Co víme o původu psa na základě analýzy DNA
|
|
- Simona Janečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Co víme o původu psa na základě analýzy DNA RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz
2 Přednáška představí výsledky studia genetické rozmanitosti PODOBNOST / ODLIŠNOST Využití: identifikace pachatele zločinu, obětí katastrof paternity identifikace historických osobností studium historie a původu organizmů a populací
3 Proč pes? jediný domestikovaný velký masožravec intenzivně šlechtěný živočich obrovská rozmanitost plemen lovecká, pastevecká, hlídačská, ale i okrasná
4 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
5 Metody studia historie a původu populací Jak vzniká rozmanitost 1) Mutace A a nové varianty genů dědičné změny v DNA vznikají náhodně nezbytné v evoluci 2) Pohlavní rozmnožování rozmanitost gamet nové kombinace crossing-over splývání gamet evoluční výhoda
6 Metody studia historie a původu populací Jak velká je genetická rozmanitost Příklad: Vznik odlišných gamet u heterozygotů homozygoti heterozygot AA nebo aa Aa člověk má asi 6,7 % genů v heterozygotních sestavách tj. asi genů teoreticky tedy může vzniknout druhů gamet to je asi (uvádí se, že celkový počet protonů a neutronů na Zemi je odhadem ) člověk může za život uplatnit jen nepatrné množství gamet tolik druhů gamet ještě nemohlo ani vzniknout za dobu existence člověka na Zemi
7 Metody studia historie a původu populací doposud žádné dvě gamety nemohou být úplně shodné = žádní dva lidé z celého počtu žijících lidí v současnosti, minulosti či vzdálené budoucnosti nemohou být geneticky shodní (vyjma jednovaječných dvojčat) = rozmanitost jen v kódujících sekvencích (kolem 5 % naši DNA) = nevyčerpatelný zdroj rozmanitosti
8 Metody studia historie a původu populací při studiu historie populací vycházíme z předpokladu, že geneticky podobnější populace jsou si příbuznější a naopak
9 Metody studia historie a původu populací Rozmanitost na molekulární úrovni dnes nejvýznamnější a nejpoužívanější Nekódující DNA 90 až 95 % genomu Kódující DNA 5 až 10 % genomu
10 Metody studia historie a původu populací Lze ji studovat: 1) na chromozomu Y nebo v mtdna mtdna uložena v mitochondriích v cytoplazmě buňky dědí se výhradně v mateřské linii přenos z matky na dcery i syny, synové však dál nepředávají chromozom Y součástí jaderné DNA, rozhoduje o mužském pohlaví dědí se výhradně v otcovské linii přenos pouze z otců na syny
11 Recept na polévku aneb jak studujeme historii v DNA představme si prastarou vesnici (populace), kde žije deset rodin každá má svůj vlastní recept na polévku a předává jej ústně z generace na generaci postupem času jednotlivé rodiny zanikají, až zůstane rodina poslední jejíž recept (DNA) na polévku se zachová tento recept lze tedy vystopovat zpětně až k této rodině ve skutečnosti však při předávání vznikají chyby nebo si ji každá generace příchutí podle své chuti a dostupného koření (mutace) a recept se tak mírně pozměňuje v současné vesnici tak máme obrovskou různorodost receptů (rozmanitost) a všechny je můžeme vysledovat až k jedinému společnému předchůdci, rodině, která přežila nejdéle z těch 10 původních rodin a jejíž recept se tak přenášel dál a 3b a 3b 3c 3d 3a 3b 3c 3e impala, černý pepř, hořčice, sýr, oregano impala, sůl, ostružiny, arašídy, chilli papriky impala, černý pepř, hořčice, škeble, bazalka impala, černý pepř, krabí maso, jalovec impala, sůl, tymián, petržel, vepřové
12 Metody studia historie a původu populací Lze ji studovat: 1) na chromozomu Y nebo v mtdna sledujeme sestavy mutací: haplotypy typická sestava mutací haploskupiny podobné haplotypy mající společný původ v dané rodové linii se dědí stejná sestava mutací impala, černý pepř, hořčice, sýr, oregano impala, sůl, ostružiny, arašídy, chilli papriky impala, černý pepř, hořčice, škeble, bazalka impala, černý pepř, krabí maso, jalovec impala, sůl, tymián, petržel, vepřové jednotlivé recepty jsou haplotypy typické je pro ně konkrétní sestava mutací - koření větší příbuznost menší příbuznost soubor receptů na impalí polévky (podobné haplotypy) se pak sdružují do kuchařek (haploskupin) Impalí polévky
