Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací"

Transkript

1 komu / for Ministerstvo průmyslu a obchodu od / from Zbynek Bolcek, Grant Thornton Advisory datum / date 7. dubna 2015 Důvěrné Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

2 Obsah 1 Úvod Metodika analýzy Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra Radiokomunikační služby Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb Autorizační režim Pásmo 2,4 2,4835 GHz Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Situace v České Republice Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Pásmo 5 GHz Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Situace v České Republice Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu Pásmo 10,3 10,6 GHz Mezinárodní koordinace Situace v České Republice Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR

3 7 Pásmo 17,1 17,3 GHz Mezinárodní koordinace Situace v České Republice Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Pásmo 24,05 24,25 GHz Mezinárodní koordinace Situace v České Republice Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice Závěry a doporučení pro další vývoj trhu vysokorychlostního přístupu využívajícího volná kmitočtová pásma Seznam zkratek

4 1 Úvod Cílem analýzy je zmapování legislativní úpravy a rozsahu využití tzv. volných kmitočtových pásem (tj. úseků kmitočtového spektra, ve kterých lze provozovat vysílací zařízení na základě všeobecného oprávnění a bez poplatku) pro poskytování služeb elektronických komunikací, zejména pak služeb širokopásmového přístupu k internetu a dalších datových služeb. Analýza se specificky zaměřuje na nejčastěji využívaná pásma, tj. pásma 2,4 GHz, 5 GHz, 10 GHz, 17 GHz a 24 GHz. Analýza by měla dát odpovědi zejména na následující otázky: Je poskytování služeb elektronických komunikací v předmětných volných (bezlicenčních) pásmech v souladu s regulatorní úpravou v ČR a s harmonizačními dokumenty ITU a EU? Jaký je legislativní rámec pro poskytování služeb v předmětných kmitočtových pásmech v dalších evropských zemích? Jaký je rozsah používání předmětných kmitočtových pásem k poskytování služeb elektronických komunikací v České republice? Jaká jsou doporučení zhotovitele dovozená ze závěrů analýzy z hlediska dalšího postupu v oblasti strategie a správy kmitočtového spektra zejména v předmětných kmitočtových pásmech? 3

5 2 Metodika analýzy 2.1 Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech Analýza volných kmitočtových pásem má za cíl zmapovat současnou situaci v České Republice a porovnat údaje o národní alokaci radiokomunikačních služeb, o jejich využití (aplikacích) a o příslušném režimu autorizace s ostatními evropskými zeměmi. Pro popis situace v České Republice byla použita závazná legislativa Evropské Unie a České republiky zahrnující i relevantní rozhodnutí vlády, vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a správní rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu. Současná situace a plán rozvoje v předmětných pásmech jak z hlediska české regulatorní úpravy, tak zejména z hlediska evropské harmonizace, byl v průběhu zpracování analýzy osobně konzultován se zodpovědnými pracovníky ČTÚ. Tato analýza je detailně zaměřena na následující kmitočtová pásma: kmitočtové pásmo 2,4 GHz ( ,5 MHz) kmitočtové pásmo 5 GHz ( a MHz) kmitočtové pásmo 10 GHz ( MHz) kmitočtové pásmo 17 GHz ( MHz) kmitočtové pásmo 24 GHz ( MHz) Mezinárodní srovnání zahrnuje 30 evropských zemí včetně České republiky. Všechny země jsou členskými zeměmi organizace CEPT. Pro analýzu byly použity plány využití rádiového spektra, které jsou platné v jednotlivých zemích. Tyto plány jsou ve většině případů dostupné na internetových stránkách jednotlivých národních regulátorů telekomunikačních služeb nebo CEPT. Další informace o využití a příslušném autorizačním režimu jsou ve většině případů rovněž veřejně dostupné a to na internetových stránkách národních regulátorů nebo v databázi EFIS (ECO Frequency Information System). Tato databáze funguje jako nástroj kontroly plnění požadavku Evropské komise na harmonizaci užívání kmitočtů a dostupnost informací o využití kmitočtů v jednotlivých zemích. 4

6 Tabulka č. 1: Přehled evropských zemí zahrnutých do analýzy Země Belgie Kypr Portugalsko Bulharsko Litva Rakousko Česká Republika Lotyšsko Rumunsko Dánsko Lucembursko Řecko Estonsko Maďarsko Slovensko Finsko Malta Slovinsko Francie Německo Španělsko Chorvatsko Nizozemsko Švédsko Irsko Norsko Švýcarsko Itálie Polsko Velká Británie 2.2 Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice Analýza trhu širokopásmového připojení technologií WiFi v České republice byla rozdělena do dvou základních bloků popis trhu bezdrátových WiFi sítí a vliv využití volných kmitočtových pásem na trh širokopásmového připojení. Trh širokopásmového připojení technologií WiFi je popsán nejprve v kontextu ostatních technologií širokopásmového připojení, následně pak analyzován z hlediska počtu poskytovatelů a struktury a množství koncových uživatelů, počtu přípojných bodů a infrastrukturních spojů provozovaných ve volných kmitočtových pásmech. Vstupními daty pro tuto tržní analýzu byla čerpána především ze zdrojů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ), z veřejně dostupných informací zveřejněných poskytovateli služeb elektronických komunikací, výrobců radiokomunikační techniky, odborných veřejných informačních zdrojů a v neposlední řadě z interní databáze Grant Thornton International. Zveřejněná data, jejich verifikace a interpretace byla v průběhu analýzy konzultována s odbornými útvary ČTÚ a dalšími uznávanými odborníky na trhu elektronických komunikací v ČR. 5

7 3 Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem 3.1 Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra Rádiové spektrum je klíčovým veřejným zdrojem pro přenos informací prostřednictvím rádiových vln. Rádiové spektrum je částí elektromagnetického spektra obecně definované vlnovými délkami v rozmezí od 8,3 khz do 3000 GHz. Různé části rádiového spektra jsou alokovány pro odlišné technologie rádiového přenosu (radiokomunikační služby) a jejich použití (aplikace). V globálním měřítku je rádiové spektrum koordinováno Mezinárodní telekomunikační unií (ITU - International Telecommunication Union), specializovanou agenturou OSN, která se zabývá problematikou informačních a komunikačních technologií. Unie je rozdělena do tří sektorů: Radiokomunikace (ITU-R), Normalizace v telekomunikacích (ITU-T) a Rozvoj telekomunikací (ITU-D). Za rádiovou komunikaci je zodpovědná ITU-R, jejíž rolí je řídit mezinárodní radiofrekvenční spektra a oběžné družicové dráhy, aby bylo zajištěno účinné využívání spektra a bylo zabráněno škodlivému rušení mezi radiovými stanicemi z různých zemí. Koordinace užití rádiového spektra v Evropě je od roku 1959 koordinováno odbornou Konferencí evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT - Conférence européenne des administrations des postes et des télécommunications). Tato organizace má tři hlavní složky, ECC (Electronic Communications Committee), které vzniklo sloučením ECTRA a ERC (European Radiocommunications Committee) a je odpovědné za oblast radiokomunikací a telekomunikací. Jeho stálým sekretariátem je ECO (European Communications Office). Dalšími složkami CEPT jsou Com-ITU odpovědný za koordinaci s ITU a CERP zodpovědný za oblast pošt. V současné době připravuje CEPT z mandátu vydávaných Evropskou komisí technické studie sloužící jako základ evropských harmonizačních dokumentů přijímaných na úrovni EU 1. Vzhledem ke strategickému významu rádiové spektra a nezbytnosti její koordinace popř. přímo harmonizace na úrovni jednotného hospodářského prostoru Evropské unie bylo v roce 2002 schváleno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/EC o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra ve Společenství, na základě kterého je na úrovni Evropské unie tvořena společná politika rádiového spektra. Společný harmonizační přístup Evropské unie k jednotlivým částem rádiového spektra navazující na záměr vytvoření jednotného vnitřního trhu elektronických komunikací byl formalizován vytvořením víceletého programu politiky rádiového spektra 1 Obdobnou formou je zadávána tvorba technických norem standardizačním institucím ETSI, CEN a CENELEC. 6

8 RSPP (Radio Spectrum Policy Program) a to z Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března Problematice telekomunikací se na úrovni Evropské komise věnuje Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG Connect), v čele s generálním ředitelem, který je odpovědný komisaři pro digitální agendu. Zde vznikají všechny legislativní návrhy Komise. Při Evropské komisi dále existuje několik odborných pracovních skupin a poradních výborů zabývajících se jednotlivými oblastmi elektronických komunikací. Mezi tyto odborné pracovní skupiny patří především Výbor pro rádiové spektrum (RSC), Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) a Komunikační výbor (COCOM). Výbor pro rádiové spektrum (Radio Spectrum Committee, RSC) byl vytvořen již na základě rozhodnutí o rádiovém spektru č. 676/2002/ES jako součást regulačního rámce elektronických komunikací. Výbor je výkonným orgánem, který napomáhá Evropské komisi při přípravách a přijímání technických implementačních opatření s cílem zajistit harmonizované a efektivní využití rádiového spektra v EU. Skupina pro politiku rádiového spektra (Radio Spectrum Policy Group, RSPG) je poradním orgánem Evropské komise. RSPG se věnuje strategickým otázkám využití rádiového spektra, jeho dostupnosti, harmonizaci a přidělení. COCOM (Communication Committee, COCOM) má za cíl napomáhat Komisi při uskutečňování výkonných pravomocí Komise v rámci regulačního rámce elektronických komunikací a nařízení o doméně nejvyšší úrovně ".eu". Při Evropské komisi dále existuje Sdružení evropských regulačních orgánů (BEREC), prostřednictvím kterého probíhala intenzivní spolupráce a koordinace postupů mezi jednotlivými národními regulačními orgány v oblasti elektronických komunikací a Evropskou komisí. Z hlediska specifické mezinárodní koordinace využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely je rovněž významná společná koordinace využívání rádiových kmitočtů v rámci Severoatlantické aliance (NATO). 3.2 Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra Radiokomunikační řád ITU 2 Radiokomunikační řád ITU slouží jako nadnárodní nástroj pro optimální mezinárodní správu rádiového spektra. Zahrnuje jak legislativní, tak technické otázky. Konkrétně vymezuje přidělení různých kmitočtových pásem různým radiokomunikačním službám, dále specifikuje povinné technické parametry, které musí být dodržovány rádiovými stanicemi, zejména vysílači. Dále navrhuje postup pro koordinaci a oznamování kmitočtových přídělů udělených národními vládami Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací (ECA table) je strategický rámec pro utilizaci rádiového spektra v Evropě vydávaný ECC, který dále specifikuje Radiokomunikační řád ITU. Dokument je rozčleněn podle dílčích kmitočtových pásem a obsahuje mezinárodní alokaci pro 2 ITU Radio Regulations, 7

9 ITU Region 1, kam spadá jak Česká Republika, tak všechny ostatní evropské země. Dále obsahuje mezinárodní alokaci aplikovanou na Evropu, seznam harmonizačních rozhodnutí a doporučení k jednotlivým aplikacím, seznam těchto harmonizovaných aplikací a relevantní poznámky Evropský regulační rámec a rozhodnutí a směrnice Evropské komise v oblasti správy rádiového spektra Evropský parlament a Rada přijaly na sklonku roku 2001 soubor směrnic, které společně tvoří základ současné platné právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky. Jádro předpisového rámce tvoří tzv. rámcová směrnice 3 a čtyři specifické směrnice (autorizační směrnice, přístupová směrnice, směrnice o univerzální službě a směrnice o soukromí). Tento soubor společně tvoří základ právní úpravy elektronických komunikací v právních řádech členských zemí EU. Principy přidělování práv na užívání rádiových kmitočtů se pak zabývá zejména autorizační směrnice 4. V návaznosti na rámcovou směrnici bylo vydáno i Rozhodnutí o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra 5. To umožňuje Evropské komisi ve spolupráci s Výborem pro rádiové spektrum RSC přijímat implementační rozhodnutí za účelem harmonizace technických podmínek pro efektivní využívání rádiového spektra nezbytného pro správné fungování vnitřního trhu EU v oblasti elektronických komunikací, dopravy a výzkumu a vývoje. Tato správa se však netýká postupů pro přidělení a postupů pro udělování oprávnění, ani rozhodnutí, zda využívat konkrétní typy výběrových řízení pro přidělení rádiových frekvencí. V souvislosti se správou rádiového spektra existuje celá řada návazných právních předpisů Evropské unie. Tyto předpisy jsou obecně rozděleny na Nařízení, které jsou závaznou legislativou pro všechny členské státy, dále pak Rozhodnutí, která jsou závazná jen pro konkrétní země, které jsou v rozhodnutí specifikovány, a Směrnice, které stanovují cíl, jehož je nutné dosáhnout. Implementace směrnic je ponechána v působnosti jednotlivých států. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009 a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu Viz 8

