Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 08 IFRS 11 US GAAP. Kdo vám pomůže zvládnout stres? Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 08 IFRS 11 US GAAP. Kdo vám pomůže zvládnout stres? Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví"

Transkript

1 Kdo vám pomůže zvládnout stres? Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP listopad 2012, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví 08 IFRS Stav schvalování IFRS v Evropské unii Rada IASB vydává úpravy týkající se investičních účetních jednotek Nová publikace společnosti Deloitte z oblasti IFRS Pozvánka na podzimní seminář IFRS 11 US GAAP Hodnocení externích auditorů aneb Jak by spolu auditní firmy a auditní výbory měly komunikovat

2 Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví V sérii našich článků se zaměříme na různé dilematické situace, které naše účetní legislativa dostatečně nepokrývá, a budeme diskutovat možná řešení takových situací. V dnešním příspěvku se podíváme na problematiku vykazování sdružení firem ve stavebnictví. Trendem posledních let v odvětví stavebnictví je získávat a realizovat stavební zakázky ve sdružení. Spojení dvou či více partnerů ve sdružení může přinášet technicko-technologické výhody, kapacitní úspory nebo vyšší efekty plynoucí z uplatnění specifického know-how, existence sdružení však někdy může být ryze účelová např. pro splnění podmínek výběrového řízení. Úvod do problematiky stavebních sdružení Na úvod jen stručně připomeneme, že sdružení nemá v našich podmínkách daňovou ani právní subjektivitu. Je zakotveno v občanském zákoníku a jeho jménem jedná jeho vedoucí účastník, který je obvykle zároveň plátcem daně. Před založením sdružení je nezbytné, aby spolu partneři komunikovali a byli se schopni dohodnout na nejdůležitějších aspektech fungování sdružení. Sem patří zejména stanovení vedoucího účastníka sdružení, určení formy sdružení, rozdělení objemu prací, stanovení způsobu jednání účastníků sdružení uvnitř i vůči externím partnerům a nastavení oběhu účetních dokladů, jakož i podoby a interpretace dokladů vstupů pro účtování u vedlejších účastníků. Smlouva o sdružení by měla pokrývat všechny tyto aspekty. V našem příspěvku se zaměříme na účetní rovinu stavebního sdružení s přihlédnutím k podmínkám v České republice, ale také okomentujeme aktuální vývoj ve výkaznictví dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetnictví a reporting jsou od počátku ovlivněny zejména zvolenou formou sdružení. Dvě základní formy sdružení nazývané často jako horizontální a vertikální jsou v praxi modifikovány mimo jiné s ohledem na potřeby zakázky (investora), potřeby účastníků sdružení, ale také s ohledem na povahu či sílu jednotlivých účastníků sdružení: V tzv. horizontálním sdružení obvykle vystupují účastníci sdružení vedle sebe vůči investorovi, mají rovné postavení, vedoucí účastník vede obvykle účetnictví a provádí celkovou administraci, kontrolu a koordinaci činnosti sdružení. Účastníci mají vymezený úsek díla odpovídající jejich podílům na sdružení, na tom samostatně pracují, realizují z něj hospodářský výsledek plynoucí z efektivity jejich práce a kromě toho se podílejí na úhradě společných nákladů sdružení. Schematicky lze vyjádřit takto: (A + B) ---> investor. Naproti tomu v tzv. vertikálním sdružení má vedlejší účastník roli podobnou běžnému subdodavateli. Svoji vymezenou část díla de facto předává vedoucímu účastníkovi, který primárně vystupuje vůči investorovi. Jakékoliv dodatečné požadavky na investora podává obvykle prostřednictvím vedoucího účastníka. Vedlejší účastník se také podílí na úhradě společných nákladů sdružení. Schematicky lze vyjádřit takto: A ---> B ---> investor. Účetní regulace sdružení V české účetní legislativě se k tématice účetnictví a výkaznictví sdružení mnoho nepíše. Sdělení o účtování ve sdružení bez právní subjektivity (čj. 281/36 980/1994) uveřejněné ve FZ č. 7/1994 říká: Sdružení není právnickou osobou a tudíž ani účetní jednotkou ve smyslu 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Doporučujeme, aby účetnictví za sdružení vedl v souladu se smlouvou o sdružení pověřený účastník sdružení. V tomto případě se účetnictví vede v účetní soustavě, ve které účtuje tento pověřený účastník sdružení. Při skončení činnosti sdružení nebo minimálně na konci účetního období (zdaňovacího období) je nutné rozdělit na jednotlivé účastníky sdružení v dohodnutém poměru náklady a výnosy, resp. výdaje a příjmy, a vyřešit majetkové vztahy mezi účastníky, zejména k investičnímu majetku získanému z prostředků vytvořených z činnosti sdružení. Příslušná výše nákladů a výnosů, resp. výdajů a příjmů, zjištěná a předaná účastníkem pověřeným vedením účetnictví sdružení, se netransformuje do účetní soustavy přebírajícího účastníka, pokud tento účtuje v jiné účetní soustavě. Předání poměrné části nákladů a výnosů, resp. výdajů a příjmů se provede zvláštním účetním dokladem. Pro účely zjištění základu daně z příjmů doporučujeme doplnit tento doklad rovněž o poměrný díl částek, o které se upravuje hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle 23 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o poměrnou část položek snižujících základ daně z příjmů, včetně údajů o darech. Pokud je některý z účastníků sdružení ze smlouvy pověřen vedením účetnictví za sdružení, odpovídá za metodickou stránku vedení účetnictví a za uložení (archivaci) originálních účetních dokladů a dalších účetních písemností, vztahujících se k činnosti sdružení a přiměřeně se na něho vztahuje 37 zákona o účetnictví. 02

