MONITORING TURISTICKÉHO VYUŽITÍ A MANAGEMENT KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU

Transkript

1 OPERA CORCONTICA 37: , 2 MONITORING TURISTICKÉHO VYUŽITÍ A MANAGEMENT KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU Monitoring of tourism exploitation and management of the Krkonoše national park ČIHAŘ MARTIN, TŘEBICKÝ VIKTOR Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Benátská 2, Praha 2, CZ V letech byla v referenčních bodech (rozcestí U čtyř pánů /1999/ a Luční bouda) vždy na vrcholu letní sezóny prováděna standardizovaná desetidenní kvantita tivní sčítání turistů, cykloturistů a projíždějících automobilů. Výsledky jsou základem mo nitoringu udržitelného turismu v hřebenových partiích KRNAP a umožňují srovnání s ostatními národními parky a zájmovými územími ochrany přírody a krajiny v České republice. Paralelně byli formou dotazníkových šetření (řízené rozhovory, náhodný výběr) oslovováni návštěvníci centrální části KRNAP. Dotazy byly zaměřeny na vytypované okruhy socio demografické a názorové struktury účastníků ankety. Získaná data jsou využitelná v měřítcích lokálních, regionálních i celostátních (komparace s analogickými údaji z jiných částí ČR napomáhají v alokaci priorit managamentu environmentální sféry ČR). During the years a standardized ten days quantitative census of tourists, cyclists and cars passing through the Krkonoše national park took place at two reference points ( U čtyř pánů crossroads and Luční Bouda chalet). Outcomes of the census represent groundwork for the management of the sustainable tourism in the ridge part of the national park. The results also enable comparison of the tourism pressures with other Czech national parks and protected areas. A supplementary part of the research was a questionnaire survey based on interviews with a random and representative sample of visitors of the central part of the national park. Survey explored demographic and social structure of the visitors population and their attitudes towards nature protection in the national park. Outcomes of the survey can be used for designing priorities for management of the environmental protection on local, regional and national level (comparison with an analogous data from other parts of the Czech Republic). Klíčová slova: Keywords: udržitelný turismus, národní parky a biosférické rezervace, správa a řízení chráněných území, únosná kapacita území, informatika ochrany přírody a krajiny sustainable tourism, national parks and biosphere reserves, administration and management of protected areas, carrying capacity, information for nature and landscape protection ÚVOD Předkládaná studie navazuje na práce TŘEBICKÉHO (1997), ČIHAŘE, TŘEBICKÉHO, ŠTURSY a VÍTKA (1997) a na paralelní několikaletá pozorování v druhém nejvýznamnějším českém horském národním parku (NP Šumava) viz ČIHAŘ a kol. (1997, 1998, 1999a). Jejím prekuzorem byla na podnět Správy KRNAP vypracovaná předběžná zpráva o výsledcích pozorování v roce 1998 (ČIHAŘ, TŘEBICKÝ, 628

