Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika 1*1*1*1*1*1*1' o T m\ i ÍÓB\ I Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací Civic associations in tax and accounting modes of non-profit organisations Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Fojtíková Autor: Alena Bartošová Brno, duben 2006 ^ digitálně podepsáno středisko vědeckých informací Digitally signed bysvi(jiri Polaček) Date: :53:06+01'00 l

2 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2005/2006 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro BARTOŠOVÁ Alena Obor Veřejná ekonomika Název tématu: Název tématu v angličtině: Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací Civic associations in tax and accounting modes of non-profit organisations Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Občanská sdružení, daňový systém, účetní režim, dopady změn legislativy. Cíl práce: 1. Analýza daňového a účetního režimu a posouzení změn režimu u konkrétního občanského sdružení. 2. Vyvození závěrů a doporučení. Postup práce a použité metody: 1. Prostudovat literaturu vztahující se k danému problému. 2. Deskripce zvláštního systému zdanění a účetního režimu občanských sdružení. 3. Seznámit se blíže s činností konkrétního občanského sdružení. 4. Na základě teoretických a praktických podkladů analyzovat dopady změn účetního a daňového režimu u zvolené organizace. 5. Vytvořit závěry a doporučení.

3 Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah průvodní zprávy bez příloh: stran Seznam odborné literatury: 1. DEVEROVÁ, L.a kol: Průvodce neziskovým právem II. díl, Praha 1996, 164 s. 2. JURAJDOVA, H., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol.: Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, Brno: MU, s. ISBN PLAMÍNEK, J. a kol: 4. Řízení neziskových organizací, 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996, 186 s. 5. RŮŽIČKOVÁ R., Neziskové organizace : vznik, účetnictví, daně 2004, 6. aktualit, vyd. Olomouc: Anag, 2004, 199 s., ISBN TAKÁČOVÁ, H.: Účetnictví neziskových organizací, 1. vyd. Praha: VŠE, s, ISBN relevantní legislativa Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Fojtíková Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce: V Vedoucí katedry, h±±.!sz.. Děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Alena Bartošová Název diplomové práce: Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací Název práce v angličtině: Civic associations in tax and accounting modes of non-profit organisations Katedra: Veřejná ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Fojtíková Rok obhajoby: 2006 Anotace Diplomová práce se zabývá účetním a daňovým režimem občanských sdružení. Poukazuje na změny v zákoně o účetnictví, platné od a jejich dopad na občanská sdružení. Zmiňovány jsou možnosti účtování v občanských sdružení a proces přechodu na podvojné účetnictví. Pozornost je věnována také daňovému režimu občanských sdružení. Je provedena analýza veškerých daní, se kterými se může občanské sdružení setkat. Důraz je kladen na daň z příjmů a daň z přidané hodnoty. V závěru jsou spojeny teoretické a praktické poznatky a předloženy návrhy řešení. Annotation Thesis is covering accounting and taxation of civic associations. Thesis refers to the changes in accounting law valid since January 1st, 2004 and its impact on citizen associations. There are possibilities of accounting ways mentioned as well as procedure for transfer to double-entry accounting. Attention is given also to the taxation regulations. There is an analyse of all the taxes for which civic associations can be concerned. Impact is given on the corporate tax and VAT. In the conclusion theoretic and practical understanding is pooled and the suggested solutions presented as well. Klíčová slova neziskové organizace, občanské sdružení, účetní režim, daňový režim, změna legislativy Keywords non-profit organisations, civic association, accounting mode, tax mode, legislation change

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Občanská sdružení v daňovém a účetním režimu neziskových organizací vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jarmily Fojtíkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 19. dubna 2006 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Jarmile Fojtíkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

7 OBSAH ÚVOD 8 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SHRNUTÍ 16 2 ÚČETNÍ REŽIM OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ LEGISLATIVA ÚČETNÍ REŽIM OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ DO ROKU ÚČETNICTVÍ OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ OD ROKU JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ ÚČETNICTVÍ V PLNÉM ROZSAHU, ÚČETNICTVÍ VE ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ u OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ PŘECHOD Z JEDNODUCHÉHO ÚČETNICTVÍ NA ÚČETNICTVÍ ANALÝZA ÚČETNÍHO REŽIMU v OBČANSKÉM SDRUŽENÍ ALTUS SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 41 3 DAŇOVÝ REŽIM OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY DAŇ SILNIČNÍ DAŇ Z NEMOVITOSTÍ DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ DANĚ SPOTŘEBNÍ ANALÝZA DAŇOVÉHO REŽIMU TJ STADION BRNO SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 76 ZÁVĚR 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 82 SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK 86 SEZNAM ZKRATEK 88 SEZNAM PŘÍLOH 89

8 ÚVOD Neziskové organizace jsou významnou složkou naší společnosti. Představují jeden ze základních nástrojů péče o veřejné zájmy a jejich uskutečňování. Jejich zvláštnost spočívá v tom, že nejsou zakládány za účelem dosahování zisku. Většinou se zaměřují na specifické potřeby lidí, které nemůže stát ani zisková sféra plně uspokojit. Z toho důvodu stát neziskové organizace podporuje a poskytuje jim určitá zvýhodnění v oblasti daní i v účetnictví. V České republice je nejrozšířenější formou neziskové organizace občanské sdružení. K rozvoji občanských sdružení došlo po druhé světové válce. Tento rozvoj lze spojovat zejména s rostoucí vůlí občanů projevit se, svobodně prosadit svoji vůli, rozhodovat se a sdružovat lidi podobných zájmů. Vzhledem k odlišnému charakteru činností těchto organizací bylo nutné vytvořit novou právní úpravu, kterou by se mohly neziskové organizace řídit. Šlo zejména o vymezení podmínek a pravidel hospodaření a začlenění těchto subjektů do daňové soustavy. V současné době se některé zákony změnily, což se samozřejmě dotklo i neziskových organizací. Otázkou je, zda se změnily ve prospěch občanských sdružení, či v jejich neprospěch. Cílem této práce je analyzovat zvláštní účetní a daňový režim, který se vztahuje na občanská sdružení. Na konkrétních občanských sdruženích zkoumat dopady změn legislativy a na základě těchto praktických a teoretických podkladů posoudit, zda je současná legislativa pro občanská sdružení výhodná. Navrhnout možná opatření, která by pomohla činnost občanských sdružení zjednodušit. Práci rozčlením do tří kapitol. V první kapitole vymezím základní pojmy, zvláště pojmy nezisková organizace a občanské sdružení. Budu se zabývat typologií neziskových organizací a dále občanskými sdruženími. Přiblížím proces zakládání občanských sdružení, strukturu orgánů ve sdružení, základní dokumenty a možnosti hospodaření. Druhá kapitola se bude týkat účetního režimu občanských sdružení. Věnovat se budu jak původní legislativě, tak i legislativě nové. Pokusím se výstižně popsat nejdůležitější změny, které pro občanská sdružení spolu s novým zákonem nastaly. Uvedu některá specifika v účtování občanských sdružení a také se zaměřím na přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví (podvojné). V poslední části této kapitoly provedu analýzu účetního režimu u občanského sdružení Altus, neboť toto občanské sdružení přešlo v roce 2005 z jednoduchého účetnictví na účetnictví. Popíšu proces přechodu a nastíním možné problémy, které jsou s přechodem na účetnictví spojené. V této kapitole využiji i informace z jiných občanských sdružení. Předmětem třetí kapitoly bude daňová problematika občanských sdružení. Vymezím základní pojmy, roztřídím daně podle různých hledisek a zmíním se o daňové soustavě v České republice. Dále 8

