Efektivita komunitních služeb pro dlouhodobě duševně nemocné

Transkript

1 Závěrečná zpráva projektu Efektivita komunitních služeb pro dlouhodobě duševně nemocné Sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus Projekt číslo S 0047/003 v programu Pilotních a inovativních projektů MPSV ČR

2 Obsah: A) Projektový tým... 3 A 1) Rada projektu... 3 A 2) Management projektu... 3 A 3) Koordinátoři tématických pracovních skupin... 3 A 4) Skupina pro ekonomiku služeb... 3 A 5) Regionální týmy... 3 B) Cíle a postupy... 5 B 1) Cíle projektu... 5 B 2) Popis projektu... 5 C) Operační manuály C 1) Operační manuál pro rehabilitační a chráněné dílny C 2) Operační manuál center denních služeb C 3) Operační manuál case managementových týmů C 4) Operační manuál domu na půl cesty C 5) Operační manuál programu bytů na půl cesty D) Metodiky stanovení nákladů služeb D 1) Obecná část D 2) Stanovení nákladů chráněných dílen D 3) Stanovení nákladů center denních služeb D 4) Stanovení nákladů case managementu D 5) Stanovení nákladů domů na půl cesty D 6) Stanovení nákladů bytů na půl cesty E) Metody hodnocení účinnosti služeb E 1) Rozvaha, co měřit E 2) Zpřehlednění metod měření E 3) České verze metod, možnosti adaptace metod do češtiny E 4) Výběr metod, jejich adaptace, návrh postupu E 5) Spolupráce se zahraničními odborníky E 6) Souhrnný přehled vybraných metod hodnocení E 7) Literatura: F) Výsledky projektu a jejich další využití F 1) Naplnění cílů projektu F 2) Dodržení časového harmonogramu projektu F 3) Vedlejší efekty projektu F 4) Příjemci výsledků projektu F 5) Předpokládané další využití výsledků projektu G) Závěr G 1) Shrnutí a doporučení G 2) Poděkování H) Přílohy H 1) Osnova operačního manuálu H 2) Přehled čerpání finančních prostředků projektu Strana 2

3 A) Projektový tým A 1) Rada projektu Beran Štěpán, Bc. Cermanová Tereza Čapoun Oldřich Dytrtová Simona Havlík Miloš, Mgr. Horáková Jana, Mgr. Janouchová Věra Kanclířová Luďka Kutil Pavel Málek Pavel, Bc. Novák Pavel Pajmová Martina Pechánek Jan, Ing. Stuchlík Jan, MUDr. Trojáčková Dana Vlčková Ivana A 2) Management projektu Stuchlík Jan, MUDr. - vedoucí projektu Beránková Alena, RNDr. ekonom Probstová Václava, PhDr., CSc. odborný poradce Čechová Lada - sekretářka Hanušová Valentýna, Ing. - asistentka A 3) Koordinátoři tématických pracovních skupin Fiala Marek - bydlení Fialová Alena, Bc. - case management Horáková Lenka - dílny Horká Hana - dílny Lán Martin - centra denních aktivit Licek Jan - dílny Mácha Jan - centra denních aktivit Málek Pavel, Bc. dílny Říčan Pavel, Mgr. centra denních aktivit Skála Ondřej - bydlení Tomečková Jana, Mgr. - case management A 4) Skupina pro ekonomiku služeb Beránková Alena, RNDr. - koordinátor týmu Beran Štěpán, Bc. Čapoun Oldřich Málek Pavel, Bc. Novák Pavel Pajmová Martina Pechánek Jan, Ing. A 5) Regionální týmy 1. Fokus Liberec Horáková Jana, Mgr. - koordinátor týmu Beran Štěpán, Bc. Bergmannová Růžena Halamková Andrea Horáková Lenka Projektový tým Strana 3

4 Klingerová Marie Vogner Jakub 2. Fokus Mladá Boleslav Stuchlík Jan, MUDr. - koordinátor týmu Čapoun Oldřich Čumpelík Jan Fiala Marek Fialová Alena, Bc. Herčíková Květuše Hodboď Jaroslav Jirků Lenka Pekárková Lenka Samková Miroslava Stříbrná Veronika, Mgr. Šulc Miroslav 3. Fokus Písek Pajmová Martina - koordinátor týmu Trojáčková Dana 4. Fokus Praha Kaucký Daniel, DiS. - koordinátor týmu Mácha Jan Skála Ondřej Pechánek Jan, Ing. Tomečková Jana, Mgr. Matuška Václav, Mgr. Kneslobá Markéta, Bc. Richterová Lucie, Dis. 5. Fokus Tábor Kutil Pavel - koordinátor týmu Dytrtová Simona Vořechovský Zdeněk 6. Fokus Turnov Kanclířová Luďka - koordinátor týmu Cermanová Tereza 7. Fokus Ústí nad Labem Lán Martin - koordinátor týmu Bendl Jan Andrišová Eva Licek Jan Mužík Jan Nováková Lenka 8. Fokus Vysočina Havlík Miloš, Mgr. - koordinátor týmu Beranová Irena, Mgr. Bohuslavická Jitka Doudová Marie Fribertová Jitka Horká Hana Málek Pavel, Bc. Němec Jiří Nováková Pavla Růžičková Michaela Říčan Pavel, Mgr. Projektový tým Strana 4