13 Recept na polévku aneb jak studujeme historii v DNA konkrétní mutace a sestavy mutací vznikly na určitém místě = určují pak místo původu například u našeho receptu na impalí polévku = můžeme zjistit, kde žila rodina, jejíž recept přežil do současnosti a to na základě složení surovin představme si, že se zachovalo např. 5 receptů na impalí polévku impala, černý pepř, hořčice, sýr, oregano impala, sůl, ostružiny, arašídy, chilli papriky impala, černý pepř, hořčice, škeble, bazalka impala, černý pepř, krabí maso, jalovec impala, sůl, tymián, petržel, vepřové Impalí polévky
14 4) Správný vědecký úhel pohledu Čím se budeme zabývat? Recept na polévku aneb jak studujeme historii v DNA impala, černý pepř, hořčice, sýr, oregano impala, sůl, ostružiny, arašídy, chilli papriky impala, černý pepř, hořčice, škeble, bazalka impala, černý pepř, krabí maso, jalovec impala, sůl, tymián, petržel, vepřové Impalí polévky všechny polévky obsahují impalu = zcela původní polévka tedy také obsahovala impalu některé recepty obsahují černý pepř, jiné zase sůl to jsou tedy suroviny přidané druhé v pořadí dále dva recepty spojuje hořčice = další přísada po pepři máme pořadí přísad impala, sůl/pepř, hořčice (v pepřové linii) to, že se hořčice neobjevuje např. v receptu se solí je dáno tím, že používané přísady jsou typické pro nějakou geografickou oblast, kde je běžná a naopak vzácná či nevyskytující se jinde (viz třeba také škeble nebo krabí maso) z uvedeného lze tedy odvodit, že recept má původ v Africe a další přísady, typické pro určité oblasti, nám napovídají o geografickém původu dalších populací pokud víme, s jakou rychlostí ke změnám dochází, můžeme dokonce vypočítat i to, kdy tato rodina žila a kdy recept vznikl
15 4) Správný vědecký úhel pohledu Čím se budeme zabývat? Recept na polévku aneb jak studujeme historii v DNA největší rozmanitost receptů (haplotypů) a kuchařek (haploskupin) pak ukazuje na populaci, ve které všechny kuchařky vznikly Impalí polévky
16 Metody studia historie a původu populací 2) v rámci celého genomu Lze ji studovat: SNP jednonukleotidový polymorfizmus pravděpodobně asi nejrozmanitější znak např. u člověka změna může nastat v každém z 3,5 x 10 9 nukleotidů velikost genomu psa je 2,4 x 10 9 nukleotidů (39 párů chromozomů, genů, 5 % genomu)
17 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
18 Hypotéza pes vzniknul zdomácněním vlka
19 Hypotéza pes vzniknul zdomácněním vlka vlk obecný byl dominantním predátorem Eurasie a Severní Ameriky člověk s ním přichází do kontaktu po rozšíření z Afriky do Eurasie prvním společníkem člověka, jediný domestikovaný velký masožravec první fosilní nálezy ostatků podobných psovitým šelmám Sibiř, stáří let je to výsledek neúspěšné domestikace nebo už předek moderního psa? geografický původ psa možná domestikační centra v jihovýchodní Asii, na Blízkém Východě a Evropě = souvisí domestikace se zemědělstvím? Vlk obecný
20 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
21 Analýza mtdna 2009 zjištěno - všichni psi sdílí společnou sestavu genů = mají společnou historii popsáno 10 hlavních haploskupin mtdna největší genetická rozmanitost a všech 10 haploskupin pouze v jihovýchodní Asii, jižně od řeky Jang-c -ťiang tato rozmanitost postupně klesá směrem na západ např. 7 haploskupin ve střední Číně, 5 v severní Číně a jihozápadní Asii a 4 v Evropě
22 Analýza mtdna 2009 nejstaršího haplotyp až let starý zakladatelkami bylo nejméně 51 vlčic Závěry pes má původ v jižní Číně před maximálně lety v populaci vlků čítající několik stovek jedinců místo i čas se shodují s místem vzniku zemědělství (především pěstování rýže) to naznačuje, že psi mohou mít původ buď v usednutých populacích lovců a sběračů nebo v populacích prvních zemědělců větší množství zakladatelských linií pak ukazuje, že zkrocení vlka mohlo být specifickým kulturním znakem datování společného předka ukazuje, že ve stejnou dobu se Starým světem šířily tři skupiny psů