10 Tabulka č. 2: Seznam Rozhodnutí a Směrnic vydaných orgány EU relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu Název EU Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra EU Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu EU Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. července 2011, kterým se mění rozhodnutí 2005/50/ES o harmonizaci pásma rádiového spektra 24 GHz pro účely časově omezeného používání vozidlových radarových zařízení krátkého dosahu ve Společenství ES Rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu ES Rozhodnutí Komise ze dne 21. dubna 2009, kterým se mění Rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství ES Rozhodnutí Komise ze dne 5. srpna 2008 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtovém pásmu MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů (ITS) související s bezpečností ES Rozhodnutí Komise ze dne 13. června 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství ES Rozhodnutí Komise 2008/432/ES ze dne 23. května 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu ES Rozhodnutí Komise ze dne 17. března 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2007/176/ES, pokud jde o seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby ES Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství ES Rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2006 Seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby, který nahrazuje všechny předchozí verze ES Rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2007 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby 9

11 Číslo dokumentu Název ES Rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2007, kterým se mění Rozhodnutí 2005/513/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) ES Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES ze dne 9. března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě ES Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) Doporučení CEPT Rozhodnutí, Doporučení a harmonizované technické standardy CEPT sice nejsou pro jednotlivé členské země CEPT závazné, nicméně v případě, že se je jednotlivé země rozhodnou zahrnout do plánu svého rádiového spektra, potom se závaznými stávají. Na úrovni CEPT dále vznikají Reporty, ve kterých jsou zveřejňovány odborné analýzy, studie kompatibility systémů, apod. Tabulka č. 3: Seznam Rozhodnutí, Doporučení a Reportů CEPT relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu Název ECC Report 064 The protection requirements of radiocommunication systems below 10.6 GHz from generic UWB applications ECC Report 068 ECC Report 111 Compatibility studies in the band MHz between Fixed Wireless Access (FWA) systems and other systems Compatibility studies between Ground Based Synthetic Aperture Radar (GBSAR) and existing services in the range 17.1 GHz to 17.3 GHz ECC Report 201 Compatibility study between MBANS operating in the MHz and MHz bands and other systems in the same bands or in adjacent bands ECC/DEC/(06)04 The harmonised conditions for devices using Ultra-wideband (UWB) technology in bands below 10.6 GHz 10

12 Číslo dokumentu ECC/DEC/(06)08 Název The conditions for use of the radio spectrum by Ground-and Wallprobing radar (GPR/WPR) imaging systems ECC/DEC/(11)02 Industrial Level Probing Radars (LPR) operating in frequency bands GHz, GHz, GHz and GHz ECC/REC/(06)04 ERC/REC ERC/REC ERC/REC T/R ERC Report 001 ERC Report 003 ERC Report 008 ERC Report 015 ERC Report 047 ERC Report 067 ERC Report 072 ERC Report 109 Use of the band MHz for Broadband Fixed Wireless Access (BFWA) Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 17.7 GHz to 19.7 GHz Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band GHz Relating to the use of Short Range Devices (SRD) Preferred channel arrangements for fixed service systems in the frequency range GHz Harmonisation of frequency bands to be designated for Radio Local Area Networks (RLAN) Harmonisation of frequency bands to be designated for road transport information systems (RTTT) General methodology for assessing compatibility between Radio Local Area Networks (RLANs) and the fixed Service Compatibility study between radar and RLANs operating at frequencies around 5.5 Compatibility fixed services and motion sensors at 10.5 GHz Study of the Frequency sharing between HIPERLANs and MSS feeder links in the 5 GHz band Compatibility studies related to the possible extension band for HIPERLANs at 5 GHz Compatibility of Bluetooth with other existing and proposed radiocommunication systems in the 2.45 GHz frequency band 11

13 Číslo dokumentu ERC/DEC(01)07 Název On harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band MHz ERC/DEC(01)08 Short Range Devices for Movement Detection and Alert in MH CEPT Report 57 Report A from CEPT to the European Commission in response to the Mandate. To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands MHz and MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services Tabulka č. 4: Seznam harmonizovaných technických standardů relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu EN EN EN Název Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Wideband Transmission systems; Data transmission equipment operating in the 2.4 GHz ISM band and using spread spectrum modulation techniques Broadband Radio Access Networks (BRAN); 5 GHz high performance RLAN; Harmonised EN covering essential requirements of article 3.2 of the R&TTE Directive. Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Equipment for Detection and Movement; Tanks Level Probing Radar (TLPR) operating in the frequency bands 5.8 GHz, 10 GHz, 25 GHz, 61 GHz and 77 GHz EN Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Short Range Devices; Road Transport and Traffic Telematics (RTTT); Short range radar equipment operating in the 24 GHz range EN Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Technical characteristics for SRD equipment using Ultra WideBand technology (UWB); Building Material Analysis and Classification equipment applications operating in the frequency band from 2,2 GHz to 8,5 GHz EN Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Road Transport and Traffic Telematics (RTTT);Short range radar equipment operating in the GHz to GHz frequency range for automotive applications 12

14 3.2.5 Legislativní rámec politiky a správy rádiového spektra v ČR Za národní politiku v oblasti celospolečenských cílů využívání kmitočtového spektra, zejména národní přidělení radiokomunikačním službám, využití spektra ve veřejném zájmu (národní bezpečnost), politiku zpoplatňování rádiových kmitočtů, politiku rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu a další činnosti spojené s podporou podnikání, ochranou spotřebitele, rozvoje elektronických komunikací a dalších souvisejících činností je v ČR odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Za vlastní regulační činnost a správu rádiového spektra je odpovědný národní regulátor Český telekomunikační úřad. Kompetence ČTÚ jsou vymezeny zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích 6 (Zákon). Z hlediska využívání kmitočtů je nezbytné definovat a kontrolovat dodržování zejména tyto aspekty využívání: technické a případně technologické podmínky využívání kmitočtů, stupeň jejich harmonizace, způsoby či postupy autorizace užití kmitočtů a způsob nakládání s právy z hlediska jejich převoditelnosti. Základním dokumentem stanovujícím podmínky využívání rádiového spektra je plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 7, kterým jsou přeneseny obecné podmínky využívání spektra uvedené v Radiokomunikačním řádu ITU do české legislativy. Konkrétní podmínky využívání kmitočtů v jednotlivých kmitočtových pásmech prostřednictvím daných radiokomunikačních služeb včetně způsobu autorizace užití spektra jsou pak definovány v jednotlivých částech plánu využití rádiového spektra (PVRS). Státní politika v oblasti elektronických komunikací je definována v dokumentu Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko a zejména pak v aktualizované verzi koncepce Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice. Aktualizovaná koncepce je postavena na třech pilířích, a to (1) na podpoře budování kvalitní infrastruktury, (2) na rozvoji digitálních služeb a (3) na zvyšování digitální gramotnosti populace. Hlavním cílem této české digitální agendy je podpořit potenciál České republiky v oblasti rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií a služeb, které jsou jejich prostřednictvím poskytovány. V souladu s evropskou Digitální agendou (Digital Agenda for Europe) si vláda stanovila kvalitativní cíl v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností. Dalšími relevantními cíli z hlediska správy spektra je požadavek na efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, zvyšování dostupnosti ICT pro všechny (bez ohledu na lokalitu apod.) a garance volného příjmu programů médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. Součástí politiky je i požadavek na zpracování Strategie správy spektra, kterou má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu, jejíž návrh připravil ČTÚ v září a která je v současné době finalizována Ministerstvem průmyslu a obchodu. 6 https://www.ctu.cz/cs/download/pravni_predpisy/zakony/zakon_ _zek_uplne_zneni_16_01_2015.pdf 7 Viz Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 8 13

15 Tabulka č. 5: Seznam legislativy relevantní pro potřeby této analýzy Dokument Název Zákon č. 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 105/2010 Sb. Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Vyhláška č. 156/2005 Sb. Vyhláška o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby Nařízení vlády č. 154/2005 Sb. Usnesení vlády č. 203/2013 Sb. PV-P/14/ PV-P/24/ Nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, v platném znění Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/ pro kmitočtové pásmo MHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/ pro kmitočtové pásmo MHz PV-P/13/ PV-P/17/ PV-P/16/ VO-R/14/ VO-R/12/ VO-R/10/ Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PV- P/13/ pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/ pro kmitočtové pásmo 15,35 21,3 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/16/ pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz Všeobecné oprávnění č. VO-R/14/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GH Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 3.3 Radiokomunikační služby V souladu s Radiokomunikačním řádem ITU rozlišuje český legislativní rámec celkem 40 radiokomunikačních služeb. Radiokomunikační služba je služba zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln pro konkrétní telekomunikační účely. Pro potřebu analýzy, tzn. z hlediska poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve volných kmitočtových pásmech zejména v oblasti širokopásmového přístupu, jsou významné zejména tyto dvě radiokomunikační služby: pozemní pohyblivá služba (zejména pro provoz přístupových bodů sítě využívající technologii WiFi) a pevná služba (zejména pro pevné 14

16 spoje P-P, popř. P-M určené pro infrastrukturní spoje a pro pevné spoje typu P-P využívané v rámci přístupové části komunikační sítě). Pevná služba je definována jako radiokomunikační služba mezi pevně stanovenými body. Jedná se o přenos mezi dvěma body (P-P), případně o přenos z jednoho bodu do více bodů (P-MP). Vysílací rádiová zařízení pozemní pohyblivé služby jsou určena k používání za pohybu nebo při zastávkách v předem neurčených místech. Charakteristické pro pozemní pohyblivou službu je využívání přenosných ručních nebo mobilních vysílacích zařízení. Mezi další služby definované Radiokomunikačním řádem ITU patří např. radiolokační služba, amatérská služba, rozhlasová služba, družicová služba, letecká pohyblivá služba, námořní pohyblivá služba atd. 3.4 Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb Vzhledem k poměrně širokému rozsahu využití radiokomunikačních služeb definovaných Radiokomunikačním řádem ITU jsou u jednotlivých radiokomunikačních služeb definovány různé aplikace, tzn. různé způsoby využití těchto radiokomunikačních služeb. Využití resp. aplikace radiokomunikačních služeb specifikuje, k jakým konkrétním účelům lze konkrétní radiokomunikační službu v konkrétním kmitočtovém pásmu nebo jeho části využít. Určení aplikace radiokomunikačních služeb, které z technického hlediska reprezentují určitou skupinu technologických standardů radiokomunikačních zařízení, je klíčové pro určení podmínek využívání jednotlivých kmitočtových úseků (např. z hlediska kanálování, vysílacího výkonu, kmitočtového odstupu, atd.). Obecný způsob rozdělení aplikací radiokomunikačních služeb je na civilní a necivilní aplikace. U pevné služby a pozemní pohyblivé služby, do které zejména spadají aplikace radiokomunikačních služeb, které jsou předmětem této analýzy, jsou definovány tyto relevantní aplikace využitelné pro poskytování předmětných služeb elektronických komunikací 9 : Pevné spoje (PEVNÁ SLUŽBA) pevné spoje slouží pro přenos dat mezi 2 koncovými body. Pevné spoje lze rozdělit do 2 základních kategorií a to na pevné spoje typu bodbod (Point-to-Point - P-P) nebo pevné spoje typu bod-multibod (Point-to-Multipoint - P-M). Tyto pevné spoje, které slouží jako bezdrátové přístupové sítě, dále rozdělujeme podle dosahovaných kapacit na pevné rádiové spoje FWA (Fixed Wireless Access FWA) a vysokorychlostní rádiové spoje BFWA (Broadband Fixed Wireless Access - BFWA); WAS/RLAN popř. Přístupové sítě (POHYBLIVÁ SLUŽBA) jedná se o bezdrátové přístupové systémy (Wireless Access Networks - WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě RLAN (Radio Local Area Network - RLAN). Tyto sítě typicky umožňují komunikaci elektronických zařízení mezi sebou nebo v pohyblivých (přeneseně i v pevných) sítích zejména pro přenos (popř. širokopásmový přenos) dat včetně připojení k síti Internet; MFCN (Mobile/Fixed Communication Networks) - vzhledem k postupnému stírání rozdílů mezi pevnou a pohyblivou službou, zejména díky rychlému rozvoji multifunkčních zařízení podporujících oba typy radiokomunikačních služeb, mluvíme o konvergenci 9 Základní terminologie aplikací je v souladu s českým plánem využití rádiového spektra. Terminologie je nicméně doplněna i o terminologií aplikací používanou ECC. 15