2 TANCOŠOVÁ., 1999). Hlavním zdrojem a metodologickým základem většiny publikovaných informací byla rozsáhlejší studie Čihaře a kol. (1999b). Rozvíjíme a doplňujeme tak výzkumnou činnost Ústavu pro životní prostředí, realizovanou vedle Krkonoš a Šumavy také např. ve Žďárských vrších, Slavkovském lese, na Křivoklátsku, v Labských pískovcích, v Litovelském Pomoraví nebo v přípražském okolí. Na základě devítidenních terénních výzkumů (14. až 22. srpna 1999) a s využitím závěrů z dvou předešlých let (9. až 17. srpna 1997 a 8. až 18. srpna 1998) hodnotíme vybraná kvantitativní a kvalitativní data, charakterizující rekreačně turistické zázemí v centrální části Národního parku a Biosférické rezervace Krkonoše. Kde je to účelné, provádíme první srovnání s daty, získanými při analogických paralelně prováděných šetřeních v středozápadní části NP a BR Šumava. Při výzkumu kvantitativních parametrů týdenní a denní dynamiky návštěvnosti byli sčítáni pěší turisté, cyklisté a osobní automobily v referenčních uzlových rozcestích U čtyř pánů a Luční bouda (v obou případech 5 turistických směrů viz. obr. 1. a 2.). Paralelně a nad rámec příspěvku probíhala obšírná dotazníková šetření, zaměřená na cílovou populaci místních obyvatel vybraných turistických středisek (Špindlerův Mlýn, Strážné) a na představitele místních samospráv u sídel Harrachov, Rokytnice, Benecko, Strážné, Špindlerův Mlýn, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou (ČIHAŘ a kol, 1999b). Kvantitativní šetření V rámci sčítacích akcí bylo na obou lokalitách v roce 1999 učiněno celkem záznamů pěších turistů (tzn. téměř 15 průchodů skutečně zaznamenaných osob). Veškeré počty učiněných záznamů včetně záznamů cyklistů a automobilů uvádí tab. 1. V lokalitě Luční bouda, kde probíhají naše pozorování v souměřitelné metodologické a zpracovatelské kvalitě již třetím rokem, jsme mohli učinit relativně přesnou časovou komparaci. Oproti roku 1997 byl tak zaznamenán více než tříprocentní a oproti roku 1998 více než devítiprocentní úbytek pěších turistů (Tab. 2.). Tab. 1. Počty záznamů pěších turistů, cykloturistů a automobilů v referenčních lokalitách v letech (kurzívou označené součty rekonstruují údaje z let 1997 a 1998 tak, jako by byly identické jako v roce 1999) lokalita charakter záznamu pěší U čtyř pánů cyklisté 278 auto 64 pěší Luční bouda cyklisté auto pěší celkem cyklisté auto Z uvedeného vyplývá, že jsme v roce 1999 jako mírně rušnější uzel turistických cest z obou variant klasifikovali rozcestí Luční bouda (celkem průměrně zhruba 9 průchozích denně). Nejrušnější dílčí turistický směr (z deseti poměřovaných) byl tah Luční bouda Sněžka s denním průměrem 627 záznamů (zhruba 315 fyzických průchodů), nejnižší úroveň turistického provozu zaznamenaly hlídky ve směru U čtyř pánů Mumlava (denní průměr 99 záznamů, tzn. okolo 5 průchodů) viz obr. 1. a 2. Pro zájemce podotýkáme, že analogické grafy pro lokalitu Luční bouda byly v předchozích dvou letech tvarově prakticky identické jako obr. z roku

3 Tab. 2. Vzájemné relace učiněných záznamů pěších turistů v lokalitě Luční bouda v období (nárůst + ; pokles ) srovnání let (první rok... 1 %) pěší cyklisté motorová vozidla ,3 % +44,3 % -22,3 % -3,5 % -6,4 % -24,8 % ,3 % -35, % -3,3 % Nejrušnějším dnem v týdnu byla v obou uzlových bodech středa (U čtyř pánů přes 182 průchodů, v rozcestí Luční bouda asi 172 průchodů), nejslabší bylo ve stejném ohledu úterý (U čtyř pánů zhruba 13 průchodů a u Luční boudy okolo 17 fyzických průchodů). Denní dynamiku frekvence pěších turistů v roce 1999 mapují grafy na obr. 3. a 4. Oba popisují velmi podobný průběh. Charakterizuje jej jednovrcholová křivka s maximem v odpoledních hodinách (U čtyř pánů mezi 13. a 14. hodinou, Luční bouda zhruba o hodinu později). Z hlediska cykloturismu (obě lokality nemají pro cykloturisty oficiálně umožněný příjezd) byla s celkem 278 záznamy (tzn. asi 14 faktických průjezdů) shledána v poměru 2,7:1 frekventovanější lokalita U čtyř pánů. Vysvětlujeme to snadnějším přístupem z terminálu oficiální cyklotrasy u Vrbatovy boudy. V souměřitelné lokalitě Luční bouda byl v roce 1999 oproti roku 1997 zaznamenán pokles četnosti cykloturistů o 6,4 procentního bodu, vůči roku 1998 dokonce o 35 procentních bodů. Soustava grafů mapující týdenní dynamiku průjezdů cykloturistů (viz ČIHAŘ a kol., 1999b) vypovídá o podobném trendu jako u pěších turistů s maximem uprostřed týdne. Méně jednoznačná a tudíž i méně predikovatelná byla dynamika denní. Zpravidla u ní lze však konstatovat dvě dílčí kulminace. První v odpoledních (13. až 14. hodina) a druhou (návratovou) v pozdně odpoledních hodinách (mezi 15. až 17. hodinou). Kaplička Obr. 1. Průměrné denní počty pěších turistů rozcestí Luční bouda (1999) Sněžka Pramen Labe 8 6 y ( ) Mumlava 4 2 Labská bouda Obr. 2. Průměrné denní počty pěších turistů rozcestí U čtyř pánů (1999) Kotel Vrbatova bouda tam zpět oba směry 63

