MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí práce: PaedDr..Hana Stadlerová Autor práce: Eva Požárová

2 Bibliografický záznam POŽÁROVÁ,Eva.Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, l., 25 l. příl. Vedoucí diplomové práce Hana Stadlerová. Anotace Diplomová práce Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ pojednává o důležité úloze motivace ve školní problematice. Nahlíží na její zákonitosti a rozpracovává jednotlivé druhy motivace pro činnosti v hodinách výtvarné výchovy.hovoří se v ní o tom, jak vhodně zvolená motivace vyvolává a udržuje zájem dětí o učení. Zaměřuje se na motivaci u dětí na základní škole,ale zároveň i na motivovanost učitelů,kteří výtvarnou výchovu vyučují. Nabízí pro zamyšlení učitelům poznatky z praxe a podrobněji se zaměřuje na roli motivace na Základní škole Měřín,kde diplomantka pracuje jako učitelka. Annotation The dissertation The role of motivation in art classes at primary school deals with an important role of motivation in school problems. The work deals with the laws of motivation and develops individual parts of motivation designed for activities in art classes as well. The main thesis is that properly chosen motivation can keep children s interest in learning. It concentrates on children s motivation as well as teacher s. It also provides practical knowledge of the writer of this dissertation, who teaches at the primary school in Měřín Klíčová slova Motivace,motiv,základní škola,lidská činnost, výtvarná výchova,žák,učitel,estetika,učení,výuka,hodnocení,obrázek Keywords motivation,motif,primary school,human aktivity,teachnigs,evaluation,art,pupil,teacher,aesthetics,teaching /classes,picture

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne Eva Požárová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PaedDr..Haně Stadlerové za pomoc, kterou mi ochotně poskytla při zpracování mé diplomové práci, dále Mgr. Haně Stockingerové a své rodině za podporu a pomoc.

5 Obsah Úvod..6 Teoretická část 1.Vymezení základních pojmů Lidská činnost Motiv Potřeba Učení Co je to učení Průběh učení Motivace Druhy motivace Motivace k učení Druhy motivace ve VV Metody rozvíjení motivace 25 Analýza 2. Analýza ZŠ Měřín Motivace a ŠRVP ZŠ Měřín Motivace a výuka VV na ZŠ Měřín Zázemí pro VV jako předpoklad k motivaci Materiální vybavení usnadňující průběh motivace Prezentace výtvarných prací na ZŠ Měřín Ukázka projektů na ZŠ Měřín Motivace VV na výuku v jiných předmětech ZŠ Vliv osobnosti učitele na kvalitu motivace ve VV Odborná kvalifikace učitele VV Hodnocení výtvarných prací Motivace učitele pro přípravu na výuku VV Hodnocení a reflexe učitele i žáka..56 Praktická část 3. Motivace dětí ve VV na ZŠ Měřín 3.1. Motivovanost dětí ve 2. ročníku v hodině VV Ukázka motivace ve VV 2.ročník Motivovanost dětí ve 4. ročníku v hodině VV Ukázka motivace ve VV 4. ročník Motivovanost dětí v 7. ročníku ZŠ v hodině VV Ukázka motivace ve VV 7. ročník Motivovanost dětí v 8. ročníku ZŠ v hodině VV Ukázka motivace ve VV 8. ročník Komparace motivace dětí ve VV na ZŠ Dotazník a jeho vyhodnocení Závěr Seznam použité literatury Přílohy.77

6 6 Úvod David Gergen: Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké. Motivace nás provází po celý život. Setkáváme se s ní v mnoha podobách. Jinou podobu má v dětství, při vstupu do zaměstnání a také v důchodovém věku. Jednoduše řečeno, každé chování či jednání člověka je jinak motivováno. Motivace může mít několik podob, ale vždy nás vede k určité činnosti, abychom uspokojili potřebu, splnili si tajné přání, životní cíl nebo zvládli důležitý úkol či zkoušku.vždycky jsem si přála pracovat s dětmi a k tomu, abych mohla učit na základní škole potřebuji vysokoškolské vzdělání. Pro mě je motivací touha pracovat jako učitelka a ta mě vede k potřebě získat vysokoškolské vzdělání. Přes všechny problémy, se kterými jsem se během svého studia potýkala, motivace je silná a věřím, že mě povede k vytyčenému cíli a budu moci učit i nadále. Pracuji jako učitelka na základní škole 5.rok. Učím na prvním stupni a zároveň výtvarnou výchovu na II. stupni a to v 7.a 8. ročníku. Uvědomuji si, že motivace sehrává důležitou roli ve výtvarném projevu dítěte, a proto se v diplomové práci zabývám motivací právě ve výtvarné výchově. Termín motivace je obecným označením podmínek, které determinují lidskou aktivitu, což znamená, že motivací rozumíme určitý jev, který vysvětluje příčiny lidského chování. V širším slova smyslu, jsme si zvykli označovat motivaci jako soubor pochodů, které ovlivňují aktuální chování člověka. Často si kladu ve své učitelské praxi otázku :,,Jsou moje hodiny VV pro děti atraktivní? Proč dané téma děti nezaujalo? Jak přistupovat k dětem ve VV? Kde hledat vhodná témata pro náměty do VV? V dnešní hektické době, plné cizích jazyků a internetu, kdy se na základních školách často klade důraz na jiné předměty, vidím důležitost výtvarné výchovy. Děti se zde mohou realizovat, rozvíjet kreativitu a fantazii, relaxovat. Mnohdy je však výtvarná výchova nudí, je pro mnohé z nich nezáživná. Všechno důvěrně znám z praxe a snažím se situaci nějakým vhodným způsobem alespoň částečně změnit. Využívám různé druhy motivací, které přizpůsobuji potřebám jedince nebo celého kolektivu. V mnoha publikacích, časopisech bylo napsáno, že kresba je nejpřirozenější stejně jako řeč činností dítěte. V útlém věku, kdy dítě dokáže tužku držet v ruce, čmárá,

