PŘÍSTUPY PODNIKŮ K ROZVOJI KVALITY LIDSKÝCH ZDROJŮ
|
|
- Marta Navrátilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘÍSTUPY PODNIKŮ K ROZVOJI KVALITY LIDSKÝCH ZDROJŮ Abstract: Anna Kadeřábková The paper compares the approaches of enterprises to the development of human resource quality, specified in terms of number of employees. The SME segment in the Czech Republic shows up a disadvantaged qualitative position (as to training, innovation, and ICT activities) both as compared to SME segment in the top EU countries and as compared to large enterprises in the CR. A more detailed attention is further given to the SME approaches to human resource development, as compared to the total population. The results of large company survey are presented, divided into two parts. At first, starting characteristics show more limited external linkages of SMEs, less awareness of the role of human resource quality in competitiveness, and rather myopic and unsystematic approach to human resource development. Subsequently, the results on training and development are presented, particularly concerning the extent and intensity of training activities, responsibility for their provision and financing, and their institutional background. Key words: rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání, malé a střední podniky, podnikové šetření Úvod Rozvoj lidských zdrojů (zvyšování kvality lidského kapitálu) je rostoucí měrou považován za jeden z klíčových faktorů ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti na podnikové, odvětvové i makroekonomické úrovni. Kvalita lidského kapitálu je v moderní ekonomice založené na znalostech zároveň úzce propojena s vytvářením a zaváděním nových technologií. Schopnost ekonomických aktérů přispívat ke zvyšování kvalitativní úrovně těchto dvou vstupů a schopnost přeměnit jejich rostoucí kvalitu ve vyšší produkční výkonnost je však firemně a odvětvově specifická. Na firemní úrovni je v příspěvku pozornost věnována specifikům spojeným s velikostí ekonomických subjektů a v jejich rámci segmentu malých a středních podniků (ve srovnání s velkými podniky a s celkovým souborem). 1. Kvalitativní charakteristiky MSP Menší podniky jsou v principu dynamičtější a vykazují větší schopnost přizpůsobení oproti velkým podnikům. Ekonomicky zdravý segment menších podniků významně přispívá k růstu zaměstnanosti, šíření a v některých odvětvích i vytváření nových produktů a procesů. Je rovněž podmínkou regionálně vyváženého ekonomického rozvoje. Menší podniky se však na druhé straně potýkají s řadou problémů, které odrážejí nevýhodu slabší ekonomické a finanční síly. Omezenost disponibilních a dostupných hmotných a nehmotných zdrojů může představovat překážku rozvoje v makroekonomicky příznivém období a zvyšovat citlivost na nepříznivý vývoj poptávky. Stabilitu i přístupnost zdrojů v segmentu menších podniků může zvýšit jejich užší vazba na podniky velké, včetně zahraničních (např. v pozici dodavatelů), která je zvláště přínosná v případě přenosu znalostí a technologií, a obecně aktivní zapojení do regionálních (odvětvových) clusterů (EC ). Je však třeba zdůraznit, že pozice menších podniků je komplikována tím, že zdroje jejich konkurenční výhody se mohou v období nepříznivého vývoje poptávky obrátit v nevýhodu (např. úzká specializace na vybraný segment trhu). Právě zvyšování (kvalitativně založené) schopnosti přizpůsobení při výrazné omezenosti zdrojů je proto klíčovou podmínkou přežití a expanze.
