VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Renata Čechalová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Renata Čechalová"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Renata Čechalová Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti Diplomová práce 2014

2 Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti Diplomová práce Bc. Renata Čechalová VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: 2014-MM-DD Praha 2014

3 Master's Dissertation The Ageing of the Population and its Impact on Travel Behaviour Bc. Renata Čechalová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D Date of Submission: Date of Thesis Defense: 2014-MM-DD Praha 2014

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona ĉ. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Renata Ĉechalová

5 Srdeĉně děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D za odborné vedení, cenné připomínky, rady a doporuĉení. Mé poděkování patří téţ Ing. Vladimíru Rottnerovi, majiteli CK RoSlo za cenné informace, ochotu a ĉas věnovaný rozhovoru a konzultacím.

6 Abstrakt ĈECHALOVÁ, Renata Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha : 2014 Celkový poĉet stran: 77 Diplomová práce se zabývá problematikou stárnutí obyvatelstva a reflektuje souĉasné demografické trendy. Cílem diplomové práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje stárnutí obyvatel cestovní zvyklosti a tím i sluţby a nalézt moţnosti pro přidanou hodnotu řešení. Průzkumné šetření je prováděno metodou řízeného rozhovoru se specialistou na cestovní ruch a metodou dotazníkového šetření mezi seniory. Zvolené pracovní hypotézy jsou ověřeny na základě vyhodnocení primárních dat pomocí statistické analýzy. Výsledky z dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny pomocí výpoĉtů absolutní, relativní a kumulativní ĉetnosti. Dílĉí poznatky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Interpretace výsledů je sestavena do celkového shrnutí práce a dotýká se platných trendů. Cíl je splněn přijetím testovaných variant stanovených hypotéz. Konkrétní návrhy mají vazbu na získané poznatky a přinášejí moţnou orientaci zúĉastněných subjektů. Přínos práce vidím v realizaci doporuĉovaných návrhů. Klíčová slova: aktivní stáří, senior, seniorský cestovní ruch, volný ĉas, ţivotní styl,

7 Abstract ĈECHALOVÁ, Renata The Ageing of the Population and its Impact on Travel Behaviour [Master s Dissertation] The Institut of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2014 Number of Pages: 77 The diploma thesis deals with the issue of the ageing of the population and it reflects current demographic trends. The aim of the thesis is to find to what extend the population ageing influences travel habits and also services and find possibilities for the added value of the solution. The research is done via the controlled interview method with a tourism specialist and via a questionnaire research method among seniors. The chosen working hypotheses are verified based on the primary data processing using statistical analysis. The questionnaire research results are evaluated using absolute, relative and cumulative frequency calculations. The tables and graphs contain partial pieces of knowledge. The interpretation of results is compiled into a total thesis summary and reflects current trends. The aim is met by the acceptation of the tested options of determined hypotheses. The specific proposals and bring a possible orientation of the involved parties. I can find the benefit of the thesis in the execution of the recommended proposals. Key words: active aging, senior, senior tourism, leisure, lifestyle,

8 Obsah Úvod TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmu senior Seniorská věková hranice Stárnutí a stáří Aktivní stárnutí Demografický vývoj Stárnutí spoleĉnosti jako demografický problém Věková pyramida Demografické změny a dopad na cestovní ruch Seniorský cestovní ruch Ţivotní styl seniorů Hodnotová orientace Úloha pozitivní psychologie Volný ĉas seniorů Pohybové aktivity ve vyšším věku Aktivní trávení volného ĉasu Pasivní trávení volného ĉasu Program podpory cestovního ruchu Cestovní zvyklosti seniorů Specifika poţadavků na volnoĉasové aktivity Specifika poţadavků na vybavenost a poskytované sluţby ANALYTICKÁ ČÁST Vlastní dotazníkový průzkum Průběh průzkumu a metodika Analýza vlastního průzkumu Vyhodnocení odpovědí dotazníku Řízený rozhovor se specialistou na cestovní ruch Vyhodnocení rozhovoru Souhrné vyhodnocení a celkové shrnutí Ověření pracovních hypotéz... 62

9 3 NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhy pro cestovní kancelář RoSlo Návrh na spolupráci PPP RoSláĉkovo Rendez-vous Cestovníĉek RoSláĉek Návrh nové komunikace s klienty Doporuĉení pro seniory Aktivní vyuţívání IT technologií Tematické zaměření Pořizování záţitkových záznamů z aktivit na cestách ZÁVĚR LITERATURA Seznam tabulek Seznam grafů Seznam schémat PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1 - dotazník Příloha 2 řízený rozhovor se specialistou na cestovní ruch Příloha 3- vyhodnocení otázek z dotazníku tabulky Excel Příloha 4 kritéria a váhy Příloha 5 vstupní hodnoty Příloha 6 - souĉtování Příloha 7 vyhodnocení zpracování Příloha 8 graf 2 absolutní ĉetnost Příloha 9 graf 3 relativní ĉetnost Příloha 10 graf 4 relativní ĉetnost váţená Příloha 11 tabulka 23 vyhodnocení otázek z dotazníku POUŢITÉ ZKRATKY... 95

10 ÚVOD Stárnutí populace je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Problém přibývajícího poĉtu seniorů je hodně diskutovaný a projednávaný. Téma problematiky stárnutí populace a zvyklostí seniorského cestovního ruchu jsem si vybrala pro svou diplomovou práci. K výběru mě vedl osobní zájem, praktické zkušenosti, ale i moţnost hlubšího poznání ţivotního stylu zralé generace. Řešená problematika je velice rozmanitá, ale zároveň i sloţitá. V rámci cestovního ruchu, je jak mládí, tak stáří, důleţitým segmentem. Existují lidé, které neopustil mladistvý elán ani v pokroĉilém věku a naopak lidé nízkého věku, kteří předĉasně zestárli. Lidé v důchodovém věku si dnes umí uţívat. Hodně cestují, opravují si chaty a chalupy, rekonstruují své byty, pořizují si nová pohodlná auta, nové poĉítaĉe ĉi digitální fotoaparáty, chodí do divadel, na koncerty ĉi výstavy. Jsou aktivnější, neţ bývaly předcházející generace a vnitřně se cítí mnohem mladší, neţ ve skuteĉnosti jsou. Většina jich pracuje a mají dostatek volného ĉasu, coţ je ideálním předpokladem pro rozmanitá cestovatelská dobrodruţství, zvláště pokud jim to zdravotní stav dovoluje. Poţadavky a nároky starších lidí jsou odlišné od toho, co vyţadují mladší roĉníky. Pro nabídku sluţeb a získání zájmu této věkové skupiny jsou nesmírně důleţité podrobné informace o jejich poţadavcích, zájmech, preferencích a zvyklostech. Mým hlavním průzkumným polem se stala seniorská klientela. Za hlavní cíl své práce jsem si vytkla analyzovat problematiku a zjistit, do jaké míry je souĉasný trend o seniorech, jako důleţitém segmentu pro cestovní ruch, pravdivý. Můj pohled je v souladu s teoretickými informacemi, ze kterých vycházím, zaměřen na aktivní stárnutí. Pokouším se hlouběji objasnit existenci zájmu o cestování u osob vyššího věku a zároveň pochopit způsoby cestovních zvyklostí. Analyzuji kontext myšlenky aktivního stárnutí a její zakotvení v politice státu a návaznost na aktivity samotných seniorů. Závěreĉná ĉást rozvíjí předchozí téma o návrhy nových moţností a příleţitostí stárnout aktivně. 1

11 Cíl práce Cíl: Zjistit, do jaké míry ovlivňuje stárnutí obyvatel cestovní zvyklosti Stanovení hypotéz Hypotéza 1 H: Předpokládám, ţe vlivem demografie se mění cestovní zvyklosti Hypotéza 2 H: Předpokládám, ţe existuje závislost mezi věkem seniorů a poţadavkem na sluţby při výběru dovolené Zvolené pracovní hypotézy, jsou v analytické ĉásti této práce, na základě vyhodnocení dotazníků pro seniory a na základě vyhodnocení řízeného rozhovoru se specialistou na cestovní ruch, ověřeny, a je rozhodnuto o přijetí testovaných hypotéz 1 H a 2H. Důvody výběru tématu Za zajímavou skuteĉnost povaţuji fakt, ţe téma práce je zvoleno z osobního důvodu. K rozhodnutí mě vede také rozmanitost tématu, aktuálnost v Ĉeské republice i celé Evropě, moţnost hlubšího poznání problematiky a v neposlední řadě i praktická zkušenost. Zdroje pro sběr dat Pro zaruĉení platnosti a spolehlivosti je věnována zvýšená pozornost výběru odborné literatury, odborných periodik, pramenů a dalších zdrojů. Veškerá tvrzení a závěry, ke kterým docházím ve vyhodnocení a shrnutí mé práce, jsou doloţitelná. V diplomové práci, jsou pouţita primární data, získaná vlastním šetřením a sekundární data, která ĉerpám z důvěryhodných zdrojů. Primární data: Dotazníkový průzkum zaměřený na skupinu respondentů věkové kategorie 55+ Řízený rozhovor se specialistou na cestovní ruch Ing. Vladimírem Rottnerem 2

12 Sekundární data: Klíĉové dokumenty týkající se otázek stárnutí Data z ĈSÚ Data z CzT Metody pro analýzu dat K získání informací je vyuţito studium dokumentů a odborné literatury. Práce se opírá o prameny, které popisují aktuální výzkumy z oblasti stárnutí populace a z oblasti seniorského cestovního ruchu. Je vyuţita jak odborná literatura, tak internet. V analytické ĉásti je zpracován vlastní průzkum. Pouţita je metoda dotazníku pro seniorskou věkovou kategorii a metoda řízeného rozhovoru face to face se specialistou na cestovní ruch. Šetření seniorského chování v oblasti cestovních zvyklostí je vyhodnoceno pomocí statistické analýzy. Zajištění platnosti a spolehlivosti Platnost a spolehlivost dat zajišťují: detailní zápis z rozhovoru s majitelem CK RoSlo, s.r.o. Ing. Vladimírem Rottnerem, vyplněné dotazníky od seniorů, dokumenty, odborná literatura, dostupné provedené výzkumy, web, infocentrum a katalogy. Klíĉoví informátoři jsou zástupci podnikatelského sektoru i veřejnosti. Konkrétně jde o majitele cestovní kanceláře a oslovenou seniorskou veřejnost. Výběr respondentů není zcela náhodný. Dotazování je prováděno pouze mezi osobami s aktivním zájmem o cestování. Průzkum je uskuteĉněn v ĉasovém období od 12. ĉervna do 31. ĉervence 2014 a je osloveno 200 respondentů, kteří rádi cestují komerĉním způsobem. Dotazováním respondentů jsou zasaţeny kraje mého teritoriálního působení. Tzn. Kraj Vysoĉina, konkrétně Havlíĉkobrodsko a Kraj Jihoĉeský, konkrétně Ĉeskobudějovicko. Dotazování je prováděno jak osobně, tak prostřednictvím u. Struktura práce Teoretická ĉást je věnována vymezení pojmu senior, seniorské věkové hranici, stáří a aktivnímu stárnutí. Dále je pozornost zaměřena na demografický vývoj a změny. Přiblíţen je pojem seniorský cestovní ruch, ţivotní styl a volný ĉas seniorů. Představena je koncepce 3

13 státu zaměřená na kvalitní ţivot. Závěr teoretické ĉásti patří cestovním zvyklostem seniorů. Analytická ĉást je vymezena vlastnímu průzkumu. Během šetření je prováděn sběr informací o reálné situaci. Pozornost je soustředěna na seniory a na odborného poradce z oblasti cestovního ruchu. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí statistické analýzy, dílĉí poznatky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů a interpretace výsledků je sestavena do celkového shrnutí. V návrhové ĉásti jsou konkrétní opatření, návrhy a rady, které mají vazbu na získané poznatky a přinášejí moţnou orientaci v oblasti aktivního stáří a cestovního ruchu. V závěru je shrnuta řešená problematika stárnutí populace a cestovních zvyklostí u seniorské věkové kategorie a zhodnoceno, zda došlo k naplnění cíle práce. 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení pojmu senior Kdo to je senior a co senior znamená? Při hledání odpovědí na tuto otázku je třeba vyjít z toho, že se jedná o kategorii, v níž se protínají biologicko-medicínské aspekty se sociologickými. Senior je člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti. (Sak, Kolesárová, 2012, s. 25). Z prostudování odborné literatury, lze udělat závěr, ţe neexistuje jednotnost ohledně seniorského věku. Neexistuje jednotný názor na to, od kterého věku se dají vymezit senioři. Záleţí na subjektivním pocitu. Přestoţe věk je spíše formální, bývají podle něj senioři nejĉastěji identifikováni pro jednoduchost zjištění. Daleko obtíţnější je zjistit a hodnotit ĉlověka podle zdravotního stavu, ţivotního stylu, kondice, myšlení ĉi sociálního způsobu. Empirický sociologický výzkum přinesl zajímavé nové poznatky k tématu identity seniora v současné české společnosti. Ve výzkumu byla položena k tomuto tématu otázka: S jakým věkem si spojujete 4

14 seniory? Od kolika let je pro vás člověk seniorem? Existují tři věky, které určují podle velkých částí populace hranici seniorského věku. První hranicí je 60 let. Druhá, méně častá hranice je 65 let. Třetí z četných věkových hranic je 70 let. Z četností věkových vymezení lze říci, že podle české populace se člověk stává seniorem mezi 60. a 70. rokem věku v závislosti na svých individuálních charakteristikách. (Sak, Kolesárová, 2012, s.) Seniorská věková hranice Jasně stanovit hranici stáří a urĉit, ţe po jejím překroĉení se ĉlověk stává starým, je velmi sloţité. Hranice mezi zralou dospělostí a stářím bývá nejĉastěji urĉena dosaţeným věkem. Je všeobecně známo, ţe se s věkem mění identifikace seniora. Pro malé dítě je starý třicetiletý ĉlověk. S přibývajícím věkem se pak hranice stáří vzdaluje. Z empirických sociologických výzkumů je známo, ţe mladá generace vnímá hranici stáří jiţ mnohem dříve a opaĉně bylo zjištěno v reprezentativním výzkumu u skupiny respondentů nad 50 let, ţe tito lidé vidí hranici stáří aţ kolem 67. roku věku. Urĉení správného věkového ohraniĉení bývá sloţité, neboť dolní hranice stáří bývá pohyblivá, individuální veliĉina, která naráţí na rozmanité přístupy a připomínky. Ĉasto je moţné se setkat s názorem a také do jisté míry platí, ţe ĉlověk je tak starý, jak se cítí. To stejné platí také z pohledu různých věkových skupin na seniorskou populaci Stárnutí a stáří Stárnutí a stáří je přirozený a nezvratný biologický proces. Mezi hlavní charakteristiky stáří a procesu stárnutí patří individuální rozdíly, závislé na aktuálním zdravotním a psychickém stavu jednotlivce, jeho rodinném zázemí a dlouhodobých vztazích uvnitř rodiny. Velký vliv má téţ hierarchie hodnot a ţivotní styl. Mimořádně důleţitý je téţ subjektivní, psychologický věk, který nemusí odpovídat věku kalendářnímu. Ke stárnutí patří změny, resp. série změn, které se specificky projeví na těle i na duši. Lidé stárnou různým tempem, někdo rychleji, jiný podstatně pomaleji. Toto je velmi individuální záleţitost z hlediska ĉasu i závaţnosti projevů. Jedinci jsou ve stáří ohroţení zhoršujícím se zdravotním stavem, coţ se projevuje špatnou pohyblivostí, větší únavou, nemocemi a zhoršování fyzické i psychické kondice. 5

15 Další ohroţení způsobují menší ekonomické a finanĉní moţnosti seniorů. Dochází k omezení moţnosti ekonomických aktivit a u některých seniorů je výše důchodu jediným zdrojem příjmů. Jistou hrozbu představuje i úbytek sociálních kontaktů. ĉástí Stárnutím a stářím se zabývá věda nazývající se gerontologie. Tu autoři dělí do tří 1. teoretická (experimentální) gerontologie zkoumá problematiku stárnutí obecně 2. sociální gerontologie - zaměřuje se na vztah seniora a spoleĉnosti, stárnutím celé populace, můţe slouţit jako jeden z oborů, z něhoţ vychází sociální práce se seniory 3. klinická gerontologie (geriatrie) zabývá se zdravotní péĉí o seniory a jejich zdravotním stavem. Dle Světové zdravotnické organizace je základní klasifikace vyššího věku následující: let střední nebo také zralý věk, let vyšší věk nebo téţ rané stáří, let stařecký věk a 90 let a výše dlouhověkost. Kalendářní věk je odvozen od data narození a je pouţíván z praktických důvodů. Stárnutí a stáří není jenom záleţitostí individuální, ale má i mnoho důsledků pro spoleĉnost. Jedná se například o ekonomické důsledky, které vyplývají ze zvyšujícího se poĉtu lidí v poproduktivním věku. Mezi další důsledky stárnutí populace lze zařadit sociálně zdravotní důsledky, které jsou dány vyšší nemocností a zvýšenou potřebou zdravotní a sociální péĉe. Stáří bývá ĉasto nesprávně ztotoţňováno se zákonným nárokem na starobní důchod. Jednoduše bývá kladeno rovnítko - staří = penzisté. Přitom lidé důchodového věku mají přece ještě podstatnou ĉást ţivota před sebou. Obecný pojem stárnutí znamená děj ĉi proces, který má dvě podoby. Zahrnuje stárnutí populací jako demografický proces a stárnutí jedince jako důsledek biologické změny. Stárnutí jedince je ovlivněno kolektivním vnímáním stárnutí. Existuje souvislost a vzájemná vazba mezi stářím jedince a spoleĉností. A proto, kdykoliv mluvíme o stárnutí, musíme brát v úvahu tento vztahový a vzájemně se ovlivňující systém. Stáří je stav, který nelze chápat bez kontextu všech proţitých etap celého ţivotního cyklu. Kvalitu stáří významným způsobem ovlivňuje způsob ţivota v dětství, mládí a 6

