ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA"

Transkript

1 ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Úvod Cílem čištění odpadních vod, remediací kontaminovaných lokalit či nakládání s odpady ve smysl snižování jejich nebezpečností je snížit zátěž životního prostředí tím, že z těchto matric odstraníme nežádoucí škodlivé látky. Každá technologie sama o sobě ovšem také představuje určitou zátěž prostředí, a to nejen spotřebou provozních energií a paliv, ale í druhotnými emisemi škodlivých látek, jež vznikají pří jejich výrobě či distribucí. Žádná technologie není bezodpadová, položme si tedy otázku, zda lze porovnávat environmentální přínos získaný vyčištěním odpadních vod se zátěž prostředí, kterou proces čištění zákonitě vytváří, zda lze porovnávat přínosy vyčištění kontaminované lokality s dopady, jež představuje provoz daného zařízení. Kupříkladu metodický pokyn MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit" [1] uvádí mezi primární kritéria výběru koncepce odstraňování starých ekologických zátěží zásadu absolutního snižování kontaminační zátěže životního prostředí. Mezi porovnávacími kritérii použitými pro hodnocení variant nápravných opatření je kritérium C) požadující celkovou konečnost efektu řešení z dlouhodobé perspektivy na lidské zdraví a složky životního prostředí na lokalitě a potenciálně dotčeném okolí. Je zde tedy kladen důraz na absolutní úroveň reziduálního rizika (byť je zde myšlena především redukce kontaminace samotného horninového prostředí ve srovnání s počátečním stavem). V kritériu F) jsou hodnoceny vlivy průběhu realizace nápravného opatření na komunitu v okolí, na životní prostředí, na pracovníky. Tyto výše zmíněné požadavky jsou odvozeny od koncepce trvalé udržitelnosti interakcí člověka a životního prostředí, přesto dosud v praxi nebyly aplikovány důsledně, tedy s ohledem na skutečné zlepšení a konečnost efektu řešení. V sanační praxi dosud nejsou zohledňovány druhotné environmentální dopady, spíše jsou upřednostňovány primární ekonomické stimuly. Vhodným analytickým nástrojem schopným porovnávat přínosy a na druhé straně škody provozem určitých technologií je metoda posuzování životního cyklu LCA. Posuzování dopadů životního cyklu Metoda posuzování životního cyklu produktů LCA slouží jako analytický nástroj vzájemného srovnávání environmentálních dopadů konkrétních výrobků, technologických postupů i služeb. Jedná se o hodnocení tak zvané od kolébky do hrobu, tudíž s ohledem na všechny související procesy získávání výchozích surovin, produkce využitých materiálů, výroby konkrétního produktu, jeho užívání i odstraňování. LCA je dynamicky se rozvíjející metoda představující mezioborovou disciplínu snoubící jak environmentální, technologické, sociální, tak í ekonomické aspekty interakcí lidských aktivit a životního prostředí. Ač se metodika LCA neustále vyvíjí a zlepšuje, opírá se o platné ISO normy, čímž vzniká předpoklad pro standardizaci LCA studií. Metoda LCA je standardizována v normách ČSN EN ISO [2] a ČSN EN ISO [3]. Metoda LCA ve své fází hodnocení dopadů životního cyklu používá různé kategorie dopadu. Některé jsou hodnoceny na úrovni tak zvaných indikátorů kategorií dopadu [4]. Indikátor kategorie dopadu je měřitelná veličina s jasně definovanými jednotkami, pomocí které sledujeme, jak silně se daná kategorie dopadu v důsledku lidského zásahu prohlubuje, rozvíjí, zhoršuje. Indikátor kategorie dopadu slouží k vyjádření schopnosti elementárních toků způsobovat nežádoucí účinky v životním prostředí. Každý indikátor kategorie dopadu se tedy svojí podstatou nachází v dopadovém řetězci (posloupností jevů vyvolaných emisí látky a končících poškozením prostředí) někde mezi výstupem z inventarizace (zaústěním elementárního toku do životního prostředí) a konkrétním projevem problému v životním prostředí (pozorovaným účinkem). Jako příklady indikátorů kategorií dopadu si uved'me procentuální pokles biologických druhů v zasažené lokalitě (kategorie dopadu biodiverzita) nebo produkce CFC11ekvivalentů (kategorie dopadu úbytek stratosférického ozónu). Indikátory kategorií dopadu jsou v principu dvojího druhu:

