioxin vïtrem se nesoust eôujì na jedinè mìsto a rozptylujì unikajìcì l tky, takûe lok lnì koncentrace jsou velmi nìzkè. V historickèm objektu jsou ökodlivè slouëeniny adsorbov ny na stavebnì materi ly a p du. V roce 1986 bylo mï enìmi v USA zjiötïno, ûe se dioxiny v p dï pohybujì jen velmi pomalu, patrnï rychlostì 1 cm za 400 aû 5000 let; uvedenè vahy nemusì ovöem platit pro doprovodnè slouëeniny. 6. Z vïr Dioxiny p edstavujì bezesporu nebezpeënou skupinu slou- Ëenin. ZjiötÏnÌ p Ìtomnosti dioxin a sledov nì pohybu dioxin v ûivotnìm prost edì bylo umoûnïno aû v vojem vysoce citliv ch analytick ch metod. ProblÈm dioxin by mïl b t sledov n a eöen jako jeden z problèm ochrany ûivotnìho prost edì. Z pojmu Ñdioxinyì se vöak stal symbol, symbol ohroûenì, kterè p edstavuje chemick pr mysl pro zdravì obyvatel a ûivotnì prost edì, symbol, kter je nïkdy vyuûìv n k p sobenì na city obyvatel a vyvol v nì pocitu ohroûenì existencì chemickèho podniku v blìzkosti bydliötï. KladenÌ p Ìliö velkè v hy na problèm dioxin a na problèm star ch ekologick ch z tïûì vöak nenì ËelnÈ, protoûe odv dì pozornost od vyv ûenèho p Ìstupu k ochranï ûivotnìho prost edì. P edstavy o tom, kter v robek je nebezpeën, se vyvìjejì a chemick pr mysl musel a bude muset na tyto p edstavy reagovat. NenÌ to nap Ìklad tak d vno, co bylo prakticky veökerè obilì k setbï oöet ov no mo idly proti plìsnìm obsahujìcìm organicky v zanou rtuù. JeötÏ ned vno byla pouûìv na pr myslov hnojiva se stopami kadmia, teprve ned vno byl z prodeje vyúat benzin se slouëeninami olova. Ke zlepöenì ochrany ûivotnìho prost edì nep ispìv, kdyû se z nïkterèho problèmu vytvo Ì symbol nebezpeënosti chemick ch v rob. A to je i p Ìpad dioxin. P edstavy o tom, kterè chemickè produkty jsou bezpeënè a kterè nikoliv, jsou z vislè na rovni vïdeck ch znalostì a rovni techniky. Chemie je jednìm z obor, kter na stranï jednè vyr bì chemickè produkty, a na stranï druhè umoûúuje sledovat pohyb tïchto produkt v ûivotnìm prost edì. Je ale i oborem, kter vyhled v bezpeënïjöì n hrady nezbytn ch 867