3 Pokyn č. D 234 o uplatňování DPH při podnikání ve sdružení pak říká v části III. Daňová a účetní evidence, podávání daňového přiznání: Podle 11 odst. 3 ZDPH vede daňovou evidenci podle odstavců 1 a 2 odděleně za celé sdružení plátce, který je určeným účastníkem sdružení, to znamená, že podle odstavce 1 vede odděleně za celé sdružení záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních v uvedeném členění, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně a záznamy o úpravách odpočtu daně. Určený účastník sdružení na základě této evidence uvádí ve svém daňovém přiznání v součtu zdanitelná plnění a daň z činnosti sdružení a zdanitelná plnění a daň z činnosti. Ostatní účastníci sdružení plátci podávají daňové přiznání, i když jim nevznikla daňová povinnost. O penězích a vnesených věcech určených podle druhu do sdružení účtuje určený účastník pověřený vedením účetní evidence za sdružení. O vnesených věcech jednotlivě určených účtuje jejich k, je-li tato věc ve spoluvlastnictví několika účastníků, účtují tito účastníci sdružení o svých spoluvlastnických podílech a odpisech s nimi souvisejících, každý samostatně ve svém účetnictví. O dlouhodobém hmotném a dlouhodobém nehmotném majetku získaném společnou činností sdružení účtuje každý účastník samostatně podle podílu na majetku ve sdružení v okamžiku nabytí spoluvlastnického práva. V souladu se sdělením MF o účtování ve sdružení bez právní subjektivity čj. 281/36 980/1994 určený účastník pověřený vedením účetnictví za sdružení na konci účetního období nebo při zrušení sdružení (rozpuštění sdružení nebo vystoupení nebo vyloučení účastníka) rozdělí výdaje a příjmy, resp. náklady a výnosy sdružení na jednotlivé účastníky způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem a převede je na ostatní účastníky zvláštním účetním dokladem. Pokud účastník vede podvojné účetnictví, použije účty 358, 368 a 398. Pokud vede jednoduché účetnictví, účtuje v peněžním deníku průkazným způsobem nebo odděleně tak, že založí zvláštní peněžní deník a zvláštní pomocné účetní knihy pro tento účel. Povinnost vést účetnictví sdružení je zakotvena v zákoně o účetnictví s odkazem na jeho účastníky. Žádná detailní pravidla pro vedení účetnictví a reporting však v legislativě nenajdeme. Tento nedostatek legislativy může v praxi vést k určité anarchii, kdy různé účetní jednotky vykazují podobné transakce zcela odlišně a jejich účetní závěrky jsou v rámci jednoho odvětví nesrovnatelné. Ilustrace problematiky na příkladech Podívejme se nyní na různé hypotetické situace, jak účast ve sdružení vykázat v soustavě podvojného účetnictví, a také na vyplývající dopady do interpretace účetní závěrky, případně ukazatelů finanční analýzy. Na jednoduchých, do jisté míry extrémních příkladech si ukážeme, jak zvláštní situace mohou v účetní závěrce vedoucího a vedlejšího účastníka sdružení nastat a jaký mají vliv na hodnocení společnosti z hlediska likvidity (ukazatele z rozvahy) nebo v případě výsledovky z hlediska výše obratu (časté měřítko hodnocení velikosti a výkonnosti) a rentability (časté kritérium v zadávacích řízeních). Finanční ukazatele spočtené z účetní závěrky jsou nejen kritériem v zadávacích řízeních, ale rovněž jsou využívány bankami a jinými obchodními partnery, např. pro posuzování bonity. Situace, které v příspěvku používáme jako modelové, jsou pouze pro 2 účastníky, v praxi se vyskytují sdružení o 3 a více účastnících, závěry jsou však analogické i pro taková sdružení. V praxi se dále mohou vyskytnout i situace, kdy např. vedoucí účastník sdružení je navíc ještě subdodavatelem vedlejšího účastníka pro určitou část díla, tj. mohlo by potenciálně dojít až ke ztrojnásobení obratu v závěrce vedoucího účastníka. Řešení naznačené v našem příspěvku by vždy mělo směřovat k vykázání (pouze) toho, co bylo ve skutečnosti provedeno každým z účastníků. Dále je třeba zmínit, že předání nákladů a výnosů zde uvádíme pro zjednodušení agregovaně, v praxi se nabízí otázka, zda převod nákladů a výnosů vedlejšímu účastníkovi (účastníkům) provádět na úrovni hlavních kategorií výkonů a výkonové spotřeby, nebo na úrovni jednotlivých řádků výsledovky přesněji na úrovni nákladových a výnosových druhů (tj. výkony, výkonová spotřeba, ost. provozní náklady/výnosy, ost. finanční náklady/výnosy atd.). Za účelem posouzení, zda je vhodnější první uvedený nebo druhý způsob, je třeba přihlédnout k významnosti dopadu na celou účetní závěrku a okomentovat toto posouzení spolu s celou účetní politikou pro vykazování sdružení (ať již jako vedoucí či jako vedlejší účastník) v příloze účetní závěrky. Tento příspěvek se zabývá diskuzním způsobem primárně účetním zobrazením různých variant/alternativ, daňové požadavky nejsou v příspěvku detailně řešeny. Primárním kritériem při hodnocení zvažovaných variant zobrazení je věrnost zobrazení s věcnou realitou, stránka průkaznosti včetně daňové průkaznosti však tímto nemusí být (při vhodně nastaveném systému) nutně poznamenána. Situace 1 prezentace v rozvaze Vedoucí účastník A reálně provádějící stavbu, vložil do sdružení 100, vede účetnictví sdružení; vedlejší účastník B rovněž reálně provádějící stavbu, vložil do sdružení 100. Předpokládejme, že jinak má společnost A, resp. B pouze kapitál. Dále předpokládejme, že projekt byl na dobu jednoho roku ze strany investora přerušen. Situaci po vkladu demonstruje následující tabulka jedná se o variantu čistou analogii pořízení majetku (v tomto případě jde jen o převod z jednoho bankovního účtu na druhý), kdy není rozvaha vedoucího účastníka nadhodnocena o vztah tohoto účastníka vůči sdružení (je použit spojovací účet 398). AKTIVA Rozvaha společnost A PASIVA Peníze 200 Vlastní kapitál 100 Závazek vůči účastníkům 100 sdružení celkem 200 celkem 200 AKTIVA Rozvaha společnost B PASIVA Peníze 0 Vlastní kapitál 100 Pohledávka z účasti 100 ve sdružení celkem 100 celkem

4 Jak interpretovat výkazy jednotlivých účastníků? Pokud společnost A prezentuje plnou výši peněžních prostředků jako svých, asi to není úplně správné reálně s nimi nemůže pohotově a volně (v příkladu po dobu jednoho roku!) disponovat, protože jsou použitelné pouze pro účely sdružení. Sama přitom nemusí mít již další prostředky, a tudíž ukazatel likvidity by byl v takovém případě nesprávný pokud by byl spočten pouze na bázi běžných účetních výkazů bez přihlédnutí k případným doplňujícím informacím v příloze účetní závěrky. Situace by byla o to závažnější, pokud by tento účastník např. musel plnit určité požadavky z úvěrových smluv (tzv. kovenanty) a plnil je zejména na základě čísel ze sdružení. Jako zcela nevhodný postup by byla situace, kdy by účastník A zaúčtoval vklad bez použití spojovacího účtu (nejčastěji 398) a došlo by k multiplikaci zůstatků v rozvaze, tedy by evidoval: AKTIVA Rozvaha společnost A PASIVA Peníze 200 Vlastní kapitál 100 Pohledávka z účasti 100 Závazek vůči účastníkům 100 ve sdružení (A) sdružení (A) Závazek vůči účastníkům 100 sdružení (B) celkem 300 celkem 300 Ekonomicky se nic nezměnilo proti výše uvedené rozvaze, vykazovány jsou však větší bilanční zůstatky a společnost se zdá být větší. V českém výkaze rozvahy jsou dlouhodobé pohledávky součástí oběžných aktiv, tj. dopad např. na ukazatele likvidity je tak dalším zkreslením, pokud nedojde k očištění oběžných aktiv o dlouhodobé tituly pohledávek. U společnosti B v této situaci žádná potíž v interpretaci asi není. Účast na sdružení je v tomto okamžiku, kdy se reálně nic dalšího kvůli přerušení projektu neděje, vyjádřena v jediné položce, tedy v pohledávce z účasti ve sdružení. Pohledávka by byla podle své povahy prezentována případně jako dlouhodobá. Posuňme se nyní v čase a představme si, že stavební projekt je v plném běhu a v účetnictví sdružení existují (kromě vztahů sdružení vůči účastníkům) tituly jako např. nedokončená výroba, pohledávky za investorem, daňové pohledávky/závazky, závazky vůči subdodavatelům apod. Otázka, jak toto zobrazit v rozvaze vedoucího a vedlejšího účastníka je na místě o to víc: předat od každého kousek oběma účastníkům dle jejich podílů na sdružení? nechat všechno plně v jednotlivých řádcích rozvahy vedoucího účastníka s vyjádřením netto pohledávky/závazku vedlejšího účastníka? nebo snad konsolidovat všechno do jedné netto položky v rozvaze vedoucího účastníka a vyjádřit tak jeho netto pohledávku nebo závazek z účasti na sdružení aby neprezentoval jednotlivé řádky aktiv jako své, když nejsou plně pod jeho kontrolou a aby nenarušoval poměrové ukazatele (zejm. likviditu a zadluženost) jakýmkoliv směrem? Úvahy se zobrazením ve výsledovce obou účastníků popsané níže v situaci 2 mohou napovědět, jaké vhodné zobrazení (v základních třech variantách: poměrové, plné po řádcích, v jedné položce), pro rozvahu použít. V závěru se tedy k alternativám zobrazení v rozvaze vrátíme. Situace 2 prezentace ve výsledovce Vedoucí účastník A reálně provádějící stavbu, vložil do sdružení 100, vede účetnictví sdružení; vedlejší účastník B rovněž reálně provádějící stavbu, vložil do sdružení 100. Předpokládejme, že jinak má společnost A, resp. B pouze kapitál. Účastníci si dělí výsledek ze sdružení rovným dílem. Kompenzaci účastníkovi A za vedení sdružení pro tuto chvíli ignorujme. Dále předpokládejme, že účastník A vynaložil náklady 50 na svoji část díla, vyfakturoval do sdružení 60, účastník B vynaložil náklady 20 na svoji svěřenou část díla, vyfakturoval do sdružení 24, průběhy obou částí díla (tj. část realizovaná účastníkem A i část účastníka B) byly v souladu s plánem, sdružení vznikly dále společné finanční náklady 6, o které se dělí účastníci rovným dílem. Sdružení vyfakturovalo na investora 96. Protože investor dosud fakturu neuhradil, ani faktury účastníků nebyly sdružením uhrazeny. Jak bude vypadat výsledovka účastníků? Na úvod si ukažme, jak bude vypadat výsledovka samotného sdružení: NÁKLADY Výsledovka sdružení VÝNOSY účastníkem A účastníkem B Společné finanční náklady 60 Výnosy na investora 24 6 celkem 90 celkem 96 zisk 6 A nyní se podívejme, jak by se HYPOTETICKY dalo postupovat při zobrazení u jednotlivých účastníků. Níže uvedené varianty zobrazení nemusejí být vyčerpávajícím výčtem, praxe může přinést další zajímavá řešení včetně kombinací. Jednotlivé metody vedou vždy ke stejnému hospodářskému výsledku u jednotlivých účastníků, ovšem za různé výše celkových vykázaných nákladů a výnosů. Varianta 1. výsledovky, kdy pro zobrazení prací účastníka B je ve výsledovce vedoucího účastníka použita metoda subdodávky bez alokace vedlejších nákladů (vedlejšímu účastníkovi je alokován pouze netto podíl na hospodářském výsledku sdružení): NÁKLADY Výsledovka účastníka A VÝNOSY účastníkem B Společné finanční náklady Vnitropodniková 50 Výnosy na investora Vnitropodniková Převod podílu na HV účastníkovi B tj. ( )/2 celkem 80 celkem 93 zisk

