ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA"

Transkript

1 ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Úvod Cílem čištění odpadních vod, remediací kontaminovaných lokalit či nakládání s odpady ve smysl snižování jejich nebezpečností je snížit zátěž životního prostředí tím, že z těchto matric odstraníme nežádoucí škodlivé látky. Každá technologie sama o sobě ovšem také představuje určitou zátěž prostředí, a to nejen spotřebou provozních energií a paliv, ale í druhotnými emisemi škodlivých látek, jež vznikají pří jejich výrobě či distribucí. Žádná technologie není bezodpadová, položme si tedy otázku, zda lze porovnávat environmentální přínos získaný vyčištěním odpadních vod se zátěž prostředí, kterou proces čištění zákonitě vytváří, zda lze porovnávat přínosy vyčištění kontaminované lokality s dopady, jež představuje provoz daného zařízení. Kupříkladu metodický pokyn MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit" [1] uvádí mezi primární kritéria výběru koncepce odstraňování starých ekologických zátěží zásadu absolutního snižování kontaminační zátěže životního prostředí. Mezi porovnávacími kritérii použitými pro hodnocení variant nápravných opatření je kritérium C) požadující celkovou konečnost efektu řešení z dlouhodobé perspektivy na lidské zdraví a složky životního prostředí na lokalitě a potenciálně dotčeném okolí. Je zde tedy kladen důraz na absolutní úroveň reziduálního rizika (byť je zde myšlena především redukce kontaminace samotného horninového prostředí ve srovnání s počátečním stavem). V kritériu F) jsou hodnoceny vlivy průběhu realizace nápravného opatření na komunitu v okolí, na životní prostředí, na pracovníky. Tyto výše zmíněné požadavky jsou odvozeny od koncepce trvalé udržitelnosti interakcí člověka a životního prostředí, přesto dosud v praxi nebyly aplikovány důsledně, tedy s ohledem na skutečné zlepšení a konečnost efektu řešení. V sanační praxi dosud nejsou zohledňovány druhotné environmentální dopady, spíše jsou upřednostňovány primární ekonomické stimuly. Vhodným analytickým nástrojem schopným porovnávat přínosy a na druhé straně škody provozem určitých technologií je metoda posuzování životního cyklu LCA. Posuzování dopadů životního cyklu Metoda posuzování životního cyklu produktů LCA slouží jako analytický nástroj vzájemného srovnávání environmentálních dopadů konkrétních výrobků, technologických postupů i služeb. Jedná se o hodnocení tak zvané od kolébky do hrobu, tudíž s ohledem na všechny související procesy získávání výchozích surovin, produkce využitých materiálů, výroby konkrétního produktu, jeho užívání i odstraňování. LCA je dynamicky se rozvíjející metoda představující mezioborovou disciplínu snoubící jak environmentální, technologické, sociální, tak í ekonomické aspekty interakcí lidských aktivit a životního prostředí. Ač se metodika LCA neustále vyvíjí a zlepšuje, opírá se o platné ISO normy, čímž vzniká předpoklad pro standardizaci LCA studií. Metoda LCA je standardizována v normách ČSN EN ISO [2] a ČSN EN ISO [3]. Metoda LCA ve své fází hodnocení dopadů životního cyklu používá různé kategorie dopadu. Některé jsou hodnoceny na úrovni tak zvaných indikátorů kategorií dopadu [4]. Indikátor kategorie dopadu je měřitelná veličina s jasně definovanými jednotkami, pomocí které sledujeme, jak silně se daná kategorie dopadu v důsledku lidského zásahu prohlubuje, rozvíjí, zhoršuje. Indikátor kategorie dopadu slouží k vyjádření schopnosti elementárních toků způsobovat nežádoucí účinky v životním prostředí. Každý indikátor kategorie dopadu se tedy svojí podstatou nachází v dopadovém řetězci (posloupností jevů vyvolaných emisí látky a končících poškozením prostředí) někde mezi výstupem z inventarizace (zaústěním elementárního toku do životního prostředí) a konkrétním projevem problému v životním prostředí (pozorovaným účinkem). Jako příklady indikátorů kategorií dopadu si uved'me procentuální pokles biologických druhů v zasažené lokalitě (kategorie dopadu biodiverzita) nebo produkce CFC11ekvivalentů (kategorie dopadu úbytek stratosférického ozónu). Indikátory kategorií dopadu jsou v principu dvojího druhu:

