Hlubokovodní lodní tah Dunaj-Černé moře

Transkript

1 Hlubokovodní lodní th Dunj-Černé moře Viktor Voroncov 1 Poslední dobou se právě tk zčl v oficiálních ukrjinských zdrojích tisku nzývt průplv přes říční úžinu Bystroje v ukrjinské deltě Dunje, umožňující vytvořit spojnici mezi Kilijským hrdlem mořem pro lodní th, která byl poškozen znesením průplvu procházejícího přes říční úžinu Prorv. Od roku 1957 prkticky do roku 1990 sloužil průplv Prorv sovětské Dunjské prní flotile, když přes něj mohl projíždět celá kbotážní flotil (mořské vlečné prníky, lodě pro přeprvu rud) čsto tké zhrniční plvidl. Podle mého názoru hlvně průplvu Prorv vděčí z svůj vznik přístv Usť-Dunjsk možná i celý lodní kontejnerový systém. Toto vše svědčí o tom, jk důležitá je existence tohoto průplvu, to nejen pro Ukrjinu, le i pro celou dunjskou plvbu. Dne se konlo slvnostní zhájení činnosti nového průplvu, přestože ještě dávno před jeho zprovozněním se v ukrjinském rumunském tisku zformovl mocná opozice proti jeho budování zprovoznění. Je možné, že hlvně tto opozice ze strny ukrjinských odpůrců vybudování průplvu posléze povzbudil rumunskou strnu nejdříve k boji proti stvbě nyní k boji proti využívání tohoto průplvu. Hlvní důvod odpůrců stvby průplv nruší ekologickou rovnováhu v biosférické přírodní rezervci. Zejmén s touto tezí Rumunsko po ukončení první etpy stvby po jeho zprovoznění ktivně upírá Ukrjině právo smosttně řešit tuto otázku zpojil do témtu ochrny přírody různé evropské instituce. Je možné, že kromě zájmů Dunjské biosférické rezervce hrje neposlední roli v protestech ze strny Rumunsk fkt, že název průplvu Dunj-Černé moře je podobný názvu rumunského průplvu Černovod-Konstnce tké trvlé zprávy ukrjinských odborníků, že průplv převezme od mezinárodního Sulinského průplvu % mezinárodní plvby. V roce 2002 se v porovnání s rokem 2001 zvýšil nákldní doprv n úseku Sulinského průplvu o 8,6 % dosáhl 2428,8 tis. tun. V průběhu roku proplulo průplvem 1626 pod vljkmi více než 45 zemí. Podíly přeprvy jednotlivých zemí průplvem (v procentech): Ukrjin - 4,9; Rumunsko 1,4; Kypr 1,9; Libnon 2,7; Mlt 13,8; 5,5; Pnm 5,7; Svtý Vincent 5,2; Sýrie 7,8; 29,1. 1 Expert Ruského říčního registru, kdemik Ruské kdemie doprvy

2 Růst objemů přeprvy průplvem je pro Dunj bezpochyby pozitivním fktorem dohromdy s uvedenými údji nznčují v plánech to, že prvděpodobně ne všechny lodě plující pod vljkou Mlty jsou mltské. Celkový objem přeprvy zboží přes Sulijský průplv (v tisících tun) ) Celkový objem přeprvy zboží Pnm Libérie Jiné země 1 St. Ukrjin Vincent 5% 5% Kmbodž 9% Libnon Jiné země 12% Kypr 5% b) Dovoz zboží Ukrjin St. 8% Vincent 18% Pnm Libérie c) Vývoz zboží Jiné země 12% St. Ukrjin Vincent 4% Kmbodž 10% Libnon 28% Sýrie 8% Mlt 14% 2 Kmbodž Mlt 24% Bulhrsko 4% 31% Sýrie 9% Mlt 1 V součsné době se vlny tohoto problému dostly do různých zemí, to zejmén diplomtickými cestmi. V průběhu zsedání prcovní skupiny Dunjské komise pro technické otázky ( ) delegce Ukrjiny v bodu Různé denního pořdu schůze předstvil písemnou formou informci o znovuobnovení lodní plvby hlubokovodním průplvem Dunj-Černé moře přes úžinu Bystroje n ukrjinském úseku Dunje. V této informci jsou uvedeny všechny technické chrkteristiky plvby i jiné údje týkjící se průběhu vedení, prcovní doby, otázek rádiového spojení, pořdí chodu td. Účstníci pordy s velkým uspokojením přijli tuto informci nvrhli ji dodt jko přílohu k zápisu prcovní skupiny. Delegce Rumunsk vystoupil předstvil písemnou formou své výhrdy, které byly tké přiloženy k zápisu.