7 7 kreslí, vyjadřuje se. Kresba je pro něj přirozenou potřebou. S postupem věku se kresba rozvíjí, nabírá jiných rozměrů a dimenzí, ale stále zůstává vyjádřením individuality jedince, později dospělého jedince. Stává se pro děti nejen pouhou hrou. Výhodou pro nás učitele VV tedy je fakt, že bychom nemuseli k výtvarnému projevu nutit. Avšak nás děti často nutí hledat a nalézat různé druhy motivace tak, aby výtvarná výchova byla pro ně neustále atraktivní a zajímavá a abychom mohli jejich výtvarný projev dále rozvíjet. První studie o dětských obrázcích vznikly asi před 80.lety a jsou spojeny se jménem G.H.Lugueta. Od té doby zájem roste a kresba je využívána v mnoha oblastech /psychologie, pedagogika, medicína apod./ Kvalita kresby se odráží nejen na úrovni intelektu, ale i na emoční rovnováze. Obzvláště v dnešní době by měla být ve výtvarné výchově upřednostňována kreativita a schopnost dětí vyjádřit se podle vlastních představ. Vizuální kultura děti oslovuje již od chvíle, kdy začínají vnímat okolní svět. Setkávají se s ní na ulicích, při cestě do školy nebo když doprovázejí rodiče do obchodů, restaurací, sledují televizi či prohlížejí různé časopisy. Je proto vhodné motivovat děti tak, aby si našly cestu k umění a rozeznávaly kvalitní autorskou tvorbu a nepodléhaly všem vlivům vizuálního světa. Vhodnou motivací bych mohla osobním příkladem dětem předat nejen mnoho znalostí, dovedností a nových poznatků, ale také ovlivnit jejich smysl pro estetiku a krásu. Zároveň se mi při hodinách VV naskýtá jedinečná příležitost přimět děti k rozvíjení jejich talentu, nadání či vloh, ostatním dětem vhodnou motivací zvyšovat sebevědomí, dodat jim větší potřebu seberealizace, touhu prosadit se. Není nic úžasnějšího, než když na začátku roku dostanete třídu dětí, které necítí potřebu malovat, kreslit a výtvarná činnost je nezajímá. Na konci roku zjistíte, že Vaše motivace dokázala vše změnit a všichni žáci se s chutí výtvarně projevují a hledají společná témata a činnosti. Vnímáte zájem a snahu, kreativitu a vynalézavost a za každým obrázkem poznáte konkrétního jedince, jeho vlastní výtvarný projev, část jeho osobnosti. Naznačené okolnosti mě vedly k napsání této práce. Ne vždy se mi podaří u všech dětí se mi podaří vzbudit opravdový zájem o výtvarnou výchovu. Moje práce bude proto sledovat možnosti rozvoje motivovanosti dětí ve výtvarné výchově s ohledem na věk a individualitu dítěte. Motivační struktura každého jedince je dosti složitá. Zahrnuje soubor motivačních sil vzájemně se ovlivňujících a souvisejících s dalšími aspekty vývoje člověka, s jeho zráním, učením, výchovou i sociálním začleněním. Zjistit motivační síly svého konkrétního chování,