9 upozorním na zvláštní daňový režim neziskových organizací a analyzuji veškeré daně, se kterými se může občanské sdružení setkat. Dále budu zkoumat, zda je současný daňový systém pro občanská sdružení výhodný. Zvláštní pozornost věnuji dani z příjmů právnických osob, neboť s touto daní je spojeno mnoho problémů. V závěru třetí kapitoly se budu zabývat daňovým režimem občanského sdružení TJ Stadion Brno. Zaměřím se hlavně na daň z příjmů a daň z přidané hodnoty. Při psaní této práce využiji dostupnou odbornou účetní a daňovou literaturu, existující zákony, vyhlášky a odborné články v časopisech. V České republice se zvláštním účetním a daňovým režimem neziskových organizací zabývá např. Marek, J., Bošková, A., Petrlíková, B., Růžičková, R., Urbancová, A. Budu vycházet z jejich publikací a také využiji informací od konkrétních občanských sdružení, se kterými povedu řízené rozhovory. Pro vymezení neziskových organizací a občanských sdružení použiji metodu deskripce. Zvláštní účetní a daňový režim občanských sdružení prozkoumám pomocí deskripce a analýzy. Pomocí komparace budu srovnávat občanská sdružení s podnikatelskými subjekty. Pro získání informací o konkrétních občanských sdruženích povedu se zástupci občanských sdružení řízené rozhovory. V závěru použiji syntézu, která spojí teoretické a praktické poznatky. 9

10 1 VYMEZENI ZÁKLADNÍCH POJMU Pro organizace, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, se používá různých označení, jako neziskové organizace, nevýdělečné organizace nebo organizace neziskového sektoru ap. Ve své diplomové práci budu používat pojem nezisková organizace". v 1.1 Členění národního hospodářství Pro pochopení širších souvislostí nejprve vymezím neziskový sektor v rámci národního hospodářství. Národní hospodářství je možné členit podle různých hledisek. Jako nejvhodnější se mi pro účely této práce zdá kritérium financování. Kritérium financování uvádí ve své knize Y. Strecková 1 (schéma 1). Schéma 1 Členění národního hospodářství podle principu financování Národní hospodářství ziskový (tržní) sektor neziskový (netržní) sektor veřejný sektor soukromý sektor sektor domácností Pramen: Strecková, Y., Malý I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, s. 4 Podle kritéria financování se národní hospodářství člení na ziskový a neziskový sektor. Ziskový sektor je financován z tržeb za prodané statky na principu nabídky a poptávky za tržní ceny. Cílem je dosahování zisku. Neziskový sektor je financován většinou z přerozdělovacích procesů. Cílem není zisk, ale realizace poslání a z něj vyplývající užitky. Neziskový sektor se dále člení na sektor veřejný, soukromý a sektor domácností. ^ neziskový veřejný sektor bývá financován z veřejných financí, řídí a spravuje ho veřejná správa, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole ^ neziskový soukromý sektor bývá financován ze soukromých prostředků fyzických a právnických osob, které se rozhodly vložit své finance do konkrétní, předem vymezené produkce nebo distribuce statků, aniž by očekávaly, že jim tento vklad přinese finančně vyjádřený zisk > sektor domácností má v národním hospodářství také významnou roli, díky svému začlenění do koloběhu finančních toků a vstupu na trh produktů, faktorů a kapitálu 2. 1 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Brno: Computer Press, s. 4 10

11 1.2 Neziskové organizace Neziskový sektor lze podle Friče 3 chápat jako sektor působící mezi státem a trhem, proto se mu také někdy říká třetí sektor". V neziskovém sektoru působí řada organizací, které mají několik společných rysů a znaků. Neziskové organizace existují odděleně od státního aparátu a jsou na něm právně a organizačně nezávislé. To však neznamená, že by byly vyloučeny ze státní podpory. Dalším charakteristickým znakem je ne ziskovost. Neziskovostí se rozumí skutečnost, ZQ jakýkoli zisk organizace nesmí být rozdělen mezi zakladatele, členy organizace nebo její pracovníky, ale musí být použit pro další činnost této organizace 4 Neziskové organizace mají samosprávný charakter a vlastní řídící mechanismy. Jsou vybaveny vlastními postupy a mechanismy, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn., že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně. 5 Mezi další odlišnosti, kterými se neziskové organizace vyznačují, je to, že pracují a fungují na základě dobrovolníků, tedy lidí, kteří s nadšením pracují bez finanční odměny. Dobrovolnost může mít také formu materiálních darů a podpor nebo čestné účasti ve správních radách. Posledním charakteristickým znakem neziskových organizací je fakt, že jejich činnost směřuje k veřejnému prospěchu. Neziskové organizace jsou většinou vytvářeny za účelem, který přesahuje soukromý prospěch vlastních členů, a tím přispívají k veřejnému blahu. 6 Česká legislativa doposud pojem nezisková organizace nevyjasnila. Neziskové organizace blíže specifikuje pouze zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který stanoví zvláštní režim zdaňování pro poplatníky, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání. " 7 Za neziskové organizace se podle tohoto zákona považují všechny rozpočtové a příspěvkové organizace, církve, odbory, politické strany a hnutí, profesní komory, nadace, občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti. Typologie neziskových organizací Členění neziskových organizací podle zákona o daních z příjmů však není pro pochopení poslání a cílů neziskových organizací dostačující. Existuje celá řada dalších kritérií, podle kterých lze jednotlivé typy neziskových organizací rozdělit a začlenit. 2 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Brno: Computer Press s. 4 3 FRIC, R, GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, s PLAMÍNEK, J. a kol. Řízeni neziskových organizaci. Praha: Nadace Lotos, s ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace. Brno: Masarykova univerzita, s. 7 * DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: CODEX Bohemia, s Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 18 odst. 8 11

12 Jedním z kritérií je kritérium globálního charakteru. Používá ho Rektořík a neziskové organizace podle něho člení na dva ideální typy: > organizace veřejně prospěšné, které se zabývají především veřejně prospěšnou činností; jejich cílem je uspokojování potřeb veřejnosti a jejich služby jsou k dispozici všem občanům, kteří tyto služby potřebují > organizace vzájemně prospěšné, které jsou typicky členské organizace a sledují především zájmy a prospěch svých členů. V realitě se oba typy činností do značné míry prolínají, často i v rámci jedné konkrétní organizace. Jako další kritérium, které Rektořík používá, bych chtěla uvést kritérium zakladatele, podle kterého se neziskové organizace člení na: > organizace veřejnoprávní, které jsou založeny veřejnou, tj. státní správou (např. ministerstva) nebo samosprávou (obce, kraje) > organizace soukromoprávní, které může založit fyzická nebo právnická osoba (nebo obě společně) > veřejnoprávní instituce, které vznikají ze zákona (veřejná vysoká škola). Dále je možné neziskové organizace rozdělit podle kritéria financování na organizace: > financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu) > financované zčásti z veřejných rozpočtů (některá občanská sdružení, církve, příspěvkové organizace ap.) > financované z různých zdrojů (dary, sbírky, granty, vlastní činnost) > financované především z výsledků realizace svého poslání. Rektořík uvádí i další kritéria, např. členění dle právně organizační normy nebo charakteristiky realizovaných činností. Tato kritéria vzhledem k rozsahu této práce již uvádět nebudu. V České republice je nejrozšířenější formou neziskové organizace občanské sdružení. Přehled počtu neziskových organizací v České republice v letech ukazuje příloha Občanské sdružení Podle kritérií, která jsem vymezila v předchozí kapitole, řadím občanské sdružení mezi neziskové organizace soukromoprávní. Co se týká vzájemné prospěšnosti, nelze ho jednoznačně zařadit ani mezi vzájemně prospěšné ani mezi veřejně prospěšné organizace. Může totiž sloužit k uspokojování potřeb svých členů (např. sportovní kluby, svazy rybářů ap.), ale i poskytovat služby veřejnosti (např. sdružení nápomoc postiženým, drogově závislým ap.). Také finanční zdroje občanského sdružení jsou 8 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: EKOPRESS, s

