Vládní finanní statistika

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vládní finanní statistika"

Transkript

1 Vládní finanní statistika Smysl a možnosti využití pro vládní hospodáskou politiku Vládní finanní statistika pedstavuje zvláštní makroekonomický statistický systém, jehož smyslem je podporovat analýzy v oblasti fiskální a rozpotové politiky. Jde o soubor ekonomických a úetních princip využívaných pi kompilaci statistik a o smrnice jak pedkládat fiskální statistiky v uritém analytickém rámci. V prvé ad je o všezahrnující pojmový a úetní rámec vhodný pro analýzy a hodnocení fiskální a rozpotové politiky, zejména pro hodnocení sektoru všeobecné vlády a šíeji pojatého sektoru libovolné zem. Strun eeno, sektor všeobecné vlády se skládá ze subjekt, které uskuteují veejnou politiku prostednictvím poskytování prvotních netržních služeb a redistribucí dchodu a bohatství s tím, že tyto aktivity jsou financovány hlavn zákony ureným zdanním ostatních sektor. Veejný sektor se skládá ze sektoru všeobecné vlády plus vládou kontrolované subjekty, známé jako veejné korporace, jejichž hlavním smyslem je angažovat se v komerních aktivitách. Pi analýze veejných financí se fiskální a rozpotová statistika používá pi zkoumání rozsahu veejného sektoru; jeho píspvku k agregátní poptávce, investicím a úsporám; vlivu fiskální politiky na ekonomiku vetn využití zdroj, monetárních podmínek a zadluženosti; daového bemene; tarifní ochrany a sít sociálního zabezpeení. Dále se analytici stále více zajímají o hodnocení efektivnosti výdaj na zmírnní chudoby, udržitelnost fiskálních politik, o istý dluh, isté bohatství a podmínné závazky vi vlád vetn závazk daných systémem penzijního zabezpeení. K dosažení tchto analytických cíl se astji nežli statistika sektoru všeobecné vlády používá statistika veejného sektoru. Veejné korporace, jak nefinanní tak finanní, mohou realizovat vládní fiskální a rozpotovou politiku rznými zpsoby a analýza jejich aktivit vyžaduje podrobnou celkovou analýzu. Základní pojmy, klasifikace a definice jsou založeny na ekonomickém uvažování a principech, které by mly platit univerzáln bez ohledu na okolnosti, za nichž jsou aplikovány. Systém vládní finanní statistiky je tak aplikovatelný na všechny typy ekonomik, bez ohledu na jejich institucionální i právní strukturu, stupe sofistikace národní statistické služby, systém vládního finanního úetnictví i rozsah veejného vlastnictví na zisk orientovaných subjekt. Nicmén je teba zdraznit, že rozdílnost vládních a ekonomických struktur znamená nestejnou relevanci rzných ástí vládní finanní statistiky pro jednotlivé zem. Systém vládní finanní statistiky umožuje tvrcm hospodáských politik a analytikm seznámit se s prbhem finanních operací, finanní situací a likviditou v sektoru všeobecné vlády i ve veejném sektoru konzistentním a systematickým zpsobem. Analytický rámec mže být využit k rozboru operací jednotlivých úrovní vlády, transakcí mezi tmito úrovnmi stejn tak jako k analýze celého sektoru všeobecné vlády i veejného sektoru. Jedna z metod získání shrnujících informací o celkové výkonnosti a finanní situaci sektoru všeobecné vlády i veejného sektoru je využití souboru vzájemn se bilancujících položek jako jsou istá provozní bilance, isté pjky/výpjky a zmna istého jmní. Tyto bilancující položky lze nejefektivnji definovat a mit v integrovaném a všezahrnujícím rámci jako je systém vládní finanní statistiky. Vedle shrnujících informací lze využít podrobná data systému pi zkoumání specifických oblastí vládních operací. Na píklad je možno žádat informace o uritých formách zdanní, o výdajích na druhy sociálních služeb i o vládních pjkách od bankovní soustavy. Harmonizace systému vládní finanní statistiky s jinými makroekonomickými statistickými systémy znamená, že data z tohoto systému lze, pi hodnocení vztah všeobecné vlády a veejného sektoru se zbytkem ekonomiky, kombinovat s daty z ostatních systém. Obdobn, vytvoení mezinárodn uznávaných standard dovoluje použití vládní finanní statistiky v prezové analýze vládních operací, na píklad pi porovnávání podíl daní i výdaj na hrubém domácím produktu. Struktura a rysy systému vládní finanní statistiky Systém se týká sektor všeobecné vlády a veejného sektoru definovaných jako institucionální jednotky, což jsou ekonomické subjekty schopné vlastnit aktiva, mít pasiva a vstupovat do ekonomických aktivit a transakcí s jinými subjekty. Tyto charakteristiky znamenají, že institucionální 1

