Tvoříme základy Mandantenbrief

Transkript

1 Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Prosinec Obsah: Rödl & Partner právnickou firmou roku 2012 v kategorii daňového práva Právo aktuálně > Sociální zabezpečení v pravidlech Evropské unie Daně aktuálně > Jak snížit základ daně aneb jakou roli hrají pohledávky? Ekonomika aktuálně > Nebojte se rezerv. Rezervy jako významná účetní kategorie. Podnikové poradenství aktuálně > Diskriminace a nebo profesionální interview? Rozdíl vedení pohovoru v Německu a České republice. Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner Rödl & Partner právnickou firmou roku 2012 v kategorii daňového práva Mezinárodní poradenská kancelář Rödl & Partner zaznamenala významný úspěch, který přinesl pátý ročník soutěže Právnická firma roku. Kancelář Rödl & Partner získala ocenění nejvyšší, když se stala Právnickou firmou roku 2012 v kategorii daňového práva. Podařilo se jí tak navázat na úspěchy z předchozích let, kdy se v této oblasti pravidelně umisťovala na předních příčkách. Titulu právnická firma roku 2012 a vítězství v kategorii daňové právo si velmi vážím. Chápu jej jako ocenění více než dvacetiteté práce našich advokátů i kolegů daňových poradců a auditorů. Vítězství je o to cennější, že je uznáním nejen klientů, ale také kolegů a osobností akademické obce a veřejné správy, říká vedoucí partner společnosti Petr Novotný. V rámci skupiny Rödl & Partner je daňové právo dominantním oborem. U Rödl & Partner se mu věnují jak advokáti, tak i daňoví poradci a ekonomové. Díky tomuto spojení může kancelář nabídnout svým klientům řešení veškeré daňové problematiky naprosto komplexně, z právního i ekonomicko-účetního hlediska. Mezi klienty kanceláře Rödl & Partner patří především obchodní korporace podnikající v různých oborech ekonomické činnosti. Jedná se o výrobní i obchodní podniky, energetické koncerny či firmy poskytující finanční služby. Cílem kanceláře je neustálé rozšiřování klientely a v důsledku toho i získávání nových kolegů, kteří se budou daňovému právu věnovat. Vítězství je pro nás samozřejmě i velmi zavazující. Jen na nás je, abychom v praxi i nadále dokázali, že patříme ke špičce v oboru a že se na této špičce také dokážeme udržet, dodává Petr Novotný. Soutěž Právnická firma roku vznikla v roce 2008 po vzoru zahraničních žebříčků (Chambers Global, PLC, IFLR 1000, Legal 500), které mají v západním světě tradici. V České republice ji vyhlašuje společnost EPRAVO.CZ a letošní pátý ročník se uskutečnil pod záštitou předsedy vlády ČR Petra Nečase, ministra spravedlnosti ČR Pavla Blažka a České advokátní komory. -jsd- 1

2 Mandantenbrief Právo aktuálně Jitka Ivičičová, Rödl & Partner Brno Volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie s sebou mimo jiné přináší potřebu určení členského státu, do jehož režimu sociálního zabezpečení ta která osoba spadá. Tato pravidla jsou upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcím nařízením (ES) č. 987/2009 a byla s účinností k 28. červnu 2012 novelizována nařízením (ES) č. 465/2012. Nově pravidla koordinace národních systémů sociálního zabezpečení platí vedle členských států EU také ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Norsku a na Islandu. Změny se dotýkají zejména případů, kdy je osoba činná pro dva a více zaměstnavatelů, popřípadě společností v různých zemích Evropského hospodářského společenství. > Sociální zabezpečení v pravidlech Evropské unie U osob, které vykonávají výdělečnou činnost jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (dále též jen OSVČ ) nebo členové statutárních orgánů obchodních společností současně v několika členských zemích EU, je zapotřebí určit stát, jehož právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení budou tyto osoby podléhat. Pro situace, kterými se zabýváme, platí následující pravidla: Osoba, která jako zaměstnanec pracuje v členském státě pro zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu, aby zde konala práci, podléhá i nadále právním předpisům prvního členského státu, nepřesahuje-li předpokládaná doba trvání takové práce dvacetčtyři měsíců a není-li daná osoba vyslána za účelem nahrazení jiné vyslané osoby. Na osobu, která obvykle provozuje samostatnou výdělečnou činnost v jednom členském státě a odejde do jiného státu a provozuje tam podobnou činnost, se nadále vztahují právní předpisy prvního členského státu, nepřesahuje-li očekávané trvání této činnosti dvacet čtyři měsíců. Na osobu, která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech a podstatnou část své činnosti vykonává v členském státě, na jehož území má bydliště, se vztahují právní předpisy členského státu bydliště. Splnění podmínky podstatná část činnosti je nutné