13 různorodé. Mohou to být členské příspěvky, dary, příjmy zvláštní činnosti, ale i dotace ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obce. Na tyto dotace však není právní nárok a jejich poskytování se řídí předem stanovenými podmínkami. Občanská sdružení působí v různých oblastech života společnosti, zejména v kultuře, výzkumu a vzdělání, zdravotnictví a v sociálních službách. Často to bývají odborové organizace, zahrádkáři, tělovýchovné jednoty, rybářské spolky, včelaři, chovatelé ap. Historie sdružování a důvody vzniku Sdružování občanů má vnáší historii již dlouhou tradici. Státní moc a její aparát má tendenci k neustálému růstu a ovládání celé společnosti. Rostoucí byrokracie zatlačuje jednotlivé subjekty do pozadí a nedává jim žádnou šanci se rostoucímu tlaku bránit. Proto je pro občany výhodné se sdružovat do příslušných institucí a spolků. Tak se totiž mohou tomuto tlaku bránit účinněji než jako jednotlivci. Prostřednictvím těchto sdružení mohou také vyjadřovat své požadavky a přání vůči státní moci a jejím orgánům a institucím. Právo občanů se svobodně sdružovat je zakotveno v ústavním zákoně č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod. Jaké jsou důvody vzniku občanských sdružení? Sdružení občanů umožňuje podstatné rozšiřování a prohlubování práv jednotlivých občanů a současně ukazuje státní moci cestu, jak zapojovat jednotlivce a jejich představitele do uskutečňování praktické hospodářské, sociální a kulturní politiky státu. 9 Dalším možným důvodem sdružování občanů může být potřeba nebo touha určité skupiny lidí společně o něco usilovat, scházet se či jinak sdílet své zájmy. 10 Občanské sdružení lze charakterizovat jako specifickou organizaci lidí se společnými zájmy a cíli, k jejichž naplnění je účelné a praktické spojit úsilí a činnost 1:. Legislativa Základní právní předpis, kterým se sdružování občanů řídí, představuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 12 Podle tohoto zákona mají občané právo se svobodně sdružovat bez povolení státního orgánu. Existují však výjimky, na které se tento zákon nevztahuje. Jedná se o sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích, k výdělečné činnosti, k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. Vznik občanského sdružení 13 Občanské sdružení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra a eviduje se na Českém statistickém úřadě. Občanské sdružení vystupuje jako právnická osoba. Může vstupovat do právních závazkových vztahů a nést z nich vyplývající zodpovědnost. 9 DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: CODEX Bohemia, s DEVEROVÁ, L. a kol. Průvodce neziskovým právem I. díl. Praha: [b.j.], s ' DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: CODEX Bohemia, s dále jen zákon o sdružování občanů 13 Tato kapitola je zpracována dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů 13

14 Návrh na registraci 14 mohou podávat minimálně tři občané. Ti tvoří přípravný výbor a minimálně jeden z nich musí být starší osmnácti let. Povinnými náležitostmi návrhu na registraci jsou informace o členech přípravného výboru (jejich jména, příjmení, rodná čísla, bydliště a jméno toho, kdo je oprávněn jednat jménem přípravného výboru). Návrh musí podepsat všichni členové přípravného výboru. Pokud návrh neobsahuje všechny povinné náležitosti, nebo jsou údaje neúplné či nepřesné, řízení o registraci nemusí být zahájeno. Ministerstvo vnitra (MV) na tuto skutečnost přípravný výbor upozorní nejpozději do pěti dnů od doručení návrhu. Řízení o registraci začíná až dnem, kdy na MV dojde návrh, který nemá žádné chyby a vady. Aby byla registrace povolena, musí být splněny další požadavky. Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdružení ani k účasti na jejich činnosti. Musí také platit, že ze sdružení se může kdykoli vystoupit. Existují i sdružení nedovolená, jejichž registraci zákon 15 neumožňuje. Jde o taková sdružení, jejichž cílem je omezovat práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické názory, náboženské vyznání či sociální postavení. Dále jsou to sdružení, která sledují dosahování svých zájmů způsoby, které jsou v rozporu s Ústavou a dalšími zákony, a sdružení ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami (tedy ty, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně). Pokud MV nezjistí žádné důvody k odmítnutí registrace, provede registraci do deseti dnů. Platí, že pokud nebylo přípravnému výboru do čtyřiceti dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, považuje se registrace za provedenou. Občanské sdružení vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Tento den se považuje za den registrace. O odmítnutí registrace rozhodne MV do deseti dnů od zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do šedesáti dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. Základní dokument - stanovy Práva a povinnosti členů sdružení upravují stanovy. 16 Stanovy představují základní dokument občanského sdružení a připojují se k návrhu na registraci. Musí mít písemnou podobu a být podepsány zakladateli sdružení. Mezi jejich povinné náležitosti patří: > název sdružení > sídlo > cíl jeho činností > orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení Vzor návrhu na registraci viz Příloha 1 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů 4 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů 6 odst. 2 14