23 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
24 2011 Analýza chromozomu Y analyzována část chromozomu Y u 151 psů z celého světa nalezeno 28 haplotypů tvořících 5 haploskupin z toho 2 haploskupiny se vyskytují u 46 % všech psů 2 další haploskupiny jsou omezeny pouze na oblast východní Asie jižně od řeky Jang-c -ťiang nalezena také největší genetická rozmanitost původ zkoumaných psů - ve 13 až 24 vlčích zakladatelích nic nenasvědčuje postdomestikačnímu křížení vlka a psa
25 mtdna + chromozom Y mtdna i chromozom Y podávají stejný obrázek o původu a historii psa všichni psi sdílí zhruba 50 % genofondu největší rozmanitost je v oblasti Asie jižně od řeky Jang-c -ťiang potvrzuje to předpoklad, že je to hlavní a možná jediný region, kde došlo k mnoha domestikačním událostem vlka následné křížení mezi psem a vlkem nepřispělo do genového fondu psa nijak významným způsobem
26 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
27 2013 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Potvrdí datování a místo domestikace ve východní Asii? analyzována částečná mtdna 18 pravěkých psů porovnána s kompletní mtdna 49 současných vlků 77 žijících psů (včetně odlišných plemen jako Basenjí a Dingo) 4 sekvencemi kojota Proč Basenji a Dingo? dvě geograficky oddělené linie = nedocházelo mezi nimi navzájem ke křížení a ani k prokřížení s vlky v nedávné minulosti Basenji zastupuje historii loveckého psa západní Afriky Dingo je volně žijícím polodivokým psem Austrálie Basenji (Afrika) Dingo (Austrálie) Vlk Kojot
28 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Analýza 1 jednoznačně systematicky zařazené pozůstatky pravěkého psa se znaky domestikace pocházejí z Blízkého Východu a také Východní Asie stáří zhruba let
29 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Analýza 2 existují i starší nálezy z Evropy a Sibiře nelze je však jednoznačně označit za psy - avšak mají již některé psí znaky archaická psovitá šelma, prapes, protopes Evropa jeskyně Goyet v Belgii, nalezeny pozůstatky staré let Analýza mtdna patří do vývojové linie psa jsou spíše sesterskou skupinou ke všem moderním psům i vlkům Závěry nejsou tedy přímým předkem dnešních psů domestikace psa mohla začít už mnohem dříve před asi až lety v Evropě tato domestikační linie však v čase zanikla domestikace může být mnohem staršího data a mohla probíhat na více místech
30 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Analýza 3 Sibiř nález Razboinichya z altajské jeskyně v Rusku - stáří let Analýza mtdna mají geneticky mnohem blíže k dnešním moderním psům a ostatním pravěkým nálezům menší příbuznost k současným vlkům vysoká příbuznost také k prehistorickým psovitým šelmám z Nového světa souhlasí s poznatky o osídlení Ameriky lidmi
31 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Analýza 3 Sibiř nález Razboinichya z altajské jeskyně v Rusku - stáří let Závěry i v tomto případě se jedná o zaniklou domestikační událost pravděpodobně v důsledku klimatických a kulturních změn v souvislosti s poslední velkou dobou ledovou (před až lety)
32 Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů Závěry obě naleziště jsou časově a hlavně vzdáleností několik tisíc kilometrů od sebe domestikace psa byla multiregionální záležitostí za první domestikační centrum lze považovat Evropu (díky analýze pravěkých nálezů) avšak tato domestikace nebyla pravděpodobně úspěšná (více prozradí další nálezy)
33 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
34 2014 Celogenomová analýza Analyzována DNA (celkem 10 milionů míst, tzv. SNP) tří zástupců vlka obecného (po jednom z každého předpokládaného centra domestikace) Evropa (2013*) Chorvatsko Blízký Východ (2010) Izrael Východní/Jihovýchodní Asie ( ) - Čína dvou prastarých linií psa - Basenji a Dingo (vs. moderní boxer) šakala obecného (jako kontrola, společný původ) Basenji Dingo Vlk obecný * rok stanovení oblasti za možné domestikační centrum Šakal obecný
