HYDRAULICKÁ ZAÍZENÍ STROJ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HYDRAULICKÁ ZAÍZENÍ STROJ"

Transkript

1 Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava HYDRAULICKÁ ZAÍZENÍ STROJ uební text Bohuslav Pavlok Lumír Hružík Miroslav Bova Ureno pro projekt: Název: íslo: Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu CZ / /0414 Operaní program Rozvoj lidských zdroj, Opatení 3.2 Realizace: VŠB Technická univerzita Ostrava Projekt je spolufinancován z prostedk ESF a státního rozpotu R Ostrava 2007

2 Obsah 1. Úvod 1 2. Hydraulické pohony a pevody Definice, skladba a rozdlení pohon a pevod Pracovní mechanismy Momentové charakteristiky hydraulických pohon Interakce pohonu a pracovního mechanizmu ízení pohon Objemové ízení ízení zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru ízení zmnou geometrického objemu hydromotoru Hydrostatický pevod Ventilové ízení Klasická ídicí technika Proporcionální ídicí technika Servotechnika Vestavné ventily a jejich aplikace Princip vestavného ventilu ízení vestavných ventil Aplikace vestavných ventil Hydraulické pohony s akumulátory Rozdlení akumulátor Plynové akumulátory s pímým stykem kapaliny a plynu Akumulátory s dlicí pepážkou Pístové akumulátory Vakové akumulátory Membránové akumulátory Speciální akumulátory Akumulátory pružinové a závažové Píslušenství hydraulických akumulátor Bezpenostní a uzavírací blok Montáž akumulátor, provozní a bezpenostní pedpisy Plnicí zaízení pro plyn Použití hydraulických akumulátor v obvodech Tlumení pulsací hydrogenerátoru Tlumení tlakových špiek v obvodu Pokrytí nerovnomrného odbru kapaliny Zdroj tlaku pro obvody s hydromotory ízenými rychlými ventily Vyvození upínacího tlaku Zdroj tlaku pro zajištní krátkodobého vysokého odbru Vyvažování hmotné zátže 80 i

3 6. Vícemotorové pohony a synchronní chod hydromotor Vícemotorové pohony Synchronní chod hydromotor Energeticky úsporné systémy a tepelná bilance obvodu Srovnávání energetické bilance hydraulických systém podle jejich uspoádání Hydraulický systém se škrticím ventilem Hydraulický systém s dvoucestným regulátorem prtoku Hydraulický systém s tícestným regulátorem prtoku Hydraulický systém s hydrogenerátorem s regulací na konstantní tlak Load-Sensing systém s uzaveným stedem Tepelný výpoet hydraulického obvodu Prbh teploty v obvodu Výpoet chlazení Pracovní kapaliny v hydraulických systémech Pehled používaných pracovních kapalin Minerální olej Tžkozápalné kapaliny Ekologicky šetrné kapaliny Píklady aplikace hydrauliky v praxi Závr Literatura 115 ii

4 Použité veliiny a jednotky Znaka : Název : Rozmr : a zrychlení m.s -2 rychlost šíení tlakové vlny m.s -1 A pomr amplitud 1 b šíka m c výška m mrná tepelná kapacita J.kg -1.K -1 d, D prmr m e excentricita m regulaní odchylka 1 E energie J f souinitel tení 1 frekvence (kmitoet) Hz F síla N g tíhové zrychlení (9,80665 m.s -2 ) m.s -2 G svodová propustnost N -1.m 5.s -1 penos 1 h výška, zdvih, výška mezery m H zdvih m i pevod 1 I elektrický proud A J hmotnostní moment setrvanosti kg.m 2 k tuhost N.m -1 drsnost potrubí m souinitel prostupu tepla W.m -2.K -1 K objemový modul pružnosti kapaliny Pa l, L délka m m hmotnost kg M moment N.m n otáky s -1 polytropický exponent 1 iii

5 O obvod m p tlak Pa p tlakový spád Pa P výkon W Q objemový prtok m 3.s -1 teplo J r, R polomr m R odpor elektrický odpor hydraulický lineární N.m -5.s odpor hydraulický kvadratický N.m -8.s 2 Re Reynoldsovo íslo 1 s dráha m tlouška stny, souásti m S plocha m 2 t as s teplota T termodynamická teplota K asová konstanta s u rychlost unášivá rychlost m.s -1 akní veliina elektrické naptí V v rychlost m.s -1 poruchová veliina V objem, geometrický objem m 3 w žádaná veliina x souadnice, poloha m y souadnice, poloha m výstupní veliina z souadnice, poloha m poet prvk 1 Z zesílení 1,, úhel 1 o = rad 180 o C iv

6 , souinitelé (obecn) 1 p souinitel rozpustnosti 1 l délková roztažnost K -1 T souinitel objemové roztažnosti s teplotou K -1 p souinitel objemové stlaitelnosti Pa -1 tlouška mezní vrstvy m souinitel tlumení 1 pomrné prodloužení, pomrné zúžení (kontrakce) 1 úhlové zrychlení s -2 úinnost 1 dynamická viskozita Pa.s izentropický (adiabatický) exponent 1 souinitel tení ve vedení 1 souinitel tepelné vodivosti W.m -1.K -1 souinitel prtoku, výtokový souinitel 1 kinematická viskozita m 2.s -1 souinitel místního odporu (místní ztráty) 1 Ludolfovo íslo (=3,14159) hustota kg.m -3 normálové naptí Pa as s tené naptí Pa úhel otoení, fázový posuv 1 o = rad 180 regulaní parametr (V g /V g, max ) 1 rychlostní souinitel 1 tepelný tok W nerovnomrnost prtoku 1 úhlová rychlost s -1 v

7 vi

8 1. Úvod Tato uební opora vznikla jako reakce na zmnné poteby prmyslu regionu Severní Moravy a Slezska, kde probíhá intenzivní restrukturalizace prmyslu. Znaná ást tžebního a hutního prmyslu je nahrazována prmyslem strojírenským, zejména automobilovým, ale i devaským, spotebním apod. I na tyto zmny reaguje tato uební opora. Tradiní aplikace hydrauliky v hornictví, metalurgii, energetice jsou doplnny aplikacemi hydrauliky ve strojírenství, zkušebnictví, lehkém prmyslu, doprav a dokonce v divadelní technice aj. Uební opora k pedmtu Hydraulická zaízení stroj není klasické skriptum, tebaže se mu formou podobá. Na rozdíl od skript je zde textová ást zestrunna na základní minimum, zato je zde velký poet obrázk, schémat, tabulek a fotografií, pevážn barevných, což je umožnno elektronickou podobou díla. Rozsáhlá je zejména kapitola 9 Píklady aplikace hydrauliky, která v klasických skriptech tém chybí. Tuto kapitolu student nebude studovat od první do poslední stránky, nýbrž bude si z ní vybírat píklady aplikací nejen podle odkaz v textové ásti, ale i podle zamení své semestrální práce, bakaláské práce apod. Uební opora díky své elektronické podob bude primárn sloužit studentm kombinované a distanní formy studia, ale i studenti presenního studia ji jist budou využívat pro její výše vyjmenované výhody. Uební opora byla vytvoena díky podpoe Evropských strukturálních fond (ESF), konkrétn operaního programu Rozvoj lidských zdroj, název projektu Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu. Jednotlivé kapitoly zpracovali: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.: kap. 1, 2, 3, 6, 8, 9.3, 9.5, 10, Dr. Ing. Lumír Hružík: kap. 4, 5, 7, 9.4, Dr. Ing. Miroslav Bova: kap. 9.1,

9 2. Hydraulické pohony a pevody 2.1. Definice, skladba a rozdlení pohon a pevod Definice pohon a pevod Pohon a pevod jsou dv nejastjší funkce hydraulických mechanism. Pohon je mechanismus, který uvádí stroj do pohybu. Pevod je mechanismus, který slouží k transformaci parametr penášené energie. Hydraulický pohon nebo pevod využívá k penosu energie mezi vstupem a výstupem kapalinu. Kapaliny mohou být nositeli více druh energie, napíklad energie tlakové, kinetické nebo tepelné. Hydraulický pohon nebo pevod využívající pedevším kinetickou energii kapaliny se nazývá hydrodynamický pohon a hydrodynamický pevod Skladba pohonu Skladba pohonu je znázornna blokov na obr každý pohon však nemusí být vybaven všemi ástmi, které jsou znázornny na obr Rozdlení pohon Obr. 2.1 Skladba pohonu Podle zpsobu ízení se pohony dlí na ovládané a regulované. Podle pohybu výstupního lenu rozlišujeme pohony s rotaním výstupem, s pímoarým výstupem (lineární pohony) a s kývavým výstupem. Podle spojení motoru s pevodovým mechanismem rozlišujeme zapojení sériové, paralelní a paralelní s vtvením výkonu (viz obr. 2.2). 2

10 Obr. 2.2 Zapojení motoru M a pevodového mechanizmu P a seriové, b paralelní, c paralelní s vtvením výkonu Podle uspoádání a potu motor rozlišujeme: - jednomotorový pohon, - vícemotorový pohon, kdy jeden stroj má nkolik samostatných motor, - skupinový pohon, kde jeden motor pohání více pracovních mechanism Pracovní mechanismy Pro úely návrhu pohonu popíšeme pracovní mechanismus (stroj, technologické zaízení) temi veliinami (obr. 2.3): M M, n M, J u rotaního pohybu, F M, v M, m u translaního pohybu. Obr. 2.3 Základní parametry pracovního mechanizmu a s rotaním pohybem, b s translaním pohybem Ekvivalentní vyjádení otáek n je úhlová rychlost : = = 2 n. (2.1) Všechny tyto veliiny mohou být obecn funkcí asu (obr. 2.4) M M = M M (t), N M = n M = n M (t), (2.2) mohou být vzájemn na sob závislé (obr. 2.5) M M = M M (n M ), J = J(n M ) (2.3) M M = M M ( M ), J = J( M ) (2.4) 3

11 Obr. 2.4 Prbhy zatžovacího momentu nebo zatžovací síly pracovního mechanizmu a moment pasivních odpor na kolese rýpadla za provozu, b prbh síly na hydraulickém válci lisu Obr. 2.5 Kinematické schéma mechanizmu jednoduchého rýpadla Závislost M M (n M ), tzv. momentová charakteristika pracovního mechanismu, má pro nkteré skupiny stroj typické prbhy (obr. 2.6). Charakteristiku ad a) mají zvedací zaízení, výtahy, vrátky, tžní stroje, zvedací plošiny aj. Pi zvedání se zvyšuje potenciální energie mechanismu (pivedený výkon je kladný), pi spouštní se musí výkon odebírat (brzdit), proto je záporný. Charakteristiku ad b) mají tlaky, dopravníky pro horizontální pepravu, pojezdy bagr, mobilních stroj pro pomalé rychlosti, pohony hoblovek, ventilových a šoupátkových uzávr a mnoho dalších. vyznauji se tím, že moment pasivních odpor za klidu je vtší než za pohybu. jen výjimen se odpory za klidu a pohybu rovnají. 4

