Vyhodnocování situace dít te a rodiny

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalá ská práce Vyhodnocování situace dít te a rodiny Al b ta Michalová Katedra sociální pedagogiky Vedoucí práce: PaedDr. Marie Vorlová Studijní program: B 7508 Sociální práce Studijní obor: Pastora ní a sociální práce Praha 2015

2 Prohlá ení Prohla uji, e jsem tuto bakalá skou práci s názvem Vyhodnocování situace dít te a rodiny napsala samostatn a výhradn s pou itím uvedených pramen v seznamu literatury. V Praze dne

3

4 Anotace Bakalá ská práce je zam ena na Vyhodnocování situace dít te a rodiny. Cílem mé práce je vysv tlit, jaké jsou cíle, metody, postupy, a v em spo ívají výhody i nevýhody procesu vyhodnocování. Dále bych cht la popsat a hodnotit, jak je proces vyhodnocování aplikován v praxi pomocí kazuistik a postup sociálních pracovník v rámci sociáln - právní ochrany d tí. B hem práce budu vycházet z teoretických poznatk, odborné literatury, legislativních a metodických materiál, kazuistik a praktických zku eností sociálních pracovník na orgánu sociáln právní ochrany d tí. Klí ová slova Sociáln právní ochrana d tí proces vyhodnocování- dít - rodina - rizikové faktory Summary The bachelor thesis is focused on the evaluation of the situation of the child and family. The aim of the thesis is to explain the objectives, methods, procedures, advantages or disadvantages of the evaluation process. Then the thesis describes and evaluates how the evaluation process is applied in practice through casuistry and practices of social workers within social and legal protection of children. During the thesis we draw on theoretical konwledge, specialized literature, legislative and methodological materials, casuistry and the practical experiences of social workers from Social and Legal Protection of Children. Keywords Social and Legal Protection of Children evaluation process child family risk factors

5 Pod kování Ráda bych pod kovala PaeDr. Marii Vorlové za odborné vedení mé práce, cenné rady a p ipomínky. Rovn bych ráda pod kovala Mgr. Iren Divínové, která mi pomohla lépe se zorientovat v problematice vyhodnocování z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociáln právní ochrany d tí.

6

7 Obsah Úvod Sociáln právní ochrana d tí Charakteristika Cílová skupina d tí Orgány OSPOD Povinnosti obecních ú ad Pracovníci orgánu SPOD Vyhodnocení situace dít te Vývoj hodnocení situace dít te a rodiny Vyhodnocování situace dít te a rodiny Cíle hodnocení situace dít te a rodiny P ístupy pracovník p i vyhodnocování Metody hodnocení situace dít te Proces vyhodnocování Úvodní hodnocení situace dít te a rodiny Komplexní hodnocení situace dít te a rodiny Posuzované oblasti p i procesu vyhodnocování Výhody a nevýhody procesu vyhodnocování Problémy sociálních pracovník b hem vyhodnocování Rizikové faktory Definice pojmu rizika Význam rizikových faktor Typy rizikových faktor Vyhodnocování v praxi jako sou ást sociální práce s rodinami Kazuistika Postupy pracovník SPOD v praxi Kazuistika Postupy pracovník SPOD v praxi Kazuistika Postupy pracovník SPOD v praxi Diskuze o problematice Záv r Seznam pou ité literatury Seznam zkratek... 55

8

9 Úvod Ke zpracování bakalá ské práce jsem si vybrala téma Vyhodnocování situace dít te a rodiny. K napsání bakalá ské práce m inspirovala praxe na orgánu sociáln právní ochrany d tí. B hem praxe jsem m la mo nost sledovat vyhodnocování podle nové legislativní úpravy, metodických doporu ení ministerstva práce a sociálních v cí a metodických materiál vytvo ených jinými institucemi. Poci ovala jsem nutnost hloub ji proniknout do této problematiky. B hem vyhodnocování situace dít te a rodiny se setkáváme s novými podmínkami, které p inesla novela zákona o sociáln právní ochran d tí. Tyto podmínky se stali sou ástí i metodických doporu ení ministerstva práce a sociálních v cí. Vzhledem k novým podmínkám procesu vyhodnocování se tak setkáváme nejen s ur itými výhodami, ale i nevýhodami p i výkonu sociáln právní ochrany d tí v praxi. Je v ak d le ité je um t pojmenovat a vyu ít je p i vytvá ení více systematického postupu p i vyhodnocování, proto e v sou asné dob je proces vyhodnocování vyu íván sociálními pracovníky spí e jako formální zále itost ne efektivní nástroj p i práci s rodinami. Myslím, e vzhledem k mnoha zm nám v systému sociáln právní ochrany d tí, kdy jednou z nich je proces vyhodnocování, by lidé v na í spole nosti m li být více trp liví, naslouchat více druhým, a tak spole n spolupracovat na vytvá ení takových podmínek, které p i procesu vyhodnocování p isp jí k v t í ochran d tí a jejich rodin, které se ocitají v nep íznivé sociální situaci. Cílem mé práce je vysv tlit, jaké jsou cíle, metody, postupy a v em spo ívají výhody i nevýhody procesu vyhodnocování. Dále bych cht la popsat 9

10 a zhodnotit, jak je proces vyhodnocování aplikován v praxi pomocí kazuistik a postup sociálních pracovník v rámci sociáln - právní ochrany d tí. Práce je rozd lena na ty i kapitoly. V první kapitole se v nuji sociáln právní ochran d tí a to zejména její charakteristice, orgán m, cílové skupin d tí, které spadají pod tento orgán a povinnostem obecních ú ad a sociálních pracovník, které mají dle zákona o sociáln právní ochran d tí nejvíce úkol a povinností v rámci sociáln právní ochrany d tí. Ve druhé kapitole se zabývám vyhodnocováním situace dít te a rodiny, kde popisuji vývoj, cíle, metody, postupy, výhody a nevýhody procesu vyhodnocování. Ve t etí kapitole se zam uji na rizikové faktory, se kterými se nej ast ji setkáváme b hem procesu vyhodnocování situace dít te a rodiny. Ve tvrté kapitole se v nuji tomu, jak je proces vyhodnocování aplikován v praxi pomocí kazuistik a postup sociálních pracovník na orgánu sociáln právní ochrany d tí, na kterých ukazuji r zné zp soby vyhodnocování. V záv ru práce pak hodnotím a srovnávám postup sociálních pracovník b hem vyhodnocování v praxi s n kterými metodickými doporu eními MPSV. 10