2 Následující srovnání ukazuje na pozici MSP v kvalitativně založených aktivitách v oblasti vzdělávání, inovací a využití informačních a komunikačních technologií (Obr. 1). Srovnání je provedeno mezi průměrem tří nejlepších výsledků v EU a ČR a mezi skupinou velkých podniků a MSP (rozdělených podle počtu zaměstnanců na malé a střední) v ČR. Výběr ukazatelů zahrnuje vedle samotné realizace dané aktivity i charakteristiku její systémovosti. V případě vzdělávání je vedle podílu podniků vykazujících tuto aktivitu sledován i podíl podniků provádějících hodnocení vzdělávacích potřeb i výsledků. V případě inovujících podniků je sledován i podíl těch, které inovují ve spolupráci s dalšími subjekty, což ukazuje na rozsah síťování. V případě využití ICT je vedle samotného přístupu k internetu sledováno i využití vlastní web stránky. Specifickou charakteristikou je využití postupů self-learning, které spojuje prvky vzdělávací, inovační a ICT aktivity. Obrázek 1: Podíly MSP vykazujících kvalitativně založené aktivity v EU ve srovnání s ČR a podíly podniků vykazujících kvalitativně založené aktivity ve skupině velkých podniků ve srovnání s MSP v ČR (rozdíly v p.b.) Vzdělávání Hodnocení vzdělávacích potřeb Hodnocení výsledků vzdělávání Realizace self-learning Inovace Inovace ve spolupráci Přístup k internetu Vlastní w eb stránka Vzdělávání Hodnocení vzdělávacích potřeb Hodnocení výsledků vzdělávání Realizace self-learning Inovace ČR vs. EU Inovace ve spolupráci 50_249 Přístup k internetu 10_49 Vlastní w eb stránka MSP vs. velké Pramen: EUROSTAT New Cronos Database. Uvedené srovnání ukazuje na zaostávání českých MSP vůči nejlepším zemím EU a na zaostávání českých MSP vůči skupině domácích velkých podniků. Toto zaostávání je ve většině případů výraznější u malých podniků (do 49 zaměstnanců). Vůči EU je největší právě zaostávání v oblasti vzdělávání (zvláště v jeho systémových charakteristikách), MSP v ČR značně zaostávají vůči velkým podnikům rovněž v inovačních aktivitách. 2. Metodologie šetření a základní charakteristiky Podrobnější charakteristika přístupů podniků k rozvoji lidských zdrojů v českých podnicích vychází z výsledků šetření, které bylo provedeno v rámci výzkumu Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání (Kadeřábková 2003). Šetření v podnicích provedla agentura pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění MEDIAN v pěti oblastech: rozvoj a management lidských zdrojů, fluktuace a nábor pracovníků, problematika vstupu do Evropské unie, vazby na prostředí mimo podnik a informace o organizaci. Do šetření bylo zahrnuto 901 organizací (760 v kategorii malých a středních podniků, v kategorii velkých podniků). Rozložení podniků ve vzorku bylo územně i odvětvově rovnoměrné. 2 1 Malé a střední podniky (MSP) byly v provedeném šetření vymezeny jako subjekty s méně než 250 zaměstnanci. V podrobnějším členění jsou podniky s méně než 10 zaměstnanci označovány jako mikropodniky, s zaměstnanci malé podniky, s zaměstnanci střední podniky. Většina firem v EU spadá právě do kategorie MSP, v čase lze současně sledovat trend poklesu průměrné velikosti firem. 2 Vedle velikostního hlediska byla sledována i řada hledisek kvalitativních např. vývozní orientace, realizace aktivit výzkumu a vývoje, růst produktivity a tržeb.
