MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí práce: PaedDr..Hana Stadlerová Autor práce: Eva Požárová

2 Bibliografický záznam POŽÁROVÁ,Eva.Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, l., 25 l. příl. Vedoucí diplomové práce Hana Stadlerová. Anotace Diplomová práce Role motivace ve výtvarné výchově na I. a II. stupni ZŠ pojednává o důležité úloze motivace ve školní problematice. Nahlíží na její zákonitosti a rozpracovává jednotlivé druhy motivace pro činnosti v hodinách výtvarné výchovy.hovoří se v ní o tom, jak vhodně zvolená motivace vyvolává a udržuje zájem dětí o učení. Zaměřuje se na motivaci u dětí na základní škole,ale zároveň i na motivovanost učitelů,kteří výtvarnou výchovu vyučují. Nabízí pro zamyšlení učitelům poznatky z praxe a podrobněji se zaměřuje na roli motivace na Základní škole Měřín,kde diplomantka pracuje jako učitelka. Annotation The dissertation The role of motivation in art classes at primary school deals with an important role of motivation in school problems. The work deals with the laws of motivation and develops individual parts of motivation designed for activities in art classes as well. The main thesis is that properly chosen motivation can keep children s interest in learning. It concentrates on children s motivation as well as teacher s. It also provides practical knowledge of the writer of this dissertation, who teaches at the primary school in Měřín Klíčová slova Motivace,motiv,základní škola,lidská činnost, výtvarná výchova,žák,učitel,estetika,učení,výuka,hodnocení,obrázek Keywords motivation,motif,primary school,human aktivity,teachnigs,evaluation,art,pupil,teacher,aesthetics,teaching /classes,picture

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne Eva Požárová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PaedDr..Haně Stadlerové za pomoc, kterou mi ochotně poskytla při zpracování mé diplomové práci, dále Mgr. Haně Stockingerové a své rodině za podporu a pomoc.

5 Obsah Úvod..6 Teoretická část 1.Vymezení základních pojmů Lidská činnost Motiv Potřeba Učení Co je to učení Průběh učení Motivace Druhy motivace Motivace k učení Druhy motivace ve VV Metody rozvíjení motivace 25 Analýza 2. Analýza ZŠ Měřín Motivace a ŠRVP ZŠ Měřín Motivace a výuka VV na ZŠ Měřín Zázemí pro VV jako předpoklad k motivaci Materiální vybavení usnadňující průběh motivace Prezentace výtvarných prací na ZŠ Měřín Ukázka projektů na ZŠ Měřín Motivace VV na výuku v jiných předmětech ZŠ Vliv osobnosti učitele na kvalitu motivace ve VV Odborná kvalifikace učitele VV Hodnocení výtvarných prací Motivace učitele pro přípravu na výuku VV Hodnocení a reflexe učitele i žáka..56 Praktická část 3. Motivace dětí ve VV na ZŠ Měřín 3.1. Motivovanost dětí ve 2. ročníku v hodině VV Ukázka motivace ve VV 2.ročník Motivovanost dětí ve 4. ročníku v hodině VV Ukázka motivace ve VV 4. ročník Motivovanost dětí v 7. ročníku ZŠ v hodině VV Ukázka motivace ve VV 7. ročník Motivovanost dětí v 8. ročníku ZŠ v hodině VV Ukázka motivace ve VV 8. ročník Komparace motivace dětí ve VV na ZŠ Dotazník a jeho vyhodnocení Závěr Seznam použité literatury Přílohy.77

6 6 Úvod David Gergen: Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké. Motivace nás provází po celý život. Setkáváme se s ní v mnoha podobách. Jinou podobu má v dětství, při vstupu do zaměstnání a také v důchodovém věku. Jednoduše řečeno, každé chování či jednání člověka je jinak motivováno. Motivace může mít několik podob, ale vždy nás vede k určité činnosti, abychom uspokojili potřebu, splnili si tajné přání, životní cíl nebo zvládli důležitý úkol či zkoušku.vždycky jsem si přála pracovat s dětmi a k tomu, abych mohla učit na základní škole potřebuji vysokoškolské vzdělání. Pro mě je motivací touha pracovat jako učitelka a ta mě vede k potřebě získat vysokoškolské vzdělání. Přes všechny problémy, se kterými jsem se během svého studia potýkala, motivace je silná a věřím, že mě povede k vytyčenému cíli a budu moci učit i nadále. Pracuji jako učitelka na základní škole 5.rok. Učím na prvním stupni a zároveň výtvarnou výchovu na II. stupni a to v 7.a 8. ročníku. Uvědomuji si, že motivace sehrává důležitou roli ve výtvarném projevu dítěte, a proto se v diplomové práci zabývám motivací právě ve výtvarné výchově. Termín motivace je obecným označením podmínek, které determinují lidskou aktivitu, což znamená, že motivací rozumíme určitý jev, který vysvětluje příčiny lidského chování. V širším slova smyslu, jsme si zvykli označovat motivaci jako soubor pochodů, které ovlivňují aktuální chování člověka. Často si kladu ve své učitelské praxi otázku :,,Jsou moje hodiny VV pro děti atraktivní? Proč dané téma děti nezaujalo? Jak přistupovat k dětem ve VV? Kde hledat vhodná témata pro náměty do VV? V dnešní hektické době, plné cizích jazyků a internetu, kdy se na základních školách často klade důraz na jiné předměty, vidím důležitost výtvarné výchovy. Děti se zde mohou realizovat, rozvíjet kreativitu a fantazii, relaxovat. Mnohdy je však výtvarná výchova nudí, je pro mnohé z nich nezáživná. Všechno důvěrně znám z praxe a snažím se situaci nějakým vhodným způsobem alespoň částečně změnit. Využívám různé druhy motivací, které přizpůsobuji potřebám jedince nebo celého kolektivu. V mnoha publikacích, časopisech bylo napsáno, že kresba je nejpřirozenější stejně jako řeč činností dítěte. V útlém věku, kdy dítě dokáže tužku držet v ruce, čmárá,