4 Tab. 3. Deset okresů s největším podílem na návštěvnosti Krkonoš (srovnání ) 1 okresů s největším podílem na návštěvnosti Krkonoš Okres Praha 31,9 % 28,9 % 28,6 % Hradec Králové 5,4 % 3,6 % 5,4 % Trutnov 4, % 7,6 % 5,6 % Náchod 4,7 % 2,5 % 4, % Jičín 2,9 % 3,3 % 3, % Brno 2,8 % 5,6 % 1,5 % Pardubice 2,8 % 4,3 % 2,3 % Semily 2,7 % 2, % 4,2 % Ústí nad Orlicí 2,3 % 2,3 % 1,7 % Kladno 1,7 % 2,3 % 2,4 % celkem 61,2 % 62,4 % 58,6 % podíl na populaci ČR 25,4 % 25,4 % 25,4 % Tab. 4. Národnost účastníků ankety Krkonoše v letech Národnost účastníků ankety KRKONOŠE ( ) absolutní počty procenta Česká republika ,5 % 81,9 % 77,9 % Německo ,2 % 14,3 % 18, % Polsko ,3 %,9 % 1,7 % USA 1 4 2,1 %,5 %,2 % Belgie 4 3 3,3 %,4 %,3 % Dánsko 1 2,1 %,2 %, % Francie 2 2,2 %.2 %, % Nizozemí ,2 %,2 %,7 % Velká Británie ,4 %,2 %, % Slovensko 6 1 5,5 %,1 %,5 % Rakousko 3 1 2,2 %,1 %,2 % Irsko 1,1 %, %, % Jižní Afrika 1,1 %, %, % Chorvatsko 2, %,2 %, % Maďarsko 1, %,1 %, % Rusko 1, %,1 %, % Španělsko 1, %,1 %, % Srbsko 1, %,1 %, % Ukrajina 1, %,1 %, % Israel 1, %, %,1 % Kanada 1, %, %,1 % Korea 1, %, %,1 % Nigerie 1, %, %,1 % celkem , % 1, % 1, % 631

5 hodinové počty záznamů průměrné hodnoty hodina oba směry PL oba směry LB oba směry M oba směry VB oba směry K profil rozcestí celkem Obr. 3. Denní dynamika pěších turistů rozcestí U čtyř pánů (hodinové počty turistů v jednotlivých směrech a celkový počet průchozích v profilu rozcestí) rok 1999 hodinové počty záznamů průměrné hodnoty Obr. 4. Denní dynamika pěších turistů rozcestí Luční bouda (hodinové počty turistů v jednotlivých směrech a celkový počet průchozích v profilu rozcestí) rok