12 Obr. 2.6 Typické prbhy momentových charakteristik pracovních mechanizm a výtahová charakteristika, b hoblovková charakteristika, c kalandrová charakteristika, d ventilátorová charakteristika, e navíjeková charakteristika Pro pohony s pímoarými hydromotory (hydraulickými válci) platí obdobné charakteristiky závislosti mezi zatžovací silou F M a rychlostí pohybu v M. Charakteristiku ad c) mají kalandry, mísicí a míchací stroje v papírenském, textilním, stavebním, chemickém nebo potravináském prmyslu, kde se míchají látky o vysoké viskozit. 5

13 Charakteristiku ad d) mají erpadla, ventilátory, lodní šrouby, turbokompresory, odstedivky ap. Charakteristiku ad e) mají navíjeky pás, drát ap. s konstantním tahem a konstantní navíjecí rychlostí Momentové charakteristiky hydraulických pohon Hydraulický pohon se zdrojem prtoku Obr. 2.7 Hydromotor pipojený na zdroj konstantního prtoku Hydromotor pipojený na zdroj konstantního prtoku lze popsat vztahy: odtud: Q V.n Q V.n G. p (2.5) M z M M M Q GM Q GM 2M Q 2GM n pm M n 2 0 V V V V V V V M M M M M M M k M.M (2.6) kde Q z G M V M n 0 je prtoková ztráta hydromotoru - svodová propustnost hydromotoru - geometrický objem hydromotoru - otáky motoru bez zatížení, tzv. otáky naprázdno. Grafickým vyjádením rovnice je momentová (otáková) charakteristika, viz obr Obr. 2.8 Momentová M n charakteristika hydromotoru 6

14 Výsledná charakteristika pohonu je ovlivnna charakteristikou rozvodu. Píklad konstrukce výsledné charakteristiky pohonu s asynchronním elektromotorem, hydrogenerátorem a omezením tlaku pojistným ventilem je znázornn na obr Obr. 2.9 Konstrukce výsledné momentové charakteristiky pohonu 1 - charakteristika hydrogenerátoru, 2 - charakteristika hydromotoru, 3 - charakteristika asynchronního elektromotoru, 4 - charakteristika vedení a rozvodu, 5 - výsledná momentová charakteristika pohonu, 6 - omezení pojistným ventilem Píklady realizace zdroje prtoku: Na obr. 2.10a je neízený zdroj prtoku, tvoený hydrogenerátorem s konstantním geometrickým objemem a pohonným elektromotorem. Na obr. 2.10b je ízený zdroj prtoku, tvoený regulaním hydrogenerátorem a spalovacím motorem. Obr Zdroje prtoku a - neregulaní hydrogenerátor pohánný elektromotorem, b - regulaní hydrogenerátor pohánný spalovacím motorem 7

15 Hydraulický pohon se zdrojem tlaku Hydraulický motor podle obr pipojený na zdroj konst. tlaku p = konst. lze popsat vztahem M M t M z V M. p 2 M M z, (2.7) kde M z je vnitní moment pasivních odpor hydromotoru (ztrátový moment), M t - teoretický moment. Obr Hydromotor pipojený na zdroj konstantního tlaku Obr Momentová charakteristika hydromotoru pipojeného na zdroj konstantního tlaku Vnitní moment pasivních odpor má vtšinou nelineární prbh, momentová charakteristika pohonu má tvar znázornný na obr Píklady realizace zdroje tlaku: Obr Píklad zdroje tlaku 1 neregulaní hydrogenerátor, 2 pepouštcí (pojistný) ventil Obr Píklad zdroje tlaku 1 akumulátor, 2 hydrogenerátor s regulací na konstantní tlak Na obr je zdroj tlaku tvoený hydrogenerátorem, pohonným elektromotorem a pepouštcím ventilem, kterým protéká prtok Q PV = Q G Q. Na obr je zdroj tlaku tvoený akumulátorem. Akumulátor je pi poklesu tlaku doplován hydrogenerátorem s regulací na konstantní tlak. 8

16 Obr Píklad zdroje tlaku 1 hydraulický akumulátor, 2 neregulaní hydrogenerátor, 3 redukní ventil, 4 pojistný ventil Obr Píklad zdroje tlaku 1 hydrogenerátor s regulací na konstantní tlak Na obr je zdroj tlaku tvoený akumulátorem a redukním ventilem. Hydrogenerátor se zapíná automaticky pi poklesu tlaku pod hodnotu p 1 a vypíná pi stoupnutí tlaku na hodnotu p 2. Na obr je zdroj tlaku tvoený regulaním hydrogenerátorem s regulací na konstantní tlak a pohonným elektromotorem Hydraulický pohon se zdrojem tlaku i prtoku Hydraulický pohon se zdrojem prtoku je asto realizován tak, že zdroj prtoku po pekroení nastaveného tlaku se zmní na zdroj tlaku. Momentová charakteristika (obr. 2.17) má potom dv vtve: vtev 1 patí zdroji prtoku, vtev 2 patí zdroji tlaku. Obr Momentová charakteristika pohonu se zdrojem tlaku i prtoku 1 - vtev konstantních otáek odpovídá zdroji prtoku, 2 - vtev konstantního momentu odpovídá zdroji tlaku 9

17 Píkladem realizace zdroje tlaku i prtoku je zdroj na obr. 2.17, který až do tlaku nastaveného na pepouštcím ventilu pracuje jako zdroj prtoku, poté se chová jako zdroj tlaku Hydraulický pohon s konstantním výkonem Hydraulický pohon s konstantním výkonem je popsán vztahem P = M. = konst. (2.8) Momentovou charakteristikou je rovnoosá hyperbola (obr. 2.18). Píkladem realizace pohonu konstantního výkonu je pohon s hydrogenerátorem s regulací na konstantní výkon a neregulaním hydromotorem viz obr Platí P = Q. p = konst. (2.9) Obr Momentová charakteristika pohonu s konstantním výkonem Obr Píklad realizace pohonu s konstantním výkonem 1 hydrogenerátor s regulací na konstantní výkon, 2 neregulaní hydromotor 2.4. Interakce pohonu a pracovního mechanizmu Ustálený stav mechanizmu a pohonu Ustálený stav mechanismu je charakterizován pro pípad rotaního pohonu rovnováhou momentu akního (momentu pohonu) M p a momentu odporu zátže (pracovního stroje, mechanismu) M M M p = M M (2.11) pro translaní pohon pak rovnováhou sil F p = F M. (2.12) 10

18 Protože obecn jsou tyto veliiny funkcí rychlostí (úhlové rychlosti, otáek), ešíme úlohu n n MP MM nebo (2.13) v v FP FM. (2.14) Graficky ešíme tuto úlohu tak, že sestrojíme prseík charakteristiky pohonu M P a charakteristiky zátže M M (obr. 2.20): Volba polohy pracovního bodu: Obr Stanovení pracovního bodu mechanizmu A pracovní bod Pracovní bod A charakteristiky udává hodnotu momentu a otáek pohonu v ustáleném stavu. Jeho polohu volíme tak, aby motor byl tlakov, prtokov (tedy i výkonov využitý, pitom aby byla zajištna rezerva tlaku na rozbh pohonu a pracovního mechanismu, a také aby nevznikaly zbytené energetické ztráty. Obr Volba pracovního bodu pohonu 1 momentová charakteristika pohonu, 2, 3, 4 momentové charakteristiky pracovního mechanizmu, A pracovní bod 11

19 Napíklad hydraulický pohon s charakteristikou znázornnou na obr pohánjící napíklad stavební výtah (obrázek vlevo) je v pracovním bod A 1 momentov nevyužitý a pebytek momentu M p M M mže mechanismus pi rozbhu nebezpen petžovat. Správn zvolený je pracovní bod A 2. Pohon erpadla s charakteristikou znázornnou na obr vpravo je v pracovním bod A 1 momentov nevyužitý, bod A 2 je optimáln zvolený, v bod A 3 vznikají zbytené energetické ztráty, protože prtok odpovídající rozdílu otáek n 1 -n 3 se bude pepouštt pes pepouštcí ventil Pechodové stavy mechanizmu vetn pohonu Pechodovým stavem mechanismu (též pechodovým jevem) oznaujeme stav mezi dvma ustálenými stavy. Protože ustáleného stavu dosáhne mechanismus teoreticky v ase t =, stanovuje se pak doba pechodového jevu smluvn, bu jako doba násobku asové konstanty pechodového jevu, nebo jako doba, ve které se sledovaná veliina dostane do smluvn stanovených mezí (obr. 2.22). Obr Pechodový stav mechanizmu vetn pohonu ešení pechodového jevu vychází ze základní pohybové rovnice. Pohybová rovnice pro rotaní pohyb a konstantní moment setrvanosti J má tvar M P d MM J, (2.15) dt kde M P je moment pohonu (motoru), M M moment pracovního mechanizmu, - úhlová rychlost motoru. Pro translaní pohyb hydromotoru obdobn F P dv FM m, (2.16) dt kde m je hmotnost zátže, pístu a pístnice, v rychlost pohybu, F síla. 12

20 V praxi nejastjší pípady pechodových jev jsou rozbh a brzdní mechanism. Nkteré jednodušší pípady rozbhu a brzdní mechanismu jsou dále ešeny. Rozbh hydraulického mechanismu pi konstantním momentu pohonu M P a konstantním momentu zátže (pracovního mechanizmu) M M (viz obr. 2.23) Obr Prbh rozbhového momentu M M - M PM Rozbhový moment (šrafovaná ást) je po celou dobu rozbhu konstantní. ešením diferenciální rovnice (2.15) stanovíme prbh otáek v ase (prbh rozbhu) MP MM d dt (2.17) J pro poátení podmínku: t = 0; = 0 : MP MM t (2.18) J nebo M n P M 2J M t. (2.19) Prbh rozbhu je pímkový (lineární), jak je znázornno na obr Po dosažení A nastává ustálený stav (M P M M = 0). Doba rozbhu t A : A MP MM t A (2.20) J t A M P A.J M M 2J.n A M M P M. (2.21) 13

21 Obr Prbh rozbhu pohonu s konstantním momentem motoru i zátže Rozbh mechanismu s konstantním momentem pohonu M P a lineárním prbhem momentu zátže M M (obr. 2.25) Obr Prbh momentových charakteristik pohonu M P a zátže M M A pracovní bod pohonu a mechanizmu Rovnice momentové charakteristiky pracovního mechanizmu: M M k 1., kde k 1 je smrnice pímky: k 1 = M A / A. ešíme diferenciální rovnici d M P k J 1. dt (2.22) pro poátení podmínku t = 0; = 0. Partikulární ešení: M k P 1 1 e k1 t J. (2.23) 14