16 dospělosti. Kaţdé ţivotní období má svou vlastní hodnotu jak pro ĉlověka, tak pro spoleĉnost. Stárnutí populace je dlouhodobě spojeno především s poklesem měr plodnosti a úmrtnosti, se snižováním kojenecké úmrtnosti a s prodlužováním naděje dožití. 1 (Sak, Kolesárová, 2012, s. 86). V sociologii stárnutí, gerontosociologii, jsou rozlišovány dvě základní dimenze stáří a stárnutí, a to dimenze ĉasová a dimenze prostorová. Dimenze ĉasová je vyjádřením skuteĉnosti, ţe stárnutí je plynutí ĉasu a je měřeno v jeho jednotkách. Dimenze prostorová oznaĉuje místo, ve kterém se jedinec ĉi skupina nachází. Kromě prostoru je oznaĉováno také prostředí, tedy soubor jevů a procesů, které obklopují konkrétního jedince. Uţívání okolního prostředí a uspokojování urĉitých potřeb souvisí s mobilitou seniorů. Souĉasná seniorská populace má větší příleţitosti a moţnosti aktivit vĉetně cestování, neţ měli senioři v minulosti. Mobilitu ale nemůţeme zúţit pouze na cestování, ale jde o pohyb v okolním prostředí, který umoţňuje uspokojení širokého spektra potřeb. Mobilitu jedince ovlivňuje mnoho individuálních faktorů jako je věk, zdravotní stav, osobnostní rysy, ţivotní styl vĉetně toho chtít a mít vůli být mobilní. Přestoţe nelze ztotoţňovat vyšší věk s horším zdravotním stavem, představuje pohyb ve venkovním prostředí v průběhu stárnutí urĉitou výzvu. Zejména v pokroĉilém stáří přibývá jedinců, s fyzickými omezeními, která mohou omezit jejich osobní mobilitu. Jde například o problémy s chůzí, vstáváním, překonáváním schodů, problémy s rovnováhou, zrakem ĉi sluchem, které ĉiní pohyb v okolním prostředí obtíţnějším. Na schématu dle Webbera, Portera a Menece je vidět rámcový teoretický model mobility ve stáří zahrnující sedm zón ţivotního prostoru. 1 Naděje doţití je odhad průměrného poĉtu let, kterého se můţe daná osoba doţít, jestliţe budou zachovány stávající úmrtnostní poměry pro zbytek jejího ţivota. 7

17 schéma 1 - mobilita ve stáří Zdroj: Stáří ve městě, město v ţivotě seniorů Aktivní stárnutí Termín aktivní stárnutí ĉi stáří skrývá mnoţství definic. Je charakteristický obtíţným hledáním shody nad jeho konkrétním významem. Světová zdravotnická organizace WHO představuje aktivní stárnutí jako celoţivotní projekt, který primárně neodkazuje k fyzické aktivitě, ale spíše k zajištění moţnosti úĉastnit se na dění ve spoleĉnosti ve všech fázích ţivota (WHO 2002: 12). Aktivita tedy v pojetí WHO představuje širší pojem, který má vazbu především na snahu zlepšit podmínky ţivota seniorů. Podobně širokou definici nabízí i OECD, která vidí aktivní stárnutí jako schopnost lidí, jak stárnou, vést produktivní život ve společnosti a v ekonomice. Což znamená, že jsou schopni činit pružná rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou trávit čas v průběhu svého života ve vzdělání, v práci, ve volném čase a v péči o druhé. (OECD 1998: 84) 8

18 Na základě prostudovaných dokumentů se dá pojem aktivní stárnutí shrnout do termínů nezávislost, úĉast na spoleĉenském ţivotě, důstojnost, péĉe a seberealizace. V praxi však tento termín nabývá konkrétnějších významů. Například text uveřejněný na stránkách Evropské komise v souvislosti s novými paradigmaty stáří, se zmiňuje o tom, ţe v praxi aktivní stárnutí znamená především přijetí zdravého životního stylu, déle pracovat, odcházet do důchodu později a být aktivní i po tomto odchodu. (European Commission 1999). Řada autorů a autorek poukazuje na to, ţe v konkrétní politice evropských států se význam pojmu aktivní stárnutí zuţuje pouze na otázky spojené s trhem práce a zaměstnaností. Řeší pouze problémy stárnoucí pracovní síly, které kladou důraz především na zvýšení zaměstnanosti lidí v pozdějším věku. Aktivní stárnutí a aktivní ţivot znamená, ţe se jedinec snaţí zajistit si dobrou kvalitu ţivota. To znamená individuální ţivotní standard, ale také vazbu s prostředím, ve kterém ţije, s potřebami a poţadavky. Můţe také zahrnovat otázky smyslu ţivota a pocitu uţiteĉnosti. Kvalita ţivota je ukazatel, který umoţňuje komplexně hodnotit celkový stav jedince. Aktivní přístup umoţňuje vidět svět veselejšíma oĉima, poznávat nové lidi a zdolávat nové výzvy. 1.2 Demografický vývoj Stárnutí lidské populace je aktuální globální problém. Prodluţování délky ţivota a souĉasně niţší poĉet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. Ĉeským statistickým úřadem je vypracována projekce populaĉního vývoje a hlavní závěry jsou, ţe se celkový poĉet obyvatel mírně sníţí. Dále se předpokládá zvýšení úrovně plodnosti. Obyvatelstvo ĈR výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let se v roce 2050 přiblíţí jedné třetině a poĉet obyvatel starších 85 let se do roku 2050 zvýší pětinásobně. Do roku 2030 se předpokládá vzestup poĉtu seniorů o 40% - 80%. Nutno poĉítat s tím, ţe kaţdý dvacátý obĉan v ĈR bude starší 85 let. Podle prognózy zpracované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy bude 9

19 naděje na doţití při narození v roce 2050 ĉinit pro muţe 82 let a pro ţeny 86,7 let. (B.Burcin a T. Kuĉera: Prognóza populaĉního vývoje ĈR na období ). Výrazný nárůst poĉtu seniorů však nebude automaticky znamenat výrazný nárůst poĉtu starobních důchodců. Zatímco v souĉasné době je důchodový věk muţů necelých 63 let a ţen se dvěma dětmi necelých 60 let, v roce 2060 má být důchodový věk muţů i ţen vyšší neţ 69 let. V souĉasné době tvoří osoby s nárokem na starobní důchod o něco více, neţ pětinu všech obyvatel. Tento podíl se bude i přes prodluţující věk nároku na důchod postupně zvyšovat. Demografie stáří si všímá vývoje věkového sloţení populace, sleduje porodnost, úmrtnost a dlouhověkost. V této souvislosti uvádím i několik demografických pojmů. Mezi základní demografické pojmy patří: Natalita, která sleduje porodnost a udává jí poĉet porodů ţivých dětí na tisíc obyvatel Mortalita vyjadřuje úmrtnost a je dána poměrem poĉtu úmrtí na urĉitou chorobu k celkovému poĉtu obyvatel daného místa nebo země v dané době Fertilita ĉili plodnost je sledována zvláště ve vztahu k mortalitě Další dvojice pojmů se zabývá vztahem mezi nemocností (morbiditou) a úmrtností (mortalitou): Letalita oznaĉuje smrtnost a udává jí poměr zesnulých na urĉitou nemoc vzhledem k celkovému poĉtu obyvatel Fatalita je termín pro smrtelnost. Jde o údaj, který charakterizuje jen jednu nemoc. Vypoĉítává se jako poměr poĉtu zemřelých na tuto konkrétní nemoc k poĉtu všech lidí, kteří touto nemocí onemocněli. V této souvislosti vidím jako nutnost otevřít spoleĉenské téma, které se týká poměrně nových sociologických skupin singles a mingles. Z provedených sociologických výzkumů vyplývá, ţe před Velkou sametovou listopadovou revolucí takovéto skupiny neexistovaly. Důleţitá je skuteĉnost, ţe souĉástí výzkumů nejsou jedinci, kteří: - z hlediska své osoby partnera nikdy nenajdou pro nejrůznější fyzické ĉi psychické vady - jsou determinováni svým sociálním okolím na samotě u lesa se partner shání těţko 10

20 - jsou pro své sociální postavení vylouĉeni ze spoleĉnosti a nikdo je nechce bezdomovci nebo vězni skupin? V ĉem tedy spoĉívá zásadní rozdíl v ţivotním stylu těchto dvou sociologických Singles jsou lidé normálního ĉi dokonce atraktivního vzhledu, s dobrým ĉi nadstandardním příjmem, kteří přes všechny tyto aspekty ţijí sami. Jsou svobodní, úspěšní a nemají dlouhodobý partnerský vztah. Ţivot o samotě je výsledkem jejich svobodné volby, většinou na základě zkušeností z předchozích vztahů. Mingles stejně jako singles ţijí sami. Bývají úspěšní v zaměstnání a jsou finanĉně nezávislí. Jistota stálého partnera je pro ně zásadní. V partnerském ani sexuálním ţivotě nestrádají. Partneři k sobě chovají náklonnost a mají mezi sebou jakýsi ochranitelský vztah. Pokud je jeden z páru v nesnázích, druhý přispěchá na pomoc. Jediným tabu je pro ně spoleĉná domácnost. Mingles nechtějí závazky, ale ani samotu. Jde o nový trend v partnerském ţivotě Stárnutí společnosti jako demografický problém Stárnutí spoleĉnosti se v souĉasnosti stává jedním z celosvětových problémů. Tento proces postihuje všechny země. Postupně se mění věková struktura takovým způsobem, ţe se zvyšuje poĉet osob starších 60 let a sniţuje se podíl osob mladších 15 let. Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje poĉtu a věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších lidí v populaci stále narůstat. Spoleĉnost stárne a stále existují případy, ţe jsou senioři vytlaĉováni ze svých pozic a poté vnímáni jako neproduktivní sloţka spoleĉnosti, která pouze konzumuje zdroje. Po mnoho desítek let, byli senioři chápáni, jako skupina osob, která uzavřela urĉitou etapu svého ţivota a v důchodu jsou neaktivní. Z minulosti je známo, ţe zralá věková kategorie souvisí s pozitivními vlastnostmi, jako je moudrost, rozvaha, zkušenosti, vyzrálý ţebříĉek hodnot a vzorců chování. Ekonomické důsledky stárnutí populace se projevují nejen ve zvyšování zátěţe na 11

21 důchodový úĉet ĈR, ale i v oblasti financování zdravotní péĉe. Poměr nákladů na zdravotní péĉi k úhrnu vybraného pojistného roste, i kdyţ není tak velký, jako růst zátěţe důchodového systému. Výhledově lze předpokládat pokraĉování nepříznivých ekonomických trendů. Podle dokumentu Kvalita ţivota ve stáří, je aktivní stárnutí spojeno s ekonomickým růstem a zaměstnaností, jako klíĉovými strategiemi pro řešení ekonomických potíţí vzniklých v důsledku stárnutí populace. Konkurenceschopnost ekonomiky bude stále více záviset na investicích do vzdělání a zdraví v průběhu života a na využití schopností a dovedností starších osob. Lidé musí být zdravější a spokojenější, aby byli schopni a ochotni zůstat déle v zaměstnání. (Kvalita ţivota ve stáří, 2008). Problematika odchodu do důchodu a důchodového zajištění je aktuálně diskutované téma sociální politiky. Pro velkou ĉást seniorů je důchod jediný a rozhodující zdroj příjmů. Tento příspěvek je nyní vyplácen ze systému státního pojištění, který je zaloţen na systému průběţného financování. V praxi to znamená, ţe nynější ekonomicky aktivní lidé financují dnešní seniory a také předpokládají, ţe příští ekonomicky aktivní generace bude financovat je. Demografickým vývojem se stane tento systém neúnosným. Důchodový systém je tedy nutné přizpůsobit situaci. Sak a Saková (2008, s. 13) prezentovali výsledky z výzkumu, který se zaměřil na zjištění názorů a postojů ĉeské populace k seniorům. Ve výzkumu byla poloţena k tomuto tématu otázka: S jakým věkem si spojujete seniory? Od kolika let je podle Vás člověk seniorem?. Autoři ve výzkumu připomínají, ţe V České populaci neexistuje jednota ohledně věku seniora. Existují tři věky, které určují podle velkých částí populace hranici seniorského věku. Podle nich jsou věkové hranice 60 let, následně 65 let a třetí věková hranice 70 let. Podle kumulativních ĉetností se v první věkové hranici, ve věku 60 let, stává ĉlověk seniorem podle 54% populace. Druhá hranice je 65 let a v tomto věku oznaĉuje za seniora 79% populace. Třetí věková hranice je 70 let a oznaĉuje jí 97% populace. Kaţdý jedinec vnímá stáří jinak a jinak také vnímá dělící ĉáru mezi jednotlivými 12

22 věkovými kategoriemi seniorů. Z psychologického hlediska budou jinak stanovovat urĉitou věkovou kategorii stáří ti senioři, kteří jsou např. v 70 let stále aktivní, úĉastní se poznávacích zájezdů, pěstují pěší turistiku nebo cykloturistiku, jsou relativně zdraví a jinak budou tuto hranici urĉovat lidé, kteří jsou jiţ např. v 55 letech nemocní tak, ţe mají urĉitá omezení, nejsou v dobré psychické pohodě, nemají téměř ţádné známé, uzavírají se doma apod. anebo jsou zdraví, ale proţívají den za dne zcela všedně, bez jakýchkoli aktivit. Podstatným faktem je samotný přechod do důchodu, kdy dochází k přeměně struktury ĉasu a k změně definování struktury povinností. Nastává období zvaţování a upřednostňování priorit. Aktivita nespoĉívá jen ve způsobu vyplnění volného ĉasu, jak pohybovými, vzdělávacími ĉi kulturními ĉinnostmi, ale v představě celkového ţivotního stylu ve stáří. Je nutné zohlednit i případnou kontinuitu s obdobím před odchodem do důchodu, kdy jedinec buď pokraĉuje ve svých aktivitách ve fázi třetího věku, nebo má moţnosti neopírat se pouze o pracovní starosti, ale mít ĉas na nové aktivity Věková pyramida Z vloţeného grafu je dobře ĉitelný vývoj poĉtu seniorů v jednotlivých věkových kategoriích. Ĉeská republika se setkává s nejvyšším nárůstem poĉtu obyvatel v kategorii obyvatel ve věku let. Tato věková skupina, která se narodila po skonĉení druhé světové války, je nejvíce poĉetná. Poĉty seniorů ve skupině se téměř nemění, pouze v posledním roce sledovaného období existuje malé vychýlení směrem nahoru. Tento fakt je způsoben postupným přechodem pováleĉné generace ze skupiny let do skupiny let. Skupina seniorů 75 let a více lineárně roste. Tento růst je způsoben zlepšujícím se zdravotním stavem, kvalitní zdravotní péĉí a narůstajícím věkem doţití. Sledujeme-li nejmladší kategorii, zjistíme, ţe klesl podíl obyvatel mezi 15 a 19 lety. Způsobeno je to sniţující se porodností a menším podílem mladistvých. 13

23 Graf 1 - věková pyramida Zdroj ĈSÚ Podle dostupných prognóz vystoupá v roce 2060 podíl seniorů aţ na 34 % ze všech obyvatel Ĉeské republiky. Tento vývoj je z demografického hlediska naprosto přirozený a nijak se neliší od vývoje v zemích západní nebo severní Evropy Demografické změny a dopad na cestovní ruch Demografický vývoj v Ĉeské republice je v posledních desetiletích poznamenán rychlejším stárnutí populace Souĉasné demografické změny lze tedy charakterizovat zejména jako stárnutí staré populace, neboť velmi starých lidí přibývá dosud nebývalým způsobem, coţ je dáno prodluţováním naděje na doţití ve vyšším věku. Stárnutí populace 14

24 je přirozené a Ĉeská republika se tím nijak neliší od ostatního světa. Oddělení výzkumů a analýz Czechtourism zpracovalo výtah ze zprávy UNWTO et ETC (Demographic Change and Tourism, Madrid, 2010), týkající se demografických změn a cestovního ruchu. Demografie je jedním z určujících faktorů poptávky na trhu cestovního ruchu. Struktura populace se však mění každým okamžikem a nabídka musí na tyto změny adekvátně reagovat. Proto se UNWTO a ETC rozhodli zpracovat studii, která se zaměřila jak na současné demografické změny, tak na ty, které přijdou v nejbližších letech a především na dopady, které tyto změny přinesou na trh cestovního ruchu. Demografická struktura populace má vliv na cestovní zvyklosti. Urĉuje kdo, odkud a kam cestuje, jaké vyţaduje ubytování a jaké další aktivity mu musí destinace nabídnout. Proto mají demografické změny takový význam a je tedy důleţité vědět, k jakým změnám dochází a jaká je prognóza změn do budoucnosti. Důleţitou změnou světové demografie je růst populace. Je oĉekáván nárůst populace v příštích dvaceti letech. Bude se však týkat pouze některých oblastí. Jinde bude docházet ke sniţování populace. V Evropě se oĉekává pokles o 1%, v Asii a Americe je předpokládán růst o 17%. V Evropě bude obyvatelstvo starší a vzroste poĉet obyvatel nad 55 let. Obyvatelstvo Asie bude výrazně mladší, většinou do 45 let. Oĉekáván je i znatelný dopad růstu populace na cestovní ruch. Evropa však svůj podíl ztrácí rychlejším tempem vzhledem k oĉekávanému poklesu o 1%. Další demografickou změnou je stárnutí populace Klíĉovými faktory světové demografie jsou fertilita a doba doţití. Jak jiţ bylo uvedeno, dochází ke zvyšování doby doţití a zároveň dochází ke sbliţování doby doţití muţů a ţen. Tento trend je oĉekáván i v budoucnu. Naproti tomu fertilita vykazuje trend klesající. Podle OSN (Organizace spojených národů) je odhad 1,85 dítěte na ţenu při existenci regionálních rozdílů. Tyto dva faktory způsobují stárnutí populace. To znamená, ţe se lidé doţívají vyššího věku, ale porodnost klesá. Prodluţování ţivota zároveň souvisí s prodluţováním aktivní ĉásti a skuteĉností, ţe jsou lidé mnohem zdravější a aktivnější neţ byli předchozí generace. Demografické změny se dají úspěšně zvládnout pozitivním přístupem zaměřeným na potenciál starších věkových skupin. Nezbytné však je zachování 15