5 B) Cíle a postupy Obsah: B 1) Cíle projektu Hlavní cíle projektu Cíle první části projektu... 5 B 2) Popis projektu Zdůvodnění projektu Postup projektu Teoretická příprava projektu Deskripce modelových služeb a ověření typologie služeb Zdůvodnění operačních manuálů Stanovení cen služeb Zdůvodnění postupu Hodnocení účelnosti služeb Hodnocení efektivity a optimalizace hodnocených služeb Publikace a PR projektu B 1) Cíle projektu 1. Hlavní cíle projektu a) Vytvořit a ověřit nástroje pro hodnocení efektivity komunitních - sociálních a sociálně zdravotních služeb pro dlouhodobě duševně nemocné 1 b) U vybraných poskytovaných služeb změřit efektivitu - terapeutickou či rehabilitační - ekonomickou c) Získané výsledky využít ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. d) Publikovat použité metodiky a výsledky pro potřeby dalších NNO poskytujících srovnatelné služby, instituce zodpovědné za řízení, financování a plánování sociálních a sociálně zdravotních služeb, příjemců služeb. 2. Cíle první části projektu a) Vybrat hlavní typy poskytovaných služeb a zajistit účast pracovníků těchto služeb v projektu b) Vytvořit detailní popisy těchto služeb (operační manuály) umožňující - přesně definovat konkrétní obsah poskytované služby - určit jednoznačně odlišnosti mezi službami téhož typu c) Vytvořit standardní metodiky stanovení nákladů pro jednotlivé typy služeb d) Vybrat, upravit či vytvořit škálu použitelných nástrojů a metod pro hodnocení terapeutické či rehabilitační účinnosti vybraných služeb e) Publikovat operační manuály a návrhy metodik B 2) Popis projektu 1. Zdůvodnění projektu Občanské sdružení Fokus se od počátku své existence (únor 1990) soustřeďuje na pomoc dlouhodobě duševně nemocným. Při práci s touto klientelou se brzy objevila nutnost změnit původní model resocializace a pracovní rehabilitace na komplexní psychiatrickou rehabilitaci. Cílem tradičního pojetí péče je odstranit subjektivní nepříjemné pocity pacienta a omezit jeho případné nežádoucí chování. Toto pojetí však nemůže nést odpovědnost za kvalitu života klienta v jeho prostředí - komunitě. Přesto svou intervencí do kvality jeho života výrazně zasahuje. U většiny klientů dochází k prolínání medicínských a sociálních problémů, které se snaží tradiční pojetí řešit medicínskými prostředky (dlouhodobá hospitalizace, medikace). Ve vyspělých zemích probíhá v posledních 40 letech proces transformace péče o duševně nemocné. Tradiční psychiatrické služby (nemocniční i ambulantní) jsou doplňovány a z velké části nahrazovány 1 Cílovou skupinou služeb jsou: dospělí, dlouhodobě duševně nemocní (dle MKN 10 diagnostikováni převážně F 20 F 29). Cíle a postupy Strana 5