naplnit buďto kritériem času pracovat v domovském členském státě alespoň 25 procent pracovního času nebo kritériem výše odměny získávat v domovském členském státu alespoň 25 procent z celkové odměny za výkon činnosti. Jestliže osoba nevykonává podstatnou část své činnosti v členském státě, na jehož území má bydliště, pak v oblasti sociálního zabezpečení podléhá: a) právním předpisům členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, pokud je tato osoba zaměstnána jedním podnikem nebo zaměstnavatelem (například osoba s bydlištěm v České republice pracuje pro jednoho zaměstnavatele se sídlem v Rakousku, pak podléhá rakouskému systému), nebo b) právním předpisům členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniků nebo zaměstnavatelů, pokud je tato osoba zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání pouze v jednom členském státě (například osoba s bydlištěm v České republice, která pracuje pro dva nebo více zaměstnavatelů se sídlem v Rakousku, podléhá rakouskému systému), nebo c) právním předpisům členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, jiného než je členský stát bydliště, je-li tato osoba zaměstnána dvěma nebo více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání ve dvou členských státech, z nichž jeden je členským státem bydliště (například osoba s bydlištěm v České republice pracuje pro jednoho nebo více zaměstnavatelů se sídlem v ČR a pro jednoho nebo více zaměstnavatelů se sídlem v Rakousku a činnost v ČR nenaplňuje výše uvedená kritéria pojmu podstatná část činnosti, podléhá rakouskému systému), nebo d) právním předpisům členského státu, na jehož území má tato osoba bydliště, je-li zaměstnána dvěma a více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech jiných, než je členský stát bydliště (například osoba s bydlištěm v České republice pracuje pro jednoho nebo více zaměstnavatelů se sídlem v Rakousku a pro jednoho nebo více zaměstnavatelů se sídlem v Itálii, podléhá systému ČR). Na osoby, které obvykle pracují jako osoby samostatně výdělečně činné ve dvou nebo více členských státech, se vztahují právní předpisy členského státu bydliště, pokud vykonávají podstatnou část své činnosti v tomto členském státě, anebo právní předpisy členského státu, v němž se nachází střed zájmu její činnosti, pokud nebydlí v členském státě, v němž vykonává podstatnou část své činnosti. K pojmu střed zájmu činností osoby samostatně výdělečně činné uvádí nařízení (ES) č. 987/2009 v článku 14, že má být stanoven s ohledem na všechna hlediska profesních činností dotyčné osoby. Zejména pak místo, kde se nachází stálé a trvalé sídlo podnikání dotyčné osoby, obvyklá povaha nebo doba trvání vykonávaných činností, počet poskytnutých služeb a záměr dotyčné osoby vyplývající ze všech okolností. 2

3 Vydání: Prosinec 2012 Na osobu, která je obvykle činná jako zaměstnanec a zároveň jako osoba samostatně výdělečně činná v různých členských státech, se vztahují právní předpisy členského státu, v němž pracuje jako zaměstnanec. Pokud je však osoba v těchto případech činná jako zaměstnanec ve dvou nebo více členských státech, vztahují se na ni právní předpisy podle shora uvedených pravidel pro zaměstnance. Je-li osoba zaměstnaná jako úředník v jednom členském státě a zároveň pracuje jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná v jednom nebo více členských státech, vztahují se na ni v oblasti sociálního zabezpečení právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, jenž ji zaměstnává. Společně pak pro shora uvedená pravidla platí to, že pro účely takto určených právních předpisů se pak s osobou zachází tak, jako by vykonávala veškerou svou činnost jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná a pobírala veškerý svůj příjem v členském státě, jehož systému podléhá. Velmi důležité je rovněž neopomenout, pokud nastane některá z výše popsaných situací, je osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, povinna o tom uvědomit instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště (pro osoby s bydlištěm v České republice je touto institucí Česká správa sociálního zabezpečení). Tato skutečnost se osvědčuje takzvaným přenosným dokumentem (formulář A1). Při nesplnění oznamovací povinnosti by mohla nastat situace, kdy osoba bude pojistné odvádět z jednoho příjmu dvakrát nebo i vícekrát do systému sociálního zabezpečení více členských států. Závěrem Pro pracovní vztahy uzavřené v období před datem 28. června 2012 platí desetileté přechodné období, během něhož je možné postupovat podle dřívějších pravidel. To platí za předpokladu, že nedojde ke změně situace dané osoby nebo tato sama písemně nepožádá, aby se její situace řídila novými pravidly. Kontakt pro další