25 mezigeneraĉní solidarity. Demografické změny samozřejmě mají dopady do cestovního ruchu. Vlivem demografie se mění cestovní zvyklosti. Otázka je, kterých konkrétních dopadů je třeba se obávat a naopak, které dopady je moţné povaţovat za příleţitost. Dá se vůbec zaměřit na starší i mladší generaci zároveň? Mohou být obě skupiny spokojeny? Můţe vůbec tato snaha skonĉit úspěchem? Jak vysoké je riziko neúspěchu? Mladší versus starší generace nejen ţe kaţdý cestuje za jiným úĉelem, ale vyţadují i jiné sluţby, mají jiné nároky na dopravu, odlišné poţadavky na vhodné ubytování atd. Ze studie vyplývá, ţe všechny demografické trendy povedou k velké roztříštěnosti poptávky na trhu cestovního ruchu. Na vyspělých trzích již můžeme tuto roztříštěnost pozorovat, na těch rozvíjejících se, se v brzké době jistě objeví. Na poskytovatele služeb jsou kladeny velké nároky v oblasti propagace a marketingu jejich služeb. Přece jen není jednoduché oslovit nesourodou skupinu potenciálních klientů. (Demographic Change and Tourism, Madrid, 2010). 1.3 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je cestovním ruchem starší generace. Patří mezi nejrychleji rostoucí segment cestovního ruchu a jedná se tedy o velmi zajímavou a rozšiřující se skupinu zákazníků. Souĉasní senioři se vyznaĉují vyšší vitální aktivitou, jak fyzickou tak i duševní, ve srovnání s minulými generacemi. Mají tedy ty nejlepší předpoklady pro cestovatelské aktivity. Výsledky průzkumů provedených pro cestovní ruch mezi seniorskou klientelou přinášejí tato zjištění: dle rakouského experta R. Zinella, senioři sami sebe nepovaţují za staré lidi na základě výzkumu bylo zjištěno, ţe senioři si myslí, ţe vypadají o 8 let mladší a cítí se o 14 let mladší, neţ je jejich skuteĉný věk posunuly se i jejich hodnoty od tradiĉních (rodina, práce) k seberealizaci a zábavě v této souvislosti je nasnadě, ţe vyţadují citlivé jednání. úĉast na cestovním ruchu ve velké míře přispívá ke zmírnění negativních aspektů vyššího věku a ke zkvalitnění ţivota seniorů. V rámci úĉasti na cestovním ruchu 16

26 kromě péĉe personálu zařízení cestovního ruchu nacházejí senioři příleţitosti pro navázání nových přátelských vztahů a moţnosti k seberealizaci. Odborníci se shodují, ţe seniorský cestovní ruch má své specifické rysy, mezi které např. patří: rádi si připlatí za kvalitnější sluţbu, cestují i mimo hlavní sezonu, ĉasto nakupují dopředu, takţe jsou ideálními klienty pro nabídky typu first minute, oĉekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací, ĉasto cestují s vnouĉaty nebo s jiným doprovodem, jen výjimeĉně objednávají zboţí a sluţby po internetu, potřebují předem velké mnoţství informací a více ĉasu k jejich prostudování a ověření si různých skuteĉností, jsou rizikovější z hlediska moţných zdravotních obtíţí a úrazů (Klufová a kol., 2010, s. 588). Cestovní ruch je odvětvím, které stojí v popředí zájmu znaĉného okruhu lidí, kteří se snaţí získat co nejvíce informací, aby se dokázali orientovat v nabídkách. Protoţe někteří senioři nepatří mezi ekonomicky silnou skupinu obĉanů, snaţí se mnohá zařízení připravovat pro seniory speciální cenové nabídky. Cestovní kanceláře a další subjekty, které se na rozvoji cestovního ruchu podílejí, si stále více uvědomují, ţe senioři jsou pro ně segmentem, se kterým je nutné poĉítat. Cestování znamená pro mnohé seniory zvýšený tělesný pohyb, protoţe zejména poznávací zájezdy jsou poměrně nároĉné na chůzi, coţ mnoho seniorů vítá. Uvědomují si, ţe pohyb je pro ně prospěšný. Mezi nejĉastější formy cestovního ruchu seniorů patří: rekreaĉní cestovní ruch v přímořských letoviscích zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za úĉelem preventivní nebo regeneraĉní lázeňské léĉby (termály), případně za úĉelem vykonání lékařského zákroku (i z oblasti plastické chirurgie) sportovní cestovní ruch, především pěší turistika kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autokarový zájezd 17

27 Ze zpracovaných studií vychází poznání, ţe senioři nepředstavují uniformní konzervativní segment a ţe výraznější zaměření na seniory bude pro nejbliţší léta nutným úkolem a cílem. 1.4 Ţivotní styl seniorů Ţivotní styl kaţdého jedince se vyvíjí celý ţivot. Kaţdá ţivotní fáze je přizpůsobena dané ţivotní situaci. Ţivotní styl souvisí se sociální pozicí i s ţivotním způsobem kaţdého jednotlivce. Kaţdá ţivotní fáze má jinou podobu ţivotního stylu. Odpovídá věkové skupině, potřebám i zájmům jedince. Ţivotní styl odráţí průběh celého ţivota během ţivotní dráhy a celých 24 hodin denně. Odpovídá na otázku jak. Za proměnami ţivotního stylu seniora, je jeho osvobození a nárůst svobody. Pro souĉasného seniora měla a má význam rodina a bezpeĉné rodinné zázemí. V moderních rodinách upadá mezigeneraĉní souţití. Tradiĉní rodinné vazby nejsou spoleĉně sdíleny a dochází k prohlubování názorových rozdílů mezi generacemi. Rozdíly jsou evidentní v pohledu na svět, rodinu i spoleĉnost. Existují rozdílné názory na hodnotový systém a na mnohé další aspekty lidského ţivota. Podle výzkumů a studií, realizovaných v rámci projektu MŠMT ĈR přináší stáří a role seniora do ţivota řadu změn. Ĉeská populace vidí v ţivotě seniora poměrně mnoho pozitivních změn. K nejĉastěji uváděným pozitivním skuteĉnostem spojeným se ţivotem seniorů patří disponibilní ĉas, coţ uvádí 63% respondentů. Na druhém místě je nejĉastěji oznaĉována kvalita ţivotního stylu, pro kterou se vyjádřilo 48% respondentů. Klid a relaxaci preferuje 15% respondentů a 9% dotázaných oznaĉilo fakt, ţe nemusí chodit do práce. Znalosti, moudrost, nadhled a zkušenosti oznaĉila menší ĉást populace. V seniorském věku nastávají i další změny v ţivotním stylu. Patří mezi ně uznávání nových ţivotních hodnot, hlubší proţívání přítomnosti, klidnější ţivot bez stresu a shonu, senioři jsou více uvolnění, uznávají jiné priority neţ dříve, uţívají si v ţivotě všeho, na co neměli při zaměstnání ĉas a ţijí plným ţivotem. Při charakteristice ţivotního stylu nelze opomenout diferenciaci ţivotního stylu i ve 18

28 stejné věkové skupině. Základními diferencujícími faktory jsou zdravotní stav, úroveň vzdělání a ekonomická situace. Senioři více sledují televizi, poslouchají rozhlas, ĉtou noviny i knihy, ţijí více náboţensky a duchovně, více chovají zvířata, zahradniĉí, chalupaří, chodí na procházky a do přírody. Méně se věnují sportu a sexu. S rostoucím věkem jsou omezovány aktivity mimo domov. Existuje také ţivotní styl seniorů, který se liší od typického ţivotního stylu, ale nelze ho nazvat alternativním. Jde o ţivotní styl bezdomovců. Bezdomovci jsou lidé všech věkových skupin. Pokud se bezdomovci stanou lidé střední generace, s velkou pravděpodobností budou bezdomovci i jako senioři. Za kaţdým takovým příběhem lze vidět osobní chyby, selhání a chybnou ţivotní strategii. Jedinečnost osobnosti člověka a jejích složek představuje pro životní styl potenciál, ale i limity. Předpoklady a limity vytváření životního stylu jedince jsou dány podmínkami a stavem konkrétní společnosti, její kulturní, technologickou a ekonomickou vyyspělostí, ale také přírodními podmínkami, v nichž společnost existuje a vyvíjí se. (Sak, Kolesárová, 2012, s. 98) Hodnotová orientace Říká se, ţe pravé hodnoty jsou nadosobní a nadĉasové. Upřednostňování hodnot patří k trvalému procesu. Během ţivotního cyklu ĉlověka existuje jen velmi málo hodnot, které si zachovávají klíĉové postavení. Při zkoumání hodnotové orientace seniorů se do soupisu cílových hodnot urĉitě dostane: rovnost bez spoleĉenské diskriminace, spoleĉenské uznání a úcta, pohodlný ţivot v blahobytu, garance bezpeĉí, zázemí a jistota, S hierarchií hodnot velmi úzce souvisí perspektivní zaměření seniora, dlouhodobější cíle a jeho výhled do budoucnosti. Pomíjivé a krátkodobé problémy pomíjivého ţivota pak 19

29 zůstávají stranou. Mezi důleţitými hodnotami, je podle sociologa Alana (1989), u seniorů preferována: hodnota ĉasu hodnota vlastního ţivota hodnota sociálních kontaktů Z výĉtu uvedených hodnot je patrné, ţe se starší generace jiţ nezabývá tím, co je pro ně ztráta ĉasu, přísně si vybírá a vymezuje své aktivity a většinou nerozšiřuje síť svých známých, ale vybírá si pouze ty osoby, s kterými se cítí dobře. Výzkumy hodnotových preferencí jednoznaĉně vypovídají, ţe pro většinu seniorů jsou důleţité dvě klíĉové hodnoty, a to zdraví a lidské vztahy. Přitom zdraví je přikládán aţ dvojnásobný význam. Toto tvrzení je způsobeno obtíţemi a chorobami, které přicházejí s narůstajícím věkem. Velmi citlivě si téţ uvědomují hodnotu nezávislosti a soběstaĉnosti Úloha pozitivní psychologie Se stárnutím je spojena řada negativních projevů, které se týkají vnějšího vzhledu, zdravotního stavu, ekonomické úrovně ţivota nebo sociální péĉe o staré lidi. Pozitivní psychologie se snaţí v psychice seniora vidět nejen negativní, ale i pozitivní jevy. V následující tabulce jsou uvedeny změny, ke kterým dochází při přechodu z plného zaměstnání do důchodu. Tabulka 1 - změny způsobené odchodem do důchodu Před důchodem stálý nedostatek ĉasu náplň ĉasu stanoví někdo jiný (nadřízený) není ĉas pro sebe spěch stres Po odchodu do důchodu dostatek ĉi nadbytek volného ĉasu náplň ĉasu si stanoví senior sám je dostatek ĉasu pro sebe uvolnění příjemné vnitřní napětí 20

30 záţitky klid připoutání k zaměstnání odpoutání od zaměstnání ponoření do práce ponoření do sebe seberealizace sebepoznávání zájem získat a mít zájem někým být duševní strádání duševní naplňování hektické události klidnější plynutí ĉasu Zdroj: vlastní zpracování dle (Křivohlavý, 2011, s. 23) Z uvedené tabulky vyplývá, ţe se změny způsobené odchodem do důchodu dotýkají chování seniorů, vztahů, komunikace i spoleĉenského postavení. V případě uvedených změn existuje různá důleţitost a naléhavost. Z hlediska psychologie se odchodem do důchodu mění identita, dochází ke změně okruhu lidí, se kterými přicházejí senioři do styku, mění se zaměření zájmů a změna nastává i v postoji k tomu, co bylo, co je a co bude. (Křivoklavý, 2011) Lidé dokáţí zvládat urĉité ţivotní fáze lépe, pokud dobře zvládali předchozí období. Ĉím aktivnější ţivot ĉlověk vede, tím lépe se vyrovná s nástrahami ţivota. Výzkumy ukazují, ţe ve stáří se jenom málokdy vytvářejí nové zájmy. Ĉastěji dochází k rozvoji stávajících koníĉků nebo je obnovena aktivita, kterou senior dlouho nedělal. Pozitivní psychologie vede seniory k takovým postojům, které podporují kvalitu jejich ţivota a zvyšují pocit ţivotní pohody. Důleţité místo zaujímá optimistický postoj a zdraví. 1.5 Volný čas seniorů Dnešní generace seniorů je od seniorské generace před dvaceti a více lety znaĉně odlišná. Na rozdílnost ţivota seniorů má vliv životní styl, zdravotní a sociální systém, kvalita životního prostředí, hodnotový systém, charakter práce a celá pracovní oblast. Podle toho jak se vyvíjí a proměňuje společnost, mění se také stáří a jeho atributy. (Sak, Kolesárová, 2012, s. 14). 21

31 Volný ĉas lze popsat jako ĉas, který jedinec věnuje pouze sám sobě. Jak tento ĉas vyplní, záleţí jen na něm. Je to doba, kdy je oproštěn od kaţdodenních povinností a kaţdodenního tlaku. Dalším důleţitým faktorem je dobrovolnost a svobodná vůle zvolit si, kterým aktivitám se jedinec chce věnovat. Základními oblastmi volného ĉasu jsou odpoĉinek, zábava, rekreace, zájmové ĉinnosti, dobrovolné vzdělávání a dobrovolně prospěšná ĉinnost. (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2008, s. 239) Proţívání volného ĉasu ovlivňuje mnoho aspektů: Věk vrcholem volnoĉasových aktivit je mládí, postupem ĉasu ĉetnost aktivit klesá. Pohlaví ţeny se ĉastěji věnují rodině, ĉetbě a návštěvě kulturních akcí. Oproti tomu muţi dávají přednost sportu a sebevzdělávání. Sociální skupina kaţdá sociální skupina, ať je to rodina, kamarádi, spolupracovníci má svoje hodnoty a normy. Bydliště ve městě se lidé ve svém volném ĉase více věnují různým aktivitám a na vesnici více přetrvávají práce kolem domu a na zahradě. Ve městě je všeobecně více moţností a nabídek neţ na vesnici. Profese ĉastým jevem je dojíţdění za prací Vzdělání bylo prokázáno, ţe s vyšším vzděláním dochází k většímu zájmu o sport, ĉetbu, návštěvu kulturních zařízení a výlety. Negativem u vysokoškolsky vzdělaných lidí je neschopnost oprostit se od práce a věnování se pouze zájmům. Dnešní senioři se vyznaĉují větším mnoţstvím volného ĉasu v porovnání s předchozími generacemi. Existují tedy dobré předpoklady pro provozování nejrůznějších volnoĉasových aktivit. Z provedených výzkumů vyplývá, ţe seniorský věk přináší mnohá pozitiva, která nebyla v předchozích ţivotních fázích. Jde především o větší mnoţství volného ĉasu, ĉasově jsou neomezení, svobodně si organizují rozvrh dne a zaleţí jen na nich, jak s ĉasem naloţí. Mají ĉas na seberealizaci, větší péĉi o sebe, mohou více cestovat a podnikat výlety. 22

32 Oproti předcházejícím letům se snaţí být více aktivními, trávit více volného ĉasu v kolektivu lidí nejen přibliţně stejných, ale také se stejnými nebo podobnými zájmy Pohybové aktivity ve vyšším věku Pohyb sehrává významnou roli v kaţdém věku. Je základním projevem ţivota a ţivotně důleţitou potřebou. Pohyb je tím přirozenější, ĉím je ĉlověk mladší. S přibývajícím věkem je velmi důleţitá přiměřená pohybová aktivita pro zachování nezávislosti na cizí pomoci. Pohybová aktivita, prováděná v kaţdém věkovém období, musí pochopitelně respektovat individuální zvláštnosti kaţdého jedince, především zdravotní stav a úroveň tělesné zdatnosti. Z mnoha uskuteĉněných průzkumů je v dnešní době známo, ţe velká ĉást populace přiznává nedostatek pohybu. Obrovský pohybový deficit sedící populace je negativním důsledkem dnešního ţivotního stylu. Pohybová aktivita umoţňuje příjemné trávení volného ĉasu a pomáhá formovat jedince, neboť má vztah k tělesným i psychickým vlastnostem ĉlověka. Tento vztah pohybu byl znám jiţ v Ĉíně, Indii, ve starověkém Řecku i Římě. Jednotlivé systémy kung-fu, jóga a kalokagathia měly mnoho spoleĉného, především však zdůrazňovaly nutnost harmonického rozvoje tělesných a psychických vlastností ĉlověka. Jak uvádí Štilec, s urĉitým stupněm omezení fyzické i psychické výkonnosti je třeba poĉítat u všech stárnoucích lidí. Staří lidé své potíţe zpravidla nesignalizují jako chorobu, ale ĉasto je chápou jako přirozený projev stárnutí. (Štilec, 2004, s. 136). Pohybové aktivity mají vícenásobný význam. Kromě funkce spoleĉenské, motivaĉní a volnoĉasové mají také funkci rehabilitaĉní a rekondiĉní. Podle Štilce, lze pohybové aktivity seniorů dělit do několika okruhů: - Léčebná tělesná výchova, která je zaměřená na relaxaĉní a kondiĉní cviĉení, dechovou gymnastiku a pasivní pohyby lidí se změněným zdravotním stavem. 23