35 Celogenomová analýza Výsledky: u vlka i psa došlo v minulosti k významnému zmenšení velikosti populace (tzv. bottleneck) liší se však velikostí bottlenecku a dobou, kdy nastal u psů bottleneck v průběhu domestikace u vlka bottleneck mnohem dříve, mnohem větší než ten pozdější u psa Závěr: vlk a současný pes nesdílí společnou historii šakal vlk pes
36 Celogenomová analýza Výsledky: u vlka i psa došlo v minulosti k významnému zmenšení velikosti populace (tzv. bottleneck) liší se však velikostí bottlenecku a dobou, kdy nastal u psů bottleneck v průběhu domestikace u vlka bottleneck mnohem dříve, mnohem větší než ten pozdější u psa genový tok (křížení viz zelené úsečky v grafu) v době před nebo v průběhu domestikace (Basenji a Dingo žijí v oblastech, kde se vlk nevyskytuje a navzájem jsou odděleni geograficky Afrika a Austrálie = křížení proběhlo již někde v Asii) šakal vlk pes
37 Závěry: Celogenomová analýza vlk a současný pes nesdílí společnou historii (viz bottlenecky) pes vzniká vedle linií vlka, pravděpodobně domestikací společného předchůdce dnešního vlka a moderního psa (viz genový tok) mohla to být prastará linie vlka, která: zanikla jako následek expanze člověka do Eurasie může být společným předkem vlka a psa, z něhož domestikací pes vzniká (s domestikací zaniká = přemění se v psa a dnešního vlka) prokáží až analýzy dalších kosterních pozůstatků pravěkých psů šakal vlk pes
38 Celogenomová analýza Další závěry: žádná z existujících linií vlka z domnělých domestikačních center není více příbuzná se psem = nelze stanovit domestikační centrum navíc všechny 3 analyzované linie vlka jsou z genetického hlediska samostatné genetické linie (v sesterském vztahu) šakal vlk pes
39 Celogenomová analýza Další výsledky a závěry: počátek domestikace před až lety (dle molekulárních hodin) zasahuje do období před zemědělstvím = pes už v době lovců-sběračů potvrzuje i gen pro amylázu souvisí s adaptací na stravu bohatou na škrob adaptace se nevyskytuje u psů z nezemědělských oblastí např. Dingo nebo Husky
40 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
41 Původ amerických psů psi se v Americe vyskytovali již v předkolumbovském období - pravděpodobně přišli s prvními migranty moderního člověka z Asie nejstarší archeologické důkazy první přítomnost psa před až lety dřívější studie volně žijících a pouličních psů však ukázala na téměř úplné nahrazení těchto původních psů psy z Evropy pozdější analýza původu psích plemen Severní a Jižní Ameriky a arktických oblastí - původ amerických psů je mnohem složitější
42 Původ amerických psů analyzována a porovnána byla mtdna: arktických plemen psů Inuitů, Eskymáků a obyvatel Grónska plemen psů jako je Aljašský malamut, Čivava, xoloitzcuintli (Mexický naháč) a Perro sı'n pelo del Peru (Peruánský naháč) psů východní Asie, Evropy vymřelých předkolumbovských linií
43 Původ amerických psů Výsledky a závěry: Předkolumbovský původ psí plemena původních obyvatel Ameriky mají především předkolumbovskou mtdna naproti tomu dnešní volně žijící psi z venkovských oblastí a pouliční psi malý nebo žádný předkolumbovský původ avšak i u nich existují některé populace s přetrvávajícím předkolumbovským domorodým původem psi indiánů = předkolumbovský původ ostatní = malý nebo žádný předkolumbovský původ
44 Původ amerických psů Výsledky a závěry: Evropská příměs jako důsledek prokřížení se psy z Evropy přivezenými v post-kolumbovském období u plemen psů původních obyvatel Severní a především Jižní Ameriky - zhruba 30% příměs evropských samičích linií mtdna v jejich genofondu u volně žijících psů Jižní Ameriky - původ téměř zcela evropský = jsou potomky psů (fen) přivezených z Evropy (možná s malou příměsí původních amerických psů) u arktických plemen psů Inuitů, Eskymáků a grónských psů příměs nenalezena 0 % ~ 30 % ~ 30 % ~ 99 % původní volně žijící arktická