6 sociálně zdravotními službami zaměřenými na rehabilitaci dlouhodobě duševně nemocných (tento termín se užívá pro lidi nemocné psychózami schizofrenií, bipolární psychózou, endogenní depresí nebo schizoafektivní psychózou). Cílem těchto služeb je poskytovat nemocným podporu potřebnou k tomu, aby zvládli žít nezávisle v komunitě, nebo k tomu, aby se do komunity dokázali úspěšně vrátit po dlouhotrvající hospitalizaci. Tyto služby jsou poskytovány přímo v komunitě a jsou zaměřeny na základní potřeby svých uživatelů potřebu samostatného a důstojného bydlení, potřebu pracovního uplatnění, potřebu sociálních kontaktů. V některých zemích (Velká Británie) jsou tyto služby součástí systému zdravotnictví, v jiných (Nizozemsko) vytvářejí samostatný a odděleně financovaný systém. Vždy se však jedná o pomezí sociální a zdravotnické problematiky. V ČR začaly tyto služby pro dlouhodobě duševně nemocné vznikat po roce 1989 a jsou prakticky bez výjimky poskytovány nestátními neziskovými organizacemi. Od roku 1994 jsou považovány spíše za sociální služby a jsou financovány zejména prostřednictvím grantového systému MPSV ČR. Toto striktní rozdělení není šťastné a blokuje rozvoj komunitních služeb. Teprve v posledních letech se objevují tendence posuzovat kvalitu poskytovaných služeb (příprava standardů sociálních služeb, audity kvality, systémy akreditace) celkově však zůstává systém nevyhovující. Dosud existující standardy jsou příliš obecné a neumožňují reálné posouzení kvality a účelnosti konkrétní služby. Zcela je v nich opomíjena otázka posouzení oprávněných nákladů a tedy určení cen, za které by služba měla být nakupována (státem, obcí či příjemcem služby). Tento systém způsobuje, že úspěšné místní modely nelze dostatečně rychle replikovat a stále tedy existují velké oblasti v ČR, kde duševně nemocní nemají ke komunitním rehabilitačním službám přístup. Na druhou stranu systém umožňuje dlouhodobé přežívání služeb, jejichž kvalita a účinnost je sporná. 2. Postup projektu Projekt realizovaly jednotlivé pracovní skupiny projektu. Pro průběžnou komunikaci mezi pracovními skupinami byla využita informační webová stránka, kde byly průběžně umísťovány veškeré pracovní materiály a také časový harmonogram projektu a úkoly pro jednotlivé skupiny. V průběhu projektu byly zařazeny čtyři dvoudenní společná pracovní setkání (semináře) Teoretická příprava projektu Organizační a odborná přípravu projektu zajišťovala rada projektu a management projektu. V této fázi byly vybrány následující modelové služby: a) Rehabilitační a chráněné dílny b) Centra denních aktivit c) Případové vedení (case management) d) Domy na půl cesty e) Byty na půl cesty Byla zajištěna spolupráce personálu a vybraných uživatelů těchto služeb. Management projektu ve spolupráci s dalšími odborníky shromáždil informace o použitelných metodách pro hodnocení účinnosti služeb, jejich technické náročnosti, potřebě úprav (překlady, adaptace, validizace), údaje o předchozím použití těchto metod v ČR a v zahraničí. Proběhla jednání s autory metod a získán souhlas k jejich použití v projektu Deskripce modelových služeb a ověření typologie služeb Pro vybrané hodnocené služby byl navržen jednotný způsob detailního popisu služby (osnova operačního manuálu viz příloha č. 1, strana 158). Návrh byl připomínkován a upraven na společném semináři týmů poskytujících službu. Tyto regionální týmy pak podle dohodnutého vzoru vypracovaly vzájemně porovnatelné operační manuály služeb a zpětně je porovnaly a sjednotily na druhém společném semináři. Jednou z velmi významných částí operačních manuálů bylo vymezení cílů služby, které bude využito v dalším hodnocení jako jeden za způsobů posouzení účelnosti služby. Součástí tvorby operačních manuálů bylo zařazení služeb dle současné typologie služeb a předběžné porovnání se standardy sociálních služeb. Operační manuály dvaceti jednotlivých služeb pak byly přepracovány koordinátory tématických pracovních skupin do podoby vzorových operačních manuálů. Tento postup nebylo možné použít pro službu případového vedení pro příliš zásadní rozdíly mezi jednotlivými konkrétními službami zařazenými do této skupiny. Místo vzorového materiálu vznikl text detailně srovnávající odlišnosti tří konkrétních case managementových služeb Zdůvodnění operačních manuálů Ve sdruženích Fokus nebyly dosud operační manuály používány. V ČR je používají některé NNO zaměřené na poskytování služeb pro závislé na návykových látkách. Z jejich zkušeností vyplývá, že kvalitně zpracované operační manuály přispívají ke zvýšení kvality a stability služeb a vytvářejí dobrý informační vstup pro plánování rozvoje služeb. Účast uživatelů při tvorbě operačních manuálů zajistí Cíle a postupy Strana 6

7 mimo jiné, že je věnována patřičná pozornost etickým aspektům poskytování služby. Operační manuály umožní dostatečně detailní a současně srovnatelné popisy služeb. Jsou v tomto ohledu výrazně přesnější než dotazníkové šetření a v porovnání s dotazníkovým šetřením dává tvorba operačního manuálu aktivní a tvůrčí roli personálu a uživatelům služeb, což má přímý pozitivní efekt na kvalitu služby Stanovení cen služeb Všechna regionální sdružení Fokus účtují v podvojném účetnictví a podstupují každoročně nezávislý audit hospodaření. Jednotlivá sdružení však používají různé metody finančního plánování a interního rozpočtování. Některá regionální sdružením mají své ekonomy a účetní, jiným zajišťují vedení účetnictví dodavatelské firmy. Úkolem ekonomického týmu bylo na dvou společných seminářích sjednotit výkaznictví a určit provozní náklady hodnocených služeb vztažené na klienta či na jednotlivé procesy v poskytování sociální služby. Ekonomická skupina také navrhla společný transparentní způsob zohlednění nepřímých nákladů služeb (startovní investice, fond obnovy atd.) podle kterého bude možné navrhnout ceny, ze něž by služby měly být nakupovány Zdůvodnění postupu Zpracování jednotného a transparentního postupu pro určení nákladů služby a z toho odvozený návrh ceny služby je technicky nepříliš komplikovaný postup, který umožní srovnání ekonomické efektivity jednotlivých sdružení Fokus a v budoucnu by se mohl stát jedním z účinných nástrojů pro řízení a plánování sociálních služeb Hodnocení účelnosti služeb K hodnocení účelnosti služeb jsou použity nástroje používané v zahraničí, některé již dříve použité v ČR (například v rámci projektu CRPDZ financovaného Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví ČR. Byly navrženy potřebné úpravy některých nástrojů a ve dvou případech je zvažována možnost vytvořit zcela originální postup. Výsledkem je návrh baterie nástrojů používajících několik hledisek na efekt služby. Především: a) shoda deklarovaných cílů služby (operační manuály) s realitou b) shoda individuálních cílů uživatelů služby (individuální rehabilitační plány) s realitou c) sledování změn v životní situaci uživatelů služby (nástroje zaměřené na kvalitu života, needs assesment) d) sledování změn zdravotního stavu uživatelů služby (monitorování frekvence a intenzity příznaků onemocnění, monitorování spotřeby další odborné péče medikace, hospitalizace, psychoterapie) Pro porovnání služeb stejného druhu v různých regionech bude použito kumulativní skóre baterie nástrojů. Existuje celá řada pohledů na účinnost služby. V projektu usilujeme o kombinaci několika hledisek (pro danou službu relevantních). Tento postup nepovede k nadměrné simplifikaci a současně umožní srovnávat terapeutické a rehabilitační výsledky služeb téhož typu Na výběru a přípravě hodnotících metod pracoval malý tým vedený PhDr. Probstovou. Návrh byl konzultován s dalšími odborníky (Dr. Dragomirecká, Mgr. Šelepová). Navržené metody byly na společném semináři představeny týmům jednotlivých služeb a byl proveden orientační odhad jejich použitelnosti v konkrétních službách Hodnocení efektivity a optimalizace hodnocených služeb Hodnocení efektivity služeb a jejich následná optimalizace na základě výsledků hodnocení je obsahem navazujícího projektu plánovaného na rok Propojení obou částí projektu zobrazuje následující schéma aktivit projektu a časový harmonogram. Cíle a postupy Strana 7