6 Kvalitativní šetření V průběhu šetření postojů a názorů návštěvnické veřejnosti bylo v roce 1999 shromážděno, počítačově vyhodnoceno a z velké části interpretováno na 385 dílčích údajů, pocházejících ze 965 vyplněných dotazníků. Každý dotazník obsahoval jednak základní socio demografické, jednak tematicky zaměřené otázky. Metodou dotazování byla forma řízeného rozhovoru. Výběr respondentů byl prováděn principem náhodného výběru. Z rozsáhlých výsledků (ČIHAŘ a kol., 1999b) vybíráme následující elementární poznatky (v tabelární a grafických přílohách jsou zpravidla doplněné ilustrativními analogickými údaji ze dvou předešlých roků): 1. V rámci sledování územní alokace návštěvníků (Tab. 3.) byla potvrzena podobná struktura jako v roce 1997 s téměř třetinovým (28,6 %) zastoupením návštěvníků bydlících v Praze. Ve frekvenci dalších odpovědí z roku 1999 následovaly okresy Trutnov (5,6 %), Hradec Králové (5,4 %), Semily (4,2 %) a Náchod (4, %). Většina ostatních respondentů byla ze středočeského, severočeského nebo z východočeského regionu. Zahraniční účastníci ankety představovali 22,1 %, což bylo téměř třikrát více nežli na Šumavě (ČIHAŘ a kol., 1999a). Mezi zahraničními respondenty převládali opětovně Němci s 18, %, druzí byli Poláci s pouhými 1,7 % v rámci všech oslovených návštěvníků (Tab. 4.). Nejvyšší absolutní počet návštěvníků přijíždí do centra NP z měst s deseti tisíci až sto tisíci obyvateli. Praha a ostatní více než miliónová města za nimi relativně zaostávají pouze nepatrně. Nejmenší poměrný podíl návštěvníků představovali v roce 1999 obyvatelé obcí a měst s dvěma až deseti tisíci obyvateli. 2. Celkově 54,3 % všech respondentů představovali muži. Sociálním autodeterminováním dominovali s 43 % duševně pracující, nejsilnější věková skupina byla 4 až 5 let (39,7 % všech dotázaných). Nadpoloviční část odpovídajících měla dokončené středoškolské vzdělání, 31,9 % z prvně uvedených absolvovalo vysokou školu. V populaci domácích návštěvníků bylo prokazatelně více mužů, byla průměrně starší (ve věkovém rozmezí let) a vzdělanější než populace České republiky. 3. Relativní zastoupení prvně přijíždějících návštěvníků bylo v roce ,6 % ze všech dotázaných (vůči roku 1997 mírný vzestup, avšak vůči roku 1998 pokles). Nejčastěji uváděnou dobou pobytu byl opět týden (4,6 %), jednodenních pobytů (převážně Češi) bylo poměrně zaznamenáno 15,3 %, dvoutýdenních pobytů 14,3 % (obr. 5.). 4. Dovolenou s rodinou (tzn. i s dětmi) trávilo v NP 52,7 %, výhradně s partnerem ( ve dvou ) pak 27,2 % respondentů. Zatímco u českých odpovídajících zůstává zastoupení rodinné dovolené více méně konstantní, cizinců v této kategorii během monitorované periody zvolna přibývá (zrovna tak na Šumavě). Nejčastěji uváděným východištěm do sledovaných hřebenových partií Krkonoš byl Špindlerův Mlýn, následovala Pec pod Sněžkou, Rokytnice a Harrachov. Z ubytovacích zařízení (obr. 6.) dominují již třetím rokem penzióny (téměř 29, %), následovaly podnikové chaty s téměř čtvrtinou všech respondentů (doména zejména Čechů) a hotely (21,9 %; stejně jako penzión doména především cizinců). Nečekaně a rapidně (o více než 12 procentních bodů) vzrostl počet návštěvníků, přijíždějících do NP osobním automobilem (1999: 75,2 %!; obr. 7.). Proporčně ubylo návštěvníků využívající ke stejnému účelu hromadnou dopravu (linkové autobusy nebo vlak). Pozor, v roce 1999 úměrně přibylo také těch, kteří pro pohyb po NP používají osobní automobil na celkově 21, % (domácí účastníci 17,9 % a cizinci 32,4 %)! Za zkoumané období byl zaznamenán zřetelný relativní nárůst uživatelů lanovky, ubylo naopak návštěvníků, kteří k pohybu po KRNAP používají výhradně vlastní nohy (obr. 8.). V souvislosti s posledně zmiňovanou problematikou navrhujeme koncepčně zkoumat myšlenku na zavedení ekologické autobusové dopravy, spojující hlavní krko nošská a podkrkonošká sídla (podle vzoru šumavského Zeleného autobusu nebo bavorského Igel Busu ). 633