3 Výhrdy Rumunsk se týkjí zejmén toho, že úsek Kilijské úžiny úžiny Bystroje nespdjí pod režim Bělehrdské konvence proto se nemohou probírt v rámcích Dunjské komise dříve, než bude tto otázk posouzen odhlsován n dvoustrnném zákldu. Součsně bylo zznmenáno, že dotyčný úsek Dunje předstvuje hlvně pohrniční řeku (kolem 150 km ze 160 km celkové délky od Černého moře po přístv Reni), proto všechny otázky n tkovém úseku je nutno řešit v rámcích dvoustrnné spolupráce. Souhls s tkovou spoluprcí musí být dojednán do té doby, podle jejich názoru, musí být n uskutečněné ktivity Ukrjiny nhlíženo jko n jednostrnné. Anlogickým způsobem rumunské strny se odsouvjí blokují všechny snhy ukrjinské strny vyhlšovt prováděnou práci přitáhnout k ní pozornost mezinárodních orgnizcí v oblsti vodní doprvy. V doplňku č. 4 k seznmu zákldních stndrdů prmetrů sítě vodních cest ktegorie E (Modrá knih) vydném sekretriátem EHK OSN v r n zákldě mteriálů Ukrjiny se v tbulce nvigčních chrkteristik vodních cest ukázly jko vložené údje týkjící se úseku Kilijské úžiny úžiny Bystroje, mjíce v centru pozornosti i to, že Dunj i Kilijská úžin jsou zhrnuty do sedmého pnevropského doprvního koridoru. A čkoliv byl dokument již dokončen, předstvitel Rumunsk prohlásil, že v dné etpě nemůže rumunská delegce souhlsit s vložením Kilijské úžiny úžiny Bystroje do seznmu vodních cest ktegorie E, přihlížejíc k jeho dopdu n ekologický systém delty Dunje k protestům řdy mezinárodních orgnizcí. Předstvitelé Rumunsk vyzvli prcovní skupinu, by v dné etpě nesouhlsil s používáním průplvu v úžině Bystroje jkýmkoliv způsobem neuzákonil jeho využívání. Delegce Ukrjiny učinil vstřícné gesto, když poznmenl, že otevřená vodní cest se ukzuje jko neoddělitelná část vodní cesty Dunj-Černé moře, mjíc n zřeteli, že plvb po něm je prostě znovuobnoven v ukrjinské části delty. Znepokojení tímto problémem bylo pozorováno tké při práci nd pořdem schůze 67. zsedání Výboru pro vnitrostátní doprvu EHK OSN ( ). Pozornost výboru již byl změřen n prohlášení delegce Rumunsk. Vznikjí též problémy jiného rázu. Rumunská strn se již obrátil s dopisem n Dunjskou komisi s tím, že Ukrjin nrušuje stávjící nřízení Bělehrdské konvence, co se týče pořdí vedení provozu připlouvjících z moře přes úžinu Bystroje, uskutečňujíc n mezinárodním úseku Dunje od 44. do 64. mořské míle tento provoz svými lodivody nikoliv lodivody úřdů dolního toku Dunje (úžin Glc). Domnívám se, že ostrost problému lodního thu přes úžinu Bystroje bude stále jen nrůstt. V čsopisu Dunjec č. 14 z r ve článku Neopozdit se s řešením jsem již ndhodil otázku, jestli by se Ukrjin neměl zmyslet nd tím, jestli by neměl povýšit sttus nového lodního thu n mezinárodní úroveň - tk by bylo všem jsné srozumitelné, že je tento průplv společně se Sulijským průplvem předurčen k zbezpečení mezinárodního lodního thu bude zbezpečovt příchod z moře m připlouvjícím ze severozápdní části Černého moře, že je vhodnější pro ukrjinské ruské lodě lodě jiných zemí SNS plující z Azovského nebo Kspického moře. Článek byl npsán v souvislosti s obnovením práce příprvného výboru n přezkoumání Bělehrdské konvence. Nyní je práce výboru prkticky u konce chystá se diplomtická konference pro přijetí nové konvence. Proto otázk zd se nezpožďujeme s řešením podle mého mínění neztrtil nic n své ktuálnosti je možné, že se stl ještě význmnější.