5 NÁKLADY Výsledovka účastníka B VÝNOSY 20 Fakturace na sdružení 24 Podíl na HV ze sdružení 3 celkem 20 celkem 27 zisk 7 Tato metoda vede k vykázání práce vedlejšího účastníka jako subdodávky, vedoucí účastník si do jisté míry přivlastňuje veškeré výkony provedené sdružením. Pokud je společnost účastník A hodnocena z hlediska výše obratu (v této variantě je obrat nejvyšší), pak se jeví téměř o polovinu větší, než ve skutečnosti je. Z hlediska rentability (jakožto častého ukazatele v zadávacích řízeních veřejných zakázek spolu s obratem za příslušný segment stavebnictví atd.) je samozřejmě při stejném zisku rentabilita nejnižší. Naproti tomu výsledovka účastníka B je co do výše skutečně provedených výkonů blízká realitě. Asi bychom mohli filozoficky diskutovat o tom, zdali v praxi, kdy např. účastníkem A by byla velká stavební firma a účastníkem B malá specializovaná firma (velmi účelové spojení pro sdružení), není podstatou sdružení spíše subdodávka účastníkem B? Účastník A by tak skutečně vedl, spravoval a realizoval projekt v rozhodující míře. Takové řešení by bylo na zvážení asi zejména za situace, kdy by podíl účastníků na sdružení (podíl na provedených pracích) byl dohodnut např. na 70:30 či více. Pokud se významně odlišuje podíl účastníků na provedených pracích a podíl na nákladech a výnosech sdružení, pak je situace o to bizarnější. V tomto duchu pak můžeme rovněž konstatovat, že varianta 5. popsaná níže by byla vhodná obzvláště, pokud podíl účastníků na sdružení je zhruba 50:50 (ať již z hlediska prací nebo z hlediska nákladů a výnosů sdružení). Připomeňme pro úplnost, že některé projekty mohou ve stavebnictví trvat i více let, a tudíž rozkolísání výkonů jednotlivých účastníků pro sdružení může nabývat ještě časový rozměr (v každém roku jiný poměr skutečně provedených výkonů oproti sjednanému podílu na nákladech a výnosech, byť by byl 50:50)! Vyjádřeno sugestivní otázkou pokud např. v prvním roce provedl výkony pouze vedlejší účastník B, je správné, aby účastník A vykazoval ve své celkové výsledovce nějaké obraty nákladů a výnosů mimo společných nákladů 05 (event. podíl na společných nákladech dle varianty 2. níže) a mimo svého podílu na hospodářském výsledku ze sdružení (je pravděpodobné a běžné, že se celková faktura na investora liší od vedlejšího účastníka do sdružení) když tedy účastník A neprovedl žádné výkony (přestože by např. dohodnutý podíl obou účastníků na práci pro sdružení i výsledcích byl 50%)? Varianta 2. výsledovky, kdy pro zobrazení prací účastníka B je ve výsledovce vedoucího účastníka použita metoda subdodávky podobně jako ve variantě 1., ovšem nyní jsou společné vedlejší náklady alokovány vedlejšímu účastníkovi a vedlejšímu účastníkovi je alokován dále jen netto hospodářský výsledek: NÁKLADY Výsledovka účastníka A VÝNOSY účastníkem B Společné finanční náklady Vnitropodniková Převod podílu na spol. nákladech účastníkovi B 50 Výnosy na investora Vnitropodniková -3 Převod podílu na HV účastníkovi B tj. ( )/2 celkem 77 celkem 90 zisk 13 NÁKLADY Výsledovka účastníka B VÝNOSY 20 Fakturace na sdružení 24 Podíl na spol. nákladech 3 Podíl na HV ze sdružení 6 ze sdružení celkem 23 celkem 30 zisk 7 Podobně jako u varianty 1. tato metoda vede k vykázání práce vedlejšího účastníka jako subdodávky a vedoucí účastník si do jisté míry přivlastňuje veškeré výkony provedené sdružením. Vzhledem k nízké výši vedlejších nákladů a tedy nízkému vlivu převáděných společných nákladů na celkové obraty účastníků v tomto příkladu jsou ukazatele rentability podobné jako u varianty 1. výše. Podobně i zde je výsledovka účastníka B blízká realitě co do výše skutečně provedených výkonů. Varianta 3. výsledovky, kdy veškeré vzniklé náklady a výnosy (bez ohledu na to, kdo výkony skutečně provedl) jsou ze sdružení rozděleny v dohodnutém poměru účastníkům, v tomto případě rovným dílem: NÁKLADY Výsledovka účastníka A VÝNOSY účastníkem B Společné finanční náklady Vnitropodniková Převod podílu na celk. nákladech účastníkovi B 50 Výnosy - na investora Vnitropodniková -45 Převod podílu na celk. výnosech účastníkovi B celkem 35 celkem 48 zisk 13 NÁKLADY Výsledovka účastníka B VÝNOSY Podíl na celk. nákladech sdružení Fakturace na sdružení Podíl na celk. výnosech sdružení celkem 65 celkem 72 zisk 7 Varianta 3. je velmi formalistická. Blíží se situaci, kdy sdružení je do určité míry chápáno jako samostatná účetní jednotka a je oběma účastníky poměrně (proporcionálně) konsolidováno ve sjednaném poměru předává účastníkům jejich podíly na nákladech, výnosech a hospodářském výsledku, přičemž ale vedlejší účastník nekompenzovaně o skutečné výkony pro sdružení přebírá celé podíly na něj připadající. Tedy jde o řešení bez ohledu na práce pro sdružení skutečně provedené jednotlivými účastníky. Jisté nadhodnocení 48