2 jednotky jsou pedmtem ekonomického a statistického zájmu, který je uspokojován kompilací celé ady út, vetn bilanních rozvah. V systému jsou zachyceny dva typy tok: transakce a ostatní ekonomické toky 1. Transakce jsou vtšinou vztahy mezi dvma institucionálními jednotkami na základ vzájemné dohody. Jde o píjmy, výdaje, isté akvizice finanních statk i vytvoení pasiv. Transakce, které generují píjmy i výdaje, vedou k zmn istého bohatství. Jiné typy transakcí vedou k stejným zmnám aktiv a/nebo pasiv a nevedou k zmn istého bohatství. Ostatní ekonomické toky zahrnují cenové zmny a adu jiných ekonomických událostí majících vliv na držbu aktiv a pasiv, jako je odepisování dluhu i ztrát v dsledku katastrof. Bilanní rozvaha všeobecné vlády i veejného sektoru zachycuje stavy vlastnných finanních a nefinanních aktiv, stav požadavk jiných jednotek vi vlastníkm tchto aktiv ve form pasiv a isté bohatství sektoru jako rozdíl mezi celkovou hodnotou všech aktiv a celkovou hodnotou všech pasiv. Úplné zachycení transakcí a ostatních ekonomických tok v systému vládní finanní statistiky umožuje úplné sladní bilancí. To znamená, že stav daného aktiva i pasiva na zaátku úetního období plus zmny tohoto stavu dané transakcemi a ostatními ekonomickými toky, se rovná stavu na konci období. Takový integrovaný statistický systém dovoluje pln popsat a analyzovat vlivy jednotlivých politik a zvláštních ekonomických událostí. Systém vládní finanní statistiky používá u zachycených tok a stav rzné klasifikace. Na píklad, každá píjmová transakce je klasifikována podle toho, jde-li o da i jiný typ píjmu. Výdajové transakce jsou klasifikovány podle úelu a ekonomického druhu. Aktiva jsou klasifikována podle toho jsou-li finanní i nefinanní a finanní aktiva a pasiva jsou klasifikována jak podle typu nástroje tak podle sektoru jednotky vydávající aktivum, které je v držb vlády, respektive mající pasivum vydané vládou. Nehled na harmonizaci systému vládní finanní statistiky se systémem Národních út 1993 SNA, existují mezi tmito systémy urité rozdíly. Nejdležitjší rozdíl spoívá v tom, že zatímco systém vládní finanní statistiky se sousteuje na finanní transakce-zdanní, výdaje výpjky a pjky, systém 1993 SNA se také sousteuje na výrobu a spotebu zboží a služeb. V dsledku toho se zachycení vládních výrobních aktivit v systému vládní finanní statistiky podstatn liší od zachycení tchto aktivit v 1993 SNA. Podstatné rozdíly se týkají zachycení tvorby kapitálu na vlastním útu, schémat odchodu do dchodu u vládních zamstnanc a stupn konsolidace út. V tomto revidovaném systému vládní finanní statistiky jsou toky zaznamenány na akruální bázi, což znamená jejich zachycení v ase kdy ekonomická hodnota je vytvoena, transformována, smnna i spotebována. V pedchozím systému z roku 1986 byly transakce zaznamenány pi pijetí i zaplacení penžní ástky. Použití akruální báze také znamená, že nepenžní transakce jsou pln integrovány do revidovaného systému vládní finanní statistiky, kdežto v pedchozím systému z roku 1986 byly zaznamenány pouze vybrané nepenžní transakce. Toky, aktiva, pasiva a isté bohatství jsou ocenny v bžných tržních cenách. V revidovaném systému jsou uvedeny úplné bilanní rozvahy zahrnující všechny stavy finanních aktiv, pasiv a istého bohatství. Kompletní zachycení transakcí a ostatních ekonomických tok dovoluje úplnou integraci tok a stav a sladní rozdíl mezi rozvahami na zaátku a na konci období. Implementace revidovaného systému v jednotlivých zemích je postupná podle priorit, které si stanoví národní orgány. Je zejmé, že implementace zcela integrovaného systému bude vyžadovat uritý as a konkrétní kroky pi jeho uvádní v život budou záviset na potebách a možnostech jednotlivých zemí. Sektory a institucionální jednotky Úvodní poznámky Vláda urité zem se skládá z jednotek vytvoených na základ politického procesu, které vykonávají legislativní, právní a exekutivní pravomoce na daném území. Základními ekonomickými funkcemi vlády jsou : 1) mít odpovdnost za poskytování zboží a služeb bu pro kolektivní i individuální spotebu a to na netržní bázi; 2) perozdlovat dchod a bohatství prostednictvím transferových plateb. Dodatenou charakteristikou vlády je, že tyto aktivity musí být financovány hlavn zdanním nebo jinými zákonem danými transfery. To odlišuje vládu od neziskových organizací, které mohou vykonávat stejné funkce jako vláda, ale získávají své finanní prostedky 1 Podrobnji viz další ást tohoto syllabu. 2

3 z dobrovolných píspvk, píjm z majetku i prodej. Vláda samozejm mže financovat ást svých aktivit v urité dob i vypjováním i získáváním prostedk z jiných zdroj nežli jsou zákonem dané transfery, na píklad z úrokových píjm, prodej zboží a služeb i pronájmu ložisek nerostného bohatství. Zboží a služby poskytované spolenosti pro její kolektivní spotebu jsou veejná správa, obrana a vynucování práva. Kolektivní služby jsou z definice vždy poskytovány zdarma. Typická zboží poskytovaná pro individuální spotebu jsou vzdlání, zdravotnictví, bydlení, rekreace a kulturní služby. Tyto služby mohou být poskytovány zdarma nebo za poplatek. Zboží a služby poskytované spolenosti jako celku nebo jejím jednotlivcm mohou být produkovány samotnou vládou nebo vláda je mže nakupovat od tetí strany. Systém vládní finanní statistiky v podstat pokrývá všechny subjekty, které ovlivují fiskální a rozpotovou politiku. Jde hlavn o subjekty vykonávající vládní ekonomické funkce, jako jsou ministerstva. Dále fiskální a rozpotová politika mže být realizována vládou vlastnnými i kontrolovanými podniky, jejichž aktivity jsou pevážn komerního rázu. Tyto podniky, jako centrální banka i národní železnice, které jsou asto nazývány veejnými korporacemi, nejsou považovány za souást vlády, ale statisticky jsou také podchyceny. Statistické jednotky, podchycené v systému vládní finanní statistiky, jsou stejné institucionální jednotky, které tvoí základ 1993 SNA. Pokud jde o institucionální jednotky, pro které jsou shromažovány statistické údaje, jsou použity dv základní konstrukce. Za prvé, je definován sektor všeobecné vlády, skládající se ze všech institucionálních jednotek angažovaných pedevším v netržních operacích. Za druhé, je definován veejný sektor a to tak, aby byly podchyceny aktivity veejných korporací, mající vliv na fiskální a rozpotovou politiku. Zahrnuje všechny jednotky sektoru všeobecné vlády plus všechny veejné korporace. Sektory a institucionální jednotky Celá ekonomika zem mže být rozdlena na sektory, piemž každý sektor se skládá z ady institucionálních jednotek, které jsou rezidentem v ekonomice. V souladu s 1993 SNA je celá ekonomika rozdlena do 5 vzájemn se vyluujících sektor. Jednotky v každém sektoru mají podobné cíle, lišící se od cíl jednotek v jiných sektorech. Sektory jsou následující: Sektor nefinanních korporací, který se skládá ze subjekt vytvoených za úelem výroby zboží a nefinanních služeb pro trh; Sektor finanních korporací, který se skládá ze subjekt poskytujících finanní služby pro trh; Sektor všeobecné vlády, který se skládá ze subjekt plnících vládní funkce jako svoji hlavní aktivitu; Neziskové instituce sloužící sektoru domácností, které se skládají ze všech neziskových institucí rezident, s výjimkou tch kontrolovaných a vtšinou financovaných vládou. Poskytují netržní zboží a služby domácnostem; Sektor domácností, který se skládá z malé skupiny osob sdílejících bydlení, spolen využívajících ást nebo celý píjem a bohatství a spotebovávají uritá zboží a služby kolektivn. Pro analytické úely lze každý z tchto sektor rozdlit na subsektory, které je možno navzájem sluovat a vytváet sektory jiné. Na píklad, sektor všeobecné vlády lze rozdlit na ústední, státní a místní vládní subsektory a sektor nefinanních korporací lze rozdlit na veejné nefinanní korporace a jiné nefinanní korporace. Institucionální jednotka je ekonomickým subjektem, schopným na svj úet vlastnit aktiva, mít pasiva a vstupovat do ekonomických aktivit a transakcí s jinými subjekty. Nkteré dležité rysy institucionálních jednotek jsou : o Schopnost vlastnit na svj úet zboží i aktiva znamená, že je možno smnit vlastnictví zboží i aktiv transakcemi s jinými institucionálními jednotkami. o Institucionální jednotka mže init ekonomická rozhodnutí a angažovat se v ekonomických aktivitách, za které je pímo zodpovdná ped zákonem. o Mže mít na svém útu pasiva, pejímat jiné závazky v souasnosti i budoucnosti a uzavírat smlouvy. o Institucionální jednotka má bu celou soustavu út, vetn bilanní rozvahy aktiv, pasiv a istého bohatství, nebo, je-li to možné a vhodné jak z ekonomického tak právního hlediska, mže tuto celou soustavu vytvoit, je-li to vyžadováno. 3