11 1. Sociáln právní ochrana d tí 1.1 Charakteristika V eské republice se sociáln - právní ochrana d tí primárn v nuje p edev ím ochran ur ené v em nezletilým d tem, které nedosáhly 18 let a sekundárn jejich rodinám. Tato ochrana je poskytována státem bezplatn. 1 Sociáln právní ochrana d tí se nejvíce opírá o zákon. 359/1999 Sb. o sociáln právní ochran d tí. 2 Sociáln právní ochrana d tí je v ak v souladu i s Úmluvou o právech dít te, s Listinou základních práv a svobod a mnoha dal ími právními p edpisy jako je nap íklad nový ob anský zákoník nebo vyhlá ka. 473/2012 Sb. o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln právní ochrany d tí. 3 D íve byl oporou sociálních pracovník v rámci sociáln -právní ochrany d tí i zákon o rodin. 94/1963, který byl zru en a nahrazen novým ob anským zákoníkem ke dni V echny tyto listiny, právní p edpisy a zákony napomáhají státu k ochran d tí a zaji t ní jejich práv a zájm. 1.2 Cílová skupina d tí Cílovou skupinou d tí, které spadají pod sociáln právní ochranu d tí (dále jen SPOD) jsou nezletilé d ti s trvalým pobytem v eské republice nebo d ti, které jsou hlá eny k pobytu v R po dobu 90 dn. 4 Mezi cílovou skupinu d tí SPOD pat í dále d ti, které jsou podle zákona. 359/1999 ohro eny 1 2 zákona. 359/1999 Sb., o sociáln -právní ochran d tí, ve zn ní novel 2 Zákon. 359/1999 Sb., o sociáln -právní ochran d tí, ve zn ní novel (dále jen zákon o sociáln -právní ochran d tí) 3 vyhlá ka. 473/2012 Sb., o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln právní ochrany d tí (dále jen vyhlá ka o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln právní ochrany d tí) 4 2 zákona o sociáln -právní ochran d tí 11

12 násilím mezi rodi i nebo jinými osobami odpov dnými za výchovu dít te, ohro eny trestným inem nebo podez ením ze spáchání trestného inu, spáchaného rodi i ohro ujícími vlastní ivot dít te. Pat í sem i d ti, jejich rodi e nebo jiné fyzické osoby, u kterých je dít v pé i, neplní povinnosti vyplývající z rodi ovské zodpov dnosti. Dal í skupinu d tí SPOD tvo í d ti, které vedou zahál ivý, nemravný ivot, d ti, které jsou adateli o azyl, odlou eni od svých rodi a d ti, také d ti, které se opakovan dopou tí út k od rodi nebo jiných fyzických, právnických osob zodpov dných za výchovu dít te Orgány OSPOD Mezi orgány SPOD, které vykonávají sociáln právní ochranu d tí pat í obecní ú ady, obecní ú ady obcí s roz í enou p sobností, krajské ú ady, ministerstva, Ú ad mezinárodn právní ochrany d tí a Ú ad práce R. Dal ími orgány SPOD jsou obce a kraje se samostatnou p sobností, komise sociáln právní ochrany d tí a dal í právnické a fyzické osoby pov eny sociáln právní ochranou d tí Povinnosti obecních ú ad Pro lep í porozum ní tématu bych ráda vymezila povinnosti obecních ú ad a obecních ú ad obcí s roz í enou p sobností, které mají v rámci sociáln - právní ochrany d tí nejvíce úkol, a tak se stávají d le itými orgány SPOD. Tyto povinnosti vyplývají ze zákona. 359/1999 Sb. o sociáln právní ochran d tí. Podle 10 zákona.359/1999 Sb. by m li obecní ú ady vyhledávat ohro ené d ti, podporovat rodi e v pln ní jejich povinností vyplývající z rodi ovské 5 6 zákona o sociáln -právní ochran d tí 6 4 zákona o sociáln -právní ochran d tí 12

13 zodpov dnosti, jednat nejen s d tmi o nedostatcích v jejich chování, ale i s rodi i o jejich nedostatcích ve výchov, poskytovat nebo zprost edkovat poradenství rodi m, kontrolovat, zda se d ti neocitají v ohro ujícím prost edí a v neposlední ad mají obecní ú ady i oznamovací povinnost v i obecním ú ad m s roz í enou p sobností p i podez ení, e se jedná o ohro ené dít. 7 Obecní ú ady s roz í enou p sobností mají mnoho úkol v systému SPOD a jejím cílem je nejen vytvá et preventivní opat ení, které p ispívají k ochran d tí, ale i p sobit na rodi e, uzdravovat rodinné prost edí, ve kterém rodina ije a spolupracovat nejen s orgány SPOD, ale i odborníky z r zných obor, nap íklad z psychologie, práva, sociální práce, apod. V rámci obecních ú ad obcí s roz í enou p sobností podle 10 odstavce 3 zákona. 359/1999 Sb. mezi základní povinnosti ú adu adíme: 8 a) sledování nep íznivých vliv na dít a zji ování jejich p í in b) vykonávání opat ení k omezování p sobení nep íznivých vliv na dít c) pravidelná kontrola a vyhodnocování situace v rodin d) zpracovávání individuálních plán ochrany d tí e) po ádání p ípadových konferencí pro e ení konkrétní situace ohro ených d tí a jejich rodin Pracovníci orgánu SPOD Sociáln právní ochrana d tí je vykonávána pomocí sociální práce sociálních pracovník a sociální kurátor na orgánech SPOD 9. Tito pracovníci musí ke ka dému p ípadu p istupovat individuáln a vycházet p edev ím ze zákona. 359/1999 Sb., pak ze Standard kvality pro SPOD a dal ích 7 10 zákon o sociáln právní ochran d tí 8 10 zákon o sociáln právní ochran d tí 13

14 d le itých zákon a p edpis. Pracovníci SPOD na ú adech by m li dále pracovat i v souladu s etickým kodexem sociálních pracovník, mít dostate né vzd lání, docházet na vzd lávací kurzy a seminá e. Co se týká odbornosti sociálních pracovník na odd lení pé e o rodinu a d ti, tak tito pracovníci by m li mít vysoko kolské vzd lání ukon ené bakalá skou zkou kou nebo ukon ené vy í odborné vzd lání a zákona o sociáln -právní ochran d tí 14

