Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 KATEŘINA GAZDOVÁ

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 KATEŘINA GAZDOVÁ

2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně OPTIMALIZACE NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Z ÚČETNÍHO A DAŇOVÉHO HLEDISKA SPOLEČNOSTI GEOKAR S.R.O (Bakalářská práce) Autor: Kateřina GAZDOVÁ Vedoucí práce: Ing. Marek ŘIHÁK Kunovice, 2013

3

4

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Marka ŘIHÁKA a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, 2013

6 Děkuji panu Ing. Marku ŘIHÁKOVI za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, 2013 Kateřina GAZDOVÁ

7 Obsah: ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA VYMEZENÍ POJMU NÁKLADY A VÝNOSY ÚČETNÍ A DAŇOVÉ VÝNOSY Tržby - hlavní složka výnosů Účtování výnosů Schéma způsobu účtování výnosů Účetní klasifikace výnosových účtů Výnosy nezahrnované do základu daně z příjmu ÚČETNÍ A DAŇOVÉ NÁKLADY Účtování nákladů Schéma způsobu účtování nákladů Účetní klasifikace nákladových účtů Náklady neuznané z hlediska daně z příjmů ČASOVÉ ROZLIŠENÍ A DOHADNÉ POLOŽKY NÁKLADŮ A VÝNOSŮ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK A JEHO ČLENĚNÍ ČLENĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ÚČETNÍ A EKONOMICKÝ ZISK PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI VYMEZENÍ DŮVODU ZMĚNY FORMY PODNIKÁNÍ Nástin procesu změny formy podnikání ANALÝZA SPOLEČNOSTI Analýza zákazníků a postavení na trhu Stanovení cílů ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO A BUDOUCÍHO STAVU VÝVOJ PŘÍJMŮ (VÝNOSŮ) A VÝDAJŮ (NÁKLADŮ) VÝVOJ POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ VERTIKÁLNÍ ANALÝZA HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Vývoj nákladů a výnosů VERTIKÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝNOSŮ HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝNOSŮ ANALÝZA Z DAŇOVÉHO HLEDISKA DAŇOVÉ POSOUZENÍ NÁKLADŮ Rozbor nákladových položek roku DAŇOVÉ POSOUZENÍ VÝNOSŮ Rozbor výnosových položek Vazba zaúčtování nákladů a výnosů na základ daně POROVNÁNÍ SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÉ EVIDENCE... 66

8 8.1 STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ V DAŇOVÉ EVIDENCI STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ V ÚČETNICTVÍ SHRNUTÍ A ZHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ DAŇOVÉHO ASPEKTU NÁKLADŮ A VÝNOSŮ NÁVRH OPTIMALIZACE NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ ANALÝZ VÝSLEDKY ANALÝZ MOŽNOSTI OPTIMALIZACE PRO SPOLEČNOST Finanční leasing Pořízení nového hmotného majetku Propagační předměty DALŠÍ MOŽNOSTI OPTIMALIZACE V NÁVAZNOSTI NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ HODNOCENÍ VEDENÍM SPOLEČNOSTI ZÁVĚR ABSTRAKT ABSTRACT LITERATURA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH... 95

9 ÚVOD Problematika tvorby nákladů a výnosů je velmi rozsáhlá a zasahuje do dávné minulosti. Už při prvních formách specializace nejen na řemeslnou výrobu či zemědělství, obchodníci dokázali stanovit cenu svých výrobků. Věděli totiž, co do daného produktu vložili (práce, suroviny, čas) a tím zpočátku jen jednoduše určovali svoje náklady a tím i výši předpokládaných výnosů. V současném ekonomickém prostředí dochází prakticky k tomu samému, neboť bez znalosti struktury nákladů a výnosů nelze hospodárně a efektivně podnikat. Nejen velké společnosti, ale i drobní podnikatelé se snaží dosáhnout postupného zvyšování nejen tržní hodnoty společnosti, ale i zároveň dosažení maximálního zisku. Na tyto dva hlavní cíle se společnosti zaměřují, aby byly v dnešním tržně orientovaném prostředí co nejúspěšnější. Aby podnikatelé mohli dosáhnout co nejlepších výsledků, musí umět řídit jednotlivé procesy ve společnosti, koordinovat náklady, sledovat výnosy, dobře a strategicky plánovat. Jen taková obchodní společnost, která produkuje trhem žádané služby a produkty, má přiměřený objem a dynamiku výnosů (tržeb) a jen taková společnost, která dosahuje přiměřenou prodejní cenu a přiměřené náklady, má náležitý hospodářský výsledek. Evidence nákladů a výnosů je tudíž v každé společnosti asi tou nejdůležitější a také nejnáročnější činností a to nejen z hlediska přesnosti, ale i časové rozlišitelnosti a věcné náležitosti. Každý z nákladů i výnosů musí být přesně vykázán, musí být jasné, z čeho a proč vznikl a kam bude přiřazen. U některých výnosových či nákladových položek je dále třeba věnovat pozornost i tomu, zda ovlivňují daňový základ. Ve velké většině případů se jedná o položky ovlivňující daňový základ. Existují náklady, které nejsou daňovými náklady za žádných okolností. To se týká zejména nákladů na dary a reprezentaci. Také se lze setkat s náklady, které jsou daňově uznatelné pouze při splnění podmínek zákona o daních z příjmů, například tvorba rezerv a opravných položek. Pravidla uvedená v zákoně jsou často komplikovaná a složitost zákona je navíc podpořena každoročními změnami. 8

10 Pro každý podnikatelský subjekt je velmi důležité sledovat vývoj nákladů, výnosů a výsledku hospodaření z mnoha hledisek. Je to nejen hledisko daňové zátěže, ale i hledisko zvyšování zisku a prosperity, zlepšování dobrého jména společnosti, či zvyšování spokojenosti zákazníků a upevnění stability na trhu. S tím je samozřejmě spojena schopnost firmy úspěšně odolávat konkurenci se stejným nebo podobným zaměřením na domácím nebo zahraničním trhu, a která je jedním z předpokladů fungování tržního hospodářství. Tato práce bude cenným přínosem nejen pro společnost k optimalizaci daňové zátěže a úsporu daňových nákladů změřitelnou v korunách, ale i pro libovolný podnikatelský subjekt, neboť řeší všeobecně známou problematiku v praxi každého podniku jak v tuzemsku, tak i zahraničí. Každá efektivně hospodařící společnost by měla mít souvislý přehled o svých podnikatelských činnostech, nákladech a výdajích, výnosech a příjmech. A to z hlavního důvodu, že jen to co je měřitelné, je také ovlivnitelné. Pokud společnost ví, za co, v jaké výši a jakém okamžiku vydává svoje peníze a za co, v jaké výši a kdy je naopak přijímá, je na správné cestě jak dosáhnout hlavních cílů. Správná analýza nákladů a výnosů a jejich vlivu na hospodaření společností má tudíž přínos nejen v oblasti optimalizace daňové zátěže, ale i ke zlepšení ekonomické síly a rentability podniku. Údaje z této analýzy jsou velmi potřebná zejména v době, kdy celkově ekonomika v celosvětovém měřítku prochází krizí a zhoršuje se situace na poli konkurence, kdy některé společnosti realizují své ekonomické zájmy i na úkor jiných podnikatelských subjektů. Cílem bakalářské práce je tedy rozbor základních ukazatelů hospodaření společnosti, které ovlivňují její daňové zatížení. Pro fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou a právnické osoby (například obchodní společnosti), které vedou účetnictví, to jsou náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Pro fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (živnostník, umělec, advokát, daňový poradce) a přitom nejsou účetní jednotkou a vedou daňovou evidenci, to jsou příjmy, výdaje a výsledek hospodaření. 9

11 Bakalářská práce je členěna do kapitol a podkapitol a obsahuje dvě hlavní části. První část je teoretická a poté následuje praktická část zaměřená na konkrétní společnost. První část je zaměřena na rozbor literárních pramenů pojednávajících o problematice nákladů a výnosů z daňového a účetního hlediska a systém daňové evidence a účetnictví. Jsou vymezeny základní pojmy nákladů a výnosů a hlavní zásady při účtování na nákladových a výnosových účtech. Je provedena účetní klasifikace nákladových a výnosových účtů. Následně je analyzován hospodářský výsledek a provedeno jeho členění. V praktické části je představena společnost a provedena analýza současného postavení na trhu. Je provedena analýzu vývoje finanční pozice a finanční výkonnosti za posledních nejméně deset let. V rámci této analýzy zjistíme vliv jednotlivých parametrů na činnost společnosti a její hospodářský výsledek. V další části je provedena vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů a zhodnocen jejich vliv na hospodářský výsledek a rentabilitu společnosti. Je provedena analýza nákladů a výnosů z daňového hlediska a v rámci platné legislativy zhodnocen jejich vliv na minimalizaci daňové zátěže. Je provedeno porovnání systému daňové evidence a systému účetnictví ve vztahu ke stanovení základu daně z příjmu. Dále pak je posouzen daňový aspekt problematiky nákladů a výnosů. Následně jsou v závěrečné části navrhnuta jistá doporučení pro optimalizaci nákladů a výnosů ve společnosti, tak aby snížením nákladů docházelo k minimalizaci daňového zatížení, zlepšení prosperity společnosti a udržení silné a stabilní pozice na trhu. 10

12 1 Teoretická východiska Cílem této části práce je základní vysvětlení pojmů, jako jsou náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Velmi okrajově se zaměřím na rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. Hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Daňová evidence je upravena zákonem o daních z příjmů a byla regulována zákonem o účetnictví a upřesňujícími předpisy, zatímco dnešní účetnictví pracuje již jen na systému podvojnosti a je upraveno zákonem o účetnictví. Daňová evidence je určena pro všechny podnikající fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, tudíž nemají povinnost vedení účetnictví a nejsou uvedeny v 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Základním předpisem, který daňovou evidenci upravuje, je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňová evidence je konkrétně popsána v ustanovení 7 b). Toto ustanovení vymezuje stručně předmět daňové evidence jako systém, který obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů a dále o majetku a závazcích, které s těmito příjmy a výdaji souvisejí. [32, s. 22] Daňová evidence obvykle zahrnuje: deník příjmů a výdajů, evidenci majetku a závazků např. inventární karty dlouhodobého majetku, skladové karty zásob, evidenci pohledávek a závazků atd., ostatní evidenci např. mzdovou evidenci, knihu jízd, pokladní knihu. Účetnictví vždy vede podnikatel, který je právnickou osobou. Je upraveno zákonem o účetnictví a oproti daňové evidenci poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. Základním speciálním účetním předpisem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví především metodické a obsahové náležitosti účetnictví tak, aby účetnictví plnilo své cíle a úkoly. Tento zákon tedy stanoví základní podmínky rozsahu a způsobu vedení účetnictví, jeho průkaznosti, podmínky pro vedení účetního záznamu v písemné nebo technické formě apod. [1, s. 9-12] 11