22 Grafické ešení je na obr Obr Prbh rozbhu hydraulického pohonu s konstantním momentem pohonu a lineárním prbhem momentu zátže asová konstanta rozbhu J T, (2.24) k 1 ustálená hodnota ryychlosti M P A k. (2.25) 1 Za dobu rozbhu považujeme smluvn dobu t A = 3T nebo T A = 4T. Za dobu 3T mechanismus dosáhne 95% ustálené hodnoty rychlosti, za dobu 4T dosáhne 98% ustálené hodnoty rychlosti. Jiný pípad téhož pohonu (obr. 2.27): Obr Píklad jiného prbhu rozbhového momentu Partikulární ešení popisující rozbh pohonu zde platí až do hodnoty = A (viz obr. 2.28), a poté nastává ustálený stav pohonu a mechanizmu. 15

23 Obr Prbh rozbhu pohonu s momentovými charakteristikami dle obr Samovolné brzdní mechanismu Po vypnutí pohonu bude akní moment M P = 0, moment odporu zátže M M = konst. ešíme základní pohybovou rovnici d M M J. (2.26) dt Tyto jednodušší pípady ešení se asto používají pro orientaní stanovení doby rozbhu a brzdní složitjších pípad. Krom analytického ešení se dnes používají v praxi numerické metody ešení, založené na numerické integraci základní pohybové rovnice. 16

24 3. ízení pohon Objektem ízení je u hydraulického pohonu hydromotor. Výstupními (ízenými) parametry u hydromotoru jsou: síla F (u pímoarého hydromotoru) nebo moment M (u rotaního a kyvného hydromotoru), smr pohybu, rychlost pohybu v (u pímoarého hydromotoru) nebo otáky n, pípadn úhlová rychlost = 2n (u rotaního a kyvného hydromotoru), poloha výstupního lenu s (u pímoarého hydromotoru) nebo úhel natoení (u rotaního a kyvného hydromotoru), pípadn i jiné parametry: zrychlení a nebo úhlové zrychlení, výkon P aj. Vtšinu tchto parametr ídíme prostednictvím pracovní kapaliny. Využíváme pitom vztah mezi tlakem p a silou F nebo momentem M, mezi prtokem Q a rychlostí pohybu pímoarého hydromotoru v nebo otákami n u rotaního hydromotoru apod. Primárn tedy ídíme tlak a prtok. Takové ízení nazýváme ventilové ízení. Bude probráno v kap Nebo ídíme výstupní parametry motoru zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru V G nebo hydromotoru V M. Takovému ízení íkáme objemové ízení. Bude probráno v kap Ventilová ídicí technika v hydraulických pohonech prošla temi kvalitativn se lišicími stupni, které obecn nazýváme: klasická (konvenní) ídicí technika, viz kap , proporcionální ídicí technika, viz kap , servotechnika, viz kap Klasická ídicí technika využívá klasických ídicích prvk: pro ízení tlaku využívá pojistné, pepouštcí, redukní, pipojovací, odpojovací a jiné tlakové ventily, pro ízení smru prtoku a hrazení prtoku používá rozváde, jednosmrné ventily, ízené jednosmrné ventily, dvojstranné hydraulické zámky, uzavírací ventily aj. pro ízení velikosti prtoku používá škrticí ventily, tlakové váhy, regulaní ventily prtoku, brzdicí a zpožovací ventily, clony, dýzy aj. Vtšina tchto prvk byla probrána v pedmtu Tekutinové mechanizmy a jejich znalost se pedpokládá. Proporcionální ídicí technika využívá proporcionálních ídicích prvk: pro ízení tlaku: proporcionální tlakové ventily (pojistné, pepouštcí, redukní aj.), pro ízení smru prtoku: proporcionální rozváde, pro ízení velikosti prtoku: proporcionální rozváde, proporcionální škrticí ventily aj. Servotechnika využívá mimoádn pesné a rychlé ventily, tzv. servoventily, ve spojení s vysplou elektronikou a micí technikou. 17

25 ízení polohy výstupního lenu hydromotoru Klasická ventilová ídicí technika dovede ídit dojezd hydromotoru na pedepsanou polohu pouze s omezenou pesností. Dojezd na polohu se obvykle eší dojezdem pístnice na koncový spína, který elektricky pestaví rozvád do uzavené stední polohy a pohyb motoru se zastaví, viz obr Obr ízení dojezdu hydromotoru na zadanou polohu Dnes je možné využívat i jiné, napíklad bezkontaktní snímae polohy pístnice hydromotoru. V každém pípad je zastavení hydromotoru tém skokové, spojené asto s nepíjemnými až nebezpenými dynamickými jevy v systému. Proporcionální technika eší problém plynulého rozbhu pohonu i jeho plynulé zastavení na pedepsané poloze pomocí proporcionálních rozvád a ídicí elektroniky, avšak též s omezenou pesností dosažení polohy. Servotechnika díky pesným a rychlým ventilm a polohové zptné vazb od snímae polohy výstupního lenu hydromotoru umožuje dnes dosažení pedepsané polohy s pesností až 1 m (pi zdvihu do cca 1 m). Zvláštní skupinu prvk tvoí vestavné ventily. Jsou natolik konstrukn odlišné, že budou probírány v samostatné kapitole Objemové ízení Vlastní princip tohoto zpsobu ízení pohonu spoívá v ízení geometrického objemu V G regulaního hydrogenerátoru nebo geometrického objemu V M regulaního hydromotoru. Popípad ízením geometrických objem jak hydrogenerátoru, tak hydromotoru. Pokud jsou v obvodu použity pímoaré hydromotory, ízení se uskuteuje jen hydrogenerátorem. Pi zmnách zátže na hydromotoru se v hydraulickém systému mní tlak v závislosti na okamžité velikosti zátže, prtok však zstává tém konstantní a je dán aktuálním nastavením geometrického objemu hydrogenerátoru. Objemové ízení prošlo podobn jako ventilové ízení kvalitativním vývojem zejména v oblasti ídicího systému pevodník. 18

26 Objemové ízení se ve velké míe používá v uzavených obvodech mobilní hydrauliky k pohonm pojezdu vozidel. V otevených obvodech stacionárních stroj se tento zpsob ízení používá pro vysokou celkovou úinnost systému (až 90%) a tím také malými nároky obvodu na teplotní stabilizaci obvodu. V nkterých pípadech umožuje rekuperaci polohové nebo kinetické energie zátže do elektrické sít. Nevýhody tohoto zpsobu ízení: oproti ízení ventily má systém nižší tuhost, zejména když mezi hydromotorem a zdrojem tlakové energie je v mnoha pípadech dlouhé vedení. To zhoršuje nejen statickou pesnost ízení, ale zejména dynamické vlastnosti pohonu a z toho dvodu pomalejší ízení pohybu. V nkterých aplikacích (sekundární regulace hydromotoru) se tento zpsob ízení vyrovná ventilovému ízení ízení zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru Zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru V G pi konstantních otákách hydrogenerátoru n se mní prtok Q podle vztahu Q V.n. (3.1.1) G Tento prtok pivedený do pímoarého hydromotoru vyvodí rychlost v Q v, (3.1.2) S M kde S M je úinná plocha pístu hydromotoru. Píkladem je zapojení podle obr Pro zmnu smru pohybu hydromotoru se používá rozvád. Obr ízení hydromotoru zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru 1 regulaní hydrogenerátor, 2 hydromotor, 3 rozvád, 4 pojistný ventil, 5 - filtr 19

27 V pípad rotaního motoru se vyvodí otáky n Q n, (3.1.3) V M kde V M je geometrický objem hydromotoru. Píkladem je pohon na obr Obr Pohon s ízením otáek hydromotoru zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru 1 regulaní hydrogenerátor, 2 hydromotor, 3 pojistný ventil Závislost mezi ídicím parametrem V G a otákami n je znázornna na obr Obr Závislost otáek hydromotoru na geometrickém objemu hydrogenerátoru Skutená rychlost a skutené otáky jsou ovlivnny prtokovou úinností hydrogenerátoru i hydromotoru. Napíklad pro rotaní hydromotor platí Q n, (3.1.4) V M Q,G Q,M kde Q,G je prtoková úinnost hydrogenerátoru a Q,M je prtoková úinnost hydromotoru. Maximální moment na hydromotoru je dán nastavením pojistného ventilu p PV a nezávisí na zmn geometrického objemu hydrogenerátoru V G : 20

28 M max V M.p 2 PV konst., (3.1.5) jak je znázornno na obr Obr Vliv zmny geometrického objemu hydrogenerátoru V G na prbh momentové charakteristiky pohonu Pro pohon s pímoarým hydromotorem bude platit pro maximální sílu na pístnici p PV Fmax. (3.1.6) SM Provedení regulaních hydrogenerátor Konstrukce hydrogenerátor vhodné pro provedení jako regulaní jsou zejména: - lamelové jednozdvihové, - pístové axiální s naklonnou deskou, - pístové axiální s naklonným blokem. Poslední dv jsou vhodné pro nejvyšší tlaky a prtoky, tedy i nejvyšší výkony. ízení regulaních pevodník bývá nejastji ešeno jako: - mechanické (runí koleko, pedál) - pímé a nepímé hydraulické - elektrohydraulické. Základy konstrukce a základní zpsoby ízení hydrogenerátor jsou probírány v pedmtu Tekutinové mechanizmy. ízení se dje vtšinou spojit, výjimen stupovit. Hydrogenerátory s jednosmrným prtokem ídíme v rozsahu V G = (0... V G,max ), hydrogenerátory s obousmrným prtokem ídíme v rozsahu V G = (-V G,max V G,max ). 21

29 Píklad použití regulaního hydrogenerátoru s obousmrným prtokem je na obr Zde není nutné použít ke zmn smru pohybu hydromotoru rozvád, tuto úlohu plní regulaní hydrogenerátor Obr Schéma zvedání, spouštní a zastavení hmotné zátže pomocí objemového ízení zmnou geometrického objemu hydrogenerátoru HG regulaní a souasn reverzaní hydrogenerátor ídí rychlost zvedání, spouštní i zastavení zátže v požadované poloze, JV jednosmrný ventil, PV pojistný ventil, RV redukní ventil, PHM pímoarý hydromotor ízení zmnou geometrického objemu hydromotoru Píklad pohonu s ízením zmnou geometrického objemu hydromotoru je uveden na obr Obr Pohon s ízením zmnou geometrického objemu hydromotoru 1 neregulaní hydrogenerátor, 2 regulaní hydromotor, 3 pojistný ventil 22

30 Výchozí vztah pro prtok mezi hydrogenerátorem a hydromotorem Q V.n V.n (3.1.7) G G M upravíme n V konst G ng, (3.1.8) VM VM kde V M je promnná. Závislost je znázornna na obr Obr Závislost otáek hydromotoru na zmn geometrického objemu hydromotoru Protože geom. objem hydromotoru lze mnit od 0 do V M, max, je dán rozsah ízených otáek od n min do teoreticky n =. Takový pohon jednak nelze zastavit, jednak nelze pipustit libovoln velké otáky. Otáky se omezují tak, že se geometrický objem omezí pevným dorazem na hodnot V M,min a tomu odpovídají otáky n max. Problém zastavení pohonu se eší obvykle tak, že krom regulaního hydromotoru použije i regulaní hydrogenerátor. Maximální moment, kterým lze zatížit hydromotor, souvisí s geometrickým objemem motoru podle vztahu M max V.pPV Q ppv 2 n 2 M konst n. (3.1.9) Tato závislost, graficky rovnoosá hyperbola, je znázornna na obr spolu s momentovými charakteristikami pohonu pro rzné hodnoty V M. Obr Omezení maximálního momentu pohonu s regulaním hydromotorem 23