15 > ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem > zásady hospodaření. Orgány občanského sdružení Občanské sdružení si může zvolit libovolnou strukturu orgánů. Jejich bližší vymezení ale musí uvést do svých stanov. Orgány mají obvykle následující strukturu. 17 Nejvyšší orgán představuje valná hromada. Valná hromada se schází minimálně jednou za rok a svolává ji předsednictvo. Mezi její pravomoci patří zejména schvalování stanov, plánu činnosti sdružení, výroční zprávy, rozpočtu a roční uzávěrky. Rozhoduje také o výši členských příspěvků, o vyloučení člena nebo o zániku sdružení. Výkonný orgán občanského sdružení obvykle tvoří předsednictvo. Jeho členové jsou voleni valnou hromadou a v jejich čele stojí předseda. Ve stanovách by měl být vymezen minimální a maximální počet členů, jejich funkční období a stanoveno, kolikrát za rok by se mělo předsednictvo sejít. Do působnosti předsednictva náleží koordinace činnosti sdružení mezi zasedáními valné hromady, svolávání valné hromady a příprava podkladů pro její rozhodnutí. Představenstvo také může navrhovat přijetí nového člena sdružení a rozhodovat o zřízení poradních orgánů a pracovních skupin. Jako kontrolní orgán často vystupuje revizní komise. Revizní komise kontroluje, zda jsou prostředky sdružení používány v souladu s jeho cíli. Dohlíží také na poskytování prostředků sdružení třetím osobám. Ve stanovách by opět měl být stanoven počet členů a délka funkčního období. Hospodaření občanského sdružení Občanské sdružení financuje svoji činnost především z příspěvků členů, sponzorů, z dotací a ze zisku z podnikání. Podle zákona o sdružování občanů může občanské sdružení podnikat v rámci své hospodářské (doplňkové, vedlejší) činnosti, tj. v rámci činnosti, pro kterou nebylo založeno. Dosažený zisk z hospodářské činnosti by však neměl převyšovat objem hlavní (zájmové) činnosti a měl by být použit na provozování této hlavní činnosti, tj. činnosti, pro kterou bylo občanské sdružení založeno. Je nutné, aby bylo ve stanovách přesně definováno, co je obsahem hospodářské a co hlavní činnosti, aby se předešlo nejasnostem v oblasti účetnictví i daní. 18 Zánik občanského sdružení Občanské sdružení zaniká dobrovolně nebo nedobrovolně. Dobrovolně zaniká rozpuštěním, obvykle po splnění účelu, pro který vzniklo, nebo po uplynutí doby, na kterou bylo založeno. O zániku sdružení většinou rozhoduje valná hromada a řídí se podmínkami stanovenými ve stanovách. DEVEROVÁ, L. a kol. Průvodce neziskovým právem I. díl. Praha: [b.j.], s. 55 JURAJDOVÁ, H., SELESOVSKÝ, J. a kol. Účetnictví, daně audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Brno: Masarykova univerzita, s

16 Dobrovolně může občanské sdružení zaniknout také sloučením s jiným sdružením. Při sloučení samozřejmě dochází k převedení všech členů a majetku. Nedobrovolně sdružení zaniká rozhodnutím MV. To může o zániku rozhodnout v případech, kdy sdružení nedodržuje zákon o sdružování občanů (např. provozuje činnosti, na které se zákon nevztahuje, nebo pokud jde o sdružení nedovolené). Nedostatky zákona o sdružování občanů Legislativa, která vymezuje fungování občanských sdružení, je spíše rámcová. To na jedné straně činnost občanských sdružení zjednodušuje, ale na straně druhé znemožňuje veřejnosti jejich kontrolu. V zákoně o sdružování občanů nalezneme určité nedostatky. Tím myslím např. podmínky zániku občanských sdružení. Zánik sdružení totiž není vázán na výmaz z rejstříku občanských sdružení, a proto jsou v tomto seznamu vedena i sdružení, která už svoji činnost ukončila. Statistika občanských sdružení pak není průkazná. Jako další problém se jeví negativní vymezení působnosti. Zákon pozitivně nevymezuje účel, ke kterému mohou být sdružení zakládána. Je v něm pouze stanoveno, jaká sdružení jsou nedovolená. Zákon také nezajišťuje práva třetích osob, neboť umožňuje vystoupení ze sdružení a členové neručí za závazky sdružení. 1.4 Shrnutí V této kapitole jsem vymezila základní pojmy, jako jsou neziskový sektor, nezisková organizace, občanské sdružení. Popsala jsem základní vlastnosti neziskových organizací (existují odděleně od státního aparátu, nesmí si mezi sebe rozdělovat zisk, jsou samosprávné, většinou fungují na bázi dobrovolníků a jejich služby směřují k veřejnému prospěchu). Dále jsem se zabývala typologií neziskových organizací a rozčlenila je podle různých hledisek. Tato práce se zaměřuje na občanská sdružení, proto jsem část této kapitoly věnovala procesu zakládání občanských sdružení a poskytla čtenářům základní informace o této právní formě. Činnost občanských sdružení se řídí zákonem o sdružování občanů. Registrace je nenáročná, při splnění určitých podmínek může občanské sdružení vzniknout během deseti dnů. Občanské sdružení vzniká registrací na MV, žádost o registraci podává přípravný výbor. Základním dokumentem jsou stanovy, které vymezují zejména poslání a cíl sdružení, jeho orgány a zásady hospodaření. Pevná struktura orgánů, které musí být ve sdružení stanoveny, neexistuje. Většinou se jedná o tyto orgány: valná hromada, předsednictvo, revizní komise. Občanské sdružení může kromě hlavní činnosti, tj. činnosti, pro kterou bylo zřízeno, provozovat i činnost hospodářskou. Hospodářská činnost slouží jako dodatečný zdroj financí. Zánik sdružení může být buď dobrovolný (po dosažení účelu, pro který vzniklo, nebo sloučením s j iným sdružením), nebo nedobrovolný (rozhodnutím MV). Zmínila jsem se také o nedostatcích zákona o sdružování občanů. 16

17 2 ÚČETNÍ REŽIM OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ 2.1 Vymezení základních pojmů Účetnictví tvoří relativně uzavřenou soustavu s přesně vymezenými metodickými prvky. Dobře vedené účetnictví podává informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření (VH). Předmětem účetnictví jsou hospodářské jevy, k nimž došlo ve sledované účetní jednotce během účetního období. 19 Pojem účetní období vymezuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a rozumí se jím období nepřetržitě po sobě jdoucích dvanácti kalendářních měsíců. Účetní období se shoduje buď s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Za hospodářský rok se považuje účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden. Hospodářský rok umožňuje účtovat za období, které vyhovuje charakteru vykonávané činnosti. To ocení zejména neziskové organizace, např. pro školy je výhodnější, aby hospodářský rok odpovídal roku školnímu, pro divadla je zase vhodné, aby se kryl s divadelní sezónou ap. Možnost uplatnit hospodářský rok však neplatí pro všechny neziskové organizace. Organizační složky státu, územně samosprávné celky nebo organizace zřízené zvláštním zákonem tuto možnost nemají. Základní právní normou, kterou se řídí účetnictví, je zákon o účetnictví. Z tohoto zákona plyne povinnost vést účetnictví všem právnickým osobám, i když nepodnikají. Proto se povinnost vést účetnictví vztahuje i na občanská sdružení. Podle zákona o sdružování občanů totiž občanská sdružení patří mezi právnické osoby. 2.2 Legislativa V roce 2004 došlo ke změně zákona o účetnictví. Jeho novelou došlo k zásadním změnám ve formách i způsobech vedení účetnictví. Tyto změny se samozřejmě týkají i občanských sdružení. V současné době se občanská sdružení řídí těmito předpisy: > zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 20 > vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví > České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č BLECHOVÁ, J., JANOUŠKOVÁ, I, BARTECZKOVÁ, I. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Praha: GRADA Publishing, s. 10 jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 353/2001 Sb., věznění zákona č. 575/2002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 257/2004 Sb. a č. 669/2004 Sb. 17