13 Právní úprava finančního účetnictví pro podnikatele je obsažena v celé řadě právních předpisů: zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), české účetní standardy č , Mezinárodní účetní standardy ( IAS/IFRS), ostatní obecně platné právní předpisy daňové, obchodně právní, o sociálním a zdravotním pojištění, pracovněprávní a další. V souladu s touto koncepcí upravuje zákon o účetnictví zejména tyto oblasti: kdo je účetní jednotkou ( 1 odst. 2), předmět účetnictví ( 2), rozsah účetního období ( 3 odst. 2), okamžik vzniku a zániku povinností vést účetnictví ( 4 odst. 1 až 7), povinnost dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky atd. Podle ČÚP neexistuje dobře vypracovaná definice výnosu a často se postupuje dle právní formy transakce. Výnos je zaúčtován k datu doručení zboží kupujícímu nebo k datu poskytnutí služby. Výnosy podle IFRS představují výnosy i zisky. Standard IAS 18, definuje výnos (příjem) jako hrubý přírůstek ekonomických užitků v průběhu vykazovaného období vyplývající z běžné činnosti podniku. Tento přírůstek způsobí vzrůst vlastního kapitálu, který nevznikl vklady společníků nebo akcionářů. [7, s ] Všeobecně se u výnosů jedná o peněžní částky, které společnost získala za veškeré své činností za určité účetní období (může jím být měsíc či rok), a to bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. [15, s. 44 ] Je však nutno odlišovat výnosy a příjmy: výnosy prodej výrobků a služeb za hotové nebo na fakturu (např. vystavení faktury za poskytnuté služby), příjmy skutečný peněžní přírůstek aktiv (např. prodej služby za hotové). 12

14 Výnosy se realizují v okamžiku vyskladnění zboží nebo poskytnutí služby. Podle ČÚP neexistuje přesná definice nákladů. Náklady jsou definovány v Koncepčním rámci IFRS a zahrnují náklady a ztráty. Náklady jsou poklesy ekonomických užitků, které vedou ke snížení vlastního kapitálu. Náklady podniku jsou tedy peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. Jsou to v penězích vyjádřené vstupy do výroby či poskytnutí služeb. [19, s. 33] Opět nutno odlišit náklady a výdaje: náklad skutečná spotřeba nákladové složky (např. přijetí faktury za poskytnuté služby), výdaj skutečný úbytek peněžních prostředků v hotovosti nebo BÚ. Výdaje a náklady spolu ve většině případů souvisí: vznikají současně (např. úhrada úroků z úvěru), nejdříve vzniká výdaj (např. nákup materiálu), potom náklad (např. spotřeba materiálu), nejdříve vzniká náklad (faktura za spotřebu energie), potom výdaj (úhrada faktury). Mohou spolu v ojedinělých případech nesouviset (vzniká pouze výdaj např. splátka úvěru). Hospodářský výsledek (podklad pro výpočet základu daně) se podle 5 zákona o daních z příjmů v daňové evidenci určí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Příjmy přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení. Výdaje úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení. [32, s. 13] Hospodářský výsledek (podklad pro výpočet základu daně) se v účetnictví zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Výnosy výkony vyjádřené v Kč, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu. 13

15 Náklady spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů nebo práce pracovníků společnosti, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu. [15, s. 44] Na Obrázku č. 1 je znázorněn postup při uzavírání účetních knih se zůstatky výnosových a nákladových účtů. Náklady ze strany MD se zaúčtují na stranu Dal a na protiúčet 710 Účet zisků a ztrát na stranu MD. Výnosy ze strany Dal se zaúčtují na stranu MD a na protiúčet 710 na stranu Dal. [1, s. 137] 5 Nákladové účty 710 Účet zisků a ztrát 6 Výnosové účty převod nákladů převod výnosů Obrázek č. 1: Převod nákladů a výnosů na účet zisku a ztrát Zdroj: [15, s ], vlastní zpracování 14

16 2 Vymezení pojmu náklady a výnosy Definice výnosů a nákladů zní: Výnos je peněžně vyjádřený ekvivalent poskytnutých výkonů podniku zvyšující hodnotu jeho vlastního kapitálu. Náklad je cenou zboží a služeb nezbytně vynaložených na dosažení výnosů daného období. [1, s. 103, 119] 2.1 Účetní a daňové výnosy V této části si rozebereme výnosy z účetního a daňového hlediska. Výnosy nám představují přírůstek majetku, který je výsledkem podnikatelské činnosti. V podstatě jsou výnosy příjmem za výrobky a služby, které podnik produkuje. Výnosy zpravidla následují po vynaložení nákladů; výnosy by měly pokrýt náklady na ně vynaložené. Znamenají zvýšení ekonomického prospěchu, k němuž dochází jednak přírůstkem peněžních i nepeněžních aktiv, nebo snížením stavu závazku. Výnosy tedy zvyšují zisk a tím i vlastní kapitál. [15, s. 44] Výnosy podniku je možné rozdělit z hlediska vykazování účetního výsledku hospodaření na: 1. Provozní souvisí s běžnou činností podniku. tržby za vlastní výkony a zboží, změny stavu vnitropodnikových zásob (např. nedokončená výroba, vlastní výrobky, zvířata), aktivace výkonu vlastní výroby (např. materiálu a zboží, vnitropodnikových služeb, dlouhodobého majetku apod.), ostatní provozní výnosy (např. pokuty, penále, výnosy z odepsaných pohledávek apod.). 2. Finanční ty zahrnují finanční operace, které podnikatelský subjekt uskutečnil. (např. úroky, tržby z prodeje cenných papírů apod.). 15

17 3. Mimořádné ty se týkají účetních případů, jakými jsou manka a škody, nároky na jejich náhradu, přebytky majetku, výnosy ze změny oceňování majetku atd. [15, s. 45] Z hlediska správného stanovení základu daně: 1. Daňové tyto výnosy jsou podstatné při výpočtu základu daně z příjmu a jsou vymezeny v 18 až 19 zákona o daních z příjmů. 2. Účetní všechny výnosy, které zaúčtovala účetní jednotka v průběhu účetního období na účtech účtové skupiny podle a řídí se ustanovením 3, 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví Tržby - hlavní složka výnosů Hlavní složkou výnosů většiny podniků jsou provozní výnosy, jejichž základní složkou jsou tržby. Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním období (např. za rok). Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku. Ten slouží k úhradě nejen jeho nákladů a daní, ale i například výplatě dividend. [4, s. 163] Rozlišují se tržby z: vyrobených výrobků a poskytnutých služeb, nakupovaného zboží, zásob materiálu, nepotřebných strojů, vynálezů, patentů, licencí. Velikost tržeb podniku je možno ovlivnit. Faktory ovlivňující tržby jsou: fyzický objem výroby, který v krátkém období závisí na výrobní kapacitě a poptávce, ceny výrobků, sortimentní struktura výroby a prodeje, způsob fakturace a úhrady faktur (určeno předpisy). 16

18 Společnost může zvyšovat své tržby zvyšováním prodeje a cen (pokud mu to trh dovolí) dosavadních výrobků, zvyšováním jejich kvality a technické úrovně, zaváděním nových výrobků, služeb, zlepšováním servisu, účinnou reklamou apod. [4, s. 164] Účtování výnosů Každé správné účtování výnosů probíhá v účtové třídě šest. Účtová třída šest obsahuje výnosy narůstajícím způsobem od začátku účetního období. Prvotní výnosy se v této účtové třídě zachycují časově rozlišené. DPH vyznačená na vystaveném daňovém dokladu (např. faktuře) není přímou součástí tržeb, ale účtuje se přímo ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. [15, s. 46, ] Hlavní zásady pro účtování výnosů: výnosy se účtují v průběhu roku na stranu Dal, výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, na začátku účetního období výnosové účty vykazují nulový zůstatek, pro evidenci výnosů na výnosových účtech platí obdobné zásady jako pro evidenci nákladů: zásada kumulace, zákaz kompenzace, zásada uzavřenosti. [31, s. 14] Schéma způsobu účtování výnosů Na přiloženém Obrázku č. 2 máme provedeno stručné shrnutí účtování výnosů. Nejsou zde uvedeny veškeré způsoby zaúčtování výnosů, ale hlavně ty základní, nejčastěji používané výnosové účty. Jsou zde provedeny způsoby zaúčtování tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb, jak za hotové, tak na fakturu. Tyto tržby nám tvoří základní položku příjmů jakéhokoliv podniku. Dále zde máme provedeno zaúčtování, které probíhá na bankovních účtech v případě připsaných úroků z běžného účtu. Další způsob účtování probíhá při změně stavu zásob výroby. Je zde uvedeno zaúčtování jak v případě zvýšení stavu výrobků, tak jeho snížení. 17

19 MD Pokladna, Odběratelé Dal MD Tržby za prodej zboží Dal prodej zboží za hotové, na fakturu prodej výrobků a služeb za hotové, na fakturu MD Tržby za prodej výrobků a sl. Dal MD Bankovní účty Dal MD Výnosový účet - úroky Dal připsané úroky z BÚ MD Výrobky Dal MD Změna stavu zásob výroby Dal zvýšení stavu zásob výrobků snížení stavu zásob výrobků Obrázek č. 2: Shrnutí účtování výnosů Zdroj: [21, s ], vlastní zpracování Účetní klasifikace výnosových účtů Účetní klasifikace výnosových účtů je vlastně zachycení veškerých účetních případů, které v rámci daného podniku vznikají. Účetní případy jsou zaznamenávány na účty prostřednictvím účetních záznamů v účetních knihách, kterými jsou hlavní kniha a (účetní) deník. Účtová skupina 60 Tržby za vlastní výkony a zboží Ve prospěch účtů této účtové skupiny účtujeme na základě faktur tržby za vlastní výkony a služby. Účtová skupina zahrnuje účty: 600 Tržby za vlastní výkony a zboží. 601 Tržby za vlastní výrobky. 602 Tržby z prodeje služeb. 604 Tržby za zboží. [1, s. 120] 18