2 1) midpointový indikátor - indikátor na úrovni midpointu (angl. midpoint indicator); 2) endpointový indikátor indikátor na úrovni endpointu (angl. endpoint indicator). Pro pochopení rozdílu mezi dvěma typy indikátorů kategorií dopadu je třeba si vysvětlit, co se v metodice LCA rozumí pod termíny midpoint a endpoint. V případě, že pro hodnocení škodlivosti daného elementárního toku neuvažujeme jeho osud v životním prostředí (biodegradaci, rozklad UV zářením, sorpci, zředění, interakce s jinými látkami a další), ale hodnotíme jeho potenciální škodlivost na základě jeho chemicko-fyzikálních či biologických vlastností, hodnotíme míru zasažení dané kategorie dopadu na úrovni označované termínem midpoint. Midpointový indikátor kategorie dopadu slouží jako měřítko škodlivých vlastností elementárních toků, tedy potenciálních schopností tuto kategorii dopadu zapříčiňovat. Typickým midpointovým indikátorem je například vyjadřování míry účinku skleníkových plynů na kategorii dopadu globální oteplování pomocí jejich schopnosti zadržovat v atmosféře energii. Přítomnost určitého elementárního toku (emise škodlivé látky) v prostředí může následně vyvolávat různé typy nepříznivých účinků. Chemicko - fyzikální děje zapříčiněné elementárním tokem obvykle na sebe navazují v řetězci jednotlivých kroků vedoucích až ke konkrétnímu pozorovatelnému poškození prostředí, ke konečnému měřitelnému účinku označovanému termínem endpoint. Endpointový indikátor kategorie dopadu je měřitelná nebo vyčíslitelná (například í ekonomicky) hodnota určitého jevu, jež byl v prostředí vyvolán přítomností elementárního toku (emisí škodlivé látky). Jelikož můžeme často pozorovat v prostředí různé účinky určitého elementárního toku, můžeme je tudíž také hodnotit na základě různých endpointů. Jako příklady si můžeme uvést endpointy kategorie dopadu klimatické změny, kdy pozorovaným účinkem klimatických změn je například zvyšování průměrné teploty atmosféry, zvyšování hladiny světového oceánu, změna délky vegetačních období, geografický rozsah výskytu zvolených živočišných či rostlinných druhů, zvýšení úmrtnosti lidí v důsledku zvětšení rozlohy malarických oblastí a podobně. Dopadový řetězec začíná bodem, kdy elementární tok překročí hranice produktového systému uvolní se do prostředí. V životním prostředí dále nastávají dílčí děje, vedoucí až ke konečným účinkům. Přibližme si takový dopadový řetězec na příkladu kategorie dopadu acidifikace. Kyselinotvorná látka emitovaná do prostředí je v tomto případě primární příčinou problému. Její schopnost působit kysele můžeme použít pro vyjádření jejího environmentálního dopadu na úrovni midpointu. Přítomností kyselé látky v prostředí však její škodlivý účinek nekončí. Následkem přítomnosti kyselinotvorných látek v prostředí je nejprve pokles pufrační kapacity vody, následuje pokles ph vodního tělesa. To může vést k úbytku biologických druhů v zasažené lokalitě. Dalším následkem poklesu ph pod určitou mez (ph 4) může být vyluhování hliníku z hlinitokřemičitanů, což vede ke zvýšení toxicity prostředí zvýšenou koncentrací hlinitých iontů. Dalším následkem může být úhyn rybí obsádky či pokles finančních zisků z obhospodařovaných oblastí či snížení rekreační využitelnosti místa. Tyto a další projevy nepříznivého působení mohou být měřítkem, jak moc je daná kategorie dopadu zasažena, a mohou být použity jako indikátory kategorie dopadu. Jak vyplývá z uvedeného příkladu, mohou být environmentální dopady určitého elementárního toku různé podstaty: chemicko fyzikální, toxikologické, ekologické, biologické, ekonomické, kulturně - historické či sociální Z tohoto důvodu mají odpovídající spektrum, co se své podstaty týče, i jednotlivé indikátory kategorií dopadu. Princip hodnocení dopadů spočívá v převedení výstupů z inventarizace, tedy elementárních toků, na hodnoty popisující míru rozvoje jednotlivých kategorií dopadu, na indikátory kategorií dopadu. Prvním krokem hodnocení dopadů životního cyklu (LCIA Life Cycle Impact Assessment) je klasifikace, tedy přiřazení všech elementárních toků obsažených v ekovektoru produktového systému jednotlivým kategoriím dopadu. Klasifikací je například označení emise chlorovodíku za acidifikující látku. Jestliže jsme všechny elementární toky klasifikovali, došlo k seskupení jednotlivých elementárních toků do skupin podílejících se na rozvoji společných kategorií dopadu. Po klasifikaci následuje charakterizace. Jedná se o vyčíslení míry, jak silně se dané elementární toky podílejí na rozvoji té které kategorie dopadu. Míru zásahu všech elementárních toků do určité kategorie dopadu vyčíslujeme jako výsledek indikátoru kategorie dopadu. Provedením klasifikace a charakterizace jsme z rozsáhlého ekovektoru produktu