31 Hydrostatický pevod Hydrostatický pevod je hydrostatický mechanismus, sloužící k ízení otáek hydromotoru. V této funkci je znám spíše pod oznaením hydraulická pevodovka. Používá se jako alternativa mechanických pevodovek zejména u mobilních stroj. Sestává z jednoho nebo více hydrogenerátor, jednoho nebo více rotaních hydromotor a nezbytných ídících prvk, uspoádáných do uzaveného obvodu. Struktura hydrostatického pevodového mechanismu je tvoena nejastji tmito kombinacemi: - regulaní hydrogenerátor a neregulaní hydromotor - neregulaní hydrogenerátor a regulaní hydromotor - regulaní hydrogenerátor a regulaní hydromotor. Regulaní parametry hydrostatických pevodových mechanism a nejdležitjší statické charakteristiky jsou uvedeny v tab Tab Regulaní charakteristiky hydrostatického pevodu Hydrostatické pevody se pro zvtšení regulaního rozsahu a zlepšení celkové úinnosti penosu výkonu kombinují s mechanickými pevody. Existuje velké množství rzných kombinací: sériové nebo paralelní zapojení hydrostatického a mechanického pevodu, vnitní nebo vnjší vtvení výkonu apod. Nejvýhodnjší 24

32 uspoádání hydrostatický pevod se sériov pipojeným mechanickým pevodem je znázornno na obr Obr Schéma hydrostatického pevodu se seriov pipojeným mechanickým pevodem 1 Celkový pevodový pomr i c ng ih.i m. (3.1.10) n Hydrostatické pevodové mechanismy nalezly použití u stroj pro zemní a stavební práce (nakládae, rýpadla), zemdlských stroj (sklízecí mlátiky, kolové a pásové traktory), dlních stroj (kombajny, nakládae, dlní lokomotivy) a ady dalších stroj (viz píklady v kap. 9), piemž penášený výkon dnes iní až 500 kw. Oproti jiným pevodm mají tyto hlavní pednosti: - široký rozsah plynulé regulace výstupních otáek, širší než u elektrického nebo elektromechanického pohonu, - širokou možnost pizpsobení momentové charakteristiky pohonu charakteristice pracovního mechanismu, - dobré dynamické vlastnosti pohonu, - jednoduché pojištní proti petížení pojistným ventilem nebo regulaním hydrogenerátorem, - jednoduchá reverzace. K nevýhodám patí zejména: - rychlý ohev kapaliny v uzaveném obvodu si vynucuje komplikovaný systém chlazení, nutnost pelivjší údržby, - nižší celková úinnost penosu ve srovnání s elektrickými a tuhými mechanismy. ešení chlazení hydraulického obvodu hydrostatického pevodu odpouštním kapaliny z mén zatížené vtve, jejím ochlazením v chladii a následným doplnním ochlazené kapaliny do téže vtve pomocným hydrogenerátorem ukazuje obr Pomocný hydrogenerátor bývá pipojen na prbžnou hídel regulaního 25

33 hydrogenerátoru 1, kterým bývá nejastji axiální pístový pevodník s naklonnou deskou. Jako hydromotor se pak používá axiální pístový pevodník s naklonným blokem. Na obr je zjednodušený ez hydrostatickým pevodem. Axiální pístový hydrogenerátor s naklonnou deskou má výhodu v tom, že na prbžnou hídel je možné umístit pomocný hydrogenerátor. Axiální pístový hydromotor s naklonným blokem je zase relativn levný a má velmi dobrou úinnost. Obr Píklad uzaveného obvodu hydrostatického pevodu 1 - regulaní hydrogenerátor, 2 neregulaní hydromotor, 3 pomocný hydrogenerátor, 4 tlakové (pojistné) ventily, 5, 6 pepínací tlakové ventily, 7 odpouštcí blok, 8 chladi, 9, 10 nízkotlaký filtr, 11 - jednosmrné ventily 2 1 Obr Píklad uzaveného obvodu hydrostatického pevodu 1 - regulaní axiální pístový hydrogenerátor s naklonnou deskou, 2 neregulaní axiální pístový hydromotor s naklonným blokem 26

34 3.2. Ventilové ízení Klasická ídicí technika Prvky klasické ídicí techniky byly v dostateném rozsahu probrány v pedmtu Tekutinové mechanizmy, jejich znalost budeme dále pedpokládat a budeme se v této kapitole vnovat problematice ízení pohon pomocí tchto prvk. Na píkladech uvedeme možnosti ízení smru pohybu a zastavení hydromotoru, ízení rychlosti pohybu hydromotoru, ízení dvou a více hydromotor, ízení zvedání, spouštní, peklápní a zastavení hmotné zátže, ízení síly nebo momentu na hydromotoru apod. Vyvození posuvného a rotaního pohybu bez možnosti ízení rychlosti pohybu Obr Píklad obvodu pro vyvození posuvného pohybu 1 hydrogenerátor, 2 hydromotor s oboustrann vyvedenou pístnicí, 3 rozvád, 4 pojistný ventil, 5 jednosmrný ventil, 6 - filtr Obvod na obr zajiš uje vyvození posuvného pohybu hydromotoru 2 stejnou rychlostí v obou smrech a zastavení hydromotoru v libovolné poloze. Pi zastavení by na pístnici nemla psobit aktivní síla, protože by došlo k pomalému pohybu pístu vlivem prtokových ztrát v rozvádi. Jednosmrný ventil 5 chrání hydrogenerátor ped úinky tlakových špiek vznikajících v systému. Obvod na obr zajiš uje vyvození posuvného pohybu hydromotoru 5 rznou rychlostí v obou smrech a zastavení hydromotoru v libovolné poloze. Pomr rychlostí je v obráceném pomru úinných ploch pístu. 27

35 Obr Píklad obvodu pro vyvození posuvného pohybu 1 hydrogenerátor, 2 nádrž, 3 pojistný ventil, 4 rozvád, 5 hydromotor s nestejnými plochami pístu z obou stran v F Obr Píklad obvodu pro vyvození posuvného pohybu 1 hydraulický zámek 28

36 Obvod na obr zajiš uje vyvození posuvného pohybu hydromotoru rznou rychlostí v obou smrech a zastavení hydromotoru v libovolné poloze. Hydraulický zámek realizovaný kížovým zapojením dvou ízených jednosmrných ventil zajistí dokonalé zastavení i v pípad, že na hydromotor psobí trvalá síla F v jednom nebo druhém smru. Obr Vyvození posuvného pohybu hydromotorem v diferenciálním zapojení 1 hydrogenerátor, 2 hydromotor s jednostrann vyvedenou pístnicí, 3 rozvád, 4, 5 jednosmrné ventily, 6 pojistný ventil Hydromotor s jednostrann vyvedenou pístnicí, též nazývaný hydromotor s diferenciálním pístem zajiš uje rozdílnou rychlost pohybu pístnice v obou smrech. V zapojení dle obr však zajistí stejnou rychlost v obou smrech v 1 = v 2 za pedpokladu, že pomr ploch S 1 = 2S 2. Uspoádání na obr pedstavuje ovládání dvou hydromotor zapojených seriov. Filtr s obtokem zajiš uje ochranu filtraní vložky proti petržení pi jejím zanesení neistotami. Zapojení na obr pedstavuje ovládání dvou hydromotor dvma rozvadi zapojenými paraleln ke zdroji prtoku. V tomto pípad je nutné použít rozvád s tzv. uzaveným stedem. Pro odlehení hydrogenerátoru slouží odlehovací rozvad 7; pokud jsou rozváde 4 a 5 v základní poloze 0, je rozvad 7 v poloze a, a pokud jsou rozváde 4 a 5 v pracovní poloze (a nebo b), je rozvad 7 v poloze b. Tak je zajištno, že kapalina nebude zbyten protékat pojistným ventilem. 29

37 Obr ízení pohybu dvou hydromotor dvma rozvádi zapojenými seriov 1 hydrogenerátor, 2, 3 hydromotory, 4, 5 rozváde, 6 pojistný ventil, 7 - filtr Obr Ovládání dvou hydromotor dvma paraleln zapojenými rozvadi 1 hydrogenerátor, 2,3 hydromotory, 4,5 rozvade, 6 pojistný ventil, 7 odlehovací ventil (rozvad) Na obr je obdobné zapojení jako na obr s tím rozdílem, že místo odlehovacího rozváde je použitý hydrogenerátor s regulací na konstantní tlak. 30

38 Obr Ovládání dvou hydromotor dvma paraleln zapojenými rozvadi 1 hydrogenerátor s regulací na konstantní tlak, 2 elektromotor, 3, 4 pojistné ventily, 5, 6, 7 rozváde, 8, 9, 10 - hydromotory Obvody pro ízení síly nebo momentu na hydromotoru Obr Píklad obvodu hydraulického lisu 1 nízkotlaký hydrogenerátor, 2 vysokotlaký hydrogenerátor, 3, 4 pojistné ventily, 5 rozvád, 6 pímoarý hydromotor, 7, 8 jednosmrné ventily 31

39 V obvodu hydraulického lisu na obr zajiš uje nízkotlaký hydrogenerátor 1 s vysokým prtokem Q 1 rychlý posuv hydromotoru 6, vysokotlaký hydrogenerátor 2 zajiš uje vlastní lisování pomalou rychlostí danou nízkým prtokem Q 2. Tlaky v obou obvodech jsou omezeny pojistnými ventily 3, 4. Pojistný ventil 3 je nastaven na nízký tlak, pojistný ventil 4 na vysoký tlak. Obr Obvod s možností nastavení až tí rzných tlak 1 nepímo ízený pojistný ventil, 2 rozvád, 3, 4 pímo ízené pojistné ventily V obvodu na obr je tlak omezen ventilem 1, pokud je rozvád 2 ve stední poloze. Pokud je rozvád 2 v levé pracovní poloze, je tlak omezen hodnotou nastavenou na ventilu 3, pokud je rozvád 2 v pravé pracovní poloze, je tlak omezen hodnotou nastavenou na ventilu 4. ízení rychlosti nebo otáek hydromotoru ízení rychlosti nebo otáek hydromotoru mžeme provádt stupovit nebo spojit. Píkladem stupovitého ízení rychlosti je obvod na obr Hydrogenerátory 1, 2 a 3 se pipojují do obvodu rozvádi 4, 5 a 6. Pokud budou mít hydrogenerátory stejný prtok, dosáhneme tí rzných rychlostí, daných prtoky Q 1, 2Q 1 a 3Q 1. Pokud budou mít hydrogenerátory rzné prtoky, dosáhneme až sedmi rzných rychlostí, daných prtoky Q 1, Q 2, Q 3, Q 1 +Q 2, Q 1 +Q 3, Q 2 +Q 3, Q 1 +Q 2 +Q 3. Toto ízení nazýváme též objemové ízení, protože se provádí zmnou geometrického objemu hydrogenerátor, viz kap Smr otáení hydromotoru 8 zajiš uje rozvád 7. 32