17 pevné a pozemní pohyblivé služby, resp. o (harmonizovaném) využívání kmitočtových pásem pro konvergované sítě MFCN; SRD (Short Range Devices) zařízení krátkého dosahu jsou specifickou nicméně velmi progresivní formou aplikace pevné, pozemní pohyblivé nebo jiné radiokomunikační služby. Zařízení SRD jsou typicky provozována na základě všeobecného oprávnění, nicméně musí splňovat specifické a relativně restriktivní provozní podmínky, např. malý vyzářený výkon, sdílení kmitočtů s jinými službami, kdy SRD je ve všech kmitočtových pásmech vždy podružnou službou a nesmí tedy působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb. Stanice služby SRD jsou typicky provozovány s vestavěnou anténou a nesmí být provozovány s přídavnými zesilovači a převaděči, kdy vyzářený výkon obvykle nesmí překračovat 500mW ekvivalentního všesměrově vyzářeného výkonu, což odpovídá dosahu cca. 500 m. Problematika využívání SRD je koordinována na úrovni EU 10 a CEPT 11. Zařízení SRD jsou rozděleny do 13 kategorií, z nichž pro potřeby této analýzy je relevantní kategorie nespecifikovaných stanic krátkého dosahu (Annex 1 doporučení CEPT) a zejména pak kategorie širokopásmových stanic pro přenos dat (Annex 3 doporučení CEPT). 3.5 Autorizační režim Rádiové kmitočty lze aktivně 12 využívat pouze na základě oprávnění (autorizace) k využívání rádiových kmitočtů. V tomto kontextu rozlišujeme 2 základní autorizační režimy, tzn. nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů: individuální oprávnění a všeobecné oprávnění. Výjimku tvoří autorizace u kmitočtových pásem, které jsou na základě kmitočtové tabulky přiděleny k využití pro vojenské účely. Autorizace pro tyto účely jde nad rámec regulace elektronických komunikací Individuální oprávnění Individuální oprávnění je standardním způsobem nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů, zejména v kmitočtových pásmech, kde existuje riziko škodlivé interference 13. Vydávání individuálních oprávnění je v kompetenci národního správce (regulátora) tak, aby byla zajištěna kontrola nad národní a přeshraniční situací vzájemného rušení. Oprávnění je udělováno konkrétním uživatelům a zaručuje jim přiměřenou míru ochrany vůči rušení. Specifickými druhy individuálního oprávnění bývají individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely a krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívání rádiových kmitočtů je spojeno s povinností úhrady poplatku za užívání kmitočtů. Tyto poplatky by měly primárně sloužit k pokrytí nákladů na správu daného úseku spektra, nicméně vedle toho by tyto poplatky měly zohledňovat i ekonomickou hodnotu spektra a to zejména v případě, kdy prostřednictvím komerčního užití kmitočtů jsou podnikatelskými subjekty generovány výnosy. 10 Viz 11 Viz 12 Aktivním využitím spektra je vysílání rádiových vln nebo generování střídavého magnetického pole. 13 Viz článek 5 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) 16

18 V případě pevné služby (popř. pozemní pohyblivé služby) je tento způsob autorizace obecně převažující, což platí zejména při aplikaci pevných spojů (P-P, popř. i P-M). Výjimku tvoří autorizace zařízení SRD a potom hlavně uživatelských výrobků (terminálů) masového využití, kdy je využívána tzv. výrobková (neadresná) regulace, kdy jsou podmínky k užití spektra vztaženy zejména na výrobky (zařízení, vysílací stanice) Příděl rádiových kmitočtů - blokové přidělení Specifickou formou práva k získání individuálního popř. individuálních oprávnění je příděl rádiových kmitočtů neboli tzv. blokové přidělení kmitočtů. Takové získání práv je typicky spojeno buď s časově omezenou lhůtou na využití takto udělených práv, nebo je typicky získáváno prostřednictvím veřejného výběrového řízení (aukce) na určený kmitočtový úsek. Této metody se nejčastěji využívá pro udělení práv pro pozemní pohyblivou službu (např. aukce kmitočtů pro služby 4G), popř. pro pevnou službu typu FWA nebo pro spoje typu P-M (např. využívající technologii WiMAX). Držitel přídělu v takovém případě získává významně větší flexibilitu pro nakládání s těmito kmitočty v rámci své rádiové sítě. Příděl rádiových kmitočtů je vedle technických omezení při využívání kmitočtů velmi často spojen i s dalšími podmínkami využívání kmitočtů, např. s rozvojovými podmínkami, apod Lehké licencování (light licencing) Termín lehké licencování je v různých zemích uplatňováno odlišnými způsoby, jak je popsáno ve zprávě ECC Report 132. Lehké licencování fixních spojů typu bod-bod je chápáno jako kombinace bezlicenčního využití kmitočtů a současně zvýšení ochrany uživatelů kmitočtů. Spektrum je obecně přiděleno prvnímu příchozímu uživateli. Uživatel má současně povinnosti předat regulátorovi polohu a vlastnosti všech stanic provozovaných v takto autorizovaném pásmu. Databáze instalovaných stanic s jejich technickými parametry je veřejně dostupná a případná instalace nových stanic by s ní měla být vždy konzultována. Pokud nová stanice neovlivní chod stanic již zaregistrovaných, může být instalována. V případě, že jsou překročena technická kritéria a dochází tak k rušení, měli by být uživatelé na základě tohoto licenčního režimu schopni najít vzájemnou dohodu. Tato metoda je z hlediska potřeby registrace podobná režimu individuální licence, potenciální rizika chyb v koordinačním procesu jsou ale vyšší vzhledem k vyššímu počtu účastníků případného sporu. V ČR tento termín nemá oporu v Zákoně, nicméně alespoň režim evidence zařízení v režimu všeobecného oprávnění je využíván již v rámci VO-R/23/ pro provoz pevných spojů (P-P) v kmitočtových pásmech GHz a GHz Všeobecné oprávnění Metoda všeobecného oprávnění je pro uživatele nejflexibilnější, neboť nevyžaduje žádnou registraci. Současně platí, že využívání kmitočtů na základě všeobecného oprávnění není zpoplatněno. Na druhou stranu tato metoda licencování nezaručuje uživatelům plnohodnotnou ochranu. Metoda všeobecného oprávnění se typicky využívá pro pásma, která jsou alokována pro stanice krátkého dosahu SRD včetně kmitočtových pásem harmonizovaných pro přístupové sítě WiFi (2,4 a 5 GHz). V daleko menším měřítku je tento způsob licencování využíván pro pevnou radiokomunikační službu přeneseně zde řadíme atypický způsob využití aplikace RLAN pro účely provozu pevného spoje v kmitočtovém pásmu 5 GHz. V ČR je navíc tento způsob licencování pevné služby využíván i pro kmitočtová pásma 10 GHz a 17 GHz. Obecně je navíc metoda všeobecného oprávnění využívána pro provoz terminálových stanic (masového využití). 17

19 4 Pásmo 2,4 2,4835 GHz 4.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Dle mezinárodní alokace Radiokomunikačního řádu ITU aplikovaného pro Evropu (resp. pro Region 1) je kmitočtové pásmo ,5 MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná a Pohyblivá služba jako přednostní služby a Amatérská, Družicová amatérská, Radiolokační jako podružné služby. Poznámka specifikuje, že pásmo MHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Poznámka specifikuje, že Družicová amatérská služba může využívat pásmo MHz s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám. Zároveň si ochranu před rušením od ostatních služeb nesmí nárokovat. Tabulka č. 6: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo MHz ,5 MHz Mezinárodní alokace FIXED MOBILE Amateur Amateur-Satellite Radiolocation Situace v České Republice 18 FIXED MOBILE Pro pásmo ,5 MHz je v současné době charakteristickým znakem konvergence radiokomunikačních služeb k poskytování služeb elektronických komunikací. Dle PVRS 14 a v souladu s rozhodnutím CEPT 15 a doporučením CEPT 16 je v kmitočtovém pásmu ,5 MHz nejčastěji využívána aplikace zařízení RLAN s možnosti využití technologií 14 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/ pro kmitočtové pásmo MHz 15 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band MHz 16 Doporučení CEPT/ERC/REC Relating to the use of Short Range Devices

20 WiFi a to konkrétně pro připojení k síti Internet. Provoz stanic je možný na základě všeobecného oprávnění 17. Vysílací výkon stanic je omezen hodnotou maximálního vyzářeného výkonu 100 mw e.i.r.p. a hodnotou maximální střední spektrální hustoty 10 mw/1 MHz pro systémy s technikou DSSS nebo OFDM a 100 mw/100khz pro systémy s technikou FHSS. Tyto stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a provoz stanice nemá zajištěnu ochranu proti rušení způsobenému vysílacími rádiovými stanicemi jiné radiokomunikační služby provozovanými na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jinými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Případné rušení řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Pevná služba je využívána v úseku MHz, a to pro krátkodobé aplikace SAP/SAB. Kmitočtové pásmo MHz lze dále v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Příkladem jsou mikrovlnné trouby využívající kmitočet 2450 MHz. V souladu s rozhodnutím Evropské komise 18, rozhodnutím CEPT 19 a doporučením CEPT 20 lze toto kmitočtové pásmu dále využívat zařízeními krátkého dosahu SRD, a to nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu a zařízeními pro detekci pohybu a ostrahu objektů. Kmitočtový úsek MHz lze navíc využívat aplikacemi v železniční dopravě a rádiovými identifikačními zařízeními. Využití je možné na základě všeobecného oprávnění 21. V pásmu MHz lze využívat amatérskou službu v kategorii podružné služby a v pásmu MHz družicovou amatérskou službu. Tyto služby se řídí zvláštním právním předpisem 22. Tabulka č. 7: Přehled národní alokace a využití v České republice Pásmo MHz ,5 MHz Alokace v České Republice Využití v České Republice PEVNÁ POHYBLIVÁ Amatérská Družicová amatérská ISM RLAN SRD Amatérské aplikace SAP/SAB Letecká telemetrie PEVNÁ POHYBLIVÁ ISM RLAN SRD 17 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 18 Rozhodnutí Komise č. 2011/829/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 19 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)08 on harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Movement Detection and Alert operating in the frequency band MHz 20 Doporučení CEPT/ERC/REC Relating to the use of Short Range Devices 21 Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 22 Vyhláška č. 156/2005 Sb. o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 19

21 4.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění V souladu s doporučením CEPT 23 a rozhodnutí CEPT 24, které umožňuje využití pásma 2,4 2,4835 GHz stanicemi krátkého dosahu SRD v kategorii systémů širokopásmového přenosu dat a systémů přístupu WiFi (WAS/RLAN), bylo toto pásmo harmonizováno z rozhodnutí Evropské komise a je platné v celé EU. Používání kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu je harmonizováno i z hlediska zpoplatnění využívání kmitočtů je v režimu všeobecného oprávnění, tzn. bez zpoplatnění. V tomto ohledu lze konstatovat, že česká legislativní úprava alokace i zpoplatnění je v tomto kmitočtovém pásmu plně v souladu s evropskou legislativou. 4.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 2,4 GHz je zcela klíčové pro provoz domácích WiFi sítí, neboť drtivá většina uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována v tomto kmitočtovém pásmu. Z hlediska počtu provozovaných stanic tak toto kmitočtové pásmo patří mezi nejvytíženější. Historicky bylo toto pásmo mezi prvními, které bylo možno využívat komerčními poskytovateli služeb přístupu k síti Internet a stále existuje několik komerčních sítí, které ve vybraných lokalitách využívají tyto kmitočty pro přístupovou část své sítě WiFi, zejména pro tzn. WiFi hotspoty. Nicméně v současné době je díky značnému zarušení tohoto pásma v kombinaci s omezeným kmitočtovým rozsahem (83,5 MHz) a velkou restrikcí vysílacího výkonu stanic velmi omezena využitelnost tohoto kmitočtového pásma pro poskytování komerčních služeb a lze konstatovat, že kmitočtové pásmo 2,4 GHz je pro komerční poskytování širokopásmového připojení technologií WiFi méně významné. Alternativou k využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma pro komerční účely je kmitočtové pásmo 5 GHz. 23 Doporučení CEPT/ERC/REC Relating to the use of Short Range Devices 24 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band MHz 20

22 5 Pásmo 5 GHz 5.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Dle mezinárodní alokace je kmitočtové pásmo MHz a MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Družicová pevná služba, služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé, Radiolokační služba kosmického průzkumu (aktivní), Radiolokační služba, Námořní radionavigační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicově amatérská služba a služba Kosmického výzkumu jako podružné služby. Číselné poznámky k tomuto kmitočtovému pásmu specifikují podmínky řešení vzájemného rušení mezi alokovanými službami, limitují alokaci na konkrétní aplikaci anebo specifikují možnost alokace rovněž např. pro Leteckou pohyblivou službu a Družicovou pevnou službu atd. Tabulka č. 8: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (1. část pásma) Pásmo MHz MHz MHz Mezinárodní alokace FIXED-SATELLITE (EARTH-TO- SPACE) 5.447A MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.446B C B 5.447C EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH 5.447D 5.448A EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448A 21

23 Tabulka č. 9: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (2. část pásma) Pásmo MHz MHz MHz Mezinárodní alokace EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448B 5.2 Situace v České Republice MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION Amateur Amateur-Satellite (Earth-to-space) Dle PVRS 25 a v souladu s rozhodnutím Evropské komise 26 a rozhodnutím CEPT 27 lze kmitočtové úseky MHz a MHz využívat pohyblivou službou zejména vysílacími rádiovými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Podmínky využívání rádiových kmitočtů včetně technických parametrů jsou stanoveny všeobecným oprávněním 28. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech. Technické parametry stanic jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 10: Technické parametry stanic v pásmu 5 GHz Pásmo Vyzářený výkon MHz 200 mw střední e.i.r.p MHz 200 mw střední e.i.r.p. Maximální spektrální hustota e.i.r.p. 10 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) 10 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) Další podmínky Pouze pro použití uvnitř budovy Pouze pro použití uvnitř budovy 25 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/ pro kmitočtové pásmo MHz 26 Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 27 Rozhodnutí CEPT ECC/DEC/(04)08 28 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 22