45 Původ amerických psů Výsledky a závěry: Pozoruhodná Čivava a Dingo mexická Čivava je: geneticky propojena se starověkými mexickými plemeny - má tedy prastarý původ geneticky spřízněna s Peruánským naháčem a dokonce i se sibiřskými psy americký Dingo, který je volně žijícím americkým psem, má starobylý asijský původ
46 Původ amerických psů Výsledky a závěry: Původ amerických arktických psů pravděpodobně představují dvě vývojově oddělené genetické linie První linie zástupcem je Aljašský malamut je geneticky propojen s asijskými psy (východoasijskými psy, sibiřským Husky a tažným čukčijským psem) to ukazuje na významné genetické propojení mezi východní Asií, Sibiří a arktickou Amerikou geneticky je také spojen s archaickými pozůstatky z Aljašky to naznačuje starobylý předkolumbovský původ Aljašského malamuta Druhá linie ostatní moderní arktičtí psi Inuitů, Eskymáků a populací Grónska geneticky spřízněni s tažným psem předchůdců dnešních Inuitů
47 Původ amerických psů Výsledky a závěry: genetické údaje populací amerických psů podporují hypotézu o počáteční migraci moderního člověka nejdříve na sever a dále na jih amerického kontinentu s následnými migračními vlnami do Arktických oblastí docházelo přitom ke křížení mezi plemeny psů, které člověka provázely historie amerických psů je jak vidno velmi složitá a je pravděpodobně výsledkem několika migračních vln z Asie v předkolumbovské éře s následnou evropskou příměsí
48 1) Metody studia historie a původu populací 2) Hypotéza o domestikaci 3) Analýza mtdna u žijících psů 4) Analýza chromozomu Y u žijících psů 5) Rozšířená analýza o mtdna pravěkých psů 6) Celogenomová analýza 7) Původ amerických psů 8) Původ psa Dingo a polynéských psů
49 Původ psa Dingo a polynéských psů Porovnána byla část mtdna: australských psů Dingo s mtdna psů ze všech kontinentů s mtdna euroasijských vlků a dále byl analyzován také úsek mtdna z prehistorických pozůstatků polynéských psů
50 Původ psa Dingo a polynéských psů Dingo má jednoznačný původ ve východní Asii (v mtdna vykázaly vysokou podobnost se zdomácnělými psy východní Asie a arktické Ameriky) mtdna Dinga se od těchto populací začala odlišovat před zhruba lety Dingo má tedy původ v domestikovaných psech z východní Asie a do Austrálie se rozšířil v rámci druhé vlny osídlení Austrálie přes ostrovy jihovýchodní Asie pravděpodobně pouze v jediné migrační vlně
51 Původ psa Dingo a polynéských psů analýza mtdna prastarých polynéských psů nejen australský Dingo, ale i polynéští psi migrovali do oblasti v době před až lety z Indonésie přes jihovýchodní Asii a nikoliv z Tchaj-wanu, jak se předpokládalo
52 Shrnutí k původu psa k prvním domestikacím psa došlo už v době lovecko-sběračských populací dlouho před vznikem zemědělství před více než lety v Evropě a v Asii tyto linie primitivních psů však zanikly v důsledku klimatických změn mnohem dříve než se mohli vyvinout do podoby dnešních moderních psů současní moderní psi tak mají původ mladší až let jejich domestikace však začala ještě před vznikem zemědělství předchůdcem těchto současných psů není vlk, ale společný prapředek vlka a psa pravlk - který již v současnosti také nežije pravděpodobně v důsledku prokřížení nelze určit konkrétní domestikační centrum, tedy kde domestikace současného psa začala američtí psi mají prastarý asijský původ s větší či menší příměsí evropských sekvencí = v souladu s poznatky o osídlení Ameriky lidmi Dingo a polynéští psi mají původ v jihovýchodní Asii
53 DĚKUJI ZA POZORNOST
Co víme o původu psa na základě analýzy DNA
Co víme o původu psa na základě analýzy DNA RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Hypotéza o domestikaci
VícePes. Moje oblíbené zvíře
Moje oblíbené zvíře Dominik Palán 8.2.2013 1 Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je největší domestikovaná šelma a nejstarší domestikované zvíře vůbec, provázející člověka minimálně 14 tisíc let[1].