2 1) midpointový indikátor - indikátor na úrovni midpointu (angl. midpoint indicator); 2) endpointový indikátor indikátor na úrovni endpointu (angl. endpoint indicator). Pro pochopení rozdílu mezi dvěma typy indikátorů kategorií dopadu je třeba si vysvětlit, co se v metodice LCA rozumí pod termíny midpoint a endpoint. V případě, že pro hodnocení škodlivosti daného elementárního toku neuvažujeme jeho osud v životním prostředí (biodegradaci, rozklad UV zářením, sorpci, zředění, interakce s jinými látkami a další), ale hodnotíme jeho potenciální škodlivost na základě jeho chemicko-fyzikálních či biologických vlastností, hodnotíme míru zasažení dané kategorie dopadu na úrovni označované termínem midpoint. Midpointový indikátor kategorie dopadu slouží jako měřítko škodlivých vlastností elementárních toků, tedy potenciálních schopností tuto kategorii dopadu zapříčiňovat. Typickým midpointovým indikátorem je například vyjadřování míry účinku skleníkových plynů na kategorii dopadu globální oteplování pomocí jejich schopnosti zadržovat v atmosféře energii. Přítomnost určitého elementárního toku (emise škodlivé látky) v prostředí může následně vyvolávat různé typy nepříznivých účinků. Chemicko - fyzikální děje zapříčiněné elementárním tokem obvykle na sebe navazují v řetězci jednotlivých kroků vedoucích až ke konkrétnímu pozorovatelnému poškození prostředí, ke konečnému měřitelnému účinku označovanému termínem endpoint. Endpointový indikátor kategorie dopadu je měřitelná nebo vyčíslitelná (například í ekonomicky) hodnota určitého jevu, jež byl v prostředí vyvolán přítomností elementárního toku (emisí škodlivé látky). Jelikož můžeme často pozorovat v prostředí různé účinky určitého elementárního toku, můžeme je tudíž také hodnotit na základě různých endpointů. Jako příklady si můžeme uvést endpointy kategorie dopadu klimatické změny, kdy pozorovaným účinkem klimatických změn je například zvyšování průměrné teploty atmosféry, zvyšování hladiny světového oceánu, změna délky vegetačních období, geografický rozsah výskytu zvolených živočišných či rostlinných druhů, zvýšení úmrtnosti lidí v důsledku zvětšení rozlohy malarických oblastí a podobně. Dopadový řetězec začíná bodem, kdy elementární tok překročí hranice produktového systému uvolní se do prostředí. V životním prostředí dále nastávají dílčí děje, vedoucí až ke konečným účinkům. Přibližme si takový dopadový řetězec na příkladu kategorie dopadu acidifikace. Kyselinotvorná látka emitovaná do prostředí je v tomto případě primární příčinou problému. Její schopnost působit kysele můžeme použít pro vyjádření jejího environmentálního dopadu na úrovni midpointu. Přítomností kyselé látky v prostředí však její škodlivý účinek nekončí. Následkem přítomnosti kyselinotvorných látek v prostředí je nejprve pokles pufrační kapacity vody, následuje pokles ph vodního tělesa. To může vést k úbytku biologických druhů v zasažené lokalitě. Dalším následkem poklesu ph pod určitou mez (ph 4) může být vyluhování hliníku z hlinitokřemičitanů, což vede ke zvýšení toxicity prostředí zvýšenou koncentrací hlinitých iontů. Dalším následkem může být úhyn rybí obsádky či pokles finančních zisků z obhospodařovaných oblastí či snížení rekreační využitelnosti místa. Tyto a další projevy nepříznivého působení mohou být měřítkem, jak moc je daná kategorie dopadu zasažena, a mohou být použity jako indikátory kategorie dopadu. Jak vyplývá z uvedeného příkladu, mohou být environmentální dopady určitého elementárního toku různé podstaty: chemicko fyzikální, toxikologické, ekologické, biologické, ekonomické, kulturně - historické či sociální Z tohoto důvodu mají odpovídající spektrum, co se své podstaty týče, i jednotlivé indikátory kategorií dopadu. Princip hodnocení dopadů spočívá v převedení výstupů z inventarizace, tedy elementárních toků, na hodnoty popisující míru rozvoje jednotlivých kategorií dopadu, na indikátory kategorií dopadu. Prvním krokem hodnocení dopadů životního cyklu (LCIA Life Cycle Impact Assessment) je klasifikace, tedy přiřazení všech elementárních toků obsažených v ekovektoru produktového systému jednotlivým kategoriím dopadu. Klasifikací je například označení emise chlorovodíku za acidifikující látku. Jestliže jsme všechny elementární toky klasifikovali, došlo k seskupení jednotlivých elementárních toků do skupin podílejících se na rozvoji společných kategorií dopadu. Po klasifikaci následuje charakterizace. Jedná se o vyčíslení míry, jak silně se dané elementární toky podílejí na rozvoji té které kategorie dopadu. Míru zásahu všech elementárních toků do určité kategorie dopadu vyčíslujeme jako výsledek indikátoru kategorie dopadu. Provedením klasifikace a charakterizace jsme z rozsáhlého ekovektoru produktu