20 Účtová skupina 61 Změny stavu vnitropodnikových zásob Na účtech této účtové skupiny se účtují v přírůstky a úbytky vlastní výroby, popřípadě změna stavu zásob vyplývající z inventarizace. Pro jednotlivé druhy zásob jsou vymezeny účty: 611 Změna stavu nedokončené výroby. 612 Změna stavu polotovarů vlastní výroby. 613 Změna stavu výrobků. 614 Změna stavu zvířat. Účtová skupina 62 Aktivace Účty, na kterých účtujeme v okamžiku, kdy podnik dodá určitý výkon sám sobě: 621 Aktivace materiálu a zboží zde se účtuje hodnota vyrobeného materiálu a zboží ve vlastní režii. 622 Aktivace vnitropodnikových služeb zde se účtuje nejčastěji o vnitropodnikové dopravě související s přepravou materiálu nebo jiného majetku. 624 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku používá se pro aktivaci dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku ve vlastní režii. [1, s. 122] Účtová skupina 64 Jiné provozní výnosy V této účtové skupině účtujeme na následujících účtech: 641 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku zde účtujeme o tržbách z prodeje dlouhodobého majetku. 642 Tržby z prodeje materiálu používá se při prodeji materiálu, který byl původně určen na např. na výrobu výrobků. 644 Smluvní pokuty a úroky z prodlení jedná se o sankce dohodnuté v obchodních smlouvách, které souvisejí s nedodáním zboží, s opožděným dodáním zboží, s dodáním zboží nevyhovující kvality, s neodebráním zboží, s odstoupením od smlouvy apod. 646 Výnosy z odepsaných pohledávek jedná se o výnosy z pohledávek z obchodních činností, které byly v minulosti odepsány ve prospěch nákladů a od toho okamžiku již nejsou účtovány na účtech pohledávek. 648 Ostatní provozní výnosy ve prospěch tohoto účtu se účtují výnosy na předcházejících účtech neuvedené, ale mají vztah k provozní oblasti. [1, s. 123] 19

21 Účtová skupina 66 Finanční výnosy V této účtové skupině se používají tyto účty: 661 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů zde se účtuje prodejní cena cenných papírů. 662 Úroky zde účtujeme o nárocích na přijaté úroky od peněžních ústavů a jiných dlužníků. 663 Kurzové zisky na tomto účtu účtujeme o kurzových rozdílech. 664 Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů. 665 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku na tomto účtu účtujeme dividendy, podíly na zisku a nájemné z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku evidovaného na účtech účtové skupiny 06 Dlouhodobý finanční majetek. 666 Výnosy z krátkodobého finančního majetku na tomto účtu účtujeme dividendy a úroky, plynoucí z vlastnictví majetku vedeného na účtech účtové skupiny 25 Krátkodobý finanční majetek. 668 Ostatní finanční výnosy zde účtujeme o finančních výnosech nezachycených na předcházejících účtech této účtové skupiny (např. o zaúčtování inventarizačních přebytků na v pokladně či na ceninách). [1, s. 126] Účtová skupina 68 Mimořádné výnosy Na účtech této účtové skupiny se zachycují zcela mimořádné operace vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i případy mimořádných událostí, které se vyskytují nahodile. Jsou zde zařazeny účty: 681 Výnosy ze změny metody. 688 Ostatní mimořádné výnosy (např. výnosy související s prodejem podniku) Výnosy nezahrnované do základu daně z příjmu Existuje velké množství příjmů, které se v základu daně neobjevují, a výsledek hospodaření se o ně při úpravě na ZD snižuje. Jsou to příjmy osvobozené od daně, příjmy vyňaté, příjmy nezahrnované do základu daně, a další položky, které do základu daně nepatří. Do základu daně nepatří výnosy, které nejsou předmětem daně. Jejich přesné vymezení je obsaženo v ustanovení 18 odst. 2 ZDP a 19 ZDP. [32, s. 31] 20

22 V běžné podnikatelské praxi nejsou výnosy nezahrnované do základu daně příliš rozšířené, nicméně vyskytnout se mohou. Zákon o daních z příjmů uvádí zejména v 24 neúplný výčet výdajů zahrnovaných do základu daně, tj. výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a v 25 výdaje nezahrnované do základu daně, které pro daňové účely finanční úřad neuznává. Výdaje nezahrnované do základu daně snižují základ daně a tím i povinnost zaplatit daň. [10, s ] Výnosové účty nezahrnované do základu daně jsou převážně ty, které již podlehly srážkové dani, tedy výnosy zdaněné u zdroje srážkovou daní (např. výnosy dividendového charakteru). Tyto položky jsou do výnosů zaúčtovány již zdaněné nevstupují tedy do daňového základu. Jedná se zejména o tyto výnosové účty: 662 úroky, 665, 666 dividendy 19 odst. 1 d) ZDP, další důvody uvedené v 23 odst. 4 ZDP. 2.2 Účetní a daňové náklady Zde si podrobně rozebereme účetní a daňové náklady, způsoby jejich účtování a evidence. Náklady vyjadřují výši peněžní spotřeby výrobních faktorů potřebných pro výrobu určitého množství statků. V praxi jsou vstupy představovány spotřebovaným materiálový majetkem, spotřebou energií, prací zaměstnanců, opotřebením výrobního majetku a dalšími položkami. [15, s. 44, 525] Náklady se v podniku člení z různých hledisek. V závaznosti na vykazování účetního výsledku hospodaření se náklady člení na: provozní náklady zahrnují náklady, které souvisejí s běžnou podnikatelskou činností, zrcadlí se v ní skutečnosti, kvůli nimž byla účetní jednotka zřízena, finanční náklady jedná se o náklady související zejména s peněžními prostředky a cennými papíry, mimořádné náklady představují náklady, které jsou v podstatě nahodilé, neočekávané. [15, s. 45] 21

23 Podle správného stanovení základu daně: 1. Daňové náklady jsou vymezeny 24 zákona o daních z příjmů. ovlivňují základ daně, byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů, který je předmětem daně, musí být prokázány (máme k nim nějaký doklad, který archivujeme), vedeme o nich záznamy v daňové evidenci nebo účetnictví, výdaje vznikly v roce, za který je daňově uplatňujeme, nejsou vymezeny jako daňově neuznatelné výdaje v 25 zákona o daních z příjmu. 2. Účetní náklady jsou všechny náklady, o kterých účetní jednotka účtuje v průběhu účetního období na jednotlivé účty páté účtové třídy a řídí se 3, 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [15, s. 525] Aby mohly být náklady uplatněny jako daňové, musí být vynaloženy pro účely podnikání. Při daňové kontrole musí podnikatel správci daně prokázat, že vynaložené náklady mají přímou a bezprostřední souvislost s příslušnými výnosy, to znamená, že se jedná o náklady, které slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle 24 ZDP. Podle míry spjatosti s konkrétním výkonem - jedná se o členění nákladů na přímé a nepřímé: přímé (jednicové) náklady náklady, které příčinně souvisí s objektem i daným výkonem. Dají se přímo a přesně zjistit na kalkulační jednici, např. spotřeba materiálu, ze které se vyrábí jeden výrobek nebo přímé mzdy. Tyto náklady je možné zjistit či stanovit na kalkulační jednici poměrně přesně pomocí dělení (výsledná kalkulace) nebo na základě norem (předběžná kalkulace), nepřímé (režijní) náklady jsou společné pro více výrobků a nelze je přímo zjistit na jednotku výkonu (např. opravy, spotřeba energie, odpisy DHM). [19, s ] V závislosti na objemu prováděných výkonů: fixní náklady relativně stálé, i když se objem výroby mění (např. daňové odpisy DHM, nájemné, atd.), variabilní náklady rostou s objemem výroby (např. spotřeba surovin, mzdy zaměstnanců, atd.). [15, s ] 22

24 Náklady příležitosti: explicitní náklady mají povahu výdajů na trzích zdrojů (mzdy, suroviny, nájemné úroky, atd.), implicitní náklady vznikají užíváním zdrojů patřících podniku nebo poskytovaných vlastníkem podniku (vlastní budovy, kapitál, čas vlastníka společnosti, atd.). [15, s. 678] Účtování nákladů Při účtování nákladů se musíme držet hlavních zásad vymezených v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Jsou to tyto hlavní zásady: zásada kumulace náklady se sledují narůstajícím způsobem od počátku roku. Pokud účetní jednotka zjišťuje výsledek hospodaření za kratší období, provádí tak zpravidla mimo rámec účetnictví, zásada zákazu kompenzace spočívá v odděleném zjišťování nákladů a výnosů téhož druhu (např. nákladové a výnosové úroky jsou sledovány na samostatných účtech), zásada uzavřenosti do nákladů účetní jednotky nejsou zahrnovány ty, které jsou náklady jiných subjektů. Pokud jsou takové náklady do nákladů účetní jednotky zahrnuty (např. v důsledku způsobu vyúčtování), pak z nich musí být vyloučeny. [1, s ] Další podstatné zásady evidence nákladů na nákladových účtech: Postupy účtování o nákladech jsou upraveny v bodu 3. ČÚS č Náklady se účtují v páté třídě zpravidla na straně MD. Náklady se účtují do období, s nímž časově souvisí. Analytickou evidenci v páté účtové třídě je třeba přizpůsobit zákonu o dani z příjmů. Koncem roku se zůstatky nákladových účtů převádějí na účet 710 Účet zisků a ztrát, po tomto převodu mají nákladové účty nulový zůstatek. 23