Více3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR
Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y
VíceÚvod do studia historie moderního člověka
Paleogenetika člověka Úvod do studia historie moderního člověka 1) Studium historie člověka - před první analýzou DNA - po první analýze DNA 2) Kronika našeho druhu všichni naši předkové (rychlý náhled)
VíceMetody studia historie populací. Metody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně
VícePaleogenetika člověka
Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?
VíceJak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST
Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST 1) Genetická vzdálenost a její stanovení Pomocí genetické rozmanitosti, kterou se populace liší, můžeme určit do jaké míry jsou si příbuznější jaká je
VícePaleolitická kolonizace
Paleolitická kolonizace Paleolitická kolonizace https://www.dnalc.org/view/15892-humanmigrations-map-interactive-2danimation.html https://www.youtube.com/watch?v=cf7ecskyi vq https://genographic.nationalgeographic.com/
Více3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR
Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceGenetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi
Genetické rozdíly mezi populacemi Genetické rozdíly mezi populacemi 1) Genetická vzdálenost populací a její příčiny 3) Proč jsou subsaharské africké populace geneticky vzdálenější od populací ostatních?
Více3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR
p 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y 6) Jak jsme osídlili svět podle
VíceBi5130 Základy práce s lidskou adna
Mgr. et Mgr. Kristýna Brzobohatá brzobohata@sci.muni.cz Laboratoř biologické a molekulární antropologie, ÚEB, PřF, Mu 1) Modelování historických událostí a jejich limity 2) Teorie šíření moderního Homo
VíceJak jsme osídlili svět podle mtdna a chromozomu Y
Hledání našeho společného předkap Hledání našeho společného předka 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory
VíceJak jsme osídlili svět podle mtdna a chromozomu Y
Hledání našeho společného předka Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory
VíceAnalýza archaické DNA
Analýza archaické DNA 1) Analýza adna člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným
VíceEvoluce člověka a její modely
Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely 1) Jak dlouho jsme na Zemi 2) Evoluce rodu Homo z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceEvoluce člověka a její modely
a její modely a její modely 2) z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak se to dělo (evoluce rodu Homo) přestože je to velmi krátké období v historii
VíceGenetika pro začínající chovatele
21.4.2012 Praha - Smíchov Genetika pro začínající chovatele včetně několika odboček k obecným základům chovu Obrázky použité v prezentaci byly postahovány z různých zdrojů na internetu z důvodů ilustračních
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceGenotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceProjekt Genetika a příjmení a zapojení Klusáčků do něj
Projekt Genetika a příjmení a zapojení Klusáčků do něj Písemnosti odeslané jmenovcům ze dne 10. září 2008: Vážený pane Klusáčku obracíme se na Vás touto cestou s nabídkou účasti v unikátním vědeckém projektu
VícePočet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
VíceVY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika
1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost
VíceZáklady genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceVyužití genetické rozmanitosti při identifikaci člověka
Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol 9.9.2014 Využití genetické rozmanitosti při identifikaci člověka RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální
VíceMgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceMigrace. 1) Jednosměrná migrace. 2) Obousměrná migrace. 3) Genový tok a historie populací. 4) Migrace a genetická odlišnost mezi populacemi
P m p 0 1) Jednosměrná migrace 2) Obousměrná migrace 3) Genový tok a historie populací 4) Migrace a genetická odlišnost mezi populacemi 5) Odhady velikosti migrace 6) Přerušení izolace a Wahlundův princip
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceMetody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně
VíceProces domestikace živočišných druhů od paleolitu do současnosti aneb kde se vzala domácí zvířata? Ing. Lenka Skoupá
Proces domestikace živočišných druhů od paleolitu do současnosti aneb kde se vzala domácí zvířata? Ing. Lenka Skoupá Domestikace (zdomácnění) Při domestikaci člověk aktivním chovem a výběrem zvířat mění
VíceMetody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.
