Tento článek se věnuje výplatě

Transkript

1 17 / 2014 Daňový a účetní 15. srpna 2014 aktuality komentáře dotazy a odpovědi Zálohy na podíl na zisku od roku 2014 Ing. Ivan Macháček, Ing. Pavla Strakošová Tento článek se věnuje výplatě podílů a záloh na podíl na zisku v obchodních společnostech dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále ZOK ), zdanění podílů a záloh na podíl na zisku dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP ) a účtování o výplatě podílů a záloh na podíl na zisku dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZoÚ ). 1. Podíl na zisku dle ZOK všeobecně Obecnými zásadami pro stanovení podílu na zisku v obchodních korporacích se zabývá 34 a 35 ZOK. Výchozím podkladem pro stanovení podílu na zisku je schválená účetní závěrka (řádná nebo mimořádná) nejvyšším orgánem obchodní korporace. Podíl na zisku lze rozdělit pouze mezi společníky, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Podíl na zisku v kapitálových společnostech (společnost s r. o. a akciová společnost) je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, pokud společenská smlouva nebo nejvyšší orgán neurčí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, pokud společenská smlouva neurčí jinak. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Ve společnosti s r. o. je statutárním orgánem společnosti dle 194 ZOK jeden nebo více jednatelů. V akciové společnosti s dualistickým modelem je statutárním orgánem dle 435 ZOK představenstvo, v akciové společnosti s monistickým systémem je statutárním orgánem dle 463 statutární ředitel jmenovaný správní radou. Je li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. Jak vyplývá ze znění 35 ZOK, podíl na zisku se nevrací, s výjimkou situace, kdy osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení podílu na zisku společnosti byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem. 2. Záloha na podíl na zisku S účinností ZOK (tedy od ) lze vyplácet při splnění určitých podmínek zálohu na podíl na zisku. V 40 odst. 2 ZOK se stanoví, že zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Pokud příslušná obchodní společnost podléhá auditu, musí být i tato mezitímní účetní závěrka schválena auditorem. V 40 odst. 2 ZOK se uvádí, že výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet: výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku Vážení čtenáři, zákon o obchodních korporacích zavedl vedle dříve známých podílů na zisku nově možnost výplaty zálohy na podíl na zisku, která byla původním obchodním zákoníkem výslovně zakázána. Výplata záloh na podíl na zisku musí být učiněna na základě mezitímní účetní závěrky a musí být dodrženy další podmínky dané zákonem. Podrobnosti včetně daňových a účetních dopadů přináší toto číslo časopisu. Inspirujte se dotazy zaslanými vámi našimi čtenáři. Odpovídají renomovaní autoři. S přáním příjemného léta Lucie Čížkovská odborná redaktorka 1... Zálohy na podíl na zisku od roku Oprava příkladu z č. 15/ Daňové výdaje u zaměstnaneckých benefitů Dotazy: 7... Vložení majetku do podnikání po úmrtí manžela 8... Zdanění darované bytové jednotky neteři Jednatel a výše úroků Zdanění kauce DPH obsah 1 DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna 2014

2 snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a o povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Jak vyplývá ze znění 35 odst. 3 ZOK, text týkající se nevracení podílu na zisku se nepoužije na zálohy podle 40 odst. 2 ZOK. Z toho vyplývá, že pokud při schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní společnosti (valnou hromadou) nebude přijato rozdělení zisku odpovídající minimálně vyplacené záloze na podíly na zisku, bude nutno přijatou zálohu na podíl na zisku vrátit. 