6 tržeb má tudíž negativní dopad do ukazatele rentability. V tomto příkladu tak vzniká zvláštní situace, kdy výkony pro sdružení provedl převážně účastník A, ten byl jen zprostředkovatelem, odebral účetně část ze svých výkonů, předal je účastníkovi B, který celý podíl výnosů, nákladů a zisku přebírá brutto (duplicitně) do účetnictví, tzn. po přičtení ke skutečně provedeným výkonům do sdružení se účastník B jeví z hlediska obratu jako trojnásobně větší firma (oproti realitě), zatímco účastník A nevykazuje v obratech to, co ve skutečnosti provedl (což má pozitivní dopad na jeho ukazatel rentability). Varianta 4. výsledovky, kdy vedoucí účastník jakoby vrátí zpět vedlejšímu účastníkovi jím provedené (a do sdružení vyfakturované) výkony spolu s odpovídajícím podílem na společných nákladech (tj. 24+3=27) a na hospodářském výsledku, přičemž u vedlejšího účastníka je předání takových výkonů zobrazeno brutto tj. bez eliminace duplicity s výkony pro sdružení: NÁKLADY Výsledovka účastníka A VÝNOSY účastníkem B Společné finanční náklady Vnitropodniková Převod podílu na nákladech účastníkovi B Výnosy na investora Vnitropodniková -27 Převod podílu na výnosech účastníkovi B celkem 53 celkem 66 zisk 13 NÁKLADY Výsledovka účastníka B VÝNOSY Podíl na nákladech sdružení Fakturace na sdružení Podíl na výnosech sdružení celkem 47 celkem 54 zisk 7 30 V případě účastníka A jsou zde zobrazeny čistě pouze výkony, které provedl, a jemu odpovídající podíl na společných nákladech. V této variantě vykazuje účastník B duplicitu tj. dvojmo výkony, které sám provedl, metoda řešení u účastníka B tedy nedává příliš věrný obraz jeho činnosti, je ryze formalistická. Závěry k rentabilitě jsou u účastníka B podobné jako v předchozí variantě, u účastníka A rentabilita poměrně věrně odráží skutečnost. Varianta 5. výsledovky, kdy vedoucí účastník jakoby vrátí zpět vedlejšímu účastníkovi jím provedené (a do sdružení vyfakturované) výkony spolu s odpovídajícím podílem na společných nákladech (tj. 24+3=27) a na hospodářském výsledku, přičemž u vedlejšího účastníka je předání takových výkonů zobrazeno netto tj. s eliminací duplicity nezobrazuje dvakrát výkony provedené pro sdružení: NÁKLADY Výsledovka účastníka A VÝNOSY účastníkem B Společné finanční náklady Vnitropodniková Převod podílu na nákladech účastníkovi B 50 Výnosy na investora Vnitropodniková -27 Převod podílu na výnosech účastníkovi B celkem 53 celkem 66 zisk 13 NÁKLADY Výsledovka účastníka B VÝNOSY 20 Fakturace na sdružení 24 Podíl na výsledku 3 sdružení (30-27) celkem 20 celkem 27 zisk V případě účastníka A i B jsou zde zobrazeny čistě pouze výkony, které tito účastníci skutečně provedli, a jim náležící podíl na společných nákladech. Jinými slovy účastník A nezobrazuje výkony vedlejšího účastníka jako svoji subdodávku a účastník B nezobrazuje duplicitu z titulu paralelního vykázání ch výkonů pro sdružení a podílu na nákladech a výnosech ze sdružení. Výše vykázaných obratů odpovídá rozsahu činnosti a rovněž ukazatel rentability odráží reálnou ziskovost nepokřivenou nadhodnocenými nebo podhodnocenými tržbami. Ještě jedna extrémní úvaha pro dokreslení: V hypotetické situaci (avšak v praxi nikoliv neobvyklé zejména z důvodu časového posunu), kdy by účastník B nevykonal pro sdružení v daném roce (obecněji ve sledovaném období) vůbec žádnou práci, by metody zobrazení dle variant 1., 2., 4. a 5. vedly ke stejným nebo srovnatelným výsledkům z hlediska vykázaných obratů (rozdíl pouze v převodu společných nákladů), zatímco dle varianty 3. by účastník B vykazoval obraty nákladů a výnosů, které reálně zcela provedl účastník A. Přehledné srovnání výše obratů obou účastníků a rentability tržeb (zisk/tržby) v jednotlivých variantách shrnuje následující tabulka. varianta účastník A účastník B tržby rentabilita tržby rentabilita ,0% 27 25,9% ,4% 30 23,3% ,1% 72 9,7% ,7% 54 13,0% ,7% 27 25,9% Z hlediska skutečně provedených výkonů se jako věrné jeví pro oba účastníky zobrazení dle varianty 5. Mohou zřejmě v praxi existovat okolnosti (diskutované výše u varianty 1.), které by vedly k použití varianty 1. pro věrné zobrazení u obou účastníků, případně varianty 2. za předpokladu, že existují významné společné náklady (nebo jsou v rámci nákladových druhů významné např. velký podíl kurzových ztrát, velký podíl ostatních provozních nákladů apod.).

7 Suma sumárum, varianta 5. se jeví jako vhodná z těchto důvodů: zobrazuje výkony skutečně provedené účastníkem a jeho podíl na společných nákladech plynoucí z jeho účasti ve sdružení; je obecně použitelná pro jakýkoliv typ sdružení bez ohledu na podíly jednotlivých účastníků; nenarušuje srovnatelnost firem v odvětví z hlediska tržeb (obratu/ výkonů); nezkresluje ukazatele rentability vlivem nadhodnocení/podhodnocení tržeb; nenarušuje srovnatelnost v čase. Z hlediska účetní průkaznosti a splnění daňových otázek je určitě nezbytné řešit: členění účtového rozvrhu a použití analytických účtů pro účty sdružení, pro účty převodové, pro fakturaci vedoucího účastníka, vedlejšího účastníka (resp. jednotlivých vedlejších účastníků) a pro účty spojovací (398) to vše event. pro více sdružení, pokud je společnost účastníkem několika sdružení; případné úpravy (přetřídění, eliminace) na úrovni statutární závěrky; vypracování interní metodiky oběhu dokladů v souvislosti se sdružením, metodiky účtování a reportování; vypracování popisu účetních metod pro přílohu účetní závěrky. Vykazuje-li společnost nejen podle českého, ale také podle mezinárodního rámce účetnictví (např. IFRS), je potřeba zvážit další potřeby a odlišnosti tohoto rámce. O pracnosti nebo nákladové náročnosti není třeba v této souvislosti dále hovořit. Diskuze k zobrazení v rozvaze V souladu s použitou variantou 5., event. 1. (či 2.) na zobrazení ve výsledovce je vhodné se vrátit k úvahám nad zobrazením v rozvaze: vedoucí účastník A by vykázal plně (neupraveně o podíl vedlejšího účastníka) jednotlivá aktiva a závazky sdružení ve své závěrce tehdy, pokud by sdružení splňovalo charakteristiku diskutovanou výše u varianty 1., tj. pokud by vedlejší účastník měl jen relativně menší poměr na pracích a výsledcích sdružení (např. 30%), tj. sdružení by věcně bylo spíše subdodávkou, kdy vedoucí účastník je de facto hlavním motorem a mozkem celého sdružení; vedoucí účastník A (a analogicky vedlejší účastník) by vykázal proporcionálně svůj podíl na jednotlivých položkách účtů sdružení (něco jako poměrná konsolidace) tehdy, pokud se poměry účastníků zhruba rovnají a nejedná se tedy věcně o subdodávku popsanou v předchozím bodě; vedoucí účastník A (a analogicky vedlejší účastník) by vykázal svoji netto pozici vyplývající z účasti na sdružení pouze na jednom řádku jako netto pohledávku nebo závazek ke sdružení, a podtrhnul by tím aspekt oddělení činnosti a výkaznictví samotného sdružení (které se podobá do jisté míry veřejné obchodní společnosti, nezveřejňuje však samostatně svoji účetní závěrku) od činnosti a výkaznictví účastníka. Toto řešení by bylo jistou analogií s mezinárodními trendy pro konsolidaci společného podnikání (viz dále). V této souvislosti malá konfrontace s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS): standard "IAS 31 Účasti ve společném podnikání" požaduje pro konsolidovanou účetní závěrku ocenění účasti na tzv. spoluovládaných jednotkách metodou poměrné konsolidace nebo metodou ekvivalence. Pokud se jedná o tzv. spoluovládané operace (resp. o tzv. spoluovládaná aktiva), účtují o svých aktivech, závazcích, výnosech, nákladech (resp. poměrných podílech na těchto položkách) a podílech na zisku. V případě individuální závěrky spoluka požaduje pak standard "IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka" ocenění v pořizovací ceně nebo v souladu s IAS 39 (Finanční nástroje). Nová série standardů IFRS 10, 11 a 12, zde konkrétně tedy IFRS 11 Společná uspořádání (v návaznosti na nový standard IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka a tam zakotvenou zásadu kontroly) se oproti IAS 31 zaměřuje více na povahu práv a povinností plynoucích z daného společného uspořádání. Společné uspořádání existuje dle IFRS 11 tehdy, pokud rozhodnutí o relevantních činnostech vyžaduje jednomyslný souhlas stran, které sdílejí ovládání (kontrolu). Pro tzv. společné operace (zahrnuje dřívější kategorie spoluovládané operace a spoluovládaná aktiva) IFRS 11 požaduje účtování o svých aktivech, závazcích, výnosech a nákladech a/nebo podílech na společně získaných položkách, neboť osoby, které spoluovládají, mají práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se uspořádání. Zatímco pro tzv. společné podniky požaduje použití ekvivalenční metody (tj. jednořádkové konsolidace), neboť osoby, které spoluovládají, mají práva na čistá aktiva uspořádání. Při srovnání IAS 31 a IFRS 11 může vzniknout největší rozdíl u klasifikace spoluovládaných jednotek (dle IAS 31), dříve zobrazovaných poměrnou metodou (či ekvivalencí), které se mohou dle IFRS 11 stát společnou operací (zobrazováno jako nebo v podílu na společně získaných jednotkách) či společným podnikem (zobrazováno pouze ekvivalencí). Lze očekávat, že se u stavebních sdružení bude často jednat o společné operace (dříve spoluovládané operace), a proto nebude dopad nového standardu významný, je třeba však pečlivě tento závěr potvrdit důslednou analýzou každého případu. Shrnutí Praxe přináší složitosti v podnikatelské činnosti, které musí účetní pracovníci řešit při hledání vhodné metody pro zobrazení v účetnictví a účetní závěrce. Účetní legislativa nenabízí a ani nemůže nabízet všechna řešení rozmanitostí podnikatelské činnosti. Mnohdy ale bohužel nenabízí ani koncepční, tj. principiální pravidla. Jako vhodná metoda k použití je pak jedině ta, která přináší věrný obraz, jak požaduje zákon o účetnictví. Účetní jednotka si ji ovšem musí nalézt sama. Tento příspěvek se snaží poukázat na některé aspekty, které je třeba při hledání věrného obrazu zvážit. Vzhledem k tomu, že podle objemu výkonů a rentability jsou sestavovány nejrůznější žebříčky, je podle nich posuzována velikost firmy, ale slouží i dalším účelům, např. při posuzování bonity, je na místě, aby uživatel účetních výkazů měl možnost posoudit účetní politiky dané společnosti a mohl si z nich odvodit důležité závěry. Účetní jednotky, tedy v našem příspěvku stavební společnosti, by tak měly v příloze k účetní závěrce kromě jiného uvádět, jakým způsobem účtují o formách sdružení, které se v jejich konkrétním podnikání vyskytují, a to odděleně pro situace, kdy jsou vedoucím resp. vedlejším účastníkem sdružení. 07