1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2)Mechanizmy evoluce mutace, p írodnívýb r, genový posun a genový tok 3) Anagenezex kladogeneze-co je vlastn druh 4)Dva
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceTestování lidské identity
Testování lidské identity Brno, 2009 J.M.Butler Forensic DNA Typing workshop, 2006 Bryan Sykes Sedm dcer Eviných, 2005 Využití testování lidské identity Řešení trestních činů shoda mezi podezřelým a stopou
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Více6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceZajímavost -mtdna a Y v R
1) Jak to, že máme spole ného p edka v R si lze za poplatek nechat analyzovat svoji mtdna a chromozom Y konstrukce genetických strom a ur ení p íbuznosti k mtdna a Y liniím (nap. Forenzní DNA servis, nový
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
Více3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR
p p 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y 6) Jak jsme osídlili svět podle
VíceHardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceZákladní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceMetody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností
Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich
VíceZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí
OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_14_Severní
VíceDědičnost zbarvení srsti u psů se zaměřením na plemeno Cane Corso
Dědičnost zbarvení srsti u psů se zaměřením na plemeno Cane Corso V průběhu domestikace vlka, která začala před 40 000 lety, bylo postupně vyšlechtěno přibližně tisíc dnes známých plemen psů, přičemž většina
VíceMgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý
Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace
VíceGenetická diverzita masného skotu v ČR
Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Pohlavní typy Drosophila Protenor Člověk Lymantria/Abraxas (bekyně) Habrobracon/haplodiploidie
VíceKolik jsme měli předků?
1) Velikost populace a demografická historie 2) Rozdílné pohledy na velikost populace 3) Odhad velikostí dávných populací - Ekologické odhady celkové velikosti populací - Genetické odhady efektivní velikosti
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu
Více1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L
GENETIKA A CHOV Základem chovatelské činnosti je volba chovného páru, při kterém vybíráme především podle plemenných znaků obou jedinců. Obecná chovatelská praxe či zásada je spojovat podobné s podobným,
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceCvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
VíceII. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY
II. ročník, zimní semestr 1. týden 6.10. - 10.10.2008 OPAKOVÁNÍ Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY 1 Informace o výuce (vývěska) 2 - nahrazování (zcela výjimečně) - podmínky udělení zápočtu (docházka, prospěch
VíceGenetická variabilita v populacích
- je nástrojem studia populační (evoluční) genetiky 1) Populace, genofond 2) Fenotypová a genotypová variabilita populací 3) Vznik a zdroje genetické variability 4) Odhad genetické struktury populací (výpočet
VíceCvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
VícePopulační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení
VíceGENEALOGIE v praxi. 9. přednáška Formy genealogických tabulek, možnosti zpracování
GENEALOGIE v praxi 9. přednáška Formy genealogických tabulek, možnosti zpracování Zpracoval: doc. Ing. František Borůvka, CSc. Garant: doc. PhDr. Jaroslav Pažout, Ph.D. U3V 1/29 Cíl přednášky Opakování
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
Více1) Velikost populace a demografická historie. 1) Velikost populace a demografická historie. 1) Velikost populace a demografická historie
1) Velikost populace a demografická historie 2) Rozdílné pohledy na velikost populace 3) Odhad velikostí dávných populací - Ekologické odhady celkové velikosti populací - Genetické odhady efektivní velikosti
VíceVědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001
Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva Nauka o lese 001 Rostliny a člověk Rostliny jsou po tisíciletí předmětem zájmu člověka. Důvodem je jejich všestranná upotřebitelnost jak z hlediska užitečnosti
VíceGENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou
VíceCo všechno víme o starším pravěku?
Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší
VíceGenetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
VíceDůsledky selekce v populaci - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceMetody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce jak lze studovat evoluci a jak funguje mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3)
Vícehttp://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceSelekce v populaci a její důsledky
Genetika a šlechtění lesních dřevin Selekce v populaci a její důsledky Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceVývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?
Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují
VíceZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE
ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceAustralopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23
Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,
VíceCrossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
VíceKočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
VíceEvoluční genetika KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Evoluční teorie Evoluční teorii vyslovil Ch. Darwin v díle O původu druhů (1859), kde ukazoval, že druhy se postupně měnily v dlouhých časových periodách.
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VícePRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Praktikum z obecné genetiky 2) Praktikum z genetiky rostlin
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceGenetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
VíceSemenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceVýukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
Více