8 Schéma návaznosti hlavních aktivit projektu: Přípravná fáze Úvodní seminář - výběr hodnocených služeb - projektový tým Překlady zahraničních nástrojů pro hodnocení služeb Deskripce modelových služeb (operační manuály) Jednotná metodika hodnocení nákladů služeb Stanovení cen služeb Fáze hodnocení služeb Jednotná metodika hodnocení účelnosti služeb Implementace výsledků hodnocení Optimalizace služeb Účelnost služeb pro klienta EFEKTIVITA SLUŽEB Nezávislý odborný audit výsledků Závěrečná fáze Publikace - vzorových operačních manuálů - použitých metodik hodnocení - výsledků hodnocení Základní termíny projektu: Cíl Termín Detailní popis služeb VI Operační manuály služeb X Ověření typologie služeb a souladu se standardy X Elektronická publikace operačních manuálů XI Baterie metod pro zjišťování účelnosti služeb XII Metodiky pro zjišťování nákladů služeb XII Publikace závěrečné zprávy 1. části projektu I Ověření metodik pro zjišťování účelnosti a nákladů služeb Určení nákladů služeb a návrh cen služeb Vyhodnocení účelnosti služeb Optimalizace hodnocených služeb Publikace ověřených metodik a výsledků 2004 Cíle a postupy Strana 8

9 Podrobný časový harmonogram projektu: Cíle a postupy Strana 9

10 2.6. Publikace a PR projektu Výstupy projektu byly průběžně publikovány na webových stránkách sdružení Fokus Mladá Boleslav ( Závěrečná zpráva projektu je publikována v elektronické verzi na webových stránk ách Fokusu Mladá Boleslav a Fokusu Praha. Tištěná verze bude zdarma distribuována poskytovatelům obdobných služeb a relevantním institucím (MPSV, Krajské úřady, atd.). Cíle a postupy Strana 10

11 C) Operační manuály C 1) Operační manuál pro rehabilitační a chráněné dílny C 2) Operační manuál center denních služeb C 3) Operační manuál case managementových týmů C 4) Operační manuál domu na půl cesty C 5) Operační manuál programu bytů na půl cesty Operační manuály Strana 11

12 C 1) Operační manuál pro rehabilitační a chráněné dílny Obsah: 1. Profil služby Poslání služby Cíle služby Cíle služby vzhledem ke klientům Oblast cílů: Pracovní dovednosti Oblast cílů: Sociální vztahy, komunikace Cí le vzhledem ke službě Cíle vzhledem k organizaci Cíle vzhledem ke společnosti Cílová skupina Kritéria pro vstup Charakter služby Chráněná dílna Místo na zkoušku Pracovní místo Rehabilitační dílna Bazální (zájmové) místo Rehabilitační místo Etický kodex služby Hranice služby Časová Prostorová Osobnostní Do vednostní Kapacita dílny Personální oblast Složení týmu Profesní předpoklady Systém dalšího vzdělávání Smlouva mezi organizací a členem týmu Klíčový pracovník Supervize Dobrovolníci a stážisté Procedurální oblast Vstup klienta do služby Rehabilitační plány Tvorba rehabilitačního plánu Kdy se plán tvoří? Kdo plán vytváří? Jak se plán tvoří? Forma plánu Závaznost plánu Práce s krizí klienta Agrese a zhoršení zdravotního stavu Nezvěstný klient Kdy se stává klient nezvěstným? Kdy je situace vážná? Jak dlouho se klient hledá? Hospitalizace klienta Úkoly členů týmu v době hospitalizace klienta Práce s hospitalizovaným klientem Nedobrovolná hospitalizace přímo ze služby Zprostředkování hospitalizace Úmrtí klienta Operační manuály Strana 12