4 Dva hlavní typy subjekt, které lze oznait za institucionální jednotky, jsou: a) osoby i skupiny osob jako domácnosti; b) právní i spoleenské subjekty, jejichž existence je uznána zákonem nebo spoleností bez ohledu na to, že je mohou vlastnit i kontrolovat jiné osoby i subjekty. tyi typy právnických i spoleenských subjekt, které jsou institucionálními jednotkami, jsou korporace, quasi-korporace, neziskové organizace a vládní jednotky. Korporace jsou právnické subjekty vytvoené za úelem výroby zboží i služeb pro trh. Mohou být zdrojem zisku i jiného finanního prospchu pro své vlastníky. Korporace je kolektivn vlastnna akcionái, kteí jmenují editele zodpovdné za její ízení. Institucionální jednotky vlastnné i kontrolované vládou, které jsou korporacemi ve zde uvedeném smyslu, jsou známé jako veejné korporace. Všechny korporace jsou leny sektoru nefinanních i finanních korporací, podle toho, co je jejich základní inností. Rozhodující pro klasifikování jednotky jako korporace není její právní status, ale spíše to, že produkuje zboží a služby pro trh a je zdrojem zisku i jiného finanního prospchu pro své vlastníky. Nkteré neziskové instituce a vládní jednotky mají právní status korporace, ale nejsou za n pro úely ekonomické statistiky považovány, protože neprodukují pro trh. Jiné neziskové instituce jsou právními korporacemi, které vyrábjí pro trh, ale nejsou zdrojem finanního zisku pro své vlastníky. Naopak, nkteré subjekty s odlišným právním statusem, jako jsou akciové spolenosti, jsou pro úely ekonomické statistiky považovány za korporace. Quasi-korporace jsou subjekty, které nemají právní status korporací, ale fungují jako kdyby byly korporacemi ve výše zmínném smyslu. V systému vládní finanní statistiky se s nimi zachází stejn jako s korporacemi. To znamená, že jsou institucionálními jednotkami oddlenými od jednotek, ke kterým z právního hlediska patí. Quasi-korporace musí mít všechny úty nebo musí být schopná tyto úty vytvoit a to vetn út tok píjmu a kapitálu mezi quasi-korporací a jejím vlastníkem. Aby veejná quasi-korporace mohla existovat, musí vláda vybavit vedení podniku jistými pravomocemi pokud jde o ízení výrobního procesu a využití jeho fond. Quasi-korporace musí být schopná financovat alespo ást své tvorby kapitálu a hradit svj provozní kapitál. Neziskové organizace jsou právnické i spoleenské subjekty vytvoené za úelem výroby a distribuce zboží a služeb. Nemohou být zdrojem píjmu, zisku i jiného finanního prospchu pro institucionální jednotky, které je zídily, kontrolují i financují. Nezisková organizace se mže zabývat tržní nebo netržní produkcí. Zabývá-li se tržní produkcí (nemocnice útující tržní ceny i universita vyžadující školné), pak musí jakýkoliv pebytek ze svých produkních aktivit použít na svoji budoucí innost nebo jej odevzdat institucionálním jednotkám jiným než jsou jednotky, které ji zídily, kontrolují nebo financují. Tyto tržní neziskové organizace jsou, obdobn jako korporace a quasikorporace, leny sektoru nefinanních korporací nebo leny sektoru finanních korporací. Ostatní neziskové organizace patí do sektoru neziskových organizací sloužících domácnostem i do sektoru všeobecné vlády, podle toho, které jednotky je kontrolují a financují. Vládní jednotky jsou institucionální jednotky realizující funkce vlády jako svoji hlavní innost. To znamená, že mají legislativní, právní i exekutivní pravomoc na jinými institucionálními jednotkami v urité oblasti; a) Zodpovídají za poskytování zboží a služeb pro spolenost jako celek nebo pro jednotlivé domácnosti na netržním základu. b) Poskytují transfery perozdlující píjem a bohatství. c) Financují svoji innost, pímo i nepímo, hlavn prostednictvím daní a jiných závazných transfer od jednotek z jiných sektor. Všechny vládní jednotky jsou leny sektoru všeobecné vlády. Fond sociálního zabezpeení je zvláštní vládní jednotkou realizující jednu i více soustav sociálního zabezpeení. Musí odpovídat obecn platným požadavkm na institucionální jednotku. To znamená, že musí být oddlen od jiných aktivit vládních jednotek, mít oddlená aktiva a pasiva a vstupovat do finanních transakcí na vlastní úet. Žádná vládní jednotka nevlastní jinou vládní jednotku a vládní jednotky neemitují akcie. Na rozdíl od vládních jednotek, jsou veejné korporace potenciálními zdroji finanního zisku pro vládní jednotky, které je vlastní i kontrolují. Sektor všeobecné vlády a jeho subsektory Sektor všeobecné vlády se skládá ze všech vládních jednotek a ze všech netržních neziskových organizací, které jsou kontrolovány a financovány vládními jednotkami. Netržní neziskové organizace jsou po právní stránce nevládní subjekty, ale realizují vládní politiky a jsou tak ve skutenosti souástí 4