3 shrnujícího hmotnostní či energetické toky desítek až tisíců různých emisí získali přehlednou tabulku vyjadřující míru zásahu produktového systému na zvolenou skupinu kategorií dopadu. Aby bylo možné vzájemně porovnat míru zásahu do různých kategorií dopadu, je třeba získané výsledky zásahu do jednotlivých kategorií dopadu normalizovat. Normalizace je převedení výsledků indikátorů kategorií dopadu na bezrozměrná čísla, obvykle vyjádřením jaký podíl z celkové škody v dané kategorii dopadu způsobené celosvětově či regionálně představuje námi posuzovaný systém. Jedná se tedy o vzájemné srovnávání významnosti zásahů do různých kategorií dopadu. V případě potřeby vyjádřit zásahy do kategorií dopadu pomocí dalších hodnotových hledisek, například ekonomicky či s ohledem na plánované emisní limity v budoucnosti, se provádí tak zvané vážení výsledků indikátorů kategorií dopadu. Podívejme se nyní, jak nám můžou nástroje metody LCA, zejména její fáze hodnocení dopadů životního cyklu LCIA pomoci hledat odpovědi na otázky, zda zásahy jako čištění odpadních vod či sanace kontaminovaných ploch představují reálný přínos pro životní prostředí a jak tento přínos kvantifikovat. LCA čištění odpadních vod Smyslem provozování čistíren odpadních vod je snaha po ochraně recipientu. Nepochybujeme o tom, že ČOV významně přispívají k ochraně kvality povrchových vod. Na základě zkušeností s LCA ČOV v okrese Praha Západ však víme, že environmentální přínos různých ČOV (ač všechny odstraňují nežádoucí látky na předepsané limity) je různý. Některé ČOV pro dosažení cílových limitů spotřebují větší množství energie či chemikálií. Produkce energií a potřebných chemikálií rovněž představuje zátěž pro prostředí. Pomocí metody LCA je možné tyto sekundární dopady kvantifikovat. Podívejme se, jak lze výstupy LCA provedené na ČOV Mělník interpretovat se znalostí midpointového a endpointového přístupu LCA. Zaměřme se nejprve na výstupy z midpointové metodiky CML, jejíž výsledky indikátorů kategorií dopadu jsou shrnuty v tabulce 1, a normalizované výsledky jsou v tabulce 2. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly dosud do studie zahrnuty jiné, než běžně monitorované látky obsažené ve splaškových vodách přitékajících na ČOV a ve vodách z ČOV vypouštěných, byla hlavním environmentálním dopadem přitékající vody pouze kategorie dopadu eutrofizace (to je problém viz shrnutí na závěr). Ve vypouštěné vodě z ČOV jsou stanovovány i další parametry (Hg, Cd, AOX), které mají vztah ke kategoriím dopadu ekotoxicita a humánní toxicita. Bylo tedy možné zahrnout i tyto kategorie dopadu do hodnocení. Ačkoli je tedy na vstupu do ČOV hodnocena pouze kategorie dopadu eutrofizace, lze na základě normalizovaných výsledků konstatovat, že ČOV snižuje environmentální dopad z původní hodnoty 100 % na hodnotu 7 %. Z tohoto pohledu (voda na vstupu voda na výstupu) tedy účinnost čistírny ve snižování environmentálních dopadů byla 93 %. Jestliže ovšem do výpočtu účinnosti ČOV zahrneme i její provozní náklady (emise spojené s výrobou elektrické energie a flokulantů) představující 29 % původních dopadů, získáme celkovou účinnost ČOV o hodnotě 64 %. Ačkoli tedy došlo k vyčištění splaškových vod na hodnoty odpovídající předepsaným limitům, dochází k zlepšení celkových environmentálních dopadů provozu ČOV o 64 %. Dalším zajímavým parametrem úspěšnosti provozu ČOV je poměr přínos/dopad B/I (benefit/impact), vyjadřující jak velký environmentální přínos provoz poskytuje ve srovnání s vlastními environmentálními dopady. Čím je hodnota B/I vyšší, tím účinněji ČOV snižuje reálné environmentální dopady. Tabulka 1 Výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA CML 2001 Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Abiotické suroviny (ADP) [kg Sb- eq] Acidifikace (AP) [kg SO2- eq] Eutrofizace (EP) [kg PO43-- eq] Ekotoxicita sladkovodní (FAETP inf.) [kg DCB- eq] Globální oteplování (GWP 100) [kg CO2- eq] * 0 Humánní toxicita (HTP inf.) [kg DCB- eq] Úbytek stratosférického ozónu (ODP inf.) [kg CFC11- eq]0 0, Tvorba fotooxidantů (POCP) [kg C2H4 - eq] Ekotoxicita terestrická (TETP inf) [kg DCB- eq] Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq DCB 1,4 dichlorbenzen

4 Tabulka 2 Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA CML Normalizace byla provedena pro členské země EU Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Abiotické suroviny (ADP) 0 2,17E-07 0 Acidifikace (AP) 0 9,86E-07 0 Eutrofizace (EP) 5,75E-06 1,31E-08 3,62E-07 Ekotoxicita sladkovodní (FAETP inf.) 0 1,76E-09 6,27E-09 Globální oteplování (GWP 100) 0 1,36E-07 * 0 Humánní toxicita (HTP inf.) 0 6,16E-09 2,64E-10 Úbytek stratosférického ozónu (ODP inf.) 0 1,19E-08 0 Tvorba fotooxidantů (POCP) 0 3,07E-07 0 Ekotoxicita terestrická (TETP inf.) 0 1,41E-08 1,50E-08 Suma normalizovaných výsledků indikátorů kategorií dopadu 5,75E-06 1,69E-06 3,84E-07 % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů odpadních vod se 64 započtením provozu ČOV B/I 3,2 Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq Výsledky hodnocení dopadů metodikou EDIP 2003 (tabulka 3) jsou ve srovnání s CML zaměřeny více na konkrétní pozorované účinky emisí látek do prostředí. Jedná se o kombinovanou midpointovou i endpointovou metodiku. Metodika však nezahrnuje kategorie dopadu humánní toxicita a ekotoxicita látek vypouštěných do vod a půd. Uvedené výsledky tedy podhodnocují environmentální dopady v těchto oblastech, a tudíž zvyšují účinnost zlepšování environmentálních dopadů provozem ČOV. Účinnost odstraňování environmentálních dopadů, jak je uvedeno v tabulce 4, je tedy hodnocena pouze poklesem eutrofizace, to pak má hodnotu 88 %, nebo poklesem eutrofizace se započtením environmentálních dopadů výroby elektrické energie a flokulantů, to pak lze celkovou účinnost snížení environmentálních dopadů ČOV vyjádřit hodnotou 85 %. Tabulka 3 Výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA EDIP 2003 Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Acidifikace [m2 UES] Eutrofizace akvatická [kg NO3-eq] Globální oteplování [kg CO2-eq] * 0 Fotooxidanty - lidské zdraví a materiály 0 0,249 0 [pers*ppm*hours] Fotooxidanty - vegetace [m2ues*ppm*hours] Úbytek stratosférického ozónu [kg R11-Equiv.] 0 0, Eutrofizace terestrická [m2 UES] Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq UES Un rotected Ecosystem Tabulka 4 Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu metodiky LCIA EDIP Normalizace byla provedena pro členské země EU Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda Acidifikace Eutrofizace akvatická Globální oteplování 0 82 * 0 Fotooxidanty - lidské zdraví a materiály 0 0,025 0 Fotooxidanty - vegetace