18 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 21 vymezuje obecná pravidla pro vedení účetnictví, zásady účtování, účetní dokumentaci, obsah účetních zápisů a účetních knih, obsah účetní závěrky, způsob oceňování, provádění inventarizace majetku a závazků, úschovu účetních písemností a použití výpočetní techniky. Zákon o účetnictví také stanoví účetní jednotky, které se musí tímto zákonem řídit. Účetní jednotky musí povinně účtovat prostřednictvím podvojných zápisů o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Neziskové organizace jsou nazývány účetními jednotkami, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. Mezi tyto účetní jednotky patří i občanské sdružení. Prováděcí předpisy k účetnictví se nazývají vyhlášky. Tvoření vyhlášek se řídí zákonem o účetnictví ( 37 b). Vyhlášky vydává Ministerstvo financí (MF) a zveřejňuje je ve Sbírce zákonů. Vyhlášky se vytvářejí pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. Na občanské sdružení se vztahuje vyhláška č. 504/2002 Sb. Touto vyhláškou se řídí i některé další neziskové organizace jako jsou politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy, společenství vlastníků jednotek, veřejné vysoké školy a jiné účetní jednotky, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, s výjimkou obchodních společností. Vyhláška se nevztahuje na územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu (ty upravuje jiný právní předpis 22 ). K vyhláškám vydává MF České účetní standardy (CUS), které jsou vydávány podle zákona o účetnictví ( 36) a zveřejňovány ve Finančním zpravodaji. Jejich hlavním cílem je dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami. CUS rozpracovávají účetní metody a postupy definované zákonem a vyhláškou. Obsahují obecné zásady účetnictví, charakterizují jednotlivé účtové třídy, definují pojmy, způsoby oceňování a stanoví obsahy účtů. Na občanské sdružení se vztahují ČÚSč Účetní režim občanských sdružení do roku 2003 Občanská sdružení a jejich organizační složky s právní subjektivitou patřily mezi ty organizace, které si mohly do konce roku 2003 vybrat, zda chtějí účtovat v jednoduchém nebo podvojném účetnictví. Možnost účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví 23 k měly také další organizace: > církve, náboženské společnosti, a jejich útvary s právní subjektivitou > sdružení právnických osob > nadační fondy, pokud jejich příjmy nepřesáhly Kč. dále jen zákon o účetnictví Vyhláška č. 505/2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 18

19 Dále mohly v jednoduchém účetnictví účtovat také: > obecně prospěšné společnosti, pokud neprovozovaly doplňkovou činnost a jejich příjmy za předcházející období nepřesáhly Kč > společenství vlastníků bytových jednotek, pokud s vedením jednoduchého účetnictví souhlasila nadpoloviční většina vlastníků bytových jednotek. Ne všechny organizace však mohly v jednoduchém účetnictví účtovat. Podvojné účetnictví musely vést všechny organizace, kterým nebylo dovoleno účtovat v jednoduchém účetnictví, nebo nesplnily podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, stanovené zákonem. Mezi organizace, které musely povinně účtovat v podvojném účetnictví, patřily např. politické strany a hnutí, obce, krajské úřady, organizační složky ap. 2.4 Účetnictví občanských sdružení od roku 2004 S účinností od platí novelizovaný zákon o účetnictví. 24 které se týkají občanských sdružení. Tento zákon přinesl mnoho změn, Asi nejdůležitější změnou bylo zrušení jednoduchého účetnictví a jeho nahrazení pojmem daňová evidence". Daňovou evidenci již neupravuje zákon o účetnictví, ale řídí se zákonem o daních z příjmů ( 7b). Další změna se týká podvojného účetnictví. Pojem podvojné účetnictví byl nahrazen pojmem účetnictví". Zákon o účetnictví ( 9) stanovuje také nový rozsah vedení účetnictví: > v plném rozsahu > ve zjednodušeném rozsahu. Rok 2004 byl také prvním rokem vydání Českých účetních standardů. Ty vydalo (MF) s účinností od a publikovalo je ve Finančním zpravodaji č /2003. Tyto standardy byly s účinností od novelizovány a publikovány ve Finančním zpravodaji č. 12/3/2004. Tím došlo k určitým změnám a rozšířením v jednotlivých standardech. Nově byl zaveden standard č Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví. 2.5 Jednoduché účetnictví Od sice došlo ke zrušení jednoduchého účetnictví, avšak pro neziskové organizace platila výjimka, stanovená novelou zákona o účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění k odst. 3 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví byl novelizován novelou č. 437/2003 Sb. 19

20 Kdo účtuje v jednoduchém účetnictví Občanská sdružení a jejich organizační jednotky s právní subjektivitou, které k účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, mohly vést jednoduché účetnictví až do konce roku Povinnost přejít na účetnictví (podvojné) pro ně platila až od Tato výjimka se vztahovala i na církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků bytových jednotek, pokud ke dni účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví. Toto rozhodnutí však nebylo konečné. Další novela zákona o účetnictví, účinná od umožnila některým účetním jednotkám posunutí termínu povinného přechodu na účetnictví. Jedná se o tyto účetní jednotky: > občanská sdružení a jejich organizační jednotky s právní subjektivitou > církve a náboženské společností (nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou) > honební společenská, která účtovala k v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést toto jednoduché účetnictví podle původních předpisů až do Do této doby se na ně vztahují ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k , 25 Předpisy pro vedení jednoduchého účetnictví Zvýše uvedeného plyne, že občanská sdružení mohou vést jednoduché účetnictví až do Přehled předpisů, kterými se při vedení jednoduchého účetnictví musí řídit, ukazuje tabulka 1. Tabulka 1 Přehled platnosti předpisů pro jednoduché účetnictví - občanská sdružení Období Předpisy odl do Opatření MF čj. 281,283/77 411/2000 Sb. odl do Vyhláška č. 507/2002 Sb. Pramen: URBANCOVA, A. Účetnictví nevýdělečných organizaci A. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, s. 45 Jednoduché účetnictví občanských sdružení upravovalo od Opatření MF čj. 281,283/77 411/2000 Sb., které stanovilo postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. V průběhu roku 2003 toto opatření platilo společně s vyhláškou č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Platnost tohoto opatření skončila posledním dnem roku Vyhláškou č. 507/2002 Sb. se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Tato vyhláška platila od do a postupovaly podle nijak neziskové organizace, tak i ziskové subjekty. Platnost vyhlášky sice k skončila, ale vybrané neziskové organizace (ty, na které se 25 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví 38a 20

Účetnictví ve veřejném sektoru. Ing. Hana Jurajdová, Ph.D.

Účetnictví ve veřejném sektoru. Ing. Hana Jurajdová, Ph.D. Účetnictví ve veřejném sektoru Ing. Hana Jurajdová, Ph.D. E-mail: hanaj@econ.muni.cz Právní úprava účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb.,o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou

Více

Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání

Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání Právní úprava Zákon č. 563/1991 Sb.,o účetnictví Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová Jednoduché účetnictví Hana Jurajdová Účetnictví Jednoduché (účetnictví?) Podvojné Výdaje a Příjmy Základ daně Tok finančních prostředků Knihy: peněžní deník, evidence Náklady a Výnosy Zobrazení skutečnosti

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Základy účetnictví

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Základy účetnictví TaxReal s.r.o. 2018 Obsah 1. Úvod do účetnictví...3 1.1. Význam a funkce účetnictví...3 1.2. Právní úprava účetnictví...3 1.3. Účetní zásady...4 1.4. Účetní jednotky...4 1.5. Kategorie účetních jednotek...5

Více

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1 Obsah Předmluva 1 KAPITOLA 1 Úvod 2 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Plný rozsah účetnictví 3 Zjednodušený rozsah účetnictví 4 Schéma

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13

I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13 KAPITOLA 1 I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13 Jednoduché účetnictví 14 Rozsah vedení účetnictví 14 Schéma účetních soustav 15 KAPITOLA 2 Účetnízáznamy

Více

Český účetní standard č. 301 Účty a zásady účtování na účtech

Český účetní standard č. 301 Účty a zásady účtování na účtech Strana 464 52 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen České účetní standardy pro zdravotní pojiš ovny ) 1. Cíl Cílem

Více

Základní konstrukce. v nevýdělečných organizacích. dr. Malíková 1

Základní konstrukce. v nevýdělečných organizacích. dr. Malíková 1 Základní konstrukce účetního systému v nevýdělečných organizacích dr. Malíková 1 Legislativní úprava účetnictví nevýdělečných organizací Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou

Více

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I Osnova 01. Úvod do předmětu podstata a význam účetnictví, právní úprava účetnictví 02.