5 vlády. K výkonu vládních politik si vlády mohou vybrat neziskové organizace spíše nežli vládní agentury, protože neziskové organizace mohou být považovány za objektivní, od vlády odlouené a politickým tlakm nevystavené subjekty. Na píklad, výzkum a vývoj, stanovení standard v sférách jako je zdravotnictví, bezpenost, životní prostedí a vzdlání jsou oblasti, ve kterých neziskové organizace mohou být efektivnjší nežli vládní agentury. Sektor všeobecné vlády nezahrnuje veejné korporace i quasi-korporace. Když jednotka prodává ást svého produktu nebo celý produkt, je obtížné rozhodnout zda-li ji klasifikovat jako vládní jednotku i veejnou korporaci nebo rozhodnout jde-li o veejnou quasi-korporaci. Zpravidla rozhodnutí závisí na tom, zda-li jednotka prodává svj produkt za tržní ceny. Jednotka prodávající celý nebo ást svého produktu za tržní ceny je korporace nebo quasi-korporace a všechny ostatní jednotky jsou vládními jednotkami. Subsektory sektoru všeobecné vlády jsou v systému vládní finanní statistiky ti : ústední; státní, provinní i regionální; místní. Ne všechny zem mají pochopiteln tyto ti úrovn; nkteré mají pouze ústední vládu a místní orgány. Jiné zem mohou mít tchto úrovní více, pak ale rzné jednotky musí být zahrnuty do jedné z tí uvedených možností.existence fond sociálního zabezpeení a jeho role ve fiskální a rozpotové politice mže vyžadovat kompilaci statistik pro všechny fondy sociálního zabezpeení jako oddleného subsektoru v sektoru všeobecné vlády. Ústední vláda Politická pravomoc ústední vlády zem platí na celém jejím teritoriu. Centrální vláda mže ukládat dan všem institucionálním jednotkám rezident i nerezident provádjících ekonomickou innost na daném teritoriu. Ústední vláda je zpravidla zodpovdná za poskytování kolektivních služeb, jako je národní obrana, vztahy s jinými zemmi, veejný poádek a bezpenost a zabezpeení efektivního fungování sociálního a ekonomického systému dané zem. Dále zabezpeuje krytí výdaj na poskytování takových služeb jako je vzdlání i zdraví, zejména pro jednotlivé domácnosti. Mže poskytovat transfery jiným institucionálním jednotkám vetn jiných úrovní vlády. Kompilace statistik pro ústední vládu je obzvlášt dležitá, protože vláda má zvláštní úkoly v mnové a ekonomické analýze. Fiskální politika reaguje na inflaní i deflaní tlaky v ekonomice hlavn prostednictvím nástroj ústední vlády. Pouze na úrovni ústední vlády mohou orgány inící rozhodnutí formulovat a provádt politiky orientované na celonárodní ekonomické cíle. Jiné vládní úrovn nesledují svými politikami celonárodní cíle ani nemají pístup k úvru centrální banky jako ústední vláda. Subsektor ústední vlády je ve vtšin zemí velký a komplexn strukturovaný. Vtšinou se skládá z ústední skupiny tvoené ministerstvy, která tvoí zvláštní institucionální jednotku a dále, v mnoha zemích, jiných jednotek pod pravomocí ústední vlády s vlastním právním statusem a dostatenou autonomií. Státní, provinní i regionální vlády Stát, provincie i oblast je nejvtší ást zem jako takové, na kterou lze dotynou zemi rozdlit vzhledem k politickým i administrativním úelm. V souladu s 1993 SNA a pro nezbytné zjednodušení se tato úrove vlády nadále v materiálu nazývá vládou státu. Vláda státu má zpravidla fiskální pravomoc vybírat dan od institucionálních jednotek rezident a angažovat se v ekonomických aktivitách ve sfée své kompetence. Aby byl tento subjekt uznán za vládní jednotku, musí vlastnit aktiva na svj úet, obstarávat si zdroje i mít pasiva a musí být také schopen vynakládat i alokovat pinejmenším ást daní i jiného píjmu, který obdrží, na své vlastní politiky. Mže dostávat od ústední vlády transfery urené na pedem vymezené úely. Vláda státu by také mla být schopna jmenovat své vlastní úedníky nezávisle na vnjší administrativní kontrole. Jestliže vládní subjekt psobící na území státu je zcela závislý na prostedcích ústední vlády a jestliže ústední vláda také uruje zpsoby vynaložení prostedk, pak by s tímto subjektem mlo být zacházeno jako s agenturou ústední vlády. Místní vlády Legislativní, právní a exekutivní pravomoc jednotek místní vlády je omezena na nejmenší geografické území rozlišitelné pro administrativní a politické úely. Pole psobnosti je zpravidla podstatn menší než u ústední vlády i vlády státu a takové místní vlády mohou, ale nemusí být poveny výbrem daní u jiných institucionálních jednotek nebo z ekonomických aktivit na jejich území. asto jsou znan závislé na grantech z vyšší vládní úrovn a mohou také být, do urité míry, 5

6 agenty vlád vyšší úrovn. Aby mohly být považovány za institucionální jednotky musí však vlastnit aktiva, obstarávat si zdroje a mít pasiva vypjováním na vlastní úet. Musí mít také urité pravomoci jak s prostedky nakládat a mly by být schopny jmenovat své úedníky nezávisle na vnjší administrativní kontrole. Místní vlády zpravidla poskytují svým obanm celou adu služeb, z nichž nkteré mohou být financovány z grant z vyšších vládních úrovní. Statistiky pro místní vládu mohou pokrývat celou adu vládních jednotek, jako jsou hrabství, municipality, msta, mstské ásti, a školské obvody. Nkteré z nejvíce typických funkcí místních vlád zahrnují: 1) školská zaízení, kde poplatky pro uživatele jsou relativn malé, nebo hlavní náklady nesou místní vlády; 2) nemocnice a sociální ústavy vetn jeslí, mateských škol a dom s peovatelskou službou; 3) subjekty starající se o vodní hospodáství, sbr odpadu, hbitovy a krematoria; 4) kulturu, aktivity pro volný as a sport, divadla, koncerty, spoleenská zaízení, musea, galerie, knihovny, parky a volná prostranství. Vládní jednotky sloužící vlád státu i jedné i více místních vlád by mly být zahrnuty do té úrovn vlády, která je pro její innost i financování rozhodující. Veejný sektor Statistiky by mly být kompilovány jak pro veejný sektor tak pro sektor všeobecné vlády. Na píklad, veejné korporace mohou provádt vládní operace na píkaz vládních jednotek, které je vlastní. Tyto aktivity mohou mít rzné formy. Veejná korporace mže provádt takové specifické transakce jako pjování prostedk za nižší nežli tržní úrokovou míru i prodávat vybraným zákazníkm elektrickou energii za nižší sazby. Veejná korporace mže zpravidla realizovat fiskální politiku tak, že zamstnává více lidí nežli by bylo poteba, nakupovat další zdroje, platit za n více nežli je jejich tržní cena i prodávat znané množství své produkce za ceny nižší nežli by byla tržní cena soukromých výrobc. Statistiky o veejných korporacích jsou zejm také nezbytné pro kompilaci všezahrnující statistiky sektoru všeobecné vlády. Na píklad, zmny v istém jmní veejných korporací jsou zachyceny v hodnot akcií tchto korporací vlastnných jednotkami všeobecné vlády. Tyto úty veejných korporací pomohou vysvtlit zdroje zmn v tchto aktivech a tyto informace budou užitené pro analýzu udržitelnosti a jiné aspekty fiskální analýzy. Pi kompilaci statistik veejných korporací, jsou vhodná, pro analytické úely, rzná seskupení.nebo subsektory veejného sektoru. Základ, na kterém mohou být tvoeny další seskupení, je tvoen tymi seskupeními veejného sektoru : Nefinanní veejné korporace-všechny nefinanní korporace rezident kontrolované jednotkami všeobecné vlády. Nepenžní finanní veejné korporace-všechny finanní korporace rezident kontrolované jednotkami všeobecné vlády s výjimkou centrální banky a jiných veejných depozitních korporací. Depozitní korporace jsou finanní korporace, quasi-korporace i tržní neziskové organizace, jejichž hlavní inností je finanní zprostedkování a která mají pasiva ve form vklad nebo finanních instrument jako blízkých substitut vklad. Penžní veejné korporace jiné nežli je centrální banka-všechny depozitní korporace rezident jiné než centrální banka kontrolované jednotkami všeobecné vlády. Centrální banka skládající se ze samotné centrální banky, mnových výbor i nezávislých mnových orgán emitujících národní mnu, která je pln krytá devizovými rezervami cizí mny a jiné s vládou spjaté agentury jsoucí oddlenými institucionálními jednotkami a primárn vykonávajícími innosti centrální banky. Sektory jiné nežli sektor všeobecné vlády a veejný sektor Urité transakce v systému vládní finanní statistiky jsou klasifikovány jako transakce druhé strany. Na píklad vznik dluhových pasiv u sektoru všeobecné vlády lze klasifikovat u sektor zbytku ekonomiky nebo u zemí poskytujících tyto finanní prostedky. Proto je nutná i klasifikace jiných sektor nežli je všeobecná vláda i veejný sektor. V nkterých pípadech jde o sektory totožné se sektory v 1993 SNA. V jiných pípadech jsou vhodná pro vládní finanní statistiku jiná seskupení institucionálních jednotek. Pojem sektor je v 1993 SNA použit pouze pro institucionální jednotky rezident. Souhrn všech jednotek nerezident je nazýván zbytkem svta. U vládní finanní statistiky je pojem sektor používán pro jednotky nerezident stejným zpsobem jako u jednotek rezident. 6

