Finanční analýza a zdraví podniku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Finanční analýza a zdraví podniku Diplomová práce Autor: Bc. Jan Peleška Finance Vedoucí práce: Ing. Oldřich Knaifl, CSc. Praha Červen, 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Písku, dne Bc. Jan Peleška

3 Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Oldřichu Knaiflovi CSc. za jeho odborné vedení a rady při zpracování této diplomové práce.

4 Anotace Téma této diplomové práce je finanční analýza a zdraví podniku. Práce v základním rozdělení je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na popis problematiky tvorby finanční analýzy včetně predikčních modelů. Teoretické poznatky jsou poté aplikovány v praktické části této práce a to na vybraný podnik. Tato praktická část také obsahuje návrhy na zlepšení finanční situace podniku. Klíčová slova: finanční analýza, zdraví podniku, fundamentální analýza, technická analýza, predikční modely Annotation Topic of This Master s thesis is finanancial analysis and health of a company. Thesis is divided into teoretical and practical parts.the teoretical part is focused on the creation of financial analysis incuding predictive models. Teoretical findigs are then applied on chosen company. Practical part contains the suggestions for improving company s financial health. Key words: financial analysis, company s health, fundamental analysis, technical analysis, predictive models

5 Obsah Úvod... 6 Zvolené metody zpracování Pojem finanční analýza a zdraví podniku Pojem finanční analýza a zdraví podniku Postup při tvorbě finanční analýzy Zdroje a data Finanční informace Nefinanční informace Porovnatelnost Metody finanční analýzy Fundamentální analýza Elementární analýza Moderní trendy ve finanční analýze Indexy hodnocení Bonitní model Bankrotní model IN indexy Praktická část Představení podniku ČZ Řetězy Finanční analýza podniku ČZ Řetězy Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých zkratek

6 Úvod V podnikatelském prostředí patří finanční analýza mezi důležité nástroje. Podnikateli zprostředkovává zpětnou vazbu ohledně jeho úspěšnosti v podnikatelské činnosti, manažerům napomáhá v rozhodování, jak využít volné peněžní prostředky anebo věřitelům odkrývá případná rizika, která by mohla ohrozit návratnost zapůjčených finančních prostředků. Samotná historie tohoto nástroje sahá zřejmě až do dob vzniku peněz. Postupné formování ekonomického prostředí a trhu do dnešní podoby s sebou neslo nové nápady a zdokonalování finanční analýzy. Ačkoliv je tento nástroj v mnoha firmách považován za nepostradatelný prvek, neexistují dnes žádné pevně závazné postupy. Postupně ovšem byly vybudovány určité obecně přijímané postupy, které dnes tvoří základ pro tvorbu finanční analýzy. Tyto postupy jsou zahrnuty v teoretické části diplomové práce. V teoretické části jsou dále uvedeny zdroje a data, které jsou nezbytné pro tvorbu finanční analýzy. Závěr teoretické části je věnován popisu bonitních a bankrotních modelů, které zhodnocují finanční zdraví podniku a predikují vývoj podniku. Druhá část diplomové práce je zaměřena na aplikaci vybraných metod na podnik ČZ Řetězy. K vypracování finanční analýzy byly použity výroční zprávy podniku z let 2008 až Součástí praktické části je také posouzení finančního zdraví a predikce dalšího vývoje. Diplomová práce je uzavře souhrnným zhodnocením a také návrhy pro zlepšení výkonnosti. 6

7 Zvolené metody zpracování Diplomová práce je rozložena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je psána metodou deskripce. Tato metoda je vhodná pro popis a rozbor daného tématu. Praktická část je psána metodou analýzy. Pro cíl diplomové práce a rozbor finanční situace analyzovaného podniku nejvhodnější. V praktické části jsou také zakomponované metody predikce, jelikož tato metoda je vhodná pro určení budoucího vývoje analyzovaného podniku. 7