3. Omezující podmínky výplaty zisku V ustanovení 40 odst. 1 ZOK se uvádí, že obchodní společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím obchodní společnost přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Je tedy nutno provádět tzv. test insolvence. Test insolvence je nutno provádět nejen před výplatou záloh na podíl na zisku, ale i v případě výplaty podílů na zisku. Vymezení úpadku nalezneme v 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále IZ ) dlužník je v úpadku, jestliže: a) má více věřitelů a b) má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je li předlužen. O předlužení jde tehdy, má li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Závěr pro výplatu záloh na podíly na zisku: a) před výplatou zálohy na podíly na zisku je nutno provést test insolvence ve smyslu 40 odst. 1 ZOK a 3 IZ, b) před výplatou zálohy na podíly na zisku je nutno sestavit mezitímní účetní závěrku pro zjištění, zda má společnost dostatek prostředků na rozdělení zisku podle 40 odst. 2 ZOK, c) výše zálohy na podíly na zisku nesmí přesáhnout součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, sníženou o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. Bezplatně pro Vás: aktuální znění právních předpisů, znění historické, příp. budoucí s červeně vyznačenými změnami vzory, formuláře a tiskopisy vybrané dotazy a odpovědi daňový kalendář přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění Poznámka k tvorbě rezervního fondu: Na rozdíl od zrušeného ObchZ zákon o obchodních korporacích stanoví jiné řešení rezervního fondu. Pro společnost s r. o. došlo ke zrušení povinné tvorby rezervního fondu. U akciové společnosti je tvorba rezervního fondu povinná v následujících dvou případech: a) podle 316 ZOK společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond, b) podle 311 písm. f) ZOK společnost vytvoří zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté tzv. finanční asistence. Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení. 4. Stanovení podílů na zisku ve veřejné obchodní společnosti Stanovením podílů na zisku společníkům se zabývá 112 ZOK. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost ve smyslu znění 103 odst. 2 ZOK podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání. Výše uvedené se použije, nestanoví li společenská smlouva jinak. 5. Stanovení podílů na zisku v komanditní společnosti V 126 ZOK se uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Pokud neurčí společenská smlouva nebo rozhodnutí všech společníků jinak, pak si komplementáři část zisku a ztráty rozdělí podle zásad uvedených v 112 ZOK (rozdělení zisku ve v. o. s.) a část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (tzv. komanditní suma), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. V tomto případě se dle 129 odst. 2 ZOK část zisku, která připadla společnosti, po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum. Ztrátu v tomto případě uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění. 6. Stanovení podílů na zisku ve společnosti s r. o. Dle 161 ZOK se společníci podílí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Neurčí li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak. U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá. Omezující podmínka výše částky k rozdělení vyplývá z 161 odst. 4 ZOK, kde se uvádí, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna

3 hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou. 7. Stanovení podílů na zisku v akciové společnosti Stanovením podílů na zisku v a. s. se zabývá 348 ZOK. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Neurčí li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. Připravujeme: Výpůjčka z právního, účetního a daňového pohledu Podávání řádných, opravných a dodatečných daňových přiznání Cenné papíry 2013 x 2014 U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky. Omezující podmínky pro rozdělení zisku vyplývají pro akciové společnosti z ustanovení 350 ZOK: a) společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře; b) částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a stanovami. Na rozhodnutí valné hromady učiněné v rozporu s výše uvedenými omezujícími podmínkami pro rozdělení zisku se hledí, jako by nebylo přijato. Neurčí li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku. 8. Zdanění podílů na zisku v obchodních společnostech Postup u akciové společnosti, společnosti s r. o. a komanditisty Mezi příjmy z kapitálového majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob patří podle znění 8 odst. 1 písm. a) ZDP podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti. Tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou dle 8 odst. 3 ZDP samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou dle 36 ZDP. Plynou li však tyto příjmy ze zdrojů ze zahraničí, jsou dle 8 odst. 4 ZDP nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob činí 15 % a v souvislosti se zdaněním podílů na zisku obchodních společností je specifikována v 36 odst. 2 následovně: písm. a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je li podíl v nich představován cenným papírem (půjde o akciové společnosti), písm. b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti. Pokud je příjemcem podílu na zisku daňový nerezident ČR (fyzická nebo právnická osoba) a pobírá podíl na zisku ze zdrojů na území ČR, zdaňuje se tento podíl na zisku dle 36 odst. 1 písm. b) bod 1. rovněž zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak [jedná se o příjmy uvedené v 22 odst. 1 písm. g) bod 3. ZDP, tj. příjmy z podílů na zisku od poplatníků uvedených v 2 odst. 2 a 17 odst. 3 daňových rezidentů ČR a od stálých provozoven poplatníků uvedených v 2 odst. 3 a 17 odst. 4 ZDP daňových nerezidentů ČR]. Postup u veřejné obchodní společnosti a komplementáře Podíl na zisku (ztrátě) veřejné obchodní společnosti (dále jen v. o. s.) zdaňují přímo společníci v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. Obdobně tomu je i u komplementářů k. s. a) společník v. o. s. je fyzickou osobou U společníka v. o. s., který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) v. o. s. součástí dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti [dle 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění 7 odst. 4 ZDP je u poplatníka, který je společníkem v. o. s., součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty v. o. s. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku v. o. s. b) společník v. o. s. je právnická osoba Podle znění 20 odst. 5 ZDP je u společníka, který je právnickou osobou a který je společníkem v. o. s., součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty v. o. s. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku v. o. s. c) komplementář komanditní společnosti je fyzickou osobou U komplementáře k. s., který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti [dle 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění 7 odst. 5 ZDP je u poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. d) komplementář komanditní společnosti je právnická osoba Podle znění 20 odst. 6 ZDP je u společníka, který je právnickou osobou a který je komplementářem komanditní společnosti, součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Samostatný základ daně u právnických osob dle 20b ZDP Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z podílů na zisku, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v 17 odst. 3 (daňový rezident ČR) ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Obdobně se postupuje i u poplatníka uvedeného v 17 odst. 4 (daňový nerezident ČR), pokud příjmy z podílů na zisku plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky. 3 DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna 2014

4 U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti; přitom tato část samostatného základu se stanoví u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem, u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. 9. Výplata podílů na zisku a odvod srážkové daně Plátce daně je povinen dle 38d odst. 2 ZDP srážkovou daň u příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v 36, s výjimkou příjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, srazit při jejich výplatě, nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a tím rozhodla i o výplatě podílů na zisku. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. V 36 odst. 3 ZDP se stanoví, že základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně ( 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň ( 38d) připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Termín odvedení sražené daně, což je termín zaplacení dluhu vůči správci daně, je stanoven v 38d odst. 3 ZDP. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. Podle znění 38d odst. 10 ZDP je plátce daně povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit. Lhůta pro podání vyúčtování je stanovena v 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále DŘ ), a to do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Správa daně vybíraná srážkou je upravena v 233 až 236 DŘ. 10. Osvobození podílů na zisku od daně z příjmů Podle znění 19 odst. 1 ZDP se uplatní osvobození příjmů z podílů na zisku u poplatníků daně z příjmů právnických osob od daně z příjmů v těchto případech: podle písm. ze) jsou od daně osvobozeny příjmy z podílu na zisku vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem ČR, mateřské společnosti. Osvobození se podle znění 19 odst. 2 ZDP nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky; podle písm. zg) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti; podle písm. zh) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě; podle písm. zi) příjmy z podílů na zisku plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky, mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem ČR a stálé provozovně mateřské společnosti, která je daňovým nerezidentem ČR a je umístěna na území ČR. Osvobození se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci. Společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, se podle znění 19 odst. 3 písm. a) ZDP rozumí obchodní korporace, která není daňovým rezidentem v ČR a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství, 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně. Mateřskou společností se rozumí podle znění 19 odst. 3 písm. b) ZDP obchodní korporace, je li daňovým rezidentem ČR a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a která má nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace. Dceřinou společností se rozumí podle znění 19 odst. 3 písm. c) ZDP obchodní korporace, je li daňovým rezidentem ČR a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl. 11. Účetní zachycení podílů na zisku a záloh na výplatu podílů na zisku Podíly na zisku Rozdělení výsledku hospodaření se podle kapitoly Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky účtuje prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 43 Výsledek hospodaření, který se vykazuje v rozvahové položce A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ /. Tento účet je určen k rozdělení účetního zisku nebo vypořádání účetní ztráty podle pravidel stanovených zákonem o obchodních korporacích, popřípadě jiným předpisem, rozhodnutím orgánů účetní jednotky. Na vrub tohoto účtu se účtují i podíly na zisku k výplatě podle příslušných rozhodnutí o rozdělení zisku v případech, kdy se na uvedené tituly netvoří zvláštní fondy ze zisku. DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna

5 Příklad Účtování s. r. o. v roce 2014 o rozdělení zisku za rok 2013 Účetní jednotka se rozhodla rozpustit vytvořený rezervní fond, který nemusí být dle ZOK tvořen. Rezervní fond lze nadále tvořit dobrovolně. Rok Text účetního případu Kč MD D 2013 Náklady z řádné účetní závěrky xx různé účty 2013 Výnosy z řádné účetní závěrky různé účty 6xx 2014 Úhrada ztráty minulých let Převod nerozděleného zisku do nerozděleného zisku minulých let Tvorba statutárního fondu Zúčtování závazku ke společníkům ve výši jejich podílů na zisku dle rozhodnutí valné hromady Úhrada závazku z účtu peněžních prostředků Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % Odvod sražené daně místně příslušnému správci daně Rezervní fond (zůstatek Kč): přeúčtování částky zrušeného zákonného RF do nerozděleného zisku minulých let přeúčtování částky zrušeného zákonného RF na úhradu ztráty minulých let zúčtování závazku ke společníkům vyplacení části zrušeného RF daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % úhrada závazku z účtu peněžních prostředků odvod sražené daně místně příslušnému správci daně Účetní jednotka se může rozhodnout, bude li nadále tvořit rezervní fond dobrovolně, případně jej rozpustí nebo dobrovolně zachová. K problematice nevyplacených podílů na zisku vydala Národní účetní rada Interpretaci I 15 Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku (dostupná na kde je řešeno, po jakou dobu má účetní jednotka závazek představující nárok akcionáře na výplatu dividend vykazovat v rozvaze a jak zaúčtovat případné vyvedení tohoto závazku z rozvahy. Zálohy na výplatu podílů na zisku Základní postupy účtování záloh na výplatu podílů na zisku jsou nově od roku 2014 stanoveny