7 Sektor finanních korporací se skládá ze všech korporací, quasi-korporací a tržních neziskových organizací zabývajících se hlavn finanním zprostedkováním i podobnými aktivitami. V nkterých pípadech je sektor rozdlen na ti subsektory: centrální banku, jiné depozitní korporace a finanní korporace jinde neklasifikované. Subsektor ostatních depozitních korporací se skládá ze všech depozitních korporací, quasi-korporací a tržních neziskových organizací krom centrální banky. Subsektor finanních korporací jinde neklasifikovaných se skládá ze všech nedepozitních finanních korporací, quasi-korporací a tržních neziskových organizací 2. Zahrnuje jednotky získávající finanní prostedky (jiné nežli vklady) na finanních trzích a používá je za úelem získání jiného druhu finanních aktiv. Jde o investiní spolenosti, spolenosti poskytující finanní leasing, spolenosti pronajímající zboží za poplatek,, pjující peníze i spotební úvry, pojišovací spolenosti i penzijní fondy autonomní povahy. Také zahrnuje korporace, quasi-korporace a tržní neziskové organizace zabývající se aktivitami úzce spjatými s finanním zprostedkováním, jako jsou smnárny a trhy cenných papír, brokei a finanní agenti, spolenosti obchodující s devizami, poskytující finanní garance a jednotky napojené na vládu zízené za úelem regulace innosti finanních institucí. Sektor ostatních nerezident je agregací všech nefinanních korporací nerezident, domácností a neziskových organizací sloužících domácnostem, se kterými má sektor všeobecné vlády finanní transakce. Sektor mezinárodních organizací se skládá ze všech mezinárodních organizací, které jsou nerezidenty. Sektor všeobecný vlády a jeho subsektory Subsektor centrální vlády * Sektor všeobecné vlády Subsektor vlády státu* Subsektor vnitní vlády * * Zahrnuje fondy sociálního zabezpeení. Popípad, fondy sociálního zabezpeení mohou být zahrnuté v separátním subsektoru. 2 V 1993 SNA je tento subsektor kombinací tí subsektor: ostatní finanní zprostedkovatelé krom pojišovacích spoleností a penzijních fond; finanní vedlejší zaízení; pojišovací spolenosti a penzijní fondy. 7

8 Veejný sektor Veejný sektor Všeobecná vláda Veejné korporace Centrální vláda Finanní veejné Nefinanní veejné korporace korporace Vláda státu Monetární veejné korporace vetn centrální banky Místní vláda Nepenžní finanní veejné korporace Toky, stavy a úetní pravidla Úvodní poznámky Všechna data v systému vládní finanní statistiky jsou bu toky nebo stavy. Toky jsou penžním vyjádením ekonomických inností a jiných aktivit jednotek, ke kterým dochází bhem útovacího období. Stavy zachycují držbu aktiv a pasiv jednotky v uritém období a isté bohatství jednotky jako rozdíl mezi celkovými aktivy a pasivy. Toky a stavy jsou integrovány, což znamená, že všechny zmny stav mohou být pln vysvtleny pomocí tok. Jinými slovy, pro každý stav platí následující vztah: S 1 = S 0 + F kde S 0 a S 1 jsou stavy na zaátku a na konci úetního období a F pedstavuje istou hodnotu všech tok ovlivujících bhem období danou položku stavu. Obecnji eeno, velikost jakéhokoliv stavu 8

9 drženého jednotkou v daném ase, je kumulativní hodnotou všech tok ovlivujících tento stav od doby jeho získání jednotkou. Typy tok Toky zachycují vytváení, transformaci, smnu, transfer nebo zmizení ekonomické hodnoty. Jde o zmny objemu, skladby i hodnoty aktiv, pasiv a istého jmní jednotky. Tok mže pedstavovat jednotlivou událost, jako je penžní platba za nákup zboží nebo kumulativní hodnotu ady událostí bhem zútovacího období, na píklad pravidelné platby úrok za vládní cenné papíry. Všechny toky lze klasifikovat bu jako transakce nebo jako ostatní ekonomické toky. Transakce Transakce je vzájemná dohoda mezi dvma jednotkami nebo akce uvnit jednotky, která je z hlediska analytické výhodnosti považována za transakci. Transakce nemusí být vždy dobrovolná. Na píklad placení daní je vynuceno silou zákona. Každá transakce je bu smnou nebo transferem. Transakce je smnou, jestliže jedna jednotka poskytuje zboží, službu, aktivum i práci jiné jednotce a dostane jako kompenzaci zboží, službu, aktivum i práci ve stejné hodnot. Smnou je odmna zamstnancm, nákupy zboží a služeb, úrokové platby, prodej budovy. Transakce je transferem, jestliže jedna jednotka poskytuje zboží, službu, aktivum i práci jiné jednotce, aniž ba zárove obdržela zboží, službu, aktivum i práci jakékoliv hodnoty. Jednotky všeobecné vlády se zpravidla angažují v ad transfer, které mohou být bu závazné i dobrovolné. Závazné transfery urené vládou jiným jednotkám jsou dan a vtšina píspvk na sociální zabezpeení. Dotace, granty a sociální podpory jsou dobrovolné transfery všeobecné vlády poskytované jiným jednotkám. Všechny transakce jsou bu penžní nebo nepenžní. Zboží je zpravidla nakupováno za urité množství penžních jednotek a dávky sociálního zabezpeení jsou asto vypláceny jako uritá penžní ástka. Nepenžní transakce musí být v systému vládní statistiky také ocenny, nebo toky a stavy se vyjadují v penžních jednotkách. Tržní hodnoty nepenžních transakcí je proto nutno odhadovat. Nepenžní transakce jsou naturální smna (barter), odmny in natura a jiné platby mající naturální podobu. Pi naturální smn si dv jednotky vymují zboží, služby i jiná nežli penžní aktiva stejné hodnoty. Nap. jednotka vlády mže souhlasit s výmnou pdní parcely v prmyslové zon pro soukromou spolenost za jinou parcelu, kterou vláda využije jako národní park. Odmna in natura znamená, že vládní zamstnanec dostane zboží, služby i aktiva jiná nežli peníze. Jde o jídlo a pití, uniformy domácí služby, dopravní služby a služby spjaté s péí o dti. Jiné platby mající naturální podobu znamenají, že úhrada položky pasiv se dje ve form zboží, služeb i nepenžních aktiv. Nap. vládní jednotka mže souhlasit s vyízením v dané lht nezaplacených daní pevodem vlastnictví pdy i fixních aktiv dlužníka na vládu. Transfery in natura se mohou používat spíše nežli peníze v pípadech, kdy má být zarueno, že zboží a služby budou spotebovány. Nap. pomoc po pírodní katastrof mže být efektivnjší a rychlejší, jeli poskytnuta ve form zdravotního materiálu, potravin a pístešk spíše nežli ve form penz. Také všeobecná vláda mže poskytovat zdravotnické a vzdlávací služby in natura, aby se ujistila, že poteby budou pokryty. Ostatní ekonomické toky Jde o zmnu v objemu i hodnot aktiva i pasiva, která není vyvolána transakcí. Zmny v hodnot jsou zachyceny jako zisky i ztráty. Píklady jsou následující: Díky technologickému pokroku i rstu tržních cen se stane ekonomicky výhodnou tžba ložisek minerál. Zlepšený pístup do lesa uiní komern možným tžbu deva v lese. Stavební projekt mže ztratit ekonomický smysl ped dokonením a od jeho kompletace se upustí. Vláda mže zaruit patentovou ochranu vynálezu. Vzhledem k bankrotu dlužníka mže vitel rozhodnout, že nemá smysl požadovat finanní závazek. 9