6 produkt. Je samoz ejmè, ûe v budoucnosti, kratöì i vzd lenïjöì, m ûe v voj vïdy a techniky prok zat, ûe i nov, bezpeënïjöì eöenì majì sv skalì, a ûe i nov eöenì, kter se zd la b t bezpeën, zcela bezpeën nejsou. V souëasnè dobï je aktu lnì i ot zka rizik, kter p edstavujì starè ekologickè z tïûe p i povodnìch. Podle mèho n - zoru, budovy a pozemky kontaminovanè dioxiny z sadnì riziko nep edstavujì. äkodlivè slouëeniny jsou v nich adsorbov ny na tuhèm materi lu, pokud je materi l odplaven, je odplaven velk m p ebytkem vody do ek Ëi mo Ì, kde se pak uloûì do sediment a p ipojì se k jiû existujìcì z drûi jin ch slouëenin typu POPs. Je moûnè, ûe v znamnïjöìm d sledkem povodnì z hlediska ochrany ûivotnìho prost edì je skuteënost, ûe je na delöì dobu p eruöen provoz ËistÌren odpadnìch vod. LITERATURA 1. Miller G. T.: Living in the Environment. Wadsworth Publishing Company, Belmont Reference Document on Best Available Techniques for Mineral Oil and Gas Refineries. European IPPC Bureau, Reference Document on Best Available Techniques in the Chlor-Alkali Manufacturing Industry. European IPPC Bureau, Hor k J.: Chem. Prum. 39, 499 (1989). J. Hor k (Department of Organic Technology, Institute of Chemical Technology, Prague): Dioxins as a Source of Hazard for the Environment and Health The terms dioxins, PCB and POPs are explained and environmental risks connected with production and formation of these classes of compounds are discussed. Examples of intoxication by these compounds in industrial accidents and in the Vietnam war are reviewed. Reduction of environmental hazard is discussed.»esk spoleënost chemick, Odborn skupina analytickè chemie, ve spolupr ci se Spektroskopickou spoleënostì Jana Marka Marci, firmou Merck, s.r.o. Praha a Katedrou analytickè chemie Univerzity Pardubice po dajì ve dnech 28.ñ29. ledna roënìk celost tnì soutïûe o nejlepöì studentskou vïdeckou pr ci v oboru analytickè chemie o cenu firmy Merck PARDUBICE 2003 KontaktnÌ adresa: Doc. Ing. Karel Ventura, CSc., Univerzita Pardubice, FChT/KAlCh, n m.»s. legiì 565, Pardubice Telefon: , 868

Jak jsme hospodařili v prvním pololetí letošního roku

Jak jsme hospodařili v prvním pololetí letošního roku DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost V 1. pololetì jsme se nevïnovali jen hospoda enì roku 2001, ale takè ukonëenì hospoda enì roku 2000. Dne 13. b ezna byl vedenì spoleënosti p ed n audit

Více

p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m

p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m Budou mezin rodnì ËetnÌ standardy povinnè i pro malè a st ednì firmy? V poslednì dobï se st le vìce pozornosti vïnuje systèmu ËetnictvÌ mal ch a st ednìch podnik (d le jen SME) 1). Z jem svïtovè odbornè

Více

Zůstáváme i nadále optimisty,

Zůstáváme i nadále optimisty, stavebnictví - obor s jedničkami (str. 1-8) Využijte portál premium.prosperita.info Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Zůstáváme i nadále optimisty, ročník 8 (8 / 2006) potvrdil prezident Svazu

Více

POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII

POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII BOHUMIL KRATOCHVÕL a, MICHAL HUä K a a ALEXANDR JEGOROV b a stav chemie pevn ch l tek, Vysok ökola chemicko-technologick v Praze, Technick 5, 166

Více

P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk

P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk Metodick pom cka N v r h Mimo dn p Ìloha Ëasopisu Auditor Ë. 7/ 2003 Vydala Komora auditor»eskè republiky 1 vodem V mimo dnè p Ìloze Ëasopisu Auditor

Více

ParnÌ oh ÌvaËe. Nov generace

ParnÌ oh ÌvaËe. Nov generace ParnÌ oh ÌvaËe Nov generace é dnè jinè parnì oh ÌvaËe n ekonomicky v hodnïjöì HlavnÌmi v hodami tohoto v mïnìku jsou zcela unik tnì geometrie a pevnost nerezov ch desek zajiöùujìcì optim lnì p estup tepla

Více

STAV A VÝVOJ SLOZEK ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ

STAV A VÝVOJ SLOZEK ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ STAV A VÝVOJ SLOZEK ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ STATE AND DEVELOPMENT OF THE ENVIRONMENTAL COMPARTMENTS OVZDUŠÍ ATMOSPHERE VODA WATER KRAJINA LANDSCAPE ODPADY WASTE HLUK NOISE VybranÈ informaënì zdroje (publikace,

Více

REUNION ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI.

REUNION ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI. REUNION 2007 5 ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI. POUŤ NA SKALACE 21. 7. 2007 Slovo na cestu Dnes si p edstavìme dalöìho dovèho patrona, kter m byl velk cìrkevnì reform tor 12.