8 8 dorozumět motivaci druhých, znamená lépe poznat sám sebe i ostatní. Poznávání motivů lidského chování určitě ztěžuje i to, že stejné chování několika lidí /dětí/ je zpravidla motivováno odlišnou kombinací motivů. Některé pohnutky si člověk uvědomuje, jiné jen částečně nebo vůbec ne. Motivace jako celek je nejen z psychologického hlediska skutečně obtížná k objasňování a poznávání, ale i pro působení na jednotlivé motivační síly a jejich rozvíjení. Diplomová práce zpracovává některé poznatky z mého působení jako pedagoga výtvarné výchovy. Mohla by motivovat jiné pedagogy, kteří jsou skeptičtí k nově sestavené VV v povinném vzdělávání na základních školách. Ze své praxe na ZŠ jsem poznala, že výtvarná výchova hledá svoje místo mezi ostatními předměty na ZŠ a motivovanost učitelů výtvarné výchovy je velmi často malá. I to mě vedlo ke zpracování diplomové práce na toto téma. Ztrácí se motivovanost učitelů I. stupně a učitelů vyučující výchovy na II.stupni /tělesnou, výtvarnou, pracovní, hudební/. Práce je rozdělena na několik částí. První teoretická část vychází z obecných poznatků a studia odborné literatury. Pozornost je věnována hlavně základnímu vysvětlení některých pojmů a měla by shrnovat teoretické poznatky o motivaci ve výtvarné výchově v souvislosti s dítětem na základní škole. Druhá část obsahuje vlastní zkušenosti z učitelské praxe na základní škole v Měříně. Analyzuje tvorbu motivace v podmínkách naší školy. Třetí praktická část obsahuje návrhy na zkvalitnění motivace určené pro děti I. a II. stupně vzhledem k jejich věku a popisuje volbu některých druhů motivace pro učitele základní škole. Rozpracovává v jednoduché tabulce krátký dotazník určený dětem 2.,4.,7.,a 8. ročníku a reflektuje moje názory na výuku výtvarné výchovy na naší škole v souvislosti s vedením motivačních činností v hodině..

9 . 9 Teoretická část

10 10 1. Vymezení základních pojmů Každé dítě je jedinečné, nezaměnitelné a má své potřeby a zájmy. Různě přistupuje k podnětům z okolí, jinak reaguje ve stresových situacích, jinak se chová k druhým Každého žáka, studenta či dospívajícího ovlivňují jiné motivy a odlišnou motivací nenasměruje k určité činnosti nebo k aktivitě. V mezilidských vztazích, při interakci s mladými lidmi i s dospělými si všímáme toho, že každý se chová poněkud odlišně. K určité činnosti přistupuje s větším či menším zájmem, radost a uspokojení mu poskytuje působení nestejných podnětů. Každé chování či jednání člověka je motivováno. Než začnu ve své diplomové práci hovořit o termínech motiv a motivace, chtěla bych zmínit pojmem lidská činnost.(vondrová,p.:výtvarné techniky pro děti.praha,portál 2001,s.9-13) 1.1. Lidská činnost Tímto termínem označujeme každou navenek projevenou aktivitu člověka. Každá činnost je procesem zaměřeným na dosažení něčeho nebo na dosažení změny stavu něčeho. Patří ke každému člověku a jeho existenci. Podle činnosti člověka lze poznat jeho osobnost.(phdr.koukola,b.csc.:základy psychologie a úvod do psychologie osobnosti,opava 1996,s.38) Zmiňuji tento termín v souvislosti s tím, že hovoříme o motivaci dětí ve výtvarné výchově. Na základní škole se setkáváme zejména s činností dítěte v hodinách, o přestávce i po vyučování v různých kroužcích nebo v družině. Snažíme se jako učitelé o to, aby dítě vyvíjelo aktivní činnost, tzn. aby se aktivně podílelo na průběhu vyučovací hodiny, reagovalo na učitelovu motivaci, která by v něm měla vzbudit zájem a aktivní účast. Při hodinách výtvarné výchovy míníme aktivní účastí jeho vlastní výtvarný projev, manuální činnost v podobě výkresu, plastiky, keramického výrobku apod. Kvalita vyvíjené činnosti závisí na naší vhodné, zajímavé a pro děti atraktivní motivaci. 1.2 Motiv Malý princ: Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné

11 11 Z psychologie činnosti vyplývá, že motiv je uvědomovaný zdroj nebo činitel aktivace. Motivy jsou vnitřní hybné síly jednání a chování člověka, to, co je bezprostředně příčinou a zároveň pohnutkou činnosti nebo jednání. Každý člověk má v sobě trvalou tendenci k tomu, aby v něm určité motivy vyvolávaly a udržovaly aktivaci. Toto nazýváme motivační dispozice, která je u každého člověka individuální. Motivem je tedy vše, co podnítí člověka k tělesné nebo psychické aktivitě a udržuje ho v ní, udává směr, který je podmíněný cílem činnosti. Motiv je tedy dynamizující činitel, který vede k pohotovosti začít nebo udržet chování směřující k určitému cíli. Motivy mohou vycházet z nitra člověka, tehdy je nazýváme impulzy /např. rozhodnutí nesledovat dále televizní pořad, uspokojit potřebu hladu./ Jestliže motivy vycházejí z okolního prostřední člověka, nazýváme je incentivy /nebo podněty, stimuly/. Incentiv tedy vnější podnět /objekt, událost z lat. =podnícení, výzva/ využíváme ve školní praxi při motivaci dětí ve vyučování. Rozlišujeme pozitivní a negativní vnější podněty. Pozitivní vnější podnět potřebu nejen vzbuzují, ale dokáží ji také uspokojit, a proto působí přitažlivě /výtvarné dílo, pohádka, poslech hudební nahrávky/. Negativní vnější podněty /např.obtížný problém, hrozba, vidina neúspěchu/ nedokáží potřebu uspokojit, vyvolávají chování, které se jim vyhýbá. Motivy se vytvářejí ve vzájemné interakci potřeb a vnějších podnětů. To znamená, že touha po uspokojování potřeb ovlivňuje vztah k vnějším podnětům a zacházení s nimi a naopak. Pozitivní a negativní vnější podněty mohou podněcovat nebo tlumit motivovanou činnost. Lidské motivy jsou uspořádány hierarchicky od nejnižších až po nejvyšší. (Hrabal,V.ml.,Man,F.,Pavelková.I.:Psychologické otázky motivace ve škole,praha,spn 1984,s.25-50) Základní aktivační činitele dělíme na: A: Vnitřní /autogenní/ - zakódované v jedinci samém. Nedokážeme je ovlivnit, motivace na ně podle mého názoru nepůsobí, nebo jen velice málo /např. velmi pomalé osobní tempo, různé druhy dysgrafie/. B: Vnější /heterogenní/ - např. ukládané úkoly, požadavky okolí. Jako učitelé je uplatňujeme dost často a mnohdy bychom si měli uvědomit, jestli je volíme přiměřeně a vhodně tak, aby měly v konečném výsledku ten správný význam.