33 - Zdravotní tělesná výchova, která je organizována pro lidi se zdravotními limitacemi a týká se skupinových cviĉení, rekondiĉních pobytů a turistických akcí pro astmatiky, kardiaky, diabetiky, obézní seniory apod. - Habituální pohybová aktivita zahrnuje všechny pohybové ĉinnosti běţného ţivota vĉetně rekreaĉních. Pro udrţení tělesné zdatnosti staĉí denní aktivita, která odpovídá hodině rychlejší chůze rychlostí 4 5 km/h. - Rekreační sport je zaměřený na kolektivní hry, lyţování, plavání a cyklistiku. U některých onemocnění seniorů je nutný speciální pohyb. Specifickými prvky v pohybových aktivitách jsou: - muzikoterapie, vyuţívající hudbu v kontaktu se seniory - taneční terapie, která posiluje svalstvo i paměť - arteterapie vyuţívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření - dramaterapie, která motivuje k verbální i nonverbální komunikaci při nácviku pohádky nebo zjednodušené divadelní scénky - trénování paměti prostřednictvím konkrétních denních úkonů i vhodně zvolených her - reminiscenční terapie, která slouţí k aktivaci vzpomínek na příjemné události z minulosti - zooterapie, která je zaloţena na vyuţití vzájemného pozitivního působení při kontaktu mezi ĉlověkem a zvířetem; tento souhrnný termín se dále dělí dle vyuţívané metody a dle druhů vyuţívaných zvířat Důleţitými a nepostradatelnými prvky v aktivitách seniorů, které se vyznaĉují mnohonásobným významem, jsou: - Spánek aby byl kvalitní a dostateĉný, je potřeba se oprostit od všech negativních myšlenek a před spaním se vyhnout nároĉnému cviĉení ĉi pití kávy. K dobrému spaní přispívá klidné místo i kvalitní matrace. Pod hlavou by nemělo být moc polštářů, je dobré zachovat správnou a plynulou linii krku a páteře. Vhodná je i poloha na břiše s otoĉenou hlavou na jednu stranu. Boĉní relaxaĉní poloha je vhodná pro celonoĉní spánek. - Masáţ slouţí pro lepší zharmonizování nervového systému a dechu, slouţí k doplnění energie pro imunitní systém, slouţí k lepší stimulaci krevního a lymfatického oběhu, podporuje lepší obranyschopnost těla, slouţí k uvolnění svalů, 24

34 zvyšuje svalové napětí a připravuje svaly k ĉinnosti, podporuje prokrvení kůţe a odplavování neĉistot, slouţí ke zmírnění bolesti, zlepšuje kloubní pohyblivost a sniţuje psychické napětí. - Trénování paměti je dobré udrţet mozky aktivní a neustále se uĉit novým věcem. Slovo paměť je obecný termín a zahrnuje okamţitou, téţ nazývanou jako senzorická, krátkodobou a dlouhodobou paměť. Výzkumy ukazují, ţe trénink pruţnosti myšlení starších osob má pozitivní vliv na dosahování výsledků srovnatelných s výsledky mladých lidí. Rozmanité pohybové aktivity seniorů zahrnují smysluplné a uspokojující trávení volného ĉasu, udrţování a rozvíjení kondice a soběstaĉnosti. Podle dělaných výzkumných pozorování se prokázalo, ţe i starší lidé mají dostateĉný kapitál pro uĉení. Fyzická výkonnost u lidí postupně klesá a ubývá, ale psychická výkonnost je naopak při správné stimulaci stále na vrcholu. Mozek se chová jako sval a pokud je pravidelně trénován, tak podává vyšší výkon. Existují různé moţnosti vzdělávání seniorů. Motivy seniorů pro další vzdělávání mohou být velmi různé. Nejĉastěji mezi ně patří udrţení psychické a sociální aktivity, sníţení pocitu osamocení, podpora a udrţení soběstaĉnosti, naplnění svých osobních zájmů, doplnění si vzdělání, pokud jim jejich dřívější ţivot neumoţnil studovat. Senioři mají moţnost doplnit si vzdělání různými formami studia, přednášek a kurzů. Navštěvovat mohou univerzity třetího věku, akademie třetího věku, univerzity volného ĉasu, centrum celoţivotního vzdělávání, kluby aktivního stáří, kluby seniorů, kluby důchodců, kluby dříve narozených a jiné. Zajímavé jsou i internetové odkazy pro seniory. Existuje velké mnoţství moţností, jaké aktivity provozovat ve volném ĉase. Způsoby, jak trávit volný ĉas lze rozdělit na aktivní a pasivní. Je známo, ţe pasivní a aktivní trávení ĉasu by mělo být v rovnováze. (Ort, 2004, s ). 25

35 1.5.2 Aktivní trávení volného času Vytvoření nových prostorů pro aktivní trávení volného ĉasu po odchodu do důchodu a podpora sluţeb, které umoţní seniorům se dále vzdělávat a setkávat, je bezpochyby vítanou změnou otevírající seniorům moţnosti specifické formy seberealizace. Aktivita se zdá být všelékem stárnoucí spoleĉnosti a formuje tak souĉasnou podobu stárnutí. Aktivní stáří nahrazuje v dnešní době obrazy seniorů jako pasivních, nemohoucích ĉi nemocných. Stárnutí je přirozený proces, který poznáváme sami na sobě. Můţeme buď trpně přihlíţet k tomu, jak se stáváme stále více nepruţnými, psychicky zaĉínáme více strádat, protoţe si uvědomujeme, ţe uţ to není to, co to bývalo. Není nic horšího, neţ nic nedělat a jen si stěţovat. Aktivita mobilizuje psychickou i fyzickou stránku osobnosti ĉlověka. Neĉinnost vede k depresím, urychlení fyziologických procesů stárnutí a také rozpadu osobnosti. Něco dělat, s přihlédnutím ke schopnostem a moţnostem, je pro většinu lidí jediná moţnost, jak procesy stárnutí zpomalit. Program aktivit musí ĉerpat jak z kaţdodenních, tak z mimořádných událostí. Aby byla činnost smysluplná, musí splňovat určitá kritéria. Každá prováděná činnost musí být příjemná, dělaná dobrovolně a mít jasný účel. Dále by měla být společensky přijatelná a neměla by vést k neúspěchu. (Zgola, 2003) Mezi aktivní způsoby trávení volného ĉasu patří sledovanost soutěţí a dokumentárních pořadů v TV, návštěvy knihoven, sběratelství, ruĉní a výtvarné práce, chovatelství, výcvik zvířat a úĉast na soutěţích, různé spoleĉenské akce, návštěvy příbuzných a známých, navštěvování klubu seniorů a jiných organizací, posezení s přáteli v restauracích, cukrárnách, ĉajovnách, internetových kavárnách, návštěvy taneĉních, bazénů, saun, solných jeskyň, různých cviĉení, chození na vycházky, turistické a cykloturistické výlety, zahrádkaření, chalupaření, tematické zájezdy, veletrhy, divadla, koncerty, muzea, kina, kurzy ĉi přednášky univerzity třetího věku a mnohé další aktivity. (Ort, 2004, s ) Úroveň moţností jak být aktivní podléhá limitům. 26

36 U seniorů to podle sociologů je například velmi nízký důchod, který sotva umoţňuje pokrýt nejzákladnější potřeby. V takových případech jsou moţnosti a vůle k aktivitě velmi omezené. Dalším obvyklým omezením je zdravotní stav a z něho vyplývající následky, ať uţ je jeho příĉinou urĉitý způsob ţivota, anebo příliš těţká práce a neúměrná dřina v nedůstojných podmínkách. Zůstat aktivní ve stáří podle psychologů pomáhá prodlouţit ţivot. Volnoĉasové aktivity mohou u seniorů výrazně pomoci v prevenci sociálního vylouĉení, pocitů samoty a potřeby péĉe Pasivní trávení volného času Představa odborníků o aktivním stárnutí naráţí na tvrdou realitu. Stále více Ĉechů stárne pasivně doma, bez moţnosti přivýdělku, se zmrazeným důchodem, ale s rostoucími cenami. Ţivotní náklady rostou a pro zaměstnávání seniorů nejsou v Ĉeské republice optimální podmínky a jsou nejĉastěji propouštěni, aĉkoliv by ještě mohli a chtěli pracovat. Neĉinnost znamená útlum v oblasti fyzické, psychické i sociální. Pasivita krade roky a můţe být velmi nebezpeĉná. Obzvlášť to platí u seniorů. Nepodlehnout pasivitě stáří a neupadnout do pokušení oddat se sebeklamu, ţe jako senior uţ nic nemusí a můţe promarnit den nicneděláním je otázkou vůle a pudu sebezáchovy. Psychologové i samotní senioři tvrdí, ţe kvůli věku a nemocem není důvod zahazovat svůj ţivot. Podle psychologů je pasivita duševní ĉi fyzická vykroĉením k nejbliţšímu hřbitovu. Senior nemusí dělat ţádné rekordy. Staĉí, kdyţ se dokáţe obslouţit, dokáţe si nakoupit a zajímá se o dění okolo sebe. Někteří senioři se jen málo pohybují, omezují svůj pohyb jen v přesně vyznaĉených trasách z domova do obchodu, k lékaři, do lékárny, nanejvýš k některé kamarádce nebo kamarádovi. Neuvědomují si, ţe vzhledem k probíhajícím změnám potřebují pravidelný pohyb a nezatěţující pravidelné cviĉení. Těmto seniorům většinou chybí motivace. Proto je tolik prospěšná ĉinnost různých klubů, sdruţení apod., které se snaţí alespoň ĉást seniorů motivovat směrem k většímu kaţdodennímu pohybu. 27

37 Mezi pasivní způsoby trávení volného ĉasu patří sledování TV a poslech rozhlasu jako zvukové kulisy, ĉetba novin, ĉi ĉasopisů, luštění různých kříţovek, hraní karetních nebo stolních her, sledování filmů, prohlíţení fotoalb se vzpomínáním, péĉe jen o sebe a svou domácnost, nepřítomnost programu, pouhé pasivní nebo formální přijímání návštěv a to bez spoleĉného provozování aktivit, nakupování a upřednostňování spotřebního jednání, rezignace na pohybovou, kreativní a manuálně-pracovní ĉinnost, sedavý způsob ţivota, pouhé uspokojování biologických potřeb, upřednostňování komfortu ĉi pouhé souţití s domácími mazlíĉky. (Ort, 2004, s. 67) Program podpory cestovního ruchu Národní akční plán pro pozitivní stárnutí V rámci MPSV je platný Národní akĉní plán podporující pozitivní stárnutí pro období Ke zpracování dokumentu se vyjadřovali zástupci z MPSV, dalších ministerstev, neziskové organizace, místní a krajské samosprávy, odborníci z akademické oblasti i samotní senioři. Cílem dokumentu je podpořit aktivní zapojení starších lidí do spoleĉnosti a zvýšit kvalitu jejich ţivota. Národní akční plán identifikuje následující oblasti: Zajištění a ochrana lidských práv starších osob Celoživotní učení Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdravé stárnutí Péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností (www.mpsv.cz) Mezi hlavní principy politiky přípravy na stárnutí z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí patří důraz na lidská práva, respektování genderového aspektu problematiky stárnutí, celoživotní přístup ke stárnutí a zdraví, důraz na rodinu a mezigenerační vztahy, tvorba opatření na výzkumem podložených poznatcích a relevantních statistických datech, zvláštní pozornost věnovaná menšinám (seniorům 28

38 zdravotně postiženým, trpícím demencí, duševně nemocným, seniorům z etnických menšin atd.), respektování rozdílů mezi venkovem a městem. (www.mpsv.cz) Koncepce aktivního stárnutí neznamená popření stárnutí, ale spíše adaptaci na procesy se stárnutím spojené. Povaha konceptu přináší návod takového ţivotního stylu, který povede ke spokojenému stáří. Většina souĉasných koncepcí a programů zaměřených na posilování kvality ţivota a pozitivní adaptaci ve stáří klade důraz na udrţení aktivity lidí seniorského věku. Koncepce aktivního stárnutí je povaţována za velmi přínosný dokument, neboť zlepšuje image stárnutí v oĉích veřejnosti a klade důraz na odpovědnost za podobu vlastního seniorského věku. Důleţité prvky konceptu aktivního stárnutí jsou obsaţeny v dokumentech Evropské komise 2, která rozumí pod pojmem aktivní stáří koherentní strategii tak, aby bylo moţné dobře stárnout ve spoleĉnosti. Konkrétně v praxi to znamená důraz na celoţivotní vzdělávání, pozdější a postupný odchod do důchodu, zapojení se do aktivit ke zlepšení a udrţení svého zdraví. Tedy podobně jako v dokumentu Národní akĉní plán podporující pozitivní stárnutí pro období let Je zde kladen důraz na celoţivotní vzdělávání, které má zaruĉit uplatnění seniorů na trhu práce a konkurenceschopnost ekonomiky bude záviset na investicích nejen jedince, ale i státu, do vzdělávání a vyuţití schopností a dovedností seniorů. Národní program podpory cestovního ruchu Národní program podpory cestovního ruchu , podprogram Cestování dostupné všem přispívá k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpoĉtu poskytovanou na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. Pro rok 2014 bylo rozhodnuto o podpoře rekonstrukce/vybudování odpoĉívadel, 2 Zdraví-EU. Portál EU o veřejném zdraví. Senioři. [cit ] na < 3 Kvalita ţivota ve stáří. Národní akĉní plán podporující pozitivní stárnutí pro období let [cit ] Akcni_plan_staruti_.pdf 29

39 center sluţeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras, zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu a zavedení (zlepšení) vytvoření navigaĉních a informaĉních systémů pro sluchově a zrakově postiţené úĉastníky cestovního ruchu, vĉetně marketingu zrealizovaných výstupů akcí. Termín předkládání ţádostí zaĉal a byl ukonĉen Subjekty mohou dotací získat maximální výše 50% celkových uznatelných výdajů akce. MMR podpoří cestovní ruch z Integrovaného operaĉního programu ĉástkou 150 milionů korun. Cílem výzvy, kterou MMR vyhlásilo, je podpora prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a sluţeb s vyuţitím pro cestovní ruch na národní úrovni. Podle odboru řízení operaĉních programů na MMR zájem o dotace vysoko přesáhl připravenou finanĉní alokaci. Evropská komise EU uznává význam podpory nadnárodních aktivit cestovního ruchu pro seniory. Projekt Senior Tourism je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu seniorů po Evropě mimo sezónu. Jedná se o významnou iniciativu spoĉívající v přispívání starším obĉanům na cestování po Evropě s cílem ĉelit sezónnosti, stimulovat hospodářský růst a vytvářet pracovní místa. Senioři 55 let a více představují zhruba 25% evropské populace, mají kupní sílu a volný ĉas, coţ představuje významný ekonomický potenciál trhu. Iniciativa Senior Tourism navazuje na projekt Calypso, podporující sociální cestovní ruch a zacílený na boj proti sezónním vlivům, posílení myšlenky evropského obĉanství a podporu regionálního rozvoje. Nové výzvy k předkládání návrhů pro rok 2014 budou zveřejněny během měsíce října Cestovní ruch seniorů z pohledu Evropské unie můţe usnadnit i integraci v mezinárodní spolupráci. Organizace mohou vyuţít různé dotaĉní programy Evropské komise za úĉelem posílení regionální a tematické spolupráce. Aktuálně nejsou pro cestovní ruch vypsány ţádné výzvy k podávání ţádostí o dotace. Senioři mají svá specifická přání a potřeby, a pokud chtějí subjekty na straně nabídky cestovního ruchu uspět, musí neustále tyto poţadavky zjišťovat a přizpůsobovat jim svou nabídku vytvořením strategických akcí. Seniory starší 55 let můţe zaujmout dotaĉní sociální program Evropské unie Europe Senior Tourism, jehoţ cílem je podpořit turistický ruch seniorů i mimo hlavní turistickou sezónu a více zpřístupnit aktivní 30

40 dovolenou ve vybraných destinacích. Projekt dotuje Evropská unie spolu s jednotlivými vládami zapojených států. Kaţdému, kdo chce vycestovat v rámci tohoto programu, přispívá 150 eury. Stejný příspěvek dostane i doprovod, který ještě nepřesáhl věkovou hranici. Do programu jsou zapojeny různé regiony a hotely. Vycestovat je moţné do Španělska, Itálie, Andalusie, Egypta, Tuniska, na Mallorcu, Kanárské ostrovy, Sicílii, Baleárské ostrovy, Kypr ĉi Maltu. Klienti seniorských zájezdů 55+ musí splnit dvě podmínky, a to být starší 55+ a mít trvalý pobyt v některém z ĉlenských států EU. Výhody cestování v rámci Senior Tourism jsou: - aţ o 50% niţší ceny na vybrané hotely pro klienty věkové kategorie hotelové zázemí vyhovující potřebám starší klientely - dotované zájezdy ĉlenskými státy EU - odlety z Prahy, Brna i Ostravy V ceně zájezdu pro seniory většinou bývají zahrnuty tyto poloţky: - letecká nebo autobusová doprava - ubytování pouze v hotelích vyšší kategorie 3*, 4* a 5* - transfery letiště hotel letiště - základní palivový příplatek a letištní taxy - deklarovaná strava (snídaně, polopenze, plná penze, all inklusive) - sluţby delegáta cestovní kanceláře - pojištění CK pro případ úpadku - půldenní nebo jednodenní výlet V ceně nebývá zahrnuto cestovní pojištění a případné alternativní výlety v místě pobytu Rozdělování dotací na podporu cestovního ruchu Podle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo rozdělování státních dotací na podporu cestovního ruchu problematické. Během posledních šesti let šlo na jeho podporu 49 miliard korun. NKÚ kritizoval ministerstvo i kraje a jejich regionální rady, které evropské dotace 31