8 IFRS Je to nezbytný předpoklad naplnění nejvyššího požadavku kladeného českou legislativou na účetní závěrku - tj. požadavku věrného a poctivého obrazu, zakotveném v 7 zákona o účetnictví. Koneckonců požadavek na zveřejnění významných účetních politik je explicitně zakotven i v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví, 39. Pokud nám chcete sdělit své postřehy, zkušenosti či komentáře k tématu našeho příspěvku, budeme velmi rádi. Těšíme se rovněž na Vaše případné dotazy. Obracejte se, prosím na autora článku - Miroslava Zigáčka, který pracuje jako manažer v oddělení auditu v naší brněnské pobočce V příštím příspěvku se zaměříme na problematiku hledání věrného obrazu v otázkách časového rozlišování. Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 9. listopadu Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čeká k 25. listopadu 2012 následujících 17 dokumentů rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011) IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) IFRS 11 Společná uspořádání (vydáno v květnu 2011) IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách (vydáno v květnu 2011) IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou (vydáno v květnu 2011) IAS 27 (2011) Individuální účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) IAS 28 (2011) Investice do přidružených podniků a společných podniků (vydáno v květnu 2011) Interpretace IFRIC 20 Náklady na odstranění skrývky v produkční fázi povrchového dobývání (vydáno v říjnu 2011) Úpravy Úpravy standardu IFRS 1 Zrušení pevného data pro prvouživatele IFRS (vydáno v prosinci 2010) Úpravy standardu IFRS 1 Vysoká hyperinflace (vydáno v prosinci 2010) Úpravy standardu IFRS 1 Státní půjčky (vydáno v březnu 2012) Úpravy standardu IFRS 7 Zveřejňování - zápočet finančních aktiv a finančních závazků (vydáno v prosinci 2011) Úpravy standardu IAS 12 Odložená daň: způsob využití podkladových aktiv úpravy standardu IAS 12 (vydáno v prosinci 2010) Úpravy standardu IAS 32 Zápočet finančních aktiv a finančních závazků (vydáno v prosinci 2011) Zdokonalení IFRS cyklus (vydáno v květnu 2012) Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 11 a IFRS 12 Přechodná ustanovení (vydáno v červnu 2012) Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční účetní jednotky (vydáno v říjnu 2012) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU. 08

9 IFRS Rada IASB vydává úpravy týkající se investičních účetních jednotek Nová publikace společnosti Deloitte z oblasti IFRS Dne 31. října 2012 vydala rada IASB dokument Investiční účetní jednotky (úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 and IAS 27), poskytující výjimku z konsolidace dceřiných společností podle IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka pro účetní jednotky, které splňují definici investiční účetní jednotky, např. určité investiční fondy. Tyto účetní jednotky budou oceňovat své investice do konkrétních dceřiných společností v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty v souladu se standardem IFRS 9 Finanční nástroje nebo IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Úpravy definují investiční účetní jednotku jako účetní jednotku, která: obdrží finanční prostředky od jednoho nebo více investorů pro účely poskytování služeb řízení investic těmto investorům, se svým investorům zaváže, že účelem její podnikatelské činnosti je investovat finanční prostředky pouze pro výnosy z kapitálového zhodnocení, investiční výnosy nebo pro obě možnosti, oceňuje a hodnotí výkonnost v podstatě veškerých svých investic v reálné hodnotě. Pokud účetní jednotka hodnotí, zda je investiční účetní jednotkou, musí posoudit veškeré skutečnosti a okolnosti, včetně svého účelu a formy. Úpravy obsahují seznam typických charakteristik investiční jednotky a další pokyny k podrobným specifikům určování, zda je účetní jednotka investiční jednotkou. Typy účetních jednotek, které mohou splňovat definici investiční účetní jednotky, mohou zahrnovat organizace soukromého kapitálu (private equity), organizace rizikového kapitálu (venture capital), penzijní fondy, státní investiční fondy (sovereign wealth funds) a další investiční fondy. Pokud účetní jednotka splní definici investiční jednotky, nesmí konsolidovat své dceřiné společnosti a musí své investice do těchto dceřiných společností oceňovat v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. 09 Investiční účetní jednotka však musí nadále konsolidovat dceřinou společnost, která poskytuje služby, jež se vztahují k investiční činnosti investiční účetní jednotky. Úpravy také: zavádějí nové požadavky na zveřejnění informací souvisejících s investičními účetními jednotkami ve standardech IFRS 12 Zveřejnění informací o účasti v jiných účetních jednotkách a IAS 27 Individuální účetní závěrka, poskytují investičním účetním jednotkám výjimku z rozsahu působnosti IFRS 3 Podnikové kombinace (což znamená, že tyto účetní jednotky nemusí aplikovat účtování o podnikových kombinacích na akvizice dceřiných společností), zahrnují různé následné úpravy řady standardů. Úpravy nezavádějí žádné nové účetní požadavky pro investice do přidružených podniků nebo společného podnikání. IAS 28 Investice do přidružených podniků a společných podniků již povoluje, aby si organizace rizikového kapitálu, podílové fondy, investiční fondy a podobné účetní jednotky včetně pojistných fondů spojených s investováním zvolily, že budou oceňovat investice v přidružených podnicích a společném podnikání v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty v souladu s IFRS 9 nebo IAS 39, a rada IASB očekává, že investiční účetní jednotky budou tyto požadavky uplatňovat. Nové požadavky jsou platné, na modifikovaném retrospektivním základě, pro roční období začínající 1. ledna 2014 nebo po tomto datu, o rok později než IFRS 10, který je platný pro roční účetní období začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu. Úpravy lze přijmout dříve a účetní jednotky je tedy mohou použít při prvním použití IFRS 10, což znamená, že se investiční účetní jednotky vyhnou nutnosti konsolidovat dceřiné společnosti pouze v prvním roce použití IFRS 10. Vzorová účetní závěrka podle IFRS za rok 2012 V říjnu 2012 vydala globální kancelář pro problematiku IFRS publikaci Mezinárodní standardy účetního výkaznictví vzorová účetní závěrky za rok končící 31. prosince Tato účetní závěrka ilustruje požadavky IFRS na vykazování a zveřejňování pro rok končící 31. prosince 2012 na příkladu účetní jednotky, která není prvouživatelem IFRS. Názorně ukazuje dopad použití IFRS, které jsou závazně účinné pro roční účetní období začínající 1. ledna Publikace obsahuje: 1. část Přehled nových a novelizovaných Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) -- Přehled nových a novelizovaných Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), které jsou závazně účinné pro rok končící 31. prosince Přehled nových a novelizovaných IFRS, které nejsou závazně účinné, ale jejichž dřívější použití pro rok končící 31. prosince 2012 je povoleno 2. část Vzorová účetní závěrka společnosti International GAAP Holdings Limited za rok končící 31. prosince 2012 Publikaci IFRS Model Financial Statements 2012 v anglickém jazyce si můžete stáhnout zdarma. V blízké době plánujeme vydání české verze této publikace.