informace: Daně aktuálně Tereza Kosková, Rödl & Partner Praha Jak snížit základ daně? S blížícím se koncem roku téměř každá společnost zvažuje všechny dostupné možnosti, jak snížení základu daně dosáhnout. Mohou pohledávky, respektive tvorba opravných položek k pohledávkám či jejich odpis základ daně tak významně ovlivnit? > Jak snížit základ daně aneb jakou roli hrají pohledávky? Tvorba zákonných (daňových) opravných položek k pohledávkám V prvé řadě je nutné důsledně rozlišovat mezi tvorbou účetních a daňových opravných položek. Daňově uznatelným nákladem, tedy nákladem ovlivňujícím základ daně, jsou výlučně opravné položky k pohledávkám vytvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Uvedený zákon oproti svému původnímu znění žádných změn v průběhu letošního roku nedostál. V platnosti tedy i nadále zůstává, že zákonné opravné položky je možné tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám, o kterých bylo účtováno ve zdanitelných výnosech. Dále zůstává i rozlišení na čtyři nejčastější kategorie tvorby opravných položek dle typu pohledávky, ke kterým jsou tvořeny. Jde o opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení; opravné položky k pohledávkám, jejichž rozvahová hodnota je v okamžiku vzniku menší než 200 tisíc korun; opravné položky k pohledávkám, jejichž rozvahová hodnota je v okamžiku vzniku vyšší než 200 tisíc a opravné položky k pohledávkám, jejichž rozvahová položka je menší než 30 tisíc korun. Problematika daňových opravných položek opačnou optikou. Případy, ve kterých zákonné opravné položky jednoznačně tvořit nelze. Opravné položky nelze tvořit k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, pohledávkám nabytých bezúplatně a souborům pohledávek. Mgr. Jitka Ivičičová Advokátka v trvalé spolupráci s Rödl & Partner Tel.: jitka.ivicicova@roedl.cz 3

4 Mandantenbrief Dále nelze opravné položky tvořit u pohledávek nabytých postoupením, a to v případě, kdy postupník (kdo pohledávku nabyl) neuhradil její pořizovací cenu. Opravné položky nelze tvořit u pohledávek za spojenými osobami podle 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, s výjimkou opravných položek k pohledávkám spojených osob nacházejících se v insolvenčním řízení 1. V neposlední řadě nelze opravnou položku tvořit u pohledávky za dlužníkem, který má zároveň vůči odběrateli započitatelné závazky splatné k rozvahovému dni. V takovém případě je nutné nejprve provést zápočet pohledávek a závazků. V souvislosti s opravnými položkami je zapotřebí pozornost věnovat nejen pravidlům výše nastíněné tvorby zákonných opravných položek, ale také zákonitostem souvisejícím s povinnostmi při jejich rozpouštění. Nastanou-li podmínky pro zrušení opravné položky, jako je například zaplacení pohledávky ze strany dlužníka, postoupení pohledávky, promlčení pohledávky, daňový odpis pohledávky, má účetní jednotka povinnost opravnou položku rozpustit do daňově uznatelných výnosů, a to v období, v němž došlo k zániku pohledávky. Daňový odpis pohledávek Problematika daňové uznatelnosti odpisů pohledávek zaznamenala v roce 2012 oproti loňské úpravě změny. S účinností od 1. ledna 2012 již opět není možný odpis promlčených pohledávek. Zákonodárce se tak po rok trvající možnosti odepsat i promlčené pohledávky vrací k původní koncepci platné ke konci roku 2010 a odpis promlčené pohledávky vylučuje. Patrné je tak z 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů. V ustanovení je taxativně vymezeno šest případů, ve kterých se dlužník musí nacházet, aby odpis pohledávky za ním mohl být v celé své výši považován za daňově uznatelný náklad. Jsou jimi následující situace: > dlužník, u něhož soud zrušil konkurs, protože majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty; > dlužník, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení; > dlužník, který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích; > dlužník, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou; > dlužník, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby; > dlužník, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků této exekuce. Existence jedné z šesti výše uvedených situací však není jedinou podmínkou, která musí být splněna pro daňovou uznatelnost odpisu pohledávky. Dále musí současně platit, že o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno ve výnosech a tento příjem nebyl osvobozen od daně a dále skutečnost, že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky tvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Poslední jmenovaná podmínka se považuje za splněnou i v případě, je-li jediným důvodem proč by nebylo možné k pohledávce tvořit zákonnou opravnou položku buď skutečnost, že od její splatnosti uplynulo méně