Deset nejsilnějších tahů je mezi státy EU-15

Transkript

1 Silniční nákladní doprava podle původu a místa určení za rok 2004 Deset nejsilnějších tahů je mezi státy EU-15 Autoři: Carla SCIULLO Maria SMIHILY Obsah Nejdůležitější údaje... 1 Struktura mezinárodní silniční nákladní dopravy v členských státech EU... 2 Partneři členských států EU v mezinárodní silniční nákladní dopravě... 5 Dopravní proudy ze státu do státu... 6 Nejdůležitější údaje V silniční dopravě v r dominovalo, pokud jde o přepravené tuny nákladu, pět hlavních států Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie a Itálie, u kterých je mezinárodní přeprava ve srovnání s národní přepravou relativně malá. Pro středně velké členské státy, jako je Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a hlavně Belgie, je mezinárodní přeprava významnější. Toto, vyjma Kypru, platí i pro menší státy, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko a zejména Lucembursko. Největším tahounem jak v mezinárodní přepravě uvnitř EU, tak i vně EU, bylo Německo. V přepravě uvnitř EU měli též významné podíly přepravci z Francie, Belgie a Nizozemska. V přepravě mimo EU se mezi ostatní významné hráče zařadilo Švédsko a Itálie. Je zajímavé, že se v této oblasti objevují jako významní hráči též Polsko a Finsko. Velmi vysoký podíl mezinárodní dopravy v Polsku zabezpečují polští národní dopravci, což je zjevně v kontrastu s francouzskými přepravci, kteří jsou zodpovědní pouze za 34 % jejich odcházející mezinárodní přepravy. Nejsilnějším tokem ze země do země v dopravě uvnitř EU, pokud bereme v úvahu tunokilometry, je ten mezi Francií a Španělskem. 1

2 Graf 1: Zboží přepravené na území každého státu, rok 2004, v milionech tun Legenda: Goods loaded and unloaded in the country (national) Zboží naložené a vyložené v zemi (národní) Goods leaving the country (international loaded in the country + cross-trade Zboží opouštějící zemi (mezinárodně naložené v zemi + křížový obchod) Goods entering the country (international unloaded in the country + cross-trade Zboží vstupující do země (mezinárodně vyložené v zemi + křížový obchod) Struktura mezinárodní silniční nákladní dopravy v členských státech EU Graf 2: Podíl mezinárodní přepravy každé země v celkové mezinárodní přepravě uvnitř EU, r % v tunách Graf 3: Podíl mezinárodní přepravy každé země v celkové mezinárodní přepravě vně EU, r % v tunách 2

3 V r dominovalo Německo jak v mezinárodní přepravě uvnitř EU, tak i v mezinárodní přepravě vně EU s 22 % z celkového objemu přepravených tun. V mezinárodní přepravě uvnitř EU byly také významnými státy Francie, Belgie a Nizozemsko. Mezi novými členskými státy jak Česká republika, tak Polsko byly zodpovědné za 3 % celkového objemu přepravených tun v mezinárodní přepravě uvnitř EU. V mezinárodní přepravě vně EU bylo významné jak Švédsko díky své dlouhé hranici s Norskem, tak také Itálie vyvážející do Švýcarska a San Marina. Polsko a Finsko, jako periferní státy, také významně přispěly. Tabulka 1 ukazuje aktivity všech zemí, které podávají zprávy o svém teritoriu. Oznamuje, že Německo je zemí s nejvyšším množstvím zboží vstupujícím do země i odcházejícím ze země, a to jak v r. 2000, tak i v r Následováno je Francií a Belgií. Porovnání mezi těmito dvěma roky by mělo být děláno opatrně. V r byly aktivity většiny z nových členských států v údajích zahrnuty, zatímco v r bylo možno započíst pouze aktivity jednoho nového členského státu (České republiky). Proto jsou některé z vyšších hodnot v r u teritorií starých členských států, a to hlavně těch, které jsou blízko novým členským státům, ovlivněny tímto rozdílem v průběhu těchto dvou let. Tabulka 1: Zboží odcházející a přicházející do země, r a tun Země Zboží odcházející ze země Zboží přicházející do země Celkem BE CZ DK DE EE ES FR IE IT CY : 9 : 11 : 20 LV LT LU HU NL AT PL PT SI SK FI SE UK NO

