Střední vzdělání s MZ, nástavbové studium, 1. a 2. ročník

Transkript

1 AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ Září 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR 4. ročník Český jazyk a literatura Literární výchova Střední vzdělání s MZ, nástavbové studium, 1. a 2. ročník KLÍČOVÁ SLOVA Literatura a umělecké směry přelomu 19. a 20. století a 1. poloviny 20. století, Anarchističtí buřiči, Demokratický proud, Imaginativní proud, Psychologická próza, Literatura reagující na 1. sv. válku, P. Bezruč, E. Hemingway, K. Čapek, J. Havlíček, A. de Saint-Exupéry, E. M. Remarque, J. Glazarová, V. Vančura, R. Rolland ANOTACE Cílem pracovního listu je zopakování znalostí a ověření si vědomostí získaných v průběhu 3. ročníku. Slouží i k praktické přípravě k maturitní zkoušce. Na ukázkách je možné procvičování jazykových prostředků. Pracovní list lze užít k samostatné práci žáků v hodině nebo jako domácí cvičení. METODICKÉ POKYNY Pracovní list je určen pro samostatnou práci žáků v hodině. Čas pro vypracování maximálně 20 minut.

2 OPAKOVÁNÍ UČIVA 3. ROČNÍKU 1) K ukázkám přiřaď autora a dílo z nabídky níže: AUTOŘI: Petr Bezruč, Ernest Hemingway, Karel Čapek, Jaroslav Havlíček, Antoine de Saint-Exupéry, Erich Maria Remarque, Karel Čapek, Jarmila Glazarová, Vladislav Vančura, Romain Rolland, Karel Poláček DÍLA: Petr a Lucie, Slezské písně, Povídky z jedné kapsy, Bylo nás pět, Vlčí jáma, Stařec a moře, Petrolejové lampy, Na západní frontě klid, Malý princ, Rozmarné léto, RUR 2) U všech ukázek vyplň tabulku: 1. Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet. Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu. 2. Po chvíli rozeznávám příval zvuků, deroucích se mi do ucha. "To sis moh uspořit," říká nějaký saniťák. Nerozumím a hledím na něho. Ukazuje na Kata. "Vždyť je po něm." Nerozumím mu. "Má ránu v holenní kosti," říkám. Saniťák se zastaví. "I to ještě - " Obrátím se. Oči mám stále ještě zakalené, pot mi znovu vyrazil a teče přes víčka. Setřu jej a podívám se na Kata. Leží tiše. "Omdlel," vyrazím. Saniťák tiše zahvízdá: "V tom se zas vyznám já líp. Je po něm. Vsadím se s tebou, oč chceš." Vrtím hlavou: "Vyloučeno! Ještě před deseti minutami jsem s ním mluvil. Omdlel." 3. No jo, vy se pamatujete, pane, na tu slečinku, co tady v obci byla přede dvěma lety na poště. No právě, Helenka se jmenovala: Taková hodná a milá holka, hezká jako obrázek. Bodejť byste se na ni nepamatoval. Tak ta Helenka, pane, se loni v létě utopila; skočila do rybníka a šla asi padesát metrů, než přišla do hloubky. Teprve za dva dny vyplavala. A víte, proč to udělala? V ten den, kdy se utopila, přišla najednou z Prahy revize na poštu a našla, že Helence chybí v kase dvě stovky. Mizerné dvě stovky, pane. Trouba revizor teda řekl, že to musí hlásit dál a že se to bude vyšetřovat jako zpronevěra. Ten večer, pane, se Helenka z hanby utopila.