7 7 kreslí, vyjadřuje se. Kresba je pro něj přirozenou potřebou. S postupem věku se kresba rozvíjí, nabírá jiných rozměrů a dimenzí, ale stále zůstává vyjádřením individuality jedince, později dospělého jedince. Stává se pro děti nejen pouhou hrou. Výhodou pro nás učitele VV tedy je fakt, že bychom nemuseli k výtvarnému projevu nutit. Avšak nás děti často nutí hledat a nalézat různé druhy motivace tak, aby výtvarná výchova byla pro ně neustále atraktivní a zajímavá a abychom mohli jejich výtvarný projev dále rozvíjet. První studie o dětských obrázcích vznikly asi před 80.lety a jsou spojeny se jménem G.H.Lugueta. Od té doby zájem roste a kresba je využívána v mnoha oblastech /psychologie, pedagogika, medicína apod./ Kvalita kresby se odráží nejen na úrovni intelektu, ale i na emoční rovnováze. Obzvláště v dnešní době by měla být ve výtvarné výchově upřednostňována kreativita a schopnost dětí vyjádřit se podle vlastních představ. Vizuální kultura děti oslovuje již od chvíle, kdy začínají vnímat okolní svět. Setkávají se s ní na ulicích, při cestě do školy nebo když doprovázejí rodiče do obchodů, restaurací, sledují televizi či prohlížejí různé časopisy. Je proto vhodné motivovat děti tak, aby si našly cestu k umění a rozeznávaly kvalitní autorskou tvorbu a nepodléhaly všem vlivům vizuálního světa. Vhodnou motivací bych mohla osobním příkladem dětem předat nejen mnoho znalostí, dovedností a nových poznatků, ale také ovlivnit jejich smysl pro estetiku a krásu. Zároveň se mi při hodinách VV naskýtá jedinečná příležitost přimět děti k rozvíjení jejich talentu, nadání či vloh, ostatním dětem vhodnou motivací zvyšovat sebevědomí, dodat jim větší potřebu seberealizace, touhu prosadit se. Není nic úžasnějšího, než když na začátku roku dostanete třídu dětí, které necítí potřebu malovat, kreslit a výtvarná činnost je nezajímá. Na konci roku zjistíte, že Vaše motivace dokázala vše změnit a všichni žáci se s chutí výtvarně projevují a hledají společná témata a činnosti. Vnímáte zájem a snahu, kreativitu a vynalézavost a za každým obrázkem poznáte konkrétního jedince, jeho vlastní výtvarný projev, část jeho osobnosti. Naznačené okolnosti mě vedly k napsání této práce. Ne vždy se mi podaří u všech dětí se mi podaří vzbudit opravdový zájem o výtvarnou výchovu. Moje práce bude proto sledovat možnosti rozvoje motivovanosti dětí ve výtvarné výchově s ohledem na věk a individualitu dítěte. Motivační struktura každého jedince je dosti složitá. Zahrnuje soubor motivačních sil vzájemně se ovlivňujících a souvisejících s dalšími aspekty vývoje člověka, s jeho zráním, učením, výchovou i sociálním začleněním. Zjistit motivační síly svého konkrétního chování,