7 více 5 týdnů 4 týdny 3 týdny 2 týdny 7 dní 6 dní 5 dní 4 dny 3 dny 2 dny 1 den,1,2,3,4,5 Obr. 5. Předpokládaná délka pobytu v Krkonoších (srovnání ),4,35,3,25,2,15,1,5 Hotel Penzion Podniková chata Kemp Jinak Obr. 6. Uváděný způsob ubytování v NP (srovnání ) 634

8 5. Kumulativně důležitou nebo velmi důležitou roli při výběru místa trávení dovolené měla existence NP Krkonoše pro 58,3 % všech cizinců. Oproti tuzemským turistům tedy o poznání více (42,4 %). Význam (důležitost) existence NP pro české návštěvníky rok od roku mírně stoupá. Převládajícím a v průběhu našich pozorování ( ) stále častěji uváděným motivem pobytu v NP (obr. 9.) byla příroda a její krásy (1999: 54,4 %). Primárně zasportovat si přijíždí téměř každý třetí oslovený, neustále klesá podíl těch, kteří uvádějí jako přednostní motiv pobytu klid a odpočinek (1997: 23,8 %, 1998: 22, %, 1999: 12,2 %). V celé zkoumané návštěvnické populaci přibývá takových, kteří jsou přesvědčeni o lepšící se úrovni životního prostředí v KRNAP (1997: 24,8 %, 1998: 31,7 %, 1999: 4,4 %; viz obr. 1.). Jako konkrétní ekologický problém Krkonoš (otevřená otázka) návštěvníci souhrnně uvádějí nejhojněji současný stav lesů. Poněkud méně je trápí znečištění ovzduší, nedořešené odpadové hospodářství a nadměrná turistika. Při uzavřeném výběru z ekologicky škodlivých procesů volili respondenti nejčastěji znečišťování ovzduší (42,7 %), poškozování lesů (21,6 %), turismus (1,3 %) a dopravu (9,1 %). Ve vztahu k současnému způsobu řešení kůrovcové kalamity v lesích KRNAP (rok 1999) se vyjadřuje většina respondentů tak, že o ní buď neví (4,4 %), nebo jí tento způsob nevadí (28,2 %). V práci ČIHAŘE a kol. (1999b) diskutujeme vliv medializace problému ve srovnání se situací na Šumavě. Ale zpět k číslům: poměr těch, kteří si myslí, že se suché stromy mají z I. zóny NP odstraňovat nebo ponechávat, je celkově vzájemně vyrovnaný; cizinecká klientela jednoznačně preferuje variantu ponechat (42 % v rámci dotázaných cizinců), česká odstraňovat (44,3 % v rámci dotázaných Čechů). Zastoupení domácích návštěvníků, nakloněných variantě ponechávat ovšem v období pomalu vzrůstá. Rušivě nebo velmi rušivě působí současná úroveň turismu na turistických cestách na 22,6 % oslovených. Ve střediscích se stejným způsobem jedná o 2,3 % oslovených. 6. Na túry chodí návštěvníci stále nejraději ve skupině (letošních 51,2 % znamená oproti roku 1998 vzrůst větší, oproti roku 1997 jen mírný). Výlety v páru preferuje 41,5 % všech krkonošských respondentů (stále relativně převládají cizinci). Samotářské výlety preferuje celkem 7,3 % návštěvníků (domácích oslovených je proporčně bezmála o 6 procentních bodů více nežli cizinců). Jestliže mezi domácí klientelou z 58,6 % převládají vyznavači delších výletů nebo hřebenovek, mezi cizinci s 6,4 % jednoznačně vítězí procházky po horských střediscích a v jejich okolí (opět motiv pro koncepční úvahu managementu KRNAP). Cykloturistika na turistických cestách vadí nebo velice vadí spíše cizincům (39,8 % z nich), celkově obtěžuje ať již velmi nebo umírněnější formou více než každého třetího až čtvrtého respondenta. 7. Relativně vysoký byl podíl respondentů, kteří by kumulativně nedoporučovali zpřístupnění nejohroženějších částí národního parku (1999: 69 %, 1998: 68,4 %; 1997: 71,9 %). Jinými slovy: veřejnost se dnes stále ještě většinově přiklání spíše k ochranářskému, nežli k liberálnímu principu. Nadpolovičně upřednostňovanou variantou v případě hypotetického regulovaného otevření dosud veřejnosti uzavřených částí přírody byl vstup s kvalifikovaným průvodcem (preferovalo by jej 51,2 % ze všech respondentů). 8. Využití hraničního přechodu pro pěší v centrální části NP Krkonoše potvrdilo již 76,2 % ze všech oslovených. To činí oproti roku 1998 nárůst 49 procentních bodů, proti roku 1997 dokonce nárůst 51 procentních bodů! V roce 1999 tyto přechody opakovaně využil během aktuální dovolené již více než každý pátý oslovený (opět nárůst, i když ne tak prudký jako v předešlém případě). 9. Náklady na dovolenou v KRNAP hodnotí většina respondentů slovy odpovídají mojí představě (48,6 %). Kumulativně vyjadřuje svoji spokojenost nebo velkou spokojenost s náklady 54,3 % cizinců a 28,1 % Čechů. Velmi nespokojeno bylo naopak 7,7 % cizinců a 2,8 % domácích klientů. Nejčastěji uváděné náklady na osobu a na den jsou odhadovány cizinci na ekvivalent 5, Kč a domácími návštěvníky na 3, Kč. 635