41 rozdělují. Problémy byly nalezeny ve vyuţití peněz z národního programu na podporu cestovního ruchu, ze kterého MMR podporovalo zejména aktivity spojené s cestováním znevýhodněných skupin rodin s dětmi, mládeţe, studentů, seniorů ĉi lidí s handicapem. NKÚ upozorňuje i na problémovou kampaň Ĉesko chutná skvěle. Podle kontrolorů byl program MMR špatně řízený, ministerstvo nesledovalo, zda podpořené projekty z programu skuteĉně naplňují jeho cíl a nakolik jsou orientované na uvedené cílové skupiny. Existují pochybnosti o správném vyuţití peněz. 1.6 Cestovní zvyklosti seniorů Skupina ĉeských seniorů je charakteristická zvyšujícím se podílem v ĉeské populaci, zlepšujícím se zdravotním stavem a růstem fyzické a duševní aktivity. Téţ disponuje znaĉným fondem volného ĉasu. Osoby spadající do této skupiny mají ty nejlepší předpoklady pro seniorský cestovní ruch. Senioři jsou jedním z nejzajímavějších segmentů v oblasti cestovního ruchu, jehoţ význam bude vzhledem k postupnému stárnutí populace narůstat. Zároveň u této cílové skupiny dochází postupně ke změnám ve způsobu ţivotního stylu a k výraznému posunu v nárocích na trávení volného ĉasu, které je ĉím dál ĉastěji spojené s dovolenou. Senioři se liší výrazně od klientů mladších roĉníků. Starší lidé hůře snášejí organizování zájezdů na poslední chvíli. Přestoţe senioři převáţně cestují s přáteli, někdy jedou raději osamoceně a nastává ĉasto problém sehnat zájezd spojený s ubytováním v jednolůţkových pokojích bez vysokého příplatku, neboť hotely zpravidla nabízejí toto ubytování za poměrně vysoký příplatek. Zde se otevírá prostor pro řešení tohoto problému a tím jsou výjezdy seniorů s vnouĉaty nebo cestování celé rodiny tzv. třígeneraĉní cestování. Z dotazníkového šetření provedeného agenturou CzechTourism Monitoring návštěvníků vyplývají některé podstatné skuteĉnosti ovlivňující rozvoj cestovního ruchu. Polovina návštěvníků seniorů ve věku 60 let a více se zdrţuje v regionech pouze jeden den. U zahraniĉních návštěvníků je to ĉtvrtina. Hlavními důvody návštěvy jsou poznání, relaxace a zdraví. Téměř 60% domácích a 80% zahraniĉních návštěvníků cestuje s partnerem nebo přáteli, 13% pak přijíţdí s dětmi pravděpodobně s vnouĉaty. Jako 32

42 velmi dobré hodnotí nabízené programy pro volný ĉas pouze 14% respondentů. Výše zmíněné skuteĉnosti dávají prostor pro vznik nových produktů cestovního ruchu. Cestovní zvyklost je spoleĉenský jev. Jde o vztah cestujícího a jeho vnímání cestování. Jaké má motivy k cestování, jak získává informace, jak se pohybuje, jak vyuţívá poskytované sluţby, jak ĉasto cestuje, jakou formou cestuje ĉi jaké formy cestovního ruchu vyuţívá. V Ĉeské republice byl proveden marketingový výzkum cestovatelských zvyklostí domácích i zahraniĉních turistů s vyuţitím dat mobilních operátorů. Na základě informací o registraci SIM karet mobilních telefonů do sítě v okolí vybraných turistických atraktivit, získali analytici podrobné informace o chování domácích i zahraniĉních turistů. Agentura CzechTourism získala podrobný popis chování turistů v konkrétních lokalitách. Z výzkumu vyplývá, ţe pro domácí cestovní ruch především v horských lokalitách je charakteristické střídání cyklů pracovního dne a víkendu, coţ mají na svědomí domácí turisté. Naopak zahraniĉní turisté navštěvují regiony i během pracovního týdne. Díky nové technologii získala agentura CzechTourism podrobné informace o cestovních zvyklostech domácích turistů ĉi o vývoji návštěvnosti horských lokalit, lázeňských měst, památek UNESCO a vybraných turistických atraktivit. Mezi dnešními seniory jsou příznivci jak organizovaného cestování s CK, tak individuálních cest. Postupně dochází ke zvyšování poĉtu seniorů, kteří na internetu nehledají pouze informace, ale také si rezervují svou dovolenou. V budoucnosti lze předpokládat zvyšující se oblibu nových IT technologií u všech věkových skupin. Poskytovatelé sluţeb nejen v cestovním ruchu mají moţnost oslovit tuto skupinu prostřednictvím speciálních aplikací. Blíţe se tomuto tématu věnuji v návrhové ĉásti práce. Senioři kladou speciální nároky na produkty cestovního ruchu. Pro organizátory to znamená věnovat zvýšenou pozornost nabídce komplexního produktu, zajišťujícího kvalitní záţitek z dovolené. V propagaci produktů cestovního ruchu, které vyhovují poţadavkům a přáním starších lidí, je nutné přistoupit v praxi k tomu, ţe nebudou zobrazovaní pouze starší lidé, ale budou komunikovány klid a jistota. 33

43 Starší senioři se uţ při svých cestách nepouštějí příliš daleko a v tom vidím příleţitost pro domácí cestovní ruch. Oproti tomu mladší senioři rádi poznávají vzdálené země a jiné kultury. Velký důraz je potřeba v případě seniorské klientely dbát na zajištění dopravy aţ do samotného cíle cesty. Zvýšené nároky jsou kladeny na zaměstnance cestovního ruchu, kteří musí mít schopnost napomáhat seniorům v různých situacích během jejich dovolené. Zvláštní a promyšlený způsob komunikace s klienty můţe přinést poskytovatelům sluţeb konkurenĉní výhodu. Speciální poţadavky jsou kladeny na infrastrukturu cestovního ruchu. Snadná orientace, dobrá dostupnost a bezbariérovost musí být samozřejmostí. Důleţitou roli hraje cena. Ovlivňuje všechny věkové kategorie, avšak starší senioři se daleko snadněji nechají ovlivnit různými slevovými nabídkami, přestoţe v koneĉné fázi ĉastokrát můţeme zjistit, ţe o ţádnou slevu vlastně nejde. Ve vlastním dotazníkovém průzkumu se nadále zabývám touto problematikou a v oddíle 2.5 této diplomové práce jsou další konkrétní informace vztahující se k tomuto tématu Specifika poţadavků na volnočasové aktivity Senioři mají rozdílné poţadavky na trávení volného ĉasu a s rostoucím věkem dochází k redukci a omezování aktivit. Z výsledků výzkumu, realizovaného v rámci projektu MŠMT ĈR, který se zaměřuje na ĉasový snímek seniorů, vyplývá, ţe životní styl seniora obsahuje prvky, které jsou součástí života víceméně všech seniorů, a prvky, jež patří pouze k některým skupinám či jedincům. (Sak, Kolesárová, 2012, s. 103) Sledování televize je nejĉastější a nejvýznamnější aktivita souĉasné generace seniorů. Ve srovnání s ostatní populací věnují televizi dvakrát více ĉasu. Kvalita obsahu televizního vysílání se většině seniorů nelíbí, ale návykovost sledování televize překoná nízkou úroveň. Objevují se i senioři, kteří poslouchají rozhlas. Z dostupných grafů, které zobrazují poĉítaĉové aktivity lze vyĉíst závislost na věku. 10% mladších seniorů je na internetu kaţdý den, ale vyuţívají ho i senioři nad 70 let. Návštěva restauraĉních zařízení je aktivitou, která ustupuje s přibývajícím věkem. 34

44 Tato aktivita je typická pro mladou a střední generaci. Výzkumné šetření ukazuje na význam návštěv přátel a příbuzných. Senioři se navštěvují v soukromí domovů. 40% seniorů nad 70 let, je navštíveno o sobotách a 19-25% návštěv je od pondělí do pátku. Ekonomicky aktivní senioři mají v týdnu méně ĉasu a je jim bliţší návštěva hospody. Seniory oproti mladším generacím charakterizuje bohatší pobyt v přírodě výlety, procházky a turistika. Tato aktivita neklesá ani s přibývajícím věkem, tedy u osob nad sedmdesát let. Aktivity v přírodě jsou odlišné ve všedních dnech a o víkendu, a to platí jak pro seniory, tak pro ostatní populaci. Ĉinnost, která je důleţitá pro lidské zdraví, ale není zahrnována do aktivit volného ĉasu, ale do ĉasu, v němţ dochází k lidské regeneraci, je spánek. Výsledky šetření zobrazené v grafech ukazují, ţe senioři spí kaţdý den v průměru 8,8-9,4 hodiny. Je to přibliţně o hodinu více, neţ spí ostatní populace ve všední dny. Oni sami si přitom ĉasto stěţují, ţe spí málo a špatně. Výzkum přináší i přehled aktivit, které ze ţivota seniorů ustupují. Za deset let klesl ĉas věnovaný ĉetbě z 3 hodin na 2,6 hodiny týdně. Stoupl ale ĉas věnovaný aktivitám na poĉítaĉi z nuly na 0,8 hodiny týdně. Nárůst je větší neţ pokles ĉetby. Dalším sledovaným parametrem je schopnost vstřebávat informace. Senioři raději realizují aktivity, které uţ měli osvojené v dřívějších letech, jsou však schopni do svého ţivota zaĉlenit i nové technologie a inovace. Mezi šedesátníky existuje skupina, která ĉte elektronické knihy a to nedělá ani většina mladé a střední generace. Ruĉní práce jsou typickou aktivitou, která mizí ze ţivota nejvyšším tempem. Za deset let klesl ĉas trávený ruĉními pracemi z 3 hodin na 0,9 hodin týdně. Dochází k výraznému nárůstu ĉasu tráveného telefonováním. Z 0,3 stoupl na 0,9 hodiny tedy na trojnásobek. Přestoţe jsou senioři ze všech generací v přírodě nejĉastěji a tráví v ní nejvíce ĉasu, jsou i oni postiţeni spoleĉenským trendem a jejich pobyt v přírodě je kratší. Zajímavá je změna v poslechu rozhlasu. Rozhlasové pořady jsou u seniorů oblíbené a pravděpodobným vysvětlením tohoto trendu je zaměření pořadů na seniory. Další aktivita, která je ĉastější u seniorů nad 70 let, je úĉast na náboţenském ţivotě a individuální duchovní aktivity. 35

45 Spoleĉenským trendem je nárůst zájmu střední generace o podporu volnoĉasových aktivit vlastních rodiĉů, tedy seniorů. Za tímto trendem ĉasto stojí zájem střední generace o zvýšení soběstaĉnosti rodiĉů a o vytvoření alternativních preventivních programů zaměřených na dlouhodobé udrţení aktivního stáří. S ohledem na demografický vývoj, je ve sféře sluţeb (vzdělávání, volný ĉas, wellnes apod.) orientace na tyto zákazníky vhodným ekonomickým záměrem Specifika poţadavků na vybavenost a poskytované sluţby Pro poskytovatele sluţeb je seniorská věková skupina obyvatel velice zajímavá a to z několika důvodů: - podíl této skupiny v populaci je rostoucí - mají relativně velké mnoţství disponibilních prostředků - disponují velkým mnoţstvím volného ĉasu - vyuţívají mimosezónních pobytů Vzhledem ke skuteĉnosti, ţe se tato věková skupina ĉlení na podskupiny nejĉastěji let, let a nad 75 let, nabývá pro potřeby cestovního ruchu mnoho podob, neboť se jedná o skupinu různorodou v oblasti zájmů a poţadavků. Záleţí na poskytovatelích a provozovatelích sluţeb, jaké parametry si stanoví. Dostupnost sluţeb je velmi důleţitá pro spokojenost s konkrétním prostředím nejen u seniorské klientely. Velkou váhu dostupnosti základních i doplňkových sluţeb v daných lokalitách přisuzují návštěvníci místa i rezidenti. Jedná se o indikátor pocitu, ţe vše důleţité, co jedinci potřebují, je jim blízko. Druhá otázka je, zda vůbec senioři dostupné sluţby vyuţívají. Mladší a zdravější senioři vyuţívají velmi aktivně dostupné sluţby i ve větších vzdálenostech, coţ potvrzují výsledky studie podle Vidovićové. Provedený výzkum nasvědĉuje tomu, ţe dochází k nárůstu podílu starších seniorů, kteří dostupné sluţby nevyuţívají z důvodů zdravotních problémů, coţ je mnohdy příĉinou omezení jejich venkovní mobility. Senioři vyhledávají sluţby, na jejichţ kvalitu se mohou spolehnout. V nabídce pro 36

46 tuto klientelu nesmí chybět kvalitní infrastruktura, např. bezbariérovost, přítomnost lékaře přímo v ubytovacím zařízení nebo v jeho blízkosti, dobře ĉitelné nápisy, přehledný orientaĉní plán v cílovém místě nebo jazykově vybavený doprovod. Důleţitou roli při výběru dovolené hraje ubytování a dostupnost dalších míst. Mezi další poţadavky patří výlety do okolí, kulturní aktivity, místní gastronomie a zvyklosti, ĉi wellness procedury. S vyšším věkem mohou mít senioři individuální poţadavky na vyšší postele, ţidle, laviĉky v parku, toalety, bezbariérové sprchy, madla v koupelnách i na toaletách pro lepší vstávání ĉi bezpeĉnější přesun, protiskluzné podlahové krytiny apod. Poskytovatelé a provozovatelé sluţeb mají v nabídce cílené na seniory stále co zlepšovat. V praxi tato nabídka není běţná. Skuteĉnost, ţe mnoho seniorů ţije v dnešní době singl ĉi mingl, ještě neznamená, ţe takto budou i cestovat. Ĉasto aplikované vysoké příplatky za jednolůţkový pokoj, vidím jako velké znevýhodnění těchto osob. Zvýšený zájem je patrný o tzv. třígeneraĉní cestování. To znamená, ţe cestují spoleĉně děti, rodiĉe a prarodiĉe v různých variantách sloţení. Tento trend samozřejmě klade speciální poţadavky na ubytování i sluţby v cílové destinaci. Praxe zároveň ukazuje, ţe není vhodné komunikovat nabídku urĉenou pro seniory tak, aby přímo obsahovala odkaz na tuto cílovou skupinu. Samotný název senior, přestoţe je ĉasto v komunikaci pouţívaný, je ne příliš vhodný, zvláště pokud mluvíme o věkové kategorii 55+. Spíše skladba samotného produktu by měla napovědět, ţe je vhodný pro urĉitou věkovou skupinu. 2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Vlastní dotazníkový průzkum Ve své diplomové práci jsem se rozhodla pomocí dotazníkového průzkumu a pomocí řízeného rozhovoru ověřit hypotézy, které byly stanoveny v úvodní ĉásti. 37

47 2.1.1 Průběh průzkumu a metodika Pro potřeby svého vlastního dotazníkového průzkumu jsem v přípravné fázi stanovila úzce zaměřenou skupinu vhodných respondentů. Cílovou skupinu, která měla disponovat potřebnými informacemi, tvořili muţi a ţeny seniorské věkové kategorie tzn. věkové kategorie 55+. Dotazované byly pouze osoby s aktivním zájmem o cestování komerĉním způsobem. Dotazování je prováděno pouze mezi osobami s aktivním zájmem o cestování. Průzkum je uskuteĉněn v ĉasovém období od 12. ĉervna do 31. ĉervence 2014 a je osloveno 200 respondentů, kteří rádi cestují komerĉním způsobem. Dotazováním respondentů jsou zasaţeny kraje mého teritoriálního působení. Tzn. Kraj Vysoĉina, konkrétně Havlíĉkobrodsko a Kraj Jihoĉeský, konkrétně Ĉeskobudějovicko. Dotazování je prováděno jak osobně, tak prostřednictvím u. Cílem výběru konkrétních respondentů bylo: - získání a doplnění informací o cestovních zvyklostech seniorů - získání odpovědí na stanovené pracovní hypotézy V realizaĉní fázi jsem data pro tento průzkum získávala s pouţitím dotazníkového šetření v lokalitách Havlíĉkobrodska a Ĉeskobudějovicka. Osobně i prostřednictvím e- mailu jsem oslovila okruh peĉlivě vybraných respondentů, kteří odpovídali stanovené cílové skupině. Dotazovaným jsem osobně vysvětlila důvod a cíl mého průzkumu a ujistila je o vyuţití informací pro potřeby mého studia a zpracování diplomové práce. Průzkum byl uskuteĉněn v ĉasovém období od 12. ĉervna do 31. ĉervence Celkově se průzkumu zúĉastnilo 122 respondentů. Osloveno bylo 200 respondentů, z toho nevyplněných dotazníků bylo 78. Do průzkumu jsem zařadila otázky týkající se hlavně těchto oblastí: - stáří a ekonomické aktivity - motivace k cestě - způsobu cestování 38

48 - ovlivnění výběru dovolené - získávání informací - oblíbenosti informaĉních zdrojů Dotazník je k nahlédnutí v příloze ĉíslo 1, této práce Analýza vlastního průzkumu Výsledky mého průzkumu vycházejí z dotazníků vyplněných během sedmi týdnů od 122 respondentů. Z jednotlivých vyplněných dotazníků jsem získané údaje zpracovala, vyhodnotila a vyjádřila pomocí grafů a tabulek. 2.2 Vyhodnocení odpovědí z dotazníku Otázka č. 1 tabulka 2 odpovědi na otázku Jaké zájezdy/jakou dovolenou preferujete? respondenti % poznávací pobytové lázně Zdroj: vlastní zpracování Z celkového poĉtu 122 respondentů oznaĉilo poznávací dovolenou 39 respondentů, coţ je 32% z celkového poĉtu respondentů. Pobytové zájezdy preferuje 41 dotázaných, coţ představuje 34%. 42 respondentů jezdí do lázní a představují 34% z celkového poĉtu 122 respondentů. Otázka č. 2 tabulka 3 odpovědi na otázku Jaké zdroje informací nejĉastěji vyuţíváte? respondenti % internet katalogy CK, propagaĉní materiály doporuĉení rodiny a přátel Zdroj: vlastní zpracování 39