13 V dílně Doma Trestný čin Kontakt s rodinou klienta V krizi Při řešení pracovních záležitostí Při žádosti rodiny Práva klienta Povinnosti klienta Zapojování klienta do řízení dílny Stížnosti Řešení stížnosti klienta Ústní Písemná Anonymní Komu nebo kam lze podat stížnost Řešení stížností člena týmu Ústní Písemná Anonymní Evidence stížností Dokumentace Obsah dokumentace Kde je dokumentace uložena Ochrana osobních dat Archivace Ukončení služby Ze strany klienta Ze strany organizace Přestup klienta ze služby do služby Důvody přestupu Provozní oblast Pravidla soužití Řád dílny Bezpečnost, ochran a zdraví Povinnosti vedoucího dílny: Ochrana členů týmu proti syndromu vyhoření Výrobní postupy Zaučení Provozní dokumentace Základní evidence: Evidence účetnictví dílny: Hodnocení a odměňování práce klientů Kdo hodnotí Co se hodnotí Koncepce vývoje dílny Výrobní program Finanční plán dílny Medializace dílny Profil služby 1.1. Poslání služby Podporovat dospělé lidi s duševním onemocněním (z konkrétního města a okolí) v tom, aby mohli pracovat na běžném pracovním trhu Cíle služby Cíle služby vzhledem ke klientům (jaké potřeby/problémy má služba naplnit/vyřešit u klientů) Operační manuály Strana 13

14 Oblast cílů: Pracovní dovednosti a) zlepšit zručnost b) zvýšit výkonnost c) zvýšit schopnost soustředit se na práci Oblast cílů: Sociální vztahy, komunikace a) Zlepšit schopnost spolupracovat s ostatními Cíle vzhledem ke službě a) Cílem je průběžně zvyšovat kvalitu služby. Z tím účelem je vytvářen plán rozvoje služby. Plán je stanoven na určité období a je pravidelně vyhodnocován. Součástí plánu rozvoje služby mohou být např. standardy, operační manuály, plán vzdělávání zaměstnanců) Cíle vzhledem k organizaci a) Služba přispívá ke zviditelnění a zvýšení prestiže organizace (např. prodej výrobků a služeb, propagační akce typu TDZ atd.) b) Služba zajišťuje organizaci vlastní příjmy (plán výroby a tržeb) c) Spolupráce s dalšími službami v rámci organizace Cíle vzhledem ke společnosti a) Dodávka služeb či výrobků pro komunitu b) Spolupráce s dalšími organizacemi a službami (psychiatrická lůžková zařízení, psychiatrické ambulance, pečovatelská služba a podobně) c) Nahrazení jiných typů služeb, které v regionu chybí (například nabídka služby pro jinou cílovou skupinu) 1.3. Cílová skupina a) Lidé dlouhodobě duševně nemocní s diagnózou z okruhu psychóz (schizofrenie F20-F29, afektivní poruchy F30-F39) b) Lidé dlouhodobě duševně nemocní s diagnózou z okruhů neurotických poruch (F40-F49) a poruch osobnosti (F60-F69) c) Lidé s diagnózou mentální retardace (F70-F79) ve spojení s další duševní poruchou 1.4. Kritéria pro vstup a) Diagnóza z okruhů cílové skupiny b) Věk - minimální 18 let, maximální neomezen 2 c) Rozsah regionu nejbližší přilehlé okresy d) Fyzická způsobilost e) Vůle aktivně se podílet na procesu pracovní rehabilitace (zájem pracovat a učit se) f) Doporučení od lékaře g) ČID, PID, ZPS 1.5. Charakter služby Forma pracovní rehabilitace, která může být odstupňovaná 3 : Chráněná dílna Zaměření více na výkon Místo na zkoušku Klient vstupuje do dílny na základě psané či ústní dohody na časově omezenou zkušební dobu (například 1 měsíc). Po této zkušební době je uzavírána pracovní smlouva Pracovní místo Klient pracuje v dílně na základě standardní pracovní smlouvy na dobu určitou či na dobu neurčitou. Za práci v dílně dostává mzdu Rehabilitační dílna Zaměření více na rehabilitaci 2 Pokud je klient mladší či nesvéprávný, je třeba souhlas zákonného zástupce. 3 V praxi bývají následující typy dílen kombinovány. Operační manuály Strana 14