Více

Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků

Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků 5/2017 Je nutné provádět inventuru v případě položek oprávek a opravných položek? Obecně lze konstatovat, že oprávky a opravné položky jsou vykazovány ve sloupci Korekce u příslušné položky majetku v aktivech

Více

Obsah. Právo. Část I. Díl 1. Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000. Díl 2

Obsah. Právo. Část I. Díl 1. Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000. Díl 2 Obsah Část I Právo Obecné principy KAPITOLA 1 Obecné principy... 1000 Občanská sdružení KAPITOLA 1 Obecné principy... 1002 kapitola 2 Vznik občanského sdružení... 1003 2.1 Návrh na registraci... 1005 2.2

Více

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Ing. Hana Čermáková Účetní závěrka v JÚ a vyplnění DP za rok 2003 Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Účetní závěrka v JÚ se týká fyzických

Více

Základy účetnictví. 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR

Základy účetnictví. 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR Základy účetnictví 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR Právní normy Obchodní zákoník ( 39 a 40) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU:

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU: Ročník 2015 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

Více

Otázka: Právní úprava, směrná účtová osnova. Předmět: Účetnictví. Přidal(a): Tereza P.

Otázka: Právní úprava, směrná účtová osnova. Předmět: Účetnictví. Přidal(a): Tereza P. Otázka: Právní úprava, směrná účtová osnova Předmět: Účetnictví Přidal(a): Tereza P. PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ A JEHO VÝZNAM - je to písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních

Více

Osnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví

Osnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví Osnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví (vyučovací hodina = 5 minut) Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 1 Právní úprava účetnictví 2 podstata, význam a funkce účetnictví právní úprava

Více

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 3/2018 Jakým způsobem se oceňují cenné papíry představující účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem? Podíly a cenné papíry se oceňují v souladu s ustanovením 25 odst. 1 písm. f) zákona

Více

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích.

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích. Strana 4354 Sbírka zákonů č. 325 / 2015 325 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2015, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

Více

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 3/2017 Jakým způsobem se postupuje v případě, kdy dochází ke změnám výměry pozemků při zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků (digitalizace pozemků), které jsou předmětem účetnictví? Vybraná

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky. č Účty a zásady účtování na účtech

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky. č Účty a zásady účtování na účtech Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 701 Účty a zásady účtování na účtech 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

Účinnost k

Účinnost k Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 701 Účty a zásady účtování na účtech 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12

OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12 OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12 1. Právní úprava účetnictví 2. Dokumentace 3. Inventarizace 4. Rozvaha 5. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 6. Odpisy dlouhodobého majetku a jeho vyřazení

Více

Právní a věcný rámec účetní závěrky

Právní a věcný rámec účetní závěrky Právní a věcný rámec účetní závěrky Mezinárodní východisko Direktivy (směrnice EU) určitá doporučení pro členské státy EU. Pro oblast účetnictví vypracován kodex účetní legislativy EU, který obsahuje 3

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, S VYZNAČENÍM ZMĚN A DOPLNĚNÍ

PLATNÉ ZNĚNÍ vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, S VYZNAČENÍM ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ vyhlášky č 270/2010 Sb, o inventarizaci majetku a závazků, S VYZNAČENÍM ZMĚN A DOPLNĚNÍ Změna: 372/2015 Sb Změna: 411/2017 Sb (změny s účinností od 1 ledna 2018) Ministerstvo financí stanoví

Více

Příklad: 1) Odběratel uhradil účetní jednotce na běžný účet v bance splatnou fakturu v částce 10 000 Kč. MD Pohledávky D MD Bankovní účty D

Příklad: 1) Odběratel uhradil účetní jednotce na běžný účet v bance splatnou fakturu v částce 10 000 Kč. MD Pohledávky D MD Bankovní účty D Základy účetnictví Přednáška č. 4 Souvztažnost a metoda podvojného zápisu Každá hospodářská operace způsobuje změnu dvou položek rozvahy - příčinou je bilanční princip, na jehož základě jsou uváděny údaje

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Účetnictví = písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách

Účetnictví = písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách Otázka: Právní úprava účetnictví a účetní soustava ČR Předmět: Účetnictví a ekonomie Přidal(a): sonik Účetnictví = písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách

Více

Obec Ostružná Ostružná 135, Branná

Obec Ostružná Ostružná 135, Branná Obec Ostružná Ostružná 135, 788 25 Branná Směrnice č. 3/2017 Účtový rozvrh, účetní knihy a náležitosti účetních dokladů IČ: 00636096 Schváleno Zastupitelstvem obce Ostružná dne 18. 1. 2017 usnesením č.

Více

ZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů. Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb.

ZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů. Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. ZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. 1 (1) Občané mají právo se svobodně sdružovat. (2) K výkonu tohoto práva není třeba

Více

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014 ČL. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ, NÁZEV SMĚRNICE A ZÁSADY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ 1.1 V souladu s ustanoveními stanov vydává Sdružení rodičů a přátel při uměleckých školách v Opavě se sídlem Nádražní 674/11, 746 01

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/Základy účetnictví Přednáška 7 a 8 a 9 Cestovní náklady

Více

Účetnictví od roku 2016

Účetnictví od roku 2016 Účetnictví od roku 2016 Vybrané informace pro účely středoškolské výuky účetnictví Marie Fišerová Novela zákona o účetnictví 10. 9. 2015 vyhlášen zákon č. 221/2015 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2016

Více

České účetní standardy

České účetní standardy č. 701 Účty a zásady účtování na účtech Standard upravuje Bod 3. Účtový rozvrh Bod 4. Syntetické účty a analytické účty Bod 5. Podrozvahové účty Bod 6. Účetní zápisy Bod 7. Vnitroorganizační účetnictví

Více

Podnikatelé musí vést evidenci svého podnikání. Mezi nejdůležitější právní normy patří:

Podnikatelé musí vést evidenci svého podnikání. Mezi nejdůležitější právní normy patří: Otázka: Právní úprava účetnictví Předmět: Ekonomie a bankovnictví Přidal(a): Sajdy Právní úprava účetnictví zákon o účetnictví účetní knihy směrná účtová osnova, účtový rozvrh rozsah vedení účetnictví

Více

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu.

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část Zákon o účetnictví OBSAH I. Právní rámec účetnictví státu - Vybrané účetní jednotky - Zákon o účetnictví a vyhláška 410/2009 - České účetní standardy - Technická a inventarizační

Více

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze 1 OBSAH KAPITOLA 1 - ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ... 3 1.1. SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA... 3 1.2. FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ...