než šest měsíců nebo že její jmenovitá hodnota je vyšší než 200 tisíc korun a přitom nebylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení za dlužníkem. Také v případě daňově odepsaných pohledávek je třeba mít na paměti postup, kdy pohledávka byla uhrazena dodatečně. V tomto případě musí být její úhrada předmětem daňově uznatelných výnosů (pokud byl proveden pouze účetní, tj. daňově neúčinný odpis, dodatečná úhrada takovéto pohledávky není zdanitelným výnosem). Kontakt pro další informace: Ing. Miroslav Kocman Daňový poradce ve spolupráci s Rödl & Partner Tel.: miroslav.kocman@roedl.cz 1 Tato výjimka má být zrušena na základě zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů s účinností od 1. ledna

5 Vydání: Prosinec 2012 Ekonomika aktuálně Lenka Kudrnová, Michal Bobek Rödl & Partner Praha Rezervy jsou relativně malou, přesto poměrně významnou účetní kategorií. Dle provedeného empirického výzkumu tvoří průměrně 0,82 procent bilanční sumy netto. Rezervy nelze podložit dokladem druhé strany, neboť jsou vytvářeny na základě odhadu, proto velmi často vzbuzují obavy z výskytu chyby. Pokud jsou však důsledně dodržována pravidla, i chybovost se minimalizuje. Ani z hlediska účtování nepatří rezervy k složitým tématům. > Nebojte se rezerv. Rezervy jako významná účetní kategorie. Podstata rezerv Proč se o rezervách účtuje? Rezervy se účtují, aby bylo splněno pravidlo přiřazování nákladů výnosům (anglicky maching principle), respektive pravidlo, že náklady se účtují v tom období, ve kterém reálně vznikly (naplnění akruální báze). Některé náklady jsou jisté. Bezpochyby jsme schopni říct, kolik stál benzín do auta či úklidové služby. Ovšem některé položky jisté nejsou. Nedokážeme u nich říci, kolik budou stát (nevyfakturovaná služba, ale také například velikost škody na nabouraném služebním autě). Jak na tyto případy? Nejprve je důležité ujasnit si míru nejistoty těchto případů, podle toho potom určíme, kterou položku budeme účtovat. Míru nejistoty v účetnictví vyjadřují dohadné položky, rezervy a podmíněná aktiva, respektive podmíněná pasiva. Tento článek je zaměřen pouze na stranu pasiv, tedy závazků. O dohadných položkách se účtuje tehdy, pokud víme, že k účetnímu případu došlo, víme, že náklad vznikl, jen nejsme ke dni účetní závěrky schopni přesně určit velikost tohoto výdaje (ve výjimečném případě nemůžeme určit ani komu budeme muset závazek uhradit). Příkladem jsou dosud nevyfakturované služby, u kterých na základě minulých skutečností (objednávek, smluv apod.) odhadujeme jejich velikost, ale ta se bude lišit podle skutečně došlé částky na faktuře. Vyšší míru nejistoty vyjadřují právě rezervy. U rezerv neznáme nejen velikost nákladu, ale neznáme často ani období, ve kterém dojde k jejich realizaci a mnohokrát nemusíme ani znát komu dlužíme. Obě informace pouze věrohodně odhadujeme. Příkladem rezervy je rezerva na odstranění ekologických škod. Tyto škody vznikají v době, kdy společnost ve svém areálu působí, proto rezervu tvoří během svého provozu, ale již neví, kdy svou činnost ukončí a bude muset škody sanovat (a také neví, komu škody mohly vzniknout a komu je tedy bude muset hradit). Zde je tedy nejistý čas realizace a taktéž se neví přesná velikost nákladů, které budou muset být vynaloženy. Poslední úroveň nejistoty vyjadřují podmíněné závazky. Už název připomíná, že tyto závazky jsou něčím podmíněny to, jestli závazek opravdu vznikne, závisí na nějaké události (například na výsledku znaleckého posudku při reklamaci). Tento výsledek společnost nemůže ovlivnit a pouze čeká, jak se situace vyvine. Ovšem je potřeba dodat, že úroveň nejistoty a pravděpodobnost nákladů je hodně neurčitá. Protože jde o závazek nejistý (podmíněný), neúčtuje se o něm (neobjeví se ve výkazech společnosti), ale pouze se tato událost zveřejňuje v příloze k účetní závěrce. Při zveřejňování těchto položek se řídíme pravidlem, že zveřejníme jen takové případy, které jsou opravdu významné pro uživatele závěrky. Zároveň je zapotřebí upozornit, že v České republice jsou rezervy pojímány jak z hlediska účetnictví, tak i z hlediska daní. V obou případech jde o rezervy, ovšem účetní rezervy jsou ty rezervy, které jsou tvořeny podle účetních zásad a účetních předpisů. Náklady na tvorbu těchto rezerv však v mnoha případech nejsou daňově uznatelné. Daňové rezervy (nebo-li rezervy podle zvláštních právních předpisů) jsou ty rezervy, které účetní jednotka tvoří podle zvláštních právních předpisů například zákona 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nebo jiných předpisů (zákon 44/1988 Sb. - horní zákon atd.). Tyto předpisy většinou přesně definují způsob tvorby, využití atd. těchto rezerv. Další charakteristiky rezerv České účetní