4 Tabulka 2: Zboží odcházející a přicházející do země, podle národnosti přepravce, r tun Celkem (1000 tun) Zboží odcházející ze země Zboží přicházející do země Podíl v % Celkem Podíl v % Národní (1000 Národní přepravci tun) přepravci Jiní přeprav ci z EU15 Jiní přepravci z NČS* Jiní přepravci z EU15 Jiní přepravci z NČS* BE % 54 % 3 % % 61 % 3 % CZ % 9 % 12 % % 8 % 15 % DK % 30 % 5 % % 43 % 6 % DE % 43 % 13 % % 48 % 15 % EE % 1 % 18 % % 3 % 25 % ES % 38 % 5 % % 40 % 4 % FR % 62 % 4 % % 68 % 4 % IE % 37 % 0 % % 50 % 1 % IT % 49 % 10 % % 53 % 9 % CY % 0 % 0 % % 0 % 0 % LV % 1 % 29 % % 1 % 40 % LT % 0 % 18 % % 2 % 24 % LU % 42 % 1 % % 49 % 1 % HU % 17 % 41 % % 16 % 46 % NL % 31 % 4 % % 36 % 3 % AT % 32 % 12 % % 39 % 13 % PL % 5 % 11 % % 8 % 11 % PT % 24 % 0 % % 32 % 1 % SI % 13 % 5 % % 15 % 6 % SK % 4 % 25 % % 6 % 32 % FI % 10 % 11 % % 13 % 8 % SE % 45 % 11 % % 54 % 11 % UK % 50 % 6 % % 60 % 8 % NO % 52 % 5 % % 66 % 5 % Tabulka 2 ukazuje podíl podle národností přepravců provozujících mezinárodní přepravu na úrovni členských států v r Mezi země se silnými mezinárodními toky zboží patří Nizozemsko, jehož dopravci přepraví přibližně dvě třetiny mezinárodní tonáže Nizozemska. Oproti tomu francouzští dopravci jsou odpovědni za pouhou třetinu francouzské mezinárodní tonáže, zatímco belgičtí, italští, britští a němečtí dopravci jsou odpovědni za méně než polovinu jejich, respektive národní celkové mezinárodní dopravy. Nové členské státy vyčnívaly, zejména Polsko, protože více než dvě třetiny jejich mezinárodních tonáží zařídili jejich vlastní přepravci. Jedinou výjimkou bylo Maďarsko, jehož přepravci zařídili méně než polovinu maďarské mezinárodní tonáže. Ostatními členskými státy, které dosahují vysokých podílů na trhu vlastních dopravců, jsou Finsko, Dánsko, Španělsko, Irsko, Rakousko a Portugalsko. Oproti tomu švédští dopravci jsou zodpovědní za méně než třetinu švédské mezinárodní tonáže. Vypadá to tak, že v r probíhal obchod v EU ve dvou oddělených blocích. Pokud jde o nové členské státy, pronikání jejich mezinárodních proudů pocházelo značnou měrou ze strany jiných nových členských států a pohybovalo se v rozpětí jedné pětiny až dvou pětin za mezinárodní tonáž každé země, vyjma České republiky a Slovinska. V EU-15 je vzájemná mezinárodní doprava velmi propojena. Belgie, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie provádí polovinu nebo i více své mezinárodní dopravní tonáže pomocí 4