4 Příslušnost podle zemí Vplulo do Sulinského průplvu z moře (tis. b.r.t.) nákld (tis. t.) Vyplulo ze Sulinského průplvu do moře (tis. b.r.t.) t.) nákld (tis. Celkem (tis. b.r.t.) nákld (tis. t.) Ukrjin 25 54,3 33, ,5 86, ,8 120,1 Moldvsko Rumunsko 15 79, ,7 26, ,3 35,2 Bulhrsko 5 13,6 17, , ,3 17,5 Jugoslávie Chorvtsko Mďrsko Slovensko Rkousko Německo V. Británie 1 2,5 2 14,2 4,3 3 16,7 4,3 Antigu 10 25,7 2, ,1 29, ,8 31,7 Bhmské 7 15,5 1, , ,5 21,8 ostrovy Kmbodž ,7 12, , ,3 220,1 Hondurs 5 7,3-5 7,3 7, ,6 7,2 Kypr 12 30,4 20, ,4 26, ,8 47,2 Komorské 6 12,3-6 12,3 15, ,6 15,4 ostrovy Sev. Kore 5 7,5-4 6,5 9, ,2 Libnon 24 51, ,1 64, ,4 64,9 Mlt ,3 89, ,5 245, ,8 334,5 Pnm 41 96,9 6, ,5 130, ,4 137, , ,1 62, ,3 134,1 St.Vincent 32 75, ,9 115, ,2 126,2 Sýrie ,7 7, ,1 182, ,8 190,1 Brbdos 1 2,5-1 2,5 3, ,8 Bolívie 5 10,9 6,7 4 8,8 6,4 9 19,7 13,1 Rov.Guine 3 4,4-3 4,4 6,9 6 8,8 6,9 Gruzie 8 13,9 9,3 7 12,2 9, ,1 19,1 Gibrltr 2 5,6-4 19,2 16,2 6 24,8 16,2 Itálie 1 4,2-1 4,2 6,4 2 8,4 6,4 Norsko 8 4, ,5 3, ,8 3,5 Libérie 12 52, ,9 71, ,8 71,2 Nizozemsko 6 4,8 0,4 9 8,4 8, ,2 9,1 Tong 16 26,2 2, ,2 36, ,4 38, ,5 91, , ,5 707,5 Jiné země 14 17,3 0, ,1 15, ,4 16,3 Celkem ,6 394, ,9 2034, ,5 2428,8 Celkem z r V % ve srovnání s r ,0 1553,3 541,1 791,0 1712,3 1695, ,6 2236,5 109,1 108,3 72,9 105,6 106,2 120,0 107,3 107,2 108,6 Zdroj: Sttistická ročenk Dunjské komise z rok 2002.