Více

EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G

EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G OdsavaË par EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G 2 OBSAH Str nka BezpeËnostnÌ instrukce... 4 Popis spot ebiëe... 5 Funkce... 5 Zvl ötnì p ÌsluöenstvÌ... 6 Instalace... 6 VybalenÌ... 6 UmÌstÏnÌ...

Více

V Y ä E H R A D J A N S O K O L Jan Sokol Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů VYäEHRAD äestè, p epracovanè vyd nì Jan Sokol, 2010 ISBN 978-80-7429-056-5 OBSAH vodem............................

Více

www.par i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49

www.par i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49 i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49 1. ModrÈ rezidentnì parkovacì zûny i z verze publikace 20081203 pg. 2 / 49 1. rezidentnì zûny ANO? 2. rezidentnì zûny NE? 3. rezidentnì zûny ping!!! zadejte intenzitu

Více

STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE

STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE ST PRVN V EOBECN USTANOVEN l. I. Z kladn ustanoven (1) Spole enstv vlastn k bytov ch jednotek

Více

RefWorks. Příručka uživatele. Pot ebujete pomoci? Prodej a podpora: Online Tutorial. Help. www.refworks.com PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU

RefWorks. Příručka uživatele. Pot ebujete pomoci? Prodej a podpora: Online Tutorial. Help. www.refworks.com PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU RefWorks Pot ebujete pomoci? Online Tutorial Příručka uživatele Online pr vodce objasúuje vöechny funkce RefWorks formou kr tk ch prezentacì. Volbu Tutorial naleznete v rolovacìm menu Help. PŘIHLÁŠENÍ

Více

Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol

Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol Souhrnná zpráva 2005 Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání Tato zpráva byla vytvo ena a publikována Evropskou agenturou

Více

kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, produkuje v cel ad proveden p ibli n 50 v robc a technologie jejich

kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, produkuje v cel ad proveden p ibli n 50 v robc a technologie jejich 6.2.2. Lithiov l nky Lithium pat k lehk m kov m ( =0:534 kg/dm 3 ) a jeho m rn kapacita je 3860 Ah/kg (u zinku pouze 820 Ah/kg). Vzhledem k tomu, e jeho oxida n potenci l je rovn dosti vysok (typick lithiov

Více

Monoblokov ho k pro topn olej M 40

Monoblokov ho k pro topn olej M 40 TLAKOV HOÿ K TOPÝ OLEJ EXTRA LEHKÝ Monoblokov ho k pro topn olej M 40 v rozmezì od 185 do 1050 kw SZ BRO odpovìd p edpis m n sledujìcìch evropsk ch smïrnic: - 73/23/EWG ÌzkonapÏùov smïrnice - 89/336/EWG

Více

as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc.

as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc. Univerzita Palackého v Olomouci Filosofická fakulta Katedra filosofie as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson magisterská

Více

6. Elektrochemick zdroje energie. 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj. vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon

6. Elektrochemick zdroje energie. 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj. vlastnosti elektrochemick ho zdroje energie, jeho nap t a v kon 6. Elektrochemick zdroje energie 6.1. Z kladn pojmy a rozd len zdroj Elektrochemick zdroje energie jsou za zen, v nich prob h spont nn i zen konverze chemick energie na energii elektrickou prost ednictv

Více

Vznik a p vod BSE podle alternativní ammoniamagnesium

Vznik a p vod BSE podle alternativní ammoniamagnesium Vznik a p vod BSE podle alternativní ammoniamagnesium theory Souhrn 1. Prionové nemoci a histologické zm ny v moze ku Prionové nemoci jsou charakteristické tím, e normální prion protein (PrPc) je nahrazen

Více

David Irving a "osv timská le " Pavel Zeman

David Irving a osv timská le  Pavel Zeman AAARGH esky a Slovensky PROTI REVISIONISMUS David Irving a "osv timská le " Pavel Zeman T ko bychom hledali mezi zahrani ními specialisty na d jiny druhé sv tové války a t etí í e kontroverzn j í postavu,

Více

ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY

ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY ANEB JAK D LAT SPRÁVNÉ V CI SPRÁVN. PR VODCE PRO Z IZOVATELE A EDITELE ŠKOL, PRO PEDAGOGY A RODI E ŽÁK - ARGUMENTY, P ÍKLADY A INFORMACE O TOM,