3 4. HELENA (usedne): Odkud jste, slečno? SULLA: Odtud, z továrny. HELENA: Ach, vy jste se narodila tady? SULLA: Ano, byla jsem tu udělána. HELENA (vyskočí): Cože? DOMIN (směje se): Sulla není člověk, slečno, Sulla je Robot. 5. Petr a Lucie, dva mladí pohané, drželi se za ruku před tím velkým přítelem v truchlícím kostele. A oba zároveň šeptali: "Veliký Příteli, před tebou se s ním, před tebou se s ní snoubím. Spoj nás! Vidíš naše srdce." 6. "To nevadí. Nakresli mi beránka." Poněvadž jsem nikdy nekreslil beránka, nakreslil jsem mu jednu z těch dvou kreseb, které jsem uměl. Obrázek zavřeného hroznýše. A užasl jsem, když jsem slyšel, jak mi ten človíček povídá: "Ale ne, já nechci slona v hroznýši. Hroznýš je moc nebezpečný a slon zabere hodně místa. U mne doma je všechno malinké. Potřebuji beránka. Nakresli mi beránka." Tak jsem tedy kreslil. 7. Prvního září bylo Štěpce dvacet let. Tenkrát nebylo v městečku zvykem slavit narozeniny, jedinou závažnou událostí v roce byl svátek. Přesto Anna Kiliánová podotkla k dceři už zrána: "Teď máš na hřbetě dva křížky. Jestlipak už budeš moudřejší?" Štěpka nehodlala být moudřejší, již delší čas se však obírala tajným plánem, dnešek je nejvhodnějším dnem k jeho uskutečnění. Kartářka!

4 8. Žralok se převalil a stařec viděl, že mu v oku vyhasl život. A pak se převalil ještě jednou a zamotal se do dvou kliček provazu. Stařec věděl, že je mrtev, ale žralok to nechtěl uznat. Převrácený na záda mrskal ocasem a cvakal čelistmi a rozrýval hladinu jako rychlý motorový člun. Voda zbělela údery jeho ocasu a tělo mu ze tří čtvrtin vyčnívalo nad vodu, když se provaz ztuha napjal, zarnčel a pak praskl. Žralok zůstal chvilku klidně ležet na hladině a stařec ho pozoroval. Pak se velmi pomalu potopil Jana leží na své posteli vyčerpaná, s mozkem zatemněným únavou. Dveře se otevřou, přichází otčím. V bělavé tmě vánoční noci se nakloní nad ležící Janou. Podsune své ruce pod její tělo, pozdvihne je a přitiskne k srdci. Jana vidí dvě hvězdy svítit nad sebou, dvě krásné betlémské hvězdy. Vykoupený mudrc Melichar sklání se nad svým spasitelem. "Můj Ježíšku, děkuji ti. Miluji tě. Dobře spi." Šel starý Magdon z Ostravy domů, Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. v bartovské harendě večer se stavil, Pod vozem zhasla Magdonova vdova. s rozbitou lebkou do příkopy pad. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, Plakala Maryčka Magdonova. nejstarší Maryčka Magdonova. 11. Pročež jsem mu pravil, aby přišel taky do chudobince, on na to řekl, že přijde a že nám ukáže, jak se dělá žebrota, a že celého pana Zilvara strčí do kapsy s tou jeho žebrotou a že pan Zilvar bude kulit vočadla, jaký jest Bejval správný žebrák. Vůbec se děsně vychloubal a to se mně nelíbilo. Avšak když jsme přišli do chudobince, tak nám Zilvar řekl, že je s žebrotou utrum, jelikož pan Zilvar na to přišel, že mu Zilvar bere nohu, on řval, že nedovolí, aby se s jeho nohou šeredilo, a Zilvara párkrát natřel. A pak si vzal nohu a šel prosit.

5 Použité zdroje: Hánová, Eva, Jeřábková, Eva: Odmaturuj z literatury, Brno: Didaktis, ISBN Polášková Taťána, Literatura : přehled středoškolského učiva, Třebíč: Petra Velanová, ISBN X Sochrová, Marie: Literatura v kostce, Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN

6 ŘEŠENÍ: 1) K ukázkám přiřaď autora a dílo z nabídky níže: AUTOŘI: Petr Bezruč, Ernest Hemingway, Karel Čapek, Jaroslav Havlíček, Antoine de Saint-Exupéry, Erich Maria Remarque, Karel Čapek, Jarmila Glazarová, Vladislav Vančura, Romain Rolland, Karel Poláček DÍLA: Petr a Lucie, Slezské písně, Povídky z jedné kapsy, Bylo nás pět, Vlčí jáma, Stařec a moře, Petrolejové lampy, Na západní frontě klid, Malý princ, Rozmarné léto, RUR 2) U všech ukázek vyplň tabulku: 1. Vladislav Vančura Rozmarné léto Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet. Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu. STÁT: ČSR STOLETÍ: 1. pol. 20. UMĚLECKÝ SMĚR: imaginativní próza epika novela próza er-forma Antonín Důra, kanovník Roch, major Hugo, paní Důrová, Arnoštek, Anna 2. E. M. Remarque Na západní frontě klid Po chvíli rozeznávám příval zvuků, deroucích se mi do ucha. "To sis moh uspořit," říká nějaký saniťák. Nerozumím a hledím na něho. Ukazuje na Kata. "Vždyť je po něm." Nerozumím mu. "Má ránu v holenní kosti," říkám. Saniťák se zastaví. "I to ještě - " Obrátím se. Oči mám stále ještě zakalené, pot mi znovu vyrazil a teče přes víčka. Setřu jej a podívám se na Kata. Leží tiše. "Omdlel," vyrazím. Saniťák tiše zahvízdá: "V tom se zas vyznám já líp. Je po něm. Vsadím se s tebou, oč chceš." Vrtím hlavou: "Vyloučeno! Ještě před deseti minutami jsem s ním mluvil. Omdlel." STÁT: Německo STOLETÍ:1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: Reakce lit. na 1.sv.v. epika historický román próza ich-forma, er-forma Pavel Baumer, Kat, vojáci

7 3. Karel Čapek Povídky z jedné kapsy No jo, vy se pamatujete, pane, na tu slečinku, co tady v obci byla přede dvěma lety na poště. No právě, Helenka se jmenovala: Taková hodná a milá holka, hezká jako obrázek. Bodejť byste se na ni nepamatoval. Tak ta Helenka, pane, se loni v létě utopila; skočila do rybníka a šla asi padesát metrů, než přišla do hloubky. Teprve za dva dny vyplavala. A víte, proč to udělala? V ten den, kdy se utopila, přišla najednou z Prahy revize na poštu a našla, že Helence chybí v kase dvě stovky. Mizerné dvě stovky, pane. Trouba revizor teda řekl, že to musí hlásit dál a že se to bude vyšetřovat jako zpronevěra. Ten večer, pane, se Helenka z hanby utopila. STÁT: ČSR STOLETÍ: 1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: Demokratický prou epika povídky próza er-forma komisař 4. Karel Čapek RUR HELENA (usedne): Odkud jste, slečno? SULLA: Odtud, z továrny. HELENA: Ach, vy jste se narodila tady? SULLA: Ano, byla jsem tu udělána. HELENA (vyskočí): Cože? DOMIN (směje se): Sulla není člověk, slečno, Sulla je Robot. STÁT: ČSR STOLETÍ: 1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: Demokratický proud drama tragédie drama Helena, roboti, stavitel Alquist, Domin 5. Romain Rolland Petr a Lucie Petr a Lucie, dva mladí pohané, drželi se za ruku před tím velkým přítelem v truchlícím kostele. A oba zároveň šeptali: "Veliký Příteli, před tebou se s ním, před tebou se s ní snoubím. Spoj nás! Vidíš naše srdce." STÁT: Francie STOLETÍ: 20. UMĚLECKÝ SMĚR: reakce lit. na 1.sv.v. epika novela próza er-forma Petr, Lucie 6. A. de Saint Exupéry Malý princ "To nevadí. Nakresli mi beránka." Poněvadž jsem nikdy nekreslil beránka, nakreslil jsem mu jednu z těch dvou kreseb, které jsem uměl. Obrázek zavřeného hroznýše. A užasl jsem, když jsem slyšel, jak mi ten človíček povídá: "Ale ne, já nechci slona v hroznýši. Hroznýš je moc nebezpečný a slon zabere hodně místa. U mne doma je všechno malinké. Potřebuji beránka. Nakresli mi beránka." Tak jsem tedy kreslil. STÁT: Francie STOLETÍ: 20. UMĚLECKÝ SMĚR: meziválečná literatura epika filozofická pohádka próza začátek -konec ich-forma er-forma