40 Obr Obvod pro zajištní stupovité zmny otáek hydromotoru 1, 2, 3 hydrogenerátory, 4,5,6,7 rozváde, 8 - hydromotor Obr Obvod pro zajištní plynulé zmny rychlosti v jednom smru 1 hydrogenerátor neregulaní, 2 nádrž, 3 hydromotor pímoarý, 4 rozvád, 5 pojistný ventil, 6 škrticí ventil, 7 jednosmrný ventil, 8 filtr, 9 manometr Plynulou zmnu rychlosti zajiš ujeme bu objemovým ízením, viz kap. 3.1, nebo pomocí ventil, kterými ídíme prtok do hydromotoru. Na obr je k ízení rychlosti hydromotoru použit škrticí ventil 6. Tento ventil ovlivuje pouze rychlost v 1, v opaném smru protéká kapalina jednosmrným ventilem 7 a rychlost v 2 není škrticím ventilem ovlivnna. 33

41 Q ŠV p ŠV p PV Q PV Q G Obr Obvod pro ízení rychlosti v obou smrech 1 hydrogenerátor, 2 pímoarý hydromotor, 3 rozvád, 4, 5 škrticí ventily, 6, 7 jednosmrné ventily, 8 pojistný ventil, 9 - filtr Požadujeme-li ídit rychlost pohybu hydromotoru v obou smrech nezávisle na sob, použijeme zapojení podle obr se dvma škrticími a dvma jednosmrnými ventily, zapojenými paraleln. Ventil VS2 ídí rychlost v 1 a ventil VS1 ídí rychlost v 2. ízení rychlosti hydromotoru je realizováno prostednictvím ízení prtoku do hydromotoru. Hydrogenerátor 1 dodává do obvodu konstantní prtok Q G, a pokud má jít do hydromotoru prtok nižší, musí se ást prtoku oddlit a odchází pojistným ventilem zpt do nádrže jako prtok Q PV : Q PV = Q G Q ŠV. To pedstavuje z energetického hlediska ztrátu. Ztrátový výkon na pojistném ventilu P Q. p. (3.2.1) PV PV PV K tomu se piítá ztrátový výkon na škrticím ventilu P ŠV Q. p. (3.2.2) ŠV ŠV Celková úinnost systému s ventilovým ízením, neregulaním hydrogenerátorem a pojistným nebo pepouštcím ventilem proto nemže být vyšší než c = 0,38. Lepším ešením je použití energeticky úsporného zdroje tlaku, viz obr Škrticí ventily mžeme zapojit k hydromotoru bu na vstupu, viz obr a, nebo na výstupu, viz obr b. V zapojení podle obr a je v hydromotoru nižší tlak a jsou tedy nižší pasivní odpory tsnní, v zapojení podle b má hydromotor vyšší tuhost, dá se tedy pesnji ídit, zejména je-li na pístnici zavšena hmotná zátž. 34

42 a) b) Obr Škrticí ventily zapojené na vstupu (a) nebo na výstupu (b) hydromotoru Ve všech tchto pípadech škrticí ventil pedstavuje promnný odpor R. Z mechaniky tekutin víme, že pro prtok Q nelineárním promnným odporem platí vztah 2 p v R.Q, (3.2.3) kde p v je tlakový spád na odporu (škrticím ventilu). Odtud Q p R v.s v v 2p v, (3.2.4) kde v je souinitel prtoku (1), S v prtoná plocha ventilu v nejuzším míst (m 2 ), mrná hmotnost pracovní kapaliny (kg.m -3 ). Na obr je píklad ízení otáek rotaního hydromotoru škrticím ventilem jakožto promnným odporem. Zdrojem konstantního tlaku je zde hydrogenerátor, který spolu s pojistným (pepouštcím) ventilem udržuje konstantní tlak p PV ve vtvi s hydromotorem a škrticím ventilem, avšak pouze tehdy, protéká-li pojistným ventilem kapalina. Obr Pohon s ízením otáek hydromotoru škrticím ventilem 1 neregulaní hydrogenerátor, 2 rotaní hydromotor, 3 škrticí ventil, 4 pojistný nebo pepouštcí ventil 35

43 Protože hydromotor používáme nejastji ve funkci pohonu stroje, zajímá nás momentová (otáková) charakteristika pohonu. Rovnici otákové charakteristiky odvodíme ze vztahu Q Q M Q ŠV. (3.2.5) Po dosazení za Q M a Q ŠV obdržíme pv Q VM.n vsv, (3.2.6) kde V M je geometrický objem hydromotoru. Tlakový spád na škrticím ventilu p v 2M pv ppv pm ppv (3.2.7) V dosadíme do rovnice pro prtok a vyjádíme otáky n M M M vsv M n 2 p 2 PV. (3.2.8) V V Momentová charakteristika je parabola a má tvar znázornný na obr Se zmnou prtoného prezu škrtícího ventilu S v se otáky mní pímo úmrn. Tak obdržíme rzné momentové charakteristiky, které mají všechny stejnou hodnotu maximálního momentu M max ppv V. M. (3.2.9) 2 Obr Momentové charakteristiky pohonu s ízením otáek škrticím ventilem Maximální otáky jsou omezeny prtokem zdroje Q G na hodnot Q G nmax. VM 36

44 Obdobným postupem odvodíme charakteristiku F - v pro pípad ízení pímoarého hydromotoru škrtícím ventilem. Z rovnosti prtoku pv Q SM.v vsv (3.2.10) kde S M je úinná plocha pístu pímoarého hydromotoru spoítáme v rychlost pohybu pístu hydromotoru v vsv 2 S M p PV F S M. (3.2.11) F v charakteristika pohonu je parabola obdobná charakteristice M n na obr Dsledkem této charakteristiky je velká statická poddajnost pohonu, zvlášt v oblasti velkých hodnot síly nebo momentu. Již malá zmna síly nebo momentu zpsobí velký pokles otáek. Takovýto pohon se v praxi oznauje jako "mkký" pohon, a v ad aplikací je toto chování na závadu. ešením mže být použití škrticích ventil se stabilizací prtoku, oznaovaných jako dvoucestné nebo tícestné regulátory prtoku, nebo podle své konstrukce jako škrticí ventily s dvoucestnou tlakovou váhou nebo s tícestnou tlakovou váhou. F v DRP Obr Použití dvoucestného regulátoru prtoku DRP ke stabilizaci prtoku 37

45 Pi použití dvoucestného regulátoru prtoku, neboli škrticího ventilu s dvoucestnou tlakovou váhou viz obr , se rychlost pohybu hydromotoru v nebude mnit se zmnou zatžovací síly F. Zjednodušený ez ventilem vetn jeho zapojení v obvodu je uveden na obr Obr Dvoucestný regulaní ventil prtoku HG hydrogenerátor, HM hydromotor, TV tlaková váha, VS ídicí škrticí ventil, VP pojistný ventil Regulátor prtoku sestává ze škrticího ventilu VS, který plní úlohu micí clony s nastavitelným prezem, a tlakové váhy TV. Hydrogenerátorem dodávaný prtok Q G se vtví na prtok Q 1 a prtok Q VP, odtékající pes pojistný ventil. Prtokem Q 1 vzniká na hranách šoupátka tlakové váhy tlakový spád p TV = p 1 p 2 a na škrticím ventilu VS tlakový spád p VS = p 2 p 3. Jeho hodnota se pohybuje v závislosti na prtoku v rozsahu p VS = 0 p VS,max, když p VS,max bývá nejastji 0,7 MPa. Tento tlakový spád se vede jakožto záporná tlaková zptná vazba na ela tlakové váhy, kde psobí proti síle pružiny F t a ustaví šoupátko do rovnovážné polohy, zajiš ující požadovaný prtok. Pokud se napíklad sníží tlak p 3 (zmnou zatížení na hydromotoru HM), zvýší se tlakový spád na ventilu p = p 1 p 3 a souasn se zvýší prtok ventilem Q 1 podle vztahu 2 p Q1 S. Souasn se zvýší tlakový spád p VS = p 2 p 3. Ten zpsobí pohyb šoupátka o hodnotu x a tím zmenšení prtoné plochy S. Následkem je zvýšení tlakového spádu na tlakové váze p TV a úprava (snížení) prtoku Q 1 na pvodní hodnotu. Protože tento ventil funguje jako regulátor s trvalou regulaní odchylkou, nedosáhne se pesn pvodní hodnoty prtoku. Chyba vyrovnávání prtoku iní obvykle 2 5 % ustálené hodnoty prtoku. Navíc ke kompenzaci dojde po uritém ase, protože se jedná o dynamický dj s asovou konstantou ms. 38

46 Jako ídicí ventil se používá škrticí ventil závislý na viskozit kapaliny, viz obr nebo grafické znaky na obr a, b, nebo škrticí ventil nezávislý na viskozit kapaliny, viz obr c. Obr Grafické znaky dvoucestného regulátoru prtoku a podrobná grafická znaka vyjadující strukturu ventilu, b zjednodušená grafická znaka se škrticím ventilem závislým na viskozit kapaliny, c zjednodušená grafická znaka se škrticím ventilem nezávislým na viskozit kapaliny Energetická bilance pohonu ízeného škrticím ventilem je velmi špatná, celková úinnost je asto mnohem nižší než teoretických c = 0,38. Výsledkem je nejen maení energie, ale i nutnost pídavného chlazení a nižší životnost pracovní kapaliny. astým ešením je použití regulaního hydrogenerátoru s regulací na konstantní tlak, viz obr , jako energeticky úsporného zdroje tlaku. Udržuje konstantní tlak v systému, aniž se maí energie na pojistném ventilu. Celková úinnost systému se zvýší na teoretických c = 0,666. Obr Energeticky úsporný zdroj tlaku 1 regulaní hydrogenerátor s regulací na konstantní tlak Obvody pro zvedání a spouštní hmotné zátže Jednoduché zaízení pro zvedání a spouštní hmotné zátže pedstavuje hydraulický zvedák, viz schéma na obr Zvedání zajiš uje runí pumpa, spouštní se dje povolením uzavíracího ventilku 5, který zde funguje též jako škrticí ventil. Problematika zvedání a spouštní hmotné zátže se liší od problematiky posouvání hmotné zátže v tom, že pi zvedání a spouštní hmotné zátže psobí na hydromotor trvalá aktivní síla, kterou je teba pi zvedání pekonávat, naopak pi spouštní je teba hydromotor brzdit. V obvodu na obr je brzdní zajištno škrticím ventilem 5. Zastavení hydromotoru v libovolné poloze je možné pouze vypnutím pohonu. Pi vypnutí pohonu 1 bude ovšem zátž velmi pomalu ale trvale klesat v dsledku prtokových ztrát v rozvádi 3. 39