8 1. Pojem finanční analýza a zdraví podniku 1.1 Pojem finanční analýza a zdraví podniku Samotný pojem analýza je vědecká metoda založena na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat části a vlastnosti celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. Nejen při řízení podniku mají analýzy svou důležitou pozici. Jednotlivé analýzy se od sebe liší podle formy, účelu a cíle, který má být naplněn. Pro finanční řízení podniku je silným nástrojem finanční analýza. Finanční analýza v dnešní době je pro mnoho podniků nedílnou součástí při rozhodovacích procesech, hodnocení hospodaření, či rozhodování o dalším vývoji podniku. Podnik jako takový je složen z práv, majetku a zdrojů, ze kterých je financován. Základním smyslem podnikání je dosahování zisku a také zvyšování hodnoty podniku. Finanční analýza je nástrojem k zjištěním, zda tomu tak opravdu je. Svými výsledky ověřuje, zda je podnik zdravý a jeho stabilita v současnosti či budoucnosti není ohrožena negativními vlivy či špatným finančním rozhodováním. Při její tvorbě se analytik zaměřuje na hospodaření podniku v minulosti, finanční a majetkovou situaci v současnosti a také predikuje finanční budoucnost podniku. Proto se stává opěrou nejen pro manažery, kteří jej využívají pro svá rozhodnutí, ale i další uživatele. Každý z těchto uživatelů očekává od analýzy jiná data, a to podle zaměření vlastního zájmu. Její hlavní účel lze obecně definovat jako nástroj, který má poskytnout finanční informace, posoudit zdraví podniku, identifikovat a analyzovat jeho slabé a silné stránky, a v neposlední řadě také analyzovat budoucí vývoj podniku. Finanční analytik pro vypracování analýzy používá mnoho dat, která dále zpracovává a na jejichž základě předkládá výsledek, který je srozumitelný pro koncového uživatele. Finanční zdraví podniku: Posouzení finančního zdraví podniku je nástrojem, který informuje uživatele o finanční stabilitě podniku. Tato stabilita je určena odolností podniku proti provozním rizikům, resp. jaká výše provozního rizika je pro podnik bezpečná nebo naopak, jaká výše může stabilitu ohrozit. Finanční zdraví podniku závisí na jeho výkonnosti a finanční pozici. Vyjadřuje míru odolnosti financí podniku vůči externím a interním provozním rizikům za dané finanční 8

9 situace. 1 Pro její zjištění slouží hodnocení jednotlivých aspektů, mezi ně patří rentabilita vlastního kapitálu, krátkodobá likvidita a dlouhodobá solventnost. Solventnost je důležitým pozitivním signálem pro subjekty spojené s podnikem (dodavatele, banky, odběratele) a předpokladem pro vytvoření silné vyjednávací pozice podniku v obchodních vztazích Postup při tvorbě finanční analýzy Finanční analýza, postupy při její tvorbě a metody, nejsou zákonem stanovené. Vývojem vznikly obecně uznávané postupy 1) Stanovení účelu tvorby finanční analýzy 2) Shromažďování vstupních dat 3) Zvolení vhodné metody a její aplikování 4) Interpretace výsledku Uživatelé finanční analýzy a stanovení účelu Jak již bylo řečeno, výsledky, které jsou obsaženy ve finanční analýze, jsou nositelem informací, které mají vypovídající hodnotu pro mnoho uživatelů. Důvodů, které vedou k tvorbě finanční analýzy je několik, a to dle koncového uživatele. Požadavek na její vytvoření může vzniknout na základě interní potřeby managementu, nebo na základě potřeby externího uživatele, např. pro poskytnutí služby. Analýza je analytikem vypracována podle přání zadavatele tak, aby dala odpovědi na otázky, které zadavatele zajímají. Jiné výsledky od finanční analýzy očekává věřitel, něco jiného očekává vlastník. Prvním krokem při tvorbě finanční analýzy je určit stanovení účelu, neboli uživatele, pro kterého má být analýza vypracována. Tyto zadavatele, a de facto také koncové uživatele, lze rozdělit do několika skupin. Každá z těchto skupin užívá data z finanční analýzy dle svých specifických požadavků. 1 GRŰNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, s.r.o, 2009, s. 23. ISBN ŠIMAN Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: Teorie pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 16. ISBN