předpisy nejsou při vysvětlování samotné podstaty rezerv příliš obšírné. Pro bližší pochopení rezerv, respektive jejich podstaty je vhodné se inspirovat například mezinárodními účetními standardy, konkrétně účetním standardem IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky. Standard vzhledem k podstatě rezerv uvádí například tato pravidla: > Rezervy jsou výsledkem minulých událostí, což především znamená, že rezervy lze tvořit pouze v případech, kdy se účetní jednotka nějak v minulosti rozhodla, toto rozhodnutí způsobí náklad a nyní již tento náklad nelze ovlivnit. Nelze tvořit rezervy na budoucí události, které ještě nyní, nebo v budoucnu ovlivnit půjde; > Rezerva se tvoří na konkrétní účel, ale není potřeba znát konkrétní protistranu. Pro účtování rezervy není důležité, vůči komu bude závazek v budoucnu reali- 5

6 Mandantenbrief zován (například u rezerv na záruční opravy nemusíme vědět přesně, kdo bude vlastníkem porouchaného zařízení); > Velikost rezervy nelze určit přesně, důležité ovšem je, aby při jejím určování byly použity všechny dostupné informace a odhad byl použit co nejpřesněji s použitím co nejpřesnějších metod (například statistiky a díky odhadu pravděpodobnosti). Velikost rezervy by měla brát v potaz i případné změny v technologiích, či očekávané změny legislativy, které mohou velikost rezervy zvýšit, nebo naopak snížit; > Standard také upozorňuje, že rezerva nemusí vznikat jen na základě smluvního vztahu, ale může vzniknout i na základě toho, že společnost se zaváže nějakou činnost vykonat (například veřejný závazek provést sanaci znečištěného území, ačkoliv se ani smluvně ani dle zákona nezavázala tuto sanaci provést). Právní pojetí rezerv V předcházející části článku byly vysvětleny rezervy z pohledu své podstaty, následuje vysvětlení rezerv z pohledu českého účetního práva. Rezervy jsou upraveny v zákoně 563/1991 Sb. o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví), vyhlášce 500/2002 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona o účetnictví (dále jen vyhláška 500) a Českým účetním standardem 004 Rezervy (dále jen ČUS 004). Paragraf 25 odstavce 3 zákona o účetnictví upozorňuje, že účetní jednotky musí brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, jež jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. Tento odstavec lze považovat za základní pro povinnost účetních jednotek účtovat o rezervách. Přímo pojem rezervy je zmíněn až v 26 odst. 3 zákona o účetnictví, kde se zároveň rozepisují jednotlivé typy účetních rezerv: rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmu, rezerva na důchody a podobné závazky a rezerva na restrukturalizaci. Ustanovení k rezervám připojuje i 57, odst. 2 vyhlášky 500, který uvádí, že Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak není jistá částka, nebo datum, k němuž vzniknou. Jak je z tohoto ustanovení viditelné, rezervy jsou tvořeny účelově musí být vytvořeny na konkrétní účel, nikoliv na obecný účel. Ustanovení 57, odst. 4 vyhlášky 500 upozorňuje, že rezervy nesmí mít aktivní zůstatek, odstavec 5 doplňuje, že rezervy se používají k vyjádření závazku, nemohou být použity ke korekci ocenění aktiv (k tomu slouží opravné položky). České účetní předpisy také přesně určují účtování rezerv. Základním principem je, že jak tvorba, tak zúčtování rezerv je účtováno souvztažně vůči nákladům. Tvorba tedy náklady zvyšuje, naopak využití rezerv náklady snižuje. Účtování rezerv upřesňuje odstavec 4.1 ČUS 004, který uvádí, že rezervy v provozní oblasti se účtují souvztažně vůči účtové skupině 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti, rezervy ve finanční oblasti souvztažně vůči účtové skupině 57 Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti, rezerva na restrukturalizaci souvztažně vůči účtové skupině 58 Mimořádné náklady a rezerva na daň z příjmu vůči účtové skupině 59 Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. Rezervy se podle přílohy č. 1 vyhlášky 500 zveřejňují v pasivech, v části B.I., přičemž se člení na rezervy podle zvláštních právních předpisů (B.I.1), rezervy na důchody a podobné závazky (B.I.2), rezervy na daň z příjmu (B.I.3) a ostatní rezervy. Rezervám je potřeba se věnovat i v příloze účetní závěrky, 39, odst. 6. vyhlášky 500 uvádí, že v příloze by měly být zveřejněny informace o každé významné položce rozvahy a výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky Vyhláška v tomto odstavci mimo jiné dodává, že v příloze musí být vykázán rozpis rezerv. Praktický případ rezerva na dovolenou Většina společností se potýká s tvorbou rezervy na nevyčerpanou dovolenou. Dovolená je specifikována v zákoně č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v paragrafech V těchto