15 Bazální (zájmové) místo Klient přichází do dílny na základě (většinou ústní) dohody. Docházka i pracovní náplň je z velké části věcí jeho aktuální volby. Klient nemá uzavřenu pracovní smlouvu. Období, po které klient využívá bazální místo, bývá časově omezeno Rehabilitační místo Klient dochází do dílny na základě psané dohody o rehabilitaci (rehabilitační plán). Tato dohoda vymezuje obvykle docházku a stanoví plán úkolů a dovedností, které má klient zvládnout Etický kodex služby Zahrnuje: a) Etický kodex pracovního terapeuta b) Ochrana osobních údajů klientů c) Služba respektuje listinu základních práv a svobod d) Služba respektuje individualitu klienta, jeho práva, názory a potřeby 1.7. Hranice služby Časová a) Využívání služby je časově omezeno pracovní dobou na.. hodin denně v pracovních dnech. b) Využívání služby klientem může být omezeno jeho individuální smlouvou na určité dny v týdnu a na určitý počet hodin denně či týdně. c) Období využívání služby klientem může být omezeno, například na dobu. měsíců Prostorová Služba je poskytována na vymezeném místě, které splňuje zákonem stanovené normy Osobnostní Poskytování služby může být odmítnuto v případech, kdy mezi klientem a terapeutem existují komplikované osobní vztahy ( například jsou příbuzní, bývalí kolegové, partneři, cítí k sobě silnou antipatii a podobně) Dovednostní Přizpůsobení klienta výrobnímu programu dílny Kapacita dílny Personální zajištění - kapacita terapeuta je 5-15 klientů. Kapacita dílny je ovlivněna: a) prostorem b) výrobním programem c) počtem terapeutů a odborných mistrů d) poptávkou klientů e) finančním zajištěním programu. 2. Personální oblast 2.1. Složení týmu Složen í týmu se liší v jednotlivých organizacích i dílnách. Vzorové organizační schéma: Operační manuály Strana 15

16 Vedoucí rehabilitace Marketingový pracovník Dílna Vedoucí dílny Supervizor Pracovní terapeut Odborný mistr 2.2. Profesní předpoklady a) Vedoucí rehabilitace VŠ b) Vedoucí dílny úplné střední s maturitou c) Pracovní terapeut úplné střední s maturitou d) Odborný mistr vyučen v oboru e) Marketingový pracovník vzdělání v ekonomickém oboru f) Supervizor supervizní výcvik 2.3. Systém dalšího vzdělávání Podmínkou je základní kurz psychiatrické rehabilitace a resocializace. Další vzdělávání je stanoveno Ročním plánem vzdělávání, který vzniká dohodou mezi vedením organizace a členy týmu. Vzdělávání probíhá formou dálkového studia, víceletých kursů, specializovaných kursů (100 hod), seminářů, stáží v tuzemsku nebo zahraničí Smlouva mezi organizací a členem týmu Součástí pracovní smlouvy je: a) Náplň práce pracovníka (role v týmu, odpovědnost, kompetence, zástupnost v týmu) b) Profesionální mlčenlivost pracovníka c) Etický kodex pracovníka d) Platový výměr 2.5. Klíčový pracovník 4 a) Klíčový pracovník je ten, který doprovází klienta v rehabilitačním procesu, mapuje jeho potřeby, nabízí mu další služby. Role klíčového pracovníka nepřesahuje rámec jednotlivé služby. b) Klient ví, kdo je jeho klíčový pracovník a zná jeho roli. c) Klient má možnost vybrat si a kdykoli změnit svého klíčového pracovníka (dle možností organizace). V každém zařízení je jiný systém klíčových pracovníků Supervize a) Je povinná pro každé zařízení, nejméně 2x ročně. b) Je nástrojem pomoci a pozitivní kontroly, pomáhá nahlížet na průběh práce s klientem, na vztahy mezi pracovníky v týmu. c) Supervize může být individuální a skupinová. d) Každé služba má zpracovaný plán supervizí Dobrovolníci a stážisté a) Stáže schvaluje a jejich průběh domlouvá s jednotlivými zájemci vedoucí rehabilitace nebo vedoucí dílny. 4 V případě, že vedoucí dílny a klíčový pracovník je táž osoba, může docházet ke konfliktu rolí. Operační manuály Strana 16