12 12 C: Biologické biologické potřeby, pudy, vrozené dispozice, emoce. Děti si je často do školy přinášejí z rodiny, z působení rodičů i sourozenců.vrozené dispozice jsou geneticky zakódované a těžko naší motivací také ovlivnitelné. D: Společenské - sociální potřeby, společenské úkoly E: Osobní zájmy, sklony, cit, aspirace, atribute, včetně životních plánů, ideálů, návyky Formují se v průběhu života člověka a škola má zde jedinečné zastoupení a může dobrou motivací vyvolat v dětech aspirace a pohnutky např. v chování ke kamarádům, vztah k umění a určitou míru vkusu a vnímání estetična apod. (PhDr.Koukola,B.CSc.:Základy psychologie a úvod do psychologie osobnosti,opava 1996) Vyšší motivy /např. aspirace/ se objevují až tehdy, když se realizují nižší motivy tj. uspokojení biologických potřeb. Zde se můžeme zmínit o tom, že osobní motiv aktivace označujeme také jako motiv seberealizace. Aspirace je výše nároků, které někdo klade na svůj výkon. Je tedy vyjádřením míry snahy uplatnit se, prosadit se, uspět v určitých situacích. Aspirační úroveň - /tj. náročnost kladených cílů/ souvisí s tzv. výkonovou motivací. Je důležité, aby jedincova aspirační úroveň odpovídala jeho skutečným možnostem a schopnostem. Ve výtvarné výchově také sledujeme aspirační úroveň jednotlivců a přizpůsobujeme činnosti tak, aby děti už na začátku byly pozitivně naladěni na činnost, kterou se chceme zabývat. Vhodná motivace může navodit správnou a pozitivní atmosféru. (Nakonečný,M.:Základy psychologie osobnosti.praha,management press 1993) 1.3. Potřeba Dále zmíním termín potřeby, základní motivační síly. Můžeme si je rozdělit do několika skupin: A: Elementární životní potřeby /potřeba kyslíku, potravy, spánku, odpočinku/ jsou nezbytné pro zachování života a jsou více méně společné všem živočichům /i zvířata mají tyto elementární potřeby/. B: Potřeba jistoty a bezpečí, zvlášť se projevuje ve chvílích, kdy se dítě cítí ohroženo, ocitá se v těžké a pro něho nepřehledné životní situaci, působí na jeho zdraví