8 8 dorozumět motivaci druhých, znamená lépe poznat sám sebe i ostatní. Poznávání motivů lidského chování určitě ztěžuje i to, že stejné chování několika lidí /dětí/ je zpravidla motivováno odlišnou kombinací motivů. Některé pohnutky si člověk uvědomuje, jiné jen částečně nebo vůbec ne. Motivace jako celek je nejen z psychologického hlediska skutečně obtížná k objasňování a poznávání, ale i pro působení na jednotlivé motivační síly a jejich rozvíjení. Diplomová práce zpracovává některé poznatky z mého působení jako pedagoga výtvarné výchovy. Mohla by motivovat jiné pedagogy, kteří jsou skeptičtí k nově sestavené VV v povinném vzdělávání na základních školách. Ze své praxe na ZŠ jsem poznala, že výtvarná výchova hledá svoje místo mezi ostatními předměty na ZŠ a motivovanost učitelů výtvarné výchovy je velmi často malá. I to mě vedlo ke zpracování diplomové práce na toto téma. Ztrácí se motivovanost učitelů I. stupně a učitelů vyučující výchovy na II.stupni /tělesnou, výtvarnou, pracovní, hudební/. Práce je rozdělena na několik částí. První teoretická část vychází z obecných poznatků a studia odborné literatury. Pozornost je věnována hlavně základnímu vysvětlení některých pojmů a měla by shrnovat teoretické poznatky o motivaci ve výtvarné výchově v souvislosti s dítětem na základní škole. Druhá část obsahuje vlastní zkušenosti z učitelské praxe na základní škole v Měříně. Analyzuje tvorbu motivace v podmínkách naší školy. Třetí praktická část obsahuje návrhy na zkvalitnění motivace určené pro děti I. a II. stupně vzhledem k jejich věku a popisuje volbu některých druhů motivace pro učitele základní škole. Rozpracovává v jednoduché tabulce krátký dotazník určený dětem 2.,4.,7.,a 8. ročníku a reflektuje moje názory na výuku výtvarné výchovy na naší škole v souvislosti s vedením motivačních činností v hodině..

9 . 9 Teoretická část

10 10 1. Vymezení základních pojmů Každé dítě je jedinečné, nezaměnitelné a má své potřeby a zájmy. Různě přistupuje k podnětům z okolí, jinak reaguje ve stresových situacích, jinak se chová k druhým Každého žáka, studenta či dospívajícího ovlivňují jiné motivy a odlišnou motivací nenasměruje k určité činnosti nebo k aktivitě. V mezilidských vztazích, při interakci s mladými lidmi i s dospělými si všímáme toho, že každý se chová poněkud odlišně. K určité činnosti přistupuje s větším či menším zájmem, radost a uspokojení mu poskytuje působení nestejných podnětů. Každé chování či jednání člověka je motivováno. Než začnu ve své diplomové práci hovořit o termínech motiv a motivace, chtěla bych zmínit pojmem lidská činnost.(vondrová,p.:výtvarné techniky pro děti.praha,portál 2001,s.9-13) 1.1. Lidská činnost Tímto termínem označujeme každou navenek projevenou aktivitu člověka. Každá činnost je procesem zaměřeným na dosažení něčeho nebo na dosažení změny stavu něčeho. Patří ke každému člověku a jeho existenci. Podle činnosti člověka lze poznat jeho osobnost.(phdr.koukola,b.csc.:základy psychologie a úvod do psychologie osobnosti,opava 1996,s.38) Zmiňuji tento termín v souvislosti s tím, že hovoříme o motivaci dětí ve výtvarné výchově. Na základní škole se setkáváme zejména s činností dítěte v hodinách, o přestávce i po vyučování v různých kroužcích nebo v družině. Snažíme se jako učitelé o to, aby dítě vyvíjelo aktivní činnost, tzn. aby se aktivně podílelo na průběhu vyučovací hodiny, reagovalo na učitelovu motivaci, která by v něm měla vzbudit zájem a aktivní účast. Při hodinách výtvarné výchovy míníme aktivní účastí jeho vlastní výtvarný projev, manuální činnost v podobě výkresu, plastiky, keramického výrobku apod. Kvalita vyvíjené činnosti závisí na naší vhodné, zajímavé a pro děti atraktivní motivaci. 1.2 Motiv Malý princ: Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné

11 11 Z psychologie činnosti vyplývá, že motiv je uvědomovaný zdroj nebo činitel aktivace. Motivy jsou vnitřní hybné síly jednání a chování člověka, to, co je bezprostředně příčinou a zároveň pohnutkou činnosti nebo jednání. Každý člověk má v sobě trvalou tendenci k tomu, aby v něm určité motivy vyvolávaly a udržovaly aktivaci. Toto nazýváme motivační dispozice, která je u každého člověka individuální. Motivem je tedy vše, co podnítí člověka k tělesné nebo psychické aktivitě a udržuje ho v ní, udává směr, který je podmíněný cílem činnosti. Motiv je tedy dynamizující činitel, který vede k pohotovosti začít nebo udržet chování směřující k určitému cíli. Motivy mohou vycházet z nitra člověka, tehdy je nazýváme impulzy /např. rozhodnutí nesledovat dále televizní pořad, uspokojit potřebu hladu./ Jestliže motivy vycházejí z okolního prostřední člověka, nazýváme je incentivy /nebo podněty, stimuly/. Incentiv tedy vnější podnět /objekt, událost z lat. =podnícení, výzva/ využíváme ve školní praxi při motivaci dětí ve vyučování. Rozlišujeme pozitivní a negativní vnější podněty. Pozitivní vnější podnět potřebu nejen vzbuzují, ale dokáží ji také uspokojit, a proto působí přitažlivě /výtvarné dílo, pohádka, poslech hudební nahrávky/. Negativní vnější podněty /např.obtížný problém, hrozba, vidina neúspěchu/ nedokáží potřebu uspokojit, vyvolávají chování, které se jim vyhýbá. Motivy se vytvářejí ve vzájemné interakci potřeb a vnějších podnětů. To znamená, že touha po uspokojování potřeb ovlivňuje vztah k vnějším podnětům a zacházení s nimi a naopak. Pozitivní a negativní vnější podněty mohou podněcovat nebo tlumit motivovanou činnost. Lidské motivy jsou uspořádány hierarchicky od nejnižších až po nejvyšší. (Hrabal,V.ml.,Man,F.,Pavelková.I.:Psychologické otázky motivace ve škole,praha,spn 1984,s.25-50) Základní aktivační činitele dělíme na: A: Vnitřní /autogenní/ - zakódované v jedinci samém. Nedokážeme je ovlivnit, motivace na ně podle mého názoru nepůsobí, nebo jen velice málo /např. velmi pomalé osobní tempo, různé druhy dysgrafie/. B: Vnější /heterogenní/ - např. ukládané úkoly, požadavky okolí. Jako učitelé je uplatňujeme dost často a mnohdy bychom si měli uvědomit, jestli je volíme přiměřeně a vhodně tak, aby měly v konečném výsledku ten správný význam.

12 12 C: Biologické biologické potřeby, pudy, vrozené dispozice, emoce. Děti si je často do školy přinášejí z rodiny, z působení rodičů i sourozenců.vrozené dispozice jsou geneticky zakódované a těžko naší motivací také ovlivnitelné. D: Společenské - sociální potřeby, společenské úkoly E: Osobní zájmy, sklony, cit, aspirace, atribute, včetně životních plánů, ideálů, návyky Formují se v průběhu života člověka a škola má zde jedinečné zastoupení a může dobrou motivací vyvolat v dětech aspirace a pohnutky např. v chování ke kamarádům, vztah k umění a určitou míru vkusu a vnímání estetična apod. (PhDr.Koukola,B.CSc.:Základy psychologie a úvod do psychologie osobnosti,opava 1996) Vyšší motivy /např. aspirace/ se objevují až tehdy, když se realizují nižší motivy tj. uspokojení biologických potřeb. Zde se můžeme zmínit o tom, že osobní motiv aktivace označujeme také jako motiv seberealizace. Aspirace je výše nároků, které někdo klade na svůj výkon. Je tedy vyjádřením míry snahy uplatnit se, prosadit se, uspět v určitých situacích. Aspirační úroveň - /tj. náročnost kladených cílů/ souvisí s tzv. výkonovou motivací. Je důležité, aby jedincova aspirační úroveň odpovídala jeho skutečným možnostem a schopnostem. Ve výtvarné výchově také sledujeme aspirační úroveň jednotlivců a přizpůsobujeme činnosti tak, aby děti už na začátku byly pozitivně naladěni na činnost, kterou se chceme zabývat. Vhodná motivace může navodit správnou a pozitivní atmosféru. (Nakonečný,M.:Základy psychologie osobnosti.praha,management press 1993) 1.3. Potřeba Dále zmíním termín potřeby, základní motivační síly. Můžeme si je rozdělit do několika skupin: A: Elementární životní potřeby /potřeba kyslíku, potravy, spánku, odpočinku/ jsou nezbytné pro zachování života a jsou více méně společné všem živočichům /i zvířata mají tyto elementární potřeby/. B: Potřeba jistoty a bezpečí, zvlášť se projevuje ve chvílích, kdy se dítě cítí ohroženo, ocitá se v těžké a pro něho nepřehledné životní situaci, působí na jeho zdraví