25 2.2.2 Schéma způsobu účtování nákladů Na přiložených schématech máme provedeno shrnutí účtování základního nákladů. Nejsou zde uvedeny veškeré způsoby zaúčtování nákladů, ale hlavně ty základní, nejčastěji používané nákladové účty. [21, s ] Obrázek č. 3 nám ukazuje jak správně zaúčtovat pracovní cesty zaměstnanců (ty musí být prokázané a zdůvodněné doložené cestovním dokladem), spotřebu drobného materiálu, opravy drobného majetku, bankovní poplatky za vedení účtů a přijaté faktury za dodanou energii bez DPH (obdobně zaúčtujeme i spotřebu plynu a vody). Dále zde máme zaznamenány způsoby účtování přijaté faktury za opravy a udržování majetku, poradenskou službu a reklamu, opět bez DPH. MD Pokladna Dal MD Cestovné Dal proplaceno cestovné zaměstnancům drobné nákupy za hotové MD Spotřeba materiálu Dal opravy dlouhodobého majetku, resp. drobného majetku, poradenské služby, reklama... MD Nakupované služby Dal MD Bankovní účty Dal MD Finanční náklady Dal poplatky bance úroky z ůvěru MD Dodavatelé Dal MD Spotřeba energie Dal vyúčtová ní energi í opravy dlouhodobého majetku, resp. drobného majetku, poradenské služby, reklama MD Nakupované služby Dal Obrázek č. 3: Shrnutí účtování nákladů Zdroj: [21, s ], vlastní zpracování 24

26 Na Obrázku č. 4 jsou zaznamenány další podstatné způsoby zaúčtování, kterými jsou výdeje materiálu ze skladu do spotřeby, odpisy investičního majetku, nároky zaměstnanců na hrubou mzdu dle zúčtovací listiny a zaúčtování předpisy pojistného placené zaměstnavatelem na zdravotní a sociální pojištění. [21, s ] MD Materiál na skladě Dal MD Spotřeba materiálu Dal výdej materiálu ze skladu do výroby MD Oprávky k movitým věcem Oprávky ke stavbám Dal MD Odpisy dlouhodobého majetku Dal odpisy DHM MD Zaměstnanci Dal MD Mzdové náklady Dal hrubé mzdy dle zúčtovací listiny MD Zúčtování s institucemi SZ Dal MD Zákoné soc. poj. Dal předpis pojistného firmy na zdrav. a soc. poj. Obrázek č. 4: Shrnutí účtování nákladů u zásob, DHM, zaměstnanců a mezd Zdroj: [21, s ], vlastní zpracování Účetní klasifikace nákladových účtů Účetní klasifikace nákladových účtů je vlastně zachycení veškerých účetních případů, které v rámci daného podniku vznikají. Účetní případy jsou zaznamenávány na účty prostřednictvím účetních záznamů v účetních knihách, kterými jsou hlavní kniha a (účetní) deník. [1, s ] Účtová skupina 50 Spotřebované nákupy 501 Spotřeba materiálu eviduje se zde materiál spotřebovaný účetní jednotkou v příslušném účetním období. 502 Spotřeba energie účtuje se zde o spotřebované elektrické energii, páře, plynu a vodě, které jsou určeny k energetickým účelům. 25

27 504 Prodané zboží používá se při účtování o úbytku prodaného zboží v ocenění pořizovací cenou. Účtová skupina 51 Služby 511 Opravy a udržování na tomto účtu se soustřeďují náklady na opravy a udržování prováděné externími subjekty. 512 Cestovné nejedná se zde o přepravu nákladů, ale o cestovní náklady souvisí s pracovními cestami pracovníků, jednatelů apod. 513 Reprezentace jedná se zejména o výdaje na pohoštění a občerstvení, jde o nedaňový náklad (položky se zaúčtují do nákladů, ale při účetní závěrce a zjišťování základu daně se musí připočítat k hospodářskému výsledku). 518 Ostatní služby účtuje se zde nákup drobného nehmotného majetku (poštovní poplatky, známky, telefonní služby, televizní a rozhlasové poplatky, náklady na inzerci, propagaci, výstavy, úhrady za úklid, nájemné). [1, s. 106] Účtová skupina 52 Osobní náklady 521 Mzdové náklady mzdy zaměstnancům (hrubé mzdy). 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti - na těchto účtech se účtují odměny statutárních orgánů a dalších orgánů PO - představenstva, dozorčí rady. 523 Odměny členům orgánů společnosti a družstva. 524 Zákonné sociální pojištění tento účet slouží k evidenci nákladů spojených s předpisem ZP a SP, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance. 525 Ostatní sociální pojištění jedná se například o životní pojištění a penzijní připojištění, které hradí za zaměstnance podnik. 526 Sociální pojištění individuálního podnikatele evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění podnikatele (OSVČ). 527 Zákonné sociální náklady na tomto účtu se účtuje například o příspěvku na závodní stravování (např. stravenky do hodnoty 55 %). 528 Ostatní sociální náklady účtují se zde zejména náklady vyplácené nad rámec stanovený zákony (např. stravenky nad hodnotu 55 %). [1, s. 107] Účtová skupina 53 Daně a poplatky 531 Silniční daň předpis daně silniční. 26

28 532 Daň z nemovitosti předpis daně vlastnictví nemovitosti (daň ze staveb a pozemků. 538 Ostatní daně a poplatky na tomto účtu se zachycují například tyto položky: spotřeba kolků, úhrada soudních a správních poplatků hrazených přímo, poplatky za použití dálnic, daň z převodu majetku, dědická a darovací daň (předpisy veškerých daní). [1, s. 108] Účtová skupina 54 Jiné provozní náklady 541 Zůstatková cena prodaného DHM a DNM účtuje se zde např. prodej podle zákona neodepisovaného majetku. 542 Prodaný materiál prodaný nespotřebovaný nakoupený materiál (z důvodu změny poptávky, zastarání materiálu apod.). 543 Dary na tento účet se účtuje o poskytnutých darech. Dary jsou podle ZDP vždy daňově neuznatelným nákladem, ale mohou být odčitatelnou položkou v daňovém přiznání ( 15 zákon ZDP). 544 Smluvní pokuty a penále účtují se zde smluvní pokuty a úroky z prodlení a penále. 545 Ostatní pokuty a penále na tomto účtu se účtují sankce vyměřené orgány státní správy, územní samosprávy nebo celní správy. 546 Odpis pohledávky na tomto účtu se eviduje hodnota odepsaných pohledávek. 548 Ostatní provozní náklady účtují se zde ostatní položky neúčtované na předchozích účtech, které se týkají provozní činnost (účtují se zde např. členské příspěvky právnických osobám, úhrady z odpovědnosti za škodu způsobenou jiným osobám, paušální náhrady za používání vlastního nářadí při práci). 549 Manka a škody účtují se zde veškerá manka a škody na majetku: např. daňově uznatelná škoda způsobená neznámým pachatelem (na základě potvrzení Policie ČR) nebo škody způsobené živelnou pohromou. [1, s. 109] Účtová skupina 55 Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů 551 Odpisy dlouhodobého HM a NM. 552 Tvorba a zúčtování zákonných rezerv na tomto účtu se zaznamenává tvorba a čerpání rezerv v souladu se zákonem o rezervách (např. rezervy na opravy DHM), takto vzniklý náklad nebo jeho snížení se promítá i do základu daně z příjmu. 27

29 554 Tvorba a zúčtování ostatních rezerv jde o rezervy, které si na základě rozhodnutí vytvořila účetní jednotka. Tyto rezervy nejsou daňově uznatelné. 558 Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek (daňově uznatelných při splnění podmínek stanovených zákonem o rezervách) tímto účtem účetní jednotka eliminuje riziko nezaplacení pohledávek vůči dlužníkům v konkursním řízení a k nepromlčeným pohledávkám, kde hrozí riziko, že je dlužník částečně nebo plně neuhradí. 559 Tvorba a zúčtování opravných položek zde se zaznamenává tvorba a čerpání opravných položek k různým majetkovým účelům. [1, s. 111] Účtová skupina 56 Finanční náklady 561 Prodané cenné papíry a podíly na tomto účtu se zaznamenává hodnota prodaných CP, tj. jejich pořizovací cena. 562 Úroky účtuje se zde o úrocích, které je účetní jednotka povinna platit (např. úroky z bankovního úvěru včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru apod.). 563 Kurzové ztráty účtuje se zde rozdíl vzniklý v pohybu kurzů Kč k cizím měnám. 568 Ostatní finanční náklady účtují se zde náklady peněžního styku, tj. zejména bankovní výlohy (poplatky bance za vedení účtu, za položky). 569 Manky a škody na finančním majetku schodky v pokladně, na ceninách. Účtová skupina 58 Mimořádné náklady 582 Škody účtují se zde mimořádné škody na majetku (např. živelné pohromy). 588 Ostatní mimořádné náklady účtují se zde např. náklady spojené s prodejem podniku. [1, s ] Účetní skupina 59 Daně z příjmů a převodové účty účtuje se zde v souvislosti s daňovou povinností poplatníka z titulu daně z příjmů. 595 Dodatečné odvody daně z příjmů účtuje se zde vyměřená dodatečná daň, kterou doměřil finanční úřad na základě daňové kontroly, dále pak se zde účtuje zvýšení daňové povinnosti, při podání dodatečného nebo opravného daňové přiznání k dani z příjmů. [1, s. 114] 28

30 2.2.4 Náklady neuznané z hlediska daně z příjmů Daňově neuznané náklady sice účetně snižují výsledek hospodaření subjektu, ale podle daňových pravidel v nákladech zůstat nemohou. Je proto nutné o ně zpětně zvýšit VH při úpravě na základ daně. Jedním z hlavních důvodů, proč tyto náklady nemohou snížit daňovou povinnost, je, že u nich nelze podle 25 ZDP prokázat nezbytnost při dosahování příjmu. [32, s. 64] Obecně se můžeme zmínit o účtech, na které sice účtujeme náklady, ale aby nesnižovaly vypočtenou daň, tak je při transformaci hospodářského výsledku na daňový základ musíme připočítat. [10, s. 95] Jedná se převážně o tyto nákladové účty: 513 Náklady na reprezentaci, tj. pohoštění obchodních partnerů, dárky klientům apod. Uznat lze pouze reklamní předmět opatřený logem firmy v hodnotě do 500 Kč, který nepodléhá spotřební dani. Náklady na reprezentaci nejsou daňově uznatelné, stejně tak u nich nelze uplatnit případný odpočet DPH na vstupu. 526 Sociální pojištění individuálního podnikatele evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění podnikatele (OSVČ), od jsou tyto náklady daňově neuznatelné. 528 Ostatní sociální náklady účtují se zde zejména náklady vyplácené nad rámec stanovený zákony (např. příspěvek na závodní stravování nad 55 %), a proto jde o daňově neuznatelné položky. 532 Daň z nemovitosti daň z nemovitosti je daňově uznatelným nákladem pouze v případě jejího zaplacení (předepsaná, ale neuhrazená daň z nemovitosti je připočitatelnou položkou k účetnímu HV). 538 Ostatní daně a poplatky na tomto účtu se zachycují například tyto položky: spotřeba kolků, úhrada soudních a správních poplatků hrazených přímo, dálniční známky, zaplacená daň z převodu nemovitosti, daň dědická, darovací, dodatečně vyměřené daně (např. DPH, která je v tomto případě i daňově uznatelným nákladem), daň dědická a darovací se za daňově uznatelný náklad nepovažují. 543 Dary. Dary se plošně neuznávají, teprve v daňovém přiznání lze odečíst hodnotu darů, které splňují podmínky 15 zákona o daních z příjmů. 29