v kapitole ČÚS pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 Výsledek hospodaření vykazovaném v nové rozvahové položce A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku / / se účtuje v případě rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 Závazky ke společníkům. Ve prospěch účtu účtové skupiny 43 Výsledek hospodaření vykazovaném v položce A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku / / se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Novou rozvahovou položku vlastního kapitálu vykazují podle ustanovení 4 odst. 8 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve svých rozvahách i účetní jednotky, které sestavují rozvahu ve zjednodušeném rozsahu. V souvislosti s touto novou rozvahovou položkou bylo novelizováno ustanovení 4 odst. 11 prováděcí vyhlášky, které stanoví vazbu mezi výsledovkou a rozvahou. Mezitímní účetní závěrka Zálohy na podíly na zisku lze podle 40 odst. 2 ZOK vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Mezitímní účetní závěrka, která se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, se podle 19 odst. 3 ZoÚ sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. V případech, kdy se sestavuje mezitímní účetní závěrka, se neuzavírají účetní knihy a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění podle 25 odst. 3 ZoÚ. Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení, hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta ( 25 odst. 3 ZoÚ). Ustanovení zákona o účetnictví o oceňování ve smyslu 25 odst. 3 ZoÚ vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Ostatní ustanovení zákona o účetnictví, která se týkají účetní závěrky, platí pro mezitímní účetní závěrku obdobně. K mezitímní účetní závěrce vydala Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti Výkladové stanovisko č. 27 ze dne , kde je vyloženo ustanovení 40 odst. 2 ZOK a 19 odst. 3 ZoÚ (dostupné na Zákaznickém portále 24 Praktické informace). Ve stanovisku je učiněn závěr, že je povinností korporace podle 40 odst. 2 ZOK sestavit mezitímní účetní závěrku, hodlá li vyplatit zálohy na podíl na zisku. 5 DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna 2014

6 Příklad Účtový rozvrh ke stažení na Zákaznickém portálu 24 Zálohy na podíly na zisku vyplácí s. r. o společníkům fyzickým osobám V mezitímní účetní závěrce, která bude sestavena k , bude vykázán výsledek hospodaření ve výši Kč. V říjnu 2014 valná hromada rozhodne vyplatit společníkům zálohy na podíly na zisku ve výši Kč. K proplacení dojde v listopadu Podmínky stanovené ZOK pro vyplacení záloh byly splněny: A. Vlastní kapitál (v tis. Kč) A.I. Základní kapitál (411) A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 920 A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let (428) A.IV.2. Nerozdělená ztráta minulých let (429) 80 A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období (6xx 5xx) A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (432) 0 Zálohy na podíly na zisku ve výši Kč lze rozdělit, protože: test insolvence ve smyslu 40 odst. 1 ZOK a 3 IZ je splněn, výše záloh na podíly na zisku nepřesáhla součet: výsledku hospodaření běžného účetního období a nerozděleného zisku minulých let a ostatních fondů ze zisku, sníženou o neuhrazenou ztrátu minulých let a příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK, společenskou smlouvou, stanovami účetní jednotky. Účtování v roce 2014: Datum Text účetního případu Kč MD D Náklady z mezitímní účetní závěrky xx různé účty Výnosy z mezitímní účetní závěrky různé účty 6xx říjen 2014 Zúčtování závazku ke společníkům ve výši jejich podílů na zálohách na výplatu podílů na zisku dle rozhodnutí valné hromady říjen 2014 Podrozvahové vykázání možné pohledávky na případné vrácení zálohy na podíly xx 7xx listopad 2014 Úhrada závazku z účtu peněžních prostředků listopad 2014 Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % (při nevyplacení nejpozději k ) prosinec 2014 Odvod sražené daně místně příslušnému správci daně Účtování na podrozvaze není podle účetních předpisů povinné. Účtování v roce 2015 výsledek hospodaření z řádné účetní závěrky zisk ve výši Kč: Text účetního případu Kč MD D Náklady z řádné účetní závěrky sestavené k xx různé účty Výnosy z řádné účetní závěrky