49 Z celkového poĉtu 122 respondentů 44% uvedlo internet, coţ představuje 54 respondentů. 10% dotázaných, oznaĉilo katalogy CK a propagaĉní materiály, přesněji 12 dotázaných z celkového poĉtu 122 respondentů. Doporuĉení rodiny a přátel zvolilo 56 respondentů, coţ představuje 46% dotázaných. Otázka č. 3 tabulka 4 odpovědi na otázku Preferujete pro získávání potřebných informací komunikaci prostřednictvím: respondenti % elektronické komunikace ( ) telefonu (SMS) osobně Zdroj: vlastní zpracování Otázka ĉ. 3 navazuje na předchozí otázku ĉ. 2, ve které jsem se ptala respondentů, jaké zdroje informací nejĉastěji vyuţívají. Otázka ĉ. 3 se týkala typu komunikace při získávání potřebných informací. Prostřednictvím elektronické komunikace získávalo informace 34% respondentů, coţ představuje 42 respondentů z celkového poĉtu. 40% z dotázaných, coţ je 49 respondentů, tyto informace vyhledávalo přes telefon, 26% tj. 31 dotázaných informace sehnalo osobně. Otázka č. 4 tabulka 5 odpovědi na otázku Jak vzdálené místo od domova si obvykle vybíráte? respondenti % nejkratší nejdelší nerozhoduje Zdroj: vlastní zpracování Při této otázce jsem zjišťovala, jak vzdálené místo od domova si obvykle respondenti vybírají. Jak ukazuje tabulka, nejkratší vzdálenost od domova volí 25%, coţ je 31 respondentů. Pro 10% z dotázaných, přesně 12 respondentů, je cílem cesty nejvíce vzdálené místo. Pro 65% konkrétně 79 respondentů, vzdálenost cílové destinace nehraje ţádnou roli. 40

50 Otázka č. 5 tabulka 6 odpovědi na otázku Zajímáte se při výběru dovolené o poskytované sluţby v cílové destinaci? respondenti % ano ne 7 6 Zdroj: vlastní zpracování Na otázku, zda se zajímají o poskytované sluţby, odpovídalo celkem 122 respondentů. 94% přesně 115 dotázaných, odpovědělo ano. Pouze 7 osob tedy 6% odpovědělo ne. Otázka č. 6 tabulka 7 odpověď na otázku Jaký bývá převaţující důvod návštěvy cílového místa? respondenti % poznávání a turistika odpoĉinek a relaxace návštěva známých a příbuzných Zdroj: vlastní zpracování Na otázku ĉ. 6 odpovídalo 122 respondentů následovně: 48%, coţ představuje 59 respondentů, uvedlo poznávání a turistika. 35% uvedlo odpoĉinek a relaxace, coţ představuje 43 respondentů. 17% z dotázaných dává přednost návštěvě známých a příbuzných, coţ představuje 20 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů. Otázka č. 7 tabulka 8 odpovědi na otázku Zajímá Vás při výběru cílové destinace vybavenost ubytovacího místa? respondenti % ano ne 6 5 Zdroj: vlastní zpracování Rozhodujícím kritériem pro výběr rekreaĉního pobytu je pro 95% z dotázaných jednoznaĉně vybavenost cílové destinace, coţ představuje 116 respondentů, kteří 41

51 odpověděli ano. Pro 5% z dotázaných respondentů, coţ je 6, zněla odpověď ne. Prý se nezajímají při výběru dovolené o vybavenost cílové destinace. Otázka č. 8 tabulka 9 odpovědi na otázku S kým rádi cestujete? respondenti % sám/-a s partnerem/-rkou s přáteli Zdroj: vlastní zpracování Vyhodnocení 8. otázky, ve které jsem se ptala respondentů, s kým rádi cestují je následující. Nejĉastěji odpověděli, ţe s přáteli 45%, coţ odpovědělo 55 respondentů. Cestování s partnerem ĉi s partnerkou oznaĉilo 48 respondentů, coţ je 39% dotazovaných respondentů. 16% z dotázaných, přesněji 19 respondentů cestuje nejraději osamoceně. Otázka č. 9 tabulka 10 odpovědi na otázku Cestujete opakovaně na stejné místo? respondenti % ano, jezdím stále na jedno místo ne, rád/-a poznávám nová místa Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky 11 mohu konstatovat, ţe 48% z dotázaných cestuje opakovaně na stejné místo, coţ představuje 58 respondentů. Poznávání nových míst oznaĉilo 52% dotazovaných respondentů, přesněji 64 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů. Otázka č. 10 tabulka 11 odpovědi na otázku Jakou délku pobytu si obvykle vybíráte? respondenti % jednodenní bez noclehu vícedenní s noclehem Zdroj: vlastní zpracování V této otázce jsem se ptala respondentů, jakou délku pobytu si obvykle vybírají. 42% dotázaných, uvedlo jednodenní pobyt bez noclehu, coţ představuje 51 respondentů, z 42

52 celkového poĉtu 122 respondentů. 58% z dotázaných uvedlo, ţe nejraději volí vícedenní pobyt s noclehem, přesněji 71 respondentů. Otázka č. 11 tabulka 12 odpovědi na otázku Ovlivňuje Váš zdravotní stav výběr zájezdu ĉi dovolené? respondenti % ano ne Zdroj: vlastní zpracování V 11 otázce jsem zjišťovala, zda ovlivňuje výběr zájezdu, zdravotní stav respondentů. 43% z dotázaných uvedlo, ţe ano, coţ je 53 respondentů, z celkového poĉtu 122 respondentů. 57% z dotázaných uvedlo, ţe ne, přesněji 69 respondentů. Otázka č. 12 tabulka 13 odpovědi na otázku Co Vás inspiruje k nákupu pobytu? respondenti % katalog CK, reklama vlastní zkušenost přátelé, příbuzní Zdroj: vlastní zpracování Ptala jsem se respondentů, co je inspiruje k nákupu pobytu. 12 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů hledá inspiraci v katalogu CK případně v reklamě, konkrétně 10% z dotázaných. Vlastní zkušenost upřednostní 43% z dotázaných, coţ představuje 52 respondentů. 47% z dotázaných se inspiruje u přátel a příbuzných, coţ představuje 58 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů. 43

53 Otázka č. 13 tabulka 14 odpovědi na otázku Ovlivňují Vaše finanĉní moţnosti výběr dovolené? respondenti % ano ne Zdroj: vlastní zpracování Rozhodujícím kritériem pro výběr rekreaĉního pobytu jsou finanĉní moţnosti pro 41% z dotázaných, coţ představuje 50 respondentů, kteří odpověděli ano. Pro 59% z dotázaných, coţ je 72 respondentů, nejsou finanĉní moţnosti ovlivňujícím kritériem pro výběr dovolené a odpověděli ne. Otázka č. 14 tabulka 15 odpovědi na otázku Jaký typ stravování si vybíráte? respondenti % all inclusive / light all inclusive 10 8 poloponze vlastní Zdroj: vlastní zpracování Otázka ĉ. 14 se týkala stravování. 8% z dotázaných, oznaĉilo all inklusive, coţ představuje 10 respondentů. 61% z dotázaných, coţ je 74 respondentů dává přednost polopenzi. Vlastní stravování zvolilo 31% respondentů respektive 38 dotázaných z celkového poĉtu 122. Otázka č. 15 tabulka 16 odpovědi na otázku Vyuţíváte různé seniorské slevové akce? respondenti % ano ne Zdroj: vlastní zpracování 44

54 Otázka ĉ. 15, se týkala, seniorských slevových akcí. 71% z dotázaných odpovědělo ano na dotaz, zda vyuţívají různé slevové akce, konkrétně 87 respondentů akce vyuţívá. Pro 32% z dotázaných, coţ je 35 respondentů, zněla odpověď ne, tedy nevyuţívají slevové akce. Otázka č. 16 tabulka 17 odpovědi na otázku kolikrát roĉně jezdíte na vícedenní pobyt? respondenti % jednou roĉně dvakrát roĉně tři a vícekrát roĉně Zdroj: vlastní zpracování Poloţením otázky ĉ. 16 jsem se snaţila zjistit, kolikrát roĉně jezdí na vícedenní pobyt. 17% respondentů, celkem 21 jezdí jednou roĉně. 43% konkrétně 52 dotázaných cestuje dvakrát do roka. 40%, coţ je 49 dotázaných respondentů jezdí na vícedenní pobyt tři a vícekrát roĉně. Otázka č. 17 tabulka 18 odpovědi na otázku Jakému způsobu cestování dáváte přednost? respondenti % cestování s CK - organizovaně individuální cesty - sami Zdroj: vlastní zpracování 43% z dotázaných, coţ je 53 respondentů, dává přednost organizovanému cestování s CK. 57%, přesně 69 respondentů volí raději individuální cesty a program si organizují sami. 45

55 Otázka č. 18 tabulka 19 odpovědi na otázku Jste ekonomicky aktivní? Máte pravidelný příjem ze stálého zaměstnání? respondenti % ano ne Zdroj: vlastní zpracování Jedna z hlavních otázek se týkala ekonomické aktivity seniorů. Na dotaz zda jsou ekonomicky aktivní a mají pravidelný příjem ze stálého zaměstnání, odpovědělo 60% dotazovaných, přesně 73 respondentů ano. Pouze 40% respondentů, konkrétně 49 z celkového poĉtu 122, odpovědělo ne. Otázka č. 19 tabulka 20 odpovědi na otázku Vyuţíváte poĉítaĉe, tablety, chytré telefony pro získání informací o cestování? respondenti % ano ne Zdroj: vlastní zpracování V otázce ĉ. 19 jsem se ptala respondentů na to, zda vyuţívají poĉítaĉe, tablety a chytré telefony pro získání informací o cestování. 77% z dotázaných uvedlo moţnost ano, coţ představuje 94 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů. Z celkového poĉtu 122 respondentů, konkrétně 28 respondentů uvedlo moţnost ne, coţ představuje 23% z dotázaných. Otázka č. 20 tabulka 21 odpovědi na otázku Váš věk je? respondenti % let a více let Zdroj: vlastní zpracování 46

56 Z poĉtu 122 respondentů bylo nejvíce dotazovaných ve věku let. Tato skupina představuje 68% z dotázaných, coţ je 83 respondentů. Ve věkové skupině 75 a více let bylo 32% z dotázaných, coţ představuje 39 respondentů z celkového poĉtu 122 respondentů. Zobrazení dvou hlavních otázek z dotazníku: Z dotazníku jsou vyĉleněny dvě hlavní otázky, které blíţe specifikují dotazované osoby. Je to otázka ekonomické aktivity seniorů a otázka věku. V souĉasnosti je situace ve spoleĉnosti taková, ţe sociálně-ekonomická problematika v souvislosti se seniory je ve středu pozornosti a to mě přivedlo k předřazení těchto dvou dotazníkových otázek. schéma 2 - hlavní otázky dotazníku Jste ekonomic ky aktivní? otázka Váš věk je? otázka ĉ. 20 ĉ.18 Ano 55 + Ne 75+ Zdroj: vlastní zpracování Kombinací dvou hlavních otázek, vznikají 4 skupiny osob - seniorů: tabulka 22 kombinace hlavních otázek skupina A let ekonomicky aktivní skupina B let ekonomicky neaktivní skupina C 75 a více let ekonomicky aktivní skupina D 75 a více let ekonomicky neaktivní Zdroj: vlastní zpracování 47

57 Seskupení otázek podle čtyř pohledů: Zbývajících 18 otázek je rozděleno do 4 skupin následujícím způsobem: První skupinou je motivace k cestě, kterou objasňuje šest otázek. Další skupina řeší způsob cestování a zahrnuje šest otázek. Třetí skupinu zajímá, co ovlivňuje výběr dovolené a je vymezena ĉtyřmi otázkami. A poslední ĉtvrtá skupina se zabývá získáváním informací o zamýšlené cestě a obsahuje tři otázky. Pro lepší orientaci je vloţeno grafické znázornění. schéma 3 seskupení otázek podle ĉtyř pohledů Otázky číslo 1, 5, 6, 7, 12, skupina Motivace k cestě 2. skupina Způsob cestování Otázky číslo 8, 9, 10, 16, 17 Otázky číslo 2, 3, skupina Získávání informací 3. skupina Ovlivnění výběru Otázky číslo 4, 11, 13, 15 Zdroj: vlastní zpracování Vyhodnocení otázek z dotazníku: Otázky z dotazníku jsou v následující tabulce hodnoceny škálou 1 5 podle důleţitosti. Hodnocení jednotlivých otázek: 1 velmi nízké hodnocení 2 nízké hodnocení 3 průměrné hodnocení 4 dobré hodnocení 5 velmi dobré hodnocení 48

58 Tabulka vyhodnocení otázek je souĉástí přílohy 3, této diplomové práce. tabulka 23 vyhodnocení otázek z dotazníku Vyhodnocení otázek z dotazníku DP skupiny otázek A = věk 55+ ekonomicky aktivní Zdroj: vlastní zpracování B = věk 55+ C = věk 75+ ekonomicky D = věk 75+ ekonomicky ekonomicky neaktivní aktivní neaktivní Kombinace hlavních otázek z dotazníku - otázka č. 18 a otázka č. 20 skupiny seniorů A, B, C, D Důvod návštěvy - otázka ĉ motivace Vybavenost ubytovacího místa - otázka ĉ motivace Poskytované sluţby - otázka ĉ motivace Typ stravování - otázka ĉ motivace Pro věkovou kategorii 75+ je důleţité stravování all inclusive. Inspirace - otázka ĉ motivace Druh zájezdu - otázka ĉ. 1 - kontrolní otázka k otázce ĉ motivace Délka pobytu - otázka ĉ způsob cestování Kolikrát roĉně vícedenní pobyt - otázka ĉ způsob cestování S kým cestujete - otázka ĉ způsob cestování Opakovaně na stejné místo - otázka ĉ způsob cestování Způsob cestování - otázka ĉ způsob cestování Vzdálenost místa - otázka ĉ ovlivnění Pro věkovou kategorii 75+ je důleţitá vzdálenost od domova. Zdravotní stav - otázka ĉ ovlivnění Pro věkovou kategorii 75+ je rozhodující zdravotní stav. Finanĉní moţnosti - otázka ĉ ovlivnění Finanĉní moţnosti mají větší váhu u kategorie 75+. Seniorské slevové akce - otázka ĉ ovlivnění Věková skupina 75+ je více ovlivňována seniorskými slevovými akcemi. Zdroje informací - otázka ĉ informace Poĉítaĉe, tablety, chytré telefony - otázka ĉ informace Věková skupina 55+ aktivně vyuţívá IT technologie, naproti tomu skupina 75+ je vyuţívá málo. Druh komunikace - osobní, SMS, - otázka ĉ informace Hodnocení jednotlivých otázek: 1 - velmi nízké hodnocení 2 - nízké hodnocení 3 - průměrné hodnocení 4 - dobré hodnocení 5 - velmi dobré hodnocení Celkové slovní vyhodnocení podle znázorněného schématu z pohledu stáří a ekonomické aktivity. schéma 4 slovní vyhodnocení podle stáří a ekonomické aktivity motivace způsob cestování ovlivnění získávání informací A B C celkové shrnutí celkové shrnutí celkové shrnutí D celkové shrnutí Zdroj: vlastní zpracování 49

59 Z pohledu stáří a ekonomické aktivity zněly nejĉastěji tyto odpovědi: Skupina A, zahrnující respondenty věkové kategorie let ekonomicky aktivní odpovídala následujícím způsobem: Na otázky zařazené ve skupině motivace se nejĉastěji objevovala odpověď doporuĉení přátel ĉi příbuzných. Věková skupina A nejĉastěji uvedla, ţe cestuje za poznáním a jako důvod k návštěvě cílového místa uvedla poznávání a turistiku. Vysoké preference u této věkové skupiny mají kromě poznávací dovolené i lázně. V oblasti stravování dávají přednost polopenzi. Při výběru dovolené se zajímají o vybavenost ubytovacího místa i o poskytované sluţby v cílové destinaci. Druhá skupina otázek týkající se způsobu cestování ukázala, ţe respondenti věku let cestují vícekrát roĉně, individuálně a na různá místa. Preferují vícedenní cesty s partnerem nebo s přáteli. Z odpovědí na třetí skupinu otázek, která objasňovala, co ovlivňuje výběr dovolené, lze konstatovat, ţe ekonomicky aktivní skupina věku let neřeší vzdálenost cílové destinace ani svůj zdravotní stav. Finanĉní moţnosti je nijak zvlášť neomezují, rádi vyuţijí slevu, ale není pro ně rozhodující při výběru. Ĉtvrtá skupina otázek, patřící informaĉní kategorii, potvrdila, ţe respondenti skupiny A nejvíce věří doporuĉení rodiny ĉi přátel. Preferují elektronickou komunikaci a vyuţívají poĉítaĉe, tablety, chytré telefony a internet. Skupina B, do které patří ekonomicky neaktivní generace let oznaĉila nejĉastěji tyto odpovědi: Z první skupiny otázek o motivaci je zřejmé, ţe respondenti dají na doporuĉení přátel. Více cestují na pobytové zájezdy a oblíbené mají stravování all inklusive. Převaţujícím důvodem návštěvy cílového místa je odpoĉinek a relaxace a při výběru dovolené se zajímají o vybavenost a sluţby. Skupina otázek, která se týkala způsobu cestování, prozradila, ţe ekonomicky neaktivní senioři kategorie let nejĉastěji cestují dva krát roĉně 50

60 s partnerem/-rkou. Jezdí rádi opakovaně na stejné místo a preferují individuální cestování s vícedenním pobytem a noclehem. Respondenti skupiny B odpověděli na otázky v další a to třetí skupině, ţe rádi vyuţívají slevové akce. Finance je do jisté míry ovlivňují, ale svůj zdravotní stav ani vzdálenost navštíveného místa neřeší. Na otázky ve ĉtvrté skupině odpovídali respondenti skupiny B stejným způsobem jako respondenti skupiny A. To znamená, ţe preferují elektronickou komunikaci, dají na doporuĉení přátel a rodiny a vyuţívají poĉítaĉ, tablet, chytrý telefon i internet. Skupina C jsou respondenti, kteří se doţili 75 a více let a zároveň jsou ještě ekonomicky aktivní. Toto jsou jejich nejĉastější odpovědi na otázky, zařazení do ĉtyř skupin Z odpovědí na první skupinu otázek vyplývá, ţe tito respondenti preferují pobytové zájezdy a lázně, převaţujícím důvodem návštěvy je odpoĉinek a relaxace a také hodně navštěvují známé a příbuzné. Respondenti skupiny C dají na doporuĉení známých a přátel. Na otázku stravy odpověděli nejĉastěji, ţe preferují all inklusive. Otázky zaměřené na způsob cestování odhalily, ţe ekonomicky aktivní lidé starší 75 let cestují dvakrát roĉně, ale i vícekrát roĉně. Na cesty se vydávají většinou organizovaně s CK a jezdí nejĉastěji s nějakým doprovodem. Z odpovědí vyplývá, ţe rádi jezdí na jedno místo. Pro své cesty si vybírají jak jednodenní, tak i vícedenní pobyty. Na otázky zařazené ve skupině co ovlivňuje výběr, byly nejĉastěji oznaĉeny odpovědi, které ukazují na obavy o zdravotní stav. Respondenti skupiny C ĉasto oznaĉili nejkratší vzdálenost od domova. Z odpovědí vyplývá, ţe jsou ovlivňováni finanĉními moţnostmi a téţ se nechají ovlivnit různými slevovými akcemi. Odpovědi na otázky týkající se získávání informací ukazují, ţe tato skupina respondentů dá na doporuĉení rodiny a přátel. Preferuje téţ osobní komunikaci, případně komunikaci po telefonu. Senioři věkové hranice 75 a více let spíše nevyuţívají poĉítaĉe, tablety ĉi chytré telefony. 51