5 Celkové množství přeprveného nákldu po Dunji v uvedeném roce je vypočteno jko množství nákldu vyvezeného z podunjských zemí (v tom počtu i do nepodunjských zemí) převezeného kbotáží nebo pocházejícího z moře n Dunj přes Sulinský průplv. Do množství vyvezeného nákldu, v souldu s přijtou definicí, jsou tké zhrnuty nákldy zhrničního obchodu nepodunjských zemí, které se dostly do dunjských přístvů jinými druhy doprvy dále pokrčovly vodní cestou po Dunji. Do množství kbotážních přeprv jsou zpočteny tké nákldy získné vybgrováním ze dn řeky podléhjící využití nebo prodeji jko stvební mteriály z podmínek jejich přeprvy podle přeprvních dokumentů. Celkový objem nákldů převezených po Dunji v roce 2002 činí ,6 tis. t. zvýšil se v porovnání s r o 6854,9 tis. t. (121,9 %). V projektu nové konvence o režimu lodních thů n Dunji vrint článku 1 Sfér vlivu vypdá v součsnosti tkto: Součsná konvence se přizpůsobuje úseku lodního thu Dunje mezi Kelchejmem Černým mořem přes Sulijské rmeno řeky s východem do moře přes Sulijský průplv, zhrnujíc plvební dráhu, plvební komory, přístvy, ochrnné přístvy, zimní přístvy tké přívodní cesty k plvebním komorám přístvům. N zákldě návrhu příslušných strn dohody jiná rmen vedlejších toků, přítoky průplvy pro lodní thy mohou být umístěny do oblsti součsné konvence rozhodnutím Sovětu. Součsná konvence se přizpůsobuje všem formám thu osobních, včetně rekrečních. Ukrjinská strn vidouc v tkové vrintě určité nebezpečí pro národní hlubokovodní lodní th předložil zpřesnění verze článku 1 tk, by tm bylo předepsáno jen to, že se konvence přizpůsobuje thu n úseku Dunje mezi Kelchejmem Černým mořem, bez uvedení Sulijské úžiny Sulijského průplvu. Kždá z těchto formulcí má právo n existenci, přesto, že jk v jedné, tk v druhé je určitý nesouhls s článkem 23 návrhu konvence, kde je uvedeno, že n pohrničních úsecích řeky se úřdy vytvoří n zákldě dohody mezi příslušnými strnmi. Podle mého názoru nejsou v návrhu konvence problémy dolního Dunje delty popsány dosttečně zřetelně. Zdá se mi, že příprvný výbor si v návrhu konvence nechtěl předem vymiňovt konkrétněji otázky složení úřdů dolního toku Dunje její územní kompetence, jk tomu bylo v předešlé verzi konvence, odkládá určité problémy spjté s touto problemtikou do budoucn. Pokud v součsné době otázky thu námořních dolním tokem Dunje ze strn členů komise zjímjí hlvně jen Rumunsko, Ukrjinu jiné země mořskou flotilu n Dunji prkticky nemjí málo se účstní n přeprvě ve směru Dunj-Černé moře, neznmená to, že to tk bude vždycky. Není vyloučeno, že s přistoupením řdy přidunjských zemí do EU se tková přeprv nezčne rozvíjet. Tkové úvhy dokonce vycházejí z Bílé knihy EU o doprvě, kde je věnováno hodně pozornosti právě otázkám rozvoje vnitrozemské vodní doprvy, přeprvě řek-moře příbřežním trsám. Vezmu-li v úvhu všechn předložená fkt, domnívám se, že pokud by v nové konvenci byly zřetelněji jsněji předepsány podmínky regulující lodní th n dolním toku Dunje, sestvení územní kompetence úřdů celkově nebo odděleně pro kždého z jeho členů v části lodního thu jk n Sulijské, tk i n Kilijské úžině, tk by byly vyřešeny mnohé otázky vznikjící v součsné době n úžině Bystroje, včetně ekologických otázek. Název v originálu: Glubokovodnyj sudovoj chod Dunj-Černoje more Zdroj: Rečnoj trnsport (XXI sek) č. 2/2005, s Překld korektur: ODIS