5 Úbytek stratosférického ozónu 0 0,887 0 Eutrofizace terestrická Suma normalizovaných výsledků % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů se započtením 85 % provozu ČOV B/I 28,3 Pozn.: * Hodnota je korigovaná o vstupy CO2-eq Metodika UBP, tak zvaný Ekofaktor, je metodika vyjadřující environmentální dopady jako míru naplnění či nenaplnění legislativně přijatých limitů. Jedná se tedy o endpointovou metodiku zaměřenou na ekonomicko-hospodářskou formu environmentálních dopadů. Environmentální zátěž je zde vyjadřována jako body environmentálního zatížení (UBP). Výsledky indikátorů kategorie dopadu uvedené v tabulce 5 jsou tedy již normalizované a lze je sčítat. Účinnost ČOV s ohledem na vstupy výstupy je tedy hodnocena jako 92% a se započítáním environmentálních dopadů provozu ČOV jako 89%. Tabulka 5 Výstupy charakterizačního modelu UBP Výsledek indikátoru kategorie dopadu Odpadní voda Provoz ČOV Vyčištěná voda UBP vstupy UBP výstupy Suma UBP % původních environmentálních dopadů Účinnost snížení environmentálních dopadů se 89 % započtením provozu ČOV B/I 29,7 Námi získané účinnosti provozu ČOV jsou vzhledem k přijatým zjednodušením (neuvažujeme stavbu ČOV to je v souladu se strategií EPD; nezahrnuté kalové hospodářství to je problém bude dopracováno) vyšší, než by byly po rozšíření studie včetně těchto bodů, neboť všechny tyto další provozy již jen zvyšují zátěž prostředí, již můžeme přičíst na vrub provozu čištění odpadních vod. Získané hodnoty je třeba vnímat jako orientační. Důležité je zjištění, že se jedná o reálná a rozumná čísla. Rozpracování studií LCA do větší podrobnosti bude v budoucnu naším cílem. Na základě těchto předběžných výsledků je však zřejmé, že tento přístup je smysluplný a může ukázat na místa, kde by bylo možné zvýšit environmentální přínosy ČOV. Aplikace metody LCA v oblasti čištění odpadních vod nám může poskytnout následující poznatky. Účinnost čištění odpadních vod s ohledem na snižování environmentálních dopadů vypouštěných vod nemusí být sledována pouze s ohledem na rozdíl v koncentracích nežádoucích látek na vstupu a na výstupu z ČOV. I takové ČOV, které splňují limity koncentrací nežádoucích látek na výstupu, mohou mít různou (environmentální) účinnost provozu a jiný poměr B/I, jenž umožňuje vzájemně porovnávat i ČOV s různě nastavenými limity na vypouštěné látky. To dokládá různá hodnota účinnosti zvolených metodik LCIA. Metoda UBP zaměřená na soulady s legislativními cílovými hodnotami vykazuje vyšší účinnost, než metoda CML založena na hodnocení přírodních zákonitostí. Není to poprvé a asi ani naposledy, kdy legislativní cílové limity nemusí důsledně odrážet potřeby životního prostředí. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že námi prezentované výsledky jsou nezávislé na volbě limitních hodnot vypouštěných látek do recipientu. Naším konceptem je totiž hodnocen pouze environmentální přínos získaný odstraněním určitého množství škodlivých látek s environmentální zátěží, kterou proces čištění představuje svým provozem. LCA sanačních a dekontaminačních prací Sanace kontaminovaných území je realizována za účelem vyčištění" životního prostředí na lokální úrovni. Samotný provoz technologického procesu sanace je však svázán s produkcí nežádoucích dopadů na lokální regionální či globální úrovni. Smyslem realizace sanačního zásahu je snížit kontaminaci na lokální úrovni a tím zvýšit kvalitu životního prostředí. Kontaminanty přítomné v půdní matrici mohou představovat riziko