10 IFRS Pozvánka na podzimní seminář IFRS Novinky v IFRS 2012 Cílem semináře Novinky v IFRS 2012 je podat účastníkům informace o změnách v oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a seznámit je zejména: s nově vydanými standardy: -- IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka -- IFRS 11 Společná uspořádání -- IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách a -- IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou s úpravami ostatních standardů a interpretací se stavem schvalování IFRS Evropskou unií s probíhajícími projekty IASB a očekávanými změnami v IFRS v nejbližším období. Některé změny se týkají již účetních závěrek za účetní období začínající 1. ledna U změn, které jsou účinné později než pro účetní období začínající 1. ledna 2012, je ve většině případů možná jejich dřívější aplikace, tj. i v účetní závěrce za rok Účetní jednotky jsou také v příloze své účetní závěrky dle IFRS povinny uvést, jaký dopad by měla na závěrku aplikace již schválených standardů a interpretací před datem jejich účinnosti. Termín: Praha, 11. prosince 2012 Pro více informací a registraci navštivte: Semináře jsou určeny především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět víc. Semináře nejsou určeny společnostem podnikajícím v oboru účetního poradenství. 10

11 US GAAP Hodnocení externích auditorů aneb Jak by spolu auditní firmy a auditní výbory měly komunikovat To je otázka, kterou nejen znovu projednává Výbor pro dohled nad účetnictvím veřejně obchodovaných společností (PCAOB) a veřejnost v USA, ale která je ve skutečnosti předmětem mezinárodní diskuse a v současné době ovlivňuje účetnictví a audit. Regulátoři auditu opět zkoumají nezávislost, objektivitu a profesní skepticismus auditora, a zda nezměnit aktuální praxi v komunikaci mezi auditory a auditními společnostmi, resp. auditními výbory. Tyto nové požadavky na komunikaci pak mohou ovlivnit nejen společnosti v USA, ale všechny dceřiné společnosti po celém světě. Auditní výbory veřejně obchodovaných společností odpovídají za najímání auditorů a sledování průběhu jejich práce. V říjnu 2012 byl vytvořen a vydán nový nástroj, který by jim měl pomoci při ročních hodnoceních externích auditorů. Nástroj poskytuje vodítko, jak tyto povinnosti vykonávat, a pomáhá při získání odpovědi na otázku, zda si auditora ponechat. Již autoři návrhu zákona Sarbanes-Oxley připouštěli, že nezávislost je základní princip, na němž stojí kvalita auditu. Zákon zavedl několik reforem navržených pro rozšíření nezávislosti auditora. U kotovaných společností stanovil, že jsou za najímání a propouštění auditora a dohled nad zakázkou odpovědné nezávislé auditní výbory, nikoli vedení, zakázal některé neauditní služby a přikázal rotaci auditního partnera. Tyto reformy jasně zlepšily nezávislost auditora a ruku v ruce s tím i kvalitu auditu. Nepodařilo se však eliminovat silné stimuly, které mohou některé auditory přimět, aby sloužili zájmům společnosti, která platí jejich faktury, a nikoli investorům, jimž jsou auditoři veřejně odpovědní. Po osmi letech po reformách tedy výbor PCAOB a s ním i Evropská unie opět diskutují o povinné rotaci auditních firem pro posílení nezávislosti, objektivity a profesního skepticismu auditorů. Evropská komise vydala již v říjnu 2010 Zelenou knihu o roli auditu a rozsahu auditu, jež pojednává o možných způsobech posílení nezávislosti auditorů. Výbor PCAOB minulé léto zahájil diskusi o nezávislosti auditorů a faktorech, které mohou ohrozit základní ochranu investorů, vydáním Koncepční zprávy o nezávislosti auditora a rotaci auditních firem, k níž se veřejnost stále ještě může vyjádřit. Přijaté komentáře a inspekční zjištění PCAOB naznačují, že je třeba v těchto oblastech udělat více, aby bylo zajištěno, že auditní výbor bude vnímavý k nutnosti objektivity a skepticismu auditora při zachování efektivního a vstřícného vztahu. Nový nástroj Centrum pro kvalitu auditu (CAQ), přidružený subjekt Amerického institutu kvalifikovaných veřejných účetních (AICPA), je jednou ze sedmi organizací, které pomáhaly vytvořit tento nový nástroj či pokyny, které mohou být rovněž využívány v soukromých společnostech, neziskovými organizacemi, státní správou a dalšími subjekty, jež monitorují externí auditní služby, dokonce včetně managementu. Výstupy z tohoto nového nástroje doporučují, aby auditní výbory hodnotily auditory jednou ročně a doporučovaly vedení společnosti, zda auditorovy služby využívat i nadále. Tento průvodce také přesvědčuje členy auditního výboru, aby hodnotili výkonnost auditora již během samotného průběhu auditu. Nástroj uvádí, že hodnocení by mělo posuzovat: kvalifikaci a výkonnost auditora, kvalitu a nezaujatost komunikace auditora s auditním výborem a společností, nezávislost, objektivitu a profesní skepticismus auditora. Níže uvádíme některé vzorové otázky, které nástroj zdůrazňuje jako oblasti k uvážení: Měl partner zakázky a auditní tým nezbytné znalosti a dovednosti (specifické pro společnost, odvětví, účetnictví, audit), aby splnil požadavky na audit společnosti? Vyžádal si auditor zpětnou vazbu na kvalitu poskytnutých služeb? Projednal partner při zakázce plán auditu (včetně rizika podvodu) s auditním výborem? Pokud byl audit společnosti předmětem inspekce výboru PCAOB nebo jiných regulátorů, uvědomil auditor auditní výbor včas o případných zjištěních? Projednal auditor, jak účetní pravidla společnosti odpovídají trendům v odvětví a předním postupům? Zajistil auditor, aby byl auditní výbor informován o stávajícím vývoji účetních zásad a auditních standardů relevantních pro účetní závěrku společnosti a potenciální dopad na audit? Veškeré tyto a další otázky by měly přinést odpovědi ohledně plnění závazků auditora (např. data plnění, dostupnost auditora pro vedení), zda pohotově reaguje a zda iniciativně identifikuje příležitosti a rizika, zda přináší hodnotu za vynaložené prostředky s dostatečnými zdroji auditní firmy, zda prokazuje bezúhonnost a objektivitu (např. respektujícím, ale pátravým přístupem během auditu, proaktivním kladením důležitých otázek) a zda prokazuje nezávislost (např. proaktivním projednáváním otázek ohledně nezávislosti, objektivity a profesního skepticismu auditora). Komunikace auditora s auditními výbory Také nový standard PCAOB č. 16, který se zabývá právě regulací komunikace auditních výborů s externími auditory, byl předložen k ratifikaci Komisi pro cenné papíry (SEC). 11

12 US GAAP V současné době vyžaduje Pravidlo 2-07 SEC, aby auditor přinejmenším jednou ročně sděloval auditnímu výboru a to dříve, než je třeba zveřejnit účetní závěrku se zprávou auditora, následující informace: zásadní účetní pravidla a postupy používané společností (emitentem), alternativní účetní postupy v rámci US GAAP pro účetní pravidla a postupy související s významnými položkami, které vedení projednávalo v průběhu auditu, včetně přístupu preferovaného nezávislým auditorem, významná písemná komunikace mezi nezávislým auditorem a vedením společnosti, pokud je auditní klient investiční společnost, veškeré neauditní služby poskytnuté účetní jednotce ve skupině investičních společností, které nebyly předem schválené auditním výborem společnosti. Nový auditní standard, účinný pro finanční roky končící 15. prosince 2012 nebo po tomto datu, stanovuje požadavky na rozšíření relevance, včasnosti a kvality komunikace mezi auditorem a auditním výborem. Vyžaduje následující komunikaci s auditním výborem: vyrozumění auditního výboru o podmínkách zakázky, včetně komunikace významných otázek projednávaných s vedením před počátečním výběrem auditora nebo prodloužením jeho mandátu, celková strategie auditu, načasování auditu a významná rizika, včetně účasti dalších subjektů na auditu (tj. odborníků, jiných společností mimo hlavního auditora apod.), odhady a významné neobvyklé transakce, nové účetní standardy a interpretace, alternativní účetní postupy a auditorovo hodnocení kvality finančního výkaznictví společnosti, včetně popisu procesu používaného pro sestavení takových odhadů, významných předpokladů vedení a auditorova posouzení souvisejících příloh k účetní závěrce, obtížné nebo sporné záležitosti, které auditor konzultoval, konzultace vedení s jinými auditory, schopnost účetní jednotky pokračovat v činnosti a obavy auditora ze souvisejícího dopadu na účetní závěrku, opravené a neopravené nesprávnosti a opomenutá zveřejnění s výjimkou těch nepodstatných, nesouhlas s vedením, významné obtíže při spolupráci s vedením společnosti, se kterými se auditor při provádění auditu setkal. Ze smysluplné výměny informací mají prospěch auditor i auditní výbor, resp. společnost. Efektivní obousměrná komunikace mezi auditorem a auditním výborem by pro auditora měla být při provádění auditu rovněž prospěšná. Tato základní pravidla komunikace mohou být inspirací i pro společnosti, které nejsou výše zmíněnou legislativou regulovány, ale jejichž ci chtějí získat ze spolupráce s auditorem co nejvíce. 12