15 2. Vyhodnocení situace dít te 2.1 Vývoj hodnocení situace dít te a rodiny Je t do 90. let 20. století byla nep íznivá situace rodiny a dít te pova ována p edev ím za soukromou v c. 11 V této dob bylo astým e ením nep íznivé situace dít te a rodiny odebrání dít te z rodiny a umíst ní do ústavní pé e. 12 Docházelo k tomu v d sledku nedostate ného zkoumání situace dít te a rodiny, nedostatku vynalo ených prost edk ke zlep ení jejich situace. Toto zásadní e ení m lo velmi nep íznivý vliv na celé fungování rodiny. 13 Postupem asu se za ali m nit názory a p ístupy k významu biologické rodiny. Na e ení nep íznivé situace dít te a rodiny se za al podílet i stát v rámci SPOD. Vláda, r zné neziskové organizace a dal í odborníci za ali pracovat na novele zákona. 359/1999 Sb., metodických pokynech a dal ích materiálech, které m li p isp t k systematické práci s rodinou, která se ocitala v nep íznivé sociální situaci. 14 Významná novela zákona. 359/1999 Sb. o sociáln právní ochran d tí vy la v ú innost spolu s provád cí vyhlá kou. 473/2012 Sb. Novelu zákona. 359/1999 Sb. m eme najít ve sbírce zákon pod p edpisem. 401/2012 Sb. V rámci této novely tak do lo k mnoha zm nám, nap íklad k zavedení nových závazných postup a standard kvality, které jsou d le ité pro výkon SPOD. Mezi tyto nov zavedené postupy pat ilo vyhodnocování 11 PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9, MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9, 1-7. PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s

16 situace dít te, vytvá ení individuálního plánu a zavedení p ípadových konferencí. 15 V pr b hu n kolika let tak vzniklo i n kolik metodických doporu ení a pokyn, jak provád t vyhodnocování situace dít te a rodiny v rámci sociální práce s rodinami. Na t chto materiálech se v ak nepodílel jen stát, ale i pracovníci OSPOD, r zné neziskové organizace a mnoho dal ích odborník. 16 Díky vytvá ení t chto materiál docházelo k tomu, e se za ali objevovat takové postupy hodnocení situace dít te a rodiny, které vedly k v t í systematické sociální práci s rodinami. 17 Vyhodnocování situace dít te je tedy pom rn novým opat ením v rámci probíhající transformace systému sociáln právní ochrany d tí. Podle PhDr. Ptá ka a Mgr. Pemové v ak v eské republice stále neexistuje jednotný systém pro vyhodnocování situace dít te a rodiny, proto e v rámci metody vyhodnocování jde o dlouhodobý proces, který vy aduje je t zna nou známku úsilí nejen ze strany státu, ale i orgán SPOD, sociálních pracovník, d tí a rodin, které se nacházejí v evidenci systému SPOD. 18 Aktuální snahou orgán SPOD je tedy vyu ívání více systematických postup p i procesu vyhodnocování situace dít te a rodiny na základ zku eností sociálních pracovník z jiných zemí, kte í tento systematický postup 15 MPSV (2012): co nového p iná í novela zákona o sociáln -právní ochran ; Prezentace pro pov ené osoby [on-line]. Dostupné z pdf 16 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s

17 vyu ívají. 19 Díky t mto postup m m e pak sociální pracovník b hem vyhodnocování dojít k objektivn j ím a spolehliv j ím informacím, které pak vyu ije jako podklad p i vytvá ení klientova individuálního plánu Vyhodnocování situace dít te a rodiny Podle metodických doporu ení MPSV se v rámci vyhodnocování situace dít te a rodiny jedná p edev ím o proces, který by m l probíhat u ka dého dít te p ijatého do evidence SPOD od V zákon. 359/1999 Sb. o sociáln právní ochran d tí a ve vyhlá ce. 473/2012 Sb. o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln -právní ochran d tí jsou b hem vyhodnocování právn zakotveny, ale jen rámcov, povinnosti sociálních pracovník, cíle a rozsah vyhodnocování. Podle zákona. 359/1999 Sb. by proces vyhodnocování m l provád t sociální pracovník SPOD na obecním ú adu obce s roz í enou p sobností. B hem hodnocení by m l tento pracovník nejprve zjistit, zda se jedná o dít podle 6, kterému by se m la poskytovat sociáln -právní ochrana Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9, Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s zákon o sociáln právní ochran d tí 17

18 Vzhledem k tomu, e v R není uzákon n postup vyhodnocování, tak je t eba vyu ívat r zných postup vytvo ených pomocí metodických doporu ení MPSV nebo jiných institucí. 23 Ve vyhlá ce. 473/2012 Sb. jsou tedy uvedeny cíle procesu vyhodnocování a oblasti, které musí sociální pracovník posoudit u ohro eného dít te a rodiny. 24 Dále existují i oblasti, které jsou mnohem konkrétn j í a jsou vytvo ené dle minimálního rámce MPSV, který byl vypracován na základ praxe sociálních pracovník. Smyslem tohoto rámce je to, e jednotlivé doporu ené oblasti se stávají vodítkem p i vypracovávání vlastních oblastí v jednotlivých hodnotících formulá ích vyu ívaných orgány SPOD. 25 I kdy se jedná o proces, který má n kolik fází, od shroma ování, ov ování, analyzování jednotlivých informací získaných pomocí r zných metod hodnocení, stále by m l mít sociální pracovník SPOD na pam ti, e b hem tohoto procesu vyhodnocování tolik nezále í na tom, aby pracovník vyu il co nejvíce metod hodnocení, ale aby poskytl p edev ím podporu a pomoc ohro enému dít ti a jeho rodin. 26 V rámci tohoto procesu se tedy soust e uje pozornost v první ad na ohro ené dít, pak na jeho rodinu a i celkové prost edí, ve kterém vyr stá. 27 V echny tyto oblasti jsou provázané a vzájemn se ovliv ují. Dít tedy nevyr stá samo bez rodi, kte í mají velký 23 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s vyhlá ky o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln -právní ochran d tí 25 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s