3 shrnujícího hmotnostní či energetické toky desítek až tisíců různých emisí získali přehlednou tabulku vyjadřující míru zásahu produktového systému na zvolenou skupinu kategorií dopadu. Aby bylo možné vzájemně porovnat míru zásahu do různých kategorií dopadu, je třeba získané výsledky zásahu do jednotlivých kategorií dopadu normalizovat. Normalizace je převedení výsledků indikátorů kategorií dopadu na bezrozměrná čísla, obvykle vyjádřením jaký podíl z celkové škody v dané kategorii dopadu způsobené celosvětově či regionálně představuje námi posuzovaný systém. Jedná se tedy o vzájemné srovnávání významnosti zásahů do různých kategorií dopadu. V případě potřeby vyjádřit zásahy do kategorií dopadu pomocí dalších hodnotových hledisek, například ekonomicky či s ohledem na plánované emisní limity v budoucnosti, se provádí tak zvané vážení výsledků indikátorů kategorií dopadu. Podívejme se nyní, jak nám můžou nástroje metody LCA, zejména její fáze hodnocení dopadů životního cyklu LCIA pomoci hledat odpovědi na otázky, zda zásahy jako čištění odpadních vod či sanace kontaminovaných ploch představují reálný přínos pro životní prostředí a jak tento přínos kvantifikovat. LCA čištění odpadních vod Smyslem provozování čistíren odpadních vod je snaha po ochraně recipientu. Nepochybujeme o tom, že ČOV významně přispívají k ochraně kvality povrchových vod. Na základě zkušeností s LCA ČOV v okrese Praha Západ však víme, že environmentální přínos různých ČOV (ač všechny odstraňují nežádoucí látky na předepsané limity) je různý. Některé ČOV pro dosažení cílových limitů spotřebují větší množství energie či chemikálií. Produkce energií a potřebných chemikálií rovněž představuje zátěž pro prostředí. Pomocí metody LCA je možné tyto sekundární dopady kvantifikovat. Podívejme se, jak lze výstupy LCA provedené na ČOV Mělník interpretovat se znalostí midpointového a endpointového přístupu LCA. Zaměřme se nejprve na výstupy z midpointové metodiky CML, jejíž výsledky indikátorů kategorií dopadu jsou shrnuty v tabulce 1, a normalizované výsledky jsou v tabulce 2. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly dosud do studie zahrnuty jiné, než běžně monitorované látky obsažené ve splaškových vodách přitékajících na ČOV a ve vodách z ČOV vypouštěných, byla hlavním environmentálním dopadem přitékající vody pouze kategorie dopadu eutrofizace (to je problém viz shrnutí na závěr). Ve vypouštěné vodě z ČOV jsou stanovovány i další parametry (Hg, Cd, AOX), které mají vztah ke kategoriím dopadu ekotoxicita a humánní toxicita. Bylo tedy možné zahrnout i tyto kategorie dopadu do hodnocení. Ačkoli je tedy na vstupu do ČOV hodnocena pouze kategorie dopadu eutrofizace, lze na základě normalizovaných výsledků konstatovat, že ČOV snižuje environmentální dopad z původní hodnoty 100 % na hodnotu 7 %. Z tohoto pohledu (voda na vstupu voda na výstupu) tedy účinnost čistírny ve snižování environmentálních dopadů byla 93 %. Jestliže ovšem do výpočtu účinnosti ČOV zahrneme i její provozní náklady (emise spojené s výrobou elektrické energie a flokulantů) představující 29 % původních dopadů, získáme celkovou účinnost ČOV o hodnotě 64 %. Ačkoli tedy došlo k vyčištění splaškových vod na hodnoty odpovídající předepsaným limitům, dochází k zlepšení celkových environmentálních dopadů provozu ČOV o 64 %. Dalším zajímavým parametrem úspěšnosti provozu ČOV je poměr přínos/dopad B/I (benefit/impact), vyjadřující jak velký environmentální přínos provoz poskytuje ve srovnání s vlastními environmentálními dopady. Čím je hodnota B/I vyšší, tím účinněji ČOV snižuje reálné environmentální dopady. Tabulka 1 Výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA CML 2001 Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Abiotické suroviny (ADP) [kg Sb- eq] Acidifikace (AP) [kg SO2- eq] Eutrofizace (EP) [kg PO43-- eq] Ekotoxicita sladkovodní (FAETP inf.) [kg DCB- eq] Globální oteplování (GWP 100) [kg CO2- eq] * 0 Humánní toxicita (HTP inf.) [kg DCB- eq] Úbytek stratosférického ozónu (ODP inf.) [kg CFC11- eq]0 0, Tvorba fotooxidantů (POCP) [kg C2H4 - eq] Ekotoxicita terestrická (TETP inf) [kg DCB- eq] Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq DCB 1,4 dichlorbenzen