3 Šetření umožnilo podrobně a zároveň komplexně charakterizovat přístupy podniků k rozvoji lidských zdrojů, zejména z hlediska jejich systémovosti a koncepčnosti. Východiskem těchto přístupů je především vědomí významu lidských zdrojů pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti firem. Pozornost byla věnována důsledkům nedostatečné nabídky lidských zdrojů pro podnikový rozvoj, dále rozsahu a intenzitě vazeb podniků s vnějším prostředím, včetně informovanosti o přístupech konkurentů na domácím a zahraničním trhu. Charakterizována byla rovněž oblast vzdělávání pracovníků, zejména způsob realizace vzdělávacích aktivit (včetně institucionálního zabezpečení), jejich financování, profesní zaměření i hodnocení výsledků. Zkoumány jsou i důvody časté neaktivity firem v této oblasti. Výsledky šetření přístupů podniků k rozvoji lidských zdrojů v souhrnu ukazují na průřezově horší pozici MSP ve srovnání s celkovým souborem. Závažnost rozdílů v neprospěch MSP se navíc (mnohdy výrazně) zvyšuje s klesající velikostí podniků. Velmi nepříznivé jsou prakticky ve všech sledovaných aspektech zvláště charakteristiky malých organizací (do 49 zaměstnanců) a v jejich rámci mikropodniků (s méně než 10 zaměstnanci). Dále platí, že schopnost identifikovat problémy mají spíše větší podniky (a organizace s příznivějšími výkonnostními a kvalitativními charakteristikami). Je tedy nutno předpokládat, že rozsah rozdílů ve sledovaných aspektech v neprospěch MSP je ve skutečnosti výraznější, než naznačují výsledky vlastního šetření. Ve vztahu k vnějšímu prostředí MSP v menší míře vnímají oblasti nedostatečné konkurenceschopnosti po vstupu do Evropské unie, nejčastěji zmiňují jako nedostatečnou schopnost přizpůsobování požadavkům trhu. MSP méně často spolupracují s vnějšími subjekty, zejména se vzdělávacími institucemi a s profesními a zaměstnavatelskými organizacemi, svazy a asociacemi. MSP také hodnotí spolupráci s vnějšími subjekty méně často jako přínosnou. MSP jsou v menší míře členy podnikových a mezinárodních sítí. V menší míře využívají prostředků vnější finanční pomoci (z domácích a zvláště zahraničních zdrojů), méně často uvažují o jejich využití v budoucnu a méně často realizují opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Výchozím předpokladem aktivnějšího přístupu MSP k rozvoji lidských zdrojů je především identifikace významu jejich kvality pro dlouhodobě udržitelnou ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost. Z uvedeného hlediska nejsou výsledky provedeného šetření příliš povzbudivé, protože pouze necelá desetina organizací řadí kvalitu pracovníků k hlavním zdrojům své konkurenční výhody a jen mírně vyšší je podíl organizací, které hodnotí úroveň kvalifikací pracovníků jako nedostatečnou ve srovnání se zahraniční konkurencí. K této slabé sebereflexi nepochybně přispívá i velmi omezená informovanost o aktivitách v oblasti rozvoje lidských zdrojů u konkurentů na domácím a zahraničním trhu, která vyplývá z odpovědí značné části respondentů. Z podceňování významu kvality lidských zdrojů vyplývá převážně nesystémový a spíše krátkodobě orientovaný přístup MSP k jejich rozvoji. Pouze necelá polovina organizací provádí pravidelná hodnocení úrovně kvalifikací a dovedností svých pracovníků a pouze kolem třetiny respondentů vypracovává plán vzdělávání pro celou organizaci či alespoň pro některé skupiny pracovníků. Nesystémovost přístupu k rozvoji lidských zdrojů se projevuje i v úrovni personálního zabezpečení, kdy ve více než polovině organizací nemá příslušný pracovník v dané oblasti žádné specializované vzdělání (ani ve formě krátkodobého kurzu). Společnou charakteristikou MSP je výrazně méně aktivní přístup k řešení pociťovaných problémů v oblasti lidských zdrojů. Např. menší organizace se častěji potýkají s problémy při