13 13 nebo ohrožují jeho psychosociální jistoty /atmosféra v rodině, začlenění do skupiny vrstevníků např.ve škole, vztah k partnerovi aj. C: Potřeba činnosti, změny. Projevuje se nesmírně mnohotvárně, zahrnuje radost z realizace v činnosti samostatné /např.dětská hra, aktivní účast v hodině/. Zvláště silně se projevuje v dospívání, kdy jedinec hledá a zkouší nepoznané /už i na II.stupni ZŠ/. Tuto potřebu bychom jako učitelé měli hojně u dětí podněcovat a vhodně motivovat D: Potřeba sociálního styku. V lidském chování se projevuje ve vztazích s lidmi, vzájemnou pomocí a porozuměním, příjímáním kladných citových projevů, péčí a rozvíjením sociálních kontaktů. I zde má škola svoji roli, vytvářejí s třídní kolektivy,řeší se různé konflikty, situace. Vhodnou motivací ovlivňujeme chování dětí v kolektivu při řešení různých problémů. Ve výtvarné výchově je to práce ve skupině, ve dvojicích, kde se děti vzájemně doplňují, povzbuzují a i motivují. E: Potřeba uskutečnit v životě nějaký cíl, krátkodobý /ten je charakteristický zejména pro dětství/ anebo vzdálenější, souvisí s přáními, záměry, životními perspektivami a cíli.tato potřeba je vyjádřením seberealizačních snah jedince /stát se lékařem, vynikajícím sportovcem, dobrým rodičem/. Je složitější a musí spolupracovat i s volním úsilím jedince, s jeho charakterově volními rysy. Říkáme, že všechny výše uvedené potřeby jsou vzájemně propojené, jejich rozdělení je spíše umělé. Jednotlivé motivy jsou ve vzájemných vztazích a mohou se podporovat nebo střetávat v konfliktu. V hodinách výtvarné výchovy se všechny tyto potřeby opravdu propojují a vhodnou a cílenou motivací i pozitivně uspokojují. S potřebami jsou úzce spjaty i další složité části lidské motivace např. zájmy /sportovní, technické, výtvarné atd. /ty představují motivy získané, v nichž se projevuje vztah jedince k druhu činností nebo skutečnosti. Dále musíme zmínit postoje, představující specifické získané dispozice. Dávají impuls k určitému chování či jednání na základě poznání jevu, k němuž se vztahují, a k jeho citovému hodnocení /kladný nebo záporný postoj k vyučovacímu předmětu, oboru, skupině apod./. Každý člověk má svoji hodnotovou orientaci, přestavující soubor hodnot či jejich určitou hierarchii, která vyjadřuje to, čemu před čím dáváme přednost. Vyvíjí se u dětí postupně s věkem a my jako učitelé ji ovlivníme jen částečně. Jedinečnou roli také sehrávají emoce, které představují citové procesy, stavy a vlastnosti člověka.(slavík,j.:kapitoly z výtvarné výchovy II./hodnota,osobnost,motivace/.Praha,Pražské centrum vzdělávání ped.pracovníků,kvv PdF UK, 1994)

14 1.4. Učení 14 Přes svou klíčovou důležitost v oblasti výchovy a vzdělávání je problematika průběhu učení a činitelů, které je ovlivňují, je složitá. My učitelé a další pracovníci v oboru školství obecně to často klademe za vinu psychologům. Mnozí z nás říkají, že psychologové jim nabídnou buď několik vzájemně rozporných výkladů učení, z nichž každý je záložen na jiné psychologické teorii, nebo jim předloží jedno soudržné vysvětlení, s nímž by však, jak sami připouštějí, jiní psychologové asi nesouhlasili. Problém je v tom, že učení je činnost velice složitá. Každý z nás je ve svých bdělých chvílích vystaven stálému a rozmanitému proudu zážitků, z nichž každý v nás může vyvolat učení, avšak většina z nich z našeho vědomého života mizí beze stopy. Co působí, že si některé věci zapamatujeme a jiné ne? Proč může určitá událost u jednoho člověka vyvolat učení, avšak na jiného nemá žádný měřitelný účinek? Proč si určitý žák zapamatuje mnoho v hodině jednoho učitele, ale z hodiny jiného učitele mu v hlavě nezůstane nic? Čím to je, že když se musíme vyrovnávat s novými situacemi a problémy, býváme obvykle schopni porozumět své zkušenosti a účinně využít svých znalostí? Takové a mnohé jiné otázky způsobují, že práce psychologa nabývá v oblasti učení přímo herkulovského charakteru. Psycholog musí totiž učení nejen sám pochopit a jiným vysvětlit jeho podstatu, ale musí také umět poradit, jak učení učinit co nejvýkonnějším a nejtrvalejším. Co stojí za údiv, možná ani není to, že psychologové za těch více než 50 let, kdy je učení soustavně zkoumáno, nezodpověděli všechny otázky, nýbrž naopak to, že vůbec poskytli tolik odpovědí, kolik jich dnes již známe Co je učení? Vždy bývá užitečné začít definicí. Proto si hned na začátku povězme, že většina psychologů by souhlasila s formulací, že je to poměrně trvalá změna v potenciálním chování jedince v důsledku zkušenosti. Tato definice upozorňuje na tři věci. Učení musí jedince nějak změnit, za druhé, že tato změna nastává v důsledku zkušenosti a za třetí, že to je změna v jeho potenciálním chování. První z těchto bodů je jasný. Učení nemůže nastat, aniž bychom se nějak změnili. Tato změna ovšem může být poměrně jednoduchá (např. když se učíme zavázat si tkaničku u bot nebo složitější, když se poprvé setkáme s velkým uměleckým dílem), avšak princip zůstává stejný. Jedinec je po takovém učení