6 pro půdní a další ekosystémy nebo mohou následně ohrožovat i člověka, a to bud' přímou expozicí nebo potravním řetězcem. Kontaminanty v půdní matrici tedy představují příspěvek k problémům (označovaným jako kategorie dopadu) ekotoxicity a humánní toxicity, eventuálně kvalita ekosystémů a lidské zdraví - to závisí na tom, zda nás zajímá midpointová nebo endpointová úroveň environmentálního dopadu. Realizace sanačního zásahu nepochybně vede ke snížení problému v uvedených kategoriích dopadu. Provozem sanačních technologií jsou ovšem spotřebovávány suroviny a energie, jejichž výroba rovněž představuje zásah do životního prostředí. Rovněž provoz sanačního zařízení produkuje nikoli nevýznamná množství emisí do prostředí, a to například bud' přímou spotřebou pohonných hmot, nebo přeneseně v důsledku spotřeby elektrické energie. Sanační zásahy tedy přispívají k rozvoji jiných kategorií dopadu jako je úbytek surovin, produkce fotooxidantů, globální oteplování, využívání krajiny, hluk a další. Aplikace LCA pro účely dekontaminace byla studována v několika studiích [5] [6] [7] Ze zahraničních zkušeností vyplývá [8], že hlavní podíl na celkových environmentálních dopadech provozu sanačních technologií mají dopady spojené s výrobou a distribucí spotřebované elektrické energie. Provokativní otázku Nebylo by lepší nesanovat a vyvarovat se druhotným environmentálním dopadům způsobených samotnou sanací? si položili již Diamond [5], Vignes [9] a Owens [10]. Je zřejmé, že sanační zásahy obvykle představují zlepšení kvality životního prostředí na lokální úrovni. Nemusí tomu však být vždy (produkce těkavých látek, NO x z dopravy atd.), a rozhodně to neplatí vždy na úrovni regionální a globální Za globální kategorie dopadu (problémy ŽP) považujeme globální oteplování, úbytek stratosférického ozónu a úbytek surovin. Regionálními kategoriemi dopadu jsou obvykle rozuměny acidifikace a eutrofizace. Mezi lokální kategorie dopadu řadíme ekotoxicitu, humánní toxicitu, tvorbu fotooxidantů, biodiverzitu a hluk. Hodnocení úspěšnosti sanačního zásahu pouze s ohledem na pokles množství kontaminantu je úzkozraké a vede k nesprávnému hodnocení efektivností vynaložených prostředků na sanaci. Z konkrétních sanačních zásahů, na které byly vypracovány studie LCA, například vyplynulo, že neprovedení žádné sanační akce bude mít stejné environmentální dopady jako použití energeticky náročné termické desorpce [7]. Jedná se pochopitelně o konkrétní případ na konkrétní lokalitě. Podobné zkušenosti ovšem vedou k požadavku konkrétního hodnocení daného sanačního zásahu s ohledem na místní specifika. Realizace sanačního zásahu je vždy velmi nákladná investice. To samo o sobě vede k otázce, zda vynaložené finanční prostředky vedly k reálnému zlepšení stavu životního prostředí. Vyčíslení ekonomického benefitu realizace sanačního zásahu bude vždy nedokonalé, dokud nebudeme mít jasně definovaná pravidla jak ekonomickými nástroji oceňovat životní prostředí a dokud nebudeme schopni ekonomicky vyčíslit význam zhoršování jednotlivých kategorií dopadu. Pro komparativní studie finančních nákladů sanačních zásahů s ohledem na získané environmentální benefity může být použita rozšířená varianty metody LCA, tak zvané posuzování nákladů životního cyklu - Life Cycle Costing, LCC. Hodnocení úspěšnosti sanačního zásahu je poměrně diskutabilní záležitostí. To, jestli byl z dané lokality odstraněn primární kontaminant, nemusí představovat jednoznačný environmentální přínos, neboť mohou při sanačním zásahu vznikat sekundární polutanty (produkty rozkladu), nebo mohou být do prostředí uvolňovány jiné nežádoucí látky (kyselé odpady, fotooxidanty, skleníkové plyny atd). Využitím LCA v sanačních prací bude možné odpovědět na otázku, zda úbytek odstraňovaného kontaminantu z kontaminované lokality nebyl náhodou vykoupen zatížením životního prostředí v jiné oblasti. Jako další přínosy aplikace LCA v sanačních pracích lze uvést: a. Vyšší tlak na provádění kvalitního předsanačního průzkumu. b. Použití LCA vede k prospektivnímu náhledu na hodnocení účinnosti, nejedná se pouze o pasívní retrospektivní hodnocení, jak byla sanace úspěšná. c. Volba environmentálně šetrnější technologie. Koncepční nástroj optimalizace volby sanační technologie pro danou lokalitu a typ a množství kontaminace. Vhodné jako součást studie proveditelnosti. d. Definování sanačních limitů s ohledem na všechny kategorie dopadu (v určitém bodě sanace může být vhodnější sanaci ukončit a neprodukovat jinou zátěž prostředí). Koncepční nástroj určování a aktualizace sanačních limitů sanačních prací. Každý sanační zásah nejprve poměrně rychle snižuje koncentraci nežádoucí látky v prostředí či zemině. S postupem času však výtěžnost nežádoucí látky klesá, provozní náklady ovšem představují kontinuální produkci látek zatěžujících životní

7 prostředí. Použití LCA v sanačních technologiích dokáže určit okamžik, kdy další postup v sanaci přinese větší zatížení prostředí v důsledku procesních emisí, než bude přínos pro životní prostředí tím, že se odstraní část polutantů. Tento přístup hledání optimálního bodu ukončení sanačních prací může vést k úsporám v dopadech na životním prostředí, může však být rovněž zneužit (!). e. Rozšíření LCA o oblast ekonomickou (LCC) umožní zhodnocení ekonomického využití vložených či plánovaných prostředků. Závěr Ukázalo se, že koncepce použití LCA pro čistírny odpadních vod a pro sanace environmentálních zátěží smysl má a může být nejen vhodným nástrojem volby optimalizace provozu těchto technologií či pro jejích uvažované inovace, ale může sloužit i jako doplňkový nástroj volby limitních hodnot látek vypouštěných do recipientu, či sanačních limitů. Rozpracování LCA studií pro systémy čištění odpadních vod a pro sanace kontaminovaných lokalit je metodicky k dispozici. LCA může být nástroj identifikace, zda zpřísnění určitého limitu (koncentrace látek ve vypouštěné vodě např. fosforu; snížení sanačního limitu), jež vyžaduje určitou změnu v technologii (například u ČOV zvýšení množství flokulantu k nadstechiometrickým poměrům) nevede v důsledku sekundárních dopadů k nežádoucím zásahům do jiných kategorií dopadu a tudíž v nejhorším případě i k horší situaci v životním prostředí (ne pouze v recipientu), než by byla při zachování vyšší limitní hodnoty. Tuto možnou aplikaci LCA je však ještě nutno výzkumně dopracovat a ověřit. V případě špatného uchopení by toto mohl být nebezpečný nástroj vedoucí k systematickému (či záměrnému) zhoršování stavu povrchových vod či půdních ekosystémů. Mějme na paměti, že ne každý sanační zásah představuje přínos pro životní prostředí a lidské zdraví a to i v případě, že došlo k výraznému snížení množství kontaminantů. V případě, že je naším cílem absolutní snižování kontaminační zátěže životního prostředí, jak je to požadováno v metodickém pokynu MŽP, musí nás zajímat i environmentální dopady spojené s provozem sanační technologie. Energetická a palivová náročnost sanačního zásahu může představovat významné kritérium pro volbu sanačního postupu či logistického uspořádání sanačních prací. Analytickým nástrojem vhodným k identifikaci operací s největšími environmentálními dopady a operací, kde by bylo možné tyto dopady snížit je vhodná aplikace metody posuzování životního cyklu LCA. Hlavním nedostatkem pro používání LCA v diskutovaných oblastech je v současnosti neúplný monitoring stavu odpadních vod či kontaminovaných ploch před a po technologickém zásahu. Monitorovány jsou pouze legislativně předepsané látky. V odpadních vodách je nadto monitorován u celé řady látek (např. kovů) stav pouze na výtoku z ČOV. Důsledkem toho je v LCA podhodnocování přínosu ČOV, neboť část těchto látek je díky ČOV odstraněna, není však zahrnuta do bilance benefitů provozu ČOV. V případě aplikace LCA pro sanace kontaminovaných lokalit může být nedostatečně provedený předsanační průzkum. Pro studie LCA dostupná data ne vždy odrážejí reálný předsanační stav lokalit. Toto je všem nedostatek, který se již netýká samotné aplikace LCA pro tyto účely. Cílem tohoto příspěvku bylo na příkladu aplikace metody LCA pro specifické technologické provozy ukázat, že sledovat, zda ve snaze pomoci životnímu prostředí provozem určité technologie nevytloukáme klín klínem a nepřenášíme problémy z místa na místo, smysl má a je například pomocí LCA metodicky k dispozici. Poděkování Práce vznikla s laskavou finanční podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy grantem MSM a dále díky podpoře z fondu NPVII MŠMT Koncepty integrovaných systémů pro optimalizaci nakládání se směsnými komunálními odpady preferující moderní principy EU a jejich posouzení metodou LCA. Použitá literatura [1] Metodický pokyn MŽP: Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, Věstník MŽP 007-8/2007, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2007