paragrafech jsou také zmíněny speciální případy, které mohou nastat. Výpočet rezervy rozlišíme pro podniky, které mají účetní závěrku ke konci kalendářního roku a na firmy, které mají hospodářský rok, a jejich závěrka tedy není k 31. prosinci. V případě podniků, které mají závěrku k 31. prosinci, se vynásobí počet dnů, případně hodin nevyčerpané dovolené sazbou náhrady za dovolenou. Zvláštní případ nastává u podniků, které mají hospodářský rok jak naložit s dovolenou v aktuálním roce, když podle 212, odst. 1 přísluší [zaměstnanci] dovolená za kalendářní rok,? Situaci řeší odstavec 2 stejného paragrafu, který dodává, že za každý měsíc přísluší zaměstnanci 1/12 dovolené. To znamená, že rezerva na dovolenou bude tvořena stejným způsobem, jak bylo zmíněno v minulém odstavci, jako základ pro výpočet se ovšem 6

7 Vydání: Prosinec 2012 nepoužije celá dovolená za rok, ale pouze její poměrná část (např. pokud je závěrka připravována k , použije se ročního nároku na dovolenou). Jak naložit s případem, kdy zaměstnanec již vyčerpal dovolenou, která mu k datu závěrky ještě nevznikla (tj. vybral k více než dovolené, na kterou má nárok za celý kalendářní rok). Zde je nutné upozornit na ustanovení 222, odst. 4, podle kterého je [zaměstnanec] povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž mu právo nevzniklo. Zaměstnanec si může do vzít více než dovolené, ale pokud by ze společnosti odcházel, musel by tuto část náhrady vrátit. Proto je logicky správné, pokud se u takového případu bude počítat u některých zaměstnanců i se zápornými čísly (tato dovolená není nákladem aktuálního účetního období, a proto je možné rezervu na nevyčerpanou dovolenou takto snížit). Dalším problémem, který je zapotřebí vzít v potaz, je velikost náhrady. Velikost náhrady se počítá z minulého čtvrtletí. S hodnotou platnou pro minulé čtvrtletí se bude tvořit velikost rezervy k datu účetní závěrky. Avšak zaměstnanec bude dovolenou čerpat až v průběhu následujícího roku a velikost náhrady se jistě změní. Proto je potřeba vzít tento faktor v potaz při tvorbě rezervy. Například pokud společnost plánuje mimořádné odměny, razantní zvýšení platu atd. v následujícím roce a lze předpokládat, že tyto změny ovlivní velikost náhrady za dovolenou, měla by je společnost promítnout do výpočtu rezervy (například násobením koeficientem). Také je potřeba upozornit na sezónnost. Pokud by tvorbu rezervy měla ovlivnit sezónnost (ať již tím, že poslední čtvrtletí je výrazně lepší, nebo horší než zbytek roku), je vhodnější použít pro velikost náhrady za dovolenou průměr za jednotlivá čtvrtletí, která by měla sezónnost očistit. Ačkoliv není potřeba se rezerv a jejich problematiky obávat, existují zcela jistě případy, které jsou velmi specifické a vyžadují odbornou konzultaci. Zdroje: > Bobek, M. (2012). Účetní rezervy podle CZ GAAP a IAS/IFRS včetně empirické studie vykazování. Český finanční a účetní časopis. (připravované vydání v roce 2012) > Český účetní standard č. 004 Rezervy (ve znění platném v říjnu 2012) > Vyhláška 500/2002 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (znění platné v říjnu 2012) > Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (znění platné v říjnu 2012) > Zákon č. 563/1992 Sb. o účetnictví (znění platné v říjnu 2012) > Zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ve znění platném v říjnu 2012) Kontakt pro další informace: Ing. Lenka Kudrnová Auditorka/Senior Associate Tel.: lenka.kudrnova@roedl.cz Podnikové poradenství aktuálně Alena Spilková, Alena Klikar, Rödl & Partner Praha Zákon o všeobecném rovném zacházení (das Allgemeine Gleichbehandlungsgesetz = AGG), který vstoupil v Německu v platnost již v roce 2006, způsobil změnu v přístupu zaměstnavatelů k výběru zaměstnanců. Došlo ke změně jak v systému postupu při výběru uchazečů (i na manažerské pozice), tak i při výběrovém pohovoru jako takovém. > Diskriminace a nebo profesionální interview? Rozdíl vedení pohovoru v Německu a České republice. V Německu Vše se točí kolem takzvaných soukromých otázek. V Německu byl proto sestaven určitý katalog otázek, na které manažer (uchazeč o zaměstnání) nemusí odpovídat vůbec (nebo může odpovědět úmyslně nesprávně) a které může odpovědět pouze okrajově. Samozřejmě bez toho, aniž by tato skutečnost byla při výběru a i následně vyložena k jeho tíži. Otázky během pohovoru se mohou vztahovat pouze ke konkrétní činnosti, o kterou se manažer uchází. Absolutně nepřípustné jsou proto například otázky k možnému těhotenství, k aktuální životní situaci uchazeče, k jeho rodinné situaci, dále například otázka, jakou činnost vykonává jeho partner nebo partnerka. Ale i otázky, zda-li existuje ochota k přestěhování se za zaměstnáním nebo ochota k častému pobývání na pracovních cestách, mohou být v určitých situacích problematické a vykládány jako diskriminační. Problematické mohou být i otázky k ideologii manažera 7