10 Vlastníci (investoři) hlavní oblast zájmů vlastníků je, jak je podnik řízen a jaká je perspektivista podniku. Vlastník chce mít jistotu, že vložený kapitál je přiměřeně zhodnocován a podnik je řízen dle zájmu akcionářů. Z hlediska finanční analýzy vlastníky zajímá likvidita a rentabilita. Management využívá finanční analýzu pro finanční řízení podniku, zhodnocení hospodářské činnosti a pro identifikaci a eliminaci slabých stránek podniku, které by mohly ohrozit podnikatelský záměr vlastníků. Tato znalost požadovaných dat umožňuje managementu správně se rozhodovat o tom, jaká je optimální struktura aktiv a jakým způsobem získat zdroje pro jejich financování, popřípadě jak efektivně alokovat volné finanční prostředky. Věřitelé pro věřitele je důležité vědět finanční situaci podniku, kterému poskytují úvěr. Je logické, že věřitel poskytne své finanční prostředky pouze podniku, u kterého je velká pravděpodobnost, že se vložené prostředky vrátí i s požadovaným úrokem. Informace z finanční analýzy mohou věřiteli být podstatnou nápovědou při rozhodování, zda, kolik a za jakých podmínek je možné být věřitelem daného podniku. A tím pro věřitele relativně bezpečné investovat své prostředky. Banka při žádosti úvěru posuzuje tzv. bonitu dlužníka. Dodavatelé za dodavatele je dle zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách 17 považována právnická či fyzická osoba, která a) poskytuje služby, b) dodává zboží c) provádí stavební práce. Jejím zájmem je obdržet za svou činnost pro podnik smluvenou odměnu. Dodavatel tedy především zajímá, zda bude podnik schopen hradit smluvené závazky. Odběratelé hlavním zájmem této skupiny uživatelů je, zda podnik bude schopen plnit své závazky, které dle dohod má. Případné porušení daných dohod by pro odběratele mohlo způsobit mnoho škod. 10

11 2. Zdroje a data K tomu, aby bylo možné finanční analýzu vypracovat, jsou důležité tzv. vstupy do finanční analýzy. Tyto vstupy jsou souhrnným názvem pro zdroje, ze kterých je analýza vytvářena. Zdroje lze rozdělit dle několika hledisek. Způsoby rozdělení je zachyceno v knize Heleny Sůvové a kol, Finanční analýza I. Tabulka 1: Rozdělení zdrojů Hledisko Charakter Možnost kvantifikace Způsob zveřejnění Ekonomická rozlišovací úroveň Finanční instituce Podnik Třídění Finanční Nefinanční Kvantifikované Nekvantifikované Oficiální Neoficiální Makroekonomické Odvětvové Podnikové Údaje od klienta Ostatní Vnitropodnikové Vnější Zdroj: 3 Takto určené rozdělení není nijak ostře kategoricky rozděleno, je v režii analytika, jaké informace bude zpracovávat pro analýzu. Pro primární potřeby finanční analýzy jsou důležité především finanční informace, které je vhodné doplnit informacemi nefinančními. Finanční informace jsou pro analytika dostupné ve formě účetnictví. Nefinanční informace slouží k ucelení externích a vnitropodnikových informací, respektive v jakém mikroekonomickém a makroekonomickém prostředí podnik funguje. Získat mnoho informací je samozřejmě důležité, ale je nutné mít na paměti, že používáním nepřesných informací může mít za následek znehodnocení celé práce. Vypovídající hodnota může být zkreslena a tím jsou samozřejmě negativně ovlivněny výsledky finanční analýzy. Analytik, který informace zpracovává, musí být obezřetný, zda jsou aktuální, pravdivé, relevantní a vyvarovat se jiných možných nepřesných dat. Informace tedy musí mít jasnou vypovídající hodnotu, musí být očištěna o možné faktory, které by informace zkreslovaly. 3 SŮVOVÁ Helena, KNAIFL Oldřich a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2008, s. 14. ISBN