13 13 nebo ohrožují jeho psychosociální jistoty /atmosféra v rodině, začlenění do skupiny vrstevníků např.ve škole, vztah k partnerovi aj. C: Potřeba činnosti, změny. Projevuje se nesmírně mnohotvárně, zahrnuje radost z realizace v činnosti samostatné /např.dětská hra, aktivní účast v hodině/. Zvláště silně se projevuje v dospívání, kdy jedinec hledá a zkouší nepoznané /už i na II.stupni ZŠ/. Tuto potřebu bychom jako učitelé měli hojně u dětí podněcovat a vhodně motivovat D: Potřeba sociálního styku. V lidském chování se projevuje ve vztazích s lidmi, vzájemnou pomocí a porozuměním, příjímáním kladných citových projevů, péčí a rozvíjením sociálních kontaktů. I zde má škola svoji roli, vytvářejí s třídní kolektivy,řeší se různé konflikty, situace. Vhodnou motivací ovlivňujeme chování dětí v kolektivu při řešení různých problémů. Ve výtvarné výchově je to práce ve skupině, ve dvojicích, kde se děti vzájemně doplňují, povzbuzují a i motivují. E: Potřeba uskutečnit v životě nějaký cíl, krátkodobý /ten je charakteristický zejména pro dětství/ anebo vzdálenější, souvisí s přáními, záměry, životními perspektivami a cíli.tato potřeba je vyjádřením seberealizačních snah jedince /stát se lékařem, vynikajícím sportovcem, dobrým rodičem/. Je složitější a musí spolupracovat i s volním úsilím jedince, s jeho charakterově volními rysy. Říkáme, že všechny výše uvedené potřeby jsou vzájemně propojené, jejich rozdělení je spíše umělé. Jednotlivé motivy jsou ve vzájemných vztazích a mohou se podporovat nebo střetávat v konfliktu. V hodinách výtvarné výchovy se všechny tyto potřeby opravdu propojují a vhodnou a cílenou motivací i pozitivně uspokojují. S potřebami jsou úzce spjaty i další složité části lidské motivace např. zájmy /sportovní, technické, výtvarné atd. /ty představují motivy získané, v nichž se projevuje vztah jedince k druhu činností nebo skutečnosti. Dále musíme zmínit postoje, představující specifické získané dispozice. Dávají impuls k určitému chování či jednání na základě poznání jevu, k němuž se vztahují, a k jeho citovému hodnocení /kladný nebo záporný postoj k vyučovacímu předmětu, oboru, skupině apod./. Každý člověk má svoji hodnotovou orientaci, přestavující soubor hodnot či jejich určitou hierarchii, která vyjadřuje to, čemu před čím dáváme přednost. Vyvíjí se u dětí postupně s věkem a my jako učitelé ji ovlivníme jen částečně. Jedinečnou roli také sehrávají emoce, které představují citové procesy, stavy a vlastnosti člověka.(slavík,j.:kapitoly z výtvarné výchovy II./hodnota,osobnost,motivace/.Praha,Pražské centrum vzdělávání ped.pracovníků,kvv PdF UK, 1994)

14 1.4. Učení 14 Přes svou klíčovou důležitost v oblasti výchovy a vzdělávání je problematika průběhu učení a činitelů, které je ovlivňují, je složitá. My učitelé a další pracovníci v oboru školství obecně to často klademe za vinu psychologům. Mnozí z nás říkají, že psychologové jim nabídnou buď několik vzájemně rozporných výkladů učení, z nichž každý je záložen na jiné psychologické teorii, nebo jim předloží jedno soudržné vysvětlení, s nímž by však, jak sami připouštějí, jiní psychologové asi nesouhlasili. Problém je v tom, že učení je činnost velice složitá. Každý z nás je ve svých bdělých chvílích vystaven stálému a rozmanitému proudu zážitků, z nichž každý v nás může vyvolat učení, avšak většina z nich z našeho vědomého života mizí beze stopy. Co působí, že si některé věci zapamatujeme a jiné ne? Proč může určitá událost u jednoho člověka vyvolat učení, avšak na jiného nemá žádný měřitelný účinek? Proč si určitý žák zapamatuje mnoho v hodině jednoho učitele, ale z hodiny jiného učitele mu v hlavě nezůstane nic? Čím to je, že když se musíme vyrovnávat s novými situacemi a problémy, býváme obvykle schopni porozumět své zkušenosti a účinně využít svých znalostí? Takové a mnohé jiné otázky způsobují, že práce psychologa nabývá v oblasti učení přímo herkulovského charakteru. Psycholog musí totiž učení nejen sám pochopit a jiným vysvětlit jeho podstatu, ale musí také umět poradit, jak učení učinit co nejvýkonnějším a nejtrvalejším. Co stojí za údiv, možná ani není to, že psychologové za těch více než 50 let, kdy je učení soustavně zkoumáno, nezodpověděli všechny otázky, nýbrž naopak to, že vůbec poskytli tolik odpovědí, kolik jich dnes již známe Co je učení? Vždy bývá užitečné začít definicí. Proto si hned na začátku povězme, že většina psychologů by souhlasila s formulací, že je to poměrně trvalá změna v potenciálním chování jedince v důsledku zkušenosti. Tato definice upozorňuje na tři věci. Učení musí jedince nějak změnit, za druhé, že tato změna nastává v důsledku zkušenosti a za třetí, že to je změna v jeho potenciálním chování. První z těchto bodů je jasný. Učení nemůže nastat, aniž bychom se nějak změnili. Tato změna ovšem může být poměrně jednoduchá (např. když se učíme zavázat si tkaničku u bot nebo složitější, když se poprvé setkáme s velkým uměleckým dílem), avšak princip zůstává stejný. Jedinec je po takovém učení