4 získávání pracovníků s požadovanou kvalifikací a rovněž s jejich fluktuací. Nedostatek pracovníků však řeší pouze necelá desetina organizací větším rozsahem vzdělávacích aktivit či budováním vazeb na školy, ještě nižší je podíl organizací, které tyto problémy řeší vyhledáváním a výchovou budoucích pracovníků. MSP jsou rovněž méně aktivní ve spolupráci s vnějšími subjekty. Jen v omezené míře spolupracují se vzdělávacími institucemi, poradenskými firmami a informačními centry (necelá čtvrtina organizací). 3. Vzdělávání a rozvoj pracovníků V případě vlastního vzdělávání a rozvoje pracovníků zajišťuje vzdělávací aktivity mírně nadpoloviční podíl organizací a velikostní hledisko je v tomto případě velmi významné i v rámci skupiny MSP (Obr. 2). (Jak ukazují výsledky šetření EUROSTATu v širším mezinárodním srovnání význam velikosti je slabší u podniků zavádějících nové technologie.) Obrázek 2: Podíly podniků zajišťujících vzdělávání pro své pracovníky podle počtu zaměstnanců (v %) ,6 46, nad 500 zam. 70,4 79,2 86,4 Pramen: Kadeřábková (2003). 0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 Rozsah vzdělávání se v posledních třech letech zvýšil v méně než polovině organizací a necelá třetina očekává zvýšení podílu výdajů na vzdělávání na celkových pracovních nákladech po vstupu do EU. Zhruba třetina organizací považuje náklady na vzdělávání za příliš vysoké ve srovnání s přínosy. V případě odpovědnosti za realizaci vzdělávacích aktivit a obecně za získávání a rozšiřování kvalifikací a dovedností pracovníků mírně převažuje názor, že jde o úlohu organizace coby zaměstnavatele, oproti hodnocení jako soukromé záležitosti zaměstnance. Při vlastním financování vzdělávacích aktivit však jej výrazně převažující podíl organizací zabezpečuje v plném rozsahu a spíše výjimečně se pracovníci na financování účastní. Zaměření vzdělávacích aktivit bylo hodnoceno podle rozsahu a kvalitativních hledisek. V případě délky školení převažují krátkodobé kurzy do 5 dnů, dlouhodobé vzdělávací aktivity (nad 6 měsíců) jsou realizovány spíše výjimečně. Z hlediska formy vzdělávání převažuje opět výrazně interní školení (na pracovišti). Podle odborného zaměření organizace nejčastěji vyhledávají vzdělávací kurzy v oblastech financí a účetnictví, práva a daní, informačních technologií a cizích jazyků. Ve skupině MSP se organizace v průměru méně často účastní kurzů typu manažerských a komunikačních dovedností. Oborové zaměření vzdělávacích aktivit je nicméně dosti diferencované podle velikostního hlediska i v rámci MSP. V menších podnicích jsou častěji vyhledávány kurzy cizích jazyků a financí a účetnictví, s růstem velikosti organizací nabývají na významu kurzy zaměřené na právní a daňové otázky, informační technologie a management.
5 Velmi nízká je aktivita MSP při realizaci specifických vzdělávacích programů a příležitostí. Příkladem jsou programy pro absolventy škol, které realizuje pouze zhruba šestina organizací. Podobně nízký je i podíl organizací, které umožňují svým pracovníkům studijní pobyt nebo praxi v zahraničí. Ve velmi omezeném rozsahu (zhruba v sedmině organizací) jsou pro pracovníky realizovány rekvalifikační kurzy. Zhruba ve třetině organizací nemají pracovníci na částečný úvazek možnost vzdělávání. Z hlediska institucionálního zabezpečení vzdělávání získávají MSP informace o nabídce vzdělávacích kurzů zejména ze zasílaných nabídek vzdělávacích institucí (téměř dvě třetiny organizací), v menší míře rovněž z internetu a specializovaných serverů, na základě referencí a z inzerce v tisku. Při výběru vzdělávacích kurzů je nejvýznamnějším kritériem doporučení z důvěryhodných zdrojů (téměř třetina organizací), významné hledisko představuje dále ukončení kurzu uznávanou zkouškou či certifikátem a cena. Více než polovina organizací využívá při zabezpečení vzdělávání služby soukromých institucí, význam ostatních forem, resp. typů vzdělávacích subjektů je výrazně nižší. Závěr Ze zjištění prezentovaných v předkládaném příspěvku vyplývají především následující závěry. Menší podniky v prvé řadě vykazují v průměru méně příznivé charakteristiky kvalitativně náročných aktivit. Oproti velkým podnikům MSP méně inovují a méně využívají informační a komunikační technologie, v menším rozsahu a spíše nesystémově poskytují vzdělávání svým pracovníkům. Pozice českých MSP je nepříznivá nejen vůči domácím velkým podnikům, ale i vůči pozici MSP v zemích EU s nejlepšími výsledky. Podrobnější analýza přístupu k rozvoji lidských zdrojů vycházející z výsledků rozsáhlého podnikového šetření ukazuje na horší pozici MSP ve všech sledovaných ukazatelích a současně i na nižší aktivitu této skupiny při překonávání pociťovaných problémů. Z hlediska změny uvedeného stavu je za problematické nutno považovat nízké povědomí MSP o významu kvality lidských zdrojů pro konkurenceschopnost a podprůměrné využívání vnějších podpůrných programů. Reference EC, Creating an Entrepreneurial Europe. The Activities of the European Union for Small and Medium-sized Enterprises (SMEs). Brussels, European Commission EUROSTAT, European Social Statistics Continuing Vocational Training Survey. Luxembourg, EUROSTAT EUROSTAT, New Cronos Database extrakce dat k : Continuing Vocational Training; Survey on Innovation in EU countries; Information Society Statistics. Kadeřábková, A., Analýza přístupů malých a středních podniků k rozvoji lidských zdrojů. Praha, Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Autorka: Doc. Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. Centrum ekonomických studií VŠEM I.P.Pavlova Praha 2 Česká republika Tel: kaderabkova@vsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VícePrůmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016
Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Výsledky průzkumu Srpen 2016 Představení průzkumu Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Průzkum navazuje na řadu aktivit poradenské společnosti EY zaměřených na aktuální téma
VíceZnalostně založené podnikání
Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,
VíceA. Transfer technologií
A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná
VíceRůst, stabilita. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Anna Kadeřábková a kol.
Růst, stabilita Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice Anna Kadeřábková a kol. Obsah Souhrnné výsledky analýzy 17 EKONOMICKÁ VÝKONNOST A GLOBALIZACE I. Mezinárodní a sektorové srovnání ekonomické
VíceČesko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)
Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceBořetice 2010 XIII. Mezinárodní kolokvium o regionálnch vědách EVROPSKÉ PROGRAMY NA PODPORU INOVACÍ
Bořetice 2010 XIII. Mezinárodní kolokvium o regionálnch vědách EVROPSKÉ PROGRAMY NA PODPORU INOVACÍ Ing. Petr Jiříček, Vysoká škola polytechnická Jihlava Tento příspěvek je součástí výsledků projektu č.402/09/2057
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANÝCH OSOB 2015
VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANÝCH OSOB 2015 Alena Kotrbatá 27. 3. 2018, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obsah Předmět šetření Šetření CVTS Poskytování vzdělávání Účast (velikost
VíceSWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy
SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a
VíceJUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov
METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceDOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY
VíceMalí podnikatelé v zemědělství
Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).
VíceDlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období Aktualizace pro rok 2017
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2016 2020 Aktualizace pro rok 2017 Verze: 1 Platnost: 1. 1. 2017 Zpracovali: RNDr. Josef
VíceDOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků 7% 4% 5% 15% 43% 26% do 19 20-49 50-99 100-199 200-499 500 a více FIRMY PODLE ODVĚTVÍ I. odvětví počet % školství 80 13,9
Vícepředchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz
1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak
VíceDigitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně
Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek Digitální ekonomika Rozsáhlá a postupná celospolečenská změna, spojená s digitalizací, internetem věcí, služeb a lidí; Nový způsob propojení
VíceDlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období Aktualizace pro rok 2018
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2016 2020 Aktualizace pro rok 2018 Verze: 4 Platnost: 1. 9. 2017 Zpracovali: RNDr. Josef
VíceKlastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster
Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
VíceOd myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná)
Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná) Rut Bízková předsedkyně TA ČR Konference KE VŠB, Rožnov pod Radhoštěm 9. 9. 2015 Nové společenské výzvy Industry 4.0 a příští výrobní revoluce Industry
VíceObsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí
Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy Obsah Úvazky pracovníků pomáhajících profesí A. Podíl úvazků jednotlivých pomáhajících profesí... 4 Kvalifikovanost a doplňování kvalifikace A.