8 Mandantenbrief a jeho postoji k celosvětové situaci nebo dokonce i otázky charakteru: co děláte ve svém volném čase nejraději, jste členem nějakého sdružení, jaké noviny čtete pravidelně, jaké máte koníčky a sportovní ambice, jaké jsou Vaše krátkodobé nebo dlouhodobé cíle Jak je z výše uvedeného zřejmé, němečtí zaměstnavatelé se snaží vyvarovat všeho, co by mohlo být vyloženo jako diskriminační vůči uchazeči o zaměstnání, a to na jakoukoli pozici. Odlišování určitých objektivních znaků, zejména pak zdravotní stav, pohlaví je možné pouze v případě, kdy je toto objektivně opodstatněné s ohledem na konkrétní činnost, o kterou uchazeč žádá. Dojde-li při pohovoru s uchazečem o zaměstnání k diskriminačnímu chování ze strany zaměstnavatele/společnosti, má tento možnost obrátit se na příslušný německý soud. Musí tak učinit ve lhůtě do dvou měsíců poté, co mu odmítavé rozhodnutí zaměstnavatele bylo doručeno nebo se o tomto diskriminačním chování dozvěděl. Uplatnit může například nárok na náhradu škody v důsledku porušení jeho osobního práva (Verletzung des Persönlichkeitsrechts), kdy zaměstnání nezískal, a to až do výše tříměsíční odměny. Podle platného německého práva má zaměstnavatel/ společnost v takovém případě důkazní břemeno a musí dokázat, že k žádné diskriminaci ve smyslu výše uvedeného zákona o všeobecném rovném zacházení nedošlo. V praxi může být tento důkaz dost problematický, někdy dokonce i nemožný. Mnozí zaměstnavatelé v Německu proto přistupují k řádnému a pravidelnému proškolování zodpovědných osob pro výběr nových zaměstnanců. Často se též pohovoru za stranu zaměstnavatele účastní minimálně dvě osoby. Před nedávnem proběhl v Německu pilotní projekt takzvaný anonymní CV/životopis (anonyme Bewerbung) s tím, že tento anonymní životopis sloužil následně též jako podklad pro výběr kandidátů na osobní pohovor. Určité renomované mezinárodní společnosti/zaměstnavatelé se na tomto projektu podíleli, a to s různými, převážně však pozitivními poznatky. Jednalo se o společnosti jako je například Deutsche Post nebo ĽOréal. Zejména pak v návaznosti na tento projekt se nyní poměrně kontroverzně diskutuje, zda je fotka v CV/životopise uchazeče i o manažerskou pozici skutečně nezbytná. V Německu se proto doporučuje k životopisu přiložit fotografii pouze v případě, že tuto zaměstnavatel/společnost výslovně požaduje. Je otázkou času, kdy bude tento projekt a způsob výběru uchazečů aplikován i v České republice. V České republice Judikatura v České republice se otázkou přímé či nepřímé diskriminace zabývala relativně zřídka. V souvislosti se zákazem diskriminace při výběrovém řízení na funkci finančního ředitele lze zmínit zejména rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 246/2008 ze dne V tomto rozsudku Nejvyšší soud vyslovil následující právní větu: Domáhá-li se zaměstnanec po zaměstnavateli, aby upustil od jeho diskriminace, aby odstranil její následky, aby mu dal přiměřené zadostiučinění nebo aby mu poskytnul náhradu nemajetkové újmy v penězích, popř. aby mu nahradil škodu vzniklou diskriminací, má zaměstnanec v občanském soudním řízení procesní povinnosti tvrzení a důkazní o tom, že byl (je) jednáním zaměstnavatele znevýhodněn ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Tvrzení zaměstnance o tom, že pohnutkou (motivem) k jednání zaměstnavatele byly (jsou) zákonem stanovené diskriminační důvody, má soud ve smyslu ustanovení 133a odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném do za prokázané, ledaže zaměstnavatel bude tvrdit a prostřednictvím důkazů prokáže nebo za řízení jinak vyplyne, že vůči svým zaměstnancům neporušil (neporušuje) zásadu rovného (stejného) zacházení. Rozsudek reflektuje a prokazuje v souladu se Směrnicemi Rady ze dne č. 97/80/ES o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví a ze dne o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnávání a povolání, že v České republice byla přijata opatření k zabránění porušování zásady rovného zacházení. Přesto zatím dotčené osoby s uplatněním nároků vyplývajících z takového porušení v praxi zjevně váhají. V zaměstnaneckých vztazích je zakázána jakákoli diskriminace, ať už přímá či nepřímá, založená na pohlaví, sexuální orientaci, rasovém nebo etnickém původu... Dle zákoníku práce: Jakákoli diskriminace v zaměstnaneckých vztazích je zakázána, ať už přímá, či nepřímá, založená na pohlaví, sexuální orientaci, rasovém či etnickém původu, národnosti, občanství, sociálním původu, jazyku, zdravotním stavu, věku, náboženství, manželském stavu nebo jiných závazcích