15 15 v nějakém popsatelném ohledu jiným člověkem, než byl předtím. Zdůrazňujeme dále, že změna musí nastat v důsledku zkušenosti. Tím se vylučují takové druhy změn, které vyplývají ze zrání a z tělesného vývoje. Poslední věc nás upozorňuje, že ačkoli nastala změna, je to změna potenciálu, nikoli nutně ve skutečném výkonu. Můžeme se něčemu naučit, avšak stává se, že toto učení se v našem chování projeví třeba až po měsících nebo letech. (např. dítě v televizi seznámí se zajímavými poznatky o nějaké cizí zemi a později, když se jeho třída začne o této zemi učit, překvapí spolužáky i učitele svými znalostmi.) Vyzbrojeni touto definicí můžeme se nyní seznámit s pokusy psychologů vytvořit přesvědčivou teorii učení.(vacínová.m.,langová.m. a kolektiv,praha 2008,ISPN: ,upraveno) V tomto bodě se musíme smířit s názorovými rozdíly mezi psychology, které je někdy rozdělují na tři přístupy. A: Behavioristický přístup Od svých počátků ve třicátých letech tvrdí behavioristický přístup ve své krajní poloze, že má-li být psychologie exaktní vědou, musí se zaměřit na studium pozorovatelného chování, to jest na odezvy produkované jedincem a na podmínky, za nichž vznikají. Takový přístup původně chápal učení v pojmech spojení mezi podnětem pocházejícím z okolí a odezvou či odměnou určitého jedince, nebo mezi touto odezvou a zpevněním; tím silně zdůraznil úlohu okolí. Předpokládalo se, že stačí vhodně uspořádat okolí a učení nastane zpravidla samočinně, bez ohledu na konkrétní úmysl toho, kdo se učí. Tento krajní názor již v současnosti mnoho psychologů nezastává. Všeobecně se totiž uznává, že musíme také vzít v úvahu, co jedinec ví o vztahu mezi podnětem a svou vlastní odezvou, nebo mezi odezvou a zpevněním, které ji následuje. B: Kognitivní přístup Zastává názor, že máme-li porozumět učení, musíme se zabývat především schopností jedince reorganizovat své psychologické pole (tj. svůj vnitřní svět pojmů, vzpomínek atd.) v odezvu na prožívanou zkušenost. Tento přístup tedy klade zvláštní důraz na způsob, jak si jedinec vysvětluje a jak se snaží pochopit, co se děje. Kognitivní přístup vidí jedince nikoli jako mechanický výtvor jeho prostředí, nýbrž jako aktivního

16 16 činitele v procesu učení, jako někoho, kdo se úmyslně snaží zpracovávat á třídit proud informací přijímaný od okolního světa. C: Nativistický přístup Vychází z pozice člověka a prostředí.od potřeby člověka učit se k vytváření vhodného prostředí na učení. (Pupala,B.:Předškolní a primární pedagogika,praha,portál 2001,ISBN ) Tyto soubory teorií se vzájemně nevylučují a ve skutečnosti mezi nimi dochází k postupnému sbližování. Učitelé, zajímající se pochopitelně především o praktické záležitosti učení, mohou s prospěchem čerpat ze všech souborů a volit podle úrovně, na níž má učení nastat, který z nich je v daném případě užitečnější Průběh učení Uvažování o praktických stránkách procesu učení nás přivádí k otázce metod a technik vyučování. Mnohé z nich jsou specifické pro určitý vyučovaný předmět či předměty, a proto přesahují rámec psychologického pojednání. Je však řada obecných zásad, na něž můžeme upozornit.gagné (Gagné,R.,M.:Educational Technology and Learning Process,1974,Educational Researcher.), který užívá Skinnerova modelu operantního podmiňování i (ač v menší míře) pojmového modelu spojovaného s Brunerem, tvrdí, že průběh učení zpravidla sestává z řetězce osmi událostí: 1. motivace (neboli očekávání); 2. rozpoznání (jedinec vnímá látku a odlišuje ji od ostatních podnětů soupeřících o jeho pozornost); 3. vštípení (jedinec kóduje poznatek); 4. uchování (jedinec skladuje poznatek v krátkodobě nebo dlouhodobé paměti); 5. vybavení (jedinec vybírá látku z paměti);

17 17 6. zobecnění (látka je přenášena do nových situací, kde umožňuje jedinci vytvářet strategie, jak se s těmito situacemi vyrovnat); 7. výkon (tyto strategie se prakticky uplatňují); 8. zpětná vazba (jedinec získává informaci o výsledcích). Gagné tvrdí, že k selhání procesu učení vždy dochází na některé z těchto osmi úrovní. Úkolem učitele je zjistit, která z nich to je. O motivaci budu ještě dále ve své práci hovořit.. Gágné má za to, že učitel může pomoci žákům vyhnout se selhání na dalších úrovních tím, že bude dbát na to, aby učení probíhalo v devíti krocích: Krok 1: Získej pozornost žáka. Krok 2: Pobídni ho k vybavení si potřebných předběžných znalostí. Krok 3: Oznam mu cíle výuky. Krok 4: Předlož mu příslušné podněty (učební látku). Krok 5: Poskytni mu vedení (což obsahuje poskytování vodítek, která žákovi pomohou spojit si vyučovanou látku do řetězce pojmových souvislostí). Krok 6: Vyvolej provedení žádaného výkonu žákem. Krok 7: Poskytni mu zpětnou vazbu. Krok 8: Ohodnoť jeho výkon. Krok 9: Zajisti mu uchování a přenos nově osvojené informace do nových situací učení. V tom je obsaženo kladení otázek žákům takovým způsobem, který jim umožní vyjádřit pravidlo či pravidla, jež si osvojili. Povšimněte si, že kroky 2 a 4 mohou mít podobu otázek, řešení problémů nebo učení objevováním, stejně jako podobu prostého slovního výkladu učitele. Zde si od Gagného můžeme pro další užitečnou radu k Brunerovi (Bruner.J.:Toward a Theory of Instruction,1966). Bruner je přesvědčen, že při poskytování vodítek žákům, zmíněném v kroku 5, jim až příliš často nabízíme pouze