24 Pásmo Vyzářený výkon Maximální spektrální hustota e.i.r.p MHz 1 W střední e.i.r.p. 50 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) Další podmínky Pásmo MHz lze navíc využívat ultraširokopásmovými zařízeními krátkého dosahu SRD (tato kategorie zařízení SRD se ovšem netýká datových přenosů). Konkrétní podmínky využívání rádiových kmitočtů, včetně technických parametrů, jsou stanoveny všeobecným oprávněním 29 Tabulka č. 11: Přehled národní alokace a využití v České Republice (1. část pásma) Pásmo MHz MHz MHz Alokace v České Republice LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) Využití v České Republice Mikrovlnná přibližovací zařízení MLS WAS/RLAN MO WAS/RLAN MO WAS/RLAN MO Tabulka č. 12: Přehled národní alokace a využití v České Republice (2. část pásma) Pásmo MHz MHz MHz Alokace v České Republice Využití v České Republice DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) WAS/RLAN MO POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ WAS/RLAN Meteorologické radary MO POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicově amatérská (vzestupný směr) Kosmického výzkumu (daleký kosmos) WAS/RLAN Amatérské aplikace Aplikace družicové amatérské služby MO 29 Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 23

25 5.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Rozhodnutí Komise 2007/90/ES 30 o harmonizaci tohoto kmitočtového pásma je závazné pro všechny členské státy EU. Využívání kmitočtů je umožněno v režimu všeobecného oprávnění. Česká legislativní úprava je tak plně v souladu s evropskou legislativou a to jak z hlediska alokace, tak z hlediska zpoplatnění využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma. Na mezinárodní úrovni navíc existuje snaha o rozšíření tohoto kmitočtového pásma o kmitočtové úseky MHz a MHz pro využití aplikace RLAN. Návrhem rozhodnutí CEPT a postupem přípravy tohoto rozhodnutí se zabývá CEPT Report Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 5 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu zcela klíčové, a to jak z hlediska využití pro přístupovou síť (P-M i P-P), tak z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. V evropském porovnání je ovšem aplikace služby širokopásmového přístupu v kmitočtovém pásmu 5 GHz v ČR (spolu se Slovenskem) unikátní - a to nejen podílem uživatelů této technologie na trhu širokopásmového připojení, kde dosahuje téměř 30% z celkového počtu uživatelů, ale zejména samotnou aplikací této technologie na trhu. Graf 1: Srovnání podílů technologií širokopásmového přístupu, Digital Agenda Scorecard 2014, zdroj: Evropská komise V Evropě se totiž technologie WiFi typicky nepoužívá pro budování přístupových (natož infrastrukturních) částí sítí fixního širokopásmového přístupu jako v ČR. Technologie WiFi je v Evropě komerčně využívána spíše pro odlehčení datového provozu terminálů 3G/4G (data offloading) a v místech s vysokou penetrací uživatelů slouží technologie WiFi ke komerčnímu poskytování širokopásmového připojení prostřednictvím tzv. WiFi Hotspot (umisťovaných 30 Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 31 CEPT Report 57 To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands MHz and MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services 24

26 typicky na letištích, nádržích, hotelech, kongresových centrech, městských a turistických centrech, atd.). V tomto ohledu je nezbytné zmínit i relativně masové nekomerční poskytování služby širokopásmového přístupu s využitím technologie WiFi např. místními municipalitami, turistickými regiony a subjekty, restauračními zařízeními, obchodními centry, atd. Ve všech uvedených případech se ovšem jedná o aplikaci pozemní pohyblivé služby a nikoliv pevného širokopásmového připojení. Z pohledu technologické neutrality a konvergentního přístupu obdobným částem kmitočtového spektra nelze jednoznačně konstatovat, že by využití kmitočtového pásma 5 GHz pro pevnou službu širokopásmového přístupu bylo zcela v rozporu s harmonizačním záměrem, zejména z hlediska budování přístupových sítí. Budování infrastrukturních pevných spojů P-P s využitím kmitočtů v pásmu 5 GHz je už daleko problematičtější a to nejen z hlediska regulačního, ale zejména z hlediska dosahované kvality poskytovaných služeb u takto budovaných přístupových sítí. Budování veřejných sítí využívajících technologii WiFi pro přístupovou část sítě (typicky P-M) s využitím kapacitních infrastrukturních spojů v licencovaném pásmu (tzn. bez rizika škodlivého rušení) by dávalo daleko solidnější základ pro dosažení kvalitativních cílů digitální agendy, praxe masivního budování pevných infrastrukturních spojů v pásmu 5 GHz pro takovéto veřejné sítě (při dodržování technických podmínek) dosažení kvalitativních cílů digitální agendy fakticky vylučuje. Současně je nezbytné poznamenat, že koncový spotřebitel nemá možnost kvalitu infrastrukturních spojů nijak zjistit resp. reálně ji není prakticky schopen ovlivnit. Potenciální převedení pevných infrastrukturních spojů P-P z pásma 5 GHz do jiných (ideálně licencovaných) pásem by nicméně znamenalo nezanedbatelné zvýšení průměrných nákladů poskytovatelů na jednu uživatelskou přípojku a to jak z důvodu dodatečných investičních nákladů na nové stanice, tak - v případě využití licencovaného pásma - i z hlediska nákladů na poplatky za využívání kmitočtů, které současné využívání volných kmitočtových pásem nepřináší. Z hlediska efektivní správy rádiového spektra a související kontroly, která je vzhledem k četnému výskytu rušení v tomto kmitočtovém pásmu velmi významná (viz následující kapitola 5.5), by bylo vhodné zavést v kmitočtovém pásmu 5 GHz evidenci přístupových bodů (AP) a pevných spojů P-P, které se na rušení podílejí nejvýznamnějším způsobem. Obdobné opatření, tzn. úprava autorizačního režimu s povinností evidence, bylo ČTÚ v minulosti již diskutováno, nicméně toto opatření nakonec nebylo přijato zejména z důvodu potenciálně vysoké administrativní zátěže, kterou by toto opatření přineslo provozovatelům sítí i ČTÚ. Nicméně z důvodu kontrolní činnosti ČTÚ část těchto dat dlouhodobě sbírá a shromažďuje 32 a v současné době (stav evidence k druhé polovině roku 2014) ČTÚ eviduje údaje od 477 subjektů, které využívají kmitočtové pásmo 5 GHz dle VO-R/12, ať už jde o subjekty oznámené dle 13 Zákona, kterých je evidováno 450, tak o různé formy občanských sdružení, které provádí komunikační činnost dle 7 Zákona, ale (formálně) nepodnikají, kterých je evidováno celkem 27. Tyto subjekty v souhrnu provozují cca. 47 tisíc radiokomunikačních zařízení (bez rozlišení na AP stanice a pevné spoje P-P využívající volných pásem bez ohledu konkrétní kmitočtové pásmo). Vzhledem k tomu, že celkové množství oznámených provozovatelů dle 13 Zákona je v současné době cca a odhadovaný počet občanských sdružení provádějících komunikační činnost dle 7 Zákona v kmitočtovém pásmu 5 GHz je cca. 32 Shromažďování informací je realizováno na základě 115 Zákona. 25

27 100, byla by celková administrativní zátěž spojená s vedením takové evidence minimálně čtyřnásobná oproti současné evidence vedené odborem kontroly ČTÚ. 33 Díky skutečnosti, že tento typ WiFi sítí pokrývá 85% obcí v ČR 34, kdy drtivá většina přístupové sítě (a velká část infrastrukturních spojů) využívá kmitočtového pásma 5 GHz, došlo postupně takřka na celém území ČR k významnému zahuštění těchto sítí a k postupnému vyčerpávání volných kmitočtů v pásmu 5 GHz pro tento typ sítí, což brání jak jejich dalšímu geografickému rozvoji, tak hlavně kapacitnímu rozvoji existujících WiFi sítí (a z toho vyplývající kvality služeb poskytovaných prostřednictvím těchto sítí). Toto omezení se týká jak přístupových části sítí, tak i infrastrukturních částí sítí. Zatímco ovšem pro infrastrukturní spoje existují alternativní kmitočtová pásma (např. licencované pásmo 11 GHz, popř. volná pásma 10, 17 nebo GHz), z hlediska přístupové sítě (P-M) alternativa pro pásmo 5 GHz v současné době prakticky neexistuje. V krátké budoucnosti by pro rozvoj přístupových sítí měly být nabídnuty volné (zpoplatněné) příděly kmitočtů v pásmech 2,6 a 3,7 GHz. Kmitočtové pásmo 5 GHz je klíčové rovněž pro provoz domácích WiFi sítí, neboť většina nových uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována jak v kmitočtovém pásmu 2,4 GHz, tak v pásmu 5 GHz. Z hlediska kapacity dostupné pro tento typ využití (indoor) a rostoucí efektivity nových technologických standardů WiFi (standard n podporuje rychlosti přesahující 100 Mbps a novější ac umožňuje až gigabitové rychlosti) nehrozí z tohoto pohledu pro provoz indoor zařízení žádné významné riziko. 5.5 Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu V souladu s Rozhodnutím Komise 2007/90/ES a navazující českou legislativou 35 by mělo být vyloučeno rušení satelitní komunikace souhrnným rušením způsobeným systémy RLAN. Poskytovatelé využívající kmitočtů v pásmu 5 GHz ovšem technické podmínky využívání kmitočtů velice často a záměrně porušují, což má za následek velmi závažné rušení meteorologických radarů. Hlavními způsoby porušování předpisů při provozu zařízení v kmitočtovém pásmu 5 GHz zjištěné kontrolní činností ČTÚ 36, které jsou následně zdrojem rušení, jsou následující: (záměrné) vyřazení funkce DFS (Dynamic Fraquency Selection) určené k detekování radaru a zabránění interference; velmi významné, záměrné a soustavné překračování povolených vysílacích výkonu stanic a to u většiny provozovatelů těchto sítí; a využívání indoorových kmitočtů pro venkovní spoje. 33 V současné době jsou data sbírána kontinuálně od jednotlivých subjektů se zhruba dvouletou periodou. V evidenci jsou jednak nejvýznamnější provozovatelé WiFi sítí, jednak i méně významné subjekty, které jsou ovšem rizikové z hlediska rušení meteorologických radarů z důvodu geografické vzdálenosti jejich zařízení od těchto meteorologických radarů, kdy rušení mohou způsobit i zařízení ve vzdálenosti přesahující vzdálenost 100 km od tohoto meteorologického radaru. 34 ČTÚ, Analýzu trhu č. A/5/ , trh č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací, s Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 36 V roce 2014 provedlo kontrolní oddělení ČTÚ celkem 398 kontrol týkajících se spektrálního managementu u 267 subjektů a zjistil porušení podmínek ve 243 případech (61%) 26

28 Problém rušení meteorologických radarů provozováním systémů RLAN není pouze českým unikem, ale jde o problém obecný. Problematikou rušení meteorologických radarů se detailně zabývá ECC Report , kde je zveřejněna analýza tohoto rušení v jednotlivých evropských zemích, kde bylo zaznamenán tento typ rušení u 15 z celkového počtu 33 zemí. Nicméně i tento report prokazuje, že ČR patří k zemím s největším rozsahem tohoto typu rušení. Kontrolní činnosti ČTÚ týkající se kontroly provozu služeb elektronických komunikací je navíc významně omezena skutečností, že radiokomunikační činnost v tomto kmitočtovém pásmu 5 GHz neprovozují pouze registrovaní poskytovatelé služeb elektronických komunikací, nýbrž tyto služby poskytují i různé druhy občanských sdružení, u kterých je kontrola problematičtější. Tyto subjekty ani nejsou vázány povinností poskytovat informace v rámci pravidelného sběru dat. Je přitom zcela zřejmé, že velká část těchto občanských sdružení využívá existující legislativní mezery s cílem vyhnout se zákonným povinnostem spojených s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně jiných (např. daňových) povinností. 37 ECC Report 192 The Current Status of DFS (Dynamic Frequency Selection) In the 5 GHz frequency range 27

29 6 Pásmo 10,3 10,6 GHz 6.1 Mezinárodní koordinace Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 10,3 10,6 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Poznámka specifikuje vybrané země, ve kterých je pevná a pohyblivá služba v pásmu 10,45 10,50 GHz alokována jako přednostní. Z analyzovaných zemí se jedná o Německo, Maďarsko a Rumunsko. Tabulka č. 13: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo 10,30 10,45 GHz 10,45 10,50 GHz 10,50 10,55 GHz 10,55 10,60 GHz Mezinárod ní alokace FIXED RADIOLOCATIO N Amateur Mobile FIXED MOBILE RADIOLOCATIO N Amateur Amateur-Satellite FIXED MOBILE Radiolocation FIXED MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE Radiolocation 6.2 Situace v České Republice Kmitočtové Pásmo 10,3 10,6 GHz je dle relevantní části plánu využití rádiového spektra 38 využíváno zejména pevnou službou, pohyblivou službou, družicovými službami a radiolokační službou. V pevné službě převažuje využití pevnými spoji typu bod-bod a reportážními aplikacemi. V kmitočtovém pásmu 10 GHz má pevná služba v České republice exkluzivní využití. Kmitočtové úseky 10,301 10,42 GHz a 10,476 10,588 GHz lze využívat pevnými spoji bod-bod. Podmínky využívání tohoto kmitočtového úseku se řídí všeobecným oprávněním 39, z čehož vyplývá, že využívání těchto kmitočtů není zpoplatněno. Tyto stanice mohou být pouze součástí pevných systémů typu bod-bod a střední výkon dodávaný stanicí do anténního napáječe může být maximálně 2 mw. Stanice musí být nastavena na pevný 38 Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PV-P/13/ pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz 39 Všeobecné oprávnění VO-R/14/ k využívání rádiových kmitočtů a provozování zařízení v pásmu 10 GHz 28