sestavené k různé účty 6xx Zúčtování výsledku hospodaření zisku za rok 2014 na základě rozhodnutí valné hromady: - příděl do statutárního fondu ze zisku podíl na zisku vůči společníkům do výše vyplacených záloh na podíly na zisku (zúčtování zálohy) závazek z titulu podíl na zisku vůči společníkům ve výši převyšující vyplacené zálohy na podíly na zisku daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % (při nevyplacení nejpozději k ) - převod zisku ve výši převyšující vyplacené zálohy na nerozdělený zisk minulých let Úhrada závazku z účtu peněžních prostředků Odvod sražené daně místně příslušnému správci daně Odúčtování podrozvahové vykázané pohledávky na případné vrácení zálohy na podíly xx 7xx Oprava příkladu č. 7 v článku Daňové výdaje u zaměstnaneckých benefitů, zveřejněného v č. 15/2014 na str. 6 Milí čtenáři, prosím, opravte si u výše uvedeného příkladu zadání následovně: varianta B Kč Omlouváme se a děkujeme za pochopení. DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna

7 Dotazy Dotaz Vložení majetku do podnikání po úmrtí manžela Pokud podnikatel zemřel a jeho manželka v rámci dědictví zdědila jeho majetek včetně nemovitého majetku a bude dále podnikat, musí tento majetek také vložit do svého obchodního majetku? Manželka totiž po půl roce zjistila, že není v podnikání schopna ze zdravotních důvodů pokračovat a bude muset veškerý movitý a nemovitý majetek prodat. Pokud by musela mít zděděný majetek v účetnictví, jeho prodej by potom podléhal dani z příjmů 15 %? A co by mohla zahrnout oproti příjmům do nákladů pouze odpisy a zůstatkovou cenu? Tímto způsobem by to pro ni bylo likvidační, protože musí ještě z prodané částky vyplácet syny zemřelého. Je tam moc komplikací, prosím hlavně o radu, zda je nutné také veškerý majetek zařadit do svého účetnictví, nebo zda by ho mohla prodat jako soukromá osoba a platit jen daň z převodu. Odpověď Podniká li poplatník jako fyzická osoba a není li zapsán v obchodním rejstříku, pokud zemře, jeho podnikání jako takové končí. Výjimku připouští živnostenský zákon, který v některých případech umožňuje dědicům či pozůstalému manželovi pokračovat v provozování živnosti. Chtějí li v podnikání pokračovat, po oznámení této skutečnosti živnostenskému úřadu dostanou oprávnění používat v době pozůstalostního řízení živnostenské oprávnění zesnulého z důvodu disponování s jeho majetkem a vypořádání závazků zůstavitele. Dědicové ze zákona, ze závěti příp. i zesnulý manžel či manželka mohou dál pokračovat v podnikání po zesnulém, a to po vypořádání dědického řízení s využitím všech prostor, materiálu a dokonce i zaměstnanců, nejdéle však po dobu půl roku. Poté již musí pokračovat na své vlastní živnostenské oprávnění. I přes pokračování v živnosti je třeba vždy vyrovnat daňové povinnosti zesnulého. Dědici zesnulého dědí jeho závazky a pohledávky z podnikání, majetek, který k podnikání využíval, tj. výrobní a administrativní prostory, veškeré zařízení a movitý majetek, materiál, peněžní prostředky, práva k ochranným známkám apod. Neodmítne li dědic dědictví, pak na něj mimo výše uvedené rovněž přechází práva a povinnosti vyplývající z daňových zákonů. Dědic, příp. určená osoba, má povinnost podat v zákonem stanovené lhůtě přiznání k dani z příjmů a uhradit případnou daňovou povinnost. Zemře li fyzická osoba OSVČ, pak z hlediska daně z příjmů jde vždy o ukončení podnikání, a to i v případě, když bude dědic v živnosti dále pokračovat. Daňový základ zůstavitele za období do jeho smrti se zjišťuje dle 5 ZDP jako součet daňových základů vymezených v 6 10 ZDP. Současně je třeba postupovat v souladu s ustanovením 23 odst. 8 ZDP a upravit základ daně poplatníka v závislosti na způsobu účtování a uplatňování výdajů zůstavitele. Vedl li zůstavitel daňovou evidenci, pak rozdíl mezi příjmy a výdaji je nutno upravit o výši pohledávek, o výši zásob, o zůstatky vytvořených daňových rezerv zvyšují základ daně a dále o výši závazků, které naopak základ daně snižují. Nájemné z finančního pronájmu lze uplatnit pouze v poměrné výši a odpisy majetku lze uplatnit jen z majetku evidovaného k 1. 