8 Malý princ, pilot 7. Jaroslav Havlíček Petrolejové lampy Prvního září bylo Štěpce dvacet let. Tenkrát nebylo v městečku zvykem slavit narozeniny, jedinou závažnou událostí v roce byl svátek. Přesto Anna Kiliánová podotkla k dceři už zrána: "Teď máš na hřbetě dva křížky. Jestlipak už budeš moudřejší?" Štěpka nehodlala být moudřejší, již delší čas se však obírala tajným plánem, dnešek je nejvhodnějším dnem k jeho uskutečnění. Kartářka! STÁT:ČSR STOLETÍ: 1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: psychologická próza epika psychologický román próza er-forma Štěpánka, Pavel, Jan 8. Ernest Hemingway Stařec a moře Žralok se převalil a stařec viděl, že mu v oku vyhasl život. A pak se převalil ještě jednou a zamotal se do dvou kliček provazu. Stařec věděl, že je mrtev, ale žralok to nechtěl uznat. Převrácený na záda mrskal ocasem a cvakal čelistmi a rozrýval hladinu jako rychlý motorový člun. Voda zbělela údery jeho ocasu a tělo mu ze tří čtvrtin vyčnívalo nad vodu, když se provaz ztuha napjal, zarnčel a pak praskl. Žralok zůstal chvilku klidně ležet na hladině a stařec ho pozoroval. Pak se velmi pomalu potopil. STÁT: USA STOLETÍ: 1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: Reakce lit. na 1.sv.válku, Ztracená generace epika novela próza er-forma Stařec, žralok 9. Jarmila Glazarová Vlčí jáma...jana leží na své posteli vyčerpaná, s mozkem zatemněným únavou. Dveře se otevřou, přichází otčím. V bělavé tmě vánoční noci se nakloní nad ležící Janou. Podsune své ruce pod její tělo, pozdvihne je a přitiskne k srdci. Jana vidí dvě hvězdy svítit nad sebou, dvě krásné betlémské hvězdy. Vykoupený mudrc Melichar sklání se nad svým spasitelem. "Můj Ježíšku, děkuji ti. Miluji tě. Dobře spi."... STÁT:ČSR STOLETÍ: 20. UMĚLECKÝ SMĚR: psychologická próza epika psychologický román próza er-forma Jana, otčím Robert, teta Klára 10. Petr Bezruč Slezské písně Šel starý Magdon z Ostravy domů, Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. v bartovské harendě večer se stavil, Pod vozem zhasla Magdonova vdova. s rozbitou lebkou do příkopy pad. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, Plakala Maryčka Magdonova. nejstarší Maryčka Magdonova. STÁT: České země STOLETÍ: poč. 20. UMĚLECKÝ SMĚR: Anarchističtí buřiči lyricko-epické básnická sbírka poezie er-forma

9 Maryčka Magdonova, otec Magdon 11. Karel Poláček Bylo nás pět Pročež jsem mu pravil, aby přišel taky do chudobince, on na to řekl, že přijde a že nám ukáže, jak se dělá žebrota, a že celého pana Zilvara strčí do kapsy s tou jeho žebrotou a že pan Zilvar bude kulit vočadla, jaký jest Bejval správný žebrák. Vůbec se děsně vychloubal a to se mně nelíbilo. Avšak když jsme přišli do chudobince, tak nám Zilvar řekl, že je s žebrotou utrum, jelikož pan Zilvar na to přišel, že mu Zilvar bere nohu, on řval, že nedovolí, aby se s jeho nohou šeredilo, a Zilvara párkrát natřel. A pak si vzal nohu a šel prosit. STÁT: ČSR STOLETÍ: 1.pol.20. UMĚLECKÝ SMĚR: Demokratický proud epika humoristický román próza ich-forma Petr Bajza, Zilvar z chudobince, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink, matka, otec, Otakárek, Kristýnka