17 b) Dobrovolníci a stážisté mají s organizací uzavřenou písemnou dohodu, jejíž součástí je závazek profesionální mlčenlivosti. c) Pokud je stážista povinen vypracovat zprávu ze stáže, poskytuje kopii vedoucímu dílny, ve které mu byla stáž umožněna. 3. Procedurální oblast 3.1. Vstup klienta do služby a) První kontakt klienta s dílnou je zprostředkován pracovníkem sociálního centra nebo case managerem. Klientovi jsou poskytnuty informace o pracovní rehabilitaci v pracovních programech organizace a je s ním domluvena informační návštěva v dílně. Na první návštěvu dílny klienta sociální pracovník nebo case manager doprovází. b) Vedoucí dílny se seznámí se zakázkou klienta. c) Vedoucí dílny podá klientovi informace o provozu dílny, může mu práci ukázat a vysvětlit základní postupy. Podá mu také informace o pracovní náplni, pracovní době, časovém omezení služby, termínu nástupu, zkušební době. d) V případě, že dílna nemá volné místo vybraného typu, může se klient stát čekatelem na toto místo. Po dobu čekání může klient docházet na volnočasové aktivity Centra denních služeb, případně čerpat jiné služby. e) O přijetí klienta do dílny rozhoduje pracovní tým (sociální pracovník, vedoucí dílny, pracovní terapeut, klíčový pracovník) na rehabilitační poradě 5. f) Klient se stává uživatelem služby podpisem písemného kontraktu 6, Rehabilitační plány a) Rehabilitační plán je základní písemný kontrakt mezi klientem a dílnou. Je v něm vyjádřen rehabilitační cíl klienta a jednotlivé kroky, které k tomuto cíli vedou. b) Rehabilitační plán je důležitým nástrojem, pomáhá klientovi i pracovníkovi (dodává pocit jistoty a bezpečí ze vzájemné domluvy). c) Rehabilitační plán zajišťuje měřitelnost cílů klienta Tvorba rehabilitačního plánu Kdy se plán tvoří? a) Podle potřeb klienta, nejčastěji při nácviku sociálních a pracovních dovedností. b) Podle možností organizace Kdo plán vytváří? a) Plán sestavuje člen (členové týmu) společně s klientem. Účast jednotlivých pracovníků je vymezena v dílnách různě. Někdy se vytváření rehabilitačního plánu účastní více pracovníků Jak se plán tvoří? a) Rehabilitační plán slouží k tomu, aby klient mohl jasně a srozumitelně formulovat své rehabilitační cíle. S pomocí vedoucího dílny a ostatních členů pak stanoví jednotlivé reálné kroky, které povedou ke splnění cílů. Kroky mohou být zpočátku velmi malé, ale jejich náročnost by se měla v průběhu rehabilitace zvyšovat. Cíl musí být pro klienta významný, konkrétní, realistický a jeho dosažení by mělo stát nějaké úsilí. Cíl musí být časově ohraničený. Je stanoveno, kdy má být dosaženo dílčích cílů. b) Plán je pravidelně hodnocen a aktualizován Forma plánu a) Převážně písemná, s ohledem na potřeby a schopnosti klienta a složitost cíle. b) Plán je vyhotoven ve dvou kopiích, jednu obdrží klient a druhou eviduje dílna (klíčový pracovník) Závaznost plá nu a) Úkoly, které vyplývají z rehabilitačního plánu, jsou pro klienta i pracovníky závazné. 5 Někdo z pracovníků (vedoucí rehabilitace, ředitel) má právo rozhodnout v případech, kdy pracovní tým není schopen dospět k dohodě o přijetí či nepřijetí klienta. 6 Bazální (zájmové) místo může klient obsadit na základě ústní dohody. 7 V případě rehabilitačního místa může být rehabilitační plán zpracován a podepsán klientem dodatečně v časově omezeném období od klientova vstupu do dílny. Operační manuály Strana 17

18 3.4. Práce s krizí klienta Krizí se rozumí například agresivní chování klienta, ztráta kontaktu s klientem (nezvěstný klient), významné zhoršení klientova zdravotního stavu, akutní hospitalizace, úmrtí klienta, trestný čin a jiné náhlé ohrožující situace. Klíčový pracovník postupuje podle předem vytvořeného krizového plánu (pokud je k dispozici). Krizový plán vytváří klíčový pracovník společně s klientem. Součástí plánu bývá: a) jak klient vnímá zhoršení svého zdravotního stavu b) jaké bývají příznaky c) koho je možné oslovit z okolí klienta, kdo by měl být informován a zapojen (lékař, rodina, klíčový pracovník atd.) Terapeut by měl vědět o dalších zdravotních obtížích klienta (například epilepsie, diabetes, ischemická choroba srdeční atd.) a ovládat postupy první pomoci Agrese a zhoršení zdravotního stavu Pos tup při krizi: a) zrcadlení chování klienta b) zjištění příčin agrese nebo krize c) zklidnění klienta a okolí klienta d) prostředky k řešení (individuální pohovor, schůzka s rodinou, lékařem atd.) Další viz příloha 4.1: Pravidla soužití Nezvěstný klient Kdy se stává klient nezvěstným? V případě, že klient nenavštíví..krát po sobě dílnu, kontaktuje klíčový pracovník telefonicky nebo osobně: a) klienta b) rodinu nebo sousedy c) lékaře d) pracovníky nebo klienty organizace, kteří by mohli pomoci Kdy je situace vážná? Pokud se klient neozývá, byl spolehlivý a pravidelně docházel, pak je situace považována za vážnou Jak dlouho se klient hledá? Dokud nedojde k obnovení kontaktu klienta s rehabilitačním týmem Hospitalizace klienta Úkoly členů týmu v době hospitalizace klienta Někdo v týmu (sociální pracovník, klíčový pracovník, vedoucí dílny) má za úkol udržovat s klientem kontakt v době jeho hospitalizace, dle možností ho navštěvuje Práce s hospitalizovaným klientem a) Klient je motivován k léčbě a ke spolupráci s lékaři. b) Klient je motivován k využívání služeb Fokusu po ukončení léčby Nedobrovolná hospitalizace přímo ze služby a) Postup dle krizového plánu b) Po hospitalizaci klienta či po odeznění krize by mělo být s klientem probráno, proč došlo k nedobrovolné hospitalizaci a měl by být upraven krizový plán tak, aby se snížilo riziko opakování podobné situace Zprostředkování hospitalizace Zprostředkování hospitalizace, případně doprovod klienta dle krizového plánu Úmrtí klienta V dílně nezpracováno Doma nezpracováno Trestný čin Oznamovací povinnost je řešena právními normami. Operační manuály Strana 18