9 ,8,7,6,5,4,3,2,1 Auto Zájezdový autobus Linkový autobus Vlak Kolo Jinak Obr. 7. Dopravní prostředek do místa ubytování (srovnání ),7,6,5,4,3,2,1 Kolo Auto Autobus Chodí výhradně pěšky Obr. 8. Dopravní prostředky užívané k dopravě v rámci území NP (srovnání ) 636

10 ,6,5,4,3,2,1 Příroda a její krásy Sportovní vyžití Klid a odpočinek Kulturní vyžití Obr. 9. Hlavní motiv pobytu respondentů v KRNAP (srovnání ),45,4,35,3,25,2,15,1,5 Zlepšil Nezměnil Zhoršil Nevím Obr. 1. Hodnocení stavu životního prostředí v KRNAP za poslední roky (srovnání odpovědí z let ) 637

11 Poděkování Práce byly prováděny ve spolupráci se Správou KRNAP, patří jí proto náš veliký dík a uznání. Zvláštní poděkování patří Dr. J. Štursovi. Dále chceme poděkovat institucím, které větší či menší měrou přispěli finančními prostředky k realizaci výzkumu a tím i k tomuto sdělení: GAUK 36/1997/B/GEO/ PřF, MŽP ČR OEK/837/99 a výzkumnému záměru CEZ J13/98: LITERATURA ČIHAŘ, M. a kol. (1997): Analýza rekreačně turistických aktivit v centrální části národního parku Šumava. Závěrečná zpráva výzkumu. Zadavatel MŽP ČR. ČIHAŘ, M. a kol. (1998): Rekreačně turistické využití centrální části Národního parku Šumava a reflexe ochranářského managementu veřejností. Závěrečná zpráva výzkumu. Zadavatel MŽP ČR. ČIHAŘ, M. a kol. (1999a): Vyhodnocení vybraných ukazatelů udržitelného turistického ruchu v jádrové části Národního parku Šumava. Závěrečná zpráva výzkumu. Zadavatel MŽP ČR. ČIHAŘ, M. a kol. (1999b): Analýza základních ukazatelů rekreačního a turistického využívání Krkonošského národního parku a hodnocení jeho managementu veřejností. Závěrečná zpráva výzkumu. Zadavatel MŽP ČR. ČIHAŘ, M., TŘEBICKÝ, V., ŠTURSA, J., VÍTEK, O. (1997): Rekreačně turistické aspekty trvale udržitelného rozvoje KRNAP. In Geoekologiczne problemy Karkonoszy II. Wydawnictwo Acarus, Poznań. ČIHAŘ, M., TŘEBICKÝ, V., TANCOŠOVÁ, Z. (1999): Rekreačně turistické využívání hřebenových partií Krkonoš. Ústav pro životní prostředí PřF UK Praha. TŘEBICKÝ, V. (1997): Rekreační aspekty udržitelného rozvoje Krkonošského národního parku. Diplomová práce PřF UK, Praha. Nepublikováno 638