12 2.1 Finanční informace Účetnictví Pro tvorbu finanční analýzy jsou podstatná data, která představují základní prvek pro tvorbu samotné finanční analýzy. Tato data se finanční analytik snaží získat v té podobě, která má největší vypovídající hodnotu a jsou nejlépe použitelná. Za základní zdroje pro tvorbu finanční analýzy jsou účetní výkazy. Účetní výkazy je pojem, který obsahuje označení pro povinné výkazy, které zobrazují finanční situaci podniku. Zveřejnit svou účetní závěrku ve Sbírce listin rejstříkového soudu je účetní jednotka povinna dle Zákona o účetnictví, 21a. Jako hlavní účetní výkaz jsou považovány výkazy účetní závěrky, tedy a) Rozvaha b) Výkaz zisků a ztrát c) Výkaz peněžních toků Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky je ustanoven ve vyhlášce 500/2002 Sb. Hodnotné informace ovšem poskytují i jiné zdroje, jako jsou například obsahy výročních zpráv. Ve výroční zprávě podnik uveřejňuje nejen svou účetní závěrku, ale dále také například informace o budoucím vývoji účetní jednotky. Účetní jednotka je povinna dodržovat obecná pravidla a zásady. Podnik je například povinen stanovit a striktně dodržovat způsoby účtování, oceňování či odpisování. Tyto postupy smí podnik měnit pouze na přelomu roku a to v případě, kdy takové změny jsou žádoucí pro důvěrnější zobrazení současné situace. Rozvaha Rozvaha je jedním ze základních pramenů pro získání dat. Zobrazuje majetek podniku a také jaké jsou zdroje krytí. Tyto položky nazýváme aktiva, respektive pasiva. Pro finančního analytika má vypovídající schopnost o tom, jakou strukturu a jaký druh majetku je ve vlastnictví podniku, jakou má hodnotu, či jak je opotřebován. Pasiva vykazují výši vlastního a cizího kapitálu, který byl do podniku vložen. Účetní jednotka je povinna rozvahu sestavovat 12

13 při jejím vzniku a na konci účetního období. Rozvaha může mít dvojí podobu, lze ji zobrazit v plném či zjednodušeném rozsahu. Obsažená data vyjadřují stav k určitému datu, k tzv. rozvahovému dni, nikoliv za určité období. Některé účetní závěrky musí být dle zákona ověřeny auditorem. Tabulka 2: Struktura rozvahy Aktiva Pasiva A. Pohledávky za upsaný základní A. Vlastní kapitál kapitál B. Dlouhodobý majetek A.I. Základní kapitál B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek A.II. Kapitálové fondy B.II. Dlouhodobý hmotný majetek A.III. Rezervní fondy B.II. Dlouhodobý finanční majetek A.IV. VH minulých let A.V. VH běžného účetního období C. Oběžná aktiva B. Cizí zdroje C.I Zásoby B.I. Rezervy C.II. Dlouhodobé pohledávky B.II. Dlouhodobé závazky C.III. Krátkodobé pohledávky B.III. Krátkodobé závazky C.IV. Krátkodobý finanční majetek B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci D. Časové rozlišení C. Časové rozlišení Aktiva Zdroj: vlastní tvorba Aktiva obsahují informace o stavu výše majetku společnosti. V rozvaze je tento majetek podrobně rozepsán. Tento stav je aktuální k určitému datu, respektive k datu, ke kterému je rozvaha sestavena. V základním rozdělení jsou rozdělena na dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Dlouhodobý majetek je charakterizován tím, že v průběhu výrobního cyklu není jednorázově spotřebován, ale postupně se opotřebovává. Na rozdíl od oběžného aktiva, které mění svou podobu několikrát během jednoho reprodukčního cyklu. Součástí rozvahy jsou také tzv. korekce, které upravují položky na aktuální účetní hodnotu. Pohledávky za upsaný kapitál jsou pohledávky za kapitál, který je upsaný, ale dosud nesplacený. 13