4 Tabulka 2 Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA CML Normalizace byla provedena pro členské země EU Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Abiotické suroviny (ADP) 0 2,17E-07 0 Acidifikace (AP) 0 9,86E-07 0 Eutrofizace (EP) 5,75E-06 1,31E-08 3,62E-07 Ekotoxicita sladkovodní (FAETP inf.) 0 1,76E-09 6,27E-09 Globální oteplování (GWP 100) 0 1,36E-07 * 0 Humánní toxicita (HTP inf.) 0 6,16E-09 2,64E-10 Úbytek stratosférického ozónu (ODP inf.) 0 1,19E-08 0 Tvorba fotooxidantů (POCP) 0 3,07E-07 0 Ekotoxicita terestrická (TETP inf.) 0 1,41E-08 1,50E-08 Suma normalizovaných výsledků indikátorů kategorií dopadu 5,75E-06 1,69E-06 3,84E-07 % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů odpadních vod se 64 započtením provozu ČOV B/I 3,2 Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq Výsledky hodnocení dopadů metodikou EDIP 2003 (tabulka 3) jsou ve srovnání s CML zaměřeny více na konkrétní pozorované účinky emisí látek do prostředí. Jedná se o kombinovanou midpointovou i endpointovou metodiku. Metodika však nezahrnuje kategorie dopadu humánní toxicita a ekotoxicita látek vypouštěných do vod a půd. Uvedené výsledky tedy podhodnocují environmentální dopady v těchto oblastech, a tudíž zvyšují účinnost zlepšování environmentálních dopadů provozem ČOV. Účinnost odstraňování environmentálních dopadů, jak je uvedeno v tabulce 4, je tedy hodnocena pouze poklesem eutrofizace, to pak má hodnotu 88 %, nebo poklesem eutrofizace se započtením environmentálních dopadů výroby elektrické energie a flokulantů, to pak lze celkovou účinnost snížení environmentálních dopadů ČOV vyjádřit hodnotou 85 %. Tabulka 3 Výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA EDIP 2003 Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Acidifikace [m2 UES] Eutrofizace akvatická [kg NO3-eq] Globální oteplování [kg CO2-eq] * 0 Fotooxidanty - lidské zdraví a materiály 0 0,249 0 [pers*ppm*hours] Fotooxidanty - vegetace [m2ues*ppm*hours] Úbytek stratosférického ozónu [kg R11-Equiv.] 0 0, Eutrofizace terestrická [m2 UES] Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq UES Un rotected Ecosystem Tabulka 4 Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA EDIP Normalizace byla provedena pro členské země EU Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Acidifikace Eutrofizace akvatická Globální oteplování 0 82 * 0 Fotooxidanty - lidské zdraví a materiály 0 0,025 0 Fotooxidanty - vegetace

5 Úbytek stratosférického ozónu 0 0,887 0 Eutrofizace terestrická Suma normalizovaných výsledků % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů se započtením 85 % provozu ČOV B/I 28,3 Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq Metodika UBP, tak zvaný Ekofaktor, je metodika vyjadřující environmentální dopady jako míru naplnění či nenaplnění legislativně přijatých limitů. Jedná se tedy o endpointovou metodiku zaměřenou na ekonomicko-hospodářskou formu environmentálních dopadů. Environmentální zátěž je zde vyjadřována jako body environmentálního zatížení (UBP). Výsledky indikátorů kategorie dopadu uvedené v tabulce 5 jsou tedy již normalizované a lze je sčítat. Účinnost ČOV s ohledem na vstupy výstupy je tedy hodnocena jako 92% a se započítáním environmentálních dopadů provozu ČOV jako 89%. Tabulka 5 Výstupy charakterizačního modelu UBP Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda UBP vstupy UBP výstupy Suma UBP % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů se 89 % započtením provozu ČOV B/I 29,7 Námi získané účinnosti provozu ČOV jsou vzhledem k přijatým zjednodušením (neuvažujeme stavbu ČOV to je v souladu se strategií EPD; nezahrnuté kalové hospodářství to je problém bude dopracováno) vyšší, než by byly po rozšíření studie včetně těchto bodů, neboť všechny tyto další provozy již jen zvyšují zátěž prostředí, již můžeme přičíst na vrub provozu čištění odpadních vod. Získané hodnoty je třeba vnímat jako orientační. Důležité je zjištění, že se jedná o reálná a rozumná čísla. Rozpracování studií LCA do větší podrobnosti bude v budoucnu naším cílem. Na základě těchto předběžných výsledků je však zřejmé, že tento přístup je smysluplný a může ukázat na místa, kde by bylo možné zvýšit environmentální přínosy ČOV. Aplikace metody LCA v oblasti čištění odpadních vod nám může poskytnout následující poznatky. Účinnost čištění odpadních vod s ohledem na snižování environmentálních dopadů vypouštěných vod nemusí být sledována pouze s ohledem na rozdíl v koncentracích nežádoucích látek na vstupu a na výstupu z ČOV. I takové ČOV, které splňují limity koncentrací nežádoucích látek na výstupu, mohou mít různou (environmentální) účinnost provozu a jiný poměr B/I, jenž umožňuje vzájemně porovnávat i ČOV s různě nastavenými limity na vypouštěné látky. To dokládá různá hodnota účinnosti zvolených metodik LCIA. Metoda UBP zaměřená na soulady s legislativními cílovými hodnotami vykazuje vyšší účinnost, než metoda CML založena na hodnocení přírodních zákonitostí. Není to poprvé a asi ani naposledy, kdy legislativní cílové limity nemusí důsledně odrážet potřeby životního prostředí. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že námi prezentované výsledky jsou nezávislé na volbě limitních hodnot vypouštěných látek do recipientu. Naším konceptem je totiž hodnocen pouze environmentální přínos získaný odstraněním určitého množství škodlivých látek s environmentální zátěží, kterou proces čištění představuje svým provozem. LCA sanačních a dekontaminačních prací Sanace kontaminovaných území je realizována za účelem vyčištění" životního prostředí na lokální úrovni. Samotný provoz technologického procesu sanace je však svázán s produkcí nežádoucích dopadů na lokální regionální či globální úrovni. Smyslem realizace sanačního zásahu je snížit kontaminaci na lokální úrovni a tím zvýšit kvalitu životního prostředí. Kontaminanty přítomné v půdní matrici mohou představovat riziko