61 Skupina D a respondenti, kteří jí zastupují, musí splňovat stanovená kritéria a být ekonomicky neaktivní a dosáhnout věkové hranice 75 a více let. Odpovědi skupiny D, jsou hodně podobné odpovědím skupiny C. V mnoha případech jsou odpovědi totoţné. Z odpovědí na první skupinu otázek zaměřených na motivaci plyne, ţe tato skupina seniorů, tzn. skupina D, preferuje pobytovou dovolenou a vysoké preference mají téţ lázně. Při svých cestách tato skupina navštěvuje příbuzné a známé, ale důleţité místo má i odpoĉinek a relaxace. K nákupu pobytu se inspirují u přátel a příbuzných. Při výběru cílové destinace se zajímají o sluţby a vybavenost a preferují stravu all inklusive. Odpovědi na otázky z druhé skupiny objasňují způsob cestování. Nejĉastěji se v odpovědích objevuje cestování s CK, tzn. organizovaně. Skupina seniorů oznaĉená jako D, cestuje převáţně s doprovodem, vyuţívá jak jednodenní, tak i vícedenní pobyty a cestuje dvakrát i vícekrát roĉně. Skupina otázek, která je zaměřena na objasnění ovlivnění výběru pobytu a hlavně odpovědi na tyto otázky vypovídají o obavách ze zdravotního stavu. Senioři této věkové skupiny podle odpovědí cestují na kratší vzdálenosti od domova a rádi vyuţívají slevové akce vzhledem ke svým finanĉním moţnostem. Podle odpovědí na otázky ze ĉtvrté skupiny, která řeší zdroje informací je vidět, ţe se tito senioři drţí doporuĉení rodiny a přátel. Preferují osobní komunikaci, případně komunikaci prostřednictvím telefonu. Poĉítaĉe, tablety a chytré telefony většinou nevyuţívají. 2.3 Řízený rozhovor se specialistou na cestovní ruch V měsíci srpnu 2014 se uskuteĉnil řízený rozhovor s majitelem cestovní kanceláře RoSlo Ing. Vladimírem Rottnerem. K výzkumnému rozhovoru jsem předem potřebovala seznam otázek a poznámek a blok k peĉlivému zaznamenání celého rozhovoru. Seznam otázek je k nahlédnutí v příloze ĉ. 2, této práce. Dříve neţ došlo k samotnému rozhovoru, ujasnila jsem si, co chci zjistit a od koho získám potřebné informace. Připravila jsem si otázky a zdvořile poţádala o setkání majitele cestovní kanceláře RoSlo. Po vyslovení souhlasného stanoviska byly ujasněny 52

62 další konkrétní podmínky rozhovoru a to kde a kdy se rozhovor uskuteĉní a jak dlouho bude trvat Při realizaci výzkumného šetření jsem srozumitelně vysvětlila cíl, smysl a obsah rozhovoru. Při odpovědích na konkrétní otázky, jsem naslouchala a dávala si pozor, abych vlastními zásahy nevhodně komunikaci nepřerušila. Závěrem jsem poděkovala za ochotu a cenné informace. Po skonĉení rozhovoru byl vypracován protokol výzkumného rozhovoru, který byl poté akceptován. 2.4 Vyhodnocení rozhovoru záznam: Z řízeného rozhovoru se specialistou na cestovní ruch byl pořízen tento písemný Protokol řízeného rozhovoru Místo konání: cestovní kancelář RoSlo, Náměstí Přemysla Otakara II. 84/24, Ĉeské Budějovice Datum konání: 7. srpna 2014 Specialista na cestovní ruch: Ing. Vladimír Rottner, majitel CK RoSlo Tazatel: Bc. Renata Ĉechalová Téma Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti Zápis: 1. úvod - představení, seznámení s konkrétním cílem, metodou řízeného rozhovoru a výstupy (Bc. Renata Ĉechalová) 2. otázky pro Ing. Vladimíra Rottnera odborníkovi byly poloţeny otázky a jejich odpovědi zaznamenány (Bc. Renata Ĉechalová) 3. závěr poděkování za ochotu, věnovaný ĉas a cenné informace, rozlouĉení (Ing. Vladimír Rottner a Bc. Renata Ĉechalová) 53

63 Úvod: Bc. Renata Ĉechalová se představila a informovala Ing Vladimíra Rottnera s tím, ţe jeho odpovědi a vyhodnocení rozhovoru bude slouţit výhradně pro potřeby studia na Vysoké škole hotelové a pro úĉely zpracování diplomové práce na téma Stárnutí populace a jeho vliv na cestovní zvyklosti. Seznámila Ing. Vladimíra Rottnera s metodou řízeného rozhovoru. Poté probíhal řízený rozhovor, při kterém byly pokládány připravené otázky. Kromě otevřených otázek se vyskytovalo i dotazování na konkrétní doplnění informací, týkajících se cestovních zvyklostí seniorů. Otázky a odpovědi: 1. Povaţuje se CK RoSlo za cestovní kancelář přátelskou k seniorům? Ano, zaměření na starší generaci je důleţité, neboť senioři mají volný ĉas i peníze. 2. Dá se zaměřit na starší i mladší generaci zároveň a uspokojit obě skupiny? Pokud ano, jak oslovujete takto nesourodou potenciální skupinu? Tak toto je velmi těţké, ať uţ z důvodu odlišných zájmů ĉi diametrálních poţadavků. Naše cestovní kancelář nechává tento výběr na volném rozhodnutí jednotlivých klientů a nijak se nesnaţí spojit takto rozdílné generace, byť jen na omezenou dobu nějakého zájezdu. 3. Jsou senioři nároĉní klienti mají speciální poţadavky na kvalitu sluţeb? Samozřejmě, ţe všichni chtějí za své peníze dostat kvalitní sluţby. Poţadavky jsou však velice individuální a záleţí na osobnosti kaţdého jedince. 4. Jak CK navazuje vztahy se seniory? Je zajímavé, ţe se setkáváme jen s minimálním poĉtem seniorů, kteří by nedokázali komunikovat prostřednictvím poĉítaĉe a neměli svůj vlastní . Osobní kontakt a informace přímo na poboĉce jsou také hodně ĉasté. Reklamní kampaně naše CK nevyuţívá, protoţe zdraţují zájezdy. Nejlepší reklamou je doporuĉení přátel. 5. Jaký je nejĉastější zdroj informací u klientů vaší CK? Mám zkušenosti s tím, ţe si senioři vyhledají zájezd na webových stránkách nebo v katalogu a poté přijdou pro další informace na poboĉku. Osobním informacím důvěřují více. Hodně také dají na doporuĉení dětí nebo širší rodiny. To znamená, ţe nejĉastějším zdrojem informací u našich klientů jsou internetové stránky, osobní kontakt na poboĉce CK, katalogy ĉi doporuĉení přátel. 6. Z hlediska nabídky o co mají senioři největší zájem? Naše CK se např. hodně specializuje na autobusové zájezdy do termálních koupelí a lázní v Německu, 54

64 Maďarsku, na Slovensku i v dalších destinacích. O tyto zájezdy, jednodenní i vícedenní, je u seniorů velký zájem a jezdí opakovaně. Kromě lázní, je zájem i o wellness beauty, poznávací zájezdy, pobytové zájezdy a turistiku. Rádi také navštěvují místa, kde byli v mládí. Výběr velice záleţí na individualitě kaţdého klienta. 7. Nabízíte zájezdy pro seniory, které by byly dotované Evropskou unií? Ne. 8. Nabízíte někdy balíĉky zájezdy pod nákladovou cenou? Ne. Jsme pouze malá CK, která se orientuje hlavně na autobusové zájezdy. Sami neorganizujeme letecké zájezdy, ty přinášejí větší riziko. 9. Jaká věková kategorie nejĉastěji cestuje 55+, 65+, 70+? Podle mého názoru platí, ţe ĉím jsou lidé mladší, tím cestují víc. 10. Jak velké procento tvoří seniorská klientela mezi všemi zákazníky vaší CK? Řekl bych, ţe je to přibliţně 30% - 35% všech klientů. S jakým věkem si spojujete seniory? Od kolika let je podle Vás ĉlověk seniorem? V nabídkách cestovních kanceláří se nejĉastěji objevuje oznaĉení Jaké pozorujete cestovní zvyklosti u seniorů? to je hodně rozdílné, zase tady záleţí na osobnosti jednotlivce a výběr cesty ovlivňuje také jejich zdravotní stav. Spíše zvolí levnější dovolenou a jedou dvakrát, někteří i třikrát do roka. 12. V jakém roĉním období nejĉastěji cestují? Moje zkušenost je, ţe nejvíce mají zájem o cestování v létě a na podzim. Měsíce ĉerven a září jsou nejţádanější. 13. Bývají senioři spíše spokojeni, anebo si ĉasto stěţují? - I toto je velice individuální a platí to známé nikdy se nezavděčíte všem. Jsou situace, ţe projeví vděk a přijdou poděkovat, takţe mohu konstatovat existenci kladné zpětné vazby. Ale existují i nepříjemní senioři, kteří si hodně vymýšlí. Pokud si oprávněně stěţují, bývá to v souvislosti s průvodcovskými sluţbami. 14. Co je podle Vás pro zákazníky seniory rozhodujícím kritériem při výběru? Je to šíře nabídky sluţeb, kvalita nabídky, cena nebo jiné? Většinou se nechají ovlivnit cenou, ale i místem cílové destinace. 15. Vyuţívají nabídku zájezdů lastminute, firstminute? slevy na první chvíli dávají větší moţnost oslovit klienty. Ze zkušenosti ale vím, ţe se senioři rozhodují maximálně 14 dní předem a hlavním důvodem k tomuto kroku je obava o zdravotní stav. Pokud mám porovnat lasty a firsty, je to tak půl na půl. 16. Jaký je zájem o třígeneraĉní cestování tzn. senioři, vnouĉata nebo jiný doprovod? S vnouĉaty senioři hodně cestují, existují i varianty, ţe je jezdí spoleĉně všechny 55

65 tři generace tzn. prarodiĉe, rodiĉe a děti. Důvod tohoto trendu vidím v tom, ţe děda s babiĉkou hlídají děti a rodiĉe mají prostor pro relax. 17. Spolupracujete jako cestovní kancelář s dalšími institucemi např. s Jihoĉeskou centrálou cestovního ruchu (JCCR), magistrátem nebo některou neziskovou organizací (NO)? Takováto spolupráce nefunguje. Myslím, ţe je to škoda. Uvítal bych spolupráci například s JCCR. 18. Jsou seniorům nabízeny nějaké zvláštní slevy? Zavedli jsme nově věrnostní karty v případě termálních lázní Bad-Füssing. Pro tuto akci platí 9 x nákup zájezdu a 10. zájezd dostane klient zdarma. Zatím není moţné vyhodnocení, neboť tato akce je praktikována od května Senioři jsou rizikovější skupina, co se týĉe zdraví, a jsou náchylnější k úrazu. Jaké jsou vaše zkušenosti z oblasti cestovního připojištění seniorů? Setkávám se se situacemi, ţe si senioři nechtějí pojištění připlácet, byť by se jednalo o pouhých 17,- Kĉ. Ĉasto slýcháme argumenty: my jsme ještě fit, nám se nic nestane, na tu chvíli to nestojí za to apod Co je otevřené moţné náměty pro marketingové ĉinnosti, vize CK, zaměření do budoucna? Jak jsem jiţ říkal, jsme malou CK a působíme na trhu téměř 19 let. Za tu dobu máme vybudované své jméno a okruh stálých klientů. Naším hlavním cílem je udrţení loajální klientely, která můţe přivést další potenciální klienty z okruhu svých známých. Důraz klademe na komunikaci, příjemné vystupování a na tu nejlepší reklamu, coţ je doporuĉení přátel. Shrnutí odpovědí: Kvalitativní výzkum má poměrně nízkou reliabilitu, potenciálně můţe mít vysokou validitu. Kromě otevřených otázek je pouţito i dotazování na konkrétní doplnění informací. Důraz je kladen na pozorné naslouchání, komunikování zájmu a akceptaci dotazovaného. Pozornost je soustředěna na minimalizaci potenciálního rizika vlastního zásahu do hovoru, ĉímţ bych mohla nevhodně přerušit odpovědi specialisty na cestovní ruch. Standardizace v kvalitativním výzkumu je slabá. Zapsala: Bc. Renata Ĉechalová Potvrdil: Ing. Vladimír Rottner 56

66 2.5 Souhrnné vyhodnocení a celkové shrnutí Na základě poznatků z teoretické ĉásti, kde jsou podrobeny metodě rešerše literární zdroje a dostupné dokumenty, lze konstatovat, ţe obyvatelé Ĉeské republiky rychle stárnou. Potvrzují to i demografické předpovědi. Souĉasná generace seniorů, jak dokládají mnohá statistická šetření, je ve srovnání s předchozími generacemi mnohem lépe zajištěna a hledí na stáří jako na etapu ţivota, která jim přináší nové moţnosti a příleţitosti. Mohou se věnovat sami sobě, uţít si svůj volný ĉas, splnit si svá přání. Shrnu-li tato zjištění, mohou se senioři věnovat všemu, na co jim dřív nezbyl ĉas pro znaĉné ĉasové zaneprázdnění. Tento trend dokládají i dotaĉní programy Evropské unie, které jsou zacílené na seniorskou generaci. V rámci mého průzkumu, zaměřeného na stárnutí populace a cestovní zvyklosti, je zvolena kvantitativní i kvalitativní metoda výzkumu. Podle mého názoru, jsou obě tyto metody v dané oblasti přínosné. V kvalitativním průzkumu je pouţita metoda řízeného rozhovoru se specialistou na cestovní ruch a v kvantitativním průzkumu metoda dotazníkového šetření. V kvalitativním průzkumu se jedná o nestatistické zpracování získaných informací, které poskytují moţnost nahlédnout hlouběji pod povrch zkoumanému tématu. V obsahové analýze rozhovoru je moje pozornost soustředěna na rozbor získaných informací. Výsledné stanovisko je východiskem pro odpovědi na tyto otázky: 1. otázka: Co je v rozhovoru komunikováno? 2. otázka: Jaká je zvolena forma komunikace? 3. otázka: Komu je sdělení urĉeno? Odpověď na otázku ĉ. 1: V řízeném výzkumném rozhovoru je tématem komunikace vliv stárnutí populace na cestovní zvyklosti. Odpověď na otázku ĉ. 2: Jako forma komunikace je zvolen řízený rozhovor, kdy jsou pokládány otázky majiteli CK RoSlo Ing. Vladimíru Rottnerovi. 57

67 Odpověď na otázku ĉ. 3: Sdělení je urĉeno pro Bc. Renatu Ĉechalovou a získaná data jsou vyuţita výhradně pro zpracování diplomové práce. V kvantitativním průzkumu jsou výsledky z dotazníkového šetření vyhodnoceny pomocí výpoĉtů absolutní, relativní a kumulativní ĉetnosti. Absolutní ĉetnost vyjadřuje poĉet respondentů, kteří odpověděli na danou moţnost odpovědi a tyto absolutní seĉtené hodnoty ukazuje první ĉást tabulky vyhodnocení zpracování v příloze 3. Relativní ĉetnost vyjadřuje toto mnoţství respondentů v procentech a je obsaţeno v druhé ĉásti tabulky. Vypoĉítáno je tak, ţe je kaţdá hodnota z absolutního hodnocení vydělena maximálním výsledkem v příslušné kategorii. Třetí relativní váhová hodnota je vyjádřena v třetí ĉásti tabulky a je získána tak, ţe je příslušná relativní hodnota v % vynásobena podílem příslušného faktoru podle kategorie a sumou faktorů. Ĉtvrtá hodnota udává pořadí argumentu při vyhodnocování v příslušné kategorii. Poloţky absolutní a relativní ĉetnosti jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek. Poloţky kumulativní (souĉtové) ĉetnosti urĉují pořadí jednotlivých argumentů a jsou znázorněny pomocí tabulky. Veškeré výstupy zpracované pomocí výše jmenovaných výpoĉtů - tzn. tabulky Excel a grafy, jsou k nahlédnutí v příloze ĉíslo 3, této diplomové práce. Na základě dotazníkového průzkumu byly shromáţděny a vyhodnoceny odpovědi na otázky z první skupiny, která se týká motivace, je v ní zařazeno šest otázek. První otázka Jaký zájezd / jakou dovolenou preferujete? - a k ní kontrolní otázka ĉ. 6 Převaţující důvod návštěvy cílového místa? Toto jsou otázky, které kontrolují pravdivost oznaĉených odpovědí. Hodnocení otázek je průměrné přiřazena váha ĉíslo 3. U otázek ĉ. 5 a ĉ. 7 bylo zjištěno, ţe jsou statické a všechny skupiny seniorů A, B, C, D jim přiřazují stejnou váhu ĉíslo ĉ 4 dobré hodnocení. Otázka ĉ. 14, která zjišťuje typ stravování má vyšší hodnocení u skupiny seniorů 75+. Z dotazníku vyplývá, ţe pro věkovou kategorii 75+ je důleţité stravování all inklusive a dostává velmi dobré hodnocení. Naproti tomu skupina seniorů 55+ dává stravování váhu ĉíslo 3, to znamená průměrné hodnocení. Dotaz Co Vás inspiruje k nákupu pobytu - otázka ĉ. 12 je kontrolní otázkou k otázce ĉ. 2 ze skupiny otázek týkajících se informací. Tato otázka, resp. odpovědi na otázku mají velmi dobré hodnocení u všech skupin seniorů a zároveň touto otázkou ověřuji odpovědi na otázku ĉ. 2 o zdrojích informací, kterým je přiřazena váha 4, to znamená dobré hodnocení. Způsobu cestování se týká druhá skupina, kterou charakterizuje pět otázek. 58