14 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek je specifický tím, že jeho použitelnost je nad 1 rok. Rozdělen je na dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek je tvořen nehmotnými výsledky vývoje, ocenitelná práva, software. Dlouhodobý majetek hmotný obsahuje pozemky, budovy, stavby, samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž použitelnost je delší než 1 rok. Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje investované volné peněžní prostředky podniku. Do dlouhodobého finančního majetku patří nejen investiční cenné papíry, ale také nemovitosti určité k obchodování. Oběžná aktiva Za oběžná aktiva je považován majetek, jehož použitelnost není delší než 1 rok a do spotřeby přechází jednorázově. Dle podoby je oběžný majetek rozdělen na zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek. Zásoby jsou tvořeny skladovaným materiálem, nedokončené výrobky, polotovary a hotové výrobky vlastní výroby a zboží nakoupené k prodeji. Pasiva Pasiva představují zdroje, které kryjí aktiva podniku. V rozvaze jsou pasiva rozdělena na vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál je rozložen na základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Cizí zdroje jsou dluhy společnosti. Jejich struktura je složena z rezerv, dlouhodobých závazků, krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Výše pasiv je dána výši majetku společnosti, avšak optimální struktura pasiv je jeden ze stanovených úkolů pro finanční management. Stanovení optimálního složení se liší dle podnikatelského záměru a zvoleného způsobu strategie financování. Existují čtyři obecná pravidla. Zlaté pravidlo je založeno na časové sladěnosti aktiv a pasiv. Tedy dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů a majetek oběžný ze zdrojů krátkodobých. Dlouhodobé zdroje jsou podniku k dispozici na dobu delší než 1 rok a tím jsou vhodné pro investování do dlouhodobých aktiv. Krátkodobé finanční zdroje jsou použitelné, dostupné pro krátký časový úsek. Proto je vhodné využít je do krátkodobých aktiv, kde 14

15 přinesou větší výnos, než jsou vynaložené náklady na ně. Mezi další pravidla patří pari pravidlo, konzervativní financování a agresivní financování, a jako poslední růstové pravidlo. Výkaz zisků a ztrát Pro lepší náhled na finanční pohyby a situaci podniku je další částí účetní závěrky výkaz zisků a ztrát. Tato část účetnictví není zaměřena na účtování stavu majetku, ale výnosy a náklady, které jsou uskutečněny v daném účetním období. Tyto pohyby jsou zobrazeny v položkách výnosy a náklady. Rozdíl mezi výnosy a náklady jsou ziskem, nulovou hodnotou nebo ztrátou. Výnosy představují výnosy z hospodářské činnosti účetní jednotky, které zvyšují její ekonomický prospěch, a to zvýšením aktiv nebo snížením závazků. Výnosy zvyšují výsledek hospodaření za účetní období a tím zvyšují i vlastní kapitál jiným způsobem než vkladem vlastníků. 4 Zisk V České republice je zisk ve výkazu rozdělen do 6 kategorií a) Provozní výsledek hospodaření lze spočítat jako celkové provozní výnosy celkové provozní náklady. b) Finanční výsledek hospodaření = celkové finanční výnosy celkové finanční náklady c) Výsledek hospodaření za běžnou činnost = provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření daň z příjmu za běžnou činnost. d) Mimořádný výsledek hospodaření = mimořádné výnosy mimořádné náklady daň z příjmů z mimořádné činnosti e) Výsledek hospodaření za účetní období = výsledek hospodaření za běžnou činnost + mimořádný výsledek hospodaření f) Výsledek hospodaření před zdaněním = provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření + mimořádné výnosy mimořádné náklady 4 ŠTEKER Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, s ISBN