1., a to jen v poloviční výši. Uplatňoval li zůstavitel výdaje procentem z příjmů, je nutné základ daně opět upravit o výši zásob, pohledávek a zaplacených záloh. Účtoval li zůstavitel v účetnictví, pak je třeba uzavřít účetní knihy a základ daně zvýšit o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek a o zůstatky časového rozlišení, tj. výnosů příštích období a výdajů příštích období a naopak základ daně snížit o zůstatky časového rozlišení, tj. příjmů příštích období a nákladů příštích období. Nájemné z finančního pronájmu se uplatní pouze v poměrné výši. Odpisy majetku je možno uplatnit pouze z majetku evidovaného k 1. 1., a to v poloviční výši. V přiznání za zůstavitele lze rovněž uplatnit institut spolupracující osoby, dále lze uplatnit odčitatelné položky v poměrné výši, uplatnit odpočet ztráty a slevy. Z hlediska daně z příjmů poplatník zůstavitel končí. Dědic, který pokračuje v činnosti po zůstaviteli, pro účely daně z příjmů je začínajícím podnikatelem OSVČ. Při zahájení činnosti pak lze využít ustanovení 5 odst. 7 ZDP, dle něhož při pokračování v činnosti zůstavitele v období šesti měsíců po jeho smrti lze zásoby po zůstaviteli považovat za daňově účinný výdaj v takové výši, v jaké zvýšily základ daně zůstavitele. Za stanovených podmínek lze uplatnit i daňovou ztrátu zanechanou zůstavitelem. Bude li dědic dále podnikat s majetkem zůstavitele, který byl zahrnut v jeho obchodním majetku a byl zůstavitelem daňově odpisován, dědic dále pokračuje v odpisování započatém zůstavitelem. Pro stanovení vstupní ceny se v daném případě nepoužije ocenění majetku pro účely daně dědické. Naopak, bude li chtít k podnikání využívat majetek zůstavitele, který nebyl zahrnut v jeho obchodním majetku, bude vstupní cena stanovena dle ustanovení 29 odst. 1 ZDP, tj. neuplynula li od nabytí doba delší než 5 let, pak vstupní cenou bude cena stanovená pro účely dědění zvýšená o případné technické zhodnocení, v ostatních případech pak reprodukční pořizovací cena dle zákona o oceňování majetku. Měl li zůstavitel ve svém obchodním majetku zahrnut majetek, který je součástí společného jmění manželů a nebude li pozůstalý s majetkem již dále podnikat a nemovitou věc prodá, pak při testu pro osvobození dle ustanovení 4 již nemusí dle ustanovení 10 odst. 2 testovat pětiletou lhůtu pro osvobození prodeje po vyřazení z obchodního majetku. Byl li zůstavitel plátcem DPH, má dědic rovněž povinnosti vyplývající ze zákona o DPH. I pro účely DPH jde o ukončení činnosti zůstavitele, tj. ukončení registrace k DPH a v posledním přiznání k DPH je nutno upravit nárok na odpočet daně ke dni zrušení registrace z evidovaného obchodního majetku. Při pokračování živnosti zákon o DPH umožňuje dědici DPH neodvést v případě, stane li se dědic plátcem daně ke dni následujícímu po dni úmrtí zůstavitele. Dědic má rovněž povinnosti z titulu zdravotního a sociálního pojištění zůstavitele, tj. podání přehledů zůstavitele. Z výše uvedeného tedy plyne i odpověď na dotaz. Zemře li poplatník, pak dědic má povinnost vypořádat veškeré daňové povinnosti zemřelého. Dále má možnost pokračovat v podnikání po zemřelém, či nikoli. Využije li dědic možnosti pokračovat v podnikání, pak je novým OSVČ, zahajuje podnikání. Pokud měl zůstavitel hmotný majetek zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, může právní nástupce poplatníka pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém původním vlastníkem při zachování příslušné metody daňového odpisování tohoto majetku, pokud zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku. Dědic právní nástupce poplatníka odpisuje podle znění 30 odst. 10 ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník zůstavitel. Dědic tedy po zahrnutí majetku pokračuje v odpisování započatém zůstavitelem. Při jeho následném prodeji dědicem pak oproti příjmům z prodeje bude možno uplatnit odpisy a zůstatkovou cenu majetku, příjem z prodeje bude podléhat dani z příjmů ve výši 15 %. Při pokračování podnikání lze dle výše uvedeného za stanovených podmínek uplatnit jako daňový výdaj i cenu zděděných zásob, či uplatnit jako odčitatelnou položku dosud neuplatněnou ztrátu zůstavitele. Nevyužije li možnost pokračovat 7 DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna 2014