Více

V ROČNÕ ZPR VA ZA ROK 2007 HVĚZD RNA A PLANET RIUM ČESK BUDĚJOVICE S POBOČKOU NA KLETI

V ROČNÕ ZPR VA ZA ROK 2007 HVĚZD RNA A PLANET RIUM ČESK BUDĚJOVICE S POBOČKOU NA KLETI V ROČNÕ ZPR VA ZA ROK 2007 HVĚZD RNA A PLANET RIUM ČESK BUDĚJOVICE S POBOČKOU NA KLETI 1 Hvězd rna a planet rium ČeskÈ Budějovice s pobočkou na Kleti Z tkovo n břežì 4 370 01 ČeskÈ Budějovice statut rnì

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Rodina je základ (státu)

Rodina je základ (státu) Editorial: Rodina je základ (státu) Pro n které rodiny toto r ení platí více, pro n které mén. O t ch druhých se dnes zmi ovat nebudu. T ch prvních ale také pár znám, asto je potkávám u nás v Trojce. Kdyby

Více

id23762671 pdfmachine by Broadgun Software - a great PDF writer! - a great PDF creator! - http://www.pdfmachine.com http://www.broadgun.

id23762671 pdfmachine by Broadgun Software - a great PDF writer! - a great PDF creator! - http://www.pdfmachine.com http://www.broadgun. 1 2 Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách Èást II. Výstup z projektu podpory jakosti è. 6/31/2006 Kolektiv autorù Národní informaèní støedisko pro podporu jakosti Praha 2006

Více

2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY. 2.1 Sídelní struktura

2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY. 2.1 Sídelní struktura 2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 2.1 Sídelní struktura ešené území tvo í 9 rekrea ních celk, 100 obcí, z nichž má 11 statut m sta a jedna statut m styse. ešené území t chto rekrea ních celk tvo í cca 25% území

Více

Zpùsob urèování hodnot pro environmentální manažerské úèetnictví. Postupy a principy

Zpùsob urèování hodnot pro environmentální manažerské úèetnictví. Postupy a principy Pracovní pøíruèka EMA è. 1 Zpùsob urèování hodnot pro environmentální manažerské úèetnictví Postupy a principy Univ.doc.Mg.Dr Christine Jasch Institut für ökologische Wirtschaftsforschung,IÖW,Wien 1043

Více

Tomáš Chmura HUDEBNÍ PRVKY INSPIRACE PRO HRÁ E NA BICÍ SOUPRAVU

Tomáš Chmura HUDEBNÍ PRVKY INSPIRACE PRO HRÁ E NA BICÍ SOUPRAVU Tomáš Chmura HUDEBNÍ PRVKY INSPIRACE PRO HRÁ E NA BICÍ SOUPRAVU - 2 - Obsah pro vyhledávání prvk Název prvku 1. Metrické prvky Umíst ní ukázky.cd/.stopy Umíst ní komentá e v p íru ce str. 1.1. Základní

Více

I Z klad pojmy teorie pravd podobosti { eoci l u eb text pro p edm t MATEMATIKA V, FS,FM TUL, ( drob chyby ejsou vylou ey) P. Volf, b eze 999 N hod pokus, syst m jev P edm tem teorie pravd podobosti je

Více

ALTRUISMUS A SOCIÁLNÍ PODNIKATELSTVÍ PØÍSPÌVEK K TE O RII NETRŽNÍCH ORGANIZACÍ

ALTRUISMUS A SOCIÁLNÍ PODNIKATELSTVÍ PØÍSPÌVEK K TE O RII NETRŽNÍCH ORGANIZACÍ ALTRUISMUS A SOCIÁLNÍ PODNIKATELSTVÍ PØÍSPÌVEK K TE O RII NETRŽNÍCH ORGANIZACÍ Pa vel Cha lup ní èek, Vy so ká ško la eko no mic ká v Pra ze * 1. Úvod Lid ské ak ti vi ty mo ti vo va né al tru is mem pøi

Více