Více

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19

Více

Základy účetnictví a zdanění NNO Náklady v NNO Výnosy v NNO

Základy účetnictví a zdanění NNO Náklady v NNO Výnosy v NNO Základy účetnictví a zdanění NNO Náklady v NNO Výnosy v NNO FSS: SPR218 Nestátní neziskový sektor Jakub Pejcal V Brně, 10. října 2013. Cíl přednášky Seznámit s účetní a daňovou problematikou NNO Stručně

Více

JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ

JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ k 1.1. 2016 pro spolky, odborové organizace, honební společenstva, církve, náboženské společnosti a církevní instituce 3. aktualizované vydání (únor 2016) 1. aktualizace k 1. 9. 2017

Více

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nevýdělečné organizace v teorii VÁCLAV DOBROZEMSKÝ JAN STEJSKAL Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, V.; STEJSKAL, J. Nevýdělečné

Více

Co si vybavíte, když se řekne účetnictví?

Co si vybavíte, když se řekne účetnictví? Co si vybavíte, když se řekne účetnictví? Co je úkolem účetnictví? 1.1 Právní úprava, předmět a funkce účetnictví - 563/1991 Sb. - Účetní jednotky Cíl a předmět účetnictví Funkce účetnictví: - Dokumentační

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků Cílem videokurzu je vysvětlit podstatu inventarizace, shrnout základní požadavky na zajištění inventarizace ve vybraných účetních jednotkách a seznámit se s povinnostmi,

Více

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ... 1 2 Předmět účetnictví... 6 29-30 ČÁST PÁTÁ INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ...

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ... 1 2 Předmět účetnictví... 6 29-30 ČÁST PÁTÁ INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ... OBSAH Předmluva............................................................. XIII Seznam použitých zkratek................................................ XVI ZÁKON O ÚČETNICTVÍ 1-8 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...........................

Více

Jednoduché účetnictví od roku Jana Pilátová auditorka, daňová poradkyně, prezidentka Svazu účetních ČR

Jednoduché účetnictví od roku Jana Pilátová auditorka, daňová poradkyně, prezidentka Svazu účetních ČR Jednoduché účetnictví od roku 2016 Jana Pilátová auditorka, daňová poradkyně, prezidentka Svazu účetních ČR Účetnictví podle ZOÚ české podvojné účetnictví mezinárodní účetní standardy jednoduché účetnictví

Více

270/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků,

270/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků, 270/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků, Změna: 372/2015 Sb. Změna: 411/2017 Sb. (změny s účinností od 1. ledna 2018) Ministerstvo financí stanoví podle 37b zákona č.

Více

ŘÁDNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 2011 A PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY V OBLASTI ÚČETNICTVÍ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK OD Jaroslava Svobodová 30.

ŘÁDNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 2011 A PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY V OBLASTI ÚČETNICTVÍ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK OD Jaroslava Svobodová 30. ŘÁDNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 2011 A PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY V OBLASTI ÚČETNICTVÍ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK OD 1. 1. 2012 Jaroslava Svobodová 30. listopadu 2011 Řádná účetní závěrka 2011 Související právní předpisy:

Více

VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků

VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků 270 VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků Ministerstvo financí stanoví podle 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb.,

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků Bc. Jitka Pohnerová, září 2011 Odborné semináře pro obce, Brno Cílem videokurzu je vysvětlit podstatu inventarizace, shrnout základní požadavky na zajištění inventarizace

Více

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Kvalitativní požadavky na informace poskytované účetnictvím: - věrné zobrazení (obecný požadavek,který je konkretizován požadavkem objektivnosti)

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace...

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... Obsah ČÁST I Právo Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí...................................... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace................. 1125

Více

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Registrační číslo Označení DUM Ročník Tematická oblast a předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0412 VY_32_INOVACE_Úč24.19 Druhý a třetí Účtové třídy

Více

ČI. 1 Podstata a cíl účetní závěrky

ČI. 1 Podstata a cíl účetní závěrky ! SMĚRNICE č.1/2010 HARMONOGRAM ÚČETNí ZÁVĚRKY Obec: Záměl Adresa: Zámě1158, 51743 Potštejn IČO: 275531 Směrnici zpracoval: Štěpánka Slezákolá Směrnici schválil: JO.s.f.F /ljovotn'! Projednáno a schváleno

Více

MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM

MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM 1. Právní úprava účetnictví Předmět a význam účetnictví Základní právní normy Zákon o účetnictví České účetní standardy - funkce Směrná účtová

Více

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům P Ř Í L O H A Základní teze k prováděcím předpisům 1. Základní teze k připravovanému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Více

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004 Ing. Hana Čermáková daňová poradkyně certifikovaná bilanční účetní Přechod z jednoduchého na podvojné k 1. 1. 2004 Povinnosti podnikatele při přechodu z jednoduchého (dále JÚ) na podvojné (dále PÚ): Způsob

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Martina Smetanová 27. listopadu 2014 KA ČR - úvod je samosprávnou profesní organizací má své volené orgány, které mají možnost zřizovat orgány pomocné.

Více

Obsah 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15. Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13

Obsah 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15. Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13 Obsah Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15 1.1 Funkce a použití Českých účetních standardů pro podnikatele v České republice.... 15

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků - Vnitřní směrnice č.5/2011 starosty obecního úřadu ový Kramolín, kterou se řídí Inventarizace majetku a závazků 1. Předmět úpravy Ustanovení této směrnice vymezuje inventarizaci majetku a závazků. Inventarizace

Více

Směrnice č. 3/2007 o účetnictví

Směrnice č. 3/2007 o účetnictví Směrnice č. 3/2007 o účetnictví Městys: Sněžné Adresa: 592 03 Sněžné 55 IČ: 00295451 Směrnici zpracoval: Anna Havlíková Směrnici schválil: Rada Městyse Sněžné Projednáno a schváleno v Zastupitelstvu Městyse

Více

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ (Výňatek)

OBSAH. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ (Výňatek) OBSAH Seznam zkratek...xi Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIII Předmluva... XV ZÁKON O ÚČETNICTVÍ (Výňatek) Část první Obecná ustanovení ( 1 až 8)...1 Vybrané účetní jednotky ( 1 1f)... 1 Účetní

Více

Účetnictví pro ÚSC, PO a OSS. Úvod

Účetnictví pro ÚSC, PO a OSS. Úvod Účetnictví pro ÚSC, PO a OSS Úvod Právní úprava Zákon o účetnictví Vyhláška 410/2009 pro některé vybrané účetní jednotky ČÚS 701 až 704 29. března 2010 Jurajdová 2 Zákon o účetnictví Účetní jednotky: právnické

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 2 2 7 Edice Účetnictví a daně

Více

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy

č. 709 Vlastní zdroje Syntetický Název položky rozvahy rozvahy Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709 Vlastní zdroje 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK

OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Ing. Lukáš Kučera změny rozvahových položek účet, druhy a funkce změny rozvahových stavů na účtech obraty, zůstatky a uzavírání účtů podvojný zápis syntetická a analytická