10 Úetní pravidla S výjimkou konsolidace út, jsou úetní pravidla v systému vládní finanní statistiky stejná jako v systému SNA Úetní systém Pro zaznamenávání tok je použit systém podvojného úetnictví. V tomto systému každý tok je zaznamenáván ve dvou stejn velkých položkách oznaovaných tradin jako kreditní a debetní položka. Debet znamená rst aktiva, pokles pasiva i pokles istého bohatství. Kredit je pokles aktiva, rst pasiva i rst istého bohatství. Píjmové položky, které pedstavují rst istého bohatství, jsou zaznamenány jako kredity. Naopak, výdaj vede k poklesu istého bohatství a je zachycen jako debet. Rozvaha je kompilací aktiv, pasiv a istého bohatství jednotky i sektoru. Základní identitou rozvahy a obecn i úetnictví je, že celková hodnota aktiv se vždy rovná celkové hodnot pasiv plus isté bohatství. Použití podvojného systému zajišuje, že identita je vždy dodržena. Existují rzné možné kombinace debet a kredit ovlivujících aktiva, pasiva a isté bohatství. Nap. nákup služby vládní jednotkou s platbou do 30 dn je zaznamenán jako výdaj (debet) a rst pasiv, splatných ástek (kredit). Takže uskutenním tohoto výdaje isté bohatství klesá o stejnou ástku o kterou rostou pasiva a aktiva nejsou dotena. Následná platba je zaznamenána jako snížení penz (kredit) a pokles splatných ástek (debet). V tomto pípad jak aktiva tak pasiva klesnou o stejnou sumu a isté bohatství se nemní. Alternativní doby zaznamenání transakcí Obecn eeno, doba zaznamenání transakcí mže být založena na 4 základech: a)akruálním, b)dob splatnosti, c)závazné dob a d)penžním základu. Ad a) U akruálního základu jsou toky zaznamenány v dob, kdy ekonomická hodnota je vytvoena, transformována, smnna, pedána i zniena. Jinými slovy, dopady ekonomických událostí jsou zachyceny v dob, kdy k nim dochází, bez ohledu na to zdali peníze byly obdrženy i mají být zaplaceny. Nicmén, doba, kdy dochází k ekonomické události není vždy jasná. Obecn eeno, doba pisouzená události je doba, kdy se mní vlastnictví zboží, kdy jsou poskytovány služby, kdy vzniká povinnost platit dan, kdy je uren nárok na obdržení sociálního píspvku i vznikají jiné nepodmínné nároky. V systému vládní statistiky jsou všechny události rezultující ve vznik, transformaci, smnu, transfer i zniení ekonomické hodnoty, zaznamenány na akruálním základu. Všechny nepenžní transakce jsou tak zahrnuty do statistik kompilovaných na akruálním základu. Ad b) U základu spoívajícího na dob splatnosti, toky vedoucí k placení penz jsou zaznamenány v nejzazším asovém okamžiku, kdy mohou být uhrazeny, aniž by to vedlo k dodateným nákladm i pokutám, nebo, dojde-li k zaplacení díve, tehdy, když je placení penzi uskutenno. Je-li zaplacení uskutenno až po uplynutí doby splatnosti, pak se zaznamená tato ástka stejn jako u akruálního základu. Ad c) U základu daného závaznou dobou, jsou toky zaznamenány v dob, kdy se jednotka všeobecné vlády zavázala k transakci. Tento základ se zpravidla aplikuje jen u nákupu aktiv, zboží a služeb vetn výplat zamstnanc. Doba záznamu je zpravidla dobou, kdy jednotka všeobecné vlády vydá platební píkaz. Toky, u nichž tento základ nelze aplikovat, musí být zaznamenány použitím jednoho ze tí zbývajících základ. Transakce in natura mohou, ale nemusí být zaznamenány. Ad d) U penžního základu jsou toky zaznamenány tehdy, když jsou peníze obdrženy i zaplaceny. I když lze zaznamenat i nepenžní toky, vtšina úetních systém používajících penžní základ nepenžní toky nezaznamenává, protože draz je na ízení obhu penz spíše nežli na tocích zdroj. Dvody pro používání akruálního základu v systému vládní finanní statistiky Akruální základ se používá hlavn proto, že doba zachycení odpovídá dob tok zdroj. Takže, akruální základ poskytuje nejlepší odhad makroekonomického dopadu vládní fiskální politiky. U penžního základu se doba záznamu mže znan odchylovat od doby daných ekonomických aktivit a transakcí. Nap. úrok zaplacený u cenného papíru s nulovým kuponem by byl zaznamenán až v dob splatnosti, což mže být adu let po uskutenní výdaje. U základu založeného na dob splatnosti jsou transakce asto zaznamenány až po uskutenní toku zdroj, i když by, ve vtšin pípad, dlouhé doby povolené u penžního základu, byly zkráceny. U základu daného závaznou dobou záznam pedchází skutenému toku zdroje. 10