6 pro půdní a další ekosystémy nebo mohou následně ohrožovat i člověka, a to bud' přímou expozicí nebo potravním řetězcem. Kontaminanty v půdní matrici tedy představují příspěvek k problémům (označovaným jako kategorie dopadu) ekotoxicity a humánní toxicity, eventuálně kvalita ekosystémů a lidské zdraví - to závisí na tom, zda nás zajímá midpointová nebo endpointová úroveň environmentálního dopadu. Realizace sanačního zásahu nepochybně vede ke snížení problému v uvedených kategoriích dopadu. Provozem sanačních technologií jsou ovšem spotřebovávány suroviny a energie, jejichž výroba rovněž představuje zásah do životního prostředí. Rovněž provoz sanačního zařízení produkuje nikoli nevýznamná množství emisí do prostředí, a to například bud' přímou spotřebou pohonných hmot, nebo přeneseně v důsledku spotřeby elektrické energie. Sanační zásahy tedy přispívají k rozvoji jiných kategorií dopadu jako je úbytek surovin, produkce fotooxidantů, globální oteplování, využívání krajiny, hluk a další. Aplikace LCA pro účely dekontaminace byla studována v několika studiích [5] [6] [7] Ze zahraničních zkušeností vyplývá [8], že hlavní podíl na celkových environmentálních dopadech provozu sanačních technologií mají dopady spojené s výrobou a distribucí spotřebované elektrické energie. Provokativní otázku Nebylo by lepší nesanovat a vyvarovat se druhotným environmentálním dopadům způsobených samotnou sanací? si položili již Diamond [5], Vignes [9] a Owens [10]. Je zřejmé, že sanační zásahy obvykle představují zlepšení kvality životního prostředí na lokální úrovni. Nemusí tomu však být vždy (produkce těkavých látek, NO x z dopravy atd.), a rozhodně to neplatí vždy na úrovni regionální a globální Za globální kategorie dopadu (problémy ŽP) považujeme globální oteplování, úbytek stratosférického ozónu a úbytek surovin. Regionálními kategoriemi dopadu jsou obvykle rozuměny acidifikace a eutrofizace. Mezi lokální kategorie dopadu řadíme ekotoxicitu, humánní toxicitu, tvorbu fotooxidantů, biodiverzitu a hluk. Hodnocení úspěšnosti sanačního zásahu pouze s ohledem na pokles množství kontaminantu je úzkozraké a vede k nesprávnému hodnocení efektivností vynaložených prostředků na sanaci. Z konkrétních sanačních zásahů, na které byly vypracovány studie LCA, například vyplynulo, že neprovedení žádné sanační akce bude mít stejné environmentální dopady jako použití energeticky náročné termické desorpce [7]. Jedná se pochopitelně o konkrétní případ na konkrétní lokalitě. Podobné zkušenosti ovšem vedou k požadavku konkrétního hodnocení daného sanačního zásahu s ohledem na místní specifika. Realizace sanačního zásahu je vždy velmi nákladná investice. To samo o sobě vede k otázce, zda vynaložené finanční prostředky vedly k reálnému zlepšení stavu životního prostředí. Vyčíslení ekonomického benefitu realizace sanačního zásahu bude vždy nedokonalé, dokud nebudeme mít jasně definovaná pravidla jak ekonomickými nástroji oceňovat životní prostředí a dokud nebudeme schopni ekonomicky vyčíslit význam zhoršování jednotlivých kategorií dopadu. Pro komparativní studie finančních nákladů sanačních zásahů s ohledem na získané environmentální benefity může být použita rozšířená varianty metody LCA, tak zvané posuzování nákladů životního cyklu - Life Cycle Costing, LCC. Hodnocení úspěšnosti sanačního zásahu je poměrně diskutabilní záležitostí. To, jestli byl z dané lokality odstraněn primární kontaminant, nemusí představovat jednoznačný environmentální přínos, neboť mohou při sanačním zásahu vznikat sekundární polutanty (produkty rozkladu), nebo mohou být do prostředí uvolňovány jiné nežádoucí látky (kyselé odpady, fotooxidanty, skleníkové plyny atd). Využitím LCA v sanačních prací bude možné odpovědět na otázku, zda úbytek odstraňovaného kontaminantu z kontaminované lokality nebyl náhodou vykoupen zatížením životního prostředí v jiné oblasti. Jako další přínosy aplikace LCA v sanačních pracích lze uvést: a. Vyšší tlak na provádění kvalitního předsanačního průzkumu. b. Použití LCA vede k prospektivnímu náhledu na hodnocení účinnosti, nejedná se pouze o pasívní retrospektivní hodnocení, jak byla sanace úspěšná. c. Volba environmentálně šetrnější technologie. Koncepční nástroj optimalizace volby sanační technologie pro danou lokalitu a typ a množství kontaminace. Vhodné jako součást studie proveditelnosti. d. Definování sanačních limitů s ohledem na všechny kategorie dopadu (v určitém bodě sanace může být vhodnější sanaci ukončit a neprodukovat jinou zátěž prostředí). Koncepční nástroj určování a aktualizace sanačních limitů sanačních prací. Každý sanační zásah nejprve poměrně rychle snižuje koncentraci nežádoucí látky v prostředí či zemině. S postupem času však výtěžnost nežádoucí látky klesá, provozní náklady ovšem představují kontinuální produkci látek zatěžujících životní