18 18 zprostředkování poznatků v již hotové podobě, "jazyka" daného předmětu, tj. v pojmech, vzorcích, postupech, myšlenkách atd. vytvořených jinými lidmi. Žáci nemají možnost objevit si tyto poznatky sami. Je pravda, že umožníme-li jim objevit tyto poznatky nezávisle, nedochází k "novým" objevům v nějakém absolutním smyslu, avšak, jak říká Bruner, o to vůbec nejde. Jde o to, že tyto poznatky jsou nové pro žáky samé ; a projdou-li sami procesem jejich objevování, budou pak mnohem lépe připraveni pochopit pojmy a vztahy v nich obsažené. 1.5 Motivace Denis Waitley: Motivace je vnitřní elán. Pod pojmem motivace rozumíme souhrn hybných činitelů v činnostech,učení a osobnosti. Říká, že jsou to skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco vykonal či nevykonal. Zahrnuje vnější pobídky, cíle a vnitřní motivy. Často je individuálně rozdílná, nejčastěji je chápána jako intrapsychologický proces zvýšení nebo poklesu aktivity,mobilizace sil, energetizace organismu. Projevuje se napětím, neklidem,činností směřující k porušení rovnováhy. Člověk si svou motivaci uvědomuje někdy méně a někdy více. Někdy si uvědomuje jen vnější cíle ne však vnitřní motivaci. Motivace je aktivita vyvolaná motivem a končící realizací /uspokojením motivu/.pod tímto pojmem zahrnujeme ty uvědomované i neuvědomované psych.faktory, na jejichž základě se uskutečňuje naše chování a jednání. Hrabal,V.ml,Man,F.,Pavelková,I.:Psychologické otázky motivace ve škole,praha,spn 1984) Druhy motivace Pro běžnou praxi ve výtvarné výchově má smysl uvažovat o třech klíčových druzích motivace: - sociální motivace - výkonová motivace - poznávací motivace

19 A: Sociální motivace 19 Směřuje k získávání lásky, pocitu bezpečí a nabytí určitého vlivu v sociálním prostředí. Ve výtvarné výchově často děti pracují ve skupinkách nebo ve dvojicích.tvoří výtvarná díla a často řeší vztahy mezi sebou, přizpůsobují se různým názorům a prosazují svoje myšlenky či nějakou fantazii a styl neboli způsob ztvárnění, který je u každého dítěte naprosto odlišný a individuální.v tomto směru má výtvarná výchova jedinečnou a ničím nenahraditelnou roli. Rozvíjí několik dialogů, dramatických diskuzí, problémů, při kterých se ukazují dětské vlastnosti, emoce a charakter ještě v další podobě než třeba v běžné vyučovací hodině. Každé dítě má potřebu: Potřeba pozitivních vztahů, která je o tom, zda bude ve svém sociálním chování dítě aktivní či nikoliv. Opakem je obava z odmítnutí. Tyto dva faktory by měly být navzájem vyrovnané. Každý učitel by proto neměl přehlédnout dětskou nerealizovatelnou touhu po navázání pozitivního kontaktu a měl by si všímat nenápadných a plachých snah o získání jeho náklonnosti. Musí však také brát v úvahu, že jde o záležitosti nadmíru citlivé. Učitel by měl mít rozvinutou schopnost empatie. Neměl by zapomínat, že výtvarný projev velice často mluví zřetelněji než mnohá slova a bývá dost často signálem pro pilotní diagnózu a pro ničím nerušené zamyšlení nad obsahem, který chce sdělovat. Potřeba vlivu u dětí je spjata se snahou řídit, ovlivňovat chování ostatních spolužáků. Většinou rozlišujeme dvě fáze: - získávání vlivu - uplatňování vlivu Učitele by měl hned od počátku zjistit rozložení sociálních sil ve třídě Znamená to, že by měl znát odpovědi na otázky typu: Kdo je ve třídě nejméně oblíben /nejvíce oblíben/? Kdo má ve třídě největší /nejmenší/ vliv na ostatní děti? Jak souvisí u jednotlivých dětí obliba s vlivem? Jak se liší výsledky práce u jednotlivých dětí /vztahy k učiteli/? Důležité jsou různé dotazníky, které nám slouží ke zjištění sociálního klimatu ve třídě.