8 [2] ČSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Zásady a osnova, ČNI 2006 [3] ČSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Požadavky a směrnice, ČNI 2006 [4] Kočí, V.: Posuzování životního cyklu. Vodní zdroje Ekomonitor, Chrudim 2009 [5] Toffoletto, L.; Deschénes, L.; Samson, R.: LCA of Ex-Situ Bioremediation of Diesel-Contaminated Soil. International Journal of LCA, Vol. 6, 2005, [6] Page, C.A., Diamond, M.L., Campbell, M., and McKenna, S Life-cycle framework for assessment of site remediation options: case study. Environ. Tox. Chem. 18, [7] Diamond, M.L., Page, C.A., Campbell, M., McKenna, S., and Lall, R Life-cycle framework for assessment of site remediation options: method and generic survey. Environ. Tox. Chem. 18, [8] Suér, P., Nilsson-Půledal, S., Norman, J.: LCA for Site Remediation: A Literature Review. Soil and Sediment Contamination, Taylor & Francis, 2004, pp [9] Vignes, R Limited life cycle analysis: a tool for the environmental decision-making toolbox. Strategie Environ Manage 1, [10] Owens, J.W Life-cycle assessment in relation to risk assessment: an evolving perspective. Risk Anal. 17,

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit uvádí mezi primární kritéria výběru

Více

HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU

HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU Helena Burešová, Vladimír Kočí, Hana Motejlová VŠCHT Praha, Ústav chemie ochrany prostředí, Technická 5, 166 28 Praha

Více

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha Ing. Martina Klimtová Vodárna Plzeň a.s. Environmentální

Více

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D.

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Vysoká škola chemicko technologická v Praze Analytický nástroj hodnocení environmentálních dopadů produktů (ČSN EN ISO 14040 a 44). www.lca.cz www.lcastudio.cz 2 ČSN EN ISO

Více

LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE

LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Martina Klimtová 1), doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. 2) 1) Vodárna Plzeň a.s., Malostranská 2, 317 68

Více

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2 Vladimír Kočí 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 Směrnice stanovuje harmonizované

Více

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU LCA onsulting 31.ledna 2008, VÚV T.G.M., Praha Obsah Základní informace k projektu VaV Možnosti

Více

POROVNÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCII DOPADŮ NÁPOJOVÝCH OBALŮ V ČR METODOU LCA

POROVNÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCII DOPADŮ NÁPOJOVÝCH OBALŮ V ČR METODOU LCA POROVNÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCII DOPADŮ NÁPOJOVÝCH OBALŮ V ČR METODOU LCA Marie Tichá, Bohumil Černík Ing. Marie Tichá - MT Konzult, Červený vrch 264/18, 405 02 Děčín 4, e-mail: marie.ticha@iol.cz ENZO, Ing.Bohumil

Více

ENVIRONMENTAL IMPACTS ASSESSMENT OF REMEDIATION USING LCA METHOD HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU

ENVIRONMENTAL IMPACTS ASSESSMENT OF REMEDIATION USING LCA METHOD HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU ENVIRONMENTAL IMPACTS ASSESSMENT OF REMEDIATION USING LCA METHOD HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU Helena Burešová, Vladimír Kočí, Hana Motejlová VŠCHT

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě

P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA č. /2008 Sb., ze dne o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle

Více

Environmentáln produktu (typ III)

Environmentáln produktu (typ III) Environmentáln lní prohláš ášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Obsah: Národní program environmentáln lního značen ení PCR pravidla produktových kategorií LCA posouzení životního

Více

Operační program Životní prostředí 2014+

Operační program Životní prostředí 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Ing. Miroslav Zmeškal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro roky 2014-2020

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU 1. Modelování, druhy modelů 2. Rozdělení dat pro modelování 3. Georeferencování 4. Podmínky pro výběr dat 5. Metody pořízení dat 6. Podkladová data pro modelování 7. Data ekologická,

Více

POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU PITNÉ VODY

POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU PITNÉ VODY Citace Kočí V.: Posuzování životního cyklu pitné vody. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 29-34. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU PITNÉ VODY doc. Ing.