19 vliv na jeho výchovu, ani bez osob, institucí, slu eb, které ho ovliv ují na jeho cest ivotem Cíle hodnocení situace dít te a rodiny Vyhodnocování situace dít te a rodiny m eme pova ovat jako jednu z metod sociální práce, která pomáhá sociálním pracovník m efektivn ji pracovat s ohro eným dít tem a rodinou v rámci sociáln -právní ochrany d tí. 29 Cílem této metody je komplexn zmapovat situaci dít te a rodiny za ú elem zji ování míry ohro ení d tí v rodin a zaji ování individuálních pot eb dít te, které by m ly být napl ovány podle zákona. 359/1999 o sociáln právní ochran d tí. Na základ vyhodnocení situace dít te a rodiny by pak m l sociální pracovník vypracovat spolu s klientem a jeho rodinou individuální plán pro ochranu d tí (dále jen IPOD). 30 Podle 10 zákona. 359/1999 Sb. by m l být zpracován IPOD do m síce od p ijetí ohro eného dít te do evidence SPOD a následn by m l být pravideln aktualizován nap íklad p i umís ování dít te do jednoho z typ náhradní rodinné pé e. 31 Díky vyhodnocování zji ujeme jak rizikové, tak protektivní faktory, které jsou pot eba p i sestavování IPOD. Na tvorb individuálního plánu se podílí sociální pracovník OSPOD, dít i rodina. Dále by v tomto plánu m ly být stanoveny konkrétní cíle, kterých chce dít dosáhnout, pak konkrétní opat ení, která by m la pomáhat dít ti a rodin k dosa ení jejich p edem 28 MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s zákona o sociáln právní ochran d tí 19

20 stanovených cíl. Sou ástí IPOD jsou i termíny, b hem kterých by m lo dojít k napln ní jednotlivých opat ení a dosa ení stanovených cíl v etn termínu k p ehodnocení IPOD. V neposlední ad je dobré stanovit v IPOD i odpov dné osoby, které budou pomáhat p i dosa ení stanovených cíl P ístupy pracovník p i vyhodnocování D íve, kdy tento proces vyhodnocování nebyl zaveden, pracovníci SPOD hodnotili situaci dít te a rodiny na základ svého vlastního pohledu a postupovali pomocí r zných metod sociální práce. Vzhledem k p íli mnoha p ípad m, kterými se sociální pracovníci zabývali na orgánu SPOD, tak nem li d vod vyu ívat p i práci s rodinami velké mno ství metod ke shroma ování a analýze informací o situaci dít te a rodiny, které by vedly k efektivn j ímu hodnocení. 33 Vzhledem k tomuto p ístupu sociálních pracovník docházelo k tomu, e nebyly dostate n zji ovány individuální pot eby ka dého dít te a jejich rodin, co vedlo v mnoha p ípadech k problém m b hem plánování pé e, které m ly nep íznivý vliv jak na dít, tak na celé fungování rodiny. 34 Dále byla rozhodnutí sociálních pracovník v n kterých p ípadech neobjektivní vzhledem k omezenému pohledu na celkovou situaci dít te a rodiny, a tato nedostate n od vodn ná rozhodnutí mohla dávat anci r zným osobám, klient m a jejich rodinám ast ji napadat systém sociáln -právní ochrany d tí. 35 Vzhledem k t mto skute nostem vyplývajícím z mnoha 32 MPSV.CZ. Komentá k vyhodnocování. [online] [cit ]. Dostupné z: 33 PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9, PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9, MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s

21 výzkum a analýz, se za alo p emý let o zm nách b hem vyhodnocování situace dít te a rodiny. V dne ní dob se tedy sociální pracovníci sna í vyu ívat jiné p ístupy, které by byly více efektivní p i práci s rodinami. Nap íklad multidisciplinární p ístup, který lze vyu ít p i komplexním hodnocení situace dít te a rodiny. V rámci multidisciplinárního p ístupu dochází k tomu, e na procesu vyhodnocování se podílí nejen sociální pracovník OSPOD, ale i dal í odborníci. Díky této spolupráci, tak dochází ke kvalitn j ímu zhodnocení situace dít te. 36 V rámci tohoto p ístupu m e sociální pracovník vyu ít dal í metodu p i vyhodnocování a tou je p ípadová konference. Na této konferenci se schází skupina odborník v ele se sociálním pracovníkem SPOD. Tyto konference p ispívají k e ení záva né situace dít te a rodiny, kterou sociální pracovník SPOD nedoká e vy e it vlastními silami nebo se v rámci SPOD uva uje o umíst ní do náhradní rodinné pé e kv li aktuálnímu ohro ení, kterému je dít vystaveno v rodinném prost edí. Rozhodnutí sociálního pracovníka je t eba projednat s ostatními odborníky a naplánovat dal í plán pé e o dít Metody hodnocení situace dít te Podle Matou ka je t eba pro získání dostate ného mno ství pot ebných a objektivních informací p i hodnocení situace rodiny a dít te vyu ívat více metod hodnocení situace. Mezi tyto metody adíme pozorování, sociální 36 MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

22 et ení, rozhovor s d tmi, rodi i, odborníky, analýzu zpráv a údaj ze spisové dokumentace, dotazníky, ekomapu a genogram. 38 P i vyhodnocování situace rodiny a dít te lze nap íklad pozorovat prost edí, osoby p i ízené i ne ízené innosti a jako ú astník p i spole né innosti, kterou vykonávám s dít tem nebo rodinou, lze také pozorovat rodinu i v rámci sociálního et ení. Pozorování tak m e pomoci i p i ov ování informací, které jsou získány b hem rozhovoru. 39 B hem sociálního et ení, pracovník vstupuje do p irozeného prost edí rodiny, kde rodina ije. Díky sociálnímu et ení m e sociální pracovník nap íklad zjistit bytové podmínky rodiny a bezpe nost prost edí, vztahy mezi jednotlivými leny rodiny, apod. 40 Jako dal í metodu hodnocení lze vyu ít rozhovor, který je asto vyu íván p i práci s rodinami na orgánu SPOD. Tento rozhovor m e vést sociální pracovník nejen s dít tem, rodinou, ale i se spolupracujícími odborníky, kte í pomáhají p í hodnocení situace dít te a rodiny. P i vyhodnocování lze vyu ít rozhovor k navázání komunikace, k zji t ní d le itých informací a porozum ní pot eb dít te a rodiny. Pokud se jedná o rozhovor mezi dít tem a sociálním pracovníkem, m l by být rozhovor p izp soben tak, aby odpovídal v ku a schopnostem dít te. 41 Analýza zpráv odborník a jiných údaj ze spisové dokumentace je dal í metodou hodnocení. V rámci této metody v ak sociální pracovník musí 38 MATOU EK, Old ich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohro eného dít te a rodiny: v kontextu plánování pé e. Praha: Portál, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