15 15 v nějakém popsatelném ohledu jiným člověkem, než byl předtím. Zdůrazňujeme dále, že změna musí nastat v důsledku zkušenosti. Tím se vylučují takové druhy změn, které vyplývají ze zrání a z tělesného vývoje. Poslední věc nás upozorňuje, že ačkoli nastala změna, je to změna potenciálu, nikoli nutně ve skutečném výkonu. Můžeme se něčemu naučit, avšak stává se, že toto učení se v našem chování projeví třeba až po měsících nebo letech. (např. dítě v televizi seznámí se zajímavými poznatky o nějaké cizí zemi a později, když se jeho třída začne o této zemi učit, překvapí spolužáky i učitele svými znalostmi.) Vyzbrojeni touto definicí můžeme se nyní seznámit s pokusy psychologů vytvořit přesvědčivou teorii učení.(vacínová.m.,langová.m. a kolektiv,praha 2008,ISPN: ,upraveno) V tomto bodě se musíme smířit s názorovými rozdíly mezi psychology, které je někdy rozdělují na tři přístupy. A: Behavioristický přístup Od svých počátků ve třicátých letech tvrdí behavioristický přístup ve své krajní poloze, že má-li být psychologie exaktní vědou, musí se zaměřit na studium pozorovatelného chování, to jest na odezvy produkované jedincem a na podmínky, za nichž vznikají. Takový přístup původně chápal učení v pojmech spojení mezi podnětem pocházejícím z okolí a odezvou či odměnou určitého jedince, nebo mezi touto odezvou a zpevněním; tím silně zdůraznil úlohu okolí. Předpokládalo se, že stačí vhodně uspořádat okolí a učení nastane zpravidla samočinně, bez ohledu na konkrétní úmysl toho, kdo se učí. Tento krajní názor již v současnosti mnoho psychologů nezastává. Všeobecně se totiž uznává, že musíme také vzít v úvahu, co jedinec ví o vztahu mezi podnětem a svou vlastní odezvou, nebo mezi odezvou a zpevněním, které ji následuje. B: Kognitivní přístup Zastává názor, že máme-li porozumět učení, musíme se zabývat především schopností jedince reorganizovat své psychologické pole (tj. svůj vnitřní svět pojmů, vzpomínek atd.) v odezvu na prožívanou zkušenost. Tento přístup tedy klade zvláštní důraz na způsob, jak si jedinec vysvětluje a jak se snaží pochopit, co se děje. Kognitivní přístup vidí jedince nikoli jako mechanický výtvor jeho prostředí, nýbrž jako aktivního

16 16 činitele v procesu učení, jako někoho, kdo se úmyslně snaží zpracovávat á třídit proud informací přijímaný od okolního světa. C: Nativistický přístup Vychází z pozice člověka a prostředí.od potřeby člověka učit se k vytváření vhodného prostředí na učení. (Pupala,B.:Předškolní a primární pedagogika,praha,portál 2001,ISBN ) Tyto soubory teorií se vzájemně nevylučují a ve skutečnosti mezi nimi dochází k postupnému sbližování. Učitelé, zajímající se pochopitelně především o praktické záležitosti učení, mohou s prospěchem čerpat ze všech souborů a volit podle úrovně, na níž má učení nastat, který z nich je v daném případě užitečnější Průběh učení Uvažování o praktických stránkách procesu učení nás přivádí k otázce metod a technik vyučování. Mnohé z nich jsou specifické pro určitý vyučovaný předmět či předměty, a proto přesahují rámec psychologického pojednání. Je však řada obecných zásad, na něž můžeme upozornit.gagné (Gagné,R.,M.:Educational Technology and Learning Process,1974,Educational Researcher.), který užívá Skinnerova modelu operantního podmiňování i (ač v menší míře) pojmového modelu spojovaného s Brunerem, tvrdí, že průběh učení zpravidla sestává z řetězce osmi událostí: 1. motivace (neboli očekávání); 2. rozpoznání (jedinec vnímá látku a odlišuje ji od ostatních podnětů soupeřících o jeho pozornost); 3. vštípení (jedinec kóduje poznatek); 4. uchování (jedinec skladuje poznatek v krátkodobě nebo dlouhodobé paměti); 5. vybavení (jedinec vybírá látku z paměti);