20 20 B: Výkonová motivace Závisí na systému sebehodnocení, který podmiňuje jedincovi aspirace a informuje,nakolik byly uspokojeny. Jejím cílem je osamostatnění osobnosti a zhodnocování nebo ochrana vlastního já. Motivace související s výkonem je výslednicí sil dvou potřeb: - potřeba úspěšného výkonu - potřeba vyhnout se neúspěchu V soudobé výtvarné výchově je výkonová zaměřenost žáků záměrně tlumena. Ze strany učitele k tomu přispívá zejména oslabení hodnotového srovnávání popř. využívání tzv. individuální vztahové normy. Učitelé se snaží většinou používat pouze pozitivního hodnocení /tj.přehlížejí nedostatky a vyzdvihují klady/ a nepodporovat situace výtvarné soutěže. Děti si snadno všimnou i zdánlivě nepatrných hodnotících aktivit zabarvení a intonace hlasu, pousmání, pohledu atd. Proto i když je učitel upřímně přesvědčen, že hodnotí všechny děti pozitivně, ve skutečnosti je jeho chování dostatečným zrcadlem, v němž žák čte svoje rozsudky. K tomuto faktu bychom neměli být slepí zejména v tak citlivé oblasti jako je výrazová tvorba. (Slavík,J.:.Kapitoly z Výtvarné výchovy /hodnota,osobnost,motivace/praha,pražské centrum vzdělávání pedagogických pracovníků,kvv PdF UK v Praze 1994) C: Poznávací motivace Východiskem pro poznávací motivaci je zvídavost nebo zkoumavost /explorace/ - pro všechny aktivní živočichy společná potřeba zkoumat své okolí a orientovat se v něm,tj. objevovat v něm smysl, řád, kterému je možné rozumět a zařizovat se podle něj. Poznávací motivace plyne z potřeby mozku zpracovávat podněty a zabezpečovat tak přizpůsobivost v proměňujícím se prostředí. Z předchozích tvrzení odvodíme, že poznávací potřeby jsou uspokojovány všude tam, kde se člověk setkává s něčím novým, neurčitým, s něčím, co se jeví jako problém, jenž volá po prozkoumání a řešení. Poznávací motivace se projevuje v kladení otázek /Co?Proč?Jak?/ a v hledání odpovědí, v nejširším smyslu, tzn. třeba prostřednictvím výtvarné, hudební, literární aj.tvorby.

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Anketa pro žáky soubor otázek

Anketa pro žáky soubor otázek Anketa pro žáky soubor otázek Nabídka všech otázek nástroje pro základní školu MOTIVACE: Co je pro Tebe ve škole důležité? Co by Ti měla škola pomoci dosáhnout? naučit se co jvíce připravit se na přijímací

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích Pražská ul.č.168, Pyšely, PSČ 251 67, okr. Benešov, tel.: 323 647 215, E-mail: zspysely@zspysely.cz, www.zspysely.estranky.cz Školní vzdělávací program pro školní

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ)

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět PČ postihuje široké spektrum pracovních činností

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

JUSTINKA VYCHÁZÍ VE SVÉ VÝCHOVĚ A PÉČI ZE ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL:

JUSTINKA VYCHÁZÍ VE SVÉ VÝCHOVĚ A PÉČI ZE ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL: PLÁN VÝCHOVY A PÉČE - JUSTINKA Dětská skupina Ministerstva spravedlnosti ČR JUSTINKA (dále jen,,justinka ) se nachází v budově Ministerstva spravedlnosti ČR, se sídlem v ulici Vyšehradská 16, 128 10 Praha

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Pracovní motivace Zdroje motivace, dynamika motivace, teorie motivace Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový:

Více

INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY

INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY Škola a zdraví 21, 2009, Aktuální otázky výchovy ke zdraví INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY Drahomíra HOLUBOVÁ Abstrakt: Příspěvek pohlédne do

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 BAREVNÁ OKNA ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní družina ul. Sv. Čecha 565 Příbor 742 58 tel. 556 725 595 Naše školní družina má vlastní domek se zahradou. Z toho vychází i

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ociální pedagog Osobnost pedagoga volného času O čem to bude Kuchařka jak na to je v nás Každý jsme jiný, proto každý bude upřednostňovat jiné

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

HODNOCENÍ ŽÁKŮ. Část F Hodnocení žáků 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE

HODNOCENÍ ŽÁKŮ. Část F Hodnocení žáků 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE Část F HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu o tom, jak žák zvládá danou problematiku,

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas)

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Jméno a příjmení autora e-mail Název práce Lenka Jeřábková Ondřej Černý sipvz@gym-ul.cz Volný čas Zaměření zde uveďte číslo a název části modulu, kam řadíte

Více

Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola

Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola Rozhovor č. 1: ZŠ Rajhrad Základní škola. Máme dyslektický kroužek. Ne. Nijak, budu stále pracovat na rozvoji

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více