VíceZpráva o Digitální cestě k prosperitě
Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceRole Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce
Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Co opravdu potřebuje Plzeňský kraj? Globální cíl PK: Zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu Plzeňského kraje efektivním a udržitelným
VíceŘešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka
Řešení IPN KREDO na Vysoké škole logistiky v Přerově Libor Kavka Prorektor pro aplikovaný výzkum a řízení projektů na Vysoké škole logistiky v Přerově Strategický plán rozvoje VŠLG Vychází z IPN KREDO
VíceObchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu
Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
VíceÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU
ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace
VíceKONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno
KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno Role inovačních systémů při rozvoji konkurenceschopných klastrů Ing. Luboš Lukasík Ředitel divize rozvoje podnikání Rozvoj MSP Hlavním problémem malých a středních
VíceŠetření zaměstnavatelských subjektů a zpracování dat: Median, s.r.o.
ZPRÁVA O SITUACI V ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Duben 2003 Vedoucí projektového týmu: Olga Strietska-Ilina, MA Zpracování analýzy: Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. Šetření zaměstnavatelských
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního
VíceLIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY L.Měrtlová Z.Dostálová ÚVOD Společnosti zaměřené na poskytování služeb, zejména služeb náročných na znalostech začaly dosahovat vyšších zisků, vyšší
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
PERSONÁLNÍ PLÁN PRO PODNIKATELSKÝ PLÁN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceVýchodiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje
Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků
VícePŘÍLOHA 3. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku
PŘÍLOHA 3 Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku zpracovatel analýzy Doc. Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. ve spolupráci se společností SRPEN 2009 OBSAH 1 Úvod... 6 2 Znalostní náročnost regionální
VíceEvropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí
Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS
VícePříloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích
VícePrůzkum pro Inovační fórum 2008. Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR
Průzkum pro Inovační fórum 2008 Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR Anna Kadeřábková, Michal Beneš V souvislosti s konáním Inovačního fóra byli osloveni externí experti představitelé
VíceŘízení Lidských Zdrojů
Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení
VíceTrh práce: Periferní vidění
Trh práce: Periferní vidění Ing. Jiří Braňka branka@nvf.cz Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání www.nvf.cz/observatory www.budoucnostprofesi.cz Zaměstnání/podnikání
VíceRole marketingu a vliv na obchodní výsledky
2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760
VíceSekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.
Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace
VíceKarlovarský kraj problémová analýza
Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika
VícePrůzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)
Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.
VíceKonkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2
Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu
VíceHODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
VíceNárodní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28.
Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28. května 2019 Vše začalo Digitálním Českem Průřezový strategický dokument
VíceTematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu
Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.
VíceJsou malé a střední podniky na cestě z krize?
Citibank Europe plc, organizační složka Jsou malé a střední podniky na cestě z krize? Praha, 3. prosince 2009 Prezentující Marek Potoma ředitel komerčního bankovnictví Hana Stuchlíková ředitelka marketingu
VíceA. Datová příloha k potřebám regionálního školství
A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)
VíceVelcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza
Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou
VíceObsah: 1. Úvod Executive summary Hlavní závěry výzkumu Metodika Vzorek respondentů 9
Strana 0 z 10 Obsah: 1. Úvod 2 2. Executive summary 3 3. Hlavní závěry výzkumu 4 4. Metodika 9 5. Vzorek respondentů 9 6. Organizátoři a partneři, realizační tým 10 Strana 1 z 10 1. Úvod Před čtyřmi lety
VíceProgramy podpory pro inovativní
technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené
VíceMožnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA
Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší
VícePrioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů
VíceOBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/214 vydáno dne. 11. 214 OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU ZAMĚŘENOU NA ROZŠIŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, NIKOLI NA ZVYŠOVÁNÍ FINANČNÍCH DÁVEK Více než polovina
VíceINVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT
19. nezávislý průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR INVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT N: 500 MSP (více jak 100 mil. Kč tržeb) Praha, 7.3.2013 Výzkum
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VíceKomplementarita služeb MPO a TC AV ČR
Komplementarita služeb MPO a TC AV ČR 26. 11. 2014 Spolupráce při podpoře priorit MPO: ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ INTERNACIONALIZACE MSP PODPORA VÝZKUMU A INOVACÍ TRANSFER
VíceSoučasná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje
Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceObchod s ICT zahrnuje velkoobchod se zařízením informačně komunikačních technologií (ICT), tj. s počítači, telekomunikačním zařízením a jejich díly.