30 kmitočet; funkce automatické změny vysílacího rádiového kmitočtu je zakázána. Stanice může využívat horizontální nebo vertikální lineární polarizaci elektrické složky elektromagnetického pole. Tyto podmínky vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 40. Využívání rádiových kmitočtů provozovatelem stanice nemá zajištěnu ochranu proti škodlivému rušení způsobenému jinými provozovateli přednostních služeb na základě individuálního oprávnění. Zároveň provozovatel nesmí takové škodlivé rušení sám způsobit. Případné škodlivé rušení mezi stanicemi škodlivého rušení využívající rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Harmonizační předpisy CEPT 41 nebyly v ČR v tomto pásmu dosud plně implementovány a to ani na úrovni technických předpisů, které stanovují, že toto kmitočtové pásmo je harmonizováno pro duplexní technologii FDD, kdežto v ČR použití technologie TDD není omezeno, a neharmonizovaný zůstává i způsob kanálování. V důvodové zprávě k PVRS, která doporučení CEPT plně neakceptovalo, ČTÚ uvádí, že implementací tohoto nezávazného doporučení by došlo k nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním. Návazné kmitočtové úseky 10,42 10,476 GHz a 10,588 GHz 10,644 GHz lze využívat spoji SAP/SAB v rámci ENG/OB. Tyto spoje mají krátkodobý a lokální charakter. V tomto kontextu je třeba podotknout, že i následné kmitočtové pásmo 10,644 10,68 GHz je alokováno pro pevné spoje P-P, tentokrát se simplexní technologií. Šířka jednoho kanálu je v tomto kmitočtovém úseku definována na 28 MHz a platí omezení vyzářeného výkonu 2 mw. Ještě významnější z hlediska pevných služeb je pak kmitočtové pásmo 11 GHz, které je vymezeno kmitočtovým úsekem 10,7 11,7 GHz. Toto pásmo je harmonizováno pro vysokorychlostní duplexní pevné spoje typu bod-bod. Využití kanálu je v české legislativě definováno v souladu s rozhodnutím CEPT42, uspořádání rádiových kanálů je pak definováno v souladu s doporučením CEPT43. Pro využití kmitočtů v těchto kmitočtových pásmech je však na rozdíl od pásma 10 GHz nutné individuální oprávnění a využití kmitočtů je zpoplatněno. V kategorii podružné služby je pásmo 10,0 10,5 GHz přiděleno amatérské službě a pásmo 10,45 10,5 GHz družicové amatérské službě. Pro obě kategorie je udělováno individuální oprávnění podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb. 44 Radiolokační službě pro přednostní využití je přiděleno pásmo 10,0 10,5 GHz, pro podružné využití pak pásmo 10,5 10,68 GHz. V souladu s rozhodnutím Evropské Komise 45 a doporučením CEPT 46 lze pásma 10,0 10,6 GHz a 10,6 12,4 GHz využívat stanicemi krátkého 40 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/5/ES 41 Doporučení CEPT/ERC/REC Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band GHz 42 Decision ERC/DEC/(00)08 on the use of the band 10,7 12,5 GHz by the fixed service and Earth stations of the broadcasting-satellite and fixed-satellite service (space-to-earth) 43 Recommendation CEPT/ERC/REC E Preferred channel arrangements for fixed service systems operating in the frequency band 10,7 11,7 GHz 44 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 45 Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 46 Recommendation CEPT/ERC/REC Relating to the Use of short Range devices (SRD) 29

31 dosahu SRD. V souladu se všeobecným oprávněním 47 mohou být tato pásma využita pro stanice využívající ultraširokopásmovou technologii (UWB) a zařízení pro rádiové určování, konkrétně radary k zobrazení struktury zdí a zemského povrchu (GPR/WPR) a radary pro sondování výšky hladiny v nádržích (TLPR). Tabulka č. 14: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo 10,30 10,45 GHz 10,45 10,50 GHz 10,50 10,55 GHz 10,55 10,60 GHz Alokace v České Republice Využití v České Republice PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace Družicové amatérské aplikace PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB 6.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu lze použít pásmo 10,3 10,6 GHz k těmto službám: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Většina zkoumaných zemí přebírá rozdělení pásma 10,3 10,6 GHz na 4 dílčí sub-pásma (10,30 10,45 GHz, 10,45 10,50 GHz, 10,50 10,55 GHz a 10,55 10,60 GHz), některé země mají alokaci definovanou pro širší kmitočtový úsek 10,0 10,45 GHz, případně spojují sub-pásma 10,50 10,55 GHz a 10,55 10,60 GHz do jednoho uceleného kmitočtového pásma. Z 30 zkoumaných zemí si všech 30 zvolilo Pevnou službu v přednostní službě alespoň ve dvou dílčích sub-pásmech, z toho 16 zemí (Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko) má Pevnou službu národně alokovanou v celé šířce pásma Využití kmitočtů V šestnácti evropských zemích zahrnutých do srovnání (Belgie, Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie) je Pevná služba na národní úrovni alokována v celé šířce kmitočtového úseku 10,3 10,6 GHz a v dalších sedmi evropských zemích (Francie, Kypr, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko) je Pevná služba na národní úrovni alokována v některých dílčích kmitočtových úsecích. Ve zbylých sedmi zemích (Chorvatsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko) není tento kmitočtový úsek pro Pevnou službu vůbec alokován. 47 Všeobecné oprávnění VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 30

32 Využití Pevné služby zahrnuje zejména pevné spoje P-P a případně i P-M ve variantách simplex i duplex. Tyto úseky jsou převážně využívány pro pevné vysokorychlostní spoje, případně pro přenos video signálu (např. pro městské kamerové systémy), konkrétně aplikace FWA, TRA-ECS (PFWA, BFWA, FWALA), Video Signal, Public Networks, Wireless broadband network, RRL, BWA). Dále se pásmo 10,3 10,6 GHz využívá pro SAP/SAB spojení, TLPR radary, detekci pohybu, armádní využití jako přednostní službu a pro Amatérské a Družicové amatérské aplikace jako podružnou službu. Z výše uvedeného je zřejmé, že harmonizace radiokomunikačních služeb a zejména jejich aplikací v rámci tohoto pásma napříč Evropou stále nebyla dokončena. Z hlediska alokace pásma sice patří ČR do skupiny zemí s harmonizovanou alokací, nicméně nebyly zde plně implementovány provozně-technické harmonizační předpisy týkající se zejména omezení využitelnosti těchto kmitočtů pouze pro FDD technologii a harmonizovaný způsob kanálování, neboť implementací předmětného doporučení by došlo nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním stanoveným v předmětném doporučení 48. Vzhledem k opravdu intenzivnímu a současně nesourodému využívání tohoto pásma v ČR bude proces harmonizace s evropskými předpisy dlouhodobý a bude spojen s nemalými náklady. Na druhou stranu nelze vzhledem k roztříštěnosti současné alokace napříč Evropou předpokládat tlak evropských institucí na plnou harmonizaci tohoto pásma v krátkodobém horizontu. Harmonizace musí být v tomto kontextu tažena především národními regulačními autoritami. Proces harmonizace navíc dle našeho názoru silně komplikuje fakt, že české regulační autority nemají přesný přehled o počtu spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, natož o využívaných technologiích, kanálování, apod. Z hlediska další harmonizace, pokud se pro ni české regulatorní orgány rozhodnou, je nezbytné, aby v prvním kroku došlo především k zavedení povinnosti evidence zařízení (popř. zavedení režimu lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat), aby vznikl ucelenější pohled na přesný rozsah a faktický způsob využití kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu. Na základě těchto podkladů by měla být zpracována studie proveditelnosti pro potřeby dokončení harmonizace tohoto kmitočtového pásma včetně analýzy dopadů Autorizační režim a forma zpoplatnění Nejčastějším využívaným autorizačním režimem pro Pevné spoje v kmitočtovém pásmu 10 GHz v Evropě je autorizace formou individuálního oprávnění se zpoplatněním využívání kmitočtů, a to konkrétně u čtrnácti zemí zahrnutých do průzkumu (Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie). V dalších třech zemích (Dánsko, Finsko, Slovensko) je způsob autorizace formou individuálního oprávnění obdobný, pouze s tím, že z individuálního oprávnění jsou exaktně vyňaty FWA terminály (CPE), které jsou provozovány na základě všeobecného oprávnění. Konkrétně v Dánsku je autorizace formou individuálního oprávnění standardem pro použití drtivé většiny kmitočtových pásem. Jak je uvedeno v předpisech k rádiovému rozhraní pro službu 48 ČTÚ, Všeobecné oprávnění č. VO-R/14P k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz, st. 5 31

33 FWA 49 - instalace a užívání FWA základnových stanic vyžaduje udělení individuálního oprávnění, nicméně instalace a užívání uživatelských terminálů FWA licenci nevyžaduje. Zároveň platí podmínka, že tyto uživatelské terminály musí být pod správou FWA sítě. Pro toto kmitočtové pásmo navíc platí v Dánsku způsob přidělení formou přídělu kmitočtového bloku. Ve Finsku je situace obdobná. Rozhodnutí FICORA stanovuje, že FWA uživatelské terminály v pásmech 10,150 10,240 GHz a 10,50 10,59 GHz, které umožnují aplikaci služby FWA, jsou osvobozeny od licence. Podmínkou využívání těchto terminálů je, aby tyto terminály byly připojeny (a byly jí řízeny) k základnové stanici, které bylo uděleno individuální oprávnění dle zákoníku Information Society Code. Situace na Slovensku je shodná s opatřeními v Dánsku a Finsku. Dle v současnosti platné přílohy 51 k plánu využití frekvenčního spektra jsou frekvence přidělovány výběrovým řízením lokálním uživatelům. Provozování centrální a retranslační stanice je povolováno individuálně, provozování terminálových stanic je povoleno všeobecným oprávněním 52. Z výše uvedeného vyplývá, že autorizační režim využívání rádiových kmitočtů v ČR, tzn. autorizační režim formou všeobecného oprávnění, je v Evropě zcela unikátní. Obecně lze konstatovat, že v případě pevných spojů P-P využívaných pro komerční účely není v Evropě obvyklé, aby tyto spoje byly využívány na základě všeobecného oprávnění bez zpoplatnění. Takový princip odporuje základním principům oceňování a zpoplatňování kmitočtů, viz např. zásady zpoplatnění kmitočtů definované britským regulátorem Ofcom 53. Ačkoliv tento stav pravděpodobně není dlouhodobě efektivní a udržitelný, není okamžité zpoplatnění využívání kmitočtů z tohoto kmitočtového pásma zcela reálné a to ať už z hlediska administrativní náročnosti dalšího postupu harmonizace, tak z hlediska přímého ekonomického dopadu obdobného rozhodnutí na provozovatele WiFi sítí. ČTÚ navíc nemá přesný přehled o počtu pevných spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, neboť v tomto pásmu není vyžadována evidence. Obdobně jako v otázce technologické harmonice tohoto kmitočtového pásma by i v tomto případě bylo vhodné v prvním kroku doplnit formu autorizace povinností evidence zařízení v tomto kmitočtovém pásmu (popř. převést do režimu lehkého licencování, pokud to Zákon bude umožňovat) spočívající ve zřízení a na základě těchto zjištění vypracovat studii proveditelnosti včetně analýzy dopadů změny autorizačního režimu. V tomto kontextu je potřebné zmínit se o potřebě širší revize nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu 49 Danish radio interface , Fixed Wireless Access (FWA) within the 10.15é GHz frequency bands 50 Ficora 15 AH/2015 M, Regulation on collective frequencies for licence-exempt radio transmitters and on their use, Section FP/FS 10/rev.5, Príloha k plánu využívania frekvenčného spektra pre úsek GHz 52 Všeobecné povolenie VPR 16/2012 na používanie frekvencií vo frekvenčných pásmach 3,5 GHz, 10,5 GHz, 25,5 GHz a 29 GHz pri prevádzke vysielacích rádiových zariadení, ktoré sú súčasťou terminálových staníc pevných telekomunikačných prístupových sietí FWA 53 Ofcom (2010), SRSP: The revised Framework for Spectrum Pricing, Proposals following a review of our policy and practice of setting spectrum fees. Pro komerčně nabízené pevné spoje (v pásmech 1,35 GHz 57 GHz) je stanovena roční referenční cena 88 za blok 2x1 MHz, která je upravena zejména velikostí kmitočtového bloku a koeficientem kmitočtového pásma (koeficient 0,17 1, kdy např. pro pásmo 11 GHz je stanoven koeficient 0,43), a dále délkou spoje (koeficient 1-4, kterým je regulováno využití nízkokmitočtových pásem pro krátké spoje) a plánovanou dostupností poskytované služby (koeficient 0,7 1,4). 32