7 prostředí. Použití LCA v sanačních technologiích dokáže určit okamžik, kdy další postup v sanaci přinese větší zatížení prostředí v důsledku procesních emisí, než bude přínos pro životní prostředí tím, že se odstraní část polutantů. Tento přístup hledání optimálního bodu ukončení sanačních prací může vést k úsporám v dopadech na životním prostředí, může však být rovněž zneužit (!). e. Rozšíření LCA o oblast ekonomickou (LCC) umožní zhodnocení ekonomického využití vložených či plánovaných prostředků. Závěr Ukázalo se, že koncepce použití LCA pro čistírny odpadních vod a pro sanace environmentálních zátěží smysl má a může být nejen vhodným nástrojem volby optimalizace provozu těchto technologií či pro jejích uvažované inovace, ale může sloužit i jako doplňkový nástroj volby limitních hodnot látek vypouštěných do recipientu, či sanačních limitů. Rozpracování LCA studií pro systémy čištění odpadních vod a pro sanace kontaminovaných lokalit je metodicky k dispozici. LCA může být nástroj identifikace, zda zpřísnění určitého limitu (koncentrace látek ve vypouštěné vodě např. fosforu; snížení sanačního limitu), jež vyžaduje určitou změnu v technologii (například u ČOV zvýšení množství flokulantu k nadstechiometrickým poměrům) nevede v důsledku sekundárních dopadů k nežádoucím zásahům do jiných kategorií dopadu a tudíž v nejhorším případě i k horší situaci v životním prostředí (ne pouze v recipientu), než by byla při zachování vyšší limitní hodnoty. Tuto možnou aplikaci LCA je však ještě nutno výzkumně dopracovat a ověřit. V případě špatného uchopení by toto mohl být nebezpečný nástroj vedoucí k systematickému (či záměrnému) zhoršování stavu povrchových vod či půdních ekosystémů. Mějme na paměti, že ne každý sanační zásah představuje přínos pro životní prostředí a lidské zdraví a to i v případě, že došlo k výraznému snížení množství kontaminantů. V případě, že je naším cílem absolutní snižování kontaminační zátěže životního prostředí, jak je to požadováno v metodickém pokynu MŽP, musí nás zajímat i environmentální dopady spojené s provozem sanační technologie. Energetická a palivová náročnost sanačního zásahu může představovat významné kritérium pro volbu sanačního postupu či logistického uspořádání sanačních prací. Analytickým nástrojem vhodným k identifikaci operací s největšími environmentálními dopady a operací, kde by bylo možné tyto dopady snížit je vhodná aplikace metody posuzování životního cyklu LCA. Hlavním nedostatkem pro používání LCA v diskutovaných oblastech je v současnosti neúplný monitoring stavu odpadních vod či kontaminovaných ploch před a po technologickém zásahu. Monitorovány jsou pouze legislativně předepsané látky. V odpadních vodách je nadto monitorován u celé řady látek (např. kovů) stav pouze na výtoku z ČOV. Důsledkem toho je v LCA podhodnocování přínosu ČOV, neboť část těchto látek je díky ČOV odstraněna, není však zahrnuta do bilance benefitů provozu ČOV. V případě aplikace LCA pro sanace kontaminovaných lokalit může být nedostatečně provedený předsanační průzkum. Pro studie LCA dostupná data ne vždy odrážejí reálný předsanační stav lokalit. Toto je všem nedostatek, který se již netýká samotné aplikace LCA pro tyto účely. Cílem tohoto příspěvku bylo na příkladu aplikace metody LCA pro specifické technologické provozy ukázat, že sledovat, zda ve snaze pomoci životnímu prostředí provozem určité technologie nevytloukáme klín klínem a nepřenášíme problémy z místa na místo, smysl má a je například pomocí LCA metodicky k dispozici. Poděkování Práce vznikla s laskavou finanční podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy grantem MSM a dále díky podpoře z fondu NPVII MŠMT Koncepty integrovaných systémů pro optimalizaci nakládání se směsnými komunálními odpady preferující moderní principy EU a jejich posouzení metodou LCA. Použitá literatura [1] Metodický pokyn MŽP: Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, Věstník MŽP 007-8/2007, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2007