Sektor informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT sektor) je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování,
VíceKONKURENCESCHOPNOST ČR V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE
KONKURENCESCHOPNOST ČR V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková et al. Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 26. 10. 2006 Zdroje a výsledky konkurenceschopnosti Růstová
VíceVýzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem
Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Konkurenceschopnost podniků 5. 6. února 2008, Brno 1 Konkurenceschopnost firmy Schopnost přežití (empirická definice)
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceNárodní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI
Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceStrategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí
Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze
VíceKonkurenceschopnost regionů. Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA
Konkurenceschopnost regionů Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA Rozdílné podmínky regionů pro přechod ke znalostní ekonomice míra nezaměstnanosti (2006) 16,0 14,0 ULK 12,0 MSK 10,0
VíceSVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz Jako respektovaný, nezávislý a společensky zodpovědný sociální partner obhajuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i v
VíceANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ)
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ) Zakázka:
VíceV Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM
V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007
VíceKLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 5 SYSTÉM ANALÝZ A PROGNÓZ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE. Projekt ITP. Ing. Jiří Braňka, NVF
KLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 5 SYSTÉM ANALÝZ A PROGNÓZ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE Projekt ITP Ing. Jiří Braňka, NVF 25.1. 2008 Současnost trhu práce: co nás trápí? Lze těmto problémům předcházet? PODSTATA
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
VíceAnalýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison
Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Anna Kadeřábková 1 a kol. Abstrakt Příspěvek prezentuje přístupy použité
VíceSekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou
Inovační fórum Sekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou 10. 1. 2008 Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích Roztříštěnost financování snižuje
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic AGENTURA CZECHINVEST 4. června 2012 Bc. Veronika Zumrová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic
VíceOperační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT Zakázka: Projekt:
VíceRodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013
Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé
VíceVýzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU
Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro Inovační fórum 2008, Praha, Lichtenštejnský palác 10. ledna 2008 Rámec Výzkum, vývoj
VíceVýkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice
Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale
VíceAnalýza zvyšování kvality ve vzdělávání
Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání
VíceIntegrované teritoriální investice Olomoucké aglomerace v OP PIK Průmysl 4.0 selským rozumem
Integrované teritoriální investice Olomoucké aglomerace v OP PIK 18. 4. 2018 Průmysl 4.0 selským rozumem Co je ITI? Strategické cíle SC1: Podpora souladu nabídky a poptávky na trhu práce Alokace: 1 077
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu
VíceOchrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT
Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje
VíceCíle personální práce v podniku
PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky
VícePecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ
E-BUSINESS V PODNIKOVÉ SFÉŘE PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Pecharova 1, 146 PRAHA 4 Tel.: 135 544, Fax: 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Říjen 1 O č i, které vidí víc Markent, s.r.o., je společnost specializovaná
VícePohled zaměstnavatelů na současný stav odborného vzdělávání. Ing. Pavel Juříček, Svaz průmyslu a dopravy ČR
Pohled zaměstnavatelů na současný stav odborného vzdělávání Ing. Pavel Juříček, Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR Tradice již od r. 1918, znovuobnoven r. 1990 (25 let) Zastupuje 27
VíceProgram pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)
Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020
VíceStrategie inteligentní specializace Olomouckého kraje
Strategie inteligentní specializace Olomouckého kraje Inovace a technologie v rozvoji regionů 24. dubna 2014 Brno Cíl RIS3 Podpořit vznik a růst nových, konkurenceschopných hospodářských aktivit s lkým
VíceKONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ. Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz
KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Liberec - 10. 4. 2006 I. RŮSTOVÁ VÝKONNOST A MAKROEKONOMICKÁ STAILITA Růstová výkonnost ČR
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období
Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU SRPEN
VíceIMPLEMENTAČNÍ PROJEKT ČÁST KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ. Zlín,
IMPLEMENTAČNÍ PROJEKT ČÁST KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ Zlín, 13. 6. 2017 2 Klíčové aktivity Krajská hospodářská komora KA 6.1 Regionální web kariérního poradenství Oslovování, komunikace a jednání se spolupracujícími
Více