17 17 6. zobecnění (látka je přenášena do nových situací, kde umožňuje jedinci vytvářet strategie, jak se s těmito situacemi vyrovnat); 7. výkon (tyto strategie se prakticky uplatňují); 8. zpětná vazba (jedinec získává informaci o výsledcích). Gagné tvrdí, že k selhání procesu učení vždy dochází na některé z těchto osmi úrovní. Úkolem učitele je zjistit, která z nich to je. O motivaci budu ještě dále ve své práci hovořit.. Gágné má za to, že učitel může pomoci žákům vyhnout se selhání na dalších úrovních tím, že bude dbát na to, aby učení probíhalo v devíti krocích: Krok 1: Získej pozornost žáka. Krok 2: Pobídni ho k vybavení si potřebných předběžných znalostí. Krok 3: Oznam mu cíle výuky. Krok 4: Předlož mu příslušné podněty (učební látku). Krok 5: Poskytni mu vedení (což obsahuje poskytování vodítek, která žákovi pomohou spojit si vyučovanou látku do řetězce pojmových souvislostí). Krok 6: Vyvolej provedení žádaného výkonu žákem. Krok 7: Poskytni mu zpětnou vazbu. Krok 8: Ohodnoť jeho výkon. Krok 9: Zajisti mu uchování a přenos nově osvojené informace do nových situací učení. V tom je obsaženo kladení otázek žákům takovým způsobem, který jim umožní vyjádřit pravidlo či pravidla, jež si osvojili. Povšimněte si, že kroky 2 a 4 mohou mít podobu otázek, řešení problémů nebo učení objevováním, stejně jako podobu prostého slovního výkladu učitele. Zde si od Gagného můžeme pro další užitečnou radu k Brunerovi (Bruner.J.:Toward a Theory of Instruction,1966). Bruner je přesvědčen, že při poskytování vodítek žákům, zmíněném v kroku 5, jim až příliš často nabízíme pouze

18 18 zprostředkování poznatků v již hotové podobě, "jazyka" daného předmětu, tj. v pojmech, vzorcích, postupech, myšlenkách atd. vytvořených jinými lidmi. Žáci nemají možnost objevit si tyto poznatky sami. Je pravda, že umožníme-li jim objevit tyto poznatky nezávisle, nedochází k "novým" objevům v nějakém absolutním smyslu, avšak, jak říká Bruner, o to vůbec nejde. Jde o to, že tyto poznatky jsou nové pro žáky samé ; a projdou-li sami procesem jejich objevování, budou pak mnohem lépe připraveni pochopit pojmy a vztahy v nich obsažené. 1.5 Motivace Denis Waitley: Motivace je vnitřní elán. Pod pojmem motivace rozumíme souhrn hybných činitelů v činnostech,učení a osobnosti. Říká, že jsou to skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco vykonal či nevykonal. Zahrnuje vnější pobídky, cíle a vnitřní motivy. Často je individuálně rozdílná, nejčastěji je chápána jako intrapsychologický proces zvýšení nebo poklesu aktivity,mobilizace sil, energetizace organismu. Projevuje se napětím, neklidem,činností směřující k porušení rovnováhy. Člověk si svou motivaci uvědomuje někdy méně a někdy více. Někdy si uvědomuje jen vnější cíle ne však vnitřní motivaci. Motivace je aktivita vyvolaná motivem a končící realizací /uspokojením motivu/.pod tímto pojmem zahrnujeme ty uvědomované i neuvědomované psych.faktory, na jejichž základě se uskutečňuje naše chování a jednání. Hrabal,V.ml,Man,F.,Pavelková,I.:Psychologické otázky motivace ve škole,praha,spn 1984) Druhy motivace Pro běžnou praxi ve výtvarné výchově má smysl uvažovat o třech klíčových druzích motivace: - sociální motivace - výkonová motivace - poznávací motivace

19 A: Sociální motivace 19 Směřuje k získávání lásky, pocitu bezpečí a nabytí určitého vlivu v sociálním prostředí. Ve výtvarné výchově často děti pracují ve skupinkách nebo ve dvojicích.tvoří výtvarná díla a často řeší vztahy mezi sebou, přizpůsobují se různým názorům a prosazují svoje myšlenky či nějakou fantazii a styl neboli způsob ztvárnění, který je u každého dítěte naprosto odlišný a individuální.v tomto směru má výtvarná výchova jedinečnou a ničím nenahraditelnou roli. Rozvíjí několik dialogů, dramatických diskuzí, problémů, při kterých se ukazují dětské vlastnosti, emoce a charakter ještě v další podobě než třeba v běžné vyučovací hodině. Každé dítě má potřebu: Potřeba pozitivních vztahů, která je o tom, zda bude ve svém sociálním chování dítě aktivní či nikoliv. Opakem je obava z odmítnutí. Tyto dva faktory by měly být navzájem vyrovnané. Každý učitel by proto neměl přehlédnout dětskou nerealizovatelnou touhu po navázání pozitivního kontaktu a měl by si všímat nenápadných a plachých snah o získání jeho náklonnosti. Musí však také brát v úvahu, že jde o záležitosti nadmíru citlivé. Učitel by měl mít rozvinutou schopnost empatie. Neměl by zapomínat, že výtvarný projev velice často mluví zřetelněji než mnohá slova a bývá dost často signálem pro pilotní diagnózu a pro ničím nerušené zamyšlení nad obsahem, který chce sdělovat. Potřeba vlivu u dětí je spjata se snahou řídit, ovlivňovat chování ostatních spolužáků. Většinou rozlišujeme dvě fáze: - získávání vlivu - uplatňování vlivu Učitele by měl hned od počátku zjistit rozložení sociálních sil ve třídě Znamená to, že by měl znát odpovědi na otázky typu: Kdo je ve třídě nejméně oblíben /nejvíce oblíben/? Kdo má ve třídě největší /nejmenší/ vliv na ostatní děti? Jak souvisí u jednotlivých dětí obliba s vlivem? Jak se liší výsledky práce u jednotlivých dětí /vztahy k učiteli/? Důležité jsou různé dotazníky, které nám slouží ke zjištění sociálního klimatu ve třídě.