16 Náklady Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném období účelně vynaložil na získání výnosů, i když jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. 5 Výkaz peněžních toků Informace o majetku, zdroji jeho krytí, výkaz o ziscích a nákladech přestaly být pro rozhodování podniků dostatečné. Rozvaha poskytuje přehled stavu majetku k určitému datu, stejně tak způsoby jeho krytí. Výkaz zisků a ztrát vykazuje různé kategorie zisků, výnosů a nákladů, ovšem bez ohledu na to, jestli dojde k reálnému finančnímu plnění. I proto bylo nutné pro získání lepšího přehledu o finančních výdajích a příjmech, stavu finančních přehledů a jejich dynamiky vytvořit výkaz peněžních toků. cash flow je možné charakterizovat jako pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. 6 Výkaz peněžních toků vykazuje změnu stavu peněžních prostředků a to jak ve formě úbytků, tak stejně ve formě přírůstků. Nelze tedy hovořit o bilanci k určitému datu. Povinnost jeho sestavování je pro subjekty dána zákonem. Struktura cash flow je dána tak, aby měla co nejlepší vypovídající hodnotu pro uživatele. Postupem času se vyvinula přijatelná určitá struktura, která je doporučována 1) Provozní činnost 2) Investiční činnost 3) Finanční činnost 7 5 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 36. ISBN VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 1999, s. 84. ISBN KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 47. ISBN

17 2.2 Nefinanční informace Finanční analýza není založena pouze na výpočtech. Pro správnou interpretaci výsledků je pro analytika vhodné získat informace, které nejsou zobrazovány v účetnictví podniku. Tyto informace často vedou ke zlepšení reálného náhledu na situaci podniku v ekonomickém prostředí. Některé informace mohou být pro analytika obtížnější na jejich získání. Mezi nefinanční informace řadíme především mezinárodní studie, analýzy hospodářství či odvětví, oficiální statistiky nebo informace o konkurenci. Informace z makroekonomického měřítka lze vyhledat na internetových stránkách bankovních institucí, odborné časopisy se zabývají i předpovědí vývoje. Dalším zdrojem jsou internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, které obsahují i informace ze zahraničního obchodu. Statistické informace lze dohledat na webových stránkách Českého statistického úřadu, které mimo jiné každoročně vydávají číselné přehledy z jednotlivých odvětví. V podnikovém měřítku hovoříme především o strategii podniku, používané technologii, o zákaznících (domácí/zahraniční), či dodavatelích. Svou roli mohou mít také informace o změnách na vedoucích postech podniku. 2.3 Porovnatelnost Údaje, které analytik získá při sestavování finanční analýzy, jsou opěrnými body pro interpretaci výsledků. Podstatou ovšem je, co čísla znamenají. K tomu, aby výsledky byly důvěryhodné, musí analytik mít možnost srovnání. Možná srovnatelnost podniků je podmíněna několika faktory Z hlediska oborové srovnatelnosti Srovnatelnost vstupů podniky mohou být příbuzné tím, že zpracovávají stejné suroviny, obdobné polotovary nebo tím, že ke své činnosti potřebují dodávky investičního majetku nebo zásob téhož druhu. 17