31 544 Smluvní pokuty a penále účtují se zde smluvní pokuty a úroky z prodlení podle obchodního zákoníku (s výjimkou úroků z prodlení podle smluv o úvěru), dále penále, popř. jiné sankce ze smluvních vztahů, daňově uznatelné jsou pouze v případě zaplacení. 545 Ostatní pokuty a penále na tomto účtu se účtují částky závazků podle příslušných dokladů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, či nikoliv, jedná se o pokuty a penále státním institucím (FÚ, ZP, ČSSZ, živnostenskému úřadu), položky účtované na tomto účtu jsou vždy daňově neuznatelným nákladem. 549 Manka a škody. Podle zákona o daních z příjmů jsou manka a škody uznány do nákladů pouze v případě, že se jednalo o živelní pohromu, dále že šlo o krádež a pachatel byl policií prohlášen za neznámého a v ostatních případech pojištěného majetku se uznají do výše náhrady od pojišťovny. 554 Tvorba a zúčtování ostatních rezerv účtuje se zde tvorba a čerpání rezerv, které nesplňují podmínky zákona o rezervách, tento účet představuje náklady daňově neuznatelné. Účetní jednotka je vytváří podle vlastní potřeby a dobrovolně. 559 Tvorba a zúčtování opravných položek zde se zaznamenává tvorba a čerpání opravných položek k různým majetkovým účelům, které nesplňují podmínky zákona o rezervách, tento účet představuje náklady daňově neuznatelné. 588 Ostatní mimořádné náklady účtují se zde např. opravy nákladů minulých účetních období, jestliže jde o významné částky, které by zkreslily provozní nebo finanční výsledek hospodaření běžného účetního období, taktéž účet daňově neuznatelný. 591 Daň z příjmů. Daně z příjmů fyzických a právnických osob jsou sice z hlediska účetnictví nákladem, ale nesmí snižovat daňový základ daného účetního období ani toho příštího dle 24 odst. 1 ZDP. [15, s ] Obecně tedy můžeme říci, že které nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, tvoří připočitatelné položky k účetnímu zisku podniku při výpočtu a stanovení daňové povinnosti společnosti a: mají vztah k jinému zdaňovacímu období, neslouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle 24 odst. 1 ZDP, jsou uvedeny v 25 ZDP. [10, s ] 30

32 2.3 Časové rozlišení a dohadné položky nákladů a výnosů Časové rozlišení a dohadné položky slouží k tomu, aby účetní jednotka proúčtovala výnosy a náklady opravdu v období, se kterým věcně i časově souvisí. Přechodným položkám je věnována účtová skupina 38. Jedná se o tyto účty: 381 Náklady příštích období zachycuje placené náklady související s příštím obdobím (nájemné placené předem, pojistné, předplatné). 382 Komplexní náklady příštích období náklady vynakládané ke společnému účelu (náklady na přípravu a záběh výkonů, náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobé propagace, náklady na skladování). 383 Výdaje příštích období náklady tohoto období hrazené až v příštím období (nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku). 384 Výnosy příštích období příjmy, jenž věcně patří do výnosů příštích období (nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné). 385 Příjmy příštích období nepřijaté příjmy související s výnosy tohoto období (dodávky energie, plynu a vody uskutečněné do konce účetního období a vyfakturované v následujícím období, výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby). 388 Dohadné účty aktivní současná pohledávka, u které není ještě známa přesná výše (pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistné události, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady, výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtováni za běžné účetní období, odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv). 389 Dohadné účty pasivní současný závazek, ke kterému ještě nemáme doklad (nevyfakturované dodávky materiálu, plynu, elektrické energie, vody, telefony, opravy a jiné poskytnuté služby). [15, s , 743] Postup při časovém rozlišení by měl být stanoven vnitřním účetním předpisem a neměl by se každoročně měnit. Pravidelně se opakující a méně významné výdaje, popřípadě příjmy, není nutné časově rozlišovat. 31

33 3 Hospodářský výsledek a jeho členění Pro výpočet daňové povinnosti je třeba znát základ daně, který vychází z výsledku hospodaření před zdaněním. Tudíž si v této části stručně shrneme poznatky o hospodářském výsledku a jeho vlivu na základ daně. Hospodářský výsledek je ukazatel, kterým posuzujeme hospodaření účetní jednotky. Zjišťuje se porovnáním veškerých nákladů a výnosů. Do výsledku hospodaření se musí promítnout všechny případné ztráty ještě před jejich vznikem a dále je nutné přiřadit náklady a výnosy k tomu období, jehož se týkají. [1, s. 32] Výsledek hospodaření je výchozím bodem pro určení daňové povinnosti. Správně stanovený výsledek hospodaření je výsledkem procesu spojeným nejprve s účetnictvím a následně s operacemi, které musí být přesně v souladu s pravidly stanovenými zákonem o daních z příjmu. Výsledek tohoto procesu je důležitý podklad pro stanovení přesné výše částky daně. Tento proces však není vůbec jednoduchý, je to patrné již při prvním pohledu do zákona o daních z příjmu, kdy jednotlivé paragrafy odkazují na znění jiných paragrafů tohoto zákona i na znění jiných právních norem. Hospodářský výsledek se zjišťuje ve třech úrovních, které vycházejí ze struktury nákladů a výnosů. Při měření výsledku hospodaření za dané období je třeba k celkovým vykázaným výnosům přiřadit všechny náklady vynaložené k jejich dosažení. Uvedené pravidlo má svůj název a to - princip věcné shody. Pokud je výsledkem hospodaření účetní ztráta, uvede se částka se znaménkem minus. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl mezi účty účtové třídy 6 výnosy a účty účtové třídy 5 náklady, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 daně z příjmů a převodové účty, které nesmí ovlivnit výši hospodářského výsledku. [1, s. 33] Výnosy > Náklady = ZISK Výnosy < Náklady = ZTRÁTA 32

34 VH se pro potřeby výpočtu daně z příjmu podstatně upravuje. Položky, které upravují výsledek hospodaření, jsou shrnuty v následující Tabulce č. 1 a vycházejí z ustanovení 23 zákona o daních z příjmů. [10, s ] VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM - výnosy, které nejsou předmětem daně - výnosy osvobozené od daně - výnosy nezahrnuté do základu daně (příjmy tvořící samostatný základ daně) - částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy - částky pojistného na sociální pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření v předešlém zdaňovacím období, pokud dojde k jejich odvedení - rozdíl, o který jsou smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahu zaúčtované do výnosu vetší než přijaté - rozdíl, o který jsou účetní odpisy menší než daňové - rozpuštění rezervy nebo opravných položek (tvorba nebyla daňově uznaný náklad) + náklady daňově neuznatelné + náklady nad limity stanovené příslušným zákonem (např. o rezervách) + částky, o které byl neoprávněně snížen výsledek hospodaření v předešlých zdaňovacích obdobích při úpravě základu daně + částky pojistného na sociální pojištění sražené zaměstnancům a neodvedené ve stanovené lhůtě + rozdíl, o který jsou účetní odpisy vetší než daňové + úhrady smluvních pokut, úroku z prodlení, penále a jiných sankcí z obchodních vztahů zaplacené věřitelem (v případě, že byly položkou snižující základ daně v předešlých zdaňovacích období) + nepeněžní příjmy, daň darovací = ZÁKLAD DANĚ Tabulka č. 1: Transformace výsledku hospodaření před zdaněním Zdroj: [10, s ] 33

35 3.1 Členění hospodářského výsledku Výsledek hospodaření se zjistí na účtu 710 v tomto členění: a) provozní VH, b) finanční VH, c) mimořádný VH. Sečtením výsledků z provozní a finanční činnosti a následným odečtením daně z příjmů z běžné činnosti dostáváme výsledek hospodaření za běžnou činnost. Výsledek hospodaření za běžnou činnost dohromady s mimořádným výsledkem hospodaření, rovněž zdaněným daní z příjmů, tvoří výsledek hospodaření za účetní období (Tabulka č. 2). [10, s ] Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost rozdíl mezi provozními výnosy a náklady rozdíl mezi finančními výnosy a náklady součet provozního a finančního výsledku hospodaření upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů z mimořádné činnosti Výsledek hospodaření za účetní období součet hospodářského výsledku za běžnou a mimořádnou činnost vyjadřuje tzv. disponibilní (čistý) zisk, tj. zisk po zdanění, popř. ztrátu) Tabulka č. 2: Členění HV Zdroj: [10, s ] 34