Více

Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA

Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD.; Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, vlad.koci@vscht.cz Ing. Luboš Nobilis; ECO trend

Více

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží. Zbyněk Vencelides

Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží. Zbyněk Vencelides Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží Zbyněk Vencelides vencelides.z@opv.cz Význam podzemní vody Zdroj: USGS 10.9.2015 Podzemní voda jako přírodní zdroj MF Dnes 16.3.2015 10.9.2015 Staré ekologické

Více

Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí

Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí 1 Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí Antonín Lupíšek, Julie Hodková, Štěpán Mančík, Luděk Vochoc Centrum udržitelné výstavby, Fakulta stavební ČVUT Hustopeče 21.3.2012

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí

Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí Envimat Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí Ing. Julie Hodková, Ing. Antonín Lupíšek, Ing. arch. Štěpán Mančík, Ing. Luděk Vochoc a Bc. Tomáš Žďára V Š C H T Životní

Více

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Ing. Stanislava Rollová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným,

Více

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb 30 4. Studie 3 HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE VLIVU STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení a optimalizace pozemních staveb jako celků, stejně tak jako jednotlivých konstrukcí, konstrukčních prvků

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3. zelená linka:

Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3.  zelená linka: Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění

Více

Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků

Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků Ing. Julie Hodková, Ing. Antonín Lupíšek, Ing. arch. Štěpán Mančík, Ing. Luděk Vochoc, Bc. Tomáš Žďára Výroba stavebních materiálů

Více

POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO PRAHA. Vladimír Kočí, Jáchym Judl

POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO PRAHA. Vladimír Kočí, Jáchym Judl ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 179 186 ISSN 1335-0285 POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU OSOBNÍ DOPRAVY KLADNO PRAHA Vladimír Kočí, Jáchym Judl Vysoká škola

Více

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO: KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ ING. JAN FOLLER, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. foller@vasgr.cz MOTTO: PŘIJME-LI ODBORNÁ ZEMĚDĚLSKÁ VEŘEJNOST FAKT, ŽE APLIKACE KALŮ Z BIOLOGICKÉHO

Více

studie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

studie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie

Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Odhad LCA profilů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v ČR pro projekt OZE - RESTEP Vladimír Kočí Objednatel:

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR Strategie odpadového hospodářství EU a ČR Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Energetická bezpečnost Prahy & Odpad jako energie Praha, 18. května 2015 OBSAH PREZENTACE Strategie EU

Více

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Co je to TUR Indikátory TUR Nástroje TUR Trvale

Více

Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii

Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii Boris Urbánek Sanační technologie XIII, Třeboň,.. 010 Obsah Kapitola 1: Historie industrializace Albánie Kapitola : Průmysl

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 211 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Obsah prezentace Předchozí prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci

Více

Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 8 NÁZEV OPATŘENÍ Staré ekologické zátěže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Stará ekologická zátěž (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo),

Více

HLAVNÍM PROBLÉMEM OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ JSOU FINANČNÍ PROSTŘEDKY

HLAVNÍM PROBLÉMEM OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ JSOU FINANČNÍ PROSTŘEDKY číslo 7 8/2009, strana 1/225 SOVAK ROČNÍK 18 ČÍSLO 7 8 2009 OBSAH: Jiří Hruška Hlavním problémem oboru vodovodů a kanalizací jsou finanční prostředky rozhovor s ředitelkou společnosti VODAK Humpolec, s.

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských

Více

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) MZP 0002071102 Ing. Věra Hudáková Vývoj řešení výzkumného

Více

Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku

Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku TomášLoubal Resins Speciality Business Director 22. září 2011 www.spolchemie.cz 1 Zelená chemie Celosvětový trend ochrany životního prostředí zachovat

Více

POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA

POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 361 365 ISSN 1335-0285 POSOUZENÍ SYSTÉMU SBĚRU A RECYKLACE OBALOVÝCH ODPADŮ METODOU LCA Marie Tichá 1, Bohumil Černík

Více

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin Zadavatel: Moravskoslezský energetický klastr, o.s Sídlo: Studentská 6202/17, 708 33 Ostrava Poruba IČ: 26580845, DIČ: CZ 26580845 Řešitel: EVECO Brno, s.r.o. Sídlo: Březinova 42, 616 00 Brno IČ: 652 76

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 214 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Vojtěch MÁCA vojtech.maca@czp.cuni.cz Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 14. 16. 9. 2005 Definice

Více

Zkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016

Zkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Zkušenosti z projektů USV Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Udržitelná spotřeba a výroba Praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje Základní konflikt: Chceme věci, které

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU

ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU V souladu s EN 15804 a ISO 14025 ISOVER AKU 70 mm Datum vyhotovení : prosinec 2013 verze : 1.3 Obecné informace Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ, divize

Více

Námitce č. 30, podané společností LAHOS s.r.o., se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 30:

Námitce č. 30, podané společností LAHOS s.r.o., se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 30: NÁMITKA č. 30 30-1 Námitka č. 30 30-2 30-3 Námitce č. 30, podané společností LAHOS s.r.o., se sídlem Kostelní 3311/3, 702 00 Ostrava, provozovna: U Cementárny 38/1172, 703 00 Ostrava Vítkovice, ze dne

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 59325/ENV/15 V Praze dne 26. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. KONTAMINOVANÝCH MÍST, z pohledu MŽP Mgr. Ivana Vávrová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod ivana.vavrova@mzp.cz OBSAH Stará ekologická zátěž