5 dopravců z jiných zemí EU-15. To samé platí pro Norsko, kde jsou přepravci z EU-15 odpovědni za více než polovinu norské mezinárodní přepravy. Pokud jde o výměny mezi těmito dvěma bloky, v EU-15 zaznamenalo nejvyšší průnik do nových členských států Německo, Rakousko a Švédsko, všechny s více než 10 % jejich mezinárodní tonáže převzaté přepravci z nových členských států. Oproti tomu Belgie, Nizozemsko, Francie, Irsko, Lucembursko a Portugalsko zaznamenaly údaje nižší než 5 %. Mezi novými členskými státy jsou zeměmi otevřenějšími pronikání ze strany EU-15 Slovinsko a Maďarsko s přibližně 15 % a Česká republika s přibližně 9 % jejich mezinárodní tonáže, která byla přepravena přepravci z EU-15. Partneři členských států EU v mezinárodní silniční nákladní dopravě Tabulka 3: Zboží odcházející ze země, podle hlavních partnerů, r tun Spojení s hlavním partnerem Hlavní destinace Tuny do hlavní destinace % z celkového objemu odchozího zboží BE FR % CZ DE % DK DE % DE NL % EE RU % ES FR % FR BE % IE UK % IT DE % LV RU % LT RU % LU DE % HU DE % NL DE % AT DE % PL DE % PT ES % SI IT % SK CZ % FI SE % SE NO % UK IE % NO SE % 5

6 Tabulka 4: Zboží přicházející do země, podle hlavních partnerů, r tun Spojení s hlavním partnerem Hlavní místo původu Tuny z hlavního místa původu % z celkového objemu přicházejícího zboží BE FR % CZ DE % DK DE % DE NL % EE FI % ES FR % FR BE % IE UK % IT DE % LV LT % LT DE % LU DE % HU DE % NL DE % AT DE % PL DE % PT ES % SI IT % SK CZ % FI SE % SE FI % UK FR % NO SE % Tabulky 3 a 4 ukazují hlavní spojení každé země pro zboží odcházející a přicházející v r Německo bylo hlavním partnerem v 17 ze 44 možných spojení. Kdekoli je Německo přímým sousedem partnerské země, tam je zodpovědné za přibližně % celkové přepravené mezinárodní tonáže; tam, kde nemá společnou hranici, je jeho podíl kolem %. Tam, kde se to netýká Německa, je přirozeným hlavním partnerem blízký soused. Příklady toho jsou Portugalsko/Španělsko, Irsko/Velká Británie a Švédsko s Norskem a Finskem. V případě Irska byl podíl Velké Británie kolem 90 % v obou směrech. Oproti tomu dokud bylo Irsko hlavní destinací Velké Británie, jeho podíl byl skoro 40 % z celkového objemu Velké Británie. Španělsko je zodpovědné za přibližně tři čtvrtiny portugalského zboží. Nejvyšší nadvláda mezi hlavními partnery je podíl Velké Británie v případě Irska (90 % a 93 %), kdežto procento Německa jako hlavního partnera Maďarska v obou směrech (19 % a 23 %) je nejnižší. Rusko bylo hlavní destinací zboží pocházejícího z Estonska, Lotyšska a Litvy. Graf 4 ukazuje seskupení partnerských zemí pro dopravu mimo EU v r EFTA a tady hlavně Norsko a Švýcarsko tvoří dvě třetiny z celkového objemu. Společenství nezávislých států (SNS) je se svým podílem 17 % dalším významným seskupením, hlavně pro Polsko, pobaltské země a Finsko. Kandidátské země jsou zodpovědné za 10 % z celkového objemu a státy západního Balkánu za 2 %. 5 % připadá na ostatní země. 6

7 Celková doprava mimo EU: 53 milionů tun SNS; 17% Ostatní; 5% Balkánské země; 2% Kandidátské země; 10% EFTA; 66% Graf 4: Podíly ostatních zemí jako partnerů mimo EU, r % v tunách EFTA: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko Kandidátské země (v r. 2004): Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Turecko Země západního Balkánu: Albánie, Bosna a Hercegovina, bývalá Jugoslávská republika Makedonie a Srbsko a Černá Hora SNS: Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán Tabulka 5 ukazuje dopravní proudy mezi zeměmi v tunokilometrech. Svými hodnotami ilustruje nadvládu Německa jako obchodního partnera. Jako trh pro zboží z ostatních zemí se Německo řadí na špici v 15 z 23 možných spojení, následuje Francie se 4 spojeními, Španělsko a Velká Británie - každé se 2 spojeními a Švédsko s 1 spojením. Jako dodavatel bylo Německo hlavním zdrojem opět v 15 ze 23 spojení, následováno Španělskem se 3 spojeními, Francií a Nizozemskem - každé se 2 spojeními a Švédskem s 1 spojením. Tento obrázek odráží pozici Německa jako dominantního evropského hospodářství jednak jako zdroje výrobků, jednak jako trhu pro výrobky z ostatních zemí. Také ostatní velká hospodářství jsou významná, hlavně Francie, Itálie a Španělsko. Nizozemsko a Belgie se svými velkými přístavními zařízeními byly jinými důležitými hráči. Jediné velké hospodářství, která se neumístilo na předních místech, byla Velká Británie, jejíž pozice ostrovní země činí obtíže silniční dopravě. Pokud nebylo hlavní partnerskou zemí Německo, pak jí byla sousední země se společnou hranicí země, kromě Velké Británie, jejímž hlavním partnerem je přes Lamanšský průplav Francie. Nejsilnější proudy byly mezi Francií a Španělskem přibližně 14 miliard tunokilometrů v každém směru. 7