68 Vyhodnocením odpovědí na tuto skupinu otázek z dotazníkového šetření mohu konstatovat, ţe senioři všech skupin cestují opakovaně. Individuálním cestám dávají přednost mladší senioři 55+ a organizované zájezdy jsou ve větší oblibě u skupiny 75+. Z odpovědí na otázku S kým rádi cestujete? - vyplývá, ţe převáţná ĉást seniorů cestuje s přáteli ĉi s partnerem/rkou a ĉastěji zvolí vícedenní pobyty. Třetí skupina otázek si všímá ovlivnění a respondenti odpovídají na ĉtyři otázky. Dotazování je zaměřeno na vzdálenost místa, zdravotní stav, finanĉní moţnosti a seniorské slevové akce. Z dotazníkového šetření lze konstatovat, ţe starší skupina seniorů 75+ je snadněji ovlivnitelná. Pro věkovou kategorii 75+ je důleţitá vzdálenost od domova. Rozhodující pro tuto seniorskou skupinu 75+ je zdravotní stav. Větší váhu mají u kategorie 75+ finanĉní moţnosti a více je ovlivňují slevové akce. Naproti tomu mladší seniorská skupina 55+ se nenechává ovlivnit slevovými akcemi ani vzdáleností místa a je těmto otázkám přiřazena váha 3, coţ je průměrné hodnocení. Otázky zdraví a finanĉních moţností mají dobré hodnocení, a ĉíslo váhy je 4. Poslední skupinou jsou informace, kde jsou zařazeny tři otázky. Z odpovědí na tuto skupinu otázek dotazníkového šetření vycházejí závěry, týkající se vyuţívání IT technologií. Převáţná většina seniorů věkové skupiny 55+ aktivně vyuţívá IT technologie tablety, poĉítaĉe a chytré telefony. Opakem je skupina starších seniorů 75+, která tyto technologie vyuţívá málo. Otázka ĉ. 2 týkající se zdrojů informací a zařazená v této skupině otázek je kontrolní s otázkou ĉ. 12. Váhu této otázky urĉuje ĉíslo 4, to znamená dobré hodnocení. Dílĉí poznatky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů, které jsou dostupné v příloze ĉ. 3. Ve stejné příloze je zároveň vloţen odkaz na vyhodnocovací tabulku, která obsahuje: Součtování kumulativní relativní ĉetnost Vyhodnocení zpracování první tabulka ukazuje vyhodnocení v absolutních seĉtených hodnotách druhá tabulka ukazuje relativní vyhodnocení v %, které je vypoĉítáno tak, ţe se kaţdá hodnota z absolutního hodnocení vydělí maximálním výsledkem v příslušné kategorii třetí relativní váhová hodnota se získá tak, ţe se příslušná relativní hodnota v % vynásobí podílem příslušného faktoru podle kategorie a sumou faktorů ĉtvrtá hodnota udává pořadí argumentu při vyhodnocování v příslušné kategorii 59

69 body Vyhodnocení otázek dotazníku Grafické výstupy výsledky z dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny pomocí výpoĉtů a zpracovány do grafů absolutní ĉetnosti, relativní ĉetnosti a relativní váţené ĉetnosti. graf 2 absolutní ĉetnost graf 3 relativní ĉetnost graf 4 relativní ĉetnost váţená graf 2 absolutní ĉetnost Absolutní součty , pasivní, 3-75+, pasivní, Zdroj: vlastní zpracování 60

70 graf 3 relativní ĉetnost Relativní součty 51.00% 50.00% 49.00% 48.00% 47.00% 46.00% 45.00% 44.00% , pasivní, 3-75+, pasivní, 5 - Zdroj: vlastní zpracování graf 4 relativní ĉetnost váţená Relativní (váţené) 76.00% 75.00% 74.00% 73.00% 72.00% 71.00% 70.00% 69.00% 68.00% 67.00% 66.00% , paasivní, 3-75+, pasivní, 5 - Zdroj: vlastní zpracování 61

71 2.5.1 Ověření pracovních hypotéz V úvodu diplomové práce jsou stanoveny 2 hypotézy a 2. Na základě stanoveného cíle průzkumu je vytvořen dotazník obsahující 20 otázek. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat je dosaţeno prezentovaných výsledků, které potvrzují pracovní hypotézy. Hypotéza 1 H: V pracovní hypotéze ĉ. 1 předpokládám, ţe vlivem demografie se mění cestovní zvyklosti. Potvrdit tuto hypotézu mi pomáhá kvalitativní průzkum formou řízeného rozhovoru s majitelem CK RoSlo. Důkazem jsou odpovědi na otázky ĉ. 1, ĉ. 6, ĉ. 10, ĉ. 11, ĉ. 16, ĉ. 18 a ĉ. 20. Úryvky z odpovědí na výše uvedené otázky: Odpověď na otázku ĉ. 1: zaměření na starší generaci je důležité, neboť senioři mají volný čas i peníze. Odpověď na otázku ĉ. 6: Naše CK se např. hodně specializuje na autobusové zájezdy do termálních koupelí a lázní O tyto zájezdy, jednodenní i vícedenní, je u seniorů velký zájem a jezdí opakovaně. Odpověď na otázku ĉ. 10, ve které jsem zjišťovala, jak velké procento tvoří seniorská klientela a s jakou věkovou hranicí spojuje majitel CK seniory: je to přibližně 30% - 35% všech klientů se nejčastěji objevuje označení 55+. Odpověď na otázku ĉ. 11, která se týkala cestovních zvyklostí seniorů: hodně rozdílné záleží na osobnosti jednotlivce. Odpověď na otázku ĉ. 16: S vnoučaty senioři hodně cestují, existují i varianty, že jezdí společně všechny tři generace. Odpověď na otázku ĉ. 18, kde jsem zjišťovala, zda jsou poskytovány seniorům zvláštní slevy: Zavedli jsme věrnostní karty v případě termálních lázní Bad-Füssing. Pro tuto akci platí 9 x nákup zájezdu a 10. zájezd dostane klient zdarma. Odpověď na otázku ĉ. 20, která se týkala budoucích záměrů CK: Naším hlavním cílem je udržení loajální klientely, která může přivést další potenciální klienty z okruhu svých známých Hypotézu 1 H potvrzuje téţ kvantitativní průzkum a odpovědi 4 skupin seniorů na skupiny otázek pokládaných v dotazníkovém šetření. Důkazem jsou otázky ĉ. 1, ĉ. 4, ĉ. 6, 62

72 ĉ. 11 a ĉ. 17 obsaţené v dotazníku a oznaĉené odpovědi na tyto otázky. Nejĉastější oznaĉené odpovědi: Na otázku ĉ. 1 ze skupiny otázek motivace: Skupina seniorů 55+ nejĉastěji oznaĉila poznávací dovolenou a lázně, naproti tomu skupina seniorů 75+ oznaĉila ĉastěji pobytovou dovolenou a lázně. Na otázku ĉ. 4 ze skupiny otázek ovlivnění: Skupina seniorů 55+ odpověděla nejĉastěji, ţe vzdálenost místa od domova obvykle neřeší, ale skupina seniorů 75+ ĉastěji oznaĉila jako odpověď na vzdálenost místa od domova nejkratší. Na otázku ĉ. 6 ze skupiny otázek motivace: Skupina seniorů 55+ ĉastěji oznaĉila poznávání a turistiku, ale i odpoĉinek a relaxaci a skupina 75+ uvedla ĉastěji návštěvu známých a příbuzných a odpoĉinek a relaxaci Na otázku ĉ. 11 ze skupiny otázek ovlivnění: Řeší zdravotní stav při výběru dovolené ĉastěji skupina seniorů 75+, naproti tomu ve skupině seniorů 55+ oznaĉila tutéţ odpověď téměř polovina dotazovaných respondentů a zbývajících 57% respondentů odpovědělo, ţe zdravotní stav při výběru je nijak neovlivňuje. Na otázku ĉ. 17 ze skupiny otázek způsob cestování: Skupina seniorů 55+ ĉastěji oznaĉila individuální cesty, zatímco skupina seniorů 75+ ĉastěji cestuje organizovaně. Na základě získaných dat je rozhodnuto o přijetí hypotézy 1 H a vyhodnocením dat je toto rozhodnutí potvrzeno. Hypotéza 2 H: Předpokládá, ţe existuje závislost mezi věkem seniorů a poţadavkem na sluţby při výběru dovolené. Tuto testovanou hypotézu 2 H potvrzují jak odpovědi na otázky, které jsou obsaţeny v řízeném rozhovoru, tak výsledky z dotazníkového šetření. Z řízeného rozhovoru vyplývá, ţe existuje závislost mezi věkem seniorů a poţadavkem na sluţby při výběru dovolené, coţ potvrzují odpovědi na otázky ĉ. 2, ĉ. 3, ĉ. 6 a ĉ. 11. Úryvky z odpovědí na výše uvedené otázky: 63

73 Odpověď na otázku ĉ. 2: je velmi těžké, ať už z důvodu odlišných zájmů či diametrálních požadavků. Odpověď na otázku ĉ. 3: Samozřejmě, že všichni chtějí za své peníze dostat kvalitní služby. Odpověď na otázku ĉ. 6, která se týkala zájmu seniorů o termální koupele a lázně: je velký zájem a jezdí opakovaně Rádi také navštěvují místa, kde byli v mládí. Odpověď na otázku ĉ. 11, týkající se cestovních zvyklostí: hodně rozdílné záleží na osobnosti jednotlivce. Hypotézu 2 H potvrzují téţ oznaĉené odpovědi z dotazníkového šetření. Z dotazníku vyplývá, ţe otázky ĉ. 5 a ĉ. 7 jsou statické a vysokou váhu jim přiřazují všechny věkové skupiny. Otázky se týkají poskytovaných sluţeb a vybavenosti ubytovacího místa při výběru cílové destinace. Prostřednictvím 11. otázky, patřící do skupiny otázek ovlivnění, jsem zjišťovala, zda seniory ovlivňuje zdravotní stav, při výběru dovolené. Z oznaĉených odpovědí vyplývá, ţe mladší senioři, tzn. skupina seniorů 55+ sice ke zdravotnímu stavu přihlíţí, ale není rozhodující. Zato skupina seniorů 75+ se rozhoduje podle zdravotního stavu. Otázkou ĉ. 13, která patří do skupiny otázek - ovlivnění, jsem zjišťovala, zda jsou pro seniory důleţitým parametrem finanĉní moţnosti. Z dotazníku vyplynulo, ţe všechny věkové skupiny ovlivňují finanĉní moţnosti. Větší váhu jim přisuzují senioři 75+ neţ skupina seniorů 55+. Otázkou ĉ. 14, patřící do skupiny otázek motivace, jsem zjišťovala, typ stravování. Z odpovědí vyplývá, ţe se na základě gastronomie rozhodují ve větší míře senioři 75+, zatímco mladší senioři 55+ takovou váhu typu stravování nedávají. Z předchozích zjištění vyplývá, ţe je přijata pracovní hypotéza 2 H, která je na základě vyhodnocení získaných dat potvrzena, a to jak prostřednictvím odpovědí získaných při rozhovoru se specialistou na cestovní ruch, tak i pomocí oznaĉených odpovědí v dotazníkovém šetření. 64

74 3 NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Návrhy pro cestovní kancelář RoSlo Řízení cestovní kanceláře je spojeno s neustálým rozhodováním kam soustředit svou pozornost při vedení firmy. Majitel i manaţer musejí vyuţívat nejen svou intuici, ale i přesná ĉísla výkonových parametrů důleţitých pro rozhodování. Priorita, kterou si mnozí neuvědomují je potřeba úĉinné zpětné vazby nejen v komunikaci s klienty CK, ale i s firemními spolupracovníky. Komunikace o osobním vystupování by neměla být tabu ani v okamţicích, kdy vyvolává konflikty. Reflexe, je trvalý proces sebeuĉení a kulturního poznávání organizace, a její význam si zúĉastněný jedinec bude dlouhodobě uvědomovat Návrh na spolupráci PPP Z kvalitativního průzkumu vyplývá, ţe neexistuje spolupráce na principu PPP - Public, Private, Partnership, tj. spolupráce soukromého a veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu. Doporuĉuji magistrátu města a JCCR, aby se v zájmu konkurenceschopnosti regionu stal prioritou rozvoj a vzájemná spolupráce s místními neziskovými organizacemi i s místními podnikateli v cestovním ruchu při tvorbě produktů pro zájmové skupiny. Doporuĉuji propracovat informovanost o nejnovějších trendech v oblasti cestovního ruchu a populaĉní vývoj, nevnímat jako hrozbu, ale naopak jako výzvu. V konkurenĉním boji na trhu cestovního ruchu mají šanci uspět pouze takové subjekty, které zvolí vhodný marketingový mix pro danou cílovou skupinu a připraví pestrou nabídku produktů cestovního ruchu, kterou budou i nadále rozvíjet. Z analýz provedených v programu ArcGIS vyplývá, ţe potenciál pro rozvoj seniorského cestovního ruchu není v Ĉeské republice rovnoměrně rozloţen. Cestovní ruch seniorů má význam zejména z pohledu odstraňování sezónnosti a je zajímavý pro investory. Na základě dotazníkového šetření mezi seniory přináším doporuĉení v oblasti vyuţití informaĉních technologií. Chytré placaté zařízení spojující funkce telefonu, poĉítaĉe, 65

75 fotoaparátu, navigace a dalších přístrojů nosí v kapse stále větší poĉet lidí ať uţ je nazveme jako obyvatelé města ĉi je vidíme jako klienty cestovní kanceláře anebo jsou spjati s ĉinností některé neziskové organizace. Doporuĉuji proměnit zákazníkův smartphone v konkurenĉní výhodu města, cestovní kanceláře nebo neziskové organizace. Správná práce s těmito zařízeními můţe zlepšit spokojenost všech obyvatel města a zároveň můţe výrazně zvýšit loajalitu byznysové klientely. Pro vzájemnou spolupráci PPP navrhuji vyuţití mobilní interaktivní aplikace in City, která zajišťuje on-line přístup k informacím. Vyuţití a rozšíření aplikace v oddílu cestovní ruch. Dostupnost informací v ikoně aktivní senioři. Navrhuji zaměřit se na vyuţití geografických informaĉních systémů pro konkrétní formy cestovního ruchu a pro modelování dostupnosti jednotlivých atraktivit na úrovni obcí i jejich bezbariérovosti. Dostupnost informací v ikoně bezbariérové atraktivity. Odstraňování bariér v přístupu k památkám, v dopravě, ubytovacích zařízeních a dalších místech a přizpůsobování se speciálním potřebám. Někteří senioři mohou mít v pokroĉilém věku pohybové problémy a bariéry jim tak mohou znemoţnit úĉast na cestovním ruchu. Prioritou tohoto záměru je dostupnost dat. Navrhuji veřejnému i soukromému sektoru aktivní zapojení do aplikace a zveřejnění informací o proběhlých akcích i připravovaných akcích. Dostupnost informací v ikonách - NNO, CK a CA, JCCR, Seniorpoint. Navrhuji rozšíření aplikace rovněţ o ikonu uţitečné odkazy na www. stránky zaměřené na seniory: Chytré aplikace jistě nenahradí lidský kontakt, ale představují velké zlepšení proti různým 66

76 stále ještě hodně vyuţívaným letáĉkům. Navrhované změny v aplikaci incity znázorňuje následující schéma: schéma 5 změny v aplikaci incity Zdroj: vlastní zpracování RoSláčkovo Rendez-vous Jako výraznou přidanou hodnotu, kterou CK RoSlo můţe nabídnout svým loajálním klientům, navrhuji zavést pravidelná jarní a podzimní setkání pod názvem Rosláĉkovo Rendez-vous. Slavnostní akce pouze pro předem vybrané a majitelem osobně pozvané klienty aktivní cestovatele, kteří dosáhly urĉeného roĉního obratu v zájezdech s CK RoSlo. Formou bohatého rautu má cestovní kancelář příleţitost poděkovat aktivním klientům za přízeň. Cílem setkání nebo téţ specializovaného workshopu ĉi odborné diskuse na předem dané téma je behaviorální cílení na cestování a dovolenou přítomných 67

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Markéta Turicová Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce 2014 Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1 Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah teorie a empirie. Téma č. 1 Výzkum trhu Historický vývoj: Výzkum veřejného mínění, sociologický

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Reklama v časopisech Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Co a jak jsme zjišťovali? 3 Kvantitativní část Metodologie Kvantitativní šetření zaměřené na následující okruhy: Konzumace časopisů a vnímání

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC 3. 12. 2014 1 a CHTĚJÍ ČEŠI OMEZIT PRODEJNÍ DOBU? KOLIK ČECHŮ A JAK ČASTO NAKUPUJE O SVÁTCÍCH? CO ČEŠI O SVÁTCÍCH OBVYKLE NAKUPUJÍ? MÁ PODLE ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ STÁT

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou Mgr. Pavla Erbenová Obezita je stále narůstající břemeno dnešní doby. Epidemie obezity, někdy nazývaná také jako mor třetího tisíciletí, však

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí.

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Projekt: Dotazník o sportu a volném čase Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Brno 2011 Obsah: 1. Zadání.. 3 2. Dotazník.. 4 3. Výsledky šetření.. 5 4. Demografická struktura

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD.

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD. TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 06/11 VYDÁNO DNE 29. 6. 11 DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD. Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více