8 v podnikání, majetek zesnulého podléhá dědickému řízení. Nebude li pokračovat v podnikání po zemřelém, v případě plátce DPH je nutno v případě majetku upravit i nárok na odpočet DPH. Dotaz Ing. Marie Pitková Nárok na odpovědní servis do 3 týdnů zdarma z oblasti daní a účetnictví máte i Vy předplatitel Daňového a účetního TIPu. Nevíte si rady? Daňoví poradci, auditoři, pracovníci správy daní Váš dotaz zodpoví. Zdanění darované bytové jednotky neteři Co bude pro neteř z manželovy strany vyplývat při darování mé bytové jednotky v návaznosti na nový občanský zákoník? Bude se dar danit, či nikoliv? Odpověď Od 1. ledna 2014 je zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň darovací byla integrována do zákona o daních z příjmů, jako taková zanikla a předmět daně byl podřazen pod daň z příjmů konkrétně jako bezúplatný příjem, který je součástí dílčího základu daně ostatní příjmy [ 10 odst. 1 písm. n) ZDP]; ty jsou předmětem daně ve smyslu 3 odst. 1 písm. e) ZDP. I nadále zůstalo zachováno osvobození darů (nově: bezúplatných příjmů) u blízkých příbuzných; v zákoně o daních z příjmů je vyjádřeno v 10 odst. 3 písm. d). Od daně jsou mj. osvobozeny bezúplatné příjmy: od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Ve Vašem případě je zřejmé, že první bod splněn není (kdyby se jednalo o Vaši neteř, bylo by osvobození v pořádku), k druhému bodu nemám dostatek informací. Pokud by nebylo společné soužití splněno, pak nelze osvobození uplatnit a darovaná nemovitost by vstoupila do základu daně z příjmů u neteře Vašeho manžela. Dotaz Jednatel a výše úroků Ing. Martin Špád Daňové a účetní zpravodajství aktuální informace i mezi jednotlivými čísly časopisu! Půjčí li společník obchodní korporaci finanční prostředky, je nějak limitována výše úroku? V jakém okamžiku a v jaké výši jsou úroky daňově uznatelným nákladem? Odpověď Předpokládám, že se dotazujete na případ, kdy fyzická osoba (společník) půjčila obchodní společnosti např. finanční prostředky a byl sjednán úrok. Přijatý úrok bude u společníka zdanitelným příjmem podle ust. 8 ZDP (v plné výši). Obchodní společnost si sjednaný, časově rozlišený úrok může zahrnout do nákladů. V popisovaném případě je věřitelem fyzická osoba, která nevede účetnictví. Z toho důvodu může právnická osoba v souladu s ust. 24 odst. 2 písm. zi) ZDP úroky daňově uplatnit, jen pokud byly skutečně zaplaceny. V tomto případě se také jedná o kapitálově spojené osoby, u kterých je potřebné zohlednit ust. 23 odst. 7 ZDP. Daňový zákon neomezuje smluvní volnost mezi oběma stranami (společností a jednatelem). Pokud se však sjednaný úrok bude lišit od obvyklého úroku (např. takového, jaký za obdobných podmínek sjednávají peněžní ústavy), bude nutné správci daně rozdíl uspokojivě vysvětlit. Pokud bude úrok vyšší než je obvyklé a nebude podáno žádné vysvětlení nebo poskytnuté vysvětlení nebude uspokojivé, zvýší správce daně o příslušnou částku základ daně obchodní společnosti. Správce daně se touto problematikou bude zabývat zejména v případě, kdy společníkem je daňový nerezident a sjednaný úrok bude neúměrně vysoký. Dotaz Zdanění kauce DPH Jaroslava Pfeilerová Ve smlouvě o nájmu nebytových prostor je uvedeno, že nájemce zaplatí kauci, která bude vyúčtována po skončení nájmu s ohledem na případné nedoplatky nájemného nebo plateb za odebrané energie. Pronajímatel vystavil na tuto kauci fakturu, kauci zdanil 21% DPH. Domnívám se však, že by kauce neměla podléhat DPH, i když je ve smlouvě uvedeno, na co konkrétně může být kauce použita (ne na případné pokuty nebo na úhradu škody). Odpověď Ano, souhlasím s vaším názorem, pokud nejsou přijaté peněžní prostředky určeny přímo na úhradu nájmu nebo jiných služeb, popř. zboží a jsou smluvně sjednány podmínky, za jakých dojde k použití těchto prostředků (např. jak uvádíte po skončení nájmu na případné nedoplatky), při přijetí těchto peněžních prostředků nevzniká povinnost přiznat daň, jak se děje např. z přijaté zálohy určené na úhradu dodání zboží nebo poskytnutí služeb, které jsou zdanitelnými plněními. Ing. Ladislav Pitner Daňový a účetní TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, Praha 6 / IČ: / tel.: , fax: / e mail: cizkovska@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off line nebo on line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne Redakční uzávěrka čísla 17/2014 byla dne 5. srpna ISSN DU TIP 17/2014 vyšlo 15. srpna