20 20 B: Výkonová motivace Závisí na systému sebehodnocení, který podmiňuje jedincovi aspirace a informuje,nakolik byly uspokojeny. Jejím cílem je osamostatnění osobnosti a zhodnocování nebo ochrana vlastního já. Motivace související s výkonem je výslednicí sil dvou potřeb: - potřeba úspěšného výkonu - potřeba vyhnout se neúspěchu V soudobé výtvarné výchově je výkonová zaměřenost žáků záměrně tlumena. Ze strany učitele k tomu přispívá zejména oslabení hodnotového srovnávání popř. využívání tzv. individuální vztahové normy. Učitelé se snaží většinou používat pouze pozitivního hodnocení /tj.přehlížejí nedostatky a vyzdvihují klady/ a nepodporovat situace výtvarné soutěže. Děti si snadno všimnou i zdánlivě nepatrných hodnotících aktivit zabarvení a intonace hlasu, pousmání, pohledu atd. Proto i když je učitel upřímně přesvědčen, že hodnotí všechny děti pozitivně, ve skutečnosti je jeho chování dostatečným zrcadlem, v němž žák čte svoje rozsudky. K tomuto faktu bychom neměli být slepí zejména v tak citlivé oblasti jako je výrazová tvorba. (Slavík,J.:.Kapitoly z Výtvarné výchovy /hodnota,osobnost,motivace/praha,pražské centrum vzdělávání pedagogických pracovníků,kvv PdF UK v Praze 1994) C: Poznávací motivace Východiskem pro poznávací motivaci je zvídavost nebo zkoumavost /explorace/ - pro všechny aktivní živočichy společná potřeba zkoumat své okolí a orientovat se v něm,tj. objevovat v něm smysl, řád, kterému je možné rozumět a zařizovat se podle něj. Poznávací motivace plyne z potřeby mozku zpracovávat podněty a zabezpečovat tak přizpůsobivost v proměňujícím se prostředí. Z předchozích tvrzení odvodíme, že poznávací potřeby jsou uspokojovány všude tam, kde se člověk setkává s něčím novým, neurčitým, s něčím, co se jeví jako problém, jenž volá po prozkoumání a řešení. Poznávací motivace se projevuje v kladení otázek /Co?Proč?Jak?/ a v hledání odpovědí, v nejširším smyslu, tzn. třeba prostřednictvím výtvarné, hudební, literární aj.tvorby.

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích Pražská ul.č.168, Pyšely, PSČ 251 67, okr. Benešov, tel.: 323 647 215, E-mail: zspysely@zspysely.cz, www.zspysely.estranky.cz Školní vzdělávací program pro školní

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 BAREVNÁ OKNA ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní družina ul. Sv. Čecha 565 Příbor 742 58 tel. 556 725 595 Naše školní družina má vlastní domek se zahradou. Z toho vychází i

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas)

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Jméno a příjmení autora e-mail Název práce Lenka Jeřábková Ondřej Černý sipvz@gym-ul.cz Volný čas Zaměření zde uveďte číslo a název části modulu, kam řadíte

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPVK (oblast 1.4) VYKUK PATRON ZŠ A MŠ DOLNÍ BŘEŽANY INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY Příjemce: ZŠ a MŠ Dolní Břežany 1 1) IDENTIFIKACE PŘEDKLADATELE PROJEKTU Název: ZŠ a MŠ Dolní Břežany

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ KNIHA JE NÁŠ KAMARÁD TYP PROJEKTU: DLOUHODOBÝ, CELOROČNÍ 1. CÍL PROJEKTU 2. CÍLOVÁ SKUPINA 3. PŘÍNOS PRO DĚTI 4. DÍLČÍ CÍLE 5.

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více