8 [2] ČSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Zásady a osnova, ČNI 2006 [3] ČSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Požadavky a směrnice, ČNI 2006 [4] Kočí, V.: Posuzování životního cyklu. Vodní zdroje Ekomonitor, Chrudim 2009 [5] Toffoletto, L.; Deschénes, L.; Samson, R.: LCA of Ex-Situ Bioremediation of Diesel-Contaminated Soil. International Journal of LCA, Vol. 6, 2005, [6] Page, C.A., Diamond, M.L., Campbell, M., and McKenna, S Life-cycle framework for assessment of site remediation options: case study. Environ. Tox. Chem. 18, [7] Diamond, M.L., Page, C.A., Campbell, M., McKenna, S., and Lall, R Life-cycle framework for assessment of site remediation options: method and generic survey. Environ. Tox. Chem. 18, [8] Suér, P., Nilsson-Půledal, S., Norman, J.: LCA for Site Remediation: A Literature Review. Soil and Sediment Contamination, Taylor & Francis, 2004, pp [9] Vignes, R Limited life cycle analysis: a tool for the environmental decision-making toolbox. Strategie Environ Manage 1, [10] Owens, J.W Life-cycle assessment in relation to risk assessment: an evolving perspective. Risk Anal. 17,

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha Ing. Martina Klimtová Vodárna Plzeň a.s. Environmentální

Více

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2 Vladimír Kočí 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 Směrnice stanovuje harmonizované

Více

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU LCA onsulting 31.ledna 2008, VÚV T.G.M., Praha Obsah Základní informace k projektu VaV Možnosti

Více

Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie

Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Odhad LCA profilů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v ČR pro projekt OZE - RESTEP Vladimír Kočí Objednatel:

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 8 NÁZEV OPATŘENÍ Staré ekologické zátěže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Stará ekologická zátěž (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo),

Více

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu

LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu Mgr. et Mgr. Miloš Polák; RETELA, s.r.o. Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD.; Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, vlad.koci@vscht.cz Souhrn V příspěvku jsou

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb 30 4. Studie 3 HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE VLIVU STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení a optimalizace pozemních staveb jako celků, stejně tak jako jednotlivých konstrukcí, konstrukčních prvků

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 214 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) MZP 0002071102 Ing. Věra Hudáková Vývoj řešení výzkumného

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA

POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 361 365 ISSN 1335-0285 POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA Marie Tichá 1, Bohumil Černík

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

POSOUZENÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO - PRAHA. Vladimír Kočí, Jáchym Judl Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

POSOUZENÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO - PRAHA. Vladimír Kočí, Jáchym Judl Vysoká škola chemicko-technologická v Praze POSOUZENÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO - PRAHA Vladimír Kočí, Jáchym Judl Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VLAD.KOCI@VSCHT.CZ 1 OKRUHY VYUŢITÍ LCA V DOPRAVĚ a) porovnávání environmentálních

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR Strategie odpadového hospodářství EU a ČR Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Energetická bezpečnost Prahy & Odpad jako energie Praha, 18. května 2015 OBSAH PREZENTACE Strategie EU

Více

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. KONTAMINOVANÝCH MÍST, z pohledu MŽP Mgr. Ivana Vávrová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod ivana.vavrova@mzp.cz OBSAH Stará ekologická zátěž

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Změny ve vzoru žádosti

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Změny ve vzoru žádosti Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Změny ve vzoru žádosti Ondřej Skoba Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení hodnocení ekologických rizik Praha, 11.09.2014 Struktura prezentace

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

LCA analýza kapalných biopaliv

LCA analýza kapalných biopaliv LCA analýza kapalných biopaliv Ing. Libor Špička, Ing. Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. LCA ANALÝZA WELL-TO-WHEELS ANALÝZA VÝSLEDKY WELL-TO-WHEELS ANALÝZY MĚŘENÍ EMISÍ LCA ANALÝZA analytická

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM EnMS 1 SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ Záměrem je přijetí a zavedení systematického přístupu k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Monitoring cizorodých látek

Monitoring cizorodých látek Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující

Více

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Stávající stav obnovitelných zdrojů energie v ČR a konflikty Národní akční plán OZE a výzkum Jan

Více

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti Příloha č. 1: Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti NÁZVOSLOVNÉ NORMY SPOLEHLIVOSTI IDENTIFIKACE NÁZEV Stručná charakteristika ČSN IEC 50(191): 1993 ČSN IEC 60050-191/ Změna A1:2003 ČSN IEC

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Projekt VaV: SP/II/2f1/16/07 LCA NÁPOJOVÝCH OBALŮ

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Projekt VaV: SP/II/2f1/16/07 LCA NÁPOJOVÝCH OBALŮ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Projekt VaV: SP/II/2f1/16/07 ZADÁNÍ PRÁCE PODLE SMLOUVY Č. SP/II/2F1/16/07 Objednatel: Ministerstvo životního prostředí ČR odbor odpadů Vršovická 65 100 10 Praha 10

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 4. 7. 2014 Č. j.: 46045/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Ověřování metodiky NIKM v testovacích územích

Ověřování metodiky NIKM v testovacích územích Ověřování metodiky NIKM v testovacích územích Jiří Marek, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim Zdenka Szurmanová, AQD Envitest s.r.o., Ostrava Prezentace pro konferenci Průmyslová ekologie (Beroun 23.-24.3.2011)