36 3.2 Účetní a ekonomický zisk ZISK je jedním z nejdůležitějších finančních výsledků podniku, který vyjadřuje úspěšnost a efektivitu podnikatelské činnosti. Z hlediska zdrojů financování podniku je zisk nejvýznamnější složkou interních finančních zdrojů a samofinancování. Zisk je pojem, který označuje pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady, v případě záporných hodnot se jedná o ztrátu. Jedná se o syntetický ukazatel efektivnosti podnikové činnosti, v zisku se odrážejí všechny faktory úspěšného podnikání. Výše zisku je navázána na zvýšení hodnoty podniku pro vlastníka a schopnost a míru jeho rozšířené reprodukce. Při rozhodování o využití výrobních faktorů je nezbytné rozlišovat účetní a ekonomický zisk. Ekonomický zisk neboli nadbytečný zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a ekonomickými náklady a zpravidla bývá nižší než účetní zisk. Účetní zisk je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, to jsou položky, které podnikatel skutečně vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, zařízení, surovin, energie, mzdy, apod.). V účetnictví se za zisk považuje kladný výsledek hospodaření, záporný výsledek hospodaření je ztráta. Zjednodušeně lze říci, že tomu odpovídá rozdíl mezi náklady a výnosy. [28] Funkce zisku: KRITÉRIÁLNÍ rozhodování o důležitých otázkách ekonomiky podniku (investování, nové technologie, objem výroby atd.). ROZVOJOVÁ tj. tvorba finančních zdrojů pro další rozvoj. ROZDĚLOVÁCÍ rozdělování důchodu mezi stát a podnik. MOTIVAČNÍ motivem veškerého podnikání, zainteresovanost pracovníků. V souladu se stanovami, které si společnosti vytváří a s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku se vykázaný čistý zisk za účetní období rozděluje takto: příděl fondů (např. tvorba rezervního fondu), ostatní použití zisku (výplata dividend akcionářům, rozdělení mezi společníky), nerozdělený zisk (část dosaženého výsledku, který tvoří finanční zdroj pro financování zdroje podniku, většinou se převádí do následujícího roku). [28] 35

37 4 Představení společnosti V úvodu praktické části stručně představíme společnost a provedeme nástin důvodů změny právní formy podnikání. Společnost GEOKAR s.r.o. byla založena sepsáním společenské smlouvy dne 15. září 2010 a vznikla dnem zápisu do obchodního, to je 6. října Teprve až tímto okamžikem jí vzniklo oprávnění k provozování své činnosti. Před vznikem nové společnosti však na trhu fungovala společnost Jaroslav Karafiát - GEOKAR. Tato společnost vznikla smlouvou o sdružení fyzických osob ze dne 1. ledna Nově vzniklá společnost je plnohodnotným nástupcem původního sdružení fyzických osob. Její veškeré výrobní prostředky a majetek firmy, včetně závazků a pohledávek společnosti GEOKAR s.r.o. byly získány majetkovou akvizicí společnosti Jaroslav Karafiát-GEOKAR. 4.1 Vymezení důvodu změny formy podnikání Před zahájením kroků podstatných pro změnu formy podnikání společnost posoudila výhody podnikání pod právnickou osobou, mezi které patří zejména: mnohem lepší firemní postavení při jednání se zákazníky či bankami, nižší daňová zátěž s.r.o. a možnosti daňové optimalizace, jménem společnosti může jednat více osob i bez plné moci, společnost neodpovídá za závazky celým svým majetkem, společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, společníci však jen do výše nesplaceného vkladu, doporučuje se tedy vždy celý vklad splatit co nejdříve, výhody při případném prodeji nižší daně po 5 letech existence s.r.o. není výnos z prodeje společnosti zatížen daní z příjmů. Společnost provedla srovnání s nevýhodami podnikání jako fyzická osoba: vyšší daňová zátěž a nízká možnost daňové optimalizace, vyšší sociální a zdravotní pojištění, ručení za závazky celým majetkem podnikatele OSVČ, 36

38 obchodní partneři a klienti vnímají právnickou osobu jako důvěryhodnějšího a finančně stabilnějšího partnera všeobecně je v podnikatelské praxi dobře viditelná náklonnost k jednání s právnickými osobami oproti fyzickým, podnikání pokračuje i po zániku FO (smrti). Po celkovém zhodnocení výhod a nevýhod podnikání jako fyzická osoba se společnost rozhodla pro změnu formy podnikání a byly zahájeny přípravné práce pro vznik nové společnosti Nástin procesu změny formy podnikání Při vzniku nové společnosti musí být zahájeny určité kroky a postupy. Nejprve musí dojít k sepsání společenské smlouvy. Jedná se o dokument, kterým se zakládá obchodní společnost. Tato smlouva musí být podepsána všemi zakladateli a podpisy musí být úředně ověřeny. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným musí mít podobu notářského zápisu. Dále musí být složeny vklady podle ustanovení 60 obchodního zákoníku. Obchodní společnosti musí získat příslušná živnostenská oprávnění ve vztahu k jejich předmětu podnikání. Nakonec musí být podán návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ten se podává místně příslušnému krajskému soudu (dle sídla obchodní společnosti). Podle ustanovení 62 obchodního zákoníku musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku podán do 90 dnů od založení společnosti, tj. od okamžiku sepsání společenské smlouvy. [33] Vzhledem k tomu, že za trvání společnosti Jaroslav Karafiát - GEOKAR bylo uzavřeno velké množství dodavatelsko odběratelských vztahů, byl pro sdružení fyzických osob jako nejvýhodnější způsob pro pokračování v podnikatelské činnosti prodej podniku. Tento úkon lze provést smlouvou o prodeji podniku podle obchodního zákoníku. Tato smlouva musí mít vždy písemnou formu. Dalším krokem při prodeji podniku návrh na jmenování soudního znalce dle 196 a), odstavec 3 obchodního zákoníku. Navrhovatel v tomto dokumentu navrhuje soudního znalce, který bude vypracovávat znalecký posudek, na jehož základě bude stanovena hodnota podniku. [33] 37

39 Návrh na jmenování soudního znalce se zasílá na příslušný krajský soud a i tento návrh má stanovenou podobu a formu. Na základě usnesení Krajského soudu v Brně, byl ustanoven znalcem ing. Ludvík Šojdr, který vypracoval znalecký posudek č /10. Ten na základě inventarizace majetku a závazků ocenil podnik sdružení cenou obvyklou ve smyslu 2 Zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sbírky. Soudní znalec samozřejmě přihlíží ke skutečnému stavu pohledávek a závazků, ke stáří majetku a zásob. Podle těchto skutečností se pak znalecký posudek zpravidla odchýlí od vypracované inventarizace. Předmětem ocenění jsou jednotlivé složky podniku, které se skládají z hmotného a nehmotného majetku, pohledávek a závazků a jiných majetkových práv. [33] Po sestavení inventarizace daňové evidence se zavedou počáteční stavy účtů do účetnictví nově vzniklé společnosti. Konečné zůstatky z daňové evidence musí navazovat na rozvahu a počáteční zůstatky rozvahových účtů. Mezi účetními hodnotami majetku a oceněním dle znaleckého posudku však vzniká oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Tento rozdíl musí být zohledněn v zahajovací rozvaze. Účtování o oceňovacím rozdílu je upraveno vyhláškou č. 469/2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, a to konkrétně v 7 odst. 10. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců (patnáct let) od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny. Kladný oceňovací rozdíl se odpisuje do nákladů. Záporný oceňovací rozdíl se odpisuje do výnosů. V našem případě nám vznikl kladný oceňovací rozdíl a roční odepisovaná částka, daňově uznatelná činí ,- Kč. [27] Po dokončení veškerých úkonů spojených s prodejem podniku, je nutno zajistit také ukončení činnosti fyzické osoby. Prvním a nejdůležitějším krokem je ohlášení této změny na příslušném živnostenském úřadě. Dalším krokem je nahlášení této změny také správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Změnu je na tyto organizace nutno nahlásit do osmi dnů. Informaci o změně právní formy podnikání je také důležité oznámit všem svým obchodním partnerům. 38

40 4.2 Analýza společnosti Definice daného odvětví společnost GEOKAR s.r.o. zní zeměměřičské a kartografické činnosti. Tato podtřída zahrnuje: - činnost geodetického průzkumu zejména za účelem vypracování map pro různé účely: průzkum půdního povrchu, průzkum hydrografický, průzkum podpovrchový, určování hranic, mapování a snímkování z vesmíru, průmyslový a technický průzkum, vypracování podkladů pro mapy všeho druhu. Činnost firmy je však především zaměřena na vymezené geodetické práce a provádí: Geometrické plány. Zaměření skutečného provedení staveb inženýrských sítí. Polohopis, výškopis, tematické mapy. Vytyčování (zakládání) staveb. Dokumentace skutečného provedení stavby pro E. ON Česká republika (jsou v seznamu doporučených dodavatelů pro E. ON Česká republika). Záznam o umístění stavby do katastru nemovitostí. Hlavní náplní je provádění geodetických prací včetně jejich digitálního zapracování. Od počátku činnosti tvořilo největší procento zakázek zaměření skutečného provedení inženýrských sítí pro většinu jejich správců a to včetně digitálního zpracování podle jejich příslušných směrnic a datových modelů. Z tohoto oboru patří k největším zákazníkům SPT TELECOM, Jihomoravská plynárenská a.s., Jihomoravská energetika (E. ON). V posledních letech i společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s., pro kterou prováděli i zpracování jejich stávajících sítí v několika obcích okresu Kroměříž. V této oblasti je důkazem kvalitně odvedené práce a spokojenosti s činností dlouhodobě přetrvávající spolupráce. Pro činnost jsou využívány vlastní aplikace naprogramované v jazycích Turbo Pascal, Microstation Basic a HTML + PHP + MySQL. 39