23 posoudit jednotlivé zprávy a údaje ze spisové dokumentace a vybrat jen ty, které jsou d le ité pro hodnocení situace dít te a rodiny. 42 Mezi dal í metody vyhodnocování lze adit dotazníky, pop. testy, ekomapu a genogram. Ekomapa je ur itým typem grafického znázorn ní celkového obrazu rodiny pomocí kterého lze zp ehlednit vztahy nejen mezi leny rodiny, ale i lidmi a institucemi z jejich irokého okolí, se kterými rodina navázala n jaký vztah. Dále tato metoda pomáhá zjistit, jaké vztahy jsou d le ité pro rodinu, které mén a jaká je celková povaha v ech vztah mezi rodinou a jejím okolím. 43 Dal í metodou hodnocení je genogram, který graficky znázor uje rodinnou situaci. Genogram pomáhá pracovníkovi zp ehlednit jednotlivé vztahy a vazby mezi lidmi v nukleární a iroké rodin. Pro znázorn ní jednotlivých vztah se vy ívá r zných symbol a znak Proces vyhodnocování P i práci s rodinami na orgánu sociáln právní ochrany d tí m eme proces vyhodnocování d lit na dv základní etapy a tou je úvodní hodnocení a komplexní hodnocení. Tyto základní etapy hodnocení na sebe navazují v procesu vyhodnocování situace dít te a rodiny. 45 Výsledky hodnocení jsou 42 PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohro eného dít te a rodiny: v kontextu plánování pé e. Praha: Portál, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s

24 v obou p ípadech zaznamenány ve formulá ích, které vytvo ilo MPSV nebo orgán SPOD Úvodní hodnocení situace dít te a rodiny Úvodní hodnocení se provádí u ka dého dít te, které je p ijaté do systému SPOD a u d tí, které jsou ji v evidenci systému SPOD a v jejich aktuální situaci do lo k n jaké zm n. 47 V praxi se podle PhDr. Ptá ka a Mgr. Pemové úvodní vyhodnocování situace dít te a rodiny v t inou provádí nejpozd ji do 10 dn. 48 V sou asné dob v ak v zákon není stanovena doba, b hem které by m lo být hodnocení dokon eno. Hlavním cílem úvodního vyhodnocení situace dít te a rodiny je zjistit, zda se jedná o ohro ené dít a jaká je míra tohoto ohro ení. V p ípad, e se nejedná o ohro ené dít, nedochází k podrobn j ímu vyhodnocování a dal ímu plánování pé e. Po ur ité dob by v ak m l být tento p ípad zhodnocen, zda nedo lo k n jaké zm n a pokud nedo lo ke zm n, tak je spis uzav en a archivován na orgánu SPOD. Pokud se jedná o ohro ené dít podle 6 zákona.359/1999, sociální pracovník by m l p istoupit k dal í fázi vyhodnocování a to ke komplexnímu vyhodnocení situace dít te a rodiny. 49 Myslím, e b hem úvodního vyhodnocení je d le ité upozornit na to, e i kdy jsou zji t ní o ohro ení dít te a jeho mí e a záv rem úvodního 46 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

25 hodnocení, sociální pracovník SPOD m e i b hem vyhodnocování provést ur itá opat ení vedoucí k zaji t ní základních pot eb dít te, nap íklad pokud se jedná o p ípad, kdy je ohro en ivot a zdraví dít te a na základ tohoto ohro ení je t eba dít umístit do ústavní pé e Komplexní hodnocení situace dít te a rodiny Dal í etapou vyhodnocování je komplexní vyhodnocení, které je irokospektrálním hodnocením situace dít te a rodiny. Toto komplexní hodnocení je provád no u ohro ených d tí, u kterých je t eba zhodnotit celkovou situaci rodiny, zjistit p í iny jejich nep íznivé sociální situace, pot eby dít te a rodiny, rizika a ochranné faktory d le ité pro tvorbu IPOD. 51 Vzhledem k tomu, e komplexní hodnocení je podrobn j í ne úvodní hodnocení a jeho cíle jsou o n co ir í, tak doba, b hem které sociální pracovník vypracovává vyhodnocení situace dít te a rodiny, je del í. Podle neziskové organizace Lumos by maximální limit pro komplexní vyhodnocení m l být jeden m síc Posuzované oblasti p i procesu vyhodnocování P i vyhodnocování posuzujeme oblasti, které jsou d le ité v rámci celkového a kvalitního vyhodnocování situace dít te a rodiny. 50 BECHY OVÁ, V ra a Marta KONVI KOVÁ. Sanace rodiny: [sociální práce s dysfunk ními rodinami]. Praha: Portál, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s RACEK, Jind ich, Hana SOLA OVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování pot eb d tí Praktický pr vodce: Metodika vyhodnocování [online]. Praha: Lumos foundation, s

26 Jednotlivé posuzované oblasti b hem hodnocení se týkají dít te, jeho rodi i prost edí, ve kterém rodina ije. Tyto oblasti jsou vymezeny v 1 ve vyhlá ce. 473/2012 Sb. o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln -právní ochran d tí: 53 a) p i vyhodnocování situace dít te a rodiny je t eba zjistit míru ohro ení, názor a p ání dít te, ur it pot eby, schopnosti vzhledem k vlastnostem dít te, vymezit sociální a zdravotní rizika dít te, posoudit úrove vývoje dít te, jeho pot eby a zhodnotit pr b h vzd lávání a p ípadné p edpoklady k dal ímu vzd lávání. Podle vyhlá ky by se m lo v rámci hodnocení situace dít te p ihlí et i k v ku dít te. b) b hem vyhodnocování situace rodiny bychom m li analyzovat situaci, prost edí rodiny, p í iny krize, zhodnotit vztah rodi e a dít te, ur it pot eby a mo nosti rodiny a to p edev ím vztahové, ekonomické, sociální, pak výchovné kompetence rodi, jejich p edpoklady k výchov a s tím spojená mo ná rizika a posoudit materiální a finan ní podmínky ivota rodiny c) p i vyhodnocování ir ího prost edí rodiny bychom m li ur it vztahové, ekonomické, sociální mo nosti v ir í rodin a jejich vyu itelnost pro rodinu, ur it mo nosti ir ího sociálního prost edí a zjistit dostupnost, kvality slu eb a bezpe nost lokality pro rodinu Podrobn j í struktura jednotlivých oblastí není stanovena zákonem, ale MPSV vytvo ilo alespo minimální rámec na základ praktických zku eností sociálních pracovník, který mohou sociální pracovníci vyu ít pro více systematické hodnocení celkové situace dít te a rodiny. V rámci tohoto 53 1 vyhlá ky o provedení n kterých ustanovení zákona o sociáln -právní ochran d tí 26