11 Akruální základ poskytuje nejobsáhlejší informace, protože jsou zaznamenány tokyvšech zdroj, vetn interních transakcí, transakcí in natura a ostatní ekonomické toky. Krom toho, toto všezahrnující dovoluje integraci tok se zmnami v rozvaze. Obecn platí, že úty používající ti zbývající základy, jsou omezeny na penžní transakce. Ocenní Všechny toky a stavy by mly být ocenny v ástkách, za které jsou zboží, aktiva jiná nežli peníze, služby, práce i poskytnutí kapitálu, skuten smnny, nebo by mohly být smnny, za peníze. Mají se na mysli bžné tržní ceny i hodnoty. Toky by mly být ocenny za ceny bžné v dob, kdy byly zaznamenány. Stavy by mly být ocenny za ceny bžné v dob konstrukce rozvahy. Odvozená mení Jde o agregáty a vyrovnávající položky. Agregáty jsou souty prvk v tíd tok i stav. Nap. daový píjem je soutem všech tok, které jsou klasifikovány jako dan. Agregáty a klasifikace jsou úzce spjaty, takže klasifikace mají vést k agregátm, které jsou považovány za nejvíce užitené. Vyrovnávající položky jsou ekonomické konstrukce získané odetením jednoho agregátu od druhého. Nap. istá provozní bilance se získá, když agregát celkových výdaj odeteme od agregátu celkových píjm. isté bohatství se rovná celkovým aktivm minus celková pasiva. Hrubý a istý základ Je vhodné uvádt mnohé kategorie tok a stav na hrubém i istém základu. Položka uvedená na istém základu je vypotena jako souet jednoho druhu tok i stav minus souet jiného druhu. Nap. celkové daové píjmy lze vykázat jako hrubé (celkový souet všech získaných daní) nebo isté ( hrubé minus dan refundované z toho i onoho dvodu). Volba závisí na kategorii tok i stav, charakteru položek, které se mají odeíst, aby se dostala istá hodnota a analytické užitenosti hrubých a istých hodnot. Píjmové kategorie jsou uvádny jako hrubé, stejn tak jako výdaje. Úrokové píjmy a výdaje jsou uvádny jako hrubé spíše nežli jako isté. Obdobn sociální transfery a píspvky, dary a výdaje a píjmy a výdaje související s nájemným jsou hrubé. Také prodeje zboží a služeb jsou uvádny jako hrubé vetn výdaj spjatých s jejich produkcí. Konsolidace Konsolidace je metodou vykazování statistik pro více jednotek jako kdyby pedstavovaly jednotku jednu. V systému vládní statistiky, data uvádná pro skupinu jednotek jsou normáln konsolidována. Zejména statistiky pro všeobecnou vládu a každý z jejich subsektor jsou uvádny na konsolidovaném základu. Konsolidace zahrnuje odetení všech transakcí a vztah dlužník-vitel, ke kterým dochází mezi konsolidovanými jednotkami. Jinými slovy, transakce jedné jednotky je spojena dohromady se stejnou transakcí vykázanou jinou jednotkou a ob transakce jsou odeteny. Nap. jestliže jedna jednotka všeobecné vlády vlastní cenný papír emitovaný jinou vládní jednotkou a data pro ob jednotky se konsolidují, pak stavy cenných papír držených jako aktiva a pasiva jsou uvádny jako kdyby cenný papír neexistoval. Zárove konsolidovaný píjem a výdaj z úrok vyluuje úrok placený dlužnickou vládní jednotkou viteli. Obdobn jsou eliminovány prodeje zboží a služeb mezi konsolidovanými jednotkami. 11

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 l. 1 Informace o úetní jednotce Název úetní jednotky : Msto Vimperk sídlo : Steinbrenerova 6, Vimperk, 385 17 Identifikaní íslo : 00250805 právní forma

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A.

ROZVAHA. ke dni 31.12.2011 I 26701626. Stav k poslednímu dni úet. období. Stav k prvnímu dni úet. období. íslo ádku A K T I V A. Výet položek podle vyhlášky. 504/2002 Sb. ve znní vyhlášky. 476/2003 Sb. ROZVAHA ke dni 31.12.2011 Název, sídlo a právní forma a pedmt innosti úetní jednotky I 26701626 SVJ domu Bochovská 560,561,562,563

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku Krátkodobé zdroje financování zajišují financování bžné innosti podniku k pokrytí krátkodobých aktiv. V této souvislosti vtšinou hovoíme

Více

FZ06/2004 eské úetní standardy

FZ06/2004 eské úetní standardy FZ06/2004 eské úetní standardy pro úetní jednotky, které útují podle vyhlášky. 504/2002 Sb., ve zn&ní pozd&jších p(edpis* (dále jen " eské úetní standardy pro úetní jednotky, u kterých hlavním p(edm&tem

Více

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují:

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují: FINANNÍ TRHY Oekávané výstupy dle RVP GV: žák uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti bezpených forem investic do cenných papír využívá moderní formy bankovních služeb vetn moderních informaních a

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek Ministerstvo financí R schváleno MF R.j. 283/77 225/2001 s úinností pro úetní jednotky útující podle útové osnovy pro nevýdlené organizace Úetní jednotka doruí: 1x píslušnému finannímu orgánu R o z v a

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ

V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ V. CASH FLOW VE STRATEGICKÉM ROZHODOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ Pojem cash flow má svj pvod v USA, kde si jeho zjišování vynutily poteby kapitálových trh. Zpravidla se nepekládá a znamená tok (flow) penz (cash).

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 589/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2007 589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu

Více

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA J: MSK 31752/2007 SP. ZN.: KON/25735/2007/Sam VYIZUJE: Ing. Alexandra Klajmonová ODBOR: kontroly TEL.: 595 622 307 FAX: 595

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpotu Strany zelen#ch na Návrh rozpo!tu Strany zelen"ch na rok 2013 Obsah: 1.) D!vodová zpráva k Návrhu rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 2.) Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 ve struktu$e (m%sí"ní p$ehled) 3.) Návrh

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163

- 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice. Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 - 1 - Olšany 75, 341 01 Horažovice Telefon : 376503111 Fax : 376503114 GSM : 724002513 Krajský soud v Plzni, Obchodní rejstík, Oddíl B vložka 163 Výroní zpráva - 2 - Obchodní firma a sídlo spolenosti:

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

Úetní závrka sestavená podle IFRS

Úetní závrka sestavená podle IFRS Úetní závrka sestavená podle IFRS Léebné lázn Jáchymov a. s. za období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 Obsah: 1 Výkaz finanní pozice...3 2 Výkaz souhrnného výsledku...4 3 Výkaz o zmnách ve vlastním kapitálu...5

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z píjm

586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z píjm Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 586/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2011 586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu

Více

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY Zpsob financování spolenosti hraje dležitou roli v rozhodovacím procesu. V této souvislosti hovoíme o kapitálové struktue firmy. Kapitálová struktura je složení dlouhodobých

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01

FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA FINANCE PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Adresa organizace: Komenského.p. 169 I: 603 717 57 Uherský Brod, PS 688

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012

1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012 1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. Úetní závrka k 31. prosinci 2012 1. Charakteristika a hlavní aktivity Založení a charakteristika spolenosti 1. Pražská úetní spolenost, s. r. o. (dále jen spolenost

Více

504/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002,

504/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002, 504/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona #. 563/1991 Sb., o ú#etnictví, ve znní pozdjších p.edpis/, pro ú#etní jednotky, u kterých hlavním p.edmtem #innosti

Více

Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm

Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm ve znní zákona. 35/1993 Sb., zákona. 96/1993 Sb., zákona. 157/1993 Sb., zákona. 196/1993 Sb., zákona. 323/1993 Sb., zákona. 42/1994 Sb. (úplné znní. 75/1994 Sb.), zákona.