Více

Nevládní neziskové organizace pro HEN 3. přednáška, Nadace. Postup zakládání

Nevládní neziskové organizace pro HEN 3. přednáška, Nadace. Postup zakládání Nevládní neziskové organizace pro HEN 3. přednáška, 7. 10. 2008 Právní formy: Občanské sdružení, Obecně prospěšná společnost, Nadace Postup zakládání Historický vývoj od 1990 před rokem 1989 systematické

Více

Inventarizace majetku a závazků MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

Inventarizace majetku a závazků MINISTERSTVO FINANCÍ ČR Inventarizace majetku a závazků MINISTERSTVO FINANCÍ ČR K některým dotazům z oblasti inventarizace 1. Vedení seznamu inventurních soupisů ( 2 písm. e) vyhlášky č. 270/2010 Sb.), 2. Vedení seznamu a popisu

Více

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Obsah Dokumentace, oceňování, účetní zápisy, účetní knihy, účetní výkazy Obecné zásady účetnictví Regulace účetnictví v ČR Zásoby Dokumentace Průkazné

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu ÚČETNÍ OSNOVA Směrná účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Podle směrné účtové osnovy účtují zejména:

Více

Částka zní:

Částka zní: Strana 7190 Sbírka zákonů č. 445 / 2009 Částka 142 445 VYHLÁŠKA ze dne 8. prosince 2009, kterou se mění vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10 460 01 Liberec 1 IČO 25916751 Příloha dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě

Více

1) podmínka věcné souvislosti (jsou výsledkem činnosti) 2) podmínka časové souvislosti (jsou výsledkem činnosti v daném účetním období)

1) podmínka věcné souvislosti (jsou výsledkem činnosti) 2) podmínka časové souvislosti (jsou výsledkem činnosti v daném účetním období) 6. přednáška 8.11. Účtování nákladů a výnosů Opakování : Náklady - v peněžních jednotkách vyjádřené prostředky vynaložené na dosažené výkony (výrobky, práce, služby). 2 podmínky = 1) souvislost s výkony,

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709 1. Cíl Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 709 Vlastní zdroje Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

Ekonomické řízení neziskových organizací

Ekonomické řízení neziskových organizací SPR218: Účetnictví a zdanění neziskových organizací Ekonomické řízení neziskových organizací Jakub Pejcal jakubpejcal@mail.muni.cz Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/ https://www.facebook.com/cvns

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky 1. Cíl Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

ÚČETNICTVÍ STÁTU IV. část

ÚČETNICTVÍ STÁTU IV. část ÚČETNICTVÍ STÁTU IV. část Převodový můstek 1 Převodový můstek Zákonný rámec: Český účetní standard č. 702 Příloha k ČÚS č. 702 2 Český účetní standard č. 702 Otevírání a uzavírání účetních knih 3. Postup

Více

Přehled přednášek a cvičení

Přehled přednášek a cvičení 1. Význam účetnictví, předmět účetnictví Právní úprava účetnictví Účetní doklady Přehled přednášek a cvičení 2. Rozvaha majetek, zdroje krytí (aktiva, pasiva) Typické změny rozvahových stavů Inventarizace

Více

DAŇOVÁ EVIDENCE. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím

DAŇOVÁ EVIDENCE. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím DAŇOVÁ EVIDENCE Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti: Formou vedení DEV (DEV = daňovou evidencí) Formou vedení UČE (UČE = účetnictví) Formou paušálních výdajů (PV) Právní předpisy zákon o daních

Více

Povinné členění účtové osnovy Účtová třída 0-Dlouhodobý majetek. Příloha C. Stanovené syntetické účty

Povinné členění účtové osnovy Účtová třída 0-Dlouhodobý majetek. Příloha C. Stanovené syntetické účty Příloha C Směrná účtová osnova a účtový rozvrh (na úrovni syntetických účtů) pro užití v podmínkách VŠFS (V prvním sloupci jsou třídy a skupiny účtů směrné účtové osnovy dané vyhláškou č.500/ 2002 Sb.

Více

Porada ředitelů a ekonomů příspěvkových organizací v sociální oblasti. Téma: Reforma veřejných financí

Porada ředitelů a ekonomů příspěvkových organizací v sociální oblasti. Téma: Reforma veřejných financí Porada ředitelů a ekonomů příspěvkových organizací v sociální oblasti Téma: Reforma veřejných financí Vývoj Usnesení vlády č. 561 ze dne 23. 5. 2007 schváleno vytvoření účetnictví státu od 1. ledna 2010

Více

NÁKLADY, VÝNOSY, TVORBA VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A ZÁVĚR ÚČETNÍHO OBDOBÍ

NÁKLADY, VÝNOSY, TVORBA VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A ZÁVĚR ÚČETNÍHO OBDOBÍ NÁKLADY, VÝNOSY, TVORBA VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A ZÁVĚR ÚČETNÍHO OBDOBÍ TŘÍDA 5 - NÁKLADY Charakteristika: jsou měřítkem spotřeby/opotřebení majetku ú.j. a práce zaměstnanců. Vhodný systém evidence zajišťuje

Více

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 1. Rozvaha funkce a obsah rozvahy koloběh složek OM hospodářské operace a účetní případy typické změny rozvahových stavů účet podstata, funkce a forma

Více

EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ NNO

EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ NNO ÚČETNICTVÍ A ZDANĚNÍ NNO EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ NNO Jakub Pejcal (322799@mail.muni.cz) 19. dubna 2016, Brno BPV_ERNO Jakub Pejcal: Účetnictví a zdanění NNO / Ekonomické řízení NNO 1 PRŮBĚH PŘEDNÁŠKY účetnictví

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ÚČETNICTVÍ 3 10. KAPITOLA: ÚČETNÍ ZÁVĚRKA- ZVEŘEJŇOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem. KAPITOLA 1 Obecné principy... 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... 1125

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem. KAPITOLA 1 Obecné principy... 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... 1125 Obsah ČÁST I Právo HLAVA I Příspěvkové organizace Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem 1............................................. 1100 2 Obce jako veřejnoprávní korporace............................

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ 1) ÚČETNICTVÍ 2) MAJETEK 3) ZÁSOBY 4) ROZVAHA 5) ÚČETNÍ KNIHY 6) ZÚČTOVACÍ VZTAHY 7) KAPITÁLOVÉ ÚČTY 8) ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTECH 9) INVENTARIZACE 10) ZAMĚSTNANCI 11) PLATEBNÍ

Více

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY 8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY Právní úprava... 1 Význam účetní závěrky a její druhy... 1 Přípravné práce před účetní závěrkou... 2 Uzávěrka účtů v hlavní knize... 4 Obsah a struktura účetních výkazů

Více

České účetní standardy

České účetní standardy České účetní standardy METODICKÝ ing. Otevírání účetních knih změněno Zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (1) Není-li dále

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE Právní úprava účetnictví - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví - Vyhláška 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ,pro úč. jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti

Více

seznam účtových tříd a účtových skupin v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty

seznam účtových tříd a účtových skupin v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty Otázka: Směrná účtová osnova, účet Předmět: Ekonomie a účetnictví Přidal(a): Veronika Dolejšová DEFINICE seznam účtových tříd a účtových skupin v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné

Více

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Opatření děkana č. 19/2014

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Opatření děkana č. 19/2014 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Opatření děkana č. 19/2014 Pravidla Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro provádění inventarizací majetku a závazků ČL. 1 Úvodní ustanovení

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více