27 minimálního rámce jsou doporu eny i metody hodnocení, které lze vyu ít b hem procesu vyhodnocování. 54 V minimálním rámci vytvo eném MPSV m e sociální pracovník SPOD hodnotit vývojové pot eby dít te, nap íklad zdravotní stav dít te, emocionální vývoj, chování, rodinné a sociální vztahy, sociální prezentaci dít te, identitu, samostatnost a sebeobsluhu dít te. V oblasti kapacity rodi p i pé i o dít lze hodnotit základní pé i rodi, zaji t ní bezpe í a ochrany d tí, citovou v elost rodi, zaji t ní stimulace a podn t sm rem k dít ti, vedení a nastavování hranic rodi i a stabilitu rodi. P i hodnocení ir í rodiny a prost edí m e sociální pracovník hodnotit rodinnou historii rodiny, fungování rodiny, ir í rodinu, bydlení, zam stnání, finan ní situaci, sociální za len ní rodiny a komunitní zdroje v okolí rodiny. 55 Z pohledu sociálních pracovník SPOD je tento minimální rámec dobrým vodítkem k vytvo ení strukturovaného postupu b hem procesu vyhodnocování, který lze upravit tak, aby vyhovoval r zným klient m i sociálním pracovník m SPOD Výhody a nevýhody procesu vyhodnocování Je d le ité mít na pam ti, e ka dý postup i metoda s sebou v praxi nese výhody i nevýhody. Jistou nevýhodou m e být v rámci nových zm n p i procesu vyhodnocování, v t í mno ství administrativy spojené s 54 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

28 vyhodnocováním. Je jasné, e vzhledem k povinnostem sociálních pracovník SPOD m e na první pohled p ipadat klient m, ale i pracovník m SPOD, e v t í mno ství administrativy prodlu uje proces vyhodnocování situace dít te a rodiny. Je tomu v ak práv naopak. I kdy se jedná o dlouhodobý proces, který vy aduje v t í mno ství administrativních úkon v rámci SPOD, tak vyhodnocování situace dít te a rodiny p edev ím zp ehled uje celkovou situaci dít te a rodiny, i jednotlivé postupy p i e ení nep íznivé sociální situace rodiny, dokládá v rohodné d kazy o kvalitním hodnocení situace dít te a rodiny a tím více chrání sociální pracovníky p i výkonu sociáln -právní ochrany d tí. 57 Je tedy d le ité, aby nejen stát, orgán SPOD, r zní spolupracující odborníci z jiných obor, neziskové organizace, ale i ohro ené rodiny a d ti se aktivn ú astnili procesu vyhodnocování, na základ kterého jim bude poskytnuta co nejv t í podpora a pomoc p i e ení jejich nep íznivé sociální situace Problémy sociálních pracovník b hem vyhodnocování V rámci sociální práce s rodinami sociální pracovníci vyu ívají procesu vyhodnocování, jeho postupy je t nejsou standardizované a to m e p iná et jisté problémy v rámci tohoto procesu Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁ EK. Standardy v oblasti sociáln -právní ochrany d tí a hodnocení ohro eného dít te. Právo a rodina: rodina, man elství, d ti a mláde, d dictví: rodinné právo. Praha: Linde, 2013, 9,

29 Problém, který se asto objevuje v rámci sociální práce s rodinami p i procesu hodnocení situace dít te a rodiny, je prvek subjektivity ka dého sociálního pracovníka, který vstupuje do tohoto vyhodnocování. Tento problém, v ak ani v dne ní dob nelze potla it. Jeliko sociální práci vykonávají lidé, kte í mají ur ité emoce, sociální nastavení, jsou ovlivn ny výchovou svých rodi, apod. Sociální pracovník sice p iná í prvek subjektivity, ale zárove tím i svou jedine nost, která je ádoucí p i práci s rodinami. 60 Reflexivní p ístup se v praxi jeví jako nesmírn d le itý. 61 Abychom zmírnili problém subjektivity v hodnocení situace dít te a rodiny, m eme nap íklad vyu ívat více metod, informací a zdroj. 62 Dal í problém, který m e nastat p i hodnocení situace dít te a rodiny, je vyu ívání jednodu ího p ístupu p i hodnocení situace dít te, p i kterém se sociální pracovník zam uje jen na rizikové faktory, které jsou viditelné a jsou pova ovány za znak dysfunkce v rodin. Tento p ístup se hojn vyu íval v rámci SPOD v R nejen v minulosti, ale p etrvává i dodnes. 63 Významný vliv na tento problém m e mít profesionalita a zodpov dnost sociálního pracovníka a stanovený postup, ze kterého sociální pracovník vychází p i vyhodnocování. 64 V praxi sociálních pracovník orgán SPOD je tedy mnohem u ite n j ím p ístupem v systému hodnocení, hodnocení na základ rizikových, ale i protektivních faktor. Tento p ístup umo uje sociálnímu pracovníkovi zjistit rizika, která mohou ohrozit nejen ivot dít te, ale i celé rodiny. Proto se v rámci SPOD sociální pracovník sna í p i práci s rodinou 60 MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohro eného dít te a rodiny: v kontextu plánování pé e. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich. Metody a ízení sociální práce. Praha: Portál, s ÚLEHLA, Ivan. Um ní pomáhat: u ebnice metod sociální praxe [online]. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), s

30 odstranit tato rizika pomocí ur itých opat ení a tím zabránit bezprost ednímu riziku ohro ení dít te a rodiny. Díky hodnocení protektivních faktor v ak m e sociální pracovník pomoci ohro ené rodin k celkové obnov jejich rodinného prost edí a také je m e p ipravit na budoucí nep íznivé sociální situace, které u bude schopna rodina vy e it vlastními silami. 65 Záv rem lze tedy íci, e i kdy se objeví ur ité problémy p i vyhodnocování situace dít te a rodiny u sociálního pracovníka, t eba v p ístupu k vyhodnocování, lze tyto problémy vy e it, zmírnit a mo ná i odstranit. Tyto problémy toti mohou být zp sobeny tím, e nejsou stanoveny je t strukturované postupy v rámci procesu vyhodnocování, které by p esn stanovovaly, jak by m l sociální pracovník k vyhodnocování p istupovat. 65 Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