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Část 4: Využití nástroje HDM-4 pro hodnocení silničních staveb v ČR Softwarový nástroj HDM-4 a metodika

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Zpracováno podle informací na www.europeangreencapital.eu V základním textu jsou uvedeny údaje požadované dle formuláře

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP

Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP Ústí nad Labem 11/2013 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení QMS Systém managementu kvality Systém řízení podle ČSN EN ISO 9001:2009 - stanovení, pochopení a zajištění plnění

Více

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou Autor: Roman Ličbinský, CDV, WP5 Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Konference Analytika odpadů II 27. listopadu 2012 Žďár nad Sázavou VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Andrea Jonášová Odbor odpadů Věcný záměr zákona o odpadech hlavní změny oproti současnému stavu

Více

Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst

Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst Jiří Marek, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim Zdenka Szurmanová, AQD Envitest s.r.o., Ostrava Prezentace pro konferenci Sanační technologie XV

Více

Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích

Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Ing. Jan Pavlík České centrum pro energetickéřízení EMPRESS office@empress.cz Vznik metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné

Více

Pakt starostů a primátorů

Pakt starostů a primátorů Pakt starostů a primátorů Města a klimatická změna, Svitavy, 12.7.2012 Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. 11.7. 2012 Úvod 2 Co je to Pakt starostů a primátorů? Iniciativa Evropské komise podporující lokální

Více

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Ing. Eduard Bakoš, Ing. Barbora Kaplanová, Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Úvod Jak je známo, v ČR jsou výdaje na ochranu

Více

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby 24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby Ústav aplikované a krajinné ekologie strana 2 Úvod Typické vlivy textilního

Více

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů Jaromír MANHART Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24.

Více

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání Jaromír MANHART Ministerstvo životního prostředí odbor odpadů Kabinet odpadů MŽP/ČSPŽP 29. 5. 2014 Praha Odpad

Více

Energetické audity v České republice

Energetické audity v České republice Energetické audity v České republice 24. října 2012 Ing. Jan Pejter (jan.pejter@enviros.cz) Obsah prezentace 1) Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, 2) Energetické audity, 3) Dotační tituly

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová. Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR

M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová. Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR Proč je nutné se touto problematikou zabývat? Současné ČOV umí odbourávat nespecifický

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu 5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE 1. Identifikace provozovatele Obchodní firma nebo název/titul,

Více

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky 1 SWOT analýza Jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení byly navrženy členy pracovní skupiny Realizačního programu BRO. Navrženým bodům pak byla přiřazována váha od 0 do 10, kde 0 znamená

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Požadavky na data a informace k hodnocení klastrové excelence. (Bronze Label of Management Excellence minimum requirments)

Požadavky na data a informace k hodnocení klastrové excelence. (Bronze Label of Management Excellence minimum requirments) Požadavky na data a informace k hodnocení klastrové excelence (Bronze Label of Management Excellence minimum requirments) Pro zapojení se do daného projektu resp. do benchmarkingové databáze je nutné provést

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 7. 7. 2014 Č.j.: 48872/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Národní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov

Národní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov Národní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov Ing. Martin Vonka, Ph.D. Národní platforma SBToolCZ Fakulta stavební, ČVUT v Praze SBToolCZ Certifikační metodika pro udržitelnou výstavbu Hodnotí

Více

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině úvod Abstraktní téma aneb co je cílem vodního hospodářství? Agenda OSN post 2015 Plány pro zvládání povodňového rizika

Více

ŽIVOTOPIS. Postgraduální studium ţivotního prostředí Ústav aplikované ekologie a ekotechniky, Kostelec nad Černými lesy, 1983-85

ŽIVOTOPIS. Postgraduální studium ţivotního prostředí Ústav aplikované ekologie a ekotechniky, Kostelec nad Černými lesy, 1983-85 ŽIVOTOPIS MARIE TICHÁ Adresa: Červený vrch 18 405 02 Děčín IV Tel: 412 530 129 GSM: 776 269 467 E-mail: marie.ticha@iol.cz VZDĚLÁNÍ Certifikace podle zákona 244/92 Sb. o hodnocení vlivů staveb a činností

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Použit ití nejlepší ších dostupných technologií při i povolování vypouštění městských odpadních vod Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Asociace pro vodu ČR Zákon 254/2001 Sb. o vodách

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Odůvodnění změn v pořadí projektů doporučených Programovou komisí Ministerstva zemědělství k financování ve veřejné soutěži programu Komplexní udržitelné

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství

Více

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR Ing. Kateřina Sobková Praha, 17.9.2013 Produkce odpadů 2008 2009 2010 2011 2012 * Celková produkce odpadů tis. t 30 782 32 267 31 811 30 672 31 007 Celková

Více

PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM

PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM RNDr. Pavla Kačabová Ministerstvo ţivotního prostředí Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Konference Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V CESTOVNÍM RUCHU

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V CESTOVNÍM RUCHU Udržitelný rozvoj venkova a cestovní ruch PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V CESTOVNÍM RUCHU Jiří Vaníček Vysoká škola polytechnická Jihlava Strategie pro CR v EU a v ČR Priority rozvoje CR v ČR: rozvoj regionální

Více