47 Obr Obvod hydraulického zvedáku 1 runí pumpa (hydrogenerátor s pímoarým pohybem), 2 hydromotor se zátží, 3, 4 jednosmrné ventily, 5 uzavírací ventil Obr Píklad obvodu pro zvedání a spouštní hmotné zátže 1 hydrogenerátor, 2 pímoarý hydromotor teleskopický, 3 rozvád, 4 pojistný ventil, 5 škrticí ventil, 6 jednosmrný ventil V pípad zvedání a spouštní hmotné zátže rotaním hydromotorem na obr se zastavení zátže v libovolné poloze eší pestavením rozváde 2 do stední polohy a použitím tzv. parkovací mechanické brzdy na hídeli bubnu (není zakreslena). 40

48 Obr Píklad obvodu pro zvedání a spouštní hmotné zátže 1 rotaní hydromotor, 2 rozvád, 3 škrticí ventil, 4 jednosmrný ventil Pro bezpené zastavení a držení hmotné zátže v zastavené poloze používáme nejastji hydraulické zámky, a to bu jednostranný hydraulický zámek, nazývaný též ízený jednosmrný ventil, pokud zatžovací síla nemní smysl, nebo dvojstranný hydraulický zámek, pokud zatžující síla mní smysl. Obr Píklad obvodu pro zvedání a spouštní hmotné zátže se zajištním v zastavené poloze ízeným jednosmrným ventilem 41

49 Legenda k obr : 1 ízený jednosmrný ventil, 2 pojistný ventil s obtokem, 3 škrticí ventil s dvoucestnou tlakovou váhou slouží k ízenému spouštní zátže, obtok pes jednosmrný ventil pi zvedání zátže Píklady obvod jsou na obr a V prvním pípad zatžující síla nemní smysl, v druhém pípad zatžující síla mní smysl. Na obr je dvojstranný hydraulický zámek realizován zvláštním zapojením dvou ízených jednosmrných ventil. Všimnme si na obr , že trvalá zatžující síla F nemusí být vyvozována pouze hmotnou zátží. Obvod na obr využívá k ízenému peklápní hmotné zátže tzv. brzdicí ventily 8 a 9. Pojistné ventily 10 a 11 brání nebezpenému petížení hydromotoru ze strany zátže, kdy by mohlo dojít k prasknutí hadic. Obr Píklad obvodu pro peklápní hmotné zátže pomocí brzdicích ventil 1, 2 hydrogenerátory, 3, 4 nepímo ízené pojistné ventily s odlehením pomocí dálkov ovládaných dvojpolohových rozvád, 5, 6 jednosmrné ventily, 7 nepímo ízený típolohový rozvád, 8, 9 brzdicí ventily, 10, 11 pojistné ventily 42

50 Proporcionální ídicí technika Proporcionální ídicí technika pracuje s prvky jako jsou proporcionální rozváde, proporcionální tlakové ventily, proporcionální škrticí ventily atd. Vyznaují se spojitým ízením tlaku a prtoku elektrickým signálem malého výkonu. Tvar ídicího signálu lze snadno naprogramovat na pipojené elektronické ídicí kart, nebo zadávat extern z poítae. Proporcionální rozvád plní souasn funkci zmny smru prtoku a zmny velikosti prtoku. Proporcionální technika spojuje výhody moderní elektroniky s moderní hydraulikou pi dostupné cen, bez zvýšených nárok na istotu kapaliny nebo na provoz a údržbu. Je kompromisem mezi kvalitou ízení a cenou. Proporcionální technika je urena pro nejrznjší aplikace v prmyslu, kde klasická ídicí technika již nestaí. Struktura proporcionálních prvk je znázornna blokov na obr u elektronický i elektromechanický F,x zesilova pevodník u proporcionální ventil akní len (ventil, rozvád) Q,p u hydromotor Obr Struktura proporcionálních prvk Zatímco akní (výkonové) leny se píliš neliší od obdobných len klasických prvk, velmi asto mají i stejné pipojovací rozmry pro stejnou svtlost prvku, podstatný rozdíl je v použitém elektromechanickém pevodníku. Elektronický zesilova bývá bu proveden jako samostatný díl (elektronická karta apod.) nebo je souástí elektromechanického pevodníku. Píklad provedení pímo ízeného proporcionálního rozváde je na obr Obr Proporcionální rozvád se snímaem polohy (Rexroth) 1, 6 proporcionální elektromagnety, 2, 5 pružiny, 3 tleso, 4 šoupátko, 7, 8 odvzdušovací šrouby, 9 sníma polohy šoupátka 43

51 Základním konstrukním prvkem je tyhranové šoupátko s drážkami. Ty mohou být trojúhelníkové, obdélníkové, obdélníkové odstupované nebo plkruhové. Proporcionální elektromagnety jsou speciální elektromagnety napájené stejnosmrným proudem, které díky své konstrukci vyvozují na kotv bu sílu (silové elektromagnety) nebo dráhu (zdvihové elektromagnety) úmrnou elektrickému proudu tekoucímu cívkou. Silový elektromagnet vyvíjí sílu úmrnou elektrickému proudu jen v uritém rozsahu zdvihu, pibližn na cca 1,5 mm. Elektromagnet se oznauje jako tlaný, to znamená, že kotva se ze základní polohy vysouvá a psobí na pipojenou mechanickou souást tlakem. Zdvihový elektromagnet vyvíjí zdvih pímo úmrný elektrickému proudu. Zdvih kotvy bývá obvykle 3 5 mm. Proti psobící síla ovlivuje pesnost dosažené polohy. Zpesnní lze dosáhnout použitím polohové zptné vazby. Tvar drážek uruje statickou s - Q charakteristiku. Trojúhelníkovou drážkou se dosáhne progresivního prbhu charakteristiky, obdélníkovou drážkou lineární charakteristiky. Pozitivním pekrytím hran šoupátka se dosáhne necitlivosti v oblasti nulové polohy. Pro adu aplikací se vyžaduje pásmo necitlivosti až 25% celkového zdvihu. Statická I - Q charakteristika, viz obr , se mí pro rzné tlakové spády p v na proporcionálním rozvádi. Tlakový spád p v je souet tlakových spád pi prtoku kapaliny rozvádem v obou smrech, tedy na dvou škrticích drážkách. Jmenovitý prtok Q n se uvádí pi tlakovém spádu p v = 1 MPa. prtok Q (dm 3.min -1 ) ídicí proud I (v % I max ) Obr Statická I Q charakteristika proporcionálního rozváde Hystereze mže init 5...6% zdvihu, a k tomu se pidává chyba opakovatelnosti zpsobená promnnými pasivními odpory, neistotami a hydrodynamickými silami, která iní 2...3% zdvihu, a získáme tak pomrn nepesný zpsob ízení. U rozvád se snímaem polohy, viz obr , je chyba hystereze i opakovatelnosti nižší než 1%. Z dynamických charakteristik se udává pechodová charakteristika, viz obr Z pechodové charakteristiky je patrné, že uvedené rozváde nejsou mimoádn rychlé. 44

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic

Více

Teoretické základy vakuové techniky

Teoretické základy vakuové techniky Vakuová technika Teoretické základy vakuové techniky tlak plynu tepeln! pohyb molekul st"ední volná dráha molekul proud#ní plynu vakuová vodivost $erpání plyn% ze systém% S klesajícím tlakem se chování

Více

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,

Více

1 Motory s permanentními magnety

1 Motory s permanentními magnety 1 Motory s permanentními magnety Obr. 1 Píný ez synchronním motorem s permanentními magnety 1. kw, p=4 Motory s permanentními magnety jsou synchronní motory, které místo budicího vinutí pro vytvoení magnetického

Více

Dimenzování potrubních rozvod

Dimenzování potrubních rozvod Pednáška 6 Dimenzování potrubních rozvod Cílem je navrhnout profily potrubí, jmenovité svtlosti armatur a nastavení regulaních orgán tak, aby pi požadovaném prtoku byla celková tlaková ztráta okruhu stejn

Více

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT Pedávací stanice Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) soustava tvoená ústedními zdroji tepla (základními a špikovými, tepelnými sítmi, pedávacími stanicemi a vnitním zaízením). Centralizované

Více

Píprava teplé vody. Zabezpeovací zaízení tepelných (otopných) soustav

Píprava teplé vody. Zabezpeovací zaízení tepelných (otopných) soustav Pednáška 7 Píprava teplé vody Zabezpeovací zaízení tepelných (otopných) soustav Ohev Píprava teplé vody pímý (ohev s pemnou energie v zaízení ohívae) nepímý (ohev s pedáváním tepla z teplonosné látky)

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.

Více

Seminární práce 1. ZADÁNÍ - KOLENO ZADÁNÍ - KÍŽ ZADÁNÍ T KUS ZADÁNÍ T KUS ZADÁNÍ - CLONA ZADÁNÍ - DIFUZOR...

Seminární práce 1. ZADÁNÍ - KOLENO ZADÁNÍ - KÍŽ ZADÁNÍ T KUS ZADÁNÍ T KUS ZADÁNÍ - CLONA ZADÁNÍ - DIFUZOR... Seminární práce Obsah 1. ZADÁNÍ - KOLENO...2 2. ZADÁNÍ - KÍŽ...6 3. ZADÁNÍ T KUS...9 4. ZADÁNÍ T KUS 2...13 5. ZADÁNÍ - CLONA...17 6. ZADÁNÍ - DIFUZOR...19 7. ZADÁNÍ MEZIKRUŽÍ I...21 8. ZADÁNÍ - ZPTNÉ

Více

NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY

NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY Metodika Mgr. Michal Schovánek kvten 2010 Newtonovy pohybové zákony patí mezi nejobtížnjší kapitoly stedoškolské mechaniky. Popisované situace jsou sice jednoduše demonstrovatelné,

Více

Prostedky automatického ízení

Prostedky automatického ízení VŠB-TU Ostrava / Prostedky automatického ízení Úloha. Dvoupolohová regulace teploty Meno dne:.. Vypracoval: Petr Osadník Spolupracoval: Petr Ševík Zadání. Zapojte laboratorní úlohu dle schématu.. Zjistte

Více

Dimenzování komín ABSOLUT Výchozí hodnoty

Dimenzování komín ABSOLUT Výchozí hodnoty Výchozí hodnoty Správný návrh prezu - bezvadná funkce Výchozí hodnoty pro diagramy Správná dimenze komínového prduchu je základním pedpokladem bezvadné funkce pipojeného spotebie paliv. Je také zárukou

Více

METRA BLANSKO a.s. 03/2005. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory

METRA BLANSKO a.s.  03/2005. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory METRA BLANSKO a.s. KLEŠ!OVÉ P"ÍSTROJE www.metra.cz KLEŠ!OVÉ AMPÉRVOLTMETRY S ANALOGOVÝM ZOBRAZENÍM Proud AC Nap!tí AC 1,5 A, 3 A, 6 A, 15 A, 30 A, 60 A 150 A, 300 A 150 V, 300 V, 600 V T"ída p"esnosti

Více

Potrubí slouží zejména k doprav kapalin, plyn a par, mén pro dopravu sypkých hmot.