19 3.5. Kontakt s rodinou klienta V krizi a) Souhlas klienta o kontaktování rodiny je součástí krizového plánu. b) Rodina může být kontaktována v naléhavých situacích (nemoc, hospitalizace, úmrtí a podobně) Při řešení pracovních záležitostí 8 Přestupky, ukončení služby, přestup do jiné služby a podobně Při žádosti rodiny Rodina může kontaktovat dílnu se žádostí o informaci, radu či pomoc. K podání informací o klientovi rodině je nutný jeho souhlas Práva klienta a) Klient má právo na etické a nediskriminační pracovní prostředí. b) Klient má právo znát veškeré informace o dílně, výsledky hospodaření dílny a ekonomickou situaci; ke zjištěným skutečnostem se má právo vyjádřit a žádat vysvětlení. c) Klient má právo na podání stížnosti. d) Klient má právo kdykoliv na základě svého rozhodnutí ukončit rehabilitaci v dílně. e) Klient má právo kdykoliv nahlédnout do dokumentace, kterou o něm vede dílna. f) Klient má právo odmítnout práci, která ohrožuje jeho zdraví, život, či se neslučuje s jeho morálními hodnotami Povinnosti klienta a) Klient je povinen dodržovat rehabilitační kroky, na kterých se domluvil s terapeutem a potvrdil svým podpisem (rehabilitační plán, dohoda o poskytnutí služby). b) Klient je povinen dbát na bezpečnost svou i ostatních zaměstnanců dílny. c) Pokud se zhorší zdravotní stav klienta do té míry, že jeho přítomnost ohrožuje zdraví ostatních či plynulý chod dílny, je klient povinen po dobu zhoršení zdravotního stavu na pokyn terapeuta dílnu nenavštěvovat. d) Klient je povinen dbát pokynů terapeuta, pokud nejsou v rozporu s jeho právy. e) Klient je povinen dodržovat pracovní dobu dílny 9 a dobu na odpočinek Zapojování klienta do řízení dílny Klienti se mohou zapojit do řízení dílny: a) na provozní poradě v dílnách b) na valné hromadě sdružení c) při supervizi d) v individuálních kontaktech se členy týmu 10 e) v dalších situacích Účast klienta na řízení dílny je věcí jeho rozhodnutí. Dílna mu ji však aktivně nabízí a poskytuje mu dostatek prostoru a příležitostí Stížnosti Klienti i členové týmu mají právo podat stížnost formou: a) ústní b) písemnou c) anonymní Řešení stížnosti klienta Ústní Řeší se na místě na základě vzájemné dohody Písemná Je povinností odpovědných členů organizace odpovědět písemně do dnů ode dne předání nebo vybrání schránky. 8 Rodina není v těchto případech kontaktována automaticky, pouze po předchozím souhlasu klienta. 9 Individuální pracovní doba nebo jiné individuální povinnosti klienta mohou být vymezeny rehabilitačním plánem. 10 Klient se může zapojit například jako prodejce výrobků, může být pověřen krátkodobým zastupováním člena týmu a podobně. Operační manuály Strana 19

20 Anonymní Stížnost je řešena na komunitě, provozních poradách, setkáních s klienty, valných hromadách Komu nebo kam lze podat stížnost a) vedoucímu dílny b) klíčovému pracovníkovi c) vedoucímu rehabilitace d) řediteli sdružení e) radě sdružení f) revizní komisi sdružení g) uzamčená schránka umístěná na viditelném místě, která se pravidelně vybírá Řešení stížností člena týmu Ústní Vyřizuje přímý nadřízený Písemná Vyřizování podléhá stejným pravidlům jako vyřizování stížností klienta Anonymní Vyřizování podléhá stejným pravidlům jako vyřizování stížností klienta Evidence stížností Evidenci písemných a anonymních stížností vede ředitel sdružení nebo jím pověřený pracovník Dokumentace Obsah dokumentace O klientovi je vedena následující dokumentace: a) vstupní formulář (základní údaje) b) doporučení od lékaře c) individuální rehabilitační plán d) individuální krizový plán e) podepsaný souhlas klienta s vedením osobních dat a údajů f) podepsaný souhlas klienta s pravidly soužití a provozním řádem g) podepsaný formulář o seznámení s bezpečnostními předpisy dílny h) pracovní nebo rehabilitační smlouva (včetně dodatků) i) kopie přiznání invalidního důchodu j) kopie přiznání ZPS Kde je dok umentace uložena Dokumentaci vede: a) klíčový pracovník b) mzdový účetní Ochrana osobních dat Och ran a osobních údajů se řídí Zákonem o ochraně osobních údajů č.101/2000 Sb. a pro potřebu 11 organizace je zpracována vnitřní směrnice Archivace Získané informace sdružení archivuje po dobu..let, potom dochází ke skartaci. Statistika činnosti terapeuta s klientem je zaznamenána do počítačového programu a je používána jako podklad pro projekty organizace Ukončení služby Ze strany klienta a) Klient se může kdykoliv rozhodnout ukončit rehabilitaci písemnou formou s udáním důvodů, v případě pracovní smlouvy formou výpovědi bez udání důvodů (dílna má právo na 2-měsíční výpovědní lhůtu). b) Přechod klienta do jiné organizace 11 Všechny údaje jsou zpracovány se souhlasem klienta. Obsahuje udělení souhlasu se zpracováním údajů, vymezení osob oprávněných k poskytnutí osobních údajů a odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů Operační manuály Strana 20