31 3. Rizikové faktory Nyní bych se ráda zabývala d le itou sou ástí procesu vyhodnocování a tou je rozpoznání r zných rizikových faktor, které mohou p sobit na nep íznivou situaci dít te a rodiny. V dal í ásti je popsán význam a typy rizikových faktor, se kterými se m eme setkat v pr b hu vyhodnocování. 3.1 Definice pojmu rizika V rámci sociální práce s rodinami na orgánu SPOD se asto setkáváme s ur itými riziky, které se objevují v rodin a mohou navozovat ur ité zm ny ve fungování celé rodiny. Podle Mat j ka je chápáno samotné riziko nikoliv jako ur ité nebezpe í, ale spí e jako ur itá mo nost, která m e nastat. 66 Naproti tomu Dunovský vnímá riziko jako potenciální nebezpe í, které m e ohrozit dít a celou rodinu Význam rizikových faktor Pod rizikovými faktory si m eme p edstavit ur ité vlivy, které mohou zvy ovat míru ohro ení dít te a rodiny. 68 V rámci SPOD se tak m eme setkávat s rizikovými faktory na stran rodi a d tí. Ur itý vliv na rodinnou situaci m e mít z ekonomického hlediska i prost edí, kde rodina ije. Dal í vliv na vznik rizikových faktor m e mít nap íklad probíhající ekonomická krize, která m e mít za následek zvý ené riziko chudoby, nezam stnanosti, 66 MAT J EK, Zden k. Co d ti nejvíc pot ebují: eseje z d tské psychologie. Praha: Portál, s MAT J EK, Zden k, Ji í DUNOVSKÝ a Zden k DYTRYCH. Týrané, zneu ívané a zanedbávané dít. Praha: Grada, s BECHY OVÁ, V ra a Marta KONVI KOVÁ. Sanace rodiny: [sociální práce s dysfunk ními rodinami]. Praha: Portál, s

32 nedostatek materiálních prost edk rodiny a d tí k zaji t ní kvalitního bydlení. 69 Tyto vlivy mohou vést ke vzniku mnoha problém, se kterými se rodina nedoká e vypo ádat vlastními silami, m e docházet i k ohro ení ivota a zdraví d tí, ale i celé rodiny. V tuto chvíli by m l sociální pracovník SPOD poskytnout rodin pomoc a podporu, zjistit míru ohro ení. Pokud se jedná o ohro enou rodinu, tak by m l zhodnotit celkovou situaci dít te a rodiny, rozpoznat rizikové i ochranné faktory, zjistit individuální pot eby dít te a rodiny. Teprve pak vytvo it IPOD, pomocí kterého bude sociální pracovník spolu s rodinou pracovat na e ení jejich nep íznivé sociální situace. 70 V rámci SPOD se m eme setkávat s jednotlivými rizikovými faktory p i procesu vyhodnocování, b hem kterého rozpoznáváme i ochranné faktory, které jsou ur itým protipólem rizikových faktor. 71 Sociální pracovník se sna í p i práci s rodinami v rámci SPOD, aby oba typy faktor byly vyvá ené nebo aby spí e p eva ovaly ty ochranné faktory, které pomáhají podpo it rodinu p i e ení jejich nep íznivé situace. Díky identifikaci rizikových faktor b hem procesu hodnocení m e sociální pracovník lépe rozpoznat problémy v rodin, a tak urychlit proces hodnocení. Z toho vyplývá, e jak rizikové, tak i ochranné faktory se stávají významnou sou ástí komplexního zhodnocení situace dít te a rodin, individuálního plánu ochrany dít te, pomáhají p i e ení nep íznivé sociální situace rodiny a zárove p ispívají k v t í p ipravenosti rodin na jednotlivá rizika MATOU EK, Old ich, Jana KOLÁ KOVÁ a Pavla KODYMOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika r zných cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, s PEMOVÁ, Terezie; PTÁ EK, Radek. Sociáln -právní ochrana d tí pro praxi. Praha: Grada Publishing, s MAT J EK, Zden k. Co d ti nejvíc pot ebují: eseje z d tské psychologie. Praha: Portál, s Kol. autor. Manuál implementace vyhodnocování situace dít te a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dít te pro orgány sociáln -právní ochrany. Praha: MPSV, s

33 3.3 Typy rizikových faktor P i zji ování rizikových faktor v procesu vyhodnocování m eme rozli ovat rizikové faktory, které se vyskytují u d tí, rodi nebo v prost edí, kde rodina ije. V rámci tohoto procesu se v t inou setkáváme s více rizikovými faktory najednou Rizikové faktory na stran d tí Podle Mat j ka se u dít te m eme setkat s rizikovými faktory v podob n jakého posti ení, p ed asného narození, psychických poruch, zvý ené pla tivosti, nespavosti, nemocnosti, agresivity, specifických poruch u ení i poruch komunikace. Dal ím specifickým a astým problémem v R m e být dít, které nevyr stá ve své biologické rodin. 74 Tyto specifické problémy jsou dány d tem geneticky, d dí je po svých rodi ích, prarodi ích nebo se objevují b hem ivota jako d sledek n jaké nehody, nemoci i patné výchov rodi. 75 Specifické problémy d tí mohou být rizikem pro jejich rodi e v tom smyslu, e u nich mohou vyvolávat r zné emoce, které rodi e nemusejí dávat najevo anebo je naopak mohou ventilovat skrze své d ti formou zanedbávání, týrání, zneu ívání. D ti tedy v t chto p ípadech vyvolávají ur itý podn t sm rem k rodi m a zále í na rodi ích, jak na tyto podn ty zareagují BECHY OVÁ, V ra a Marta KONVI KOVÁ. Sanace rodiny: [sociální práce s dysfunk ními rodinami]. Praha: Portál, s MAT J EK, Zden k. Co d ti nejvíc pot ebují: eseje z d tské psychologie. Praha: Portál, s MAT J EK, Zden k, Ji í DUNOVSKÝ a Zden k DYTRYCH. Týrané, zneu ívané a zanedbávané dít. Praha: Grada, s MAT J EK, Zden k. Co d ti nejvíc pot ebují: eseje z d tské psychologie. Praha: Portál, s