8 Dopravní proudy mezi zeměmi Tabulka 5: Dopravní proudy v silniční nákladní dopravě uvnitř EU, r miliony tkm Země vyložení Země naložení 8

9 Hlavních 10 proudů: trasy reprezentující 56 % celkové dopravy EU (celková mezinárodní doprava uvnitř EU: 724 milionů tun) Graf 5: Silniční nákladní doprava uvnitř EU, podíly hlavních proudů mezi zeměmi, r % celku (měřeno v tunách) Graf 5 a tabulka 6 ukazují hlavní proudy mezi zeměmi v silniční nákladní dopravě v r Zajímavé na celkovém pohledu je to, že mezinárodní doprava není dominantní v jednom proudu. To značí, že, řečeno v dopravní terminologii, hospodářství EU se široce integruje s nákladními přepravci překračujícími hranice proto, aby uskutečnili mezinárodní výkony svých zákazníků. Proti tomu ale všech deset nejsilnějších proudů bylo mezi zeměmi EU-15 a všechny vyjma jednoho byly přes společnou hranici. Pořadí v r Dvojice zemí Celkové tuny % z celkových tun Pořadí v r uvnitř EU 1 DE NL ,4 % 1 2 BE FR ,5 % 2 3 DE FR ,7 % 4 4 BE NL ,2 % 3 5 BE DE ,2 % 5 6 ES FR ,2 % 6 7 AT DE ,5 % 7 8 DE IT ,9 % 8 9 FR IT ,5 % 9 10 ES PT ,9 % 13 Tabulka 6: Hlavní proudy mezi zeměmi v mezinárodní nákladní dopravě, r tun To naznačuje, že je tu ještě velký prostor pro další integraci a že dominantní dopravou je místní doprava na relativně krátké vzdálenosti. Nejsilnějších deset proudů je zodpovědných za více než polovinu celkového množství. 9

10 Německo se objevilo v pěti z deseti nejsilnějších proudů, s tím, že mezi Německem/Nizozemskem je největší a odpovídá za více než 10 % mezinárodních proudů uvnitř EU. Francie se objevuje ve čtyřech z deseti nejsilnějších proudů s proudy do Belgie a Německa na druhém a třetím místě, každý odpovídající přibližně za 7 % z celku. Jeden z dvousměrných proudů netýkajících se ani Německa, ani Francie, je čtvrtý s přibližně 6% podílem: proudy mezi Belgií a Nizozemskem. Další v pořadí jsou proudy mezi Belgií a Německem, Španělskem a Francií a Rakouskem a Německem, každý ve výši 5 %. Jediným proudem mezi deseti nejsilnějšími proudy mezi zeměmi bez společné hranice je zaalpská doprava mezi Německem a Itálií ve výši 4 % celku. Devátým a desátým proudem jsou toky mezi Francií a Itálií a Španělskem a Portugalskem. Tabulka 6 také ukazuje, že pořadí proudů zůstává v průběhu doby relativně stabilní. Jedinými změnami prošly toky mezi Německem a Francií, které si vyměnily pořadí s toky mezi Belgií a Nizozemskem, a vstup toku Španělsko/Portugalsko na 10. místě, který postoupil o 3 místa. 10