Potrubí slouží zejména k doprav kapalin, plyn a par, mén pro dopravu sypkých hmot. 3. POTRUBÍ Potrubí slouží zejména k doprav kapalin, plyn a par, mén pro dopravu sypkých hmot. Hlavní ásti potrubí jsou: trubky spoje trubek armatury tvarovky pro zmnu toku a prtoného prezu (oblouky, kolena,

Více

obr. 3.1 Pohled na mící tra

obr. 3.1 Pohled na mící tra 3. Mení tecích ztrát na vzduchové trati 3.1. Úvod Problematika urení tecích ztrát je hodná pro vodu nebo vzduch jako proudící médium (viz kap..1). Micí tra e liší použitými hydraulickými prvky a midly.

Více

1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D)

1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D) 1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D) 1.16.1 Teoretický úvod Nedílnou souástí návrhu štíhlých prutových konstrukcí by ml být spolen se statickým výpotem také výpoet stabilitní, nebo podává z inženýrského

Více

Servopohony VZT klapek

Servopohony VZT klapek s OpenAir Servopohony VZT klapek GLB..1E Elektronický rotaní servopohon pro ovládání oteveno-zaveno, tíbodové nebo spojité ovládání Krouticí moment 10 Nm Provozní naptí AC 24 V ~ / DC 24 48 V nebo AC 100

Více

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souásti metodami radiálního vypínání. Pro tváení souásti byl použit elastický nástroj

Více

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení Název práce: Elektrohydraulické pohony tavící a ustalovací pece na hliník Autor práce: Bc. Martin Morávek

Více

Efektivní hodnota proudu a nap tí

Efektivní hodnota proudu a nap tí Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého

Více

Komponenta Vzorce a popis symbol propojení Hydraulický válec jednočinný. d: A: F s: p provoz.: v: Q přítok: s: t: zjednodušeně:

Komponenta Vzorce a popis symbol propojení Hydraulický válec jednočinný. d: A: F s: p provoz.: v: Q přítok: s: t: zjednodušeně: Plánování a projektování hydraulických zařízení se provádí podle nejrůznějších hledisek, přičemž jsou hydraulické elementy voleny podle požadovaných funkčních procesů. Nejdůležitějším předpokladem k tomu

Více

VLASTNOSTI KOMPONENT MICÍHO ETZCE -ÍSLICOVÁÁST

VLASTNOSTI KOMPONENT MICÍHO ETZCE -ÍSLICOVÁÁST VLASTNOSTI KOMPONENT MICÍHO ETZCE -ÍSLICOVÁÁST 6.1. Analogovíslicový pevodník 6.2. Zobrazovací a záznamové zaízení 6.1. ANALOGOVÍSLICOVÝ PEVODNÍK Experimentální metody pednáška 6 Napájecí zdroj Sníma pevod

Více

Trojcestné ventily s vnjším závitem, PN 16

Trojcestné ventily s vnjším závitem, PN 16 4 463 Trojcestné ventily s vnjším závitem, PN 16 VXG41 ronzové tlo ventilu CC491K (Rg5) DN 15DN 50 k vs 1,640 m 3 /h Pipojení vnjším závitem G podle ISO 228/1 s plochým tsnním Sady šroubení ALG 3 se závitovým

Více

Otopné plochy (pokraování) Armatury a materiály porubních rozvod

Otopné plochy (pokraování) Armatury a materiály porubních rozvod Pednáška 4 Otopné plochy (pokraování) Armatury a materiály porubních rozvod Pro napojení tles lze použít pipojovací souprav, které se skládají z dvoutrubkového rozdlovae se zabudovanou regulaní kuželkou

Více

ZÁKLADNÍ KONSTRUKNÍ CELKY

ZÁKLADNÍ KONSTRUKNÍ CELKY Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava ZÁKLADNÍ KONSTRUKNÍ CELKY uební opora pedmtu "Hydraulická zaízení stroj" Bohuslav Pavlok Ureno pro projekt: Název: íslo: Inovace studijních program strojních

Více

Spojité regulaní ventily v PN16 z nerezové oceli s

Spojité regulaní ventily v PN16 z nerezové oceli s 4 465 Spojité regulaní ventily v PN16 z nerezové oceli s magnetickým pohonem MXG461S... Krátká pestavovací doba (1 s), vysoké rozlišení zdvihu (1 : 1000) Ekviprocentní nebo lineární charakteristika (volitelná)

Více

PEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT

PEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT PEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT ada pevodník typového oznaení MT generan nahrazuje pvodní typovou adu pevodník NC stejného výrobce. Použití: Pevodníky jsou ureny pro pevod elektrických veliin na mronosný

Více

2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA

2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA 2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA 2.1. OBECN Tepelné požadavky na dílí ást sdílení tepla zahrnují mimoádné ztráty pláštm budovy zpsobené: nerovnomrnou vnitní teplotou v každé tepelné

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

Proud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme?

Proud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? Veletrh nápad uitel fyziky 10 Proudní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? PAVEL KONENÝ Katedra obecné fyziky pírodovdecké fakulty Masarykovy

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH

JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH ZEMDLSKÁ FAKULTA Studijní program: B4131 Zemdlství Studijní obor: Zemdlská technika, obchod, servis a služby Katedra: Katedra zemdlské, dopravní a manipulaní techniky

Více

DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat

DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat ze sady: 02 tematický okruh sady: Kreslení schémat ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika 18-20-M/01

Více

Vtrání plynových kotelen. ovody. Komíny a kouovody. 8. pednáška

Vtrání plynových kotelen. ovody. Komíny a kouovody. 8. pednáška Vtrání plynových kotelen Komíny a kouovody ovody 8. pednáška Provedení vtracích ch zaízen zení pro kotelny Kotelny mohou být vtrány systémy Pirozeného vtrání Nuceného vtrání Sdruženého vtrání Vtrání plynových

Více

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU Hostivice p.. kat. 1161/57 okres Praha západ investor: Jií a Marie ajovi, Vondroušova 1160/1, Praha 6 F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM Vypracoval: ing. Vít Kocourek OBSAH: 1. Pedpoklady

Více

Hydraulické mechanismy

Hydraulické mechanismy Hydraulické mechanismy Plynulá regulace rychlosti, tlumení rázů a možnost vyvinutí velikých sil jsou přednosti hydrauliky. Hydraulické mechanismy jsou typu: hydrostatické (princip -- Pascalův zákon) hydrodynamické

Více

Y Q charakteristice se pipojují kivky výkonu

Y Q charakteristice se pipojují kivky výkonu 4. Mení charakteritiky erpadla 4.1. Úod Charakteritika erpadla je záilot kutené mrné energie Y (rep. kutené dopraní ýšky H ) na prtoku Q. K této základní P h Q, úinnoti η Q a mrné energie pro potrubí Y

Více

Pedmt úpravy. Vymezení pojm

Pedmt úpravy. Vymezení pojm 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. íjna 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozútování náklad na tepelnou energii na vytápní a náklad na poskytování teplé užitkové vody mezi

Více

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí)

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) TEKUTINOVÉ POHONY TEKUTINOVÉ POHONY Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) Přednosti: dobrá realizace přímočarých pohybů dobrá regulace síly, která je vyvozena motorem (píst,

Více

1. M ení místních ztrát na vodní trati

1. M ení místních ztrát na vodní trati 1. M ení místních ztrát na odní trati 1. M ení místních ztrát na odní trati 1.1. Úod P i proud ní tekutiny potrubí dochází liem její iskozity ke ztrátám energie. Na roných úsecích potrubních systém jsou

Více

MEG jako dvoj inný blokující m ni

MEG jako dvoj inný blokující m ni 1 MEG jako dvojinný blokující mni (c) Ing. Ladislav Kopecký, leden 2015 K napsání tohoto lánku m inspiroval web (http://inkomp-delta.com/page3.html ) bulharského vynálezce Dmitri Ivanova, který pišel se

Více

1. POHONY S VENTILÁTOROVOU CHARAKTERISTIKOU A ÚSPORY

1. POHONY S VENTILÁTOROVOU CHARAKTERISTIKOU A ÚSPORY 1. POHONY S VENTILÁTOROVOU CHARAKTERISTIKOU A ÚSPORY ELEKTRICKÉ ENERGIE 1.1 Úvod K nejastji se vyskytujícím pohonm patí pohony s ventilátorovou charakteristikou tedy pohony ventilátor, odstedivých erpadel

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta strojní LOGISTIKA SKLADOVACÍ SYSTÉMY Jméno: Jií Hauzer Tída: FS S2B4 Datum:15.12.2005-1 - SKLADOVACÍ SYSTÉMY Sklad byl dlouho považován za pouhý pasivní, podízený

Více

2 KRESLENÍ SCHÉMAT HYDRAULICKÝCH OBVODŮ

2 KRESLENÍ SCHÉMAT HYDRAULICKÝCH OBVODŮ 2 KRESLENÍ SCHÉM HYDRULICKÝCH OVODŮ Schéma musí jednoznačně vyjadřovat funkci obvodu. Kreslí se ve výchozí (základní) poloze cyklu: u hydraulických prvků je základní poloha určena jejich přestavením silou

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE Datum : 12.2013 ís. zakázky: 01/2011 AIP : Vypracoval : Stupe : Akce : Ing. Anton Jurica Jan erník JPD pro stavební ízení a provádní stavby

Více

OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ

OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ 1. Speciálním vozidlem se rozumí drážní vozidlo (vyhláška č. 173/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů) pro údržbu a opravy trolejového vedení, vybavené vlastním pohonem a speciálním

Více

Rozvody elektrické energie a pohony

Rozvody elektrické energie a pohony Rozvody elektrické energie a pohony Rozsah pedmtu: p + 1l Laboratorní mení hodiny s periodou týdn (liché a sudé micí týdny) Garant pedmtu: Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. Pednášející: doc. Ing. Pavel Mindl,

Více

PARNÍ STROJ. Petr Lukeš, Patrik Smékal. SPŠ Bruntál Kavalcova 1, Bruntál

PARNÍ STROJ. Petr Lukeš, Patrik Smékal. SPŠ Bruntál Kavalcova 1, Bruntál Stedoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací stedoškolských student na VUT PARNÍ STROJ Petr Lukeš, Patrik Smékal SPŠ Bruntál Kavalcova 1, Bruntál Parní stroj, historie, princip funkce a využití.

Více

OBSAH. Obsah 2. Únosnost 3. Životnost 4 5. Mazání 6 7. Montáž 8 9. Lineární vedení HG 10 17. Lineární vedení MG 18 23

OBSAH. Obsah 2. Únosnost 3. Životnost 4 5. Mazání 6 7. Montáž 8 9. Lineární vedení HG 10 17. Lineární vedení MG 18 23 10 Li pr Kata Všechn ruitza souvislo MIDO 011 P neá rofil alog yúdajevtom apípadnéneú ostistechnick OL2010 Pehled ární lovo mtokatalogub úplnéneboch kýmpokrokem dnabíz ved out bylypelivp hybnéúdaje. m.