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití

Více

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti International Conference on Sustainable Energy Engineering and Application Biomass and Solar Energy for Sustainabe Development Školení účastníků projektu Inovace a rozvoj výuky ekoinovací v bakalářských

Více

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště TERMICKÁ DESORPCE Zpracování odpadů Sanační technologie XVI 23.5. 2013, Uherské Hradiště Termická desorpce - princip Princip Ohřev kontaminované matrice na teploty, při kterých dochází k uvolňování znečišťujících

Více

ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 214 1 Lovochemie, a.s. věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření bezpečných

Více

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP XV. Sanační technologie - Pardubice - 23. května 2012 Petr Kozubek, Jiří Tylčer, Daniel Svoboda, Ivana Vávrová Proč nový MP v ČR? Stávající MP datován 1996,

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích UVB Udržitelná výstavba budov Cvičení č. 1 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích

Více

Nový zákon o ochraně ovzduší

Nový zákon o ochraně ovzduší Užitečné semináře Hradec Králové, 24.10.2012 Nový zákon o ochraně ovzduší Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP tis. tun Ilustrativní vývoj emisí vybraných ZL v ČR v letech 1989-2008 4000 3500 3000 2500

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Úvod do managementu rizik ve smyslu směrnice 2004/49/ES a nařízení č. 352/2009

Úvod do managementu rizik ve smyslu směrnice 2004/49/ES a nařízení č. 352/2009 Úvod do managementu rizik ve smyslu směrnice 2004/49/ES a nařízení č. 352/2009 Ing. Miroslav Šídlo 13.6.2011 Agenda Úvod do problematiky Způsob řízení rizika, optimalizace Proces řízení rizika Vymezení

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

Komplexní hodnocení a certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby.

Komplexní hodnocení a certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Komplexní hodnocení a certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Pro certifikaci kvality budov neexistuje jednotná metoda. V USA, Francii, Velké Británii, Německu Japonsku a dalších

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu

LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu LCA sběru a recyklace drobného elektroodpadu Mgr. et Mgr. Miloš Polák; RETELA, s.r.o. Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD.; Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, vlad.koci@vscht.cz Souhrn V příspěvku jsou

Více

Projekt ZRS ČR: Průzkum znečištění, riziková analýza a sanace, Hargia, Ulánbátar. Vojtěch Musil

Projekt ZRS ČR: Průzkum znečištění, riziková analýza a sanace, Hargia, Ulánbátar. Vojtěch Musil Projekt ZRS ČR: Průzkum znečištění, riziková analýza a sanace, Hargia, Ulánbátar Vojtěch Musil Sanační technologie 2013 Základní informace o projektu Projekt realizován v rámci zahraniční rozvojové spolupráce

Více

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO

Více

Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA

Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA Ing. Marie Tichá MT KONZULT Červený vrch 18, 405 02 Děčín IV Návrh projektu do opakované veřejné soutěže na řešení Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007

Více

Aktuální otázky v oblasti integrované prevence

Aktuální otázky v oblasti integrované prevence Aktuální otázky v oblasti integrované prevence aktuální a připravované změny legislativy, možnosti finanční podpory Ing. Jan Slavík, Ph.D. Vápno, cement, ekologie 19.05.2015, Hotel Skalský dvůr Bystřice

Více

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Odpadové dny 2010 Mendlova univerzita, Brno 23.9.2010 Bc.

Více

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Karel Zubek Vsetín 18 dubna 2013 Spotřeba a výhled celosvětové spotřeby energií Světová poptávka po elektrické energii vzroste za čtvrtstoletí do roku 2035 o 70%, tedy

Více

LIFE2Water. Ověření a vyhodnocení technologií pro terciární dočištění komunálních odpadních vod. Radka Pešoutová AQUA PROCON s.r.o.

LIFE2Water. Ověření a vyhodnocení technologií pro terciární dočištění komunálních odpadních vod. Radka Pešoutová AQUA PROCON s.r.o. LIFE2Water Ověření a vyhodnocení technologií pro terciární dočištění komunálních odpadních vod Radka Pešoutová AQUA PROCON s.r.o. Obsah prezentace Úvod do problematiky znečištění odpadních vod Základní

Více

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné

Více

24.4.2013. Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží

24.4.2013. Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží ES má být nástrojem k řízení rizika expozice nebezpečných chemických látek a směsí na člověka a životní prostředí. Zahrnuje kroky, které se týkají celého životního

Více

Externality energetiky

Externality energetiky Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Fakulta strojní ČVUT v Praze Odbor tepelných a jaderných energetických zařízení Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Možnosti snižování energetické náročnosti

Možnosti snižování energetické náročnosti Možnosti snižování energetické náročnosti Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Průmysl 4.0 snižuje energetickou náročnost ČR 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické

Více

Databáze environmentálních vlastnosti výrobků pro hodnocení komplexní kvality budov

Databáze environmentálních vlastnosti výrobků pro hodnocení komplexní kvality budov Databáze environmentálních vlastnosti výrobků pro hodnocení komplexní kvality budov Antonín Lupíšek, Julie Hodková Centrum udržitelné výstavby, Katedra konstrukcí pozemních staveb Fakulta stavební, ČVUT

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 52754/ENV/15 V Praze dne 31. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

Operační program životní prostředí 2014-2020

Operační program životní prostředí 2014-2020 Operační program životní prostředí 2014-2020 Ing. Světlana Svitáková samostatné oddělení přípravy nového programovacího období Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

SEMINÁŘ ACTIVE HOUSE IDEA

SEMINÁŘ ACTIVE HOUSE IDEA SEMINÁŘ ACTIVE HOUSE IDEA Ing. Martin Vonka, Ph.D. martin.vonka@fsv.cvut.cz Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Výzkumné centrum CIDEAS, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Centrum SUBSTANCE Národní certifikační

Více