k rodině daného člověka, politických či jiných názorech, členství a aktivní účasti v politickém hnutí, obchodních uniích nebo zaměstnavatelských svazech. Diskriminace kvůli těhotenství či mateřství se považuje za sexuální diskriminaci. Kandidát není povinen při pohovoru tyto osobní informace sdělovat, tudíž by je neměl zahrnovat do svého životopisu. Takovéto údaje se netýkají pracovního vztahu a mohou být podkladem pro diskriminaci. Při pohovoru by se zaměstnavatelé neměli na citlivé informace ptát, protože nepřijmouli kandidáta na základě některého z těchto údajů, je to ze zákona považováno za diskriminační. Diskriminace také zahrnuje chování jako je například navádění, naléhání či vyvolávání tlaku, který by mohl vést k diskriminaci. Diskriminačně dotazovaný kandidát by mohl podat stížnost na ministerstvu práce a sociálních věcí, které je dozorčím orgánem personálních agentur. Samozřejmě může, pakliže došlo k diskriminaci vědomě, uplatňovat své nároky soudní 8

9 Vydání: Prosinec 2012 Nový trend z USA? V souvislosti s nejnovějším vývojem využívání sociálních sítí by do České republiky mohl dorazit další trend z USA. Týká se dotazování se při pohovorech k přístupu k soukromým profilům uchazečů o zaměstnání. Jedná se o velmi pohodlný způsob, jak o někom získat ucelený obrázek. Je otázkou času, kdy tento trend přijde do Evropy, zejména pak do České republiky. Personalisté na tom nevidí nic špatného každý uchazeč o zaměstnání má přece právo tento požadavek vždy odmítnout. Kontakt pro další informace: cestou. Tato pravidla platí nejen při obsazování manažerských pozic, ale i obecně při pohovorech se zaměstnanci. Na co je tedy možné se během pohovoru ptát? Zcela jistě na odborné záležitosti, na dosažené profesní úspěchy doložené referencemi, na charakteristické vlastnosti kandidáta a v neposlední řadě na jeho profesní zájmy. Pakliže bude kandidát zmiňovat svého předešlého zaměstnavatele a důvody svého odchodu, neměl by se v žádném případě vyjadřovat negativně. Aby neohrozil obchodní tajemství předchozího zaměstnavatele, neměl by se konkrétně vyjadřovat o výrobních procesech ani o zákaznících. Pokud se seznámil v průběhu své praxe s konkrétními finančními ukazateli, které nejsou veřejně známé, neměl by o nich hovořit při interview s potencionálním novým zaměstnavatelem. Jaké jsou tedy rozdíly v přístupu k pohovorům ze strany německých a českých zaměstnavatelů, když se právní rámec v zásadě jeví jako stejný? Němečtí uchazeči o zaměstnání jsou si velmi vědomi svých práv a jejich dodržování konsekventně vyžadují. Svědčí o tom i skutečnost, že příslušné německé soudy v poměrně velkém počtu o předmětných sporech o případné diskriminaci uchazeče o zaměstnání rozhodují, a to ne zřídka ve prospěch uchazeče o zaměstnání. Proto se němečtí zaměstnavatelé/společnosti snaží vyvarovat všeho, co by mohlo svědčit o jejich diskriminačním postoji s důsledkem povinnosti náhrady škody. Tento trend se zajisté bude pomalu rozšiřovat i do České republiky. Závěrem jeden praktický poznatek týkající se referencí. Čeští kandidáti stále nejsou zvyklí vyžadovat od svých zaměstnavatelů písemné reference. Německý zaměstnavatel reference v písemné formě považuje za naprostou samozřejmost. Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: alena.spilkova@roedl.cz Dr. Alena Klikar Advokátka v trvalé spolupráci s Rödl & Partner Senior Associate Tel.: alena.klikar@roedl.cz Rödl & Partner Intern Jana Švédová, Rödl & Partner Praha > Lidé u Rödl & Partner Petr Tomeš posilou daňového oddělení Rödl & Partner Daňové oddělení mezinárodní poradenské kanceláře Rödl & Partner posílil daňový poradce Petr Tomeš. Specializovat se bude na transfer pricing, mezinárodní zdanění, daň z příjmů právnických osob a DPH. Před příchodem 9

10 Mandantenbrief k Rödl & Partner působil v poradenské společnosti NSG Morison. Petr Tomeš vystudoval národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, hovoří anglicky. Mezi jeho zájmy patří sport, především orientační běh, horské kolo a lyžování, dále pak cestování. Jaroslav Dubský členem výkonného výboru Komory auditorů ČR Prioritou v jeho nové funkci bude podpora malých a středních auditorských praxí a kvalita auditu. Jaroslav Dubský byl v komoře aktivní již před svým zvolením, konkrétně jako člen výboru pro metodiku auditu. Jaroslav Dubský působí u společnosti Rödl & Partner jako vedoucí auditorského týmu. Sněm Komory auditorů České republiky zvolil pana Jaroslava Dubského do svého čtrnáctičlenného výkonného výboru. -jsd- Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Prosinec 2012, MK ČR E Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner Ing. Tomáš F. Hanzl publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.