18 Srovnatelnost výstupů výrobky téhož druhu, případně vzájemně nahraditelné výrobky. Srovnatelnost technologií obdobná úroveň mechanizace, automatizace, shoda strojního vybavení, služby téhož druhu, apod. Srovnatelnost okruhů zákazníků svá specifika má dětská výživa, potřeby zdravotně postižených, jako zákazníci se liší muži od žen, důchodci či podnikatelé od studentů. Geografické hledisko Lokalizace podniku má své opodstatnění pro přístup k surovinám, dodavatelům nebo odběratelům. Vliv na lokalizaci podniku má i např. cena pracovní síly. Politické hledisko Ovlivňuje hospodářský systém, který je v dané zemi nastaven. Podniky, které fungují v tržní ekonomii, mají pro své podnikání nastaveny jiné podmínky, než je tomu tak u podniků, které jsou centrálně řízené státem. Historické hledisko Omezuje srovnatelnost údajů z dřívějších období. Technologické pokroky, inovace informačních technologií, rozvíjející se marketing a celkové rozšíření obchodních možností jsou důvody, proč porovnávání historických údajů s aktuálními je nevhodné. Ekologické hledisko Lze srovnávat pouze ekonomické výsledky dosažené za obdobné úrovně péče o životní prostředí. Legislativní hledisko Odlišnost zákonů v jednotlivých zemích mají vliv na daňové či úvěrové politice, a tím i na dosažené výsledky. Z výše vyjmenovaných podmínek lze usoudit, že získat podnik, který bude vyhovovat všem kritériím, je více než nesnadné. Vhodná data pro porovnání bude mít analytik téměř vždy ve skromném množství. 18

19 3. Metody finanční analýzy Finanční analýza je pojem, který je znám již od dob vzniku peněz. Za svou dobu si prošla četným vývojem, ani dnes metody finanční analýzy nejsou kodifikovány ani nijak vymezeny v právních předpisech. Finanční analytici obecně uznávají metody, které jsou rozděleny na Fundamentální analýzu a Technickou analýzu. Toto rozdělení neznamená striktní oddělení, metody jsou vzájemně ekonomicky provázané a jsou tedy vzájemně kombinovatelné. Finanční analytik zvolí vhodnou metodu k tvorbě finanční analýzy. Postup analytika závisí na tom, jaký konkrétní účel finanční analýza má a pro koho je určena. Konečný uživatel od analýzy očekává, že zodpoví otázky na jeho odpovědi, jakým způsobem analytik k výsledkům dospěl, nebývá zájmem koncového uživatele. Obecně lze říci, že podrobnou analýzu bude vyžadovat management podniku pro své rozhodování, naopak věřitele bude zajímat hlavně to, zda podnik je schopen plnit své závazky. metody finanční analýzy fundamentální technická elementární vyšší matematická Obrázek 1: Metody finanční analýzy Zdroj: Vlastní tvorba 19

20 3.1 Fundamentální analýza Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy. V neposlední řadě je zde důležitým prvkem odbornost finančního analytika. Analytik zpracovává velké množství kvalitativních údajů. Pokud využívá kvantitativní údaje, odvozuje z nich závěry, a to bez použití matematických postupů. Interpretace je zde založena na subjektivním závěru analytika. Technická analýza již využívá matematických a statistických postupů. Výsledky jsou interpretovány na základě ekonomických hodnot. Technická analýza Metody technické analýzy jsou založeny na matematických, statistických a jiných algoritmizovaných metod. Z hlediska složitosti matematických postupů je technická analýza rozdělena na fundamentální a vyšší matematickou analýzu. Elementární analýza je dnes v praxi nejpoužívanější metodou. Její oblíbenost je odvislá od používání jednoduchých matematických postupů. Vyšší matematické postupy jsou matematicky náročnější, než je tomu tak u elementárních metod. Při jejich praktikování je kladena větší náročnost i na pomocný software. Z hlediska metodiky jsou dále rozčleněny na matematicko-statistické metody a nestatistické metody. Matematicko-statistické Tyto metody nemají univerzální použitelnost. Dosažené výsledky je vhodné porovnat s výsledky jiných metod finanční analýzy. Nejpoužívanější metody jsou Bodové odhady Statistické testy odlehlých dat Empirické distribuční funkce Korelační koeficienty Regresní modelování Autoregresivní modelování Analýza rozptylu 20