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec 2003 1/1 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Autoi:

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Informaní systém. 1. Základní charakteristiky systému

Informaní systém. 1. Základní charakteristiky systému Informaní systém HoC 1. Základní charakteristiky systému HoC je moderní integrovaný systém pro ízení výrobních i obchodních organizací. Obsahuje moduly, pokrývající innosti od ízení výroby až po prodej.

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon.

Více

Ministerstvo financí stanoví podle 4 odst. 2 zákona.. 563/1991 Sb., o ú.etnictví (dále jen zákon): 6l.I

Ministerstvo financí stanoví podle 4 odst. 2 zákona.. 563/1991 Sb., o ú.etnictví (dále jen zákon): 6l.I 281,283/77 411/2000 OPATENÍ, ze dne 10. listopadu 2000 kterým se stanoví postupy ú(tování pro ú(etní jednotky ú(tující v soustav, jednoduchého ú(etnictví Zmna: 281/33 494/2001 Zmna: 281,283/97 410/2001

Více

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311)

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Povaha vstupních údajů hotovostní báze Pokrytí jednotek a) organizační složky státu (ústřední rozpočtové organizace) b) státní mimorozpočtové

Více

189/2004 Sb. ZÁKON zedne1.dubna2004 o kolektivním investování ÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

189/2004 Sb. ZÁKON zedne1.dubna2004 o kolektivním investování ÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Parlament se usnesl na tomto zákon eské republiky: 189/2004 Sb. ZÁKON zedne1.dubna2004 o kolektivním investování ÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Pedmt úpravy Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

I) ÚDAJE O SPOLENOSTI

I) ÚDAJE O SPOLENOSTI INFORMANÍ POVINNOST (ke dni 30. 9. 2007) (Informaní povinnost obchodníka s cennými papíry dle ust. 206 odst. 1 vyhlášky 123/2007 Sb., o pravidlech obezetného podnikání bank, spoitelních a úvrních družstev

Více

11. Organizaní složky státu a státní píspvkové organizace. Státní fondy

11. Organizaní složky státu a státní píspvkové organizace. Státní fondy 11. Organizaní složky státu a státní píspvkové organizace. Státní fondy Barbora Slintáková Cílem této pednásky je: vymezit organizaní složky státu a státní píspvkové organizace, popsat základní principy

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt VÝRONÍ ZPRÁVA o hospodaení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt ROK 2009 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PEDMT INNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O LENSKÉ ZÁKLADN... 4 1.4 ÚDAJE

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

Spotebitelský slovníek základní bankovní a finanní terminologie

Spotebitelský slovníek základní bankovní a finanní terminologie Spotebitelský slovníek základní bankovní a finanní terminologie APRC pedstavuje úhrn všech poplatk a jiných náklad, které musí dlužník/klient pi ádném plnní svých povinností z úvrové smlouvy nutn zaplatit

Více

Návrh. Závrený úet Msta. za rok 2006

Návrh. Závrený úet Msta. za rok 2006 K projednání Zastupitelstvu msta Vimperk dne 25. 06. 2007 Msto Vimperk, Steinbrenerova 6, Vimperk Návrh Závrený úet Msta za rok 2006 (podle 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot,

Více

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek 96/1993 Sb. ZÁKON zedne25.února1993 o stavebním spoení a státní podpoe stavebního spoení a o doplnní zákona eské národní rady. 586/1992 Sb., odaníchzpíjm,veznnízákonaeskénárodnírady.35/1993sb. Zmna: 83/1995

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. TIMUR, o. s. seznámení s výsledky dotazníkového šetení Spokojenost oban s místním spoleenstvím

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013 Závrený úet obce Horní Bekovice za rok 2013 Obec Horní Bekovice, Podipská 13, IO 00263621, DI 00263621 podle 17, odst. 6, zák.. 250/2000 Sb. o rozpotových pravidlech územních rozpot a zákona. 128/2000

Více

Aktuální znní k 2. 5. 2011 (strana 1 z potu 19 stran celkem)

Aktuální znní k 2. 5. 2011 (strana 1 z potu 19 stran celkem) Jáchymov Property Management, a.s. T. G. Masaryka 415, 362 51 Jáchymov, IO: 453 59 229 registrace v obchodním rejstíku Krajského soudu v Plzni, oddíl B, vložka 207 S T A N O V Y obchodní spolenosti Jáchymov

Více

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení Stanovy eského rybáského svazu ást I. 1 Základní ustanovení 1) eský rybáský svaz (dále jen Svaz nebo RS ) je obanské sdružení podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. 2) Svaz má postavení

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

2. Mzdy a ostatní osobní náklady

2. Mzdy a ostatní osobní náklady . Mzdy a ostatní osobní náklady íslo Název dokladu. Základní mzdy vetn píplatk. Nemocenské dávky. Prémie. Odmny hrazené z OON 5. Odmny pi jubileu 6. Pekážky v práci náhrady 7. Dovolená 8. Výkon rozhodnutí,

Více

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky K 1 000 K Píjmy: Da z píjmu fyz.osob.závislá innost 516 885,43 950,00 54,41% Da z píjmu fyz.osob

Více

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze FEL, VUT X16EPD Ekonomika Podnikání vypracoval Tomáš Jukl Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze 1. Profil firmy Ve stánku se bude prodávat rychlé oberstvení

Více

Stanovy akciové spolenosti Stavoprojekt Olomouc a.s.

Stanovy akciové spolenosti Stavoprojekt Olomouc a.s. Stanovy akciové spolenosti Stavoprojekt Olomouc a.s. Hlava I. Základní ustanovení 1. Založení a vznik spolenosti Akciová spolenost Stavoprojekt Olomouc a. s. (dále jen spolenost) byla založena jako akciová

Více

4.1. Veejná obchodní spolenost

4.1. Veejná obchodní spolenost 4. 4.1. Veejná obchodní spolenost A) Veejná obchodní spolenost je upravena v 76 až 92 ObchZ. Jde o typickou osobní spolenost, protože innost spolenosti musí být vykonávána jejími spoleníky vždy osobn.

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Usnesení. 522 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 22.05.2006. Usnesení. 523 Rada msta Vimperk rozhodla uzavít Dodatek.1 ke smlouv o dílo.05/06

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

DEKINVEST, uzavený investiní fond, a.s.

DEKINVEST, uzavený investiní fond, a.s. DEKINVEST, uzavený investiní fond, a.s. VÝRONÍ ZPRÁVA 2012 DEKINVEST, uzavený investiní fond, a.s.výroní ZPRÁVA 2012 OBSAH 1. Zpráva pedstavenstva fondu o podnikatelské innosti Fondu a o stavu jeho majetku

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Wüstenrot hypotení banka a. s.

Wüstenrot hypotení banka a. s. ZÁKLADNÍ PROSPEKT DLUHOPISOVÉHO PROGRAMU Wüstenrot hypotení banka a. s. Dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených hypoteních zástavních list 6.000.000.000 K s dobou trvání programu 5 let Tento

Více

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk usnesením. 371 Rady msta Vimperk ze dne 16.4.2007 zámr. 44/11/07 prodeje ásti pozemk vedených u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt Prachatice v katastru nemovitostí pro obec

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více