34 poplatků za využívání rádiových kmitočtů v ČR, která by měla vést k větší racionalizaci a zpřehlednění poplatkové politiky. 6.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 10 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu velmi důležité, a to jak z hlediska využití pro přístupovou část sítě realizované pevnými spoji P-P (např. panelových domů s velkým množstvím bytů nebo větší skupiny vzájemně propojených domů), tak zejména z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. Toto kmitočtové pásmo je navíc poměrně široce využíváno i pro pevné spoje určené pro službu širokopásmového přístupu firemních uživatelů, ať už pro primární pevné spoje v méně významných lokalitách zákazníků, tak i pro provoz zálohových pevných spojů v jejich klíčových lokalitách. V evropském kontextu je možnost využívání tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění pro komerční spoje P-P zcela výjimečné, nicméně tento fakt byl jedním z důležitých aspektů, které umožnily masivní rozšíření širokopásmových služeb využívajících technologii WiFi v ČR. Masivní využívání těchto spojů spolu s technologickou různorodostí využívaných spojů vedla ve velkém množství lokalit k praktickému vyčerpání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz pro další pevné spoje. Tento stav vedl a vede k masivnějšímu využívání jiným ještě méně vhodným - kmitočtovým pásmům. Vedle kmitočtových pásem 17 a 24 GHz, která jsou detailněji analyzována v následujících kapitolách, jsou nové spoje realizovány např. v kmitočtovém pásmu 9 GHz, kde aplikace pevných spojů typu P-P není vůbec povolena a provozování takových spojů je v rozporu s platnou legislativou. Pro efektivní využívání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz a přeneseně všech pásem využívaných pro pevné spoje P-P zejména pak kmitočtová pásma využívající autorizačního režimu všeobecného oprávnění je nezbytné provedení kroků vedoucích v první fázi k doplnění povinnosti evidence zařízení těchto kmitočtů a k postupné technologické harmonizaci tohoto kmitočtového pásma, zejména potom ke sjednocení využívání technologií FDD v souladu s doporučením CEPT. Tento krok je nezbytný nejen z hlediska efektivní správy spektra, ale i z hlediska plnění kvalitativních cílů digitální agendy a z hlediska zvyšování kvality poskytovaných služeb prostřednictvím WiFi sítí. V neposlední řadě by tato aktivita měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů) tak, aby principy zpoplatnění byly odvozeny od reálné hodnoty spektra, která zohledňuje ekonomickou hodnotu služeb poskytovaných prostřednictvím těchto kmitočtů. 33

35 7 Pásmo 17,1 17,3 GHz 7.1 Mezinárodní koordinace Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 17,1 17,3 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba, Radiolokační služba a služba Kosmického výzkumu (aktivní) jako přednostní služby, případně Pohyblivá služba jako podružná služba. Poznámka 5.513A dále definuje, že aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2 17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokační službě ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Podle radiokomunikačního řádu ITU tedy toto kmitočtové pásmo není vůbec alokováno pro pevnou službu. Tabulka č. 15: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo 17,1 17,2 GHz 17,2 17,3 GHz Mezinárodní alokace RADIOLOCATION Mobile EARTH EXPLORATION-SATELLITE (ACTIVE) MOBILE RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.513A 7.2 Situace v České Republice V souladu s doporučením CEPT 54 lze pásmo 17,1 17,3 GHz použít pro širokopásmové systémy k přenosu dat (OFDM) v rámci pohyblivé služby. Ta je v pásmu 17,1 17,2 GHz alokována podružně a v pásmu 17,2 17,3 GHz přednostně. Provoz zařízení je umožněn na základě všeobecného oprávnění 55. Provozování vysílacích rádiových zařízení pro širokopásmový přenos dat ( stanic ) je tedy možné bez individuálního oprávnění. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. nesmí přesáhnout 100 mw. Zařízení nesmí ostatním uživatelům pásma působit žádná škodlivá rušení a uživatelé nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením. 54 Recommendation CEPT/ERC/REC Relating to the Use of short Range devices (SRD) 55 Všeobecné oprávnění VO-R/12/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 až 66 GHz 34

36 Zařízení OFDM se vyvinula do populární metody širokopásmové digitální komunikace, který se používá pro bezdrátové Wi-Fi sítě, DSL přístup k internetu, digitální televizi a audio vysílání, rozvody elektrické energie a 4G mobilní komunikace. Tato aplikace je v pásmu 17,1 17,3 GHz dle PVRS 56 povolena, nicméně provozování zařízení OFDM v tomto pásmu je dlouhodobě neudržitelné. Radiolokační službě je přednostně přiděleno pásmo 15,7 17,3 GHz, která má v pásmu 17,1 17,3 GHz civilní využití pro zařízení krátkého dosahu SRD pro rádiové určování. Toto využití je v souladu s rozhodnutím Evropské Komise 57 a je možné bez individuální licence na základě všeobecného oprávnění 58. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. může být +26 dbm. Aktivní služba družicového průzkumu Země je provozována v pásmu 17,2 17,3 GHz. Zároveň platí, že čidla provozovaná na palubách nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Totéž platí pro aktivní čidla služby kosmického výzkumu, která jsou v pásmu 17,2 17,3 GHz také využívána. Tabulka č. 16: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo 17,1 17,2 GHz 17,2 17,3 GHz Alokace v České Republice Využití v České Republice RADIOLOKAČNÍ Pohyblivá Ministerstvo obrany SRD DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU ZEMĚ (aktivní) Ministerstvo obrany Aktivní vědecké aplikace SRD 7.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Využití kmitočtů V pásmu 17,1 17,3 GHz není pevná služba alokována ani v jedné ze zemí zahrnutých do této analýzy. Nejčastějším současným využitím jsou zařízení SRD (např. TLPR, GBSAR, Radio LANs, detekce pohybu), dále satelitní systémy a armádní využití. Využití pásma pro aplikace RLAN, Wideband Data Transmission nebo přenos dat v bezdrátové síti je nicméně definováno celkem u osmnácti zemí (Bulharsko, Česká Republika, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko), nejsou ovšem dostupné žádné informace o reálném využívání této služby. Tato situace je způsobena tím, že v dřívějších verzích Doporučení Evropské Komise o využívání SRD zařízení 59 bylo pásmo 17,1 17,3 GHz alokováno pro širokopásmové systémy přenosu dat 56 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/ pro kmitočtové pásmo 15,35 21,3 GHz 57 Rozhodnutí Komise č. 2009/381/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 58 Všeobecné oprávnění VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 59 Recommendation CEPT/ERC/REC Relating to the Use of short Range devices (SRD) 35

37 (Wide Band Data Transmission), nicméně tato část doporučení byla v roce 2012 revidována 60 s odůvodněním, že toto pásmo je globálně harmonizováno pro radiolokační služby. Toto pásmo je součástí většího kmitočtového pásma 15,7 17,3 GHz, které by celé dle rozhodnutí WRC-12 a souvisejícího Doporučení ITU-R 61 mělo v budoucnosti být využíváno novými radarovými aplikacemi. Některé radiolokační služby, které se nyní využívají v následujícím pásmu 17,3 17,7 GHz mají být přesunuty do tohoto nižšího pásma. Současně bylo konstatováno, že neexistuje zájem pro harmonizaci tohoto pásma pro využití širokopásmovými datovými službami z důvodu neexistence standardu pro toto kmitočtové pásmo. Nicméně tento report připouští možnost využití tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění. Dále je toto pásmo dle Doporučení 62 určeno ke specifickému využití GBSAR radary, které se používají např. k zachycení zemětřesných vln nebo rizika sesuvu půdy. Toto doporučení bylo implementováno ve všech zkoumaných zemích. Z hlediska evropské harmonizace lze toto kmitočtové pásmo i nadále využívat pro služby SRD včetně vysokorychlostních datových služeb v režimu pohyblivé služby, což ovšem není v souladu s typickým způsobem využití tohoto kmitočtového pásma v ČR, kdy se těchto kmitočtů využívá pro pevné spoje P-P. Provoz pevných spojů P-P v tomto pásmu nelze doporučit, neboť zájem o kmitočty není podnícen nedostatkem kmitočtů pro tento typ služby (v kmitočtovém pásmu GHz je pevnou službu alokována o souhrnné šířce přes 2 GHz umožňující realizaci spoje nízkých, středních i vysokých kapacit v duplexním i semiduplexním módu), nýbrž výhradně ekonomickými důvody. V tomto kmitočtovém pásmu nebyla v minulosti provedena žádná studie kompatibility s ostatními radiokomunikačními službami a mezi jednotlivými systémy, nejsou definována pravidla využívání kmitočtů pro tento typ aplikace s výjimkou vyzářeného výkon (např. kanálová, technologie včetně případného kmitočtového duplexu, atd.). Tato skutečnost by vzhledem k rostoucí popularitě tohoto pásma pro provoz pevných spojů mohla ve velmi krátké budoucnosti vést k přenesení obdobných technologických problému způsobujících zarušení tohoto pásma z důvodů neefektivního nesourodého využívání nekompatibilních systémů obdobně jako tomu je v současné době ve volném pásmu 10 GHz. Z hlediska evropské harmonizace je velmi nepravděpodobné, že by alokace tohoto pásma byla v budoucnu změněna na pevnou službu (vzhledem k dostatečným kapacitám alokovaným pro pevnou službu v pásmu GHz), naopak toto pásmo je zařazeno mezi perspektivními pásmy, která se analyzují pro potřeby možného budoucího harmonizovaného využití pro pohyblivou službu, resp. budování sítí 5G. Intenzivní využívání tohoto pásma pro pevné spoje by pro ČR znamenalo překážku k dosažení plánované harmonizace. Z těchto důvodů by regulační orgány měly přistoupit k systematičtějšímu vymáhání dodržování pravidel v tomto kmitočtovém pásmu, nebo by měly zajistit legalizaci využívání těchto kmitočtů a zahájit změnu alokačního režimu na pevnou službu a zejména 60 CEPT Report 44 (March 2013) In response to the EC Permanent Mandate on the Annual update of the technical annex of the Commission Decision on the technical harmonisation of radio spectrum for use by short range devices 61 Recommendation ITU-R M Characteristics of and protection criteria for the radiolocation service in the frequency band GHz 62 Recommendation CEPT/ERC/REC Relating to the Use of short Range devices (SRD) 36

38 určit technologická pravidla pro aplikaci pevné služby v tomto kmitočtovém pásmu. Obdobně jako u pásma 5 GHz a zejména u pásma 10 GHz je vhodné, aby v případě reálné aplikace pevných spojů P-P v tomto kmitočtovém pásmu byl stanoven minimálně systém povinné evidence spojů popř. lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat, pro potřeby realizace případné studie proveditelnosti, popř. pro realizaci studie kompatibility Autorizační režim Většina zařízení v civilním využití v pásmu 17,1 17,3 GHz je osvobozena od licence a provozována v režimu všeobecného oprávnění, popř. autorizační režim nebyl dosud stanoven. Výjimku tvoří požadavek na licenci pro GBSAR radar v Belgii a radary na průzkum země a zdí v Portugalsku. Obecně lze ale konstatovat, že pro aplikaci služby SRD je dostatečný autorizační režim uplatňovaný v ČR, tzn. režim všeobecného oprávnění bez povinnosti zpoplatnění, nicméně pokud při reálném využívání reálně dochází k využívání jiné radiokomunikační služby (v tomto případné pevných spojů P-P), měl by tomu být přizpůsoben i autorizační režim a to minimálně v rozsahu lehkého licencování. Obdobně jako v případě pásma 10 GHz platí, že by standardizace využívání tohoto pásma měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů, popř. pozemní pohyblivé služby v podobě provozu sítí 5G) tak, aby principy zpoplatnění byly skutečně založeny na reálné hodnotě spektra zohledňující ekonomickou hodnotu na něm poskytovaných služeb. 37

39 8 Pásmo 24,05 24,25 GHz 8.1 Mezinárodní koordinace Kmitočtové pásmo 24,05 24,25 GHz je dle mezinárodní alokace pro Region 1 vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Radiolokační služba jako přednostní služba a Amatérská služba a služba Družicového průzkumu Země (aktivní) jako podružná služba. V mezinárodní alokaci aplikované na Evropu je pak navíc podružně alokována i Pevná a Pohyblivá služba. Poznámka specifikuje, že pásmo 24,05 24,25 GHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Tabulka č. 17: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo Mezinárodní alokace 24,05 24,25 GHz RADIOLOCATION Amateur Earth Exploration-Satellite (active) Fixed Mobile Situace v České Republice Kmitočtové pásmo 24,05 24,25 GHz je dle příslušného PVRS 63 sdíleno necivilními a civilními aplikacemi a je přiděleno radiolokační službě v přednostním přidělení a k amatérské, pevné a pohyblivé službě a službě družicového průzkumu Země. Toto pásmo lze v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM (např. technologický ohřev vody, osvětlení, vědecké experimenty atd.). V souladu s rozhodnutím Evropské komise 64 a doporučením CEPT 65 lze toto pásmo využívat stanicemi krátkého dosahu SRD, a to zařízeními na detekci polohy, pohybu a pro ostrahu (zařízení pro rádiové určování), vozidlovými radary krátkého dosahu SRR, radary pro sondování 63 Část plánu využití rádiového spektra č. RV-P/16/ pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz 64 Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 65 Recommendation CEPT/ERC/REC Relating to the Use of short Range devices (SRD) 38