21 Faktorová analýza Diskriminační analýza Nestatistické metody Metody založené na teorii matných množin Metody založené na alternativní teorii množin Metody formální matematické logiky Expertní systémy Metody fraktální geometrie Neuronové sítě Metody založené na gnostické teorii neurčitých dat 3.2 Elementární analýza Elementární metody jsou dnes považovány za nejpoužívanější. Její velká oblíbenost spočívá především v menší náročnosti při matematických operacích. Při výpočtech si analytik vystačí s elementární matematikou a procentním výpočtem. Tento postup ale není vždy ten, který vede k postačujícímu výsledku, jelikož mohou podávat výsledky neúplné či zkreslené. Z tohoto důvodu jsou využívány také další metody, které se již vyznačují vyšší náročností na matematické zpracování. Základním prvkem metody jsou ukazatelé. Pod tímto pojmem jsou zobrazeny číselné vyjádření ekonomické činnosti podniku. Zde hovoříme o položkách, které jsou přímo zobrazeny v daném zdroji a také o údajích, které jsou z těchto položek odvozeny. Pro finančního analytika je důležité, aby ukazatele byly doplněny o jednotky, ve kterých jsou vyjádřeny. Nejčastěji jsou používány jednotky peněžní, fyzické a naturální. Ukazatele lze rozdělit na dvě základní skupiny a to extenzivní a intenzivní. 21

22 stavové extenzivní rozdílové tokové Ukazatele nefinanční intenzivní stejnorodé nestejnorodé Obrázek 2: Ukazatele a jejich rozdělení Zdroj: 8 Rozdělení elementárních metod: a) Analýza stavových (absolutních) ukazatelů a. Horizontální analýza b. Vertikální analýza b) Analýza rozdílových ukazatelů c) Přímá analýza poměrových ukazatelů a. Analýza ukazatelů rentability b. Analýza ukazatelů likvidity c. Analýza ukazatelů aktivity d. Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury e. Analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza absolutních ukazatelů Tato analýza je rozdělena na horizontální a vertikální analýzu. Horizontální analýza je také nazývána analýzou trendu. 8 KOVANICOVÁ Dana a KOVANIC Pavel. Poklady skryté v účetnictví II. díl: Finanční analýza účetních výkazů vyd. Praha: Polygon, 1999, s. 21. ISBN x. 22

23 Horizontální analýza porovnává hodnoty v čase a zabývá se změnami těchto hodnot. Důležitým prvkem je zpracovaná časová osa, která je vstupním požadavkem pro kvalitní tvorbu horizontální analýzy. Takto zpracovaná osa je základním prvkem pro rozpoznání změn za určité časové období. Vertikální analýza je zaměřena na vnitřní strukturu aktiv a pasiv. Tato analýza poměřuje položky ve finančních výkazech k celkové bilanční sumě. Analytik postupuje tím způsobem, že položky, ať na straně aktiv nebo pasiv, porovnává s bilanční sumou. Analýza rozdílových ukazatelů Dle Drahomíry Pavelkové rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu. Odborná literatura charakterizuje analýzu rozdílových ukazatelů jako fondy finančních prostředků. Tyto fondy jsou rozděleny na - Čistý pracovní kapitál - Čisté pohotové prostředky - Čisté peněžně - pohledávkové finanční fondy Čistý pracovní kapitál (ČPK) vyjadřuje efektivnost užívání krátkodobých aktiv a má vliv na krátkodobé finanční zdraví podniku. Lze jej vypočítat jako ČPK = oběžná aktiva krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál tedy lze charakterizovat jako oběžný majetek, který je financován z dlouhodobých zdrojů. Určitá výše ČPK je důležitá pro zajištění platební schopnosti. Čisté pohotové prostředky (ČPP) jsou určitou modifikací ČPK. Mezi pohotové prostředky jsou zahrnovány položky vysokého stupně likvidnosti, tedy hotovost, zůstatek na běžném účtu, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé termínované vklady. ČPP = pohotové prostředky okamžitě splatné závazky 23