41 Další činností je provádění geometrických plánů, vytýčení hranic pozemků a v menším množství i vytyčování staveb. Působností jsou firmou spíše regionální. S výjimkou prací v prvních letech pro SPT TELECOM (okres Přerov, Olomouc, Prostějov) a zanedbatelného počtu jiných zakázek působí v okrese Kroměříž. Jsou zapsáni v seznamu doporučených firem na geodetické práce pro E. ON Česká republika. Dlouhodobě spolupracují s Městským úřadem v Bystřici pod Hostýnem, Prusinovice, Žalkovice. V posledních letech nastal v oblasti skutečného provedení inženýrských sítí velký nárůst zakázek z důvodu požadavku zaměření každé nově zbudované přípojky. Zhruba osmdesát procent činností vykonávaných společností GEOKAR s.r.o. je zaměřeno na provádění zaměření skutečného provedení staveb inženýrských. Zbývajících dvacet procent činí tvorba technických podkladů pro změny vlastnických vztahů na úseku katastru nemovitostí či vyhotovování tematických mapových podkladů pro nejrůznější účely. Tato společnost, které funguje na trhu již patnáct let (doba trvání sdružení a nově vzniklé právnické osobě), si za celou dobu své činnosti již vydobylo určité postavení a pozici ve společnosti a to nejen v rámci okresu Kroměříž, ale i v rámci Zlínského kraje Analýza zákazníků a postavení na trhu Vezmeme-li souhrn zákazníků od počátku fungování společnosti, prvním největším zákazníkem byl SPT TELECOM, pro které společnost prováděla veškerá zaměření skutečného provedení telefonních sítí v obcích okresu Kroměříž, Přerov, Olomouc a Prostějov. Dalším nejvýznamnějším zákazníkem je společnost E. ON Česká republika. Pro tuto společnost je firma GEOKAR s.r.o. zapsána v seznamu doporučených firem. Provádí pro ni zaměření skutečných provedení distribučních sítí a geometrické plány pro vyznačení věcného břemene. Od roku 2003 pro ni dále zapracovává zaměření do systému LIDS. Pro společnost Jihomoravská plynárenská a.s. a Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. jsou to zaměření jak stávajících sítí, tak nově zhotovených sítí a přípojek v rámci celého okresu Kroměříž. Kromě těchto, dalo by se říci stálých zákazníků, společnost provedla i polohopisné a výškopisné zaměření areálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Pro město Kroměříž vytýčila rekonstrukci a přístavbu domu č. p. 160 na Riegrově náměstí, pro Stavební podnik Kroměříž a.s. provedla veškeré geodetické práce, skutečná provedení kanalizací a geometrický plán pro zápis komunikace v lokalitě Kroměříž Pekelce. Další významnou zakázkou bylo provedení výškopisu a polohopisu vodní plochy v areálu Podzámecké zahrady v Kroměříži pro společnost VEGI s.r.o. Společnost dále v malé míře 40

42 provádí i geometrická a polohopisná zaměření pro drobné odběratele, jako jsou jednotlivé fyzické osoby, které tuto činnost potřebují pro zápis staveb do katastrů nemovitostí. Provedená analýza postavení na trhu nám jasně vykazuje, že společnost GEOKAR s.r.o. s některými stálými zákazníky spolupracuje již přes deset let, zejména: E. ON ČR (dříve JME a.s.), Jihomoravská plynárenská a.s., Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s., JC Stav s.r.o., VEGI s.r.o. a to je určitě dobrý důkaz kvality odváděné práce Stanovení cílů Prvořadým cílem nově vzniklé společnosti bylo a je pokračovat v započatém díle společnosti a dosáhnout ještě lepších výsledků. Je tedy nutné zhodnotit minulý a současný stav a tím připravit dobré podmínky pro stav budoucí. Proto je důležité zamyslet se nad ekonomickými a společenskými vlivy, aby bylo možno dosáhnout stanovených cílů, kterými jsou převážně daňová úspora, což znamená snížit náklady a zvýšit výnosy. S tím souvisí zlepšení postavení společnosti v konkurenčním prostředí. A k tomu nám poslouží i celková analýza nákladů a výnosů a zhodnocení výsledku hospodaření. Zároveň dojde ke zhodnocení a analýze výsledku hospodaření v průběhu vedení daňové evidence a zhodnocení a porovnání daňové zátěže společnosti za sledovaná období. 41

43 5 Zhodnocení současného a budoucího stavu Zhodnocení současného a budoucího stavu získáme na základě výsledků hospodaření za posledních deset let. Vzhledem k tomu, že společnost před změnou formy podnikání pro účely stanovení daně z příjmů vedla daňovou evidenci, protože podnikala jako fyzická osoba a nedosahovala daného obratu 25 mil. Kč stanoveného v zákoně o účetnictví, neměla tedy povinnost ze zákona vést účetnictví. Tudíž pro získání ekonomických výsledků budeme vycházet z údajů uvedených ve výkazech příjmů a výdajů. Následně pro roky 2011 a 2012 použijeme údaje z výkazu zisku a ztrát. 5.1 Vývoj příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) Pro vývoj příjmů a výdajů musíme použít údajů z výkazů příjmů a výdajů za roky 2002 až Pro vývoj v období let 2011 a 2012 použijeme údaje z výkazů zisku a ztrát. Ekonomické ukazatele nám po provedené analýze ukázaly, že posuzovaný vývoj měl vzestupný charakter, a že docházelo k postupnému zvyšování příjmů (následně výnosů) a zhodnocování vykonané činnosti jak je patrné z Tabulky č. 3. ROK Příjmy (v tis. Kč) Výdaje (v tis. Kč) ROK Výnosy (v tis. Kč) Náklady (v tis. Kč.) Tabulka č. 3: Příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) v letech (v tis. Kč) Zdroj: [33, 35, 37-38], vlastní zpracování 42

44 Graf č. 1: Vývoj příjmů a výdajů v letech (v tis. Kč) Zdroj: [33, 35, 37-38], vlastní zpracování Z názorného grafického vývoje (Graf č. 1) je patrné, že se příjmy a výdaje do roku 2006 držely zhruba ve stejné výši, že měly tendenci růstu, a že výdaje nikdy nepřesáhly hranici příjmů. V daném sledovaném období je patrný skok ve výši příjmů v roce 2005, kdy společnost pro obec Jarohněvice provedla geometrické plány pro rozdělení pozemků pro výstavbu rodinných domů v dané lokalitě. Další markantní nárůst příjmů je patrný od roku Od tohoto období společnost plně zhodnocovala získané zakázky od svého nejvýznamnějšího zákazníka a to společnost E. ON Česká republika. V roce 2008 provedla velkou zakázku pro Pražské silniční a vodohospodářské stavby. Tuto zakázku v průběhu daného roku zrealizovala. Došlo opět k navýšení příjmů a i přes sice minimální zvýšení výdajových položek (vývoj v Grafu č. 1) společnost dosáhla zisku. V roce 2009 je patrné snižování příjmů zhruba na úroveň roku 2007, to však mělo přímou souvislost s globální hospodářskou krizí ekonomiky probíhající od roku I přes tuto ekonomickou recesi však došlo v roce 2009 opět k vytvoření zisku a pomalému zlepšování ekonomické situace. V tomto období proběhla realizace velmi atraktivní a finančně zajímavé zakázky pro společnost PROJEKCE TZB, Ing. Eduard Šober, za provedení zaměření polohopisu, výškopisu a kanalizace areálu Psychiatrické léčebny Kroměříž. V roce 2010 se zdá vývoj výdajů mírně klesající, ale zde musíme brát v potaz ukončení činnosti společnosti k září roku 2010 a vzniku nové společnosti. Následný vývoj roku 2011 a 2012 je již stabilizovaný a nedochází k markantnějším výkyvům. Je pouze patrná vyrovnanost nákladů a výnosů, což je dáno systémem účetnictví, kdy náklady a výnosy vznikají již okamžikem vystavení či přijetí daňových dokladů, dále se v nákladech objevují mzdové náklady (v daňové 43

45 evidenci se jednalo o osobní hodnocení, to nám v účetnictví do nákladů nezasahuje), daňové odpisy či změna stavu nedokončené výroby a závazků. 5.2 Vývoj pohledávek a závazků Pro získání stavu závazků a pohledávek musíme vyjít z výkazu o stavu majetku a závazků a stavu pohledávek a závazků. Celkový vývoj závazků a pohledávek je pro přechod z daňové evidence na účetnictví podstatný a klíčový. Pro ukončení činnosti jako fyzická osoba a následně pro nově vzniklou právnickou osobu jsou nejpodstatnější údaje z roku 2010, kdy došlo k této podstatné změně. Na první pohled lze odhadnout, jaký daňový dopad při tomto kroku lze očekávat. Stav pohledávek a závazků má přímou vazbu na základ daně. ROK Pohledávky na konci období (v Kč) Závazky na konci období (v Kč) Tabulka č. 4: Vývoj pohledávek a závazků v letech (v Kč) Zdroj: [33, 36-38], vlastní zpracování Z vývoje stavu pohledávek a závazků je patrné, že společnost se snaží své závazky včas a řádně plnit. Oproti tomu vývoj stavu pohledávek má narůstající charakter a je přímo úměrný stavu ekonomické situaci zákazníků (Tabulka č. 4). 44

46 Graf č. 2: Vývoj pohledávek a závazků v letech (v Kč) Zdroj: [33, 36-38], vlastní zpracování Z grafického znázornění (Graf č. 2) je patrné, že největší nevyrovnanost závazků a pohledávek byla v roce 2007, kdy mimořádně stouply pohledávky. Příčinu lze spatřovat v tom, že kvůli nedostatku financí způsobených začínající hospodářskou recesí, se ČR potýkala s druhotnou platební neschopností, což mělo vliv i na platební neschopnost zákazníků společnosti. Největší položku totiž tvořila pohledávka za zaměření stávajících vodovodních a kanalizačních sítí ve městě Bystřice pod Hostýnem pro společnost Vodovody a kanalizace, a.s. Kroměříž. V dalších letech je viditelné podstatné zlepšení ve vývoji stavu pohledávek. Nejmarkantnější zlepšení je v roce 2008, kdy došlo k vyrovnání již zmíněné pohledávky od společnosti Vodovody a kanalizace a.s. Kroměříž z roku 2007 a stav pohledávek rapidně poklesl. Od roku 2009 mají pohledávky opět rostoucí, ale přiměřeně úměrný charakter. Vývoj v období 2011 a 2012 je přímo ovlivněn změnou právní formy a tím pádem i okamžitou evidencí pohledávek a závazků. Výše pohledávek je za toto období ovlivněna fakturací na konci účetního období za provedení dokumentace skutečného provedení staveb energetických zařízení pro společnosti Ermonta, s.r.o. a OK Team, s.r.o. 45