40 výšky hladiny v nádržích a nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu. Provoz je možný na základě všeobecného oprávnění 66. Stanice se mohou užívat v pevné, pohyblivé a bezpečnostní službě bez potřeby individuálního oprávnění na základě všeobecného oprávnění. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a jejich využívání je zařazeno do podružných služeb. Nespecifikované stanice krátkého dosahu SRD slouží zejména pro telemetrii, dálkové ovládání, signalizaci a přenos poplachových informací. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 24,25 GHz může být 100 mw e.i.r.p. Telematika v dopravě a provozu (TTT) jsou v pásmu 24,05 24,25 GHz vymezeny pro režim/složku úzkopásmového vysílání, sestávající z nemodulované nosné s maximálním špičkovým výkonem 20 dbm e.i.r.p a klíčovacím poměrem nepřesahujícím 10% pro vysílání se špičkovou úrovní vyšší než -10 dbm e.i.r.p. Do kategorie zařízení pro rádiové určování patří rádiová zařízení používaná výlučně pro určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo pro získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln, například pro účely ostrahy, nouzového vyhledávání zasypaných obětí a cenných předmětů nebo měření. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 24,25 musí být 100 mw e.i.r.p. Radary pro sondování výšky hladiny (LPR) jsou omezeny technickými parametry 26 dbm/50 MHz špičkový e.i.r.p. a -14 dbm/mhz střední e.i.r.p. Dále je pásmu přidělena amatérská služba v kategorii podružné služby, pro kterou je udělována individuální licence podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb. 67 Aktivní využití služby družicového průzkumu Země (aktivní) je zastoupeno provozem družicových radarů dešťových srážek jako podružné služby. Využití kmitočtového pásma 24 GHz pro pevné spoje P-P není plně v souladu s mezinárodní i českou legislativou a při zjištění těchto spojů by měl být ukončen jejich provoz. V tomto ohledu se totiž domníváme, že uplatnění aplikace nespecifikovaných SRD pro kategorii pevných spojů P-P není přiměřené. Tabulka č. 18: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo Alokace v České Republice Využití v České Republice 24,05 24,25 GHz RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicového průzkumu Země (aktivní) Pevná Pohyblivá Ministerstvo obrany Amatérské aplikace ISM Družicové radary pro sledování deště SRD 66 Všeobecné oprávnění VO-R/10/ k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 67 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 39

41 8.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Většina evropských zemí přebírá pro toto kmitočtové pásmo mezinárodní alokaci pro Region 1 v plném rozsahu, jedenáct zemí EU pak navíc přebírá rozšířenou evropskou alokaci. Mezi těchto 11 zemí patří Česká Republika, Polsko, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Švýcarsko Využití kmitočtů Nejčastějším využitím pásma 24,05 24,25 GHz jsou služby SRD, povolené Doporučením Evropské Komise o využívání SRD zařízení, jako jsou Automobilové radary (SRR), Doprava a dopravní telematika (TTT), Radiodeterminační služby a nespecifikované SRD. Z dalších služeb se pásmo využívá pro Amatérskou službu, Aktivní vědeckou aplikaci (ISM), senzory družicové služby průzkumu Země, obranné systémy a SAP/SAB systémy. Využití SAP/SAB je dovoleno Doporučením CEPT68 pro bezdrátové kamery a dočasné audiovizuální bod-bod spojení. Pásmo 24,05 24,25 GHz je v povoleném pásmu ladění, doporučeným dílčím pásmem je 24,25 24,5 GHz. Je využíváno v těchto zemích: Chorvatsko, Kypr, Norsko, Rumunsko a Slovinsko jako aplikace pevné služby Autorizační režim Zařízení SRD v tomto kmitočtovém pásmu jsou obvykle osvobozena od licence s výjimkou Rakouska, kde je pro provoz stanic v tomto pásmu vyžadováno individuální oprávnění. Některé radiolokační služby jsou v armádním využití, pro amatérské služby bývá vyžadována licence nebo uživatelské oprávnění Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi v ČR V současné době jsou v tomto kmitočtovém pásmu v ČR pravděpodobně provozovány pevné spoje P-P, což je v přímém rozporu s evropskou i českou legislativou a provoz stanic by měl být v tomto pásmu ukončen. 68 Revised ERC Recommendation Frequency ranges for the use of temporary terrestrial audio and video SAP/SAB links (incl. ENG/OB) 40

42 9 Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice Technologie WiFi, která je v ČR nejpoužívanější technologií pro služby širokopásmového přístupu k Internetu z hlediska počtu přípojek (>28 %), patří obecně k nejrozšířenějším přístupovým technologiím širokopásmového přístupu vůbec. Wi-Fi je souhrnné označení pro několik standardů IEEE popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích (též Wireless LAN, WLAN). Tato přístupová technologie je řazena mezi aplikace pozemní pohyblivé služby a typicky využívá volných (bezlicenčních) kmitočtových pásem. V Evropě jsou pro tyto účely harmonizována pásma 2,4 a 5 GHz. Technologie WiFi patří do rodiny standardů pozemní pohyblivé služby a díky nízké finanční i administrativní implementační náročnost je tato technologie ideální pro budování přístupových sítí bez nutnosti pokládky kabelů, tzn. s nízkými investičními náklady. Graf č. 1: Podíl širokopásmových přístupů podle jednotlivých technologií v ČR (zdroj: ČTÚ, leden 2015) 41

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/16/11.2011-17 pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/16/11.2011-17 pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 23. listopadu 2011 Čj. ČTÚ-90 643/2011-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace 54,25 55,78 VÝZKUMU 55,78 56,9 VÝZKUMU Pohyblivá 3 ) 56,9 57 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 57 58,2 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 58,2 59 VÝZKUMU VÝZKUMU Pevné spoje VÝZKUMU 3 ) Pevné spoje s velkou hustotou stanic Pevné

Více

1. Rozdělení kmitočtového pásma

1. Rozdělení kmitočtového pásma Příloha č. 16/9.2003 pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz k plánu využití kmitočtového spektra Plánem využití kmitočtového spektra, zveřejněným v částce 12/2001 Telekomunikačního věstníku ze dne 17. prosince

Více

Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/12/04.2011-4 pro kmitočtové pásmo 1700 1900 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/12/04.2011-4 pro kmitočtové pásmo 1700 1900 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 27. dubna 2011 Čj. 5 569/2011-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

Více

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/03.2006-12 pro kmitočtové pásmo 2200 2700 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/03.2006-12 pro kmitočtové pásmo 2200 2700 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 9. března 2006 Čj. 13 610/2006-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Příloha č. 12/4.2003 pro kmitočtové pásmo 1 700 1 900 MHz k plánu využití kmitočtového

Příloha č. 12/4.2003 pro kmitočtové pásmo 1 700 1 900 MHz k plánu využití kmitočtového Příloha č. 12/4.2003 pro kmitočtové pásmo 1 700 1 900 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/7/07.2012-10 pro kmitočtové pásmo 2700 4200 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/7/07.2012-10 pro kmitočtové pásmo 2700 4200 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 3. července 2012 Čj. ČTÚ-74 158/2012-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5. písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

Aplikace družicové pohyblivé služby. Kmitočtový normál 400,1 MHz. MO Aplikace družicové pohyblivé služby Meteorologické sondy

Aplikace družicové pohyblivé služby. Kmitočtový normál 400,1 MHz. MO Aplikace družicové pohyblivé služby Meteorologické sondy 399,9 400,05 DRUŽICOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ RADIO- NAVIGAČNÍ Aplikace družicové pohyblivé služby DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ RADIO- NAVIGAČNÍ Aplikace družicové pohyblivé služby 400,05 400,15

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/1/04.2014-2 k provozování uživatelských terminálů rádiových sítí elektronických komunikací. Článek 1 Úvodní ustanovení

všeobecné oprávnění č. VO-R/1/04.2014-2 k provozování uživatelských terminálů rádiových sítí elektronických komunikací. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 10. 4. 2014 Čj. ČTÚ-7 645/2014-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o

Více

1. Rozdělení kmitočtového pásma. Současný stav Harmonizační záměr (výhled r. 2008) 1 ) (MHz) Přidělení Využití Přidělení Využití 174 216 ROZHLASOVÁ

1. Rozdělení kmitočtového pásma. Současný stav Harmonizační záměr (výhled r. 2008) 1 ) (MHz) Přidělení Využití Přidělení Využití 174 216 ROZHLASOVÁ Příloha č. 21/7.2004 pro kmitočtové pásmo 174 380 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Plánem využití kmitočtového spektra, zveřejněným v částce 12/2001 Telekomunikačního věstníku ze dne 17. prosince

Více

generální licenci č. GL 22/R/2003

generální licenci č. GL 22/R/2003 Český telekomunikační úřad Sokolovská 219, Praha 9 Praha 20. května 2003 Č.j. 16584/03-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bod 3. písm. d) zákona

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/1/11.2012-13 k provozování uživatelských terminálů rádiových sítí elektronických komunikací. Článek 1 Úvodní ustanovení

všeobecné oprávnění č. VO-R/1/11.2012-13 k provozování uživatelských terminálů rádiových sítí elektronických komunikací. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 13. listopadu 2012 Čj. ČTÚ-206 839/2012-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/9/01.2014-1 pro kmitočtové pásmo 39,5 43,5 GHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/9/01.2014-1 pro kmitočtové pásmo 39,5 43,5 GHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 15. ledna 2014 Čj. ČTÚ-120 551/201-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

1 ) http://www.ctu.cz/aktuality/aktualni-informace.html?action=detail&articleid=10942

1 ) http://www.ctu.cz/aktuality/aktualni-informace.html?action=detail&articleid=10942 Základní principy výběrového řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtovém pásmu 3600 3800 MHz Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad

Více

Český telekomunikační Ú řa d

Český telekomunikační Ú řa d Český telekomunikační Ú řa d se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02,22502 Praha 025 Praha 27. července 2005 Čj. 30258/2005-613 Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako příslušný

Více

Příloha č. 1/12.2001 pro kmitočtové pásmo 146 174 MHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 1/12.2001 pro kmitočtové pásmo 146 174 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 1/12.2001 pro kmitočtové pásmo 146 174 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/09.2010-11 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/09.2010-11 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 29. září 2010 Čj. 98 972/2010-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

Více

Ceský telekomunikacní

Ceský telekomunikacní Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Ceský telekomunikacní Praha 13. ríjna 2009 Cj. 55221/2009-613 úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný

Více

Oddíl F. Koncová zařízení připojená k pevným sítím a nevysílající rádiová zařízení:

Oddíl F. Koncová zařízení připojená k pevným sítím a nevysílající rádiová zařízení: Oddíl F ODDÍL F Informativní nevyčerpávající seznam zařízení resp. druhů zařízení spadajících do tříd na základě ze dne 6. dubna 2000 Zařízení třídy 1 Koncová zařízení připojená k pevným sítím a nevysílající

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/04.2012-7 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/04.2012-7 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 24. dubna 2012 Čj. ČTÚ-32 803/2012-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Článek 1 Úvodní ustanovení

Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 13. ledna 2010 Čj. 97 059/2009-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

NÁVRH. část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/20/09.2008-08XX.2015-YY pro kmitočtové pásmo 960 1700 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

NÁVRH. část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/20/09.2008-08XX.2015-YY pro kmitočtové pásmo 960 1700 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení NÁVRH Praha dd. mm 201 Čj. ČTÚ-68 633/201-619 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b zákona č. 127/200 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Příloha č. 10/11.2002 pro kmitočtové pásmo 470 960 MHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 10/11.2002 pro kmitočtové pásmo 470 960 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 10/11.2002 pro kmitočtové pásmo 470 960 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE SÍTĚ NOVÉ GENERACE - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE Marek Ebert Český telekomunikační úřad ISSS 2014 Hradec Králové, 7. a 8. dubna 2014 Agenda 1) Podpora budování přístupových sítí NGA pro

Více

Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR

Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace a další oborová sdružení APKT, ČAT, ČAEK. Svatoslav Novák Praha 1/2015 Digitální Česko

Více

Pardubice, 15. října 2015. Všeobecná oprávnění. Ing. Jiří Macek Český telekomunikační úřad

Pardubice, 15. října 2015. Všeobecná oprávnění. Ing. Jiří Macek Český telekomunikační úřad Pardubice, 15. října 2015 Všeobecná oprávnění Ing. Jiří Macek Český telekomunikační úřad Obsah prezentace: 1. Evropská harmonizace 2. Přehled všeobecných oprávnění (VO) 3. Změny v jednotlivých VO (2014

Více

Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025

Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Praha 16. cervna 2009 Cj. 37531/2009-613 Ceský telekomunikacní úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení

všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 7. 5. 2014 Čj. ČTÚ-12 878/2014-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

2/16- čj. 21047/04-605. 5 ) Kapitola 5, bod 5.23 až 5.33 Plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) ze dne 21.