34 3.3.2 Rizikové faktory na stran rodi Podle Mat j ka se dal í faktory mohou objevit i u rodi, kte í d íve byli týráni svými rodi i nebo nyní mají n jaké posti ení, psychické poruchy, poruchy chování a osobnosti, závislost na návykových látkách, jsou více agresivní, depresivní nebo nervózní. Dal ími rizikovými faktory m e být rozvod, rodi e, které nedosáhli zletilosti nebo se stali nevlastními rodi i, jedním rodi em vychovávající dít nebo rodi e, kte í mají zvlá tní výchovné praktiky i ivotní styl. 77 V echny tyto faktory mohou být dány geneticky nebo p edávány z generace na generaci nebo jsou získávány b hem ivota v d sledku r zných nemocí, nehod i nep íznivých sociálních situací Rizikové faktory prost edí V prost edí, kde rodina ije, se mohou objevit rizikové faktory, jako jsou nap íklad chudoba, nezam stnanost, ztráta bydlení nebo nedostate n vyhovující bytové podmínky, které rodinu mohou ohro ovat. 78 V R m e ke zvý enému výskytu t chto faktor p ispívat i vliv ekonomické krize. Chudobu m eme d lit na dobrovolnou, absolutní i relevantní. Pro dobrovolnou chudobu se rozhodují sami ob ané, nap íklad z vlastního p esv d ení. P i absolutní chudob dochází k tomu, e u osob nejsou dostate n uspokojovány základní pot eby. A relevantní chudoba je následkem nerovnosti ve spole nosti, kde dochází k uspokojování základních pot eb, ale na nízké úrovni. 79 P i práci s rodinami na orgánu SPOD se nejvíce setkáváme s relevantní a absolutní chudobou. Zvý ené riziko chudoby se m e 77 MAT J EK, Zden k. Co d ti nejvíc pot ebují: eseje z d tské psychologie. Praha: Portál, s MAT J EK, Zden k, Ji í DUNOVSKÝ a Zden k DYTRYCH. Týrané, zneu ívané a zanedbávané dít. Praha: Grada, s MATOU EK, Old ich, Jana KOLÁ KOVÁ a Pavla KODYMOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika r zných cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, s

35 objevit u rodin s více d tmi a nízkými p íjmy. 80 Toto riziko má za následek naru ení funkcí rodiny. Pokud je rodina dlouhodob ohro ena chudobou, m e docházet k zadlu ování, sociálnímu vylou ení rodiny ze spole nosti. Dal ím rizikovým faktorem prost edí je nezam stnanost. Nezam stnanost m e být bu krátkodobá, nebo dlouhodobá. Nezam stnaný rodi je ten, který nem e najít práci, i kdy ji aktivn hledá. Kv li nezam stnanosti rodi m e docházet k oslabení funkcí rodiny, která m e vést a k chudob rodiny. 81 Jako dal í rizikový faktor v oblasti bydlení m eme uvést nap íklad ztrátu bydlení nebo zhor ené bytové podmínky z d vodu patné finan ní situace, kdy má rodina nedostatek finan ních prost edk k zaji t ní kvalitního bydlení. Kv li patné finan ní situaci rodina ztrácí mo nost najít si samostatné bydlení, a tak musí bydlet bu v azylových domech, nebo na ubytovnách. 82 Ob tato prost edí jsou riziková a mohou být ohro ením pro d ti a rodinu. P i práci s rodinou v rámci SPOD nejsou d ti odebírány na základ návrhu k soudu pouze kv li t mto rizikovým faktor m. 83 V d sledku dlouhodobého p sobení rizikových faktor v rodin, mohou rodi e pova ovat za primární nebezpe í zvý ené riziko chudoby, nezam stnanosti a ztráty bydlení, kterému se sna í bránit, bez ohledu na pot eby svých d tí, které by m ly uspokojit a ne iní tak. St edem jejich zájmu se tak stávají jejich vlastní pot eby. V t chto situacích je tedy pot eba, aby sociální pracovník poskytl podporu a pomoc p i e ení nep íznivé situace rodiny, která je ohro ena mnoha faktory, kterým není schopna elit bez pomoci 80 MATOU EK, Old ich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohro eného dít te a rodiny: v kontextu plánování pé e. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich a Hana PAZLAROVÁ. Podpora rodiny: manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál, s MATOU EK, Old ich, Jana KOLÁ KOVÁ a Pavla KODYMOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika r zných cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, s zákona o sociáln právní ochran d tí 35

36 sociálního pracovníka. Pomoc a podpora ze strany sociálního pracovníka SPOD je poskytována formou poradenství, nabídkou dostupných sociálních slu eb a sociálních dávek, které m e rodina vyu ívat a tím zabránit výskytu t chto rizikových faktor. 36

37 4. Vyhodnocování v praxi jako sou ást sociální práce s rodinami V této ásti se budu zabývat tím, jak je proces vyhodnocování aplikován v praxi. Pot ebné údaje jsem erpala ze spisové dokumentace klient OSPOD Prahy 2 a jména uvedená v kazuistikách jsou pozm n ná vzhledem k ochran osobních údaj. Toto pracovi t vyu ívá p edev ím formulá pro hodnocení situace dít te a rodiny, který vychází z metodického doporu ení vypracovaného MPSV. 4.1 Kazuistika 1 Luká ovi jsou 4 roky a bydlel spolu s rodi i v rodinném dom v krajském m st. Jeho matce je 33 let a pracovala jako právni ka. Jeho otci je 32 let a pracoval jako konzultant v IT firm. Co se týká vztah v ir í rodin, kv li konfliktním situacím mezi matkou Luká e a rodinou otce do lo k ukon ení jakýkoliv styk matky s rodinou otce. Otec v ak Luká e bral na náv t vu ke své matce. Naproti tomu matka matky asto rodin pomáhala p i r zných konfliktních situacích, nap íklad nabídla azyl pro dceru po fyzickém útoku jejího man ela. Od r spolu za ali rodi e ít ve spole né domácnosti. V pr b hu 3 let docházelo mezi rodi i k astým konflikt m a dokonce k násilí mezi rodi i v p ítomnosti dít te. Rodi e se sna ili rodinnou situaci e it, a tak chodili do man elské poradny, kde ke zlep ení situace mezi rodi i nedo lo. 37