13 V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Stanislav Staněk: Michal Brandejs: IFRS a US GAAP Martin Tesař: Soňa Plachá: Gabriela Jindřišková: Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika

Účetní novinky. Účetní novinky. únor 2016. Deloitte Česká republika US GAAP

Účetní novinky. Účetní novinky. únor 2016. Deloitte Česká republika US GAAP Účetní novinky Deloitte Česká republika Změny Českých účetních Dne 17. prosince 2015 uveřejnilo Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji č. 6/2015 změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky,

Více

Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 03 IFRS 06 US GAAP. Vítězství je stav mysli

Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 03 IFRS 06 US GAAP. Vítězství je stav mysli Vítězství je stav mysli Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP listopad 2011, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Implementace jednotné účtové osnovy ve skupině

Více

Úloha účetnictví. Účetní výkazy

Úloha účetnictví. Účetní výkazy Úloha účetnictví - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy (náklady na výrobky) - podklady pro kontrolu a ochranu

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Účetní zpravodaj 03 IFRS 05 US GAAP. 02 České účetnictví. Změny v konsolidaci způsobené novelou zákona o účetnictví

Účetní zpravodaj 03 IFRS 05 US GAAP. 02 České účetnictví. Změny v konsolidaci způsobené novelou zákona o účetnictví Významná změna v účetnictví. Vítejte ve světě IFRS. Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP Květen 2011, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Změny v konsolidaci způsobené

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU:

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU: Ročník 2015 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

Více

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly zpracovány

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12.

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2011 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k

Více

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům P Ř Í L O H A Základní teze k prováděcím předpisům 1. Základní teze k připravovanému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

(Text s významem pro EHP) (7) Nařízení (ES) č. 1725/2003 by tedy mělo být odpovídajícím PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

(Text s významem pro EHP) (7) Nařízení (ES) č. 1725/2003 by tedy mělo být odpovídajícím PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: 26.10.2005 Úřední věstník Evropské unie L 282/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1751/2005 ze dne 25. října 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy

Více

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha je zpracována v souladu s Opatřením MF ČR čj. 281/97 417/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví obsah účetní

Více

PŘÍLOHA. Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1

PŘÍLOHA. Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1 CS PŘÍLOHA Roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2011 2013 1 1 Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci

Více

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA INVENTARIZACE - inventarizace fyzická a dokladová - inventarizace majetku (všech účtů aktiv) - inventarizace závazků (vlastní kapitál a cizí zdroje) - zjištění a vypořádání, zaúčtování

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích.

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích. Strana 4354 Sbírka zákonů č. 325 / 2015 325 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2015, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

Více

Účetnictví v organizační složce. doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc.

Účetnictví v organizační složce. doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc. Účetnictví v organizační složce doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze 1 Obsah prezentace Cíl Organizační složka pojem Organizační

Více

Interpretace Národní účetní rady I 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek

Interpretace Národní účetní rady I 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek Interpretace Národní účetní rady I 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý

Více

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Martina Smetanová 27. listopadu 2014 KA ČR - úvod je samosprávnou profesní organizací má své volené orgány, které mají možnost zřizovat orgány pomocné.

Více

A&Dvocate zpravodaj. Účetní zpravodaj. Daňový zpravodaj. Novinky z oblasti dotací. Deloitte Česká republika únor 2013. Novinky z právní oblasti

A&Dvocate zpravodaj. Účetní zpravodaj. Daňový zpravodaj. Novinky z oblasti dotací. Deloitte Česká republika únor 2013. Novinky z právní oblasti Deloitte Česká republika únor 2013 Účetní zpravodaj Daňový zpravodaj A&Dvocate zpravodaj Novinky z oblasti dotací České účetnictví, IFRS a US GAAP Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Novinky z

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložku mezinárodního auditorského standardu vydává Komora

Více

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ... 1 2 Předmět účetnictví... 6 29-30 ČÁST PÁTÁ INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ...

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ... 1 2 Předmět účetnictví... 6 29-30 ČÁST PÁTÁ INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ... OBSAH Předmluva............................................................. XIII Seznam použitých zkratek................................................ XVI ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...........................

Více

Základy účetnictví. 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR

Základy účetnictví. 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR Základy účetnictví 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR Právní normy Obchodní zákoník ( 39 a 40) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou

Více

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU Arca Capital Slovakia, a.s. 10 500 000 EUR Dluhopisy splatné v roce 2017 Tento Dodatek č. 1 k Prospektu cenného papíru byl vyhotoven dne 6. června 2013. Arca Capital

Více

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy ÚLOHA ÚČETNICTVÍ - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy náklady na výrobky a služby - podklady pro kontrolu a

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013

L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 L 346/42 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1375/2013 ze dne 19. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy

Více

OBSAH ČÁST I. APLIKACE VYHLÁŠKY 500/2002 SB. A ČÚS. Úvod... 15

OBSAH ČÁST I. APLIKACE VYHLÁŠKY 500/2002 SB. A ČÚS. Úvod... 15 OBSAH 5 Úvod...................................................................... 15 ČÁST I. APLIKACE VYHLÁŠKY 500/2002 SB. A ČÚS 1 VÝZNAM ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A JEJÍ UŽIVATELÉ........................ 19 Úvod..................................................................

Více

ISA 550 PROPOJENÉ OSOBY. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosince 2004 nebo po tomto datu.

ISA 550 PROPOJENÉ OSOBY. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosince 2004 nebo po tomto datu. PROPOJENÉ OSOBY (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosince 2004 nebo po tomto datu.)* O B S A H Odstavec Úvod...... 1-6 Existence a zveřejnění propojených osob....

Více

1.3.1.1 Účetní doklad... 38 1.3.1.2 Účetní zápis... 39 1.3.1.3 Účetní knihy... 39 1.3.1.4 Opravy účetních záznamů... 41

1.3.1.1 Účetní doklad... 38 1.3.1.2 Účetní zápis... 39 1.3.1.3 Účetní knihy... 39 1.3.1.4 Opravy účetních záznamů... 41 5 OBSAH 1. ÚVOD DO SOUSTAVY ÚČETNICTVÍ...11 1.1 Právní rámec účetnictví a České účetní standardy...12 1.1.1 Stručná charakteristika zákona o účetnictví...12 1.1.2 Stručná charakteristika vyhlášek k zákonu

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

1. Úvod do účetnictví

1. Úvod do účetnictví 1. Úvod do účetnictví 1.1. Účetnictví Je ucelený systém informací o hospodaření a o hospodářském výsledku. Pravidla pro vedení účetnictví určuje zákon o účetnictví (číslo zákona najít na internetu) ve

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 2 5 U k á z k a k n i h

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 36 Finanční zpravodaj 1/2014 28 Změna Českého účetního standardu č. 101 Účty a zásady účtování na účtech, vnitropodnikové účetnictví Tyto změny v Českém účetním standardu pro finanční ve znění pozdějších

Více

Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ

Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH Odstavec Úvod Předmět

Více

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč)

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč) Zpracováno v souladu s vyhláškou ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve zjednodušeném rozsahu název účetní jednotky (v celých tisících Kč) Bytové družstvo ke

Více

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů IAS 21 Dopady změn směnných kurzů Cíl standardu Stanovit, který směnný kurz používat při zachycení transakcí v cizích měnách u zahraničních jednotek a jak v účetní závěrce vykazovat finanční účinek změn

Více

ČEZ, A. S. Dodatek Prospektu

ČEZ, A. S. Dodatek Prospektu DODATEK PROSPEKTU ZE DNE 17. 8. 2007 ČEZ, A. S. Dodatek Prospektu Dluhopisy nesoucí pevný úrokový výnos 4,30 % p.a. v předpokládané celkové jmenovité hodnotě 7 000 000 000 Kč s možností navýšení objemu

Více

Lidový demokrat 2000, bytové družstvo Bajkalská 672/14 IČO 26429381 --------------------- Příloha k roční účetní závěrce k 31.12.2010 ( v tis. Kč) I. 1. Rozvahový den: 31.12.2010 Účetní jednotka: název

Více

Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 04 IFRS 07 US GAAP. Kdo vám pomůže zvládnout stres? Interpretace Národní účetní rady v roce 2011

Účetní zpravodaj. 02 České účetnictví 04 IFRS 07 US GAAP. Kdo vám pomůže zvládnout stres? Interpretace Národní účetní rady v roce 2011 Kdo vám pomůže zvládnout stres? Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP březen 2012, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Interpretace Národní účetní rady v roce 2011

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem. KAPITOLA 1 Obecné principy... 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... 1125

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem. KAPITOLA 1 Obecné principy... 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... 1125 Obsah ČÁST I Právo HLAVA I Příspěvkové organizace Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem 1............................................. 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace............................