2/16- čj. 21047/04-605. 5 ) Kapitola 5, bod 5.23 až 5.33 Plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) ze dne 21. d) stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech; e) stanice jsou zařazeny do podružné služby 5 ), nemají tedy ochranu před škodlivým rušením způsobeným vysílacími rádiovými stanicemi jiné radiokomunikační

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.20 Leden 2009 Elektrická požární signalizace Část 25: Komponenty využívající rádiové spoje ČSN EN 54-25 34 2710 Fire detection and fire alarm systems Part 25: Components

Více

vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: Kanál č.

vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: Kanál č. vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: 1 26,965 21 27,215 41 26,565 61 26,765 2 26,975 22 27,225 42 26,575

Více

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/10/04.2011-5 pro kmitočtové pásmo 470 960 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/10/04.2011-5 pro kmitočtové pásmo 470 960 MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 27. dubna 2011 Čj. 1 480/2011-605 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

Více

Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz

Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz 0 Příloha č.1 Praha 8. února 2016 Čj.: ČTÚ-1/2016-613 Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz

Více

Ceský telekomunikacn'í úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025

Ceský telekomunikacn'í úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Ceský telekomunikacn'í úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Praha 2. zárí 2008 Cj. 67968/2008-605 Ceský telekomunikacní úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný orgán

Více

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové.

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové. ICS 33. 060. 30 Červen 1996 ČESKÁ NORMA Metody měření zařízení používaných v digitálních mikrovlnných přenosových systémech Část 3: Měření pozemských stanic družicové služby Oddíl 5: Konvertory nahoru

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o registru rádiového spektra

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o registru rádiového spektra EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.9.2014 COM(2014) 536 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o registru rádiového spektra CS CS 1. ÚVOD Unijní registr rádiového spektra byl vytvořen v rámci programu

Více

Právní úprava v oblasti elektronických komunikací

Právní úprava v oblasti elektronických komunikací Právní úprava v oblasti elektronických komunikací Zákon č. 121/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů Úvod Poslanecká sněmovna dne 22. února 2005 definitivně schválila

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 65.060.50 Leden 2010 Zemědělské stroje Sběrací lisy Bezpečnost ČSN EN 704+A1 47 0621 Agricultural machinery Pick-up balers Safety Matériel agricole Ramasseuses-presses Sécurité

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Strategie správy rádiového spektra. Praha, září 2014

Strategie správy rádiového spektra. Praha, září 2014 Strategie správy rádiového spektra Praha, září 2014 Obsah 1. ÚČEL DOKUMENTU... 4 1.1. ÚVOD... 4 1.2. HLAVNÍ VÝCHODISKA SPRÁVY SPEKTRA V ČESKÉ REPUBLICE... 5 1.2.1. Správa spektra ve prospěch hospodářské

Více

Strategie správy rádiového spektra. Praha, květen 2015

Strategie správy rádiového spektra. Praha, květen 2015 Strategie správy rádiového spektra Praha, květen 2015 Obsah 1. ÚČEL DOKUMENTU... 4 1.1. ÚVOD... 4 1.2. HLAVNÍ VÝCHODISKA SPRÁVY SPEKTRA V ČESKÉ REPUBLICE... 5 1.2.1. Správa spektra ve prospěch hospodářské

Více

1. Základy bezdrátových sítí

1. Základy bezdrátových sítí 1. Základy bezdrátových sítí Bezdrátová síť (WLAN) Je to typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. Z hlediska funkčnosti a

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

generální licenci č. GL-30/R/2000

generální licenci č. GL-30/R/2000 Český telekomunikační úřad Se sídlem Klimentská 27, Praha 1 Praha 21. listopadu 2000 Č.j. 502500/2000-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy vydává podle 95

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 17.240 Říjen 2009 Postup pro hodnocení vystavení zaměstnanců elektromagnetickým polím ČSN EN 50499 36 7920 Procedure for the assessment of the exposure of workers to electromagnetic

Více

České Radiokomunikace. TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace. Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development. 27.

České Radiokomunikace. TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace. Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development. 27. České Radiokomunikace TINF 2012 Sdílení sítí 4. generace Marcel Procházka Head of Strategy & Business Development 27. listopadu 2012 České Radiokomunikace Lídr na trhu televizního a rozhlasového vysílání

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 33.040.50; 35.110 Duben 2008 Informační technologie - Univerzální kabelážní systémy - Část 2: Kancelářské prostory ČSN EN 50173-2 36 7253 Information technology - Generic cabling

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Ozn. Kmitočtové pásmo Vyzářený výkon Další podmínky. 200 mw střední e.i.r.p. 2 ), 4 ) 200 mw střední

Ozn. Kmitočtové pásmo Vyzářený výkon Další podmínky. 200 mw střední e.i.r.p. 2 ), 4 ) 200 mw střední b) technické parametry stanic jsou: Ozn. Kmitočtové pásmo Vyzářený výkon Další podmínky a 2400,0 2483,5 MHz 100 mw e.i.r.p. 2 ) b c 5150 5250 MHz 5250 5350 MHz 200 mw střední e.i.r.p. 2 ), 4 ) 200 mw střední

Více

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Martin Hanuš Český telekomunikační úřad Odbor správy kmitočtového spektra Obsah 2 Průběh a výsledky výběrového řízení

Více

e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh

e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh e-sens Electronic Simple European Networked Services Jiří Průša; CZ.NIC, z. s. p. o. jiri.prusa@nic.cz e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh Digitální agenda pro Evropu Digitální agenda pro Evropu

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100 Srpen 2011 Nedestruktivní zkoušení Akustická emise Všeobecné zásady ČSN EN 13554 01 5081 Non-destructive testing Acoustic emission testing General principles Essais non

Více

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Digitální cesta k ekonomickému růstu ICT Unie Spolek pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Praha 2/2015 Fakta

Více

Služby elektronických komunikací s využitím technologie Wi-Fi

Služby elektronických komunikací s využitím technologie Wi-Fi Služby elektronických komunikací s využitím technologie Wi-Fi poznatky z kontrol Ing. Břetislav Boháč O638.2 Legislativa pro podnikání v EK Zákon č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ZEK) 7 -

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

České Radiokomunikace

České Radiokomunikace České Radiokomunikace Nové trendy v oblasti radiových sítí a sdílení telekomunikační infrastruktury Marcel Procházka Manažer pro rozvoj služeb a strategii Malenovice 29.4.2010 Kdo jsme Expert na trhu vysílacích

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÁ OPATŘENÍ PRO JEDNOTLIVÁ KMITOČTOVÁ PÁSMA...

NÁRODNÍ STRATEGICKÁ OPATŘENÍ PRO JEDNOTLIVÁ KMITOČTOVÁ PÁSMA... Obsah 1. ÚČEL DOKUMENTU... 4 1.1. ÚVOD... 4 1.2. HLAVNÍ VÝCHODISKA SPRÁVY RÁDIOVÉHO SPEKTRA V ČESKÉ REPUBLICE... 5 1.2.1. Hospodářská soutěž... 5 1.2.2. Cíle státní politiky... 6 2. NÁRODNÍ STRATEGICKÁ

Více

Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů. Marek Ebert, ČTU

Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů. Marek Ebert, ČTU Vypořádání připomínek z veřejné konzultace podmínek Aukce kmitočtů Marek Ebert, ČTU Veřejn ejná konzultace Rekapitulace procesu Připomínky uplatnilo 29 subjektů (jeden 2x a dále jedno stanovisko), všechny

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 33.100.01; 33.170 2006 Elektromagnetická kompatibilita a rádiové spektrum (ERM) - Vysílací zařízení služby rozhlasového vysílání s kmitočtovou modulací (FM) - Část 2: Harmonizovaná

Více

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Zahájení projektu Ukončení projektu 2014 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající situace,

Více

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák prezident ICT UNE Konference DEN MALÝCH OBCÍ Prostějov

Více

APMS KONFERENCE 2014 EFEKTIVITA VYUŽÍVÁNÍ SPEKTRA A JEHO CENA. Petr Slach. Senior Counsel Dentons Europe CS LLP

APMS KONFERENCE 2014 EFEKTIVITA VYUŽÍVÁNÍ SPEKTRA A JEHO CENA. Petr Slach. Senior Counsel Dentons Europe CS LLP APMS KONFERENCE 2014 EFEKTIVITA VYUŽÍVÁNÍ SPEKTRA A JEHO CENA Petr Slach Senior Counsel Dentons Europe CS LLP 28. listopadu 2014 City Congress, City Tower, Praha Úvod Europe 2020 Strategy for Growth Smart

Více

Měsíční Monitorovací Zpráva

Měsíční Monitorovací Zpráva březen 2016 OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA Situace na trhu elektronických komunikací...3-4 Virtuální operátoři...4 Česká pošta zdražuje...4-5 Ochrana spotřebitele..6-7 Analýzy trhů...7 Spory mezi podnikateli v

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Český telekomunikační úřad

Český telekomunikační úřad From: Zdeněk Vágner [mailto:z.vagner@radynet.org] Sent: Tuesday, June 21, 2005 5:15 PM To: PODATELNA Subject: KONZULTACE S DOTČENÝMI SUBJEKTY č.j. 23820/2005-613 Český telekomunikační úřad poštovní přihrádka

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.340.50 2007 Obuv pro hasiče ČSN EN 15090 83 2506 Únor Footwear for firefighters Chaussures pour pompiers Schuhe für die Feuerwehr Tato norma je českou verzí evropské normy

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.320 2001 Duben Poplachové systémy - Systémy přivolání pomoci - Část 2: Aktivační zařízení ČSN EN 50134-2 33 4594 Alarm systems - Social alarm systems - Part 2: Trigger devices

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.6.2008 KOM(2008) 355 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Číslo 12 Prosinec 2007

Číslo 12 Prosinec 2007 Ročník 2007 Číslo 12 Prosinec 2007 ČÁST A OZNÁMENÍ Oddíl 1. Harmonizované normy a určené normy OBSAH: Strana: ÚNMZ č. 88/07 o harmonizovaných normách 2 ÚNMZ č. 89/07 o určených normách 16 ÚNMZ č. 90/07

Více

Trhy el.komunikací 2011. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ

Trhy el.komunikací 2011. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ Trhy el.komunikací 2011 PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Předseda Rady ČTÚ Základní údaje o trhu 2011 Aukce spektra 2012 Úkoly ČTÚ Tržby v roce 2011 Investice v sektoru Vývoj počtu účastnických stanic VDTS Rozdělení

Více

Představení ERÚ a jeho činnost při uplatňování regulace v sektoru elektroenergetiky

Představení ERÚ a jeho činnost při uplatňování regulace v sektoru elektroenergetiky Představení ERÚ a jeho činnost při uplatňování regulace v sektoru elektroenergetiky Obsah prezentace Charakteristika ERÚ Působnost ERÚ Vyhlášky ERÚ 2 Základní charakteristika Ústřední orgán státní správy

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL Diskusní seminář - Česká Treasury Asociace 28. dubna 2009 Aleš Kolman ved. odboru finančnířízení, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. ales.kolman@unipetrol.cz Představení

Více

Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení

Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.080.20; 93.080.30 Říjen 2009 Vodorovné dopravní značení Dopravní knoflíky Část 1: Základní požadavky a funkční charakteristiky ČSN EN 1463-1 73 7018 Road markings materials

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH 2010 ČESKÁ REPUBLIKA A EU ISBN: 978-80-250-2015-9 Český statistický úřad, Praha 2010 Obsah ÚVOD... 5 A Telekomunikační a internetová

Více

Přístupové sítě v bezlicenčním pásmu 5 GHz

Přístupové sítě v bezlicenčním pásmu 5 GHz Přístupové sítě v bezlicenčním pásmu 5 GHz Konference RADIOKOMUNIKACE PARDUBICE 2014 Abstrakt: Příspěvek se snaží přiblížit význam rádiových přístupových sítí v kmitočtovém pásmu 5 GHz v podmínkách ČR

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Závěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém úseku 451,3 455,74/461,3 465,74 MHz

Závěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém úseku 451,3 455,74/461,3 465,74 MHz Závěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém úseku 451,3 455,74/461,3 465,74 MHz Dne 7. 2. 2011 skončila platnost přídělu rádiových kmitočtů

Více

2/9. státu a zásady jejich používání.

2/9. státu a zásady jejich používání. 10. kategorie použití vysílacích rádiových zařízení dle mezinárodní dohody 1 ), 11. obsazení kmitočtu vysíláním nosné (nepřetržité/občasné), 12. informace o zpracovateli technických údajů sítě, 13. účel

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.060.01; 91.160.10 Srpen 2012 Železniční aplikace Elektrické osvětlení v kolejových vozidlech veřejných dopravních systémů ČSN EN 13272 28 1511 Railway applications Electrical

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 97.060 Květen 2009 Bezpečnostní požadavky pro strojní zařízení průmyslových prádelen Část 2: Prací stroje a prací stroje s odstřeďováním ČSN EN ISO 10472-2 81 9005 idt ISO 10472-2:1997

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 31.160; 33.040.30 2002 Signalizace v instalacích nízkého napětí v kmitočtovém rozsahu 3 khz až 148,5 khz - Část 4-1: Oddělovací filtry nízkého napětí - Kmenová specifikace Březen

Více