11 PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Data týkající se nákladní silniční dopravy předkládaná v této publikaci byla získána v rámci nařízení Rady (ES) 1172/98 o statistických zprávách. Tato data jsou založena na vzorových měřeních provedených v zemích, které dodávají údaje, tj. ve členských státech EU a v Norsku, a prezentují silniční nákladní dopravu prováděnou vozidly registrovanými v těchto zemích. Údaje uváděné v této publikace jsou agregovaná data ze všech přispívajících zemí (členské státy EU a Norsko). Mezinárodní doprava V této publikaci se mezinárodní nákladní silniční doprava vztahuje k mezinárodní dopravě naložené v zemi, která dodala údaje, mezinárodní dopravě vyložené v zemi, která dodala údaje, a ke křížovému obchodu. Kabotáž, která je běžně pokládána za mezinárodní dopravu, nebyla do této publikace zahrnuta. Dvojí započítání není přípustné, protože se hlášení vztahují pouze na dopravce žijící v zemi, která dodala údaje. Údaje zahrnují zboží dopravené takovýmto dopravcem do všech zemí na světě a zboží přivezené do země, která dodala údaje, takovýmto dopravcem ze všech zemí na světě. Doprava při křížovém obchodu Doprava při křížovém obchodu je definovaná jako mezinárodní silniční doprava uskutečněná silničním motorovým vozidlem registrovaným ve třetí zemi (přesun zboží po silnici ze země A do země B přepravcem registrovaným v zemi C). Zboží vstupující do země Objem zboží vstupujícího do země je součtem mezinárodní dopravy a křížového obchodu vyloženého v zemi přepravců ze všech zemí, které dodávají údaje. Zboží odcházející ze země Objem zboží odcházejícího ze země je součtem mezinárodní dopravy a křížového obchodu naloženého v zemi přepravců ze všech zemí, které dodávají údaje. Přepravce se vztahuje k provozovatelům dopravy, kteří buď provozují silniční dopravu jako nájemní přepravci, tj provozují přepravu zboží za odměnu v zájmu třetí strany nebo přepravují na vlastní účet. Řecko Od roku 1999 Řecko neposkytuje žádné údaje o silniční dopravě. Malta V r Malta neposkytla žádné údaje o silniční dopravě. 11

12 Portugalsko Údaje za rok 2004 jsou provizorní. Graf 1 ukazuje objemy zboží přivezené na území každé země, pokud se zde nakládá či vykládá zboží. Tranzity, při kterých se v tranzitní zemi zboží nenakládá ani nevykládá, nejsou v tomto grafu zahrnuty. Tabulka 1 Nové členské státy nemají povinnost poskytovat údaje za roky předcházející jejich přistoupení v r Z toho důvodu údaje za r obsahují data o mezinárodní dopravě poskytnutá členskými státy EU-15 a Českou republikou. Za rok 2003 lze zahrnout všechny nové členské státy vyjma Malty, Polska a Slovinska. Členské státy používají ke sběru dat své vlastní národní přehledy založené na údajích poskytovaných silničními přepravci. Výsledkem jsou mikro-údaje vztahující se k vozidlům a k jejich trasám, které poskytují detailní informace o převáženém zboží. Země původu a destinace jsou v této publikaci odvozeny z informací o zboží (kromě tabulky 5, která je založena na výchozích zemích a destinacích cest). Dostupnost dat Data prezentovaná v této publikaci byla získána z volně šiřitelné databáze Eurostatu a odrážejí stav dostupnosti údajů tak, jak byla na počátku srpna r Kvůli neúplnému pokrytí byly údaje za r použity za Nizozemsko, Rakousko a Velkou Británii v r V této publikaci : data nejsou k dispozici nebo jsou důvěrná - nevztahuje se 0 pro méně než polovinu měrné jednotky 1 miliarda = V této publikaci dále platí tyto konvence: BE = Belgie, CZ = Česká republika, DK = Dánsko, DE = Německo, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, LU = Lucembursko, HU = Maďarsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie, NO = Norsko Název v originále: Road freight transport by origin destination Top ten flows are all between EU-15 countries Zdroj: Eurostat, Statistics in focus Transport, 10/2005 Překlad a korektura: ODIS 12