Více

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Felina ČR s.r.o. I. Obecné informace 1) Popis účetní jednotky Obchodní firma: Felina ČR s.r.o. Sídlo: Korunovační 6, Praha 7, 170 00 IČ: 49615840

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004

V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004 V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004 0. Vymezení konsolidačního celku 0.0. Konsolidující účetní jednotka Interhotel Olympik, a.s. Sokolovská 138 Praha 8 IČ 45272271 ) Název a sídlo

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VÝZNAMNOST (MATERIALITA) PŘI PLÁNOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ AUDITU (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod

Více

Ing. Olga Malíková, Ph.D.

Ing. Olga Malíková, Ph.D. UT1 (komb.) Výukový blok 1 Téma 3 Metodické prvky účetnictví Ing. Olga Malíková, Ph.D. 3. téma ÚČETNÍ ZÁZNAMY (DOKUMENTACE) OCEŇOVÁNÍ dle zákona o účetnictví, VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Dílčí témata Účetní

Více

Informace z ukončení kontrolní akce Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Komise pro cenné papíry

Informace z ukončení kontrolní akce Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Komise pro cenné papíry Informace z ukončení kontrolní akce Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Komise pro cenné papíry Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ

Více

ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy

ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy Šablona: III / 2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_102 Jméno autora: Martina Mašková

Více

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709 Vlastní zdroje 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s.

Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s. Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s. Ulice Sokolovská 138 Obec Praha 8 PSČ 186 00 E-mail Internetová adresa vyhnisova@olympik.cz

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s.

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s. Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s. Ulice Sokolovská 138 Obec Praha 8 PSČ 186 00 E-mail Internetová adresa Jméno,

Více

Účetnictví operačních programů

Účetnictví operačních programů Účetnictví operačních programů 1 Účetnictví 2 Předmět účetnictví OP 3 Evidence a vybrané postupy účtování 4 Ověřování účetnictví v souvislostech s OP Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. Ústav regionální a podnikové

Více

Obchodování s finančními futures a související daňové dopady. Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011

Obchodování s finančními futures a související daňové dopady. Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011 Obchodování s finančními futures a související daňové dopady Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011 Agenda DPH aspekty obchodů s finančními futures na elektřinu Dopady na DPH agendu a vstupy obchodníka

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 Cíl publikace 1 Práce s publikací 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3 1.2 Mezinárodní standardy

Více

ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu 31/12/2006

ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu 31/12/2006 Minimální závazný výčet informací podle vyhlášky č. 54/22 Sb. ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31/12/26 Jméno a příjmení, obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky

Více

IAS 1 Presentace účetní závěrky

IAS 1 Presentace účetní závěrky IAS 1 Presentace účetní závěrky Úplná sada účetní závěrky obsahuje tyto součásti: (a) výkaz o finanční situaci ke konci období (b) výkaz o úplném výsledku za období (c) výkaz změn vlastního kapitálu za

Více

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů Červen 2014 Příležitosti pro podnikatele Dotace (cash podpora) Investiční pobídky (sleva na dani z příjmů) Daňové odpočty

Více

Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů

Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů Zasedání komise lesnické ekonomiky OLH ČAZV 29. 4. 30. 4. 2014 Rožnov pod Radhoštěm Ekonomická část analytických studií s využitím auditorských přístupů Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D. Ústav lesnické a dřevařské

Více

březen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

březen 2016 Deloitte Česká republika Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňové novinky Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Právní novinky Nově navrhované legislativní změny Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti

Více

č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová Jednoduché účetnictví Hana Jurajdová Účetnictví Jednoduché (účetnictví?) Podvojné Výdaje a Příjmy Základ daně Tok finančních prostředků Knihy: peněžní deník, evidence Náklady a Výnosy Zobrazení skutečnosti

Více

Interpretace Národní účetní rady I 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek

Interpretace Národní účetní rady I 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek Interpretace Národní účetní rady I 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Účetní standardy pro veřejný sektor

Účetní standardy pro veřejný sektor ÚVOD Účetní standardy pro veřejný sektor Mezinárodní výbor pro účetní standardy ve veřejném sektoru (IPSASB) Mezinárodní federace účetních (IFAC) vypracovává účetní standardy pro účetní jednotky veřejného

Více

obchodních společností

obchodních společností Finanční výkazy obchodních společností Ladislav Šiška Obchodní společnosti založení vznik zápisem do obchodního rejstříku veřejný seznam podnikatelů + sbírka listin ochrana třetích osob členění českých:

Více

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014 UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Obsah: 2 1. Úvod do účetnictví 1.1. ZPŮSOBY VEDENÍ EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Daňová evidence je upravena

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace...

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... Obsah ČÁST I Právo Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí...................................... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace................. 1125

Více

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Kvalitativní požadavky na informace poskytované účetnictvím: - věrné zobrazení (obecný požadavek,který je konkretizován požadavkem objektivnosti)

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje. Pěva Čouková

Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje. Pěva Čouková Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje Pěva Čouková 11. prosince 2014 ZASTUPITELSTVU OBCE JE VYHRAZENO: Podle 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích 1) Schvalování závěrečného

Více

Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014. Základní škola a mateřská škola da Vinci Na drahách 20 252 41 Dolní Břežany IČ 71341137

Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014. Základní škola a mateřská škola da Vinci Na drahách 20 252 41 Dolní Břežany IČ 71341137 Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014 Na drahách 20 IČ 71341137 Příloha je zpracována v souladu s Vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ÚČETNICTVÍ 3 10. KAPITOLA: ÚČETNÍ ZÁVĚRKA- ZVEŘEJŇOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz o Bilanční princip o Rozpis rozvahy do rozvahových účtů o Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ)

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá devět ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Organizační směrnice

Organizační směrnice ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Organizační směrnice Obsah: 1. Základní údaje o sdružení 2. Systém zpracování

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Výkladový příklad k objasnění metod konsolidace

Výkladový příklad k objasnění metod konsolidace Výkladový příklad k objasnění metod konsolidace Podstatu všech tří metod konsolidace se pokusíme objasnit nejprve na velmi zjednodušených údajích dvou podniků, z nichž podnik A je mateřským podnikem, podnik

Více

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu.

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část Zákon o účetnictví OBSAH I. Právní rámec účetnictví státu - Vybrané účetní jednotky - Zákon o účetnictví a vyhláška 410/2009 - České účetní standardy - Technická a inventarizační

Více

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady A.1. PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: 00568724 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Sehradice Účetní

Více

Účetní závěrka Obsah semináře Účetní závěrka pojem, okamžik sestavení, postupy, účel Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu Příloha k účetní závěrce Analýza výkazů,

Více

Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností

Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností JANA SKÁLOVÁ Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností 2., aktualizované vydání Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Vzor citace: SKÁLOVÁ, J. Účetní a daňové souvislosti

Více

Novinky v oblasti dotací

Novinky v oblasti dotací Čím lépe znáte pravidla, tím lepší jste hráč Novinky v oblasti dotací listopad 2013 Deloitte Česká republika ČR - dotace Poslední příležitost získat dotaci na nákup strojního vybavení Ministerstvo průmyslu

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Obsah přílohy Podle 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.: 1. Popis účetní jednotky 2. Majetková či smluvní spoluúčast účetní jednotky v jiných společnostech 3. Zaměstnanci společnosti, osobní náklady 4. Půjčky,

Více

Etapy účetní závěrky. Obsah. Cílem videokurzu je příprava na účetní závěrku. Věnuje se podrobnému rozboru jednotlivých etap účetní závěrky.

Etapy účetní závěrky. Obsah. Cílem videokurzu je příprava na účetní závěrku. Věnuje se podrobnému rozboru jednotlivých etap účetní závěrky. Etapy účetní závěrky Ing. Alena Kučerová Odborné semináře pro obce, spol. s r.o. 1 Cílem videokurzu je příprava na účetní závěrku. Věnuje se podrobnému rozboru jednotlivých etap účetní závěrky. 2 Obsah

Více

Licence: DD06 XCRGUPXA / PXA (05042012 / 12012012)

Licence: DD06 XCRGUPXA / PXA (05042012 / 12012012) A.1. PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2012 IČO: 46772707 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Sdružení obcí pro

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více