47 5.3 Zhodnocení hospodaření Rok 2010 se stal pro společnost rozhodujícím pro uskutečnění procesu změny formy podnikání, proto si nejprve provedeme stručné zhodnocení hospodaření v průběhu tohoto roku a následně v přímé návaznosti i hospodaření v následujících letech. Vlivem doznívající hospodářské krize zejména v roce 2009 poptávka po službách v oblasti zeměměřičských a kartografických činností sice slabě klesla, ale rok 2010 zaznamenal opětovné navýšení poptávek po těchto službách. Finanční situace společnosti se v daném roce nijak zásadně nezměnila. Je to patrné nejen ze stavu majetku a závazků (Tabulka č. 5), ale i výkazu o příjmech a výdajích (Tabulka č. 6). Majetek Na začátku období (v Kč) Na konci období (v Kč) Dlouhodobí nehmotný 0 0 Dlouhodobý hmotný Zásoby 0 0 Pohledávky Peníze a ceniny Bankovní účty Majetkové cenné papíry a vklady 0 0 Ostatní finanční majetek 0 0 Opravné položky k nabytému majetku (A) 0 0 Závazky Na začátku období (v Kč) Na konci období (v Kč) Závazky Rezervy 0 0 Úvěry 0 0 Opravné položky k nabytému majetku (P) 0 0 Tabulka č 5: Vývoj stavu majetku a závazků v roce 2010 (v Kč) Zdroj: [33, 36], vlastní zpracování Z hodnocení Tabulky č. 6 je patrné, že se společnosti v roce 2010 po hospodářské recesi dařilo a společnosti se podařilo dosáhnout velmi dobrého ekonomického výsledku, nejen díky zvýšené poptávce ve stavebním průmyslu, ale i plynárenských a energetických společností. Další podstatnou příčinou tohoto úspěchu bylo, že se společnosti podařilo zhodnotit zakázku pro společnost VEGI s.r.o. na provedení polohopisu a výškopisu vodní plochy Podzámecké zahrady v Kroměříži. 46

48 Příjmy za zdaňovací období (v Kč) Prodej zboží, výrobků, služeb Ostatní příjmy 7 Výdaje za zdaňovací období (v Kč) Nákup materiálu a zboží Mzdy Platba pojistného Provozní režie Rozdíl (příjmy - výdaje) Tabulka č. 6: Výkaz příjmů a výdajů za rok 2010 (v Kč) Zdroj: [33, 35], vlastní zpracování Následný vývoj v dalších letech 2011 a 2012 (Tabulka č. 3) lze zhodnotit taktéž jako pozitivní, neboť nejsou patrné žádné mimořádné výkyvy způsobeny změnou právní formy podnikání, a že společnost vždy dosahovala zisku (podrobná analýza je provedena v následujících kapitolách). K závěrečnému zhodnocení ekonomické situace lze tedy říci, že se společnost ubírá správným směrem. Lze konstatovat, že se společnosti za celé sledované období dařilo. Je patrné, že plně zhodnocuje svůj potenciál a dosahuje velmi dobrých ekonomických výsledků nejen díky zvýšené poptávce ve stavebním průmyslu, ale i plynárenských a energetických společností. Je tedy plně na jejím postavení se k dané situaci a své důležité rozhodnutí, které má vliv na příští vývoj společnosti, o přechodu na novou právní formu podnikání, společnost plně využije ve svůj prospěch a nadále bude svou ekonomickou pozici zvyšovat a dosahovat zisku. 47

49 6 Vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů Na hospodářskou situaci podniku působí velké množství vnějších faktorů, na které by měl být brán zřetel při provádění analýz (zejména horizontální analýzy). Jedná se například o změny v daňové soustavě, vstup nových konkurentů na trh, změny podmínek na kapitálovém trhu, změny v poptávce, změny cen vstupů, či plány podniku v budoucnu. [15, s ] 6.1 Vertikální analýza Vertikální analýza se zabývá stupňovitým rozborem jednotlivých položek finančních výkazů v čase. Z pohledu vertikální analýzy lze pohlížet na celou řadu těchto údajů, například na celkové náklady, celkové výnosy, příjmy, výdaje apod. Nejjednodušší podoba vertikální analýzy představuje procentuální vyjádření struktury daného ekonomického ukazatele. Vertikální analýza zkoumá strukturu výkazu pouze v jednom účetním období. Vertikální se tato analýza nazývá proto, že při získávání vyjádření údajů se postupuje odshora dolů. [12, s. 17] Při této analýze zjišťujeme, kolik procent tvořily jednotlivé složky celkových nákladů a výnosů. 6.2 Horizontální analýza Horizontální analýza se provádí napříč zkoumanými lety (zpravidla jich bývá 3 až 10), čili řádky výkazu. Proto se nazývá horizontální. Je meziročním srovnáním hospodaření firmy. Horizontální analýza pomáhá vypozorovat hlavní trendy v hospodaření podniku. Při horizontální analýze absolutních ukazatelů jde o to zjistit, jak se určitá položka v účetním výkazu (v našem případě náklady a výnosy) změnila oproti předchozímu roku, nejen v absolutní výši, ale i v procentním vyjádření. Porovnávání položek účetních výkazů mezi jednotlivými roky se provádí po řádcích, horizontálně proto mluvíme o horizontální analýze. [12, s. 13] 48

50 Tato analýza přináší odpovědi na dvě základní otázky: o kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? (absolutní změna). o kolik % se změnila příslušná položka v čase? (procentní změna). Absolutní změna = hodnota t hodnota t 1 (vypočítá se jako rozdíl hodnot běžného období s obdobím minulým). Relativní (procentní změna) = absolutní změna / hodnota t 1 x 100 % (vypočítá se jako podíl absolutní změny a hodnoty minulého období a vynásobí se 100 %). [12, s. 14] 6.3 Analýza nákladů a výnosů Analýza nákladů a výnosů se zabývá se mnohem podrobnějším rozborem finančních ukazatelů hospodaření společnosti a patří k nejjednodušším nástrojům hodnocení ekonomické situace firmy Vývoj nákladů a výnosů Pro provedení analýzy již zmiňovaných veličin, musíme pro roky 2002 až říjen 2010 provést zhodnocení příjmů a výdajů a jejich převod na náklady a výnosy. Zde si musíme uvědomit základní informace, že u příjmů a výdajů jde vždy o peněžní toky související s podnikáním, bez ohledu na to, zda časově souvisejí s obdobím, ve kterém je o nich evidováno. U výnosů a nákladů jde o účetní období a nepřihlíží se k tomu, zda platba proběhla či ne. To znamená, že musíme brát v potaz stav pohledávek, závazků, stav cenin a zásob. U pohledávek a závazků zahrnujeme do úprav vždy stav bez daně z přidané hodnoty a musí se vyčíslit stav na konci a začátku posuzovaného období. Dále musíme zohlednit výši daňových odpisů, které nám v účetnictví významně ovlivňují nákladové položky. Rok 2010 byl rokem, jak již bylo výše zmíněno, kdy společnost změnila formu podnikání a tím pádem ukončila daňovou evidenci a začala vést účetnictví. Tudíž pro získání údajů pro roky 2002 až 2010 vycházíme z kvalifikovaných výsledků společnosti. Pro rok 2011 a 2012 vyjdeme ze skutečných ukazatelů. 49

51 V následující Tabulce č. 7 jsou zobrazeny kvalifikované výsledky výnosů a nákladů v letech 2002 až 2010 a skutečné výsledky let 2011 až 2012 a je z ní patrné, že společnost by i v případě vedení účetnictví od samého počátku podnikání měla téměř vyrovnané náklady s výnosy a vždy dosahovala zisku a nedostala se do ztráty. Rok Výnosy (v tis. Kč) Náklady (v tis. Kč) Tabulka č. 7: Kvalifikované výsledky výnosů, nákladů v letech a skutečné v letech Zdroj: [33-38], vlastní zpracování Jak je patrné z Tabulky č. 7, vznikají za období roku 2002 až 2010 určité rozdíly při změně systému účtování a podstata těchto rozdílu spočívá v tom, že účetnictví je proti daňové evidenci náročnější nejen z hloubky a šířky vykazovaných údajů, ale i v souvislosti na daňové dopady. Z daňového hlediska mají změny stavu neuhrazených pohledávek a závazků z obchodních vztahů k začátku a konci období, které se vztahují k běžnému zdaňovacímu období, vliv na výsledek hospodaření v účetnictví. Základ daně ovlivňuje i změna stavu nedokončené výroby, která se v uvedeném období neevidovala. Na základ daně má vliv i časové rozlišení nákladů a výnosů nebo i tvorba opravných položek (ani jedna z položek se v daném období neevidovala) a také výše daňových odpisů. V daňové evidenci mají vliv na základ daně daňové příjmy a výdaje ve skutečné výši. V letech 2011 a 2012 jsou náklady a výnosy již plně vedeny v systému podvojného účetnictví, členěny dle řádné účetní osnovy a časového rozlišení, což má přímý vliv na vývoj výnosů a nákladů. 50

52 Graf č. 3: Vývoj kvalifikovaných nákladů, výnosů v letech a skutečných (v tis. Kč) Zdroj: [33-38], vlastní zpracování Grafické znázornění (Graf č. 3) vývoje nákladů a výnosů, nás informuje o tom, že náklady nerostou rychleji než výnosy. Vidíme, že výnosy mají tendenci růstového charakteru. Nejmarkantnější nárůst výnosů je patrný v roce 2008, kdy společnost zhodnotila již výše zmíněnou zakázku pro společnost Pražské silniční a vodohospodářské stavby, za provedení vytýčení a zaměření skutečného stavu silnice II/150: Bystřice pod Hostýnem, průtah v ulici Přerovská a došlo k navýšení výnosů a společnost dosáhla zisku. Z grafu č. 3 je patrné, že ani v následujících letech nemají výnosy klesající tendenci a náklady k nim jsou přímo úměrné. V roce 2011 je patrný nárůst výnosů díky provedení zakázky pro společnost E. ON Česká republika za před projektovou přípravu zaměření a provedení polohopisu pro stavbu Louky, VN 42, obnova VN (14-38). Náklady se sice dostaly téměř na hranici výnosů, ale to lze přičíst ke změně formy podnikání společnosti, ukončení daňové evidence a zahájení fungování systému podvojného účetnictví. Rok 2012 nenaznačuje žádný mimořádný výkyv, jen je více patrná skutečnost, že náklady a výnosy jsou takřka na stejné úrovni. V tomto období byly výnosy ovlivněny nejen nestálostí v konkurenčním prostředí a úmyslném podhodnocování cenových nabídek pro získání zakázek od konkurenčních společností, ale i vlivem již zmíněného systému podvojného účetnictví a do nákladů se dostaly i položky, které v daňové evidenci náklady nijak neovlivní. I přesto však lze říci, že nedochází k ohrožení ekonomické situace a společnost jde dobrou cestou. 51