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ VIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 14 Jméno: Jan Datum mení: 14.

Více

Prostorové termostaty

Prostorové termostaty 3 002 0 Prostorové termostaty Použitelné bu pouze pro vytápní nebo pouze pro chlazení 2-bodová regulace Spínané naptí AC 24250 V Použití ermostat se používají pro regulaci prostorové teploty v systémech

Více

Návod k obsluze a montáži

Návod k obsluze a montáži Návod k obsluze a montáži Trojfázové relé pro monitorování napájení sít, ada CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace ke všem typm této výrobkové ady a nebere v úvahu

Více

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace

Více

SMARTDRIVETM 17 SMARTDRIVE

SMARTDRIVETM 17 SMARTDRIVE Motory MS - Provedení... 2 Motory MS - Hydraulická ást... 3 Motory MS - Rozvádécí &ást... 4 Motory MS - Parkovací brzda... 5 Motory MS - Mechanická &ást... 6 Motory MS - Bubnová brzda... 7 Pohánécí náprava

Více

Pneumatický uzavírací ventil Typ 3351

Pneumatický uzavírací ventil Typ 3351 ada 240 Pneumatický uzavírací ventil Typ 3351 Použití Ventil s tsným uzavením pro kapaliny, plyny a páru podle DIN - nebo ANSI - norem Jmenovitá svtlost DN 15 až DN 100 ½ až _4 Jmenovitý tlak PN 10 až

Více

Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.

Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů. Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů. M. Lachman, R. Mendřický - Elektrické pohony a servomechanismy 13.4.2015 Požadavky na pohon Dostatečný moment v celém rozsahu rychlostí

Více

1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí

1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí V tomto lánku na dvou modelech rstu - exponenciálním a logistickém - ukážeme nkteré rozdíly mezi chováním spojitých a diskrétních systém. Exponenciální model lze považovat za základní rstový model v neomezeném

Více

Otopné soustavy. Otopné plochy

Otopné soustavy. Otopné plochy Pednáška 3 Otopné soustavy Otopné plochy Otopné soustavy Otopné soustavy otevené s pirozeným obhem vody Obvykle ve stávajících starších objektech. Soustava s pirozeným obhem pracuje na principu rozdílné

Více

Úvod do hydraulických pohonů

Úvod do hydraulických pohonů Úvod do hydraulických pohonů Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Autor: Ing. Pavel Votrubec Název: VY_32_INOVACE_04_AUT_73_uvod_do hydrauliky Téma: Úvod do hydrauliky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036

Více

11. Hydraulické pohony

11. Hydraulické pohony zapis_hydraulika_pohony - Strana 1 z 6 11. Hydraulické pohony Převádí tlakovou energii hydraulické kapaliny na #1 Při přeměně energie dochází ke ztrátám ztrátová energie se mění na #2 Rozdělení: a) #3

Více

Hydraulika mobilních pracovních strojů

Hydraulika mobilních pracovních strojů Hydraulika mobilních pracovních strojů Nikde nenajdete tolik hydrauliky jako na mobilních pracovních strojích. Proč? Protože elektrický pohon vyžaduje připojení na elektrickou síť, a to u pohybujícího

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ

ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE MODUL KARTOGRAFICKÁ ZKRESLENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Matematická kartografie

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F.1.4.- ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE Datum : 10.2013 ís. zakázky: 01/2011 AIP : Vypracoval : Stupe : Akce : Ing. Anton Jurica Jan erník JPD k žádosti o stavební povolení a provádní

Více

LEMOVÁNÍ I ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast

LEMOVÁNÍ I ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souástí z plechu metodou lemování. Pro tváení souástí byl v pípad lemování otvor použit

Více

ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická BAKALÁSKÁ PRÁCE 006 ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra mení Využití Rogowskiho cívky pi mení proudu a analýza

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Pednáška.2. Výpoet tepelného výkonu. Tepelné soustavy a otopné soustavy v budovách (rozdlení)

Pednáška.2. Výpoet tepelného výkonu. Tepelné soustavy a otopné soustavy v budovách (rozdlení) Vytápní Pednáška.2 Výpoet tepelného výkonu Tepelné soustavy a otopné soustavy v budovách (rozdlení) Pesný výpoet tepelných ztrát budov (výpoet tepelného výkonu) SN EN 12 831 Tepelné soustavy v budovách

Více

VY_32_INOVACE_C 08 19. hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem.

VY_32_INOVACE_C 08 19. hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem. Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Roní poteba tepla a paliva

Roní poteba tepla a paliva Roní poteba tepla a paliva Denostupová metoda Teoretická roní poteba tepla pro vytápní : Q zr = 24 ε e Q ( t t ) i e z D Poet denostup: D=d.(t is -t es ) Q z je tepelná ztráta budovy (W, kw, MW) ε souinitel

Více

Protokol k prkazu energetické náronosti budovy

Protokol k prkazu energetické náronosti budovy Protokol k prkazu energetické náronosti budovy str. 1 / 13 Protokol k prkazu energetické náronosti budovy Úel zpracování prkazu Nová budova Prodej budovy nebo její ásti Budova užívaná orgánem veejné moci

Více

TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky

TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky Podnikatelská 545 190 11 Praha 9 tel: 267 090 211 fax: 281 932 300 servis@kovprof.cz www.kovprof.cz TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky POMCKA PRO PROJEKTANTY A ODBRATELE Rev. 2.0-10/2013

Více

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298 MALÉ POJÍZDNÉ SKLÁDACÍ LEŠENÍ AKG 170 Výrobce: FINTES Aluminium s.r.o. Píbraz 152 378 02 Stráž nad Nežárkou NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298 Tento návod musí být vždy k dispozici v míst používání lešení SESTAVOVAT

Více

Příloha1) Atributy modulu

Příloha1) Atributy modulu Příloha1) Atributy modulu Název realizovaného modulu Kontaktní údaje garanta: Hydraulika a pneumatika doc. Ing. Bohuslav 597324382 bohuslav.pavlok@vsb.cz Pavlok, CSc. Jméno a příjemní telefon e-mail Požadované

Více

k DUM 08. pdf ze šablony 2_šablona_automatizační_technika_II 02 tematický okruh sady: pohony automatických linek

k DUM 08. pdf ze šablony 2_šablona_automatizační_technika_II 02 tematický okruh sady: pohony automatických linek METODICKÝ LIST Téma DUM: Test Anotace: Autor: k DUM 08. pdf ze šablony 2_šablona_automatizační_technika_II 02 tematický okruh sady: pohony automatických linek Digitální učební materiál slouží k výuce pohonů

Více

EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY V TEKUTINOVÝCH MECHANIZMECH

EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY V TEKUTINOVÝCH MECHANIZMECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta strojní katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY V TEKUTINOVÝCH MECHANIZMECH Dr. Ing. Lumír Hružík 008 Ostrava Obsah

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

TECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod

TECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod List - 1-1. Technologie zaválcování trubek úvod Popis: Pro zaválcování trubky do otvoru v trubkovnici se používá zaválcovacího strojku, viz. obr. 1. Obr. 1 Zaválcovací strojek Princip práce: Osa válek

Více

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ VENTILY ADY PGA

ELEKTROMAGNETICKÉ VENTILY ADY PGA ELEKTROMAGNETICKÉ VENTILY ADY PGA POKYNY K INSTALACI A OBSLUZE ITTEC spol. s r.o. zastoupení RAIN BIRD pro R a SR Areál obchodu a služeb, Modletice 106, 251 01 íany tel : +420 323 616 222 fax: +420 323

Více

KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN

KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN Kivka je jednoparametrická množina bod X(t), jejíž souadnice jsou dány funkcemi: x = x(t), y = y(t), t I R. Tena kivky je urena bodem dotyku X a teným vektorem o souadnicích

Více

(metalická vedení a vlastnosti) Robert Bešák

(metalická vedení a vlastnosti) Robert Bešák Penosová média (metalická vedení a vlastnosti) Robert Bešák Mezi telekom. zaízeními se signály penášejí elektromag. vlnami Elektromagnetická vlna Kmitoet f Vlnová délka λ závisí na rychlosti šíení vlny

Více

Hydraulické mechanismy 21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Hydraulické mechanismy 21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03-TP ing.jan Šritr ing.jan Šritr 2 1 ing.jan

Více

Anotace: Klí ová slova: Annotation: Key words:

Anotace: Klí ová slova: Annotation: Key words: Anotace: Tato diplomová práce se zabývá pevnostní kontrolou rámu tínápravového pívsu pro pepravu odvalovacích kontejner. Celková hmotnost pívsu je 27 000 kg. Tento výpoet je proveden pomocí metody konených

Více

cvičení 1 pracovní verze SVM Servomechanismy Ing. Radomír Mendřický, Ph.D.

cvičení 1 pracovní verze SVM Servomechanismy Ing. Radomír Mendřický, Ph.D. cvičení 1 pracovní verze SVM Servomechanismy Ing. Radomír Mendřický, Ph.D. Organizace výuky Přednášky: Ing. Radomír Mendřický, Ph.D tel.: 3356 E-III-18 Cvičení: Ing. Radomír Mendřický, Ph.D. tel.: 3356

Více

Obr. 1 Multifunk ní systém pro výuku provozního m ení a ízení ARMFIELD PCT 40

Obr. 1 Multifunk ní systém pro výuku provozního m ení a ízení ARMFIELD PCT 40 Multifunkní systém pro výuku provozního mení a ízení Tento dokument je k disposici na internetu na adrese: Mení a regulace hladiny PCT 40 - úvodní ást http://www.vscht.cz/ufmt/kadleck.html Multifunkní

Více

PRM2-10. Popis konstrukce a funkce HC 5106 4/99. Dn 10 pmax 32 MPa Qmax 60 dm 3 min -1. Kompaktní provedení s integrovanou elektronikou

PRM2-10. Popis konstrukce a funkce HC 5106 4/99. Dn 10 pmax 32 MPa Qmax 60 dm 3 min -1. Kompaktní provedení s integrovanou elektronikou PROPORCIONÁLNÍ ROZVÁDĚČE PRM-0 HC 506 4/99 Dn 0 pmax 3 MPa Qmax 60 dm 3 min - PŘEDBĚŽNÁ TECHNICKÁ INFORMACE Kompaktní provedení s integrovanou elektronikou Vysoká spolehlivost Jednoduchá výměna elektromagnetu

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Spojité regulátory Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Spojité regulátory. Jednoduché regulátory

Spojité regulátory Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Spojité regulátory. Jednoduché regulátory Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KATOGAFIE MODUL 3 KATOGAFICKÉ ZOBAZENÍ STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ POGAMY S KOMBINOVANOU FOMOU STUDIA Matematická kartografie Modul 3

Více

Montážní a servisní pokyny

Montážní a servisní pokyny Montážní a servisní pokyny Magnetostrikční snímač hladiny model FLM CZ Magnetostrikční snímač hladiny model FLM 015756 / Rev. 01 22.04.2015 2 Obsah: 1) Základní